Chrudim - Ve městě není snad jediného Chrudimáka, který by neznal jméno Milan Kušta. Je nejvýznamnějším poskytovatelem internetových služeb v Chrudimi a zároveň jeden z významných hráčů na českém trhu s nemovitostmi. Asi tak by se dala ve zkratce shrnout jeho profesní náplň.

Přestože měl a stále má v našem městě jako správný chrudimský patriot velké plány, daří se mu spíše za jeho hranicemi. Ostatně hovoří za něj úspěšně dokončené stavby v Přelouči, Kolíně, Hradci Králové, Kvasinách nebo v Praze. V Chrudimi toho také nepostavil zrovna málo. Dá se říct, že už několik volebních období supluje za chrudimskou radnici veškerou bytovou výstavbu a troufl si i na takové akce, jako je v naší zemi ojedinělé podzemní parkoviště pro 96 aut pod obchodně-bytovým centrem Balustráda v památkové zóně města. Nejbližší takové zařízení je v maďarské Budapešti.

Čtyřiačtyřicetiletého Milana Kuštu samozřejmě pronásleduje čecháčkovský syndrom, že úspěch se neodpouští. Kolují proto o něm nejrůznější zvěsti a někteří místní politici nejsou v této atmosféře při vyslovení jeho jména schopni nestranného úsudku. Pokud mají totiž posuzovat jeho projekty a návrhy, podléhají spíše populismu než objektivním potřebám města. Jaký tedy Milan Kušta ve skutečnosti je, na to jsme se zeptali jeho samotného.

Jaké byly vaše podnikatelské začátky?
Jelikož jsem vystudoval na Vojenské akademii v Brně obory informační a řídící systémy, začal jsem v roce 1996 programovat aplikační software, který jsem potom prodával. Takový byl úplný začátek mojí firmy Omega Plus. Ta se postupně rozvíjela a začala poskytovat uživatelům další nové služby - například na internetu. Ve snaze investovat dál vydělané peníze jsme vstoupili na trh s nemovitostmi a později začali v tomto oboru dál podnikat. Založili jsme developerskou společnost, která současně realizuje svoje projekty a obchoduje s nemovitostmi.

Lze porovnat vaše začátky se současnou dobou?
Je stále stejně těžké dělat dobře svoji práci, tzn. neustále vymýšlet nové věci, neustrnout na jednom místě a dívat se dopředu s horizontem pěti, deseti let. To platilo tehdy i teď. Především se ale za tu dobu změnila atmosféra a nálada ve společnosti. Dříve byli lidi aktivnější, dnes jsou spíše otrávení. Je to dáno tím, že se zhoršuje ekonomické klima a lidé se mají objektivně hůř, a také proto, že naprosto rezignovali na správu věcí veřejných. Permanentně totiž všichni kolem sebe vidí, jak je obecně veřejná správa špatně řízena.

Vy sám jste se před časem angažoval v komunální politice a dokonce jste byl v minulém volebním období městským zastupitelem v Chrudimi. Co vás k tomu vedlo, podílet se na správě věcí veřejných?
Měl jsem snahu o to, aby bylo město alespoň trochu manažersky řízeno. Viděl jsem totiž, že je řízeno neprofesionálním způsobem. Mám zato, že lidé, kteří město reprezentují, se nevěnují řízení jako takovému. Naopak se spíše snaží neustále zviditelňovat, ale vlastní práce jim uniká.

Má to i souvislost s vaším volebním sloganem - nemám rád řeči o ničem, s kterým jste teď vstoupil do krajských voleb?
Ano, platí to jak pro krajskou, tak i komunální sféru.

Čeho si v Chrudimi považujete? Co se vám povedlo? Ta stopa po vás je tu přeci jen dost výrazná.
My už jsme teď hodně nadregionální firma, která má za sebou v developerských projektech postaveno více než 500 bytů, což je srovnatelné s velkými republikovými společnostmi. Snažím se tuto činnost deverzifikovat hodně mimo Chrudim, protože mi přijde podnikání v Chrudimi dost komplikované a složité. Tím nemyslím jednání s úřady, ale hlavně majetkové záležitosti. Cokoliv dohodnout s městem je tady takřka nemožné. Alespoň pro mě. Navíc je trh omezen velikostí regionu, proto je třeba působit v dalších lokalitách.

Bytové domy Na Špici.  Foto: Chrudimské noviny

Čím si to vysvětlujete, že je pro vás v Chrudimi vše tak složité?
Lidé, kteří rozhodují o našich požadavcích, jsou tak přeopatrní, aby nám náhodou nějakým způsobem nepomohli, že se nakonec ukazuje, že tu skoro nic nejde realizovat.

Máte něco konkrétního na mysli?
Stačí si vzpomenout na Skřivánek, který se řeší už mnoho a mnoho let. V této věci je dokonce skončeno a uzavřeno výběrové řízení, akorát stále ještě není s námi podepsána smlouva. Skřivánek je samozřejmě nejmarkantnější příklad, ale existují i drobnější věci. Například jsme asi před pěti lety žádali město společně s další firmou, když jsme stavěli bytový dům Famos 1, o odkoupení sousedního domu čp. 81 v Poděbradově ulici. Byli jsme za něj ochotni nabídnout cenu podle znaleckého posudku. A co se stalo? Radnice dlouhé roky váhala a nebyla schopna žádné rozhodnutí učinit. Teď sice nabízí dům ke koupi, ale už ho nikdo nechce. Alespoň my už o něj nemáme zájem, protože se atmosféra na trhu s nemovitostmi za tu dobu výrazně změnila. Je to jen jeden z názorných příkladů, že město neumí hospodařit. Charakterizuje ho pomalost a liknavost. Stejná situace nastane i na Skřivánku, kde město neustále navyšuje svoje požadavky, ale může to dopadnout tak, že Chrudim nakonec svoje pozemky nezobchoduje.

Přestože je situace v Chrudimi z vašeho pohledu velmi složitá, plánujete zde i tak něco postavit? Vaše plány byly v minulosti dost velké, pokud si dobře pamatuji.
Momentálně tu realizujeme některé svoje projekty. Nyní dokončujeme například druhou etapu sídliště Na Špici, připravujeme k prodeji 18 bytů v Radoušově ulici a souběžně s tím opravujeme dva sousední domy v Pobřežní ulici (kde se říká V Prdeli), kde vznikne 15 nových nájemních bytů. Myslím si, že to bude velký kvalitativní posun pro celou tuto lokalitu, kam se jinak bojí člověk večer vstoupit, která se promění v příjemnou bytovou zónu. Co se týká dalších aktivit v Chrudimi, tak tu plánujeme postavit do budoucna zhruba dalších 800 bytů. Absorbční schopnost Chrudimi je přitom řádově asi 50 nových bytů ročně, takže je to práce na dalších dvacet let.

Ve své předchozí otázce jsem spíše narážel na váš plán postavit na Resselově náměstí nový hotel Balustráda. Nebo už tento záměr neplatí?
O tomto hotelu jsem nikdy nepřestal uvažovat, avšak zdržení tohoto projektu je další ukázkou, jak město Chrudim nebylo schopno rozhodnout, zda se tu bude nebo nebude dělat nějaká přeložka, která je k výstavbě hotelu nutná. Doteď je tedy tato záležitost stále otevřená. Je ale třeba vyřknout ze strany města jasné stanovisko, zda bude hotel stát na místě dnešního zeleného ostrůvku nebo blíže ke kostelu.

Obchodně bytové centrum Balustráda.  Foto: Chrudimské noviny

O vás je známo, že v Chrudmi kandidujete v komunálních volbách pokaždé za sdružení nezávislých kandidátů Chrudimská volba. Jak mám možnost nestranně pozorovat, snaží se vás některé další strany nebo někteří politici napasovat do role minimálně kontroverzního seskupení. Nebo se mýlím?
Podle mě je to způsobeno obavami těchto politiků z politické konkurence, protože Chrudimskou volbu tvoří lidé, kteří jsou skutečně nezávislí. Nikdo z nás, kteří jsme doopravdy schopni ovlivňovat chod našeho města, nedělá žádný byznys s městem a nikdo z nás nemá ani zapotřebí usilovat o nějaké placené místo na radnici. Právě tato nezávislost je hlavním motorem všech pomluv vůči nám. Když se totiž podíváte na většinu stran v Chrudimi, tak všichni jejich lídři mají ambice na placená místa a chtějí si z radnice udělat dobré živobytí.

Teď otázka trochu na tělo. Vaší firmě je často podsouváno, že jí bylo zejména v minulém volebním období usnadněno podnikání ve městě a některé zakázky jí byly ušity přímo na tělo. Je to pravda?
O žádném takovém rozhodnutí nevím. My jsme s městem chtěli udělat několik obchodů, ať už šlo o odkoupení domu v Poděbradově ulici, nebo žádost o pozemky Na Šancích. Ani jeden z těchto projektů se nepodařil. Stejně tak se nepodařilo dotáhnout do konce sídliště Na Skřivánku. O víc jsme město v tomto období nežádali, protože nám ani jednou nevyhovělo.

Měl jste někdy potřebu dát úplatek?
Obecně mám k uplácení velkou averzi, protože proč platit lidi za něco, co mají v náplni práce. Bylo by to zcela proti mým zásadám.

A zažil jste někdy, že by si o úplatek řekl někdo u nás v Chrudimi?
Ne, to se mi nikdy nestalo. Ani mi to nikdo nenaznačil.

Narážím tím na okolnosti prodeje pozemků městu ve velké průmyslové zóně Západ, který se snažila později tehdejší opozice skandalizovat.
Každá velká věc je kontroverzní. Budování velké průmyslové zóny bylo velké rozhodnutí, které podpořilo všech šestadvacet tehdejších zastupitelů. Těžko je mě podezřívat, že jsem se se všemi šestadvaceti zastupiteli nějak dopředu domlouval. Druhá věc je ta, že u velké průmyslové zóny město později nadělalo plno chyb v dalších krocích - nevynutilo si například věci, které plynuly ze smluv. To je jeden pohled dozadu. Když se ale na věc podívám obráceně, tak sice velká zóna ještě není celá obsazena, dnes asi z jedné třetiny, ale má velký význam pro další rozvoj města. Navíc vychází její ekonomika a Chrudim na celém obchodě vydělá. Takovýchto projektů není nikdy dost.

V současnosti se objevujete na kandidátce volebního sdružení Východočeši, které usiluje o místa v krajském zastupitelstvu. Proč jste si vybral právě tuto partu lidí?
Jde opět o sdružení nezávislých kandidátů, které vychází podobně jako Chrudimská volba z nezávislých sdružení v jednotlivých velkých městech. Nejznámější z nich jsou Pardubáci, kteří byli mimochodem velmi úspěšní při posledních komunálních volbách v Pardubicích a které vede současný náměstek pardubické primátorky František Brendl. Myslím, že právě tohle sdružení vneslo do pardubické politiky nový vítr. Také se jim nejprve všichni smáli a také je všichni pomlouvali, ale nakonec se prosadila jejich síla, která spočívá v nezávislosti a schopnosti těchto lidí.

V případě, že se dostanete do krajského zastupitelstva, s jakými ambicemi tam půjdete?
Je to samozřejmě otázku vlivu, který bychom tam případně získali. Když to vezmu opravdu střízlivě, tak moje ambice je poukazovat na věci, které nebudou podle mého názoru úplně správně. Větší sílu asi mít nebudeme. Pokud se ale někdo z nás do zastupitelstva prosadí, jsem přesvědčen, že dokáže alespoň v diskuzích prezentovat náš názor a případně ho prosazovat. Mám za to, že někdy i slabý hlas, který je kvalifikovaný, dokáže danou problematiku hodně ovlivnit, případně ji i změnit.

Kam by podle vás měl Pardubický kraj, potažmo Chrudim směřovat?
Ať už to vezeme zleva doprava nebo zprava doleva, tak mají všichni víceméně stejné programy, všichni chtějí lepší nemocnice, lepší silnice, lepší sociální zařízení, nebo lepší školství. Mojí prioritou je dopravní obslužnost. Myslím si, že hodně důležitá je pro kraj R/35. Vím samozřejmě, že je to záležitost státu, ale kraj ji dokáže podporovat. Pro mě je však důležitá nejen dopravní infrastruktura, ale i infrastruktura průmyslových zón, podpora podnikání, vytváření pracovních míst a úplně nejdůležitější ze všeho je změnit současný systém přerozdělování dotací. Balík peněz, který se rozděluje, by se měl rozdělovat naprosto transparentním způsobem bez jakéhokoliv zasahování politiků, jako je tomu dnes. Znamená to tedy, že politici nyní rozhodují, co je a co není podporovaný projekt, a to je naprosto zdrcující moment. Dříve tomu tak nebylo. Je to zase otázka, zda to kraje dokáží ovlivnit. Myslím, že by peníze z dotací měly primárně jít do infrastruktury a do podpory vědy a výzkumu. To jsou jediné nástroje, které se do budoucna neprojí. Přijde mi totiž úplně zcestné, když se investují peníze například do nějakého aquaparku, který stojí řekněme tři čtvrtě miliardy korun, seženou se na něj peníze a pak se zjistí, že se jeho provoz musí dotovat desítkami milionů korun ročně. To je přesně ta cesta, jak by to nemělo být. Když se tyto projekty nasčítají, tak se ty peníze jenom utratí, nic potom negenerují a navíc potom spotřebovávají značnou část rozpočtů krajů, měst a obcí. To je cesta naprosto špatným směrem.

Děkuji za rozhovor.