Povídání s režisérem Strachem se dotklo srdcí Chrudimáků
Chrudim - Režisér, herec, producent, ale i manžel a hluboce věřící člověk. To je Jiří Strach. A právě beseda s tímto oblíbeným umělcem přitáhla do Městského kina tolik diváků, že bylo třeba vytáhnout i židle ze skladu. Hlediště jednoduše nestačilo.
Večerem provázel pardubický herec Josef Pejchal, který si tu a tam režiséra dobíral a přátelsky škádlil. Povídání přitom začalo klasicky - Strach popisoval své dětství, návštěvy „lidušky“ a první herecké zkušenosti. Opravdu mimořádná koncentrace chrudimských katolíků začala dávat smysl v okamžiku, kdy Jiří, bez jakýchkoli rozpaků, začal hovořit o své víře. Jak byl pokřtěn, biřmován, a co pro něj znamená modlitba. V těchto chvílích nadšeně tleskající a smějící se publikum ztichlo a i ten pověstný špendlík by bylo slyšet upadnout.
Strachova bezprostřednost, kterou někdo může považovat za naivitu, si získala snad i posledního nabručeného diváka. Když vysvětloval, proč je mezi herci oblíben, bylo jasné, že „na vině“ je především jeho laskavost, skromnost a lidský přístup ke všem bez rozdílu. Jen tak se mu podařilo dostat opět před kameru nedávno zesnulého herce Radka Brzobohatého a Jiřinu Bohdalovou. Manžele, kteří spolu po rozvodu roky nemluvili. Podobně i Jiřinu Jiráskovou přivedl svou dětskou vírou ke smíření s Bohem. On sám se za výjimečného zdaleka nepovažuje. V těchto nevšedních skutcích vidí řízení Boha, v něhož věří vírou, která přestože nesnese kompromisu, zachovává si roztomilý a vtipný nadhled. Podobný tomu, který pryští ze Strachových pohádek.
Za dvě a půl hodiny tak Jiří vysvětlil, proč by nikdy nemohl emigrovat do Spojených států amerických, jak se seznámil s manželkou a proč mu šel za svědka na svatbě jeho „čert“ z pohádky Anděl Páně. Nezapomněl ani na svůj veliký sen. Rád by jednou natočil velkofilm o Janu Husovi. „Byl to obrovský omyl,“ říká Strach. „Celý proces s Husem, jeho upálení, byl jeden velký omyl. Studuju historii, mám načteno opravdu dost. Podaří-li se mi někdy film o Husovi natočit, bude z toho asi revoluce,“ popisuje režisér svůj sen.
Letošní čtyřicátník si chrudimské publikum získal. Přestože jeho zmínky o náboženství a katolické církvi by mnohým mohly vadit, nikdo si nestěžoval. Vydařený večer uzavřel Strachův šibalský útěk s krabičkou nejmenovaných cigaret. Diváci mu tuto drobnou neřest rádi odpustili.
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.