Chrudim - Asi nikdo z obyvatel města by si nepomyslel, že zrovna tady žije člověk, jehož pálenky získávají ocenění v soutěžích v celé České republice. Od slovenského Radimova, přes Tvarožnou Lhotu po Jelínkův vizovický košt válcují produkty Chrudimáka Petra Šlosara své soupeře.

Inženýr Petr Šlosar je povoláním chemik. Celý život se zabývá organickou chemií a organickou technologií.

Petr Šlosar.  Foto: Chrudimské noviny

Jak jste se dostal k svému oboru? 

„Když jsem v polovině sedmdesátých let končil studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, dostali jsme se jednou se spolužáky - kamarády i do pálenice. Protože jsem chemik, zaujal mne postup, kterým se ze zkvašeného ovoce získává kýžená pálenka. Jako mladému inženýrovi plnému elánu mi došlo, že by se dal uplatnit efektivnější způsob, který by zákonitě znamenal i výrobu kvalitnějších produktů,“ popisuje Petr Šlosar své začátky.

„Po této zkušenosti jsem celých třicet let vyvíjel technologii, která by pomohla lépe reagovat na děje, jež v palírenské koloně probíhají,“ dodává chrudimský znalec pálenky.

Šlosarovi se podařilo získat více než 190 diplomů s nejrůznějšími oceněními ze soutěží, na nichž se hodnotí kvalita vzorků pálenek, což samo o sobě stačí už k potvrzení, že jeho způsob výroby má skvělé výsledky.

Co vlastně obnáší vaše práce? 

„Já sám nevyrábím destiláty přímo z ovoce, ale upravuji ty, které jsou nějakým způsobem pokažené. Dokážu opravit prakticky vše. Jen připálený kvas a kontaminaci saponáty vylepšit neumím,“ směje se chemik.

Prosazují se změny snadno?

„Pálenice jsou dost uzavřené světy, v nichž se jakákoliv změna, modernizace prosazuje jen velmi obtížně. Nic by mi neudělalo větší radost, než kdybych mohl svou metodu uvést do praxe ve spolupráci s některou z našich pěstitelských palíren. Zákazník kvalitu pozná. Třeba už jen díky tomu, že ho ráno po konzumaci kvalitní pálenky nebude bolet hlava. Bolest hlavy způsobují právě nejrůznější příměsi, které se do destilátu dostávají,“ vysvětluje Šlosar.

A čím je „kontaminace“ způsobena?

„Nejčastěji je na vině spěch. Vše se v pálenicích dělá moc rychle. Přitom zákazník pozná, když se mu za dodané ovoce prodá kvalitní alkohol, nebo nedobrá náhražka.“

Na své trofeje je chrudimský šampion poprávu pyšný. Foto: Chrudimské noviny

Inženýr Šlosar je zastáncem hlavně dvoukolového způsobu zpracování ovocných máčů (zkvašené ovoce nebo jiný materiál připravené k vypálení), který je z energetického hlediska mnohem úspornější než-li jednokotlový. Podrobnější informace je možné najít na stránkách, které popisují přesný postup výroby i systém technologie navržené Petrem Šlosarem. Ta se samozřejmě hodí i pro jednokotlový způsob zpracování.

Neuvažoval jste o výrobě nějaké specificky chrudimské kořalky?

„Ne, to mě nikdy nenapadlo. Já sám totiž přímo pálenky nevyrábím. Pouze upravuji, vylepšuji ty, které jsou mi dodány. Pokud by se ale domluvili místní výrobci destilátů, nebránil bych se spolupráci. Mohla by to být zajímavá místní kuriozita,“ uvažuje chemický technolog.

Závěrečná otázka nemohla směřovat jinam, než k nejkurióznější pálence, kterou chrudimský chemik pil.

S jakou zajímavou, zvláštní kořalkou jste se setkal při degustacích? 

„S největší pravděpodobností to byla řepovice. Tento zvláštní druh alkoholu se vyrábí, jak název napovídá, z cukrové řepy. Pokud bych měl její chuť k něčemu přirovnat, tak by to nejspíše byla hlína. Chutná jako tekutá hlína.

Další kuriózní pití se nazývá ´lízátkovice´ a ta se pro změnu pálí ze zbytků, které vznikají při výrobě lízátek a cukrovinek. Neméně zvláštní jsou pak třeba výrobky z lesního ovoce,“ usmívá se chrudimský výrobce úspěšných destilátů.

A co by si Petr Šlosar přál do budoucna?

„Aby nebyly upřednostňovány destiláty z modrého ovoce nad všechny ostatní a i netradiční pálenky měly svoji kategorii (netýká se Jelínkova vizovického koštu). Zvláště se přimlouvám za vínovice - brandy,“ končí rozhovor několikanásobný šampión soutěží ovocných destilátů.

Děkuji za rozhovor.