Zdroj: Tomáš Honz

Jaké zážitky jsi posbíral za ty čtyři roky, co jsi naposledy vystavoval v Chrudimi, na svých cestách po světě?
Stalo se toho mnoho a není lehké to vždycky zařadit. Ale relevantní pro výstavu v Chrudimi byly hlavně dlouhé pobyty ve Středomoří - taková malířská soustředění. Vyzdvihnu rezidenci v Albanelle, kde jsem se setkal s několika dalšími skvělými malíři z různých koutů světa, putování krajinou kolem Říma a nebo různé pobyty v Řecku.

Zdroj: Tomáš Honz

Jak pokračuje Tvoje vysněná dráha umělce na volné noze?
Daří se - mám volnost rozhodovat, co budu malovat a jak naložím se svým časem a to je hlavní.

Pořád Tě okrajově živí i počítačová grafika?
Digitální ilustrace stále dělám. Používám tu techniku na přípravu skic ke větším formátům, které pak maluju v ateliéru a nebo si dělám takové historické rekonstrukce. Zakázku pak přijmu párkrát do roka, když se objeví nějaká tematicky a finančně zajímavá.

A dáváš i online kurzy malování, které si mohou Tví fanoušci předplatit a podpořit Tě tak v tvorbě?
Stále mám účet na Patreonu, kde se lze podívat na nějakých 30 videí z plenéru. Nové nahrávky už nepřidávám, ale i tak je hodně materiálu ke studování.

 

 

Nová výstava se jmenuje Světlo za obzorem: Co tam vidíš Ty?
Já tam vidím něco nevyřčeného - tajemství, příběhy, budoucnost, osud, kterému neunikneme....

Věříš v osud?
Pokud se v osud věří správným způsobem - tak, aby se člověk nestal jeho obětí - pak ano, věřím.

Úvodní obraz trochu připomíná obrazy Caspara Davida Friedricha, byla to Tvoje vědomá inspirace, nebo náhoda?
Náhoda to nebude, protože Caspara Davida Friedricha odnepaměti obdivuji. Přímo ho ale necituji. Na horizontu nicméně může všímavý divák najít malý odkaz na jednoho německého symbolistu.  (motiv od A. Böcklina, pozn. red.)

Zasahoval jsi nějak do výběru obrazů nebo jsi nechal galeristovi volnou ruku?
Je to můj výběr, ale s panem Jelínkem jsme to samozřejmě extenzivně konzultovali. Vzali jsme z ateliéru vlastně celé dva roky práce s antickou tematikou.

 

Zdroj: Tomáš Honz

Díváš se dnes s odstupem času a více zkušenostmi jinak na svoje dobrodružné peripetie při malování divoké Chrudimky?
Moje putování „Krajem Chrudimky" (na popud galeristy Jelínka, pozn. red.) bylo dobrodružství, které ve svém čase dávalo jasný smysl. Teď by to samozřejmě probíhalo trochu jinak. Například bych jezdil autem. Největší lapálie totiž často pocházely ze složitého cestování veřejnou dopravou s mokrými obrazy. Vzpomínám na to ale rád.

 

Pozvánka na vernisáž.  Zdroj: Galerie ART Chrudim

Metaforicky znamená obzor také něco mezi nebem a zemí, všechny tajemné a nevysvětlitelné věci v našem světě: Zažil jsi někdy Ty sám něco takového?
Ano. V poslední době jsem zažil několik nevysvětlitelných věcí, které trochu změnily můj pohled na svět. Třeba před rokem na Tchaj-wanu jsem se setkal s něčím, co nejde popsat jinak než duch. Doteď nevím, co s tím. Nějaká forma mystiky mě ale na cestách po krajině provází už delší dobu. Těžko se to popisuje, ale je to trochu jakoby země šeptala příběhy. Někdy jsou jasné, jindy je to jen ševelení. Ale pokud posloucháte, tak je uslyšíte. Snažím se k tomu být co nejcitlivější. A trochu to promítat do svých obrazů.

Obzor může být taky metaforou pro naději a nové začátky, kde světlo představuje příchod nového dne. Jaký myslíš, že bude pro Tebe rok 2025?

Mám pocit, že posledních 10 let jsem žil tak nějak do šířky. Teď se můj život zklidňuje a vzniká prostor naopak jít do hloubky. A tak lépe poznávám krajinu, ze které pocházím, a prohlubuji to, čím jsem zjistil, že jsem.