Chrudim - Nablýskaná limuzína přivezla ve středu 16. prosince ministerského předsedu Bohuslava Sobotku (ČSSD) a slavnostní otevření první části obchvatu města bylo na spadnutí. Okolo desáté hodiny dopolední pak konečně politická reprezentace přestřihla pásku a o několik hodin později se na trasu vydala první auta.

Spolu s otevřením první části obchvatu se však veřejnost samozřejmě ptá, kdy dojde k výstavbě a tím i zprovoznění části druhé, která uleví celému městu zkoušenému nadměrnou dopravní zátěží. Na tuto otázku však není snadné odpovědět, protože kromě nevykoupených pozemků leží stavbě v cestě ještě další problém. A ten je tentokráte ryze byrokratického charakteru. Podle nedávno zavedených směrnic Evropské unie musí mít stavba nový posudek vlivu na životní prostředí EIA. A právě vypracování tohoto posudku může zahájení stavebních prací prací posunout a k otevření dokončeného obchvatu by tak nedošlo v roce 2019, jak je v plánu, ale až o dva roky později. Na silnici vedoucí kolem Chrudimi a Slatiňan by zdejší obyvatelé a řidiči míří na „císařskou“ cestu, směřující přes Nasavrky na Žďár nad Sázavou, čekali dalších pět let.

Sobotka sice slibuje, že jeho vláda udělá pro brzké zahájení další etapy výstavby maximum, ale v myslích Chrudimáků stále zní slova bývalého ministra dopravy Víta Bárty (VV), jenž sliboval podobné kroky a nakonec to byl právě on a jeho ministerská kancelář, kdo výstavbu první části stopnul. K jakýmkoliv slibům, jež nenásledují činy, tak zůstávají obyvatelé města a jejich politici skeptičtí. V samotné Chrudimi se pak o výstavbu první části obchvatu nejvíce zasloužil bývalý poslanec a dnes neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), jemuž se podařilo sehnat peníze. Svůj podíl na této stavbě má však i další neuvolnený místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), jemuž pro změnu patří "body" za opětovné zařazení zrušeného medlešického sjezdu do projektové dokumentace. 

Samotné cestování po první části obchvatu je ale příjemnou záležitostí a výrazně zkracuje cestu do Pardubic. Problémem je napojení na silnici směřující z města do Hrochova Týnce a dále na Moravu, které je vyřešeno formou nepřehledné křižovatky, a neukázněnost řidičů nákladních aut. Pravdou však zůstává, že kolony se jen přesunuly. Nově si na ně musí všichni zvyknout především v Dašické ulici ve směru od kruhového objezdu u supermarketu Lidl a ucpaná nově bývá též ulice Slovenského národního povstání. Na vině nejsou jen přeopatrní řidiči, kteří neumí správně využívat kruhové objezdy, ale jednoduše nasměrování dopravy z jedné části města do druhé. Šoféři navíc často nerespektují oranžové dopravní značení, které jim doporučuje využít právě obchvat a dál tvrdošíjně pokračují ulicí Obce Ležáků a dál Palackého třídou.

Především ve čtvrtečních ranních hodinách byly v těchto místech opět silnice ucpané, a to především kamiony, jejichž řidiči pokračovali po paměti starou cestou do Pardubic, jako by obchvat ani neexistoval. „Od Slatiňan kolem polikliniky to je ucpaný jako každý jiný den a přede mnou jsou tři kamiony za sebou. Oranžová šipka Pardubice je pro ně asi neviditelná. Takže zatím žádná extra změna,“ komentovala dopravní situaci ve čtvrtek ráno Klára Kořístková. Jakub Morávek si pro změnu myslí, že je třeba urychleně dokončit další část obchvatu, protože jinak se nic nevyřeší. „Až bude obchvat kompletní a s potřebnými nájezdy, bude to ok. Teď je k ničemu, když to bude u Family centra zasekaný,“ myslí si Morávek a naráží tak na zrušený sjezd u místní části Medlešice. Účastník reality show „Zlatá mládež“ Michal Staněk, který pochází z Chrudimi a zasedá mimo jiné také v Dopravní komisi Rady Města Chrudim, je však z obchvatu nadšen a nespokojené kverulanty posílá vyzkoušet novou silnici.

Páska je přestřižena, auta mohou vyjet.  Foto: Jindřic Balous

Jako každá nová věc, i obchvat se musí zažít a stát se pro řidiče samozřejmostí. Až se tak stane, části města by se mělo opravdu ulevit a úmorné kolony se výrazně zkrátí. Do té doby je na místě trpělivost a naděje, že stavba navazující silnice se nezasekne na některém ze souputníků Ludmily Havránkové, která 17 let bránila výstavbě dálnice D11 odmítavým postojem k prodeji klíčových pozemků. Ředitelství silnic a dálnic by pak nezbývalo nic jiného, než sáhnout k vyvlastnění.