Chrudim - Současné vedení radnice si velmi zakládá na své účasti v nejrůznějších uskupeních a spolcích. Nově tak třeba město zamíří k paktu starostů a primátorů, který však podle kritiků z řad radniční opozice opět nic nepřinese a připomíná spíše socialismus. Jak ale třeba funguje spolek „Královská věnná města“?

Pokud by snad zájemce hledal nějakou konkrétní činnost spolku v samotné Chrudimi, s největší pravděpodobností by nenarazil na nic, co stojí za zmínku. Spolek totiž vydává jen pár brožurek o městech, která se k němu hlásí a volí si svoji královnu. Víc nic. Alespoň tak vypadají informace zveřejňované chrudimskou radnicí.

Na webu města se však objevil i rozpočet, jímž spolek osmi měst v Čechách, z nichž v dávných dobách plynuly peníze českým královnám, ročně disponuje. Čísla jsou to opět neradostná. Příjmy tvořící z největší části členské příspěvky jednotlivých měst a prodeje turistických vizitek se pohybují kolem 170 tisíc korun. Výdaje pro příští rok jsou stanoveny v částce 420 tisíc Kč. Rozdíl hospodaření je tedy jasný. Vzhledem k tomu, že v případě spolku nejde o soukromou firmu, která by s takovým účetnictvím nevydržela ani rok, není velkým problémem manko dorovnat granty a dotacemi, jež na účtu spolku Královských věnných měst přebývají.

Samotné internetové stránky spolku jsou také spíše smutným dokladem absolutně nevyužitého potenciálu, který hsitorická pouta jednotlivých měst nabízejí. Aktualizace se zde provádějí co dva měsíce a mnoho se z nich čtenář nedozví. Nenastal tedy nejvyšší čas opustit toto nevýhodné spojenectví?

Příloha: 

rozpocet_2016_vyhled_2017_2018_kvm.pdf

Chrudim - Po opravách dlažby před budovou Balustrády na Resselově náměstí přikročila radnice i k rekonstrukci dláždění před poštou. Právě práce na dlažbě v centru města byly jedním z témat, která se řešila při posledním zasedání městského zastupitelstva. Zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011) totiž zajímalo, proč se vedení radnice rozhodlo kostky vyměnit.

Výměna dláždění probíhala v minulém týdnu v lokalitě parkoviště u Balustrády, kde dělníci upravovali kostky v místech, na nichž se obvykle během Chrudimské pouti nachází hned několik aktrakcí. Má snad na destrukci dlažebních kostek a jejich propadání vliv některá z těchto radovánek? Tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová to vylučuje. „Konstrukce byla zhotovena před více než dvaceti lety a vykazalova deformace způsobené podélnými rozjezdovými a brzdnými silami od pojíždějících vozidel a také bočními vodorovnými silami od vozidel při jejich zatáčení a vjíždění na parkovací stání,“ říká Drašnarová. Jinými slovy, dlažbu před Balustrádou zničili řidiči využívající parkoviště.

[[img:chrn_fullwidth:12030:Dlažba unavená stářím a řáděním řidičů čekala na šikovné ruce dlaždičů dlouhá léta.  Foto: Pavel Zeman]]

Dělníci během rekonstrukce odstranili kompletně poškozené části dlažby, upravili lože kostek a znovu je na místo vrátili. Provedli také vyspárování, protože právě chybějící spárování bylo jedním z důvodů, proč se konstrukce hroutila. Technické služby Chrudim si opravenou dlažbu převzaly s tím, že se jim dostalo poučení, jak se o ni starat. Pravidelně se tak městská firma stará o Širokou ulici, v níž rozhazuje drobnou šterkovou drť, jež plní funkci spárovacího materiálu. „Na část vozovky před poštou byla v minulosti použita vějířová dlažba ze žulové mozaiky, která se běžně používá na chodníky. Tato dlažba však trpí pod koly otáčejících se vozidel, proto jsme přikročili k její výměně za žulové kostky deset krát deset centimetrů. Ty se běžně používají k dláždění silnic,“ doplňuje tisková mluvčí informace o další výměně dlažby na Resselově náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:12040:Před poštou ustoupila krása praktičnosti.  Foto: Pavel Zeman]]

Celkově si výměna a rekonstrukce dlažby vyžádá náklady atakující částku půl milionu korun. Přestože město vylučuje vinu kolotočářů na destrukci dlažby, je na místě se ptát, kolik za pronájem místa, kde k její rekonstrukci došlo, „světští“ platí. „Na parkovišti u Balustrády obvykle stojí atrakce Move it o průměru 13 metrů a částečně také dětský kolotoč. Nacházejí se zde také tři stánky. Provozovatelé zmiňovaných atrakcí platí městu za pronájem místa dvacet tisíc korun a sedm stovek k tomu. Za pět let se dostáváme na částku 103 tisíc korun českých,“ vysvětluje Sylva Drašnarová. Jedná se tedy zhruba o pětinu částky, kterou rekonstrukce dlažby na Resselově náměstí spolkne. Pouťové atrakce jsou přitom pověstné právě tím, že svou obrovskou váhu přenášejí na maličké vysunovací piloty, které jejich obsluha podloží maximálně dřeveným prknem. Váha se tak nerozloží na větší plochu a tlačí na stále stejné místo, kde se v případě Resselova náměstí nachází dlažba z kostek. Ta však na takový nápor není konstruována. Zda nově opravená dlažba vydrží dalších dvacet let, nebo ji řidiči ve spolupráci s pouťovými atrakcemi zničí dřív, nezbývá, než nechat rozhodnout čas. 

Chrudim - Bezohlednost některých řidičů nezná mezí a nic na tom nemění ani fakt, že jsou držiteli takzvané „oranžové karty“. Ta se vydává například zaměstnancům Městského úřadu Chrudim, kteří poté mohou využívat parkoviště v centru města a odstavit zde své vozy. Mnohdy však jejich auta stojí mimo vyhrazené stání.

Parkoviště za kostelem Nanebevzetí Panny Marie často využívají jak úředníci pracující přímo v budově radnice na Resselově náměstí, tak samotní politici, jimž je cesta do úřadu dlouhá. Parkoviště však bývá pravidelně obsazeno i jinými vozy, než těmi, které patří místním politickým špičkám a ty pak mají problém zde volný „flek“najít. Často proto řeší situace svérázným způsobem a své auto na plácek za kostelem stejně vměstnají.

[[gal:11971]]

Majitel černého vozu BMW tak v minulém týdnu místo na parkovišti, které od plochy, na níž využívají mezery ve vyhlášce prostí smrtelníci a parkují zde zdarma své vozy, oddělují květináče, místo nenašel. Svůj naleštěný automobil proto odstavil mimo vyhrazené místo a to tak nešťastně, že jeho větší část zasahovala do Komenského ulice a řidiči vyjíždějící z parkoviště, měli co dělat, aby vůbec se svým vozem vymanévrovali. Zda automobil jednoho z místních politiků stál ještě na parkovišti, nebo mimo něj a porušil tak městskou vyhlášku, zůstává otázkou pro místní městskou policii.  

Chrudim - V noci na pátek 6. listopadu byla předána do předčasného užívání Dašická ulice. Její modernizaci, která začala v dubnu, pozdržel údajně o jeden měsíc archeologický průzkum. Přesto se na ní podařilo spustit provoz deset dní před plánovaným datem. Tedy termínem, který se několikrát měnil.

„Vyšli jsme vstříc veřejnosti a umožnili vjezd na dokončenou komunikaci. Původní termín byl totiž 16. listopadu. Na silnici je ještě přechodné dopravní značení, ale mám informaci, že už ji motoristé hojně využívají,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Celkové náklady této modernizace jsou 52 milionů včetně DPH,“ tvrdí hejtman. Podle neověřených informací vedení kraje ustoupilo vlně nevole, která se zvedla mezi veřejností. Lidem se totiž nelíbilo, že práce nepostupují dostatečně rychle a oblíbenou zkratku tak nemohou využívat k cestám do Pardubic a místní části Vestec. Krajští politici si před blížícími se volbami nechtějí rozzlobit voliče, a proto na stavaře přitlačili a silnici otevřeli dříve, než bylo v plánu.

Pardubický kraj modernizaci silnice prováděl v úseku od železničního přejezdu k nově budovanému obchvatu, a to včetně vedlejší komunikace na Vestec. Součástí stavby byla přeložka dešťové kanalizace, přeložka vodovodu i vysokotlakého plynovodu, protihluková stěna i vegetační úpravy. Vznikla zde i cyklostezka, která má spojit město právě s Vestcem. Vznik cyklostezek v Chrudimi doprovázejí ale rovněž rozporuplné reakce místních, protože při jejich výstavbě prý schází jakákoliv koncepce. Cyklotrasy na sebe nenavazují a vedou často odnikud nikam. Příkladem je třeba cyklostezka v ulici Čs. armády, díky níž přišli zdejší řidiči minimálně o dvacet parkovacích míst.

[[gal:11967]]

Také cyklostezku do Vestce cyklisté už vyzkoušeli a jejich zkušenost je nedobrá. Jeden z nich, jenž si nepřeje zveřejnit své jméno, ale redakce Chrudimských novin ho zná, okomentoval toto další diletanství vedení města bez servítků. „Je škoda, že město po zhruba pěti letech přípravy cyklostezky v rámci krajské rekonstrukce Dašické ulice zaspalo s doprojednáním napojení stezky na chodník mezi přejezdem a kruhovou křižovatkou. Do doby vzniku tohoto krátkého kousku chodníku/stezky přes koleje jsou všichni pěšáci vyhnáni na vozovku,“ nešetří kritikou čtenář Chrudimských novin. Samotné napojení cyklostezky by se prý mělo uskutečnit až na jaře příštího roku.

Dopravu v této oblasti sice již nebrzdí probíhající rekonstrukce Dašické ulice, ale bez problémů se kolem bývalých plynáren projet nedá. Právě prasklý plynovod byl důvodem, proč se uzavřela část kruhového objezdu a řidiči, kteří doufali, že původní termín oprav bude dodržen, opět zaplakali nad výsledkem. Pod povrchem vozovky se totiž objevila vrstva betonu, která opravy prasklého potrubí zkomplikovala a odsunula dokončení až na neděli 15. listopadu. Přesto se zde opakuje stav, který přetrvává u většiny podobných případů. Dělníci na opravě potrubí pracují pouze ve dne a v noci zde už není vidět ani noha. Podobnou situaci by v každé západní zemi řešili plynaři nonstop tak, aby život řidičům komplikovali co nejméně.

Chrudim - Program, který vedení Pardubického kraje pojmenovalo „Technohrátky“, zamířil opět po roce do Chrudimi. Tentokrát se však žáci základních škol nevydali do Střední průmyslové školy, ale do Střední odborné školy a Středního odborného učiliště obchodu a služeb. Tedy školy, v níž kraluje ředitel Jaroslav Kořínek.

Technohrátky si kladou za cíl popularizaci nejen technických oborů středních škol, ale i zviditelnění oborů učebních. V posledních letech nejen v Pardubickém kraji platí, že řemeslo má zlaté dno. A jsou to právě absolventi chrudimské „integrovky“, kdo nemají větší problémy sehnat po dokončení školy práci. O něčem takovém si mohou ostatní středoškoláci nechat jen zdát. „Pokud zvládnete připravovat takové pochoutky, jaké dokáží vyrobit žáci této střední školy, tak to budete mít v životě snazší. Také ve vašem věku platí, že láska prochází žaludkem – jíst se musí a občas je chuť i na něco sladkého. Navíc nemám obavu, že by vás zdejší pedagogové a učitelé odborného výcviku tomuto mistrovství nenaučili,“ motivovala žáky v průběhu slavnostního zahájení náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová (ČSSD).

A další argumenty, proč si zvolit ke studiu právě gastronomické obory na této střední škole, přidal vzápětí starosta města. „Chrudim je město, které přeje školám. Některé z nich jsou přímo luxusní. To platí jak o zdejší strojírenské průmyslovce, tak i o této střední škole. Své žáky naučí vyrábět jedinečné laskominy, péct, vařit a také vše perfektně naservírovat. Kdo z vás se rozhodne pro tuto školu, neudělá rozhodně špatnou volbu,“ řekl starosta Petr Řezníček (SNK-ED).

Školáci se na šesti pracovištích seznamovali s učebními obory kuchař, číšník, prodavač, cukrář a maturitním oborem informační technologie. Na každém z nich je čekalo plnění hned několika manuálních úkolů a na závěr tradiční bodovaná soutěž. Zajímavé bylo, že do většiny činností se tentokrát s nadšením ochotně zapojovali také chlapci. V soutěži manuálních činností zvítězili žáci Základní školy Včelákov, zatímco ve vědomostním kvízu uspěli žáci ze Základní školy Pardubice - Ohrazenice. Kapitáni obou družstev převzali vítěznou cenu v podobě krásných ovocných dortů, které vyrobily budoucí cukrářky ze SOŠ a SOU obchodu a služeb Chrudim.

Chrudim - Obrovským skandálem a mimosoudním vyrovnáním teď skončil případ, který nemá v historii Nemocnice Chrudim obdoby. Vinou lajdáctví pracovníka zdejší patologie došlo totiž k záměně nebožtíků. Chyby si všiml až pracovník pohřebního ústavu. O případu informovala i Česká televize.

Záměny nebožtíků si „pohřebák“ všiml ještě před obřadem a okamžitě informoval vedení Nemocnice Chrudim. To však po důkladném šetření zjistilo, že tělo nebožtíka, který měl původně odjet do Hlinska k poslednímu rozloučení, jiná pohřební služba už zpopelnila. Pozůstalým tak zbyly oči pro pláč hned dvakrát, protože se svým drahým zesnulým nemohli důstojně rozloučit.

Vinu na záměně těl zemřelých má pracovník patologie, který s největší pravděpodobností přehodil štítky na chladících boxech a osobně se předání nebožtíků pohřební službě ani neúčastnil. V reakci na tento skandální způsob jednání pracovníka nemocnice přijalo její vedení, které sídlí v Pardubicích, nová opatření. Nově bude přítomnost patologů u předávání těl zemřelých pohřebním službám nutností a k předání je nově také třeba dvou protokolů.

Provinilec byl prý vedením napomenut a byla mu udělena výtka. Pohřební služba, která už stačila zaměněného nebožtíka zpopelnit, však jakékoliv pochybení odmítá a je jasné, že důkazy pro její neprofesionální přístup se budou hledat jen obtížně. Důkaz v podobě zemřelého těla totiž už proletěl komínem pardubického krematoria.  

Chrudim - Ve středu si přicházející zima vybrala ve městě první oběť. Přestože policejní vyšetřování ještě neskončilo, už teď je jasné, že v parčíku nedaleko bývalého hotelu Bída zaplatil životem jeden z místních bezdomovců, který sice pocházel z nedaleké Skutče, ale v Chrudimi byl jako doma.

V souvislosti se smrtí tohoto muže se vyrojily v hlavách obyvatel města otázky, jak se vlastně radnice stará o lidi bez domova. Už jen fakt, že se na tyto otázky ptají městských úředníků a ne sami sebe, dává tušit, že takzvaný sociální stát vychovává ze svých občanů ty, kdo spoléhají spíše na něj, než své vlastní síly. Pomoc tak očekávají od státní správy, než aby ji sami nabídli.

[[img:chrn_fullwidth:2962:Radka Pochobradská vede Odbor sociálních věcí Městského úřadu Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalá preventistka kriminality a v současnosti šéfová chrudimské „sociálky“ Radka Pochobradská ujišťuje, že je o bezdomovce postaráno. „Od roku 2005 máme na Odboru sociálních věcí vybudovaný systém, který je zaměřený na lidi bez přístřeší - bezdomovce. O tyto klienty se stará hned několik organizací ve vzájemné spolupráci. Do osmistupňového programu Propustné bydlení je zahrnuta práce s lidmi přímo na ulici, pak je možnost využití dalšího stupně - noclehárny a Denního centra pro bezdomovce, případně krizová lůžka a ubytovny,“ říká na úvod Pochobradská. A pokračuje. „S bezdomovci pracují terénní pracovníci úřadu po celý rok, navazují s nimi kontakty a předávají informace o službách a možnostech, které jim systém nabízí. Motivují klienty, kteří disponují důchodem, aby byli schopni si se svými financemi hospodařit, a to po celý měsíc, nebo nabízí možnost uložení této částky se souhlasem klienta u nás na úřadě a vydávají mu peníze postupně tak, aby se ke konci měsíce nedostal do finanční tísně.“

[[img:chrn_fullwidth:2960:Noclehárna v Tovární ulici 1114, SOPRE CR o.p.s..  Foto: Chrudimské noviny]]

Městští úředníci zde spolupracují i se strážníky městské policie a osobně se všemi bezdomovci komunikují a nabízejí pomoc. Takže žádné tabulky a kancelářská rutina, ale skutečná práce v terénu. „Ve spolupráci s městskou policií pracovníci úřadu vždy v říjnu předají každému bezdomovci proti podpisu dopis, ve kterém jsou vypsány všechny potřebné informace a údaje, jako například na koho se obrátit, kde mohou přespat. Po celý rok také mohou tito klienti využívat noclehárny v Tovární ulici v Chrudimi (občan Chrudimi zde platí 30 Kč; přespolní 50 Kč za noc) nebo mohou zadarmo – taktéž v Tovární ulici - navštěvovat Denní centrum pro bezdomovce, kde si mohou uvařit jídlo nebo je v nouzi i zdarma dostanou. Zde jsou připraveni pracovníci organizace SOPRE CR; bezdomovci tu mají možnost vykoupat se, oholit, ostříhat, vyprat prádlo a nebo zde čisté prádlo a oblečení dostanou. Další čisté oblečení dostávají v sociálním šatníku oblastního spolku Českého červeného kříže, který taktéž hojně navštěvují,“ přibližuje konkrétní pomoc Radka Pochobradská.

Je tedy na samotných bezdomovcích, zda se rozhodnou podanou ruku využít, nebo odmítnout a trávit pak noci na lavičce v parku, nebo autobusové zastávce. Dokonce i lidé, kteří nedisponují absolutně žádnými finančními prostředky, se mohou v noclehárně vyspat. Poplatky za ně uhradí místní katolická farnost. „Další služba je domluvena s místní Římskokatolickou farností, která je schopna lidem bez přístřeší uhradit noclehárnu. Stačí, aby klient na noclehárnu došel, pracovníci SOPRE CR nahlásí farnosti, že klient služeb noclehárny využil,“ uzavírá Pochobradská. O bezdomovce ve městě je tak postaráno a odpovědnost za smrt jednoho z nich nelze svalovat na město, které o jejich životy prý nedbá. Slova Radky Pochobradské potvrzují, že kdo takové informace rozšiřuje, neví o problematice lidí bez domova prakticky nic.

Chrudim - Počet a umístění přechodů pro chodce ve městě bude stále „kamenem sváru“ mezi chodci, řidiči aut a městskými úředníky. Mnohde by totiž přechod ulehčil situaci a zamezil nebezpečným příhodám, při nichž jde přecházejícím silnici doslova o život. Jedno takové místo se nachází poblíž sídliště U Stadionu. Problém se zdejším přechodem se však objevuje znovu a znovu.

Přechod pro chodce zde sice již existuje, ale přesto se nezřídka stává, že řidiči jeho existenci ignorují a ohrožují děti, které míří od autobusu do školy. „Byla jsem svědkem velmi nepříjemné situace u zastávky MHD U Stadionu, kdy ve velmi vysoké rychlosti předjíždělo auto přímo na přechodu pro chodce. Stalo se tak v době, kdy děti vystupují z autobusu do školy. Tento úsek je pro děti i dospělé velmi nebezpečný. Zde by bylo potřeba nainstalovat světelné značení pro přechod, umístit sem radary na měření rychlosti a více policistů, ať zde rychlost měří. Až se otevře první úsek obchvatu, tak zde nebude možné bezpečně komunikaci přejít a děti budou ve velkém nebezpečí,“ stěžuje si na situaci u přechodu, jenž v nedávné minulosti získal třeba zdrsnění povrchu na samotné komunikaci, jedna ze zdejších obyvatelek. Zapomíná ale na známý fakt, který dokazuje, že zvyšování represe vede především k růstu agresivity řidičů a v důsledku ke vzniku ještě nebezpečnějších situací.

[[img:chrn_fullwidth:7565:Ani ostrůvky, ani radar. Město však prý usilovně hledá řešení situace přechodu U Stadionu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek dopravní situaci u zastávky městské hromadné dopravy zná a ujišťuje, že radnice se snaží najít její řešení. Podobné sliby však pronášel už před rokem. „Město Chrudim v místě přechodu pro chodce navrhuje zřízení ostrůvku, který by délku přechodu zkrátil. Jedná se o silnici první třídy, takže vypracování projektu zadalo Ředitelství silnic, správa Pardubice, které má správu silnic prvních tříd ve své gesci. Podle předloženého projektu však dochází k zamezení odbočení nákladního vozidla (především pro odvoz odpadu a vozidel hasičů) vpravo z hlavní silnice, s čímž nesouhlasí Krajská policie Pardubického kraje. Město Chrudim se přesto bude dále snažit, aby zde došlo ke zlepšení stavu co nejdříve,“ slibuje Klimek.   

Chrudim - Ciferník hodin na Staré ranici na Resselově náměstí se dočkal konečně výměny. Dlouhé měsíce zde totiž dělal městu ostudu odchlípnutý kus podkladu, který znemožňoval hodinám správně fungovat. Na případ jako první upozornily Chrudimské noviny a opět tak dostály své pověsti strážce veřejného prostoru ve městě.

Vedení města se teď na svém facebookovém profilu chlubí fotografiemi z akce, která ve středu zaměstnala jak hasičské auto místních krotitelů ohně, tak i dva montéry šplhající po žebříku směrem k věžičce Staré radnice. Hasiči nejprve pomohli odmontovat krycí sklo hodin a následně došlo na výměnu ciferníku, který byl poškozen a v samotném centru města hyzdil jednu z jeho památek. Cenu oprav radnice nezveřejnila. Oficiální tisková zpráva totiž k této akci opět chybí a tiskoví mluvčí města tak opět selhávají ve schopnosti informovat veřejnost o činnosti místní politické reprezentace.

[[img:chrn_fullwidth:11940:Po opravách se změnila barevnost ručiček i ciferníku.  Foto: Facebook Města Chrudim]]

Oproti starému ciferníku a ručičkám však došlo k určité změně. Barevnost nových hodin se změnila, a sice tak, že pozlacené rafičky hodin a čísla nahradila prostá, černá barva. Ta je z dálky lépe viditelná. Poslední opravy hodin a s nimi i instalace nového ciferníku byly provedeny před 14 lety.

Chrudim - S velkou slávou a střiháním pásky byly veřejnosti předány do užívání opravené chodníky v ulici Dr. Jana Malíka. Přeloženo do běžného jazyka to znamená, že se místní „papaláši“ nechali nafotit při dokončení stavby části chodníků, protože na další úpravy už nejsou v městské kase peníze.

Vedení města totiž neopomene jedinou příležitost k tomu se zviditelnit, třeba že se jedná o zviditelnění za peníze daňových poplatníků, kteří prostřednictvím daní opravy ve městě nejčastěji platí. Místní radniční opozice proto čas od času vypálí na vedení města „šrapnel“ kritiky, protože se prý jedná o lacinou předvolební kampaň, která trvá vlastně celé čtyři roky funkčního období.

V lokalitě, která těsně přiléhá k Základní škole Dr. Malíka, se tak po letech slibů dostalo na chodníky, které měly nejlepší léta dávno za sebou. Samozřejmostí je tu vydláždění zámkovou dlažbou. Už v létě se přitom město nechalo slyšet, že práce za bezmála půl druhého milionu provede firma Hold z Orle. Lokální podnikatelé si tak rovněž přišli na své.

[[img:chrn_fullwidth:11941:Permanentní předvolební kampaň za peníze daňových poplatníků? Střihání pásek je vděčnou akcí, při níž si lze přičíst politické body.  Foto: Facebook Města Chrudim]]

Celá věc má však jeden háček a tím je nedotažení projektu rekonstrukce chodníků na Novém městě do zdárného konce. Radnice sice tvrdí, že obyvatelé ulice Dr. Jana Malíka se mohou těšit z nových chodníků, místní jsou však poněkud odlišného názoru. „Ne všichni zdejší obyvatelé se ale mohou těšit, neboť druhá strana, ta u školky, utřela. Nejen chodník je zde v dezolátním stavu a bohužel na tom ani existence mateřské školky, zdá se, nic nezmění. Nemůžu si přestat lámat hlavu nad tím, proč se těch pár metrů nevzalo při jednom. Tolik jen pro upřesnění, že ne všichni zdejší obyvatelé jsou spokojeni,“ říká Barbora Viktorinová. Odpověď na otázku je snadná a skrývá se v neschopnosti Ministerstva financí České republiky vybírat daně v takovém množství, aby pokryly plánované náklady měst a obcí na investiční akce, které v Chrudimi obnášejí třeba právě opravy chodníků v ulici Dr. Jana Malíka.