Chrudim – Zavedení takzvané „elektronické evidence tržeb“ (EET) se nevyhnulo ani provozovatelům pohostinských a restauračních služeb ve městě. Jednou z mála, která nemusela do nového experimentu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO 2011) vstoupit, byla Měšťanská restaurace v Muzeu.

Restaurace vyhlášená především hojnou návštěvností „vrchnosti“, tedy úředníků a politiků v době obědů, je provozována Chrudimskou besedou. Ta funguje jako příspěvková organizace, a proto se na ni nevztahuje povinnost zavádět EET. Na sociálních sítích se po této informaci vzedmula vlna nevole, protože vstup do Babišova systému shromažďování informací o tržbách, nese s sebou často vysoké náklady a také riziko udání od nespokojených zákazníků, případně konkurence. Nic z toho Měšťanské restauraci nehrozilo. Nekalou konkurenci místních podnikatelů kritizovali především místní Svobodní Petr Lichtenberg a Josef Káles.

[[img:chrn_fullwidth:2783:]]

Radnice však neváhala a za peníze daňových poplatníků svou „chybu“ napravila. Podle informací šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého se restaurace od 1. prosince do systému EET dobrovolně připojila.

Její provozovatel má na příští rok v rozpočtu města určenu částku přesahující 12 milionů korun. Kolik z těchto financí jde na provoz restaurace? To již rozpočet neobsahuje. Faktem však zůstává, že i kdyby hospoda nebyla ztrátová, stále se jedná o prapodivnou formu konkurence místním živnostníkům. Nejlépe problém shrnul Petr Lichtenberg: „Restaurace ve vlastnictví města Chrudim - dotovaná z veřejných peněz, tedy z daní i místních živnostníků a podnikatelů - konkuruje místním provozovatelům restaurací a hospod nižšími cenami,“ říká zastupitel. Aby ne, protože podle dobře informovaného zdroje zde ani neplatí nájem.

[[img:chrn_fullwidth:7186:]]

Nekalou konkurenci, jíž bylo „Kafe v galerii“ už Chrudimská beseda před časem zrušila, protože i zde se jednalo o podnikání na úkor místních živnostníků.  

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) je organizací, která dlouhodobě, i přes drobná škobrtnutí, dělá radnici jen a jen radost. Aby ne. Ředitelce Haně Darmovzalové se v letošním roce podařilo nejen vklouznout pod čepec, ale také ušetřit výrazné finanční prostředky z městského rozpočtu.

Ředitelce se daří hospodařit bez dluhů a úsporně již delší dobu. V příštím týdnu se však městským zastupitelům dostane na stůl materiál, v němž Darmovzalová žádá radnici o snížení neinvestičního příspěvku, jenž byl městem poskytnut o celých 920 tisíc korun! Nově tak město nalije do „pečováků“ jedenáct milionů osm set dvacet tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14413:Ředitelka se letos vdala.  Foto: CSSP]]

Centru se totiž podařilo dosáhnout na dotaci, kterou poskytuje Pardubický kraj a může tak část peněz nechat městu na účtu. Radnice pak na oplátku projevila svou vděčnost ředitelce, která má lví podíl na získaných krajských penězích a přiznala jí mimořádnou odměnu. Tu schválila na svém jednání rada města 21. listopadu. Její výše nebyla zveřejněna, ale obvykle se jedná o tisíce korun.  

Chrudim – Radnice nyní, ať už se to politickým představitelům města líbí, nebo nelíbí, musí schválit novou vyhlášku, jež řeší noční klid ve městě. Co zásadního se v ní mění? Především všechny akce, které budou noční klid od 22 hodin do 6 hodin rušit, musí v ní být výslovně zmíněny. 

Od října letošního roku totiž nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích. Obce a města nyní jsou oprávněny regulovat dobu nočního klidu a to tak, že že určí výjimečné případy, kdy se tento čas odpočinku a ticha stanoví na dobu kratší, případně žádnou. V praxi to znamená, že všechny akce, jež by mohly noční klid rušit, musí se vložit přímo do textu vyhlášky. Jde přitom jak o podniky typu Staročeská pouť, tak třeba i oslava dědečkových devadesátých narozenin s muzikou do kuropění.

Co je primárním důvodem k této zásadní změně? Stát chce prý vyjít vstříc těm, kdo těžko snášejí noční hluk a dopřává jím tímto způsobem možnost se na kravál připravit. Předpokladem samozřejmě je, že takový člověk vyhlášku v záplavě dokumentů městského úřadu najde a bude ji pravidelně sledovat. Přehled části výjimek - tedy akcí, které už nyní mají nahlášen odlišný noční klid, než ten, jenž je stanoven vyhláškou, obsahuje příloha pod textem.

Schvalovat znění vyhlášky budou teď městští zastupitelé.  

Příloha: 

vyjimky.doc

Chrudim – Další cenu do sbírky přivezl v minulém týdnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) z konference v pražském hotelu Jalta. Jaký význam má nejnovější křišťálový kousek za vitrínou městského úřadu? Chrudim nyní oficiálně patří mezi „nejudržitelnější“ města v České republice.

Běžný obyvatel města asi tápe, co že nová cena vlastně přináší. Zmíní-li se „Zdravé město“, je většina z nich doma. Šárka Trunečková a její boss Řezníček si připsali další grandiózní úspěch, kdy dokázali získat titul „Udržitelné město“ v kategorii A dle kritérií MA vysoutěžit společně s Litoměřicemi. Cenu předala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (Nes. Za ANO ).

[[img:chrn_fullwidth:14412:]]

Součástí programu, při němž došlo k předání této hodnotné ceny, byla i živá diskuse o otevřenosti úřadu – zde jistě došlo i na nejnovější snahu radnice zneprůhlednit nakládání s financemi prostřednictvím rozhodnutí městské rady, nebo neschopnost úředníků zveřejňovat podklady k jednání městského zastupitelstva dříve, než týden před jeho jednáním. V tématu „plánování s občany“ pak zástupci našeho města jistě neopomněli zmínit konanou/nekonanou veřejnou diskusi k výstavbě nové stanice RZS U Stadionu.

Těm, kdo stále tápou a výše zmíněná úřednická hantýrka jim nic neříká, je možné přiblížit, o co v soutěži vlastně šlo. Udržitelný rozvoj má celé dlouhé a obsáhlé heslo na wikipedii a lze se zde dočíst, že primárním úkolem je samozřejmě hospodářský a společenský pokrok s ohledem na životní prostředí. Tedy žádné opisování tabulek, ale reálná indoktrinace občanů myšlenkami „Římského klubu“.  Samotná agenda spojená s tímto tématem je v rozpočtu města z roku 2016 ohodnocena částkou jeden milion tři sta čtyřicet tisíc korun.

Chrudim - Na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v Addis Abebě (Etiopie) uspělo po několikaletém úsilí také české loutkářství. Společná česko-slovenská nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku“ byla zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO dne 1. prosince 2016.

Velkou radost mají od 1. prosince také všichni ti, kteří uchovávají tradice českého loutkářství v našem kraji a navazují na ně. „Fenomén loutkářství provází celé východní Čechy už od 18. století a Loutkářská Chrudim je patrně nejstarším festivalem amatérského loutkářství na světě. Nejen proto bude loutkářství naším společným tématem naší Destinační společnosti Východní Čechy spolu s Královehradeckým krajem na veletrzích cestovního ruchu v roce 2017. A úspěšný zápis do seznamu UNESCO to jen zvýrazňuje,“ uvedl René Živný (SNK – ED), krajský radní pro cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity. Prezentace obou krajů v Brně, Praze a na dalších místech bude mít podobu maringotky lidových loutkářů a návštěvníci se zde budou moci naučit také loutky vodit.

[[img:chrn_fullwidth:13590:]]

Centrem loutkářství v kraji je Chrudim

Tradice loutkářství v Pardubickém kraji jsou zachyceny na více místech, zejména v období 1. republiky zde bylo velmi mnoho loutkářských spolků a souborů. Velký rozkvět zaznamenalo také rodinné loutkové divadlo, které si lidé pořizovali už od přelomu 19. a 20. století a které je ještě mnohde na půdách uschované. Místem loutkám zaslíbeným se ale postupně stala Chrudim. Od roku 1951 se zde koná festival amatérského loutkářství, na který se soubory musí nominovat z deseti regionálních přehlídek po celé České republice. Festival patří k předním událostem zapsaným do Tváře kraje. V roce 1972 v Chrudimi vzniklo Muzeum loutkářských kultur, které propojuje tradice se současným světem loutkového divadla a prostřednictvím řady aktivit předává lásku k loutkám dalším generacím.

[[img:chrn_fullwidth:13581:]]

Do muzea v prosinci se slevou

„Pro Muzeum loutkářských kultur je tento zápis mimo jiné i potvrzením smyslu existence našeho vysoce specializovaného muzea,“ řekla jeho ředitelka Simona Chalupová a pokračovala: „Zřizuje nás Ministerstvo kultury České republiky a musím říci, že se o muzeum v posledních pěti letech stará s velkou péčí a to i finanční. Živost fenoménu loutkářství vyrůstá ze staleté tradice, a právě tuto historii a doklady o ní muzeum uchovává, systematicky doplňuje sbírku a prezentuje návštěvníkům to nejlepší jak z dob historických, tak současnosti na svých výstavách a ve stálé expozici. Jsme moc rádi, že se zápis podařil. Všem, kteří zatím o českých loutkách moc nevědí, nabízíme po celý prosinec možnost navštívit muzeum za snížené vstupné – když máme takový poklad, chceme se o něj podělit!“

[[img:chrn_fullwidth:13570:]]

Co zápisu do UNESCO předcházelo?

Podnět k prvnímu kroku nominace na prestižní seznam UNESCO přinesli zástupci Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství spolu s představiteli Královéhradeckého a Pardubického kraje, když v únoru 2012 nominovali na „národní seznam ČR“ fenomén Východočeské loutkářství. Tento počin následně inicioval zápis loutkářství na národní úrovni na slovenský (2013) i český (2014) seznam nemateriálního kulturního dědictví. Společná nominace, kterou připravil Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a Slovenský ĺudový umelecký kolektív (SĹUK) ve spolupráci s loutkářskými soubory, spolky, oborovými organizacemi, dotčenými městy a kraji, byla odeslána do sídla UNESCO v Paříži na jaře roku 2015.

[[img:chrn_fullwidth:13594:]]

„Po šesti letech usilovné práce cítíme ohromnou úlevu. Pro tento sen se podařilo nadchnout mnoho skvělých lidí - loutkářů amatérů i profesionálů, odborníků zejména z řad historiků divadla, zástupců krajů, odborných kulturních institucí aj. z obou republik. Letošní rekordní množství nominací nás samozřejmě do poslední chvíle udržovalo v napětí. Fakt, že jsme úspěšně došli až do cíle, považuji za zázrak. Myslím, že nám z komediantského nebe držel palce guru východočeských loutkářů Jan Dvořák (bývalý ředitel Divadla Drak). Ostatně i k jeho poctě jsme tuto troufalou myšlenku původně iniciovali,“ uvedla jednatelka Spolku pro podporu tradic českého loutkářství Lenka Jaklová.

[[img:chrn_fullwidth:3655:]]

Na Seznam světového dědictví UNESCO se zapisují tradice, které jsou součástí kulturního dědictví a jimž hrozí úpadek či zánik. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a podporovat jejich přenášení z generace na generaci. Česká republika má už na tomto prestižním seznamu zapsány tyto prvky nehmotné kultury: masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví, slovácký verbuňk a Jízdu králů.

Loutkářství na Slovensku a v Česku od této chvíle figuruje ve skvělé společnosti - hned vedle tradičního japonského loutkového divadla, sicilských marionet či indonéských stínových loutek (javajek).

Chrudim – Řešení dopravní situace v centru města neleží v žaludku jen čtenářům Chrudimských novin, kteří z článku na toto téma udělali jeden z nejčtenějších textů posledního měsíce, ale také pánům z dopravní komise rady města. Co zajímavého na svém jednání vymysleli?

Předseda komise Alexandr Němec připomněl, že historickým centrem vede transitní trasa, přičemž údajně až 90% aut přes Resselovo náměstí jen projíždí. Členové komise se proto měli zamyslet, zda tranzitní dopravu z centra města po vybudování zbývající části obchvatu města, nevytlačit mimo Resselovo náměstí. Zavést by se mohla taková opatření, jež by cestování tranzitu přes historické centrum znesnadnila, zásobování však ponechala. Němec zmínil i návrh městského architekta Marka Janatky, jenž by rád viděl silnici v co největší vzdálenosti od Morového sloupu.

[[img:chrn_fullwidth:246:]]

S tímto svým návrhem však předseda narazil. Členové komise totiž poukázali na to, že by po zavedení dopravy ke kraji náměstí, ubyla parkovací místa a zmenšila se plocha k pořádání nejrůznějších akcí. Podle člena komise René Němečka by měla být prioritou výstavba parkovacího domu na Moravově zahradě a také budoucí motivace řidičů k využívání tohoto parkoviště. Výstavba parkovacího domu by mohla probíhat na etapy.

[[img:chrn_fullwidth:243:]]

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) ujistil své kolegy o tom, že radnice v této záležitosti nespí. Po letech slibů prý připravuje dokonce studie! Vzniknout by měly domy dva a to přímo ve stráni mezi Rubešovou ulicí a Moravovou zahradou. Co ale s Resselovým náměstím? Podle inženýra Němečka neukázněné šoféry vyřeší další retardéry, které by nechal umístit v horní a dolní části Resselova náměstí. Současná snížená rychlost asi nestačí. Jednosměrku by do Široké ulice dopravní komise nevracela.

Usnesení z plodné a podnětné diskuse však nakonec nevzniklo žádné.  

Chrudim – Kamerový systém ve městě patří k těm méně funkčním, jak již Chrudimské noviny informovaly. Běžný smrtelník však do něj nemá přístup a monitory se záběry kamery sledují pouze zaměstnanci městské policie. Jinak se to má s kamerou umístěnou na Resselově náměstí na budově nové radnice.

Většina měst vlastní hned několik webových kamer, které přinášejí aktuální obrázky z města. Ve Chrudimi samotné se krom té na Resselově náměstí, nacházejí on-line kamery i v krytém bazénu, na zimním stadionu a letním koupališti. Aktuální dopravní situaci žádná webová kamera nepřináší.

Členy kulturní komise však v současné době trápí docela jiný problém. Rozlišení, jež zmiňovaná kamera nabízí, je mizerné. Její „oko“ navíc míří do míst, kde se prakticky nic neděje. Členové komise by proto uvítali její modernizaci, která by umožnila pohodlnější a především kvalitnější přenos tak, aby bylo možné na počítači sledovat i kulturní akce pořádané na Resselově náměstí. Ty se nejčastěji konají nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie, kam již kamera nedohlédne.

Chrudim – Dalších více než pět milionů korun by mělo přitéct do městského rozpočtu. Radnice kývla na zájem místní firmy Sofiko o osm a půl tisíce metrů čtverečních v průmyslové zóně Západ. Část pozemků si ale město ponechá k výstavbě sběrného dovra.

Sofiko se zaměřuje na výrobu kuchyňského náčiní z nerezu a v současnosti má výrobní závod v Křižánkách. Po výstavbě nové haly by zde mělo najít práci zhruba třicet zaměstnanců. Prodej pozemků samozřejmě musí ještě schválit městské zastupitelstvo. To již v minulosti souhlasilo se záměrem prodeje dalších dvou hektarů firmě KYB, která vyrábí tlumiče do osobních automobilů. Další, prozatím utajovaný zájemce, by rád odkoupil hektary čtyři.

[[img:chrn_fullwidth:14404:]]

Všechny pozemky v průmyslové zóně Západ však radnice neprodá. Část si chce ponechat pro případnou budoucí výstavbu nového sběrného dvora. Ten současný je totiž v nevyhovujících prostorech a z jeho plánované rekonstrukce podle všeho sejde. V těsné blízkosti současného sběrného dvora má vyrůst nová základna pro sanitky a vedení města proto poslušně hledá jiné lokality, kam by Chrudimáci mohli vozit odpad. V úvahu tak připadá i některá z průmyslových zón.

Chrudim – Budoucí stavba takzvané „Ostřešanské spojky“ se teď dostala i na pořad jednání dopravní komise rady města. Diskuse o modernizaci trati, jež by na jednu stranu měla zrychlit cestování do Pardubic, na druhé straně odstřihne místní část Medlešice, nebyla rozhodně klidná.

Nejprve člen dopravní komise Martin Hájek představil svým kolegům mapové podklady studie. Podle Hájka Správa železniční a dopravní cesty hned zpočátku zamítla návrh vedení nové trati v zářezu, protože by se prý stavbě neúměrně prodražila. Musel by se, mimo jiné, vybudovat koridor v šířce zhruba 50 metrů. Další náklady by přineslo i odklízení zeminy a přeložky inženýrských sítí. Nová trať tak má být vedena po náspu a nikde se nebude křížit se silnicemi. Jen tak je možné dosáhnout slibované rychlosti 120 kilometrů za hodinu na rovných úsecích.

Další inženýr zasedající v komisi a sice René Němeček, si vzpomněl na obyvatele místní části Medlešice, kteří po výstavbě spojky zapláčou. Stávající trať přijde zrušit a tím se i zkomplikuje dopravní obslužnost této kdysi samostatné obce, jíž však současné vedení města nedá nic zadarmo. Martin Hájek však svého kolegu ubezpečil, že místním jistě budou postačovat autobusy, které sem v pracovní dny jezdí co třicet minut.

Michal Štěpán, jenž rovněž zasedá v dopravní komisi, pro změnu vznesl připomínku k vynaloženým prostředkům. Ty se prý daly využít daleko efektivněji a sice pro modernizaci současné tratě Chrudim – Rosice nad Labem. Předseda komise Alexandr Němec však Štěpána usadil s konstatováním, že je již v podstatě rozhodnuto a navíc celá stavba probíhá v gesci Pardubického kraje. Druhé největší město v kraji tak již poněkolikáté „ostrouhalo“ a k projektu, jenž se ho přímo dotýká, může mít pouze „kosmetické“ připomínky. Ukázka politické impotence vrcholných představitelů místní radnice.

Co tedy vlastně Chrudim může? Může si rozhodnout, kam přijde umístit vlaková zastávka v severní části města. Tomu odpovídá i usnesení dopravní komise, na němž se nakonec všichni její členové shodli: „Dopravní komise doporučuje radě města, aby v případě výstavby Ostřešanské přeložky město vstoupilo do přípravy tohoto projektu a to požadavkem na vybudování nové vlakové zastávky tak, aby byla situována co nejblíže přejezdu u školy SOŠ-SOU (integrovka) po levé straně ve směru na Pardubice“.

Chrudim – Zatoužili městští radní po větší moci, nebo jsou motivováni snahou zefektivnit a zrychlit rozhodování města ve finančních záležitostech? Zjistit odpověď bude na městských zastupitelích, jejichž jednu z pravomocí by s nimi členové rady města radní sdíleli.

Městští radní – tedy Jan Čechlovský (ODS), Roman Málek (Koalice pro Chrudim), Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim), Petr Řezníček (SNK – ED), Miroslav Tejkl (ČSSD), Jaroslav Trávníček (ČSSD), Tomáš Vondráček (ČSSD), Petr Vojtěchovský (ODS) a Tomáš Židek (SNK - ED) na svém jednání konaném 21. listopadu přijali usnesení, v němž kolegy měststké zastupitele žádají o delegování pravomoci rozhodovat a schvalovat rozpočetová opatření.

[[img:chrn_fullwidth:1043:]]

Konkrétně jde o zapojování zdrojů a finančních rezerv města, přesun rozpočtových prostředků mezi odbory městského úřadu a městskou policií prostřednictvím rozpočtového opatření. Jde tedy o schvalování zapojení přijatých dotací z vyšších a jiných rozpočtů, příspěvků, darů a finančních náhrad na určené výdaje. Schvalování přesunů finančních prostředků v rámci příslušného odboru v maximální výši 50% aktuálního rozpočtu – to mohou být i miliony korun. Nakonec také schvalovat přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtu v případě vzniku mimořádných havarijních situací v objektech města do výše maximálně tří milionů korun. O každém takovém kroku by však radní museli své kolegy zastupitele při nejbližší příležitosti informovat.

[[img:chrn_fullwidth:2716:Transparentnost...  Foto: Chrudimské noviny]]

Rada města rozhoduje v podstatě anonymně. Zápisy z jejího jednání – na rozdíl od zápisů z jednání městského zastupitelstva – nejsou zveřejňovány. Hlasování jejích členů není zveřejňováno. Závěry jejího jednání jsou zveřejňovány ve formě několika strohých vět, z nichž se zájemce nedozví často ani základní informace k tématu. Pokud si tedy městští radní nárokují větší pravomoci, měli by „na oplátku“ nabídnout větší transparentnost. Mimo jiné i proto, že ji slíbili ve svém programovém prohlášení.  

Příloha: 

usneseni_rady_mesta_chrudim_-_kompletni_pdf_e-book-usneseni_c.r2f4122f2016_verejne.pdf