Chrudim - Koncem listopadu byla dokončena výstavba smíšené stezky pro cyklisty a chodce v Dašické ulici, a to v části od vjezdu k čerpací stanici Shell k vjezdu k objektu EOP. Pokračování dále do města však stále chybí.

„Stavba navazuje na loni zbudovanou stezku podél Dašické ulice v úseku až po odbočku do místní části Vestec, kde stezka přechází v rovněž vloni opravený chodník,“ připomíná chrudimský místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Těmito místy dochází do práce velké množství zaměstnanců přilehlých firem. Těší mě, že díky této stezce se jejich bezpečnost zásadně zvýší,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:14344:]]

Uvedená část stezky je v celé své délce 120 metrů osvětlena. Smíšená stezka pro chodce a cyklisty byla provedena v šířce tří metrů s povrchem z asfaltového betonu. Stezku od silnice odděluje zelený pás o šířce jednoho metru.

[[img:chrn_fullwidth:14343:]]

Tím ovšem práce na stezce směrem k místní části Vestec nekončí. Ve fázi projektové dokumentace se nyní nachází technické řešení pro překonání železniční trati. Po dokončení úseku kolem železničního přejezdu již bude stezka z Chrudimi až k Vestci kompletní. K realizaci město přistoupí ihned po dokončení projektové fáze, na níž spolupracuje se státní organizací Správa železniční dopravní cesty.

[[img:chrn_fullwidth:14342:]]

Konečná cena výstavby úseku od vjezdu k čerpací stanici Shell po vjezd k objektu Elektráren Opatovice činí 1 108 571 Kč včetně DPH. Zhotovitelem se díky vítěznému výběrovému řízení stala společnost D&D PROFI s. r. o. Dašice. Akce je spolufinancována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, město počítá s přislíbenou dotací 535 000 Kč, což činí téměř 85 % uznatelných nákladů stavební části akce. Konečná výše dotace se po konečném vyúčtování může pochopitelně mírně lišit.

Chrudim – Sídliště U Stadionu. Stovky domácností, tisíce obyvatel. Největší místní koncentrace panelových domů, která snad již od své výstavby volá po modernizaci a revitalizaci. Město má v „šuplíku“ připraven projekt, jenž by mohl toto místo proměnit v příjemnější čtvrť k bydlení.

Již od roku 2011 je připravena studie revitalizace sídliště U Stadionu, která počítá, mimo jiné, třeba i se zakopáním horkovodu, nebo výstavbou celé řady nových budov. Projekt zpracoval architekt Miloslav Jelínek za spolupráce pražského Metalartu.

[[img:chrn_fullwidth:14339:]]

Samotné sídliště tvoří obytná zástavba bytových domů, které disponují od čtyř do deseti nadzemními podlažími. Vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech a tvoří tak základní urbanistický koncept území. Podle architektů se jedná o velmi zajímavou a kvalitní urbanistickou jednotku s jasně definovanými prostory obytných domů, veřejných prostor a vnitřní veřejnou zelení. Tou zelení, která dělá vrásky na čele především motoristům, protože z ní jaro co jaro odkapává míza znečišťující zaparkovaná auta.

[[img:chrn_fullwidth:14340:]]

Hlavním problémem, jejž autoři studie poměrně snadno odhadli, je samozřejmě dopravní obsluha, konkrétně nedostačující kapacita parkovišť. Dále nevyhovuje centrální část sídliště, na níž se od revoluce prakticky nesáhlo. Upravit by mělo přijít i nábřeží u řeky Chrudimky a vyřešit potřebuje také dopravní situace v ulici Na Ostrově. Chodníky a silnice zde mají též nejlepší léta za sebou.

[[img:chrn_fullwidth:14341:]]

Co tedy architekti městu navrhli? Takzvané „objekty občanské vybavenosti“ by mohly výhledově získat další dvě nadzemní podlaží. Dostavit by přišla třetí jednopodlažní budova v ulici Na Ostrově. Nejpodstatnější změnou však podle všeho zůstává výstavba nadzemního parkovacího domu v prostoru kruhového objezdu v ulici Dr. Milady Horákové. Tím by se částečně vyřešila nedostačující parkovací místa. Další parkoviště by měla vzniknout pod zemí.

[[img:chrn_fullwidth:2634:]]

Už v této fázi je zřejmé, proč se revitalizace sídliště U Stadionu nachází mezi pohřbenými projekty. Přestože by se rozdělila na pět fází, celkově by si – před pěti lety – vyžádala přes 249 milionů korun. Rozpočet města se však běžně pohybuje kolem částky 400 milionů korun. Ukrojit z něj více než polovinu financí, je sci-fi. Jedinou šancí tak zůstávají dotace. A zde již záleží na úřednících a místních politických špičkách, jakou prioritu v jejich rozhodování zaujímá největší chrudimské sídliště a jeho problémy.  

Příloha: 

p_-_pripominky-navrh_reseni-u_stadionu-final.pdf

z_-_text_-_us_u_stadionu-final.pdf

Chrudim – O parkování ve městě byly popsány již stohy papíru, vedeny nekonečné diskuse. Veřejnost jak odborná, tak laická se dělí na dva tábory. Jedni tvrdí, že vybudovat nová místa k parkování, je povinnost města. Druzí nesouhlasí.

V současné době tak na „přetřes“ již poněkolikáté přišlo živelné parkování na Tyršově náměstí. Tématem se teď zabývala Mladá fronta Dnes. Ke slovu se dostal vrchní strážník Lukáš Dvořák, jenž potvrdil, že jeho muži neuspořádané parkování na „Tyršáku“ de facto tiše tolerují, protože jim nic jiného nezbývá. Jakmile totiž opustí náměstíčko u Michalského parku, řidiči se na svá místa vrátí a parkují opět tam, kde se oficiálně nesmí.

[[img:chrn_fullwidth:9654:]]

Řešením zdejší situace měl být parkovací dům na Moravově zahradě, respektive podzemní parkoviště pod renovovanou sportovní halou. Přestože nyní vedení města slibuje parkovací dům prodiskutovat – jedná se o jeden ze závazků plynoucích z programového prohlášení současné vládnoucí koalice – příliš šancí na realizaci projekt nemá. Téma parkovacího domu v těchto místech se přitom pravidelně vrací s každými komunálními volbami, ale skutek prozatím stále ještě utek.

[[gal:9656]]

Situace na Tyršově náměstí se nelepší. Je tomu spíše naopak. Aut přibývá a tam, kde dříve stále jedna řada plechových krasavců, stojí dnes již mnohdy řady tři až čtyři. Obyvatelé Svěchyňovy ulice často ani nemohou vjet se svým vozem na Tyršovo náměstí, protože auta dnes samozřejmě vlastní i studenti zdejší Obchodní akademie. Parkování zde nezačíná být kritické, ono se kritickým dávno stalo. Za bezmocného tlachání místních politiků a úředníků, kteří se musí věnovat snižování emisí CO2 ve městě v rámci Paktu starostů a primátorů, případně prohánět po ulicích elektromobily.

[[img:chrn_fullwidth:14335:]]

Chrudimské noviny tak již před časem předložily k úvaze návrh, v němž by radnice mohla opětovně umožnit parkování na celém Resselově náměstí. Vedení města se však tímto nápadem neobtěžovalo zabývat. Přetíženému Tyršovu náměstí by se však ulevilo. 

Chrudim – Listopad pomalu přechází do své druhé poloviny a s jeho koncem se blíží i začátek adventní doby. V letošním roce připadá začátek adventu na 27. listopadu, je proto nejvyšší čas instalovat na Resselovo náměstí stromek. 

Stříbrný smrk tentokrát darují majitelé ze zahrádkářské kolonie Na Bělidle. Jejich jméno však prozatím známé není. Co však technické služby zveřejnily, je datum převozu smrku na Resselovo náměstí. Stane se tak v pondělí 21. listopadu mezi 9 a 11 hodinou. Opatrní by měli být řidiči na trase mezi zahrádkami Na Bělidle a Resselovým náměstím. Konkrétně jehličnan pojede ulicemi Václavská a Novoměstská.

[[img:chrn_fullwidth:3128: ]]

Další stromek by měl přijít na plácek před budovou Regionálního muzea Chrudim. Prozatím se však zdá, že místo zůstane prázdné, protože technické služby patřičnou okrasu prozatím nesehnaly. Ať už se zde stromek objeví, nebo neobjeví, rozsvícení smrku na náměstí proběhne první adventní neděli, tedy 27. listopadu. Do Vánoc bude zbývat 25 dní.  

Chrudim – Vybírat jména nových ulic není záležitostí příliš obtížnou. Obvykle se přihlédne k ustálenému místnímu názvu, nebo sáhne do kronik a vytáhne jméno dávno zapomenuté lokální osobnosti. Rada města se však na podnět historické a letopisecké komise bude zabývat návrhem opačným.

Městu se totiž ozval Čechokanaďan Oskar Sýkora, jenž navrhl, aby se některá z nových ulic ve městě jmenovala podle jeho dědečka, profesora Oldřicha Sýkory. Toto jméno asi mnohým Chrudimákům nic moc neřekne a přece stačí zmínit „Kotěrova vila“ a jsou doma. „Kotěrova vila byla postavena na místě starého domu, který zde stál prokazatelně již v roce 1780. V roce 1903 dům koupilo město a nechalo ho zbořit. V roce 1906 získal pozemek Oldřich Sýkora a postavil zde secesní vilu. Její autorství není úplně jasné, dlouhé roky se uvádělo, že vznikla podle návrhu Jana Kotěry, přítele Sýkorových. V současnosti je spíše jako autor uváděn Kotěrův žák Jan Šachl. Stavba byla zahájena 23. srpna 1906 a dokončena 5. srpna 1907,“ uvádí k historii domu Wikipedie.

[[img:chrn_halfwidth:14330:Oldřich Sýkora na dobové fotografii.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Oldřich Sýkora byl středoškolským pedagogem a dlouholetým profesorem místní obchodní akademie. Napsal také celou řadu publikací. Jeho syn JUDr. Oskar Sýkora pak advokátem a účastníkem domácího odboje, za nějž ho Francouzi vyznamenali válečným křížem. Po únoru 1948 odešel do exilu. Právě syn Oskara Sýkory, jenž nese jméno svého otce, teď kontaktoval město se svou prosbou.

[[img:chrn_fullwidth:14329:Dům důvěrně známý všem obyvatelům města. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Členové historické a letopisecké komise by nejvíce ocenili, kdyby se jako „Sýkorova“ jmenovala ulice vedoucí kolem zmiňovaného domu. Ta však již nese jméno skladatele Zdeňka Fibicha. Ideální se proto jeví zahrnout Sýkorovu ulici do seznamu návrhů, jež přicházejí v úvahu v budoucnosti.  

Chrudim – Stavba nových schodů pod Myší dírou utěšeně pokračuje. V současné době již dělníci osazují nové schodišťové stupně, což však pro případné šoféry jedoucí Soukenickou ulicí znamená uzavírku silnice. Pozor by si měli řidiči dát i na nefunkční světelnou signalizaci u několika železničních přejezdů.

Úplná uzavírka Soukenické ulice však nebude trvat měsíce, ale pouze dva dny. Začala již v pondělí 14. listopadu a skončí 16. listopadu v úterý. Světelná signalizace nefunguje na železničních přejezdech v Dašické a Pardubické ulici. Technici zde pracují na opravě přejezdů a toto omezení potrvá až do 28. listopadu.

[[gal:14328]]

Dopravní omezení se vyskytuje taktéž v Novoměstské ulici, kde dochází k instalaci nové sítě internetu a rychlost je zde omezena na 30 kilometrů v hodině. Zcela uzavřeno bude také centrum místní části Topol v sobotu 19. listopadu z důvodu konání oblíbeného Topolského jarmarku od devíti do pěti hodin. 

Chrudim – V neděli 13. listopadu skončil pátý ročník Memoriálu československých parašutistů, který si již stačil získat pověst náročného, ale přesto zajímavého pochodu podzimní krajinou východních Čech. Letos se ho zúčastnilo na sedm stovek účastníků.

Memoriál pořádá 43. výsadkový prapor na připomínku všech československých druhoválečných výsadků, avšak zejména Operace Tungsten. V prosinci roku 1944 byl dvoučlenný výsadek vinou navigační chyby zahozen 70 kilometrů od své záchytné adresy. Po čtyřech dnech usilovného pochodu, kdy výsadek kpt. Pernického a rtm. Musila mohl postupovat pouze v noci, dosáhl na hranici naprostého vyčerpání své záchytné adresy. Jako potrava během pochodu jim sloužil jen jeden kilogram čokolády.

Akce začíná již v sobotu ráno na chrudimském letišti a končí v neděli tamtéž. Účastníci pochodu se musí přesunout na 35 kilometrů vzdálenou Lichnici, zde mohou přespat, najíst se a osprchovat a druhý den vyrazit zpět. Celkem tak ujdou zmiňovaných 70 kilometrů. Možné je však absolvovat i poloviční trasu. Nejrychlejší tým letos zvládl pochod za osm hodin a pětadvacet minut.

„Děkuji za organizaci a možnost se zúčastnit. Trasa mě překvapila a zároveň potěšila. Zážitek emotivní, úžasný, vyvolalo to vzpomínky nejen na vojnu, ale i mnohé čundry. Ale toto bylo jiné, už proto, že mi po boku celou trasu vyklusávala moje milá třičtvrtěpolovička, jež mi, musím přiznat, byla oporou a díky níž jsem zcela jistě dokončil. Sprchy pod hradem jsem nečekal, gulášek byl výtečný a odvoz na korbě byl příjemným bonusem. Respekt všem, kdož šli se zátěží či výbavou - a to celou trasu 70 kilometrů, já bych to už nedal. Přitom jsem si říkal, že to není tak moc, jenže ve spojení s teplotou ročního období a vyčerpáním jsem musel přehodnotit, že je to nad mé síly. Díky všem pořádajícím z 43.VPR případně i mimo něj - děkuji za všechny civilisty na startu,“ popsal své dojmy jeden z účastníků Jan Sulanský. 

Chrudim – Správci IT ve službách města nemají právě snadnou práci. Často musí pracovat na počítačích, jež mají nejlepší léta za sebou a starat se o webovky, které zastaraly snad už v době jejich vzniku. Na posledním jednání zastupitelstva tak musela radnice akutně řešit havárii městského serveru.

Jedná se o neočekávanou díru v rozpočtu, kterou však vzhledem k důležitosti počítačové sítě v budově MěÚ Chrudim, bylo třeba okamžitě „zaplácnout“ penězi. Deskový výměník tepla a klimatizace serveru tak spolkla 320 tisíc korun. Nedalo se těmto nákladům zabránit pravidelnou údržbou a poctivým sledováním stavu technického zařízení?

„Předmětné technické zařízení bylo staré patnáct let. Pravidelně procházelo kontrolami a probíhala rovněž jeho údržba a revize ve stanovených termínech. Vzniklému havarijnímu stavu se u takto zastaralé klimatizace nedalo předejít,“ míní starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).  

Chrudim – V Chrudimi byla přestěhována zkušební místnost ze Široké ulice do budovy městského úřadu. Od 7. listopadu jsou žadatelé o řidičská oprávnění zkoušeni přímo v budově úřadu v Pardubické ulici.

Učebna je v přízemí, hned vedle oddělení evidence řidičů. Uchazečů o řidičské oprávnění bývá měsíčně v Chrudimi zhruba 130. Ti teď budou moci zaplatit správní poplatky přímo v den konání zkoušky, neboť pokladna se nachází ve stejné budově. Podobně budou moci podat žádost o řidičské oprávnění okamžitě po skončení zkoušky na oddělení evidence řidičů, které je umístěné hned vedle nové zkušební místnosti.

„Budova v Široké ulici se připravuje na celkovou rekonstrukci a do budoucna se tam přestěhují městští strážníci, takže jsme už v předstihu řešili umístění zkušebny, kde probíhají testy žadatelů,“ říká místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) a dodává: „Myslím, že se nám tím podařilo zlepšit podmínky pro získání řidičských průkazů.“ 

Chrudim – Většina lidí má „pétépáky“ zafixované jako ty komické figurky z filmu „Černí baroni“. Ve skutečnosti jejich služba nebyla žádná selanka a často připomínala spíše kriminál, než vojnu. Připomínat tyto komunistické zločiny by ve městě nově měla pamětní deska.

Ta by měla být památkou na 182 příslušníků Pomocných technických praporů z okresu Chrudim. O umístění desky na prozatím blíže nespecifikovaném místě požádal okresní klub PTP-VTNP.

Znění textu na desce pak bude následující: „Občané, nezapomínejte na 182 mladých mužů z okresu Chrudim, kteří jako politicky nespolehliví byli v letech 1950 – 54 poslání do vojenských táborů nucených prací (PTP). Za toto zločinné rozhodnutí KSČ nebyl nikdo potrestán. Svoboda je základním lidským právem, které je nutno bránit.“