Chrudim - Dlouhotrvající rekonstrukce Slovenské ulice k úlevě místních obyvatel skončila. Vyžádala si nejen lidský život slovenského stavebního dělníka, kterého zde zavalila zemina, ale ubrala i něco ze zdraví lidí, kteří ulici obývají a museli tady takřka dva roky strpět hlučnou stavební techniku, jen pozvolna postupující práce a řadu dopravních omezení, která jim ztrpčovala život.

Rekonstrukce přitom začala loni kompletní obnovou zdejšího plynového rozvodu včetně hlavního uzávěru plynu, přičemž uzávěry byly přemístěny z jednotlivých rodinných domů do sloupků na hranách jejich pozemků. V letošním roce pak došlo v ulici k poměrně nákladné investici společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim, která v těchto místech obměnila veškeré vodovodní a kanalizační sítě. Tyto práce však nebyly podle některých místních obyvatel nijak koordinované, což prý způsobilo jejich zbytečné průtahy. Aby toho nebylo málo, další, zhruba asi měsíční zdržení stavby měla na svědomí výše uvedená tragédie, kterou provázelo nezbytné policejní vyšetřování.

Město nakonec po všech těchto peripetiích vstoupilo stavebně do rekonstrukce Slovenské ulice až letos v srpnu, kdy zde nechalo položit nové chodníky ze zámkové dlažby a zhotovit novou silnici, na kterou byly položeny dvě asfaltové vrstvy. Komunikace bude zpřístupněna nyní motoristům od pondělí 1. prosince, kdy má odsud zmizet veškeré omezující dopravní značení.

Chrudim - Městská úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED) může opět slavit. Město Chrudim totiž získalo v Praze od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO 2011) ocenění, jímž se právě týmu vedenému Trunečkovou dostalo uznání za dlouhou a namáhavou práci.

O co vlastně v Místní agendě 21 jde? Jedná se prý o projekt, jehož prostřednictvím dochází k zavádění zásad udržitelného rozvoje. Cílem je příznivě ovlivňovat kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Jde tedy třeba o pravidelné diskusní odpoledne ve Velkém sále Muzea s názvem „Desatero problémů města“, kde úředníci diskutují s občany o problémech, které je trápí. Výsledkem takového jednání je třeba stavba venkovní tělocvičny. Další prioritou, kterou už poněkolikáté nespokojení Chrudimáci protlačili do vítězné desítky, je třeba i oprava smuteční síně. Ta se však, na rozdíl od tělocvičny, která vznikla letos na podzim na plácku před stadionem MFK, stále nedaří.

[[img:chrn_fullwidth:9577:Šťastní výherci se svými cenami.  Foto: MěÚ Chrudim]]

Kritici Místní agendy 21 však stále upozorňují na fakt, že se jedná o neprůhledné a pochybné projekty, které se buď musí stejně uskutečnit, nebo jde o jakousi „úřednickou olympiádu“, která se skutečných problémů dotýká jen velmi okrajově. Radnice tak podle těchto hlasů, mezi nimiž hraje prim například místní buňka Strany svobodných občanů, získala jen další hezký diplom do vitríny starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED), reálný užitek z toho však prý není žádný.

Chrudim - Město nechalo ve spolupráci se Státním okresním archivem Chrudim převézt z Prahy na zdejší hřbitov U sv. Kříže rodinnou hrobku chrudimského rodáka a režiséra Milana Vošmika, jehož jméno je spojeno především s dětskými filmy. Významného rodáka bude od středy 3. prosince rovněž připomínat pamětní deska na Masarykově náměstí, která zde bude slavnostně odhalena v 16 hodin. 

Na začátku tohoto příběhu přitom bylo úspěšné pátrání chrudimských archivářů, kteří dokázali dohledat na základě několika málo indicií známé Vošmikovy rodiny, jenž se starali o hrob režiséra na hřbitově v pražských Ďáblicích. Místo však bylo zanedbané a dokonce hrozilo i jeho zrušení. Petr Boček ze Státního okresního archivu Chrudim proto kontaktoval vedení chrudimské radnice, s nímž se vzápětí vcelku rychle dohodl na záchraně ostatků režiséra a jejich převozu do Chrudimi, kde se Milan Vošmik 8. září 1930 narodil.

Vošmik se později proslavil jako režisér několika populárních dětských filmů. Jmenujme například snímky Robinsonka, Honzíkova cesta, nebo Táto, sežeň štěně. Jeho slibnou kariéru však v pouhých devětatřiceti letech ukončila v roce 1969 náhlá srdeční slabost, na kterou režisér zemřel. "Vždy říkáme, že je Milan Vošmik nejvýznamnějším chrudimským filmařem a když to řekneme v Chrudimi, tak spousta lidí vůbec neví, o koho jde. Patřil přitom mezi první české tvůrce, kteří se tomuto žánru s úspěchem věnovali," konstatuje archivář Petr Boček.

Milan Vošmik má tak nyní na hřbitově U sv. Kříže v Chrudimi svůj hrob, který na své náklady spravuje město a který připomíná náhrobní deska ve tvaru filmového kotouče, v němž byla kameníky uprostřed vyvedena filmová kamera. Vedle toho jej bude občanům města od 3. prosince připomínat na Masarykově náměstí již zmíněná pamětní deska. Nezahálí ale ani chrudimští archiváři, pro které dohledáním urny s popelem režiséra práce na zmapování Vošmikova života neskončila. Státní okresní archiv v Chrudimi začal totiž vytvářet Vošmikův fond, který momentálně čítá už osm fotoalb z natáčení a řadu vzpomínek příbuzných.

Chrudim - Ještě začátkem roku hýřili neuvolnění místostarostové Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD) optimismem. Cyklostezka na Podhůru se měla podle nich začít stavět, jakmile se podaří vykoupit veškeré potřebné pozemky. Nyní se ale objevil zádrhel, který optimismus politických špiček ve městě postupně mění v opatrnou skepsi. V rozpočtu na příští rok se tak s výstavbou této cyklostezky opět nepočítá.

Byl to právě Čechlovský, kdo v únoru sliboval výstavbu cyklostezky do Městských lesů Podhůra. Podle něj se stavba mohla rozjet už letos. Podobný názor měl i Trávníček, přestože podrobnosti oba úzkostlivě tajili. Z kuloárů však unikla informace, že město horlivě vyjednává o odkupu pozemku, přes nějž by měla budoucí cyklostezka vést. Paradoxně ale podle všeho nijak netlačilo na přípravu projektové dokumentace, přestože třeba v případě sportovní haly na Tyršově náměstí má tuto už v „šuplíku“.

V září se pak objevila informace, že město konečně jedná o odkupu sporného pozemku. Čechlovský pak tvrdil, že z důvodu neřešitelné situace se proto město nepouštělo ani do projektové dokumentace. Jednání o odkupu pozemků jsou teď u konce a radnice se tak pouští do zpracování potřebných dokumentů a snaží se získat stavební povolení. Peníze na výstavbu cyklostezky chce získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud vše půjde podle plánů, mohla by stavba začít v roce 2016.

Chrudim - Dosluhující rada města schválila návrh rozpočtu, jímž by se měla radnice řídit v příštím roce. Žádná velká překvapení se v něm však neskrývají, je přesto možné, že k němu bude mít nové zastupitelstvo řadu připomínek. To se ale uvidí až 15. prosince, kdy se zastupitelé opět sejdou k dalšímu jednání.

Samotný rozpočet by měl být vyrovnaný a jde v něm o celkovou částku 418 milionů korun, což by mělo potěšit především příznivce a členy Strany svobodných občanů, kteří dlouhodobě kritizují hospodaření města jako příliš rozhazovačné. Jde snad v tomto případě o vějičku, na níž chce starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přivábit hlasy opozičních Svobodných a zajistit si tak nadpoloviční většinu hlasů pro svoji případnou koalici? Nejvíce peněz suverénně spolkne Integrovaný plán rozvoje města. Jít by mělo v tomto případě o lokalitu rozkládající se od kruhového objezdu u ostudy města, kterou je zakonzervovaný hotel Bohemia po kompletní opravu ulice Přemysla Otakara. Město zde chce opravit také chodníky na Palackého třídě a v ulici Čs. armády. Celkem zde má protéct bezmála 40 milionů korun.

V novém roce bude také pokračovat oprava městských hradeb nad Zlatou stezkou. Zde počítá starosta s částkou osmi milionů korun a současně také s výstavbou tribuny na Novém městě za dalších deset milionů. Radnice však plánuje dokončit i cyklopěší stezku do městské části Vestec, což potěší asi nejvíc studenty místní „zemědělky“, kteří už nebudou muset riskovat svoje životy a zdraví při přesunech do areálu školního statku po frekventované Dašické ulici. Zde však město čeká na rozšíření Dašické, což je investice, kterou má ve své gesci Pardubický kraj. Jeho vedení se ale dušuje, že peníze na stavební práce v rozpočtu má a v příštím roce se tedy s touto investicí prý počítá.

A co se v návrhu rozpočtu na příští rok neobjevilo? Třeba plánovaná rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí, kterou město v minulých letech získalo do svého majetku. Zde by se už ale jednalo o tak vysokou částku, která v kase, kterou má pod dohledem šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, prostě není.

Chrudim - Výmluvy nebo neschopnost městských úředníků? To jsou otázky, které se nabízejí ve spojitosti s plánovanou milionovou investicí radnice do zanedbané smuteční síně. Letos v březnu totiž úřednice Odboru územního plánování MěÚ Chrudim Alena Stará prorokovala, že se do oprav město pustí možná už příští rok. Poslední vývoj tomu ale nenasvědčuje.

„Rekonstrukce smuteční síně v Chrudimi se připravuje ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který zpracoval studii zahrnující řešení nejenom samotné síně, ale i parkování a zeleně v lokalitě. Nyní se připravuje dokumentace a práce by mohly být zahájeny v průběhu příštího roku,“ tvrdila před necelým rokem Stará. Přestože Třeštík zmiňovanou dokumentaci skutečně připravil a inkasoval za ni hned 600 tisíc korun, v roce 2015 se rekonstrukce pravděpodobně neuskuteční.

Při zadávání zpracování projektové dokumentace totiž podle všeho někdo ze zodpovědných úředníků nebo politiků, kteří mají na starosti investice města, zapomněl na jednu podstatnou věc - co se stane s vodou, která za deště stéká ze střechy smuteční síně. Tedy problém, který každý, kdo rekonstruuje nemovitost, musí řešit mezi prvními. Vodárenská společnost Chrudim, v jejíž správní radě sedí hned několik politiků činných ve vedení města, teď přišla s odmítavým postojem k řešení, které se nachází v nové projektové dokumentaci rekonstrukce smuteční síně. Radnice tak musí urychleně hledat nové řešení. Tím by mohly být třeba retenční nádrže nebo částečné vsakování vody do okolní hlíny. Samotná oprava místa posledního rozloučení si však vyžádá miliony korun, protože od doby jeho vzniku zde žádné výraznější rekonstrukce neproběhly.

Chrudim - Výpůstek potůčku Podhůra v Píšťovech, který se za lijáků mění v dravou řeku, provázejí od začátku jen samé komplikace. Nejprve se radnice nemohla do jeho opravy pustit kvůi nedořešeným a sporným vlastnickým právům, později se s připomínkami k provedené rekonstrukci přidalo i Povodí Labe.

Opravy přitom začaly už v červenci a skončit měly za šest týdnů. Dodržet termín se však dodavatelské firmě G-Mont CR nepodařilo. Důvodem byla právě řada komplikací, z nichž ty nezávažnější mají na svědomí připomínky Povodí Labe, která spravuje koryto řeky Chrudimky.

[[img:chrn_fullwidth:9556:Dělníci oddělují přečnívající část trubky.  Foto: Pavel Zeman]]

Správce toku řeky Chrudimky stavařům nejprve vytknul, že konstrukce výpůstku, kterou dělníci na místě provedli poté, co došlo k zaslepení původního potrubí, nezabrání jeho případnému budoucímu ucpání. Stavební firma proto musela rozebrat nově vybudované vyústění a za pomoci odborníků z hlineckého Lomu Matula rozšířit svah. Objevily se zde také obrovské dlažební kostky, které by měly právě budoucímu ucpávání vyústění potůčku zabránit. Tím však martyrium neskončilo. Povodí Labe si totiž usmyslelo, že je třeba odstranit i přečnívající část betonové trubky, v jejímž nitru se ukrývá vyústění potoka Podhůra. Proč si tohoto nedostatku nevšimli pracovníci Povodí Labe už v okamžiku, kdy reklamovalo úpravu svahu v okolí roury? Toť otázka.

[[img:chrn_fullwidth:9561:Zdánlivá maličkost, která by ale měla zabránit ucpání výpůstku.  Foto: Pavel Zeman ]]

Vzhledem k tomu, že ani zde nedisponuje chrudimská firma G-Mont CR potřebnou technikou, musel dorazit Ravos z Pardubic, který diamantovým lanem přečnívající část oddělil. Rekonstrukce výpůstku tak podle všeho končí. Jeho první zkouškou budou jarní tání, kdy se dá očekávat zvýšení hladin všech vodních toků.

Chrudim - Zajímavý pohled se teď naskýtá chodcům, kteří podél koryta řeky Chrudimky míří po Jungmannově nábřeží za svými záležitostmi. V řece se totiž nacházejí dvě dopravní značky, které však podle všeho nikomu moc nechybí. Jak se sem dostaly a kdy budou vůbec vyzvednuty, zůstává záhadou.

Obvykle mají nejrůznější předměty v řece na svědomí opilci, kteří při svých nočních „manévrech“ házejí do vodního toku vše, co jim přijde pod ruku. V minulých letech se tak v náhonu v nedaleké Soukenické ulici ocitnul třeba kontejner, nebo nádoba s posypem. Nedaleko značek koupajících se v Chrudimce se přitom nachází hned několik kamer městské policie. Jedna je umístěna na budově Divadla Karla Pippicha, druhá na opraveném hotelu Centrál.

[[gal:9531]]

Značky se podle všeho nacházely právě v Husově ulici, protože jedna z nich zakazuje odbočení, druhá upozorňuje na nerovnosti na vozovce. U základní školy právě probíhají opravy chodníků a dopravní značení tak patří nejspíše sem. Kamerový systém, jenž má ve své gesci Městská policie Chrudim, dlouhodobě vykazuje nemalé nedostatky - v nedávné minulosti dokonce některé kamery vůbec nefungovaly - je tedy dost možné, že provinilce strážníci vůbec nedopadnou. Závěrem tedy nezbývá, než se zeptat - souvisí snad značky v řece s nedalekou pověstnou lavičkou, kterou využívá místní omladina ke svým večerním sedánkům s alkoholem a trávou?

Chrudim - Konkurenční tlak a snaha o zlepšování služeb. To jsou hlavní důvody, které vedly zdejší Centrum sociálních služeb a pomoci k rozšíření nabídky svým klientům. V současné době tak centrum nabízí pečovatelskou službu „Nonstop“, která, jak už název napovídá, je k dispozici 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu.

Tlak na trhu sociálních služeb je totiž ve městě nemalý. Takřka totožné terénní služby ve městě nabízí třeba katolická Charita, rozvážku obědů si pak senioři mohou objednat z celé řady restaurací. Nová služba „Nonstop“ tak není určena jen těm dříve narozeným, ale všem, kdo by snad služby pečovatelky mohli potřebovat. Jde tedy především o zdravotně postižené, či rodiny, které se ocitly v nepříznivé situaci a také rodiny, kterým se narodily více než tři děti současně. Podmínkou je však telefonická domluva, nebo osobní návštěva centra v Soukenické ulici a konzultace s odborným sociálním pracovníkem.

[[img:chrn_fullwidth:280:Pomůže centru nová služba upevnit pozici na trhu?  Foto: Chrudimské noviny]]

Centrum sociálních služeb a pomoci je dlouhodobě „výkladní skříní“, jíž se vedení města rádo chlubí jako ukázkovým příkladem spolupráce mezi městem a zahraničními partnery. Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) neopomíná při nejrůznějších příležitostech připomenout, že se zdejší pracovníci inspirovali především v Holandsku a Švýcarsku. Kritici tohoto druhu péče však tvrdí, že současné západní standardy jsou už dávno někde jinde a od takto velkých ubytovacích zařízení se spíše upouští. Podle nich jsou prý pro seniory prospěšnější menší domy, které imitují rodinnou, domáckou atmosféru.

Samotní pracovníci centra přitom často zmiňují podivné praktiky ve vedení organizace. Terčem kritiky se například stala především bývalá ředitelka, městská zastupitelka (SNK-ED) a členka dozorčí rady Senior centra Milana Jirušky Ivana Bohatá. Ta zde v minulosti dlouhé roky působila jako poradce současné ředitelky Hany Pilné. Některé pečovatelky, jejichž jména redakce Chrudimských novin zná, však tvrdí, že centrum fakticky i nadále řídila Bohatá a samotná Pilná byla jen nastrčenou loutkou bez patřičných schopností a zkušeností. Na veřejnost se také dostaly informace o zaměstnancích Centra sociálních služeb a pomoci, kteří v pracovní době využívají služeb, jež jsou primárně určeny klientům denního stacionáře Pohoda. Jedná se například o masáže. Vedení organizace ale všechny tyto informace důrazně popírá.

Chrudim - Povolební vyjednávání je někdy časem, v němž mnozí voliči tápou, jaké pravomoci má vlastně v tomto mezidobí rada města, starosta a místostarostové. Lidé se proto nejčastěji ptají na to, zda může dosluhující městská rada ještě vůbec rozhodovat.

Odpověď je nasnadě - samozřejmě mohou, protože jinak by se život města fakticky zastavil. Ovšem pravomoc starosty a městských radních je do jisté míry omezena. Jde především o otázky spojené s financemi. Mezi současnými radními se přitom nacházejí i tři radní, kteří do nového zastupitelstva zvoleni nebyli, podle prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) je ale vše v naprostém pořádku, a to až do doby, než bude zvolena nová městská rada.

Po dobu platnosti současného rozpočtu může stávající rada stále ještě schvalovat rozpočtová opatření, kde je k tomu zmocněna. V případě Chrudimi jde o přesuny peněz pouze v rámci jednotlivých kapitol výdajů do výše 50 procent objemu dané rozpočtové položky. Plnou částku musí přitom nechat na zastupitelstvu. Dále může jít o přesun financí do částky tři miliónů korun, a to pouze v případě havarijních stavů a zapojení příjmů do rozpočtu v případě zisku dotací, či financí pocházejících z darů a veřejných zdrojů. Současná rada ale nemůže přesunovat finance mezi jednotlivými výdajovými kapitolami, ani zapojovat rezervy a dělat větší přesuny mezi položkami, které jsou vyšší než 50 procent dané částky.

Současná rada může současně předjednávat zprávy Finančního odboru MěÚ Chrudim pro městské zastupitelstvo a doporučovat je či nikoli k projednání. Radou tak už například prošel návrh rozpočtu, o němž ale bude rozhodovat výhradně nově zvolené zastupitelstvo. Povinností každé obce je totiž schválit před začátkem každého nového roku buď rozpočet, nebo, nepovede-li se, rozpočtové provizorium. Pokud by se nepodařilo rozpočet ani provizorium schválit v daném termínu, hrozí městu pokuta, která se může vyšplhat až k jednomu miliónu korun.