Chrudim - Centrum města začíná pomalu připomínat místa, která nemají s exkluzivním bydlením a historickým charakterem těchto míst nic společného. Poté, co neznámí dělníci zničili unikátní dlažbu ve Filištínské ulici, objevilo se teď před dalším domem vyhozené křeslo. Je radnice paralyzována patovou povolební situací natolik, že zanedbává i základní péči o historické centrum?

Stará, známá pravda tvrdí, že prostředí determinuje chování člověka. Jestliže se tedy někde objeví nepořádek, je velká pravděpodobnost, že se v takových místech brzy objeví další. Situace ve Filištínské ulici dokazuje, že se tak skutečně děje i v Chrudimi. Chrudimské noviny nedávno informovaly o poničené dlažbě před domem ve Filištínské ulici, v němž bydlí rodina Romů. Do dnešního dne se majitelé objektu, při jehož odbyté opravě došlo k poškození dlažby, nenamáhali uvést věc do původního stavu. O několik metrů níže se zase u popelnic objevilo staré křeslo, jehož se zde zřejmě některý z místních obyvatel zbavil s nadějí, že ho projíždějící auto popelářů naloží a odveze, a to přesto, že takové věci do domovního dopadu nepatří.

[[gal:9527]]

Další ranou z milosti, kterou centru města zasadili neznámí nepořádníci, jsou vysypané odpadky na odpočívadle v Lázeňské ulici. Jde přitom, paradoxně, o místo, které si v minulých týdnech vybralo duo umělců známé jako „Áčka“. Právě zde vznikl za pomoci metody „cleaning“, tedy „čištění“ vzor perského koberce. Dnes je plocha pokryta nepořádkem a nikomu to podle všeho moc nevadí. Kontrolují vůbec strážníci městské policie i tyto zapadlé kouty, nebo jsou plně vytíženi jen parkujícimi řidiči na Resselově náměstí? Toť zůstává otázkou.

Chrudim - Virtuální svět teď ovládl nový fenomén. Na facebooku v minulých dnech vznikla komunita obyvatel města, která sdílí a komentuje staré fotky, na nichž je zachycena Chrudim před rokem 1989. Zájemci zde ale najdou i staré pohledy a zároveň zcela současné fotografie. Jako většina úspěšných projektů, i zde stál na počátku zcela spontánní nápad.

Za facebookovým profilem s názvem „Vzpomínky na starou Chrudim“ , který má už přes 700 fanoušků, stojí externí fotografka Chrudimského deníku Ivana Hronová. „Před 17. listopadem jsme tak nějak začali debatovat s šéfredaktorkou Chrudimského deníku Romanou Netolickou na téma, co bylo, co jsme nosili, jaký jsme mívali jídelníček a podobně. Tak jednou jsem si sedla k počítači a brouzdala ve svém archívu fotek a potkala jsem fotečky mého tatínka, pana Vladislava Bohuňka. Vybrala jsem pár obrázků naší dávno zbořené ulice a staré Kalábrie a následně se strhla lavina nadšení. Tak jsem založila i komunitu, abychom si mohli spolu povídat, vyměňovat obrázky a vzpomínky. Oni se totiž ihned ozvali další a další, začali jsme si povídat a člověk zjistil, jak je svět malý, že se zde na těchto stránkách setkávají skoro spolužáci a mají stejné vzpomínky. Někdy okolo 15. listopadu jsem vytvořila stránku Vzpomínky na starou Chrudim a už je nás tu přes 700 nadšenců, kteří se rádi pokochají vzpomínkami na dětství a mládí. To je vlastně vše. Nebyl to plánovaný projekt. Byl to jen nápad a moc mne těší, že si tady rádi vzpomínáme a povídáme. Už se těším, až se někdy sejdeme osobně,“ říká fotografka Ivana Hronová.

[[img:chrn_fullwidth:81:Chrudimský pivovar na jedné ze starých fotografií.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

„Vše bylo vlastně taky hodně podmíněno tím, že jsem viděla ten první film o zmizelé Chrudimi a potom jsem se obrátila na pana Šulce s otázkou, kde je Úzká ulice, protože tam o ní nebylo ani vidu, ani slechu. A věděla jsem, že táta, coby amatérský fotograf, si to zdokumentovával. Měli to pochybné štěstí vidět od kuchyňského stolu, jak jim jejich domeček mizí.“ Pod každou fotkou se zde táhne dlouhé diskusní vlákno, v němž si pamětníci starých a dnes už i zašlých časů vyměňují své zkušenosti, vzpomínky na často již neexistující zákoutí kdysi okresního města. Plány se „Vzpomínkami na starou Chrudim“ má Ivana Hronová vcelku jasné. „Chtěla bych postupně co nejvíc nalezených starých obrázků vyfotit nyní v přítomném čase ze stejných úhlů, jestli to bude aspoň trošku možné,“ říká závěrem Hronová.

Chrudim - Vedení nemocnice zastoupené odstupujícím ředitelem Vladimírem Ningerem (ČSSD) kapitulovalo před rozhodnutím soudu, které přiznalo nároky na ušlou mzdu bývalému primáři porodnického oddělení Františku Liškovi. Ten byl podle všeho neoprávněně vyhozen ze svého místa a dlouhá léta se soudil o ušlou mzdu.

Ninger sám přitom soudní spor s Liškou zdědil. Spory s bývalým primářem gynekologie, jehož údajně vyštvali nespokojení zaměstnanci, totiž zahájila Chrudimská nemocnice za bývalého vedení. To se však v současnosti žádných postihů bát nemusí, protože vedení kraje je za zpackanou výpověď popotahovat nebude.

[[img:chrn_fullwidth:2637:Na nákup zdravotnického materiálu mohou v nemocnici teď zapomenout. Miliony z rozpočtu vysaje finanční vyrovnání s bývalým primářem Liškou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimská nemocnice má sice hluboko do kapsy a vyplacení téměř osmi milionů Františku Liškovi jí tak zasekne hodně hlubokou „sekeru“ do dveří, odcházející ředitel Vladimír Ninger v tom však nevidí problém. Další soudní spory s bývalým primářem už svému nástupci odkazovat nechce. Vedení nemocnice se totiž po prohraných sporech pokusilo primáře zbavit i podruhé, ale i druhou výpověď soud rozmetal na kusy. Liška se kromě ušlých peněz chce domoci i svého primářského postu. Právě jednoznačné výroky soudů jsou prý teď důvodem, proč Ninger soudní tahanice vzdává a snaží se dohodnout na mimosoudním vyrovnání. V kuloárech se dokonce proslýchá, že bývalý primář Liška už na svém postu, z něhož byl odejit, tolik netrvá. Údajně by se byl schopen s nemocnicí dohodnout na kompenzaci, pokud by snad své staré místo zpět nedostal. Celá věc je tak v rukou právníků, kteří teď musí doladit detaily a dlouhý spor tak ukončit.

Chrudim - Ostře sledovaná rekonstrukce Fibichovy ulice je už prakticky hotová. Chrudimáci pečlivě sledovali, kam zmizely třeba dlažební kostky, které se zcela nečekaně objevily pod původním povrchem silnice. Panovala totiž obava, že je město prodá. Dlažební kostky jsou totiž v současnosti velmi žádané zboží, za něž se především v západní Evropě platí nemalé částky.

Obavy však podle všeho nebyly na místě. Mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová ujišťuje, že město staré dlažební kostky neprodalo, ale bude je dál využívat. „Kostky z Fibichovy ulice jsou momentálně na skládce a budou použity k rekonstrukci Lázeňské ulice,“ tvrdí mluvčí. Lázeňská ulice je totiž jednou z posledních ulic nedaleko centra města, která by měla projít úpravami. Podobně byla opravena i ulice Na Sádkách.

[[img:chrn_fullwidth:9453:Parkovacích míst viditelně ubylo.  Foto: Pavel Zeman]]

Dalším cílem kritiky byla údajná redukce parkovacích míst v ulici, která jen těsně sousedí se zdravotním střediskem. Právě jejich nedostatečný počet byl v těchto místech v minulých letech důvodem, proč zde řidiči hledali místo k odstavení vozu i ve dvorech domů. Také divoké parkování na travnatých plochách vnitrobloku ve Fibichově ulici zde bylo prakticky pravidlem. Počet nových parkovacích míst, oddělená od sebe zelení, se po rekonstrukci bude pohybovat kolem třiceti. Dvě by měla být pro invalidy. Stavební dokumentaci se zakreslenými místy pro auta si můžete prohlédnout v příloze pod textem.

Příloha: 

b.2_celkova_situace_stavby.pdf

Chrudim - Dopravní špička, která ve městě komplikuje cestu autem několikrát za den, je nejmarkantnější především ráno kolem osmé hodiny. Rodiče totiž vozí tou dobou své děti do škol a školek a nezúčastněný šofér má proto často nervy na pochodu. Existuje nějaké řešení, jak situaci napravit?  

Není to přitom tak dávno, co děti školou povinné absolvovaly trasu ze svých domovů ke vzdělávacímu ústavu pěšky. Dnes se vozí v autech, snad pro lepší pocit rodičů, kteří tak mají jednak jistotu, že jejich potomek do školy skutečně půjde a eliminuje se i jeho případné sražení autem při přecházení silnice. Množství automobilů ale ráno doslova ucpe silnice ve městě a průjezd se tak stává nadlidským výkonem. „Jezdím často v ranní dopravní špičce a zažívám situaci například v okolí škol na Školním náměstí, kdy se chodci trousí v okolí přechodu a městská policie zastaví dopravu na komunikaci každému jednotlivci. Domnívám se, že by bylo vhodnější počkat na třeba na pět až šest dětí a těm pak dát přednost, něco na způsob zipování,“ popisuje situaci jen kousek od centra jedna z řidiček.

[[img:chrn_fullwidth:9436:Přechod u Růžovky dělá řidičům vrásky na čele.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský vrchní strážník Lukáš Dvořák však mnoho možností, jak situaci zlepšit, nevidí. „Situace na přechodu na Školním náměstí bývá vzhledem k počtu projíždějících vozidel problematická, nicméně není jednoduché řešit dopravní situaci vytvářením skupinek z přicházejících dětí. Děti přicházejí nepravidelně většinou přibližně v minutových intervalech. Pokud by strážník zastavil první přicházející dítě a vyzval jej, aby setrvalo do příchodu dalších dětí, mohla by nastat situace, že vytvoření skupiny o vícero osobách by mohlo trvat i několik minut. Poněkud odlišná situace bývá na uvedeném přechodu pro chodce v okamžiku příjezdu autobusových linek, kdy děti jdou ve větších skupinách a přecházejí společně,“ říká Dvořák.

[[img:chrn_fullwidth:9437:V těchto místech si malí Romové přilepšují od svých spolužáků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Strážníci prý mají navíc spoustu jiných povinností a není proto je možné blokovat jen řízením chodců u škol. Překvapivě se podle Dvořáka nejedná pouze o dohled nad parkováním na Resselově náměstí, kde jsou zářící uniformy městské policie k vidění nejčastěji, ale údajně jde též o kontrolu problémových lokalit v blízkosti základních škol. Nakolik tedy strážníci řeší třeba pravidelné vybírání „výpalného“, které na Širokých schodek praktikují především romské děti, není jasné. Existenci snědých skupinek malých vyděračů, kteří své méně šťastné spolužáky kasírují a obírají o peníze na svačinu, totiž prozatím městská policie neřešila.

Chrudim - Projektů, které by rády upozornily na nedostatky ve městě, stále přibývá. Tu rozbitý chodník, onde nezakopaný horkovod, ale především nedostatečná komunikace radnice se svými občany. Právě to bylo důvodem, proč vzniknul internetový portál „Moje Chrudim“.

Jednou z mála možností, kterou vedení města nabízí svým občanům jako prostředek k podávání stížností a námětů, je rubrika „Otázky a odpovědi“. Tu zájemce najde na webových stránkách města. K nemalé nelibosti mnoha Chrudimáků se zde však objevují zodpovězené jen některé dotazy a navíc často s několikatýdenním zpožděním.

„V žádném městě jsem nepotkal tolik místních patriotů jako v Chrudimi. Snad každý, kdo zde žije, nedá na tohle město pod Železnými horami dopustit. Tenhle portál je tu pro všechny, kteří chtějí Chrudimi něco vrátit,“ uvádí v představení svého projektu jeho tvůrce Petr Vašíček. Jedná se tedy o občanskou iniciativu, která nemá s armádou úředníků městských odborů pranic společného.

[[gal:8271]]

Na interaktivní mapce tak zájemce najde hned několik problémů rozprostřených po celém městě, které jeho obyvatele trápí. Nejde přitom jen o zmiňované rozbité chodníky a nezakopaný horkovod v sídlišti U Stadionu. Jsou zde i připomínky k návaznosti MHD nebo stížnost na hlučné návštěvníky restaurace. Vložit další takovou připomínku je jednoduché a zvládne to běžný uživatel internetu. Na tahu je teď město a jeho zaměstnanci. Občané jim totiž dali do rukou vynikající nástroj, který jim umožňuje řešit nejpalčivější problémy a nemusí přitom ani opustit svoji teploučkou kancelář.

Chrudim - Společnost Senior Chrudim, jejímž jednatelem je podnikatel Milan Jiruška, je momentálně pod drobnohledem policie. Ta začala vyšetřovat neprůhledné financování stavby domova pro seniory. Údajně zde mělo dojít k poškození zájmů Evropské unie a dotačnímu podvodu. Zástupci společnosti ale jakákoliv obvinění důsledně popírají.

Sám Jiruška se v minulosti dokonce obrátil na krajské státní zastupitelství s trestním oznámením, prostřednictvím něhož se snažil umlčet některé novináře, kteří o jeho neslavném podnikání informovali veřejnost. Podnikatel totiž dlouhodobě odmítá jakoukoliv vinu na promrhaných penězích a ve všem naopak vidí komplot státních úředníků, kteří mu zarazili vyplácení slíbených dotací.

[[img:chrn_fullwidth:290:Na počátku bylo velké nadšení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotná firma Senior Chrudim, která budovala Domov se zvláštním režimem a Domov pro seniory v areálu bývalého chrudimského pivovaru, je od letošního srpna oficiálně v úpadku. Insolvenční návrh na ni však už předtím podala 19. února Regionální rada Severovýchod, protože firma údajně porušila podmínky dotace. Úředníci regionální rady teď chtějí vrátit bezmála 36 milionů korun. Začátkem listopadu se navíc v rukou státních zástupců objevila žaloba, kterou rovněž podali zástupci regionální rady, jež by měla popřít uplatnění pohledávky na téměř pět milionů korun jedné ze zahraničních firem. Podle všeho se mělo jednat pouze o vyvedení peněz ze společnosti Senior Chrudim, pohledávka je totiž neprůhledná a údajně i účelově vytvořená.

Celkem se věřitelé po firmě domáhají bezmála 90 milionů korun. Majetek společnosti však kryje pouhých 14 milionů, takže pokud soud rozhodne o oprávněnosti nároků věřitelů, budou se tito muset smířit s podstatně menšími částkami, než jaká firmě původně poskytli.

Chrudim - Zlatá stezka je pro chodce stále uzavřena, protože na nedalekých hradbách probíhají sanační práce. V pátek 14. listopadu se však na stavbě nenacházel jediný dělník. Chrudimské noviny pro vás získaly exkluzivní fotografie staveniště, které dokumentují postup těchto záchranných prací.

Samotná akce, jež má za cíl zajistit staticky narušenou hradbu, která patří vůbec k nejstarším místům ve městě, by měla přijít na více než 11 milionů korun. Část přitom pokryjí peníze, jež radnice získala za vítězství v soutěži o Historické město roku.

[[gal:9383]]

Na místě tak už je možné pozorovat železobetonové piloty, které jako patky zadržují na místě dlouhé klády. Ty zabraňují zanedbané stavbě, aby se zcela nesesula na Zlatou stezku, případně až do koryta jednoho z ramen řeky Chrudimky. Práce se však zastavily a momentálně nepokračují. Zda je důvodem chladné počasí nebo jde o plánovanou přestávku, se nepodařilo Chrudimským novinám zatím zjistit. Radnice totiž s novináři komunikuje, alespoň v našem případě, pouze přes oficiální informační kanály a ty mají na vyjádření lhůtu danou zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Chrudim - Šéf představenstva spojených nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gotvald navštívil společně se svými kolegy v představenstvu Vladimírem Ningerem a Petrem Rudzanem Chrudimskou nemocnici. Od 1. ledna se totiž i ona stane součástí konceptu, který by měl pomoci zdravotnickým zařízením především s konkurenceschopností a postavením na trhu.

Samotné spojení nemocnic pod jedno vedení má však řadu kritiků a panují i obavy, že v budoucnu zapříčiní třeba rušení některých zavedených oddělení. V Chrudimi se v této souvislosti hovořilo třeba o ohrožení komplexní péče, kdy za oběť projektu, kterému šéfuje vedení Pardubického kraje, mělo padnout hned několik oddělení. Právě toto ohrožení lékařské péče ve městě sjednotilo v minulosti jinak rozhádanou místní politickou scénu. Vedení města tak kraji odmítlo ustoupit byť jen o jediný krok.

Proč vlastně spojené nemocnice vznikají? Kraj si od projektu slibuje především „zalátání“ stále více se prohlubující díry v rozpočtech nemocnic. Právě spojení zdravotnických zařízení do jednoho celku s jedním vedením by mělo pomoci ve vyjednávání s dodavateli nemocnic a posílit tak jejich postavení na trhu s nabídkou zdravotní péče. Kritici však upozorňují na přílišnou centralizaci, kdy jednotliví ředitelé nemocnic budou vlastně jen loutkami v rukách vládců z Pardubic. Rozhodovat o nemocnicích tak budou jen po stránce lékařské, vše ostatní bude mít v gesci šestičlenné představenstvo.

Gotvald v Chrudimi hovořil s primáři jednotlivých oddělení třeba o kolektivní smlouvě, zajímal se i o soud, který nemocnice vede s bývalým primářem porodnického oddělení Liškou, jenž si nárokuje ušlou mzdu a žádá po vedení zdravotnického zařízení více než milion korun. Tomáš Gotvald přitom tvrdí, že detailní seznámení s prostředím konkrétní nemocnice považuje za zásadní pro vytvoření zpětné vazby v komunikaci s pracovníky regionálních nemocnic. Ti se totiž obávají, že budou po jejich spojení ohroženy jednotlivé obory a druhy péče. Kvůli ztrátovému zdravotnictví se totiž neustále mluví o jeho další centralizaci. Spojení nemocnic v jednu organizaci Nemocnice Pardubického kraje by mohlo být jen prvním krokem. Ve vedení centralizovaných nemocnic zasedne i bývalý šéf Chrudimské nemocnice Vladimír Ninger, který bude Gotvaldovi radit v oblasti zdravotnické. Petr Rudzan bude mít na starosti ekonomické záležitosti.

Chrudim - Oficiální vzpomínkové akce, které by připomněly 25. výročí 17. listopadu, se ve městě nekonaly. Je snad na vině dohadování politických špiček o budoucí vládnoucí koalici? Jedinou výraznější připomínkou listopadových událostí tak bylo pondělní setkání u kašny na Resselově náměstí.

Setkání organizoval chrudimský výtvarník a učitel Richard Herbst, který však letos pravděpodobně také zasedne do lavice městského zastupitele. Celkem se zde v hloučcích sešlo na třicet Chrudimáků. Mezi přítomnými bylo vidět třeba starostu Petra Řezníčka (SNK-ED), prvního místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD) nebo rovněž čerstvého městského zastupitele Františka Pilného (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:9420:Někteří nezapomněli.  Foto: Jindřich Balous]]

Ve tři hodiny odpoledne se objevil také fotograf Rudolf Vařejka, jehož otec, rovněž fotograf, patřil k jedněm z dokumentaristů událostí, které před čtvrt stoletím změnily celou politickou situaci v tehdejším Východním bloku. Přítomní si popovídali, ale žádné oficiální projevy nezazněly. Jen bývalý chartista a disident Václav Blabolil pak vytáhl kytaru a zahrál na ni a po několika písních se hrstka lidí opět rozešla.

Jak to v Chrudimi před 25 lety vypadlo se můžete podívat zde.