Chrudim - Město uspořádalo v sídlišti Na Větrníku ve vnitrobloku domů čp. 1206 až 1208 setkání s občany, aby je přímo na místě seznámilo s připravovaným zřízením parkoviště pro zhruba 50 automobilů. Debatu přitom vedl šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, kterého doprovázeli architekt Václav Škarda, místostarostové Miroslav Tejkl (ČSSD) a Jan Čechlovský (ODS), a také radní Kateřina Jánská (ODS), která v sídlišti žije. Úředníky přitom obklopil asi čtyřicetihlavý dav místních obyvatel včetně zástupců samospráv obytných domů, aby naslouchali plánům radnice.

Ta právě mezi uvedenými domy plánuje zřídit další parkoviště, aby odlehčila déletrvající napjatou situaci spojenovou s parkováním motorových vozidel v nejvýše položeném sídlišti v Chrudimi. Architekt Václav Škarda, který budoucí parkoviště "namaloval", přichází s řešením, které počítá s tím, že průjezd mezi paneláky čp. 1206 až 1208 zůstane i nadále zachován a bude ho oddělovat od parkoviště bezpečnostní práh zeleně. Spolu s tím bude nutné na náklady města zbourat a přemístit odsud na jiné místo přístřešek pro kontejnery na komunální odpad, který se nechá obrůst zelení. V místě současného dětského hřiště, které je využíváno dětmi jen sporadicky, přijdou doplnit lavičky pro odpočinek a dojde prý také na dlouho slibovaný větrolam složený ze vzrostlých stromů a mlatovou cestu podél sídliště.

Město zde přitom původně počítalo s parkovištěm na zcela jiném místě, a to před městskou bytovkou se sociálními byty, kde se už několik let živelně parkuje na trávníku, který teď spíše připomíná rozježděný tankodrom než udržovanou plochu městské zeleně. "Neobdrželi jsme na něj dotaci se zdůvodněním, že nejde o parkoviště mezi bytovými domy, proto jsme od něho museli prozatím upustit a přijít s náhradním řešením na zřízení jiné parkovací plochy mezi domy čp. 1206 - 1208," vysvětluje místostarosta Čechlovský. Místní lidé proti této změně takřka nic nenamítali, protože je špatná situace s parkováním jejich aut v sídlišti dlouhodobě tíží a přišli proto jen s několika pozměňovacími návrhy, které budou do konceptu zapracovány. "Podle vznesených připomínek občanů bude co nejdříve studie architekta Škardy dopracována a na jejím základě necháme zpracovat projektovou dokumentaci na řešení úprav v dané lokalitě," pokračuje Čechlovský.

A kdy k realizaci výstavby nového parkoviště v sídlišti Na Větrníku dojde? "Chceme ještě do konce letošního roku získat stavební povolení a začátkem příštího roku pak podat žádost o přidělení dotace na regeneraci sídliště. Pokud dotaci získáme, počítáme s tím, že zahájíme první stavební práce na celém projektu ještě v roce 2015," uzavírá místostarosta Jan Čechlovský.

Chrudim - Resselovo náměstí netrpí pouze nájezdy společensky unavené omladiny, která nezřídka demoluje odpadkové koše a neváhá se i vykoupat v kašně pod morovým sloupem, avšak stále častěji se tu stávají právě přeplněné odpadkové koše oblíbeným zdrojem potravy pro nejrůznější opeřence.

Právě od pátku trvající program, jenž přitáhl na největší chrudimské náměstí stovky lidí, byl příčinou toho, proč Technické služby (TS) Chrudim nestíhaly vyvážet přeplněné odpadkové koše. Toho bleskově využili inteligentní havrani a doslova celá hejna se jich společně s kavkami slétla na Resselovo náměstí, aby vyplenila nepraktické nádoby určené k odhazování odpadků.

[[gal:7776]]

Od sobotního odpoledne, tedy v době, kdy už zábava pro Chrudimáky dávno skončila, tak ptáci rozhazovali odpadky vytahané z košů po celém náměstí, kde hledali něco dobrého k snědku. Konstrukce košů, jimiž se historické město roku pyšní, jim totiž takovou činnost bez problémů umožňují. A jak je možné, že v TS Chrudim dosud nikoho nenapadlo koše vyměnit? Na to zná odpověď snad jen ředitel Zdeněk Kolář, který se nejspíš věnuje zcela jiným aktivitám, než přemýšlení nad řešením situace s poletujícími vandaly.

Chrudim - Před týdnem se na letním stadionu MFK Chrudim konal velký fotbalový žákovský turnaj E-ON Cup za účasti čtrnácti mužstev žáků, který navštívila řada jejich rodičů z celé České republiky, aby mohli fandit svým ratolestem. Parkovací kapacity stadionu přitom nedostačovaly a tak většina hostů našeho města byla nucena parkovat podél stadionu na chodníku až ke krytému plaveckému bazénu a všude, kde se dalo.

Průjezd od stadionu k dalším městským sportovištím i rodinným domům v ulici U Valchy zůstal však zachován. "Co mi neuniklo, byla skutečnost, že při takto mimořádně velkém turnaji tu nebyl přítomen nikdo z pořadatelů, aby parkování návštěvníků stadionu MFK Chrudim organizoval. Namísto toho jsem zaznamenal na cestě zpět z krytého bazénu, že tu jsou městští policajti a rozdávají všem hostům, kteří přijeli do Chrudimi, bločky za špatné parkování," konstatuje čtenář Chrudimských novin, který si nepřeje být jmenován a který redakci poskytl i fotodokumentaci dané události.

[[img:chrn_fullwidth:7690:Návštěvníci fotbalového turnaje na stadionu MFK Chrudim byli nuceni využít k parkování každého volného místa. Za tento organizační nedoraz museli nakonec pykat oni sami.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Strážníci přijeli podle všeho na udání někoho z místních obyvatel, kterým auta parkovala na chodníku před jejich domy. "Napadlo mě v této souvislosti, zda by neměla městská policie s organizátory při takových příležitostech spíše spolupracovat a parkování lidem odjinud umožnit všude tam, kde je to možné a jak je to obvyklé v civilizovaném světě. Namísto toho se Chrudim zase ´proslavila´ tím, že měl každý návštěvník našeho města za oknem lísteček," zamýšlí se čtenář. A jak dodává, nesetkal se s tímto nešvarem v Chrudimi poprvé. "Připomnělo mi to v mnohém Balónovou show na Ploché dráze, kde to bylo loni naprosto stejné a kde si Chrudim stejným způsobem uřízla ostudu. Mám za to, že je už na čase to změnit a netrestat lidi za něco, za co sami nemohou," uzavírá svůj postřeh čtenář našich novin.

[[img:chrn_halfwidth:7689:Důkaz, že strážníci byli v případě fotbalového turnaje neoblomní a každému, kdo přijel za sportem do našeho města, dali za okno nelichotivou vizitku: "Tady jste v Chrudimi!"  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Oblíbený Koniášův potlach, na který každoročně proudily stovky dětí a jejich rodičů, se letos na plácku Roština za Divadlem Karla Pippicha vinou chrudimské radnice konat nebude. Tato pro leckoho smutná zpráva se však dala s ohledem na přístup vedení města už delší dobu očekávat. Celý rok totiž probíhala zdlouhavá vyjednávání mezi pořadateli tradičního potlachu a starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), která nakonec vyvrcholila tím, že dalo město ohniště k údivu všech zabetonovat.

Každý, kdo se jen trošku zajímal o to, jakým způsobem probíhala spontánní akce několika Chrudimáků, kteří každoročně připravovali potlach ve volném čase za vlastní peníze, není jistě překvapen. Řezníčkova averze proti pálení čarodějnic za Divadlem Karla Pippicha byla totiž dlouhodobě známá. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že důvodem, proč se starosta snažil tradiční veselici zlikvidovat, je prostá závist. Nikdy totiž nebyl uveden mezi organizátory, k nimž kromě několika lokálních politiků, bývalých starostů a podnikatelů patřila třeba i Chrudimská beseda, Technické služby Chrudim, nebo dokonce sám městský lesník, který sem dodal dřevo určené k postavení hranice.

[[img:chrn_fullwidth:929:Letos hranice za Divadlem Karla Pippicha nevzplane, současné vedení města je proti.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Svévolně tam před lety vznikla aktivita pálení ohňů. Při této aktivitě však docházelo ze strany pořadatelů k méně citlivějšímu přístupu k místu a ke stromům,“ vyjádřila se na adresu pořadatelů a účastníků, mezi nimiž převažují děti, jedna z Řezníčkových úřednic, Hana Dušánková, která na městském úřadě plní funkci technika údržby městské zeleně. Nelze se v této souvislosti nepozastavit nad formulací, kterou Dušánková užila, když označila občanskou aktivitu, která se koná v Chrudimi už třetí volební období, za svévoli. Jde přitom o člověka, jehož plat je tvořen právě daněmi těch, kteří se Koniášova potlachu pravidelně účastní. „Původní záměr odpočinkového místa vedle divadla nebylo ohniště, ale stůl, jehož středem bude procházet strom s malou korunou,“ popisuje Dušánková záměry města, jež však nikdy nebyly dotaženy do konce. Důslednost, s kterou někteří úředníci a politici brojí proti tradiční aktivitě občanů, jim evidentně chybí v jiných oblastech.

Stůl a strom totiž Na Roštině nikdy nevznikl a podle informací z kuloárů, na tuto úpravu město už dávno rezignovalo. Místo stolu zde tak vznikla díra v zemi zaplněná „kačírkem“, která dlouhá léta slouží jako ohniště. Přesto jeden z pořadatelů Koniášova potlachu, Luboš Jelínek z Volby pro město, přišel s návrhem, jak pálení čarodějnic na oblíbeném místě zachovat a přitom předcházet případnému poškození rozrůstajících se stromů okolo, na které se současné vedení města vymlouvá. Jelínek totiž navrhl posunutí ohniště o pár metrů dál směrem ke křižovatce, ale i tady narazil na zjevnou neochotu a nezájem vedení radnice a poslušných Řezníčkových úředníků. Výjimečnou ignoranci v tomto směru opět ukázala Hana Dušánková. „Upravovat plochu veřejného prostranství jen kvůli aktivitě, která se koná jedenkrát do roka, a která se dá konat i na travnaté ploše, pokud se bude chtít provozovatel zabývat úklidem a přípravou prostoru, nepřipadá v úvahu,“ tvrdí Dušánková.

[[img:chrn_fullwidth:927:Svévole občanů města nebo tradiční zábava pro děti všeho věku? Občanská iniciativa a navíc úspěšná se v Chrudimi jen tak neodpouští.  Foto: Chrudimské noviny]]

O Koniášově potlachu dokonce jednala několikrát i městská rada. Ta však tvrdohlavě odmítá oblíbenou a tradiční akci pro veřejnost, kterou si pořadatelé platí z vlastních kapes a raději se rozhodla udělat akci jinde a za městské peníze, kterou však veřejnost ignoruje. Stačí si vzpomenout na pálení čarodějnic na Janderovském hřišti, které skončilo fiaskem pro nezájem Chrudimáků trmácet se daleko za město, aby zde mohli zdarma od města dostat špekáček, chléb a hořčici a poslouchat živou hudbu. To vše opět ukazuje na nehospodárné nákladání s veřejnými prostředky, když je odmítána úspěšná občanská aktivita, která je navíc pořádána pro občany zdarma a nikoli za peníze z městské kasy.

[[img:chrn_fullwidth:1005:Dětský smích se letos za divadlem nerozezní, protože je starosta Řezníček i jeho úřednická armáda proti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Záměr pořadatelů Koniášova potlachu byl přitom takový, že děti z města dostanou tradiční zábavu Filipojakubské noci tam, kde žijí. Nemusí proto jezdit do okolních vesnic a městských periferií. Problémy pořadatelům přitom začalo dělat až nové vedení radnice v čele se starostou Řezníčkem. Právě Řezníček byl Jelínkem osloven s tím, že jeho osobní názor je pro organizátory a pořadatele nesmírně důležitý. Ani po několika urgencích však ze starosty nevypadlo konkrétní stanovisko a jako štít před sebe pokaždé stavěl názory Hany Dušánkové a městského architekta Marka Janatky. Janatka, který v Chrudimi nežije, přitom bez skrupulí navrhuje letitou, tradiční akci pro děti a rodiče zlikvidovat. „Domnívám se vzhledem ke kontextu místa, že se jedná o řešení spíše nouzové a z dlouhodobého hlediska pro město nežádoucí. Prostor je pro daný účel malý a umístění v koutě vedle divadla je nevhodné. Ani projekt divadla ve třicátých letech 20. století s koncipováním podobného prostoru neuvažoval. Z toho důvodu nedoporučuji investice do úprav tohoto prostoru pro podporu pálení čarodějnic a doporučuji tuto aktivitu zde zrušit. Pro tento účel lze výhledově hledat jiná místa, například víceúčelovou plochu za Muzeem v místě dnešního letního kina, případně bychom do doby realizace jistě nalezli i jiná dočasná, podstatně vhodnější místa,“ tvrdí Janatka, který mimo jiné proslul verbálním útokem proti zástupcům občanské iniciativy MaChr na jednom ze zasedání městského zastupitelstva. Zůstává tedy otázkou, nakolik počítali stavitelé Divadla Karla Pippicha se změnou náhonu na lužní potok, či se samoúčelným stolem okolo stromu, kde si budou dávat pivo možná pouze bezdomovci.

[[img:chrn_fullwidth:1006:Nemají snad Hana Dušánková a Marek Janatka rádi děti? Toť otázka k zamyšlení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co si o přístupu chrudimské radnice a jejích úředníků myslí Luboš Jelínek, není těžké odhadnout. Přes nezájem a nenávist se snaží nepřecházet do defenzívy a trpělivě vysvětluje, proč vlastně Koniášův potlach před lety vznikl. „Původně byl Koniášův potlach symbolem spolupráce mezi stranami na chrudimské radnici, ale postupně se přetransformoval do současné podoby, kdy se jeho přípravou zabývají ti, kdo chtějí pro chrudimské měšťany udělat něco navíc, něco hezkého, vtipného, svěžího a možná i trošku provokativního,“ říká Jelínek. Stejně jako zmizela dobrá vůle ke spolupráci mezi jednotlivými subjekty lokální chrudimské politiky, zmizel letos i Koniášův potlach. Město si totiž na poslední dubnový den připravilo majáles, který má přitáhnout především omladinu do Klášterních zahrad. Jde snad o další truc podnik, jehož jediným smyslem je vymazat z povědomí jednu z oblíbených občanských aktivit? To se ukáže až v budoucnosti, která může v mnohém tvář politiky na radnici změnit. Voliči totiž už na podzim rozhodnou, nakolik je pro ně důležitější utrácet jejich peníze za zábavu organizovanou městem, nebo přijít na lety prověřený vtipný večer na plácku Roština za Divadlem Karla Pippicha a neutratit přitom z městské pokladny ani korunu.

Chrudim - O výjimečný objev se v minulých dnech zasloužil místní restaurátor Zdeněk Šmahel. V zahradě za Wiesnerovou vilou objevil totiž jednu ze ztracených bust, která původně tvořila ozdobu na právě opravované barokní bráně umístěné v zahradě.

Jednu vadu na kráse však busta, která původně zobrazovala některou ze starých římských nebo řeckých bohyň, přeci jen má. Chybí jí hlava. Ta se nachází neznámo kde, protože když busta z iluzivní brány spadla, hlava se pravděpodobně odlomila a někdo ji odnesl. Tvoří teď možná ozdobu na něčí zahradě.

Zdeněk Šmahel provádí za Wiesnerovou vilou již druhou rekonstrukci poškozené iluzivní brány. Ta, která prošla opravami v loňském roce, doslova září novotou. Své busty - s imperátorem uprostřed, má už opět na místě. „Je pravděpodobné, že torzo busty, kterou jsme nalezli, je dílem Ignáce Rohrbacha. Ten se proslavil, mimo jiné, dokončením prací na Morovém sloupu na Resselově náměstí. Torzo jsme našli vlastně náhodou. Dal jsem se do řeči s jedním z kuchařů ve zdejší restauraci, jehož moje práce zaujala a ten mi o vykukujícím kameni pod jedním smrkem řekl. Poté už stačilo jen bustu vyhrabat,“ popisuje nález Zdeněk Šmahel.

[[gal:7688]]

Samotná zahrada, která dlouhá léta tvořila oblíbenou zkratku, a kterou využívali chodci pro snazší přístup od nádraží třeba k sídlišti Leguma, by podle Šmahela mohla v budoucnu být vítaným parkem a odpočinkovým místem s unikátní výzdobou. „Když jsme s kolegy restaurátory Dušanem Rohlíkem a Jaroslavem Vrbatou prováděli rekonstrukci první brány v zahradě, pravidelně se nám stávalo, že zmizel třeba pytel se štukem, nebo dokonce i nářadí. Barokní brány před restaurováním byly také krom povětrnostních vlivů dost poničeny sprejery. Samotný park, pokud by se podařilo nějakým způsobem upravit současnou ne příliš utěšenou podobu dřevin, by jistě byl pro veřejnost vítanou oázou klidu. Přeci jen je to sem z jistých koutů chrudimských blíž, než do městského parku,“ uvažuje nad budoucností zeleného ostrůvku u Wiesnerovy vily Zdeněk Šmahel. Restaurátorské práce na druhé barokní bráně budou pokračovat nejspíše až do října. Finančně se na nich podílí město Chrudim a také majitel Wiesnerovy vily.

Chrudim - Po letech naprostého nezájmu a ignorance vzalo konečně vedení chrudimské radnice na milost největší sociální síť současné doby a zřídilo si profil na facebooku. Nakolik tento krok souvisí s blížícími se podzimními komunálními volbami, není doposud jasné.

Velký rozruch vzbudila totiž v této souvislosti před několika týdny zpráva, že má houf úředníků na radnici doplnit ještě jeden člověk, který se bude specializovat právě na komunikaci s uživateli sociálních sítí a tím i dělat PR vládnoucí koalici. Úředníci nakonec situaci vyřešili šalamounsky, když místo nového kolegy převedli jednoho ze stávajících asistentů místostarosty na pozici dalšího tiskového mluvčí. Oficiálně tedy žádné nové místo nevzniklo. Navzdory tomuto prohlášení radnice však portál Ministerstva práce a sociálních věcí ještě nedávno registroval inzerát, jehož zadavatelem bylo právě vedení města, které hledalo náhradu za zmiňovaného asistenta místostarosty...

[[img:chrn_fullwidth:7570:Lajknete si chrudimskou radnici i na facebooku? Její profil září doslova novotou.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nenadálé oživení aktivit se dá pozorovat i na oficiálních stránkách města, které dříve připomínaly spíše zámek spící Šípkové Růženky. Nové nadšení a elán, znásobené blížícími se komunálními volbami, tak zaplavuje webovou aplikaci doslova proudem informací a pozvánek na akce města. Přesto, že tiskový odbor radnice v současnosti posílil, jsou jeho výstupy pro novináře narozdíl třeba od pardubického magistrátu dál sporadické a někdy se dostanou jen k vyvoleným. Chrudimské noviny jsou totiž radnicí dlouhodobě umístěny na jakési pomyslné černé listině a o tiskové zprávy musí narozdíl od některých svých kolegů žádat písemnou formou a čekat na odpovědi v některých případech i několik týdnů.

Chrudim - Poté, co Chrudim konečně po letech vyhrála titul Historické město roku, vyrojil se zástup gratulantů a s nimi i dotazy na osud více než milionu korun, které s první cenou v této soutěži neodmyslitelně souvisí. Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) jsou plány radnice jasné - tyto peníze půjdou do opravy památek.

Jaké památky se tedy dočkají oprav? Klášterní zahrady to nebudou, protože tam už město svou práci prý odvedlo, jak se každoročně dušuje nejen úřednice Kateřina Jánská (ODS), která má na starosti péči o zeleň. Právě zeleň ve výkladní skříni města - Klášterních zahradách, je dlouhodobě terčem kritiky. Místo plánované louky připomíná trávník mezi stromy spíše zaplevelenou zahrádku. To se prý má ale v brzké době změnit, protože porost potřebuje několik let na to, aby dal vyniknout rozmanité květeně a travinám.

[[img:chrn_fullwidth:4988:Klášterní zahrady pravidelně připomínají spíše nešťastný šafářův dvoreček, než místo, kam by lidé chodili pořádat pikniky, jak bylo původně zamýšleno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Některé sdělovací prostředky uvedly nepřesný údaj ohledně Klášterních zahrad. Tam prostředky z Regenerace nepůjdou, investovat se budou do severní hradby, která se nachází v doteku zahrad. Letos se ještě bude rekonstruovat fasáda na měšťanském domě ve Štěpánkově ulici. Jde o dům, v němž sídlí Agora. Pro příští rok plánujeme ještě opravu některých domů v Široké ulici, které však nejsou na seznamu památek, proto sem půjdou finanční prostředky jen z rozpočtu města,“ popisuje plány radnice v péči o památky starosta Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:7567:Tento měšťanský dům v Široké ulici je už dlouhá léta spíše pro ostudu, než ozdobou centra města, protože ho jeho vlastník, tedy město Chrudim, nechalo zchátrat.  Foto: Chrudimské noviny]]

A protože Chrudim získala cenu Historické město roku za rok 2013, nabízí se otázka, které památky, jež zaujaly porotce v soutěži natolik, jim stály za udělení prestižní ceny právě našemu městu, prošly v loňském roce opravou. V oficiálních prohlášeních se objevuje často projekt Muzea barokních soch. Tady však nastává problém, protože muzeum bylo dokončeno podstatně dříve, rozhodně ne loni. Jaká další akce spojená s opravou památek se tedy ve městě uskutečnila? Pokud si Chrudimáci odmyslí instalaci sporné sochy svaté Anežky České na Žižkově náměstí a opravu sanktusníku na arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kterou měla v gesci katolická farnost, pak jen velmi těžko nachází další velkou investici do nějaké památky, která by zavdala důvod k udělení ceny Historické město roku.

[[img:chrn_fullwidth:3043:Sanktusník na hlavním kostele si opravila římsko-katolická farnost. Jde snad o natolik mimořádnou akci, že stála za udělení ceny Historické město roku?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ironický komentář jednoho z Chrudimáků, který toho času pracuje a žije v dalekém Skotsku, mimo jiné tvrdí, že cena byla udělena za citlivou rekonstrukci hotelu Centrál. Tu provedla místní vietnamská komunita bez jakéhokoliv zájmu veřejnosti, či snad samotné radnice. O kousek dál stojící hotel Bohemia, který ještě donedávna ležel v regulační zóně, však může na podobně citlivou rekonstrukci pohlížet s neskrývanou závistí. Přestože jde o stavbu podstatně hodnotnější, dočkala se prapodivných přístaveb a nakonec i zakonzervování stavby z důvodu šetření Policie ČR. Ta se teď snaží rozkrýt prapodivné praktiky jednoho z hlavních dodavatelů stavby, pražské firmy Metrostav.

[[img:chrn_fullwidth:3767:Citlivá přestavba nebo devastace architektonické památky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Jitka Šťastná, která okomentovala na facebooku článek Chrudimských novin o udělení ceny, má však jasno. Jde o ocenění práce starosty Řezníčka za celé dlouhé roky péče o kulturní bohatství ve městě. „Titul Historické město roku 2013 je zaslouženým oceněním práce chrudimské radnice, vedené panem starostou Petrem Řezníčkem, ale i podnětem a závazkem pro nás občany, abychom i my více pečovali o své okolí a udržovali čistotu a pořádek tak, abysme žili ve skutečně zdravém městě. Vžitý název Atény východních Čech nás k tomu zavazuje,“ myslí si Štastná.

[[img:chrn_fullwidth:7568:Zamířila snad cena do Chrudimi za opravený hotel Centrál?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ať už je tedy důvodem k udělení ceny cokoliv, jedno je jasné - největší investicí do památek budou v blízké době finance do opravy rozpadající se hradby nad Zlatou stezkou. Tu radnice vyhandlovala s republikovou policií, která z pochopitelných důvodů údržbě historické stavby mnoho nedala.

Chrudim - Na nebezpečný přechod přes silnici si v současnosti stěžují někteří z obyvatel největšího chrudimského sídliště U Stadionu. U autobusové zastávky v ulici Dr. Milady Horákové podle nich prý hrozí zvýšené riziko především přecházejícím dětem z nedaleké základní školy.

Místní by zde proto rádi viděli třeba světelnou signalizaci, nebo jiný druh „pojistky“, která umožní chodcům snazší přechod. Nebezpečí hrozí především v okamžiku, kdy autobus přijíždějící směrem od nového kruhového objezdu U Guláška zastaví a vystupující cestující se tak často stanou pro řidiče jedoucí od nemocnice doslova neviditelní. To by mohla vyřešit světelná signalizace. „Na tomto přechodu přechází hodně dětí, které jezdí do školy a přijíždějí ve směru od nádraží. Musejí potom přejít na druhou stranu silnice a hrozí jim nebezpečí od projíždějících aut. Vyřešit proto tento přechod - nejlépe asi světelnou signalizací, je však nutné nejen kvůli dětem. Špatně se zde totiž přechází i dospělým lidem,“ popisuje situaci jedna z místních obyvatelek.

[[img:chrn_fullwidth:7565:Nechat přechod vybavit světelnou signalizací město neplánuje, objeví se zde alespoň ostrůvky, které ŘSD stavělo třeba na Masarykově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Protože však jde o silnici první třídy, která je ve správě Ředitelství silnic a dálnic v Pardubicích (ŘSD), město toho příliš udělat nemůže. Šéf odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek ale tvrdí, že určitá dohoda s ŘSD existuje a k úpravám přechodů přeci jen dojde. „Město Chrudim neuvažuje o zřízení světelného signalizačního zařízení u tohoto přechodu pro chodce. Podle vydaného územního rozhodnutí k obchvatu má ŘSD uloženo povinnost v ulici Dr. Milady Horákové zřídit před dokončením obchvatu ostrůvky pro ochranu chodců. Zatím přebudovalo křižovatky na okružní. Nyní tedy zbývají ještě ochranné ostrůvky,“ vysvětluje Klimek, na jaké změny se zde chodci mohou těšit.

Faktem totiž také zůstává, že zde mnoho řidičů překračuje maximální povolenou rychlost a právě ostrůvky by mohly být vítaným útočištěm nejen pro cestující MHD, ale i ty, kdo chodí třeba venčit psy do lesíku u železniční trati. Kdy přesně ostrůvky vzniknou, není ale v tuto chvíli ještě jasné.

Chrudim - Chrudimská nemocnice chystá na první květen speciální nabídku: rychlé testování na infekci HIV za „sváteční“ cenu. Nabídka je zaměřená na partnerské páry, ale mohou ji využít i jednotlivci.

„První máj už Karel Hynek Mácha označil jako lásky čas. Chceme proto touto akcí nejen upozornit na stále přítomnou hrozbu onemocnění AIDS, ale také apelovat na zamilované lidi, aby toto nebezpečí nepodceňovali,“ uvádí ředitel Chrudimské nemocnice Vladimír Ninger. Páry, ale i jednotlivci tak mohou po celý den od 10 do 16 hodin navštívit Oddělení klinické biochemie v Chrudimské nemocnici a nechat se otestovat na infekci imunitního systému virem HIV. „Vše je samozřejmě anonymní cestou, co ale dělá naši nabídku zajímavou, je to, že výsledek budou lidé znát přibližně do hodiny, což není právě obvyklé při těchto vyšetřeních,“ doplňuje Ninger.

Diskrétnost bude zajištěna už při úhradě požadovaného vyšetření v příjmové kanceláři, odběry návštěvníci podstoupí v Odběrové místnosti v přízemí hlavní budovy, kde také obdrží anonymní identifikaci pro vyzvednutí výsledků vyšetření, které bude následně předávat osobně přednostka Oddělení klinické biochemie přímo v laboratoři. „Naše laboratoř nabízí kvalitativní vyšetření antigenu p24HIV-1 a protilátek HIV-1,-2 v krvi za přímou platbu,“ upřesňuje přednostka Oddělení klinické biochemie Ilona Ročková.

Obvyklá cena za jedno vyšetření je 365 korun, v rámci speciální akce však nemocnice nabízí vyšetření pro páry za 600 korun. „Věříme, že lidé pochopí, jak malá je to investice do jistoty, že prožívají bezpečný vztah, co se týká této nebezpečné choroby, kterou stále nedokážeme léčit,“ dodává ředitel nemocnice. Kromě vlastního výsledku vyšetření nemocnice nabízí také vystavení mezinárodního certifikátu pro případ vycestování do zahraničí.

Onemocnění AIDS způsobují viry HIV, které zcela ochromí lidskou imunitu. Světovou hrozbou se choroba stala v 80. letech dvacátého století. Přestože farmaceutické firmy investují astronomické sumy do vývoje léků, rozvinuté onemocnění AIDS zatím nelze léčit. Přestože je onemocnění nejrozšířenější v Africe a dalších rozvojových částech světa, nakažených lidí přibývá také v Evropě, Českou republiku nevyjímaje.  K poslednímu lednu letošního roku evidovali hygienici u nás přes dva a půl tisíce nakažených osob, z toho více než dva tisíce jsou muži.

Službu proto hodlá Chrudimská nemocnice nabízet trvale, domluvit termín je možné na telefonu 469 653 390, případně prostřednictvím e-mailu rockova@nemcr.cz.

Chrudim/Vestec - Další nepříjemná uzavírka silnice, která souvisí s výstavbou první části obchvatu města, čeká na řidiče u bývalé obce Vestec od úterý 22. dubna. Uzavírka poměrně frekventované silnice přitom potrvá až do června.

Důvodem uzavírky, je stavba mostu, který by měl celé údolí pod místní částí Vestec překlenout a odvést budoucí tranzit do zářezu v polích u sídliště Na Větrníku. Samotný most, jehož pilíře nenávratně zapustí kořeny na louce, která hostila dlouhá léta třeba oblíbené koňské závody, se bude v této lokalitě budovat ještě několik měsíců. Uzavírka silnice do Vestce skončí až 10. června.

[[img:chrn_fullwidth:7563:Řidiči by si měli dobře rozmyslet, zda do Vestce opravdu potřebují jet, protože objížďka není právě krátká.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Objížďka bude vedena ve směru od města Chrudim po silnici 111/340 26 na Ostřešany, dále po silnici 111/340 30 a 111/340 39 do Tuněchod a po silnici 111/340 38 do Vestce, a to obousměrně. Celkem si tak řidiči najedou navíc bezmála osm kilometrů.