Chrudim/Píšťovy - Velký rozruch vzbudil před časem článek Chrudimských novin, který byl věnován zpochybňované kvalitě vody v Píšťovech. V současnosti jsou už ale k dispozici rozbory vzorků, které ukazují na možné příčiny znečištění studen v této místní části.

Nejhalasněji kritizuje problémy s kvalitou zdejší vody předsedkyně píšťovského osadního výboru Eva Hudečková. Podle ní jsou studny plné zvýšených koncentrací železa, manganu, vápníku, síry a dokonce i páchnoucího sirovodíku.   

Jejího nářku si dokonce všiml i neúspěšný kandidát na senátora David Kasal (Nez.), který kvůli tomu svolal tiskovou konferenci, kde se před přítomnými novináři pohoršoval nad laxním přístupem chrudimské radnice. Tu mimo jiné obvinil z toho, že je lhostejná k životům a zdraví obyvatel Píšťov.

[[img:chrn_fullwidth:2745:Píšťovy.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) však v reakci na to Hudečkové, obyvatelům Píšťov i Kasalovi vzkázal, že na vině bude nejspíš neodborná péče o místní zdroje vody a doporučil jim pravidelnou údržbu vrtů. Jak se nyní ukazuje, měl pravdu. Dokazují to výsledky rozborů, které radnici dodala firma Ekomonitor. "Rozbory ukazují překvapivě nízký obsah dusíkatých látek, což je vzhledem k intenzivnímu zemědělskému využívání okolních pozemků poměrně překvapivé,“ uvádí starosta.

„Konkrétně rozbor vzorku ze studny Evy Hudečkové ukazuje na možnou neodbornou péči o vrt. Půda v okolí se totiž vyznačuje sníženou filtrací vody a do zdroje se také nejspíše dostává povrchová voda. Zvýšená koncentrace sirovodíku je pak způsobena chybnou aplikací chemických prostředků,“ cituje Řezníček z výsledků laboratorních testů.

Vyšší zastoupení železa je v této lokalitě podle odborné firmy normální. Také mangan je zde zastoupen v běžných koncentracích. Je tedy nyní na obyvatelích Píšťov, jak se k oficiálním výsledkům rozborů vody postaví a nakolik uvedou svoje studny do pořádku. A jestli neúspěšný politik Kasal věděl, o čem mluví, o tom nechť si čtenář udělá už úsudek sám. 

Chrudim - Přeměna obytné čtvrti v sousedství nádraží, která utrpěla nejvíce v posledních dvaceti letech pod náporem nepřizpůsobivých občanů, dospěla do další fáze - k slavnostnímu předání opraveného vnitrobloku domů v Revoluční ulici. Jde o součást historicky největší investice města do svého majetku, kterou odsouhlasilo zastupitelstvo v minulém volebním období.

„Rekonstrukce vnitrobloku v Revoluční ulici je součástí integrovaného plánu rozvoje města,“ zdůrazňuje chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED), podle kterého vyšla město tato investice s pomocí evropských fondů na šest milionů korun. Stavební zakázku přitom realizovala společnost Strabag, která ji vysoutěžila ve výběrovém řízení.

A právě tato firma se musela v průběhu zdejších stavebních prací potýkat s některými místními nenechavci, kteří si dělali zálusk na zpeněžení uskladněného materiálu. "Strabagu patří dík za to, že zde vedle dobře odvedené práce plnil také výchovnou funkci. Jeho pracovníci museli totiž místním obyvatelům několikrát zdůraznit, že materiály určené k rekonstrukci domů nejsou volně rozebíratelné k tomu, aby mohly být následně zpeněženy ve sběrných surovinách," nevynechal starosta ve své slavnostní řeči zmínku o problematické situaci, která panuje v tomto sídlišti.

"Domnívám se, že zde vznikl hezký kousek města. Teď už jen zbývá se zeptat, jak dlouho vydrží v tomto zrekonstruovaném stavu,“ uzavírá Petr Řezníček.

[[gal:2841]]  

Chrudim - Muzeum hostilo před pár dny veletrh středních škol, který všem názorně ukázal, proč tato historická budova potřebuje nutně ke kongresové turistice další parkovací místa. Že je situace dál neudržitelná, dosvědčili jak zájemci o studium, tak i jejich rodiče. Parkovat totiž museli všude, kde se dalo - dokonce i pod sochou chrudimského rodáka Josefa Ressela, přestože riskovali "tučnou" pokutu.

Diskuze o nedostatečném počtu parkovacích míst v okolí chrudimského Muzea se přitom vede už dlouhá léta, avšak naráží na překážku, kterou vytváří několikačlenné občanské sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, vedené učitelem "zušky" Richardem Herbstem, jenž se nedokáže smířit s odstraněním nefunkčního reliktu bývalého letního kina, a svými aktivitami se snaží radnici křečovitě zabránit v odstranění tohoto silně prodělečného podniku.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) však "zmrtvýchvstání" socialistického "leťáku" neplánuje. A to přesto, že se MaChr snaží vytrvale pořádáním bleších trhů, koncertů, diskoték a workshopů ukázat na budoucí možné využití zastrčeného areálu v centru města. Pomýšlí rovněž na zachování promítání filmů na zdejším zastaralém plátně. Sdružení tedy zorganizovalo petici, pod kterou se údajně podepsalo už 1200 lidí, je ale otázkou, zda by tito lidé někdy letní kino zaplnili, když jeho návštěvnost čítala v posledním roce jeho fungování v průměru asi pětadvacet lidí na jedno filmové představení. Toho je si starosta dobře vědom, a odmítá proto investovat milionové částky do modernizace zastaralého zařízení, které není vybaveno k promítání současné filmové produkce.

Ať je pravda na straně starosty nebo občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, jisté je, že je parkování v okolí Muzea tristní. Veletrh středních škol totiž ukázal na všechny jeho slabiny - Lázeňská ulice byla plná aut, chodci se tu brodili blátem a museli přitom uskakovat před projíždějícími auty. Socha Josefa Ressela, pod kterou se nikdo neodváží za celý rok zaparkovat, byla doslova v obležení plechových nádher, jejichž majitele nestačili strážníci pokutovat, a konečně rozzlobení návštěvníci veletrhu spílali Chrudimským zato, jak nedokonale jsou na akce takového typu připraveni.

A to ještě nedorazila zima s plesovou sezónou, která už klepe na dveře. Ve sněhové břečce a drahých róbách totiž zaparkují jen ti rychlejší a šťastnější, zatímco pár nadšenců bude dál obdivovat prázdné letní kino, které už dávno dosloužilo.

[[gal:2785]] 

Chrudim/Markovice - První přípravné kroky činí v současnosti chrudimská radnice k plánované výstavbě cyklostezky, jež má propojit Chrudim s její místní částí Markovice. Radnice nyní vydala vyhlášku, která je součástí připomínkového řízení.

„Jde o běžný postup, součást stavebního řízení,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Plánovaný chodník kombinovaný i s pruhem pro kolaře, by měl nahradit známý pruh asfaltu vinoucí se podél Čáslavské ulice. „Současný chodník, který spojuje Chrudim a Markovice, je nevyhovující. Když zaprší, nebo napadne sníh, některé jeho části se mění v nepřekonatelné bahnité laguny. Nová stezka bude pak nejen pro pěší, ale i pro cyklisty,“ upřesňuje starosta.

Před dvěma lety se hovořilo také o využití zrušené trati, po níž jezdily osobní vlaky do blízkého Heřmanova Městce. Koleje se měly překrýt a kolařský ráj by byl na světě. „To vůbec nepřichází v úvahu. Trať sice není využívána pro osobní dopravu, ale nákladní vlaky po ní občas jezdí. Není možné budovat zde jakoukoli cyklostezku, či stezku pro pěší,“ odmítá rezolutně tehdejší návrhy některých regionálních politiků Řezníček.

Starosta Bylan Jan Málek byl totiž před lety z nápadu, který se vynořil mezi cyklisty, nadšený, a podařilo se mu pro něj zapálit i bývalého chrudimského místostarostu, jmenovce Romana Málka. Z akce nakonec sešlo, protože koleje jsou dál Českými drahami využívané pro zásobovací vlaky. 

Příloha: 

vyhlaska.pdf

Chrudim - Obchodní akademie si připomene ojedinělými oslavami 130 let od svého založení. Oslavy začínají v pátek a pokračují v sobotu, přičemž budou zaměřeny na výstavu historických dokumentů a tabel, na nichž v dřívějších dobách figurovali spíše pánové studenti než studentky, a nově třeba také upozorní na podnikatelské aktivity samotných studentů.

Pro návštěvníky je na sobotu připraven Den otevřených dveří od 9.00 do 18.00 hodin. Zájemci si zde budou moci také zakoupit almanach vydaný k 130. výročí založení školy. To spadá do období bouřlivého rozvoje středního školství v Chrudimi. Datem založení je dokonce Obchodní akademie v Chrudimi druhou nejstarší školou tohoto typu v České republice. Její budova byla postavena v roce 1893 z prostředků města a škola v ní sídlí dodnes.

O deset let později, v roce 1903, bylo původně tříleté studium prodlouženo na čtyři roky, a od roku 1920 končí studium maturitní zkouškou. V poválečném období se měnil nejen obsah výuky, ale několikrát i jméno školy, například na Střední ekonomickou školu Chrudim. V roce 1991 se ale škola vrátila ke svému původnímu označení Obchodní akademie Chrudim.

Zvláštností školy je silná tradice absolventských spolků a sjezdů. První sjezd uspořádali absolventi v roce 1889 za účasti 31 osob, zatím poslední byl uspořádán v roce 110. výročí založení ústavu, tedy v roce 1992. Tato tradice dokazuje, že se škola ve vzdálené i nedávné minulosti dokázala trvale zapsat do paměti svých absolventů.

Příloha: 

program_oslav.doc

Chrudim - Chrudimská beseda zastavila provoz Městského kina. Prý dočasně. Důvodem je podle vedoucího této příspěvkové organizace Jiřího Kadeřávka nedostatek nabízených titulů na 35milimetrovém pásu od filmových distributorů. Na modernější digitální formát není kino připraveno.

Obyvatelům Chrudimě tak zbyla jediná možnost, kam na veřejné promítání filmů, a to do malého sálu Biobaroka v Muzeu barokních soch, které je určeno výhradně návštěvníkům muzea a fanouškům art filmu, nikoli pohodlné komerční zábavě s občerstvením - popcornem a colou.

Toho je si Jiří Kadeřávek vědom a přemýšlí o dalších investicích do Městského kina. Bude nutné s ohledem na nový formát DCP pořídit nové promítací plátno, ozvučení a technologii, na níž bude možné digitální filmy přehrávat. Jedná prý proto s několika firmami a čeká na jejich cenové nabídky.

Zajímavostí je, že Unie filmových distributorů avizuje přechod na formát DCP z 35milimetrového pásu už více než dva roky s tím, že od ledna 2013 už žádné tituly na pásech do kin nabízet nebude. Řada měst si proto mezitím zajistila dotaci na pořízení promítací digitální techniky a přechod na nový formát tak zvládla bez větších potíží. Chrudim podle všeho zaspala, anebo investovala tyto peníze jinam.

Chrudim - Před týdnem jsme informovali o zarostlé parcele v samotném centru města. Uvedený pozemek v Soukenické ulici nyní jeho majitel Petr Dufek po urgenci radnice posekal a přerostlý plevel odsud vymýtil.

Kolemjdoucím se tak odkrývá ubohost celého místa. Kopce suti porostlé chomáčky trávy a zbytky kopřiv, dále balíky srovnaných cihel čekajících na své využití. Asi tak by se dala charakterizovat jinak lukrativní parcela v sousedství parku Republiky za Divadlem Karla Pippicha.

[[img:chrn_fullwidth:2770:Bude tu někdy stát třeba kavárna?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Plevel odsud sice po urgenci odboru životního prostředí MěÚ Chrudim zmizel, avšak zanedbaná parcela uprostřed upraveného okolí tu dál zůstává. Podle všeho ale neexistují „páky“, kterými by Chrudim mohla majitele donutit, aby ji uvedl do náležitého stavu a nedělala městu ostudu.

Co byste na tomto místě rádi viděli? Pište do diskuze pod článkem.

Chrudim/Přestavlky - Chrudim nechala opravit válečný hrob Karla Regensdorfera, dělostřeleckého důstojníka, který padl 17. července 1916 na ruském bojišti. Jeho tělo rodina později pochovala na zámeckém panství. Jde o syna posledních majitelů zámku v Přestavlkách, který v současnosti vlastní město.

Dne 24. dubna 1945 opustil majitel velkostatku Karel Regensdorfer i s rodinou Přestavlky. Jako Němec uprchl z obavy před postupující Rudou armádou, která začátkem května roku 1945 osvobodila Prahu od německých nacistů. Kam ale Regensdorferovi odešli, není přesně známo.

[[img:chrn_fullwidth:2767:Současný stav hrobu v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Hrob Karla Regensdorfera v zámeckém parku byl dlouhodobě neudržován, soše chyběla hlava a místo pak zcela postrádalo náhrobní desku. Chrudim tedy jako současný vlastník zámku přistoupila s ohledem na zanedbaný stav pietního místa, tvořeného hrobem 2,5 x 3 m s pomníkem a sochou zmiňovaného pololežícího vojáka, k opravě. 

Celkové náklady na opravu se vyšplhaly na více než čtvrt milionu korun, přičemž 80 procent nákladů pokrylo ministerstvo obrany a zbývajících 60 tisíc poskytlo ze svého rozpočtu město. Po letech nezájmu se tedy vojákovi rakousko-uherské armády konečně dostalo důstojného odpočinku. 

Chrudim - Pardubický kraj ocenil v rámci slavnostního setkání starostů měst a obcí, které mají na svém území památkové rezervace a zóny, město Chrudim šekem v hodnotě 50.000 Kč. Kraj tak vyjádřil Chrudimi uznání za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v roce 2011.

Ocenění převzal z rukou radní Pardubického kraje Jany Pernicové chrudimský starosta Petr Řezníček. V rámci programu proběhla i prohlídka nové Expozice Alfonse Muchy v Regionálním muzeu. Přítomní hosté včetně hejtmana Radko Martínka byli seznámeni s městem a jeho památkami, jak prostřednictvím prezentace, kterou přednesl starosta města, tak v rámci procházky městskou památkovou zónou. Celý program byl zakončen v Muzeu barokních soch.