Chrudimské noviny Zprávy

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Zprávy

Městský stadion se už do podzimu napojí na horkovod z Opatovic, uspíší to dotace ministerstva školství

Chrudim - Ministerstvo školství poskytne dotaci na rekonstrukci zázemí Městského stadionu v ulici V Průhonech. Dalšími penězi přispěje město. Dohromady tak přiteče do tohoto areálu celkem asi deset milionů korun.

Za uvedené peníze přijde kompletně zrekonstruovat sociální zázemí v prvním nadzemním podlaží, tedy záchodky, či sprchy, a dále sem budou přivedeny horkovodní přípojky z opatovického horkovodu, které nahradí stávající vytápění plynem.

Pokud peníze dorazí ve sjednaném termínu, tj. během léta, nebude se s pracemi otálet. Počítá se totiž, že od příští topné sezóny během letošního podzimu bude už stadion kompletně vytápěn z Opatovic. 

Změnu dodavatele tepla v Městském stadionu schválili na poslední veřejné schůzi většinou hlasů na návrh radních zastupitelé města. Kvůli přivedení horkovodu ke sportovnímu areálu bude teď nutné vést horkovodní potrubí přes řeku Chrudimku.

Hra na schovávanou v Senior centru

Chrudim – Stavební úřad vydal v květnu rozhodnutí, kterým nařídil vyklizení provizorních prostor Senior centra nad chrudimským Infernem. To se mělo uskutečnit do 31. května. Zašli jsme se tedy podívat, jak se rozhodnutí provozovatelem respektuje.

Přestože lije jako z konve, nás to neodradí od návštěvy místa, o jehož ne zcela standardním využívání jsme už informovali.

Stiskneme zvonek s nápisem „sestra“ a po chvilce už slyšíme příjemný hlas. Když se však představíme, hlas nás trochu zaraženě odkáže na stavbyvedoucího Ivana Bílka, a to přesto, že otázka byla prostá: „Jsem z Chrudimských novin a rád bych vám položil pár otázek.“ Zřejmě nás naše pověst předchází.

[[img:chrn_fullwidth:1051:Za tyto dvěře se jen tak někdo nedostane. Foto: Chrudimské noviny]] 

Přichází Bílek a zve mne dovnitř. Konečně přestávám moknout. Když však i jemu kladu trochu pozměněnou otázku: „Jsou tu stále ještě ubytováni klienti?" také on odmítá odpovědět. Problém přehodí o stupěň výše s poukazem na předsedu správní rady Milana Jirušku. Odpověď „ano“ - „ne“ je zřejmě nad jejich síly.

Přitom do 31. května měli být všichni klienti pryč, protože prostory jsou k jejich ubytování naprosto nevhodné - podle stavebního úřadu dokonce bezprostředně ohrožují jejich život.

Dotázal jsem se tedy šéfa stavebního úřadu Vladimíra Bálka zda nastala v této věci nějaká změna:

„Stavební úřad provede v č.p. 167/III. šetření. Podle zjištěných skutečností bude pokračovat v řízení v souladu se stavebním zákonem.“

Ani on nebyl schopen sdělit prostou odpověď, zmiňovanou výše. Z jeho slov však plyne, že 31. května neznamená 31. května. Dokonce to neznamená ani 4. června. Znamená to, že někdy bude provedeno šetření a někdy bude úřad pokračovat v řízení.

Senioři zatím, neznámo kde, čekají, jak se celá kauza vyvine a pivovar se potichu rozpadá. 

Černá skládka v centru stále kvete

Chrudim - Není to tak dávno, co jsme psali o černé skládce, která už několik měsíců hyzdí stezku okolo Klášterních zahrad. I přesto, že se rozrůstá jen pár kroků od místa, kam se pyšně vodí návštěvy z celého světa, nikdo tento problém neřeší.

Část odpadků sice zmizela, ale na jejich místě se bleskurychle objevily další. Tentokráte už byl autor skládky chytřejší a žádné lísty s "plotem" vypitých piv nezanechal. Přesto je jasné, že se jedná o produkt některé z blízkých hospod. 

[[img:chrn_fullwidth:1291:Je libo nápoj z jablek?]] 

Městské strážníky pravidelně potkáváme na Resselově náměstí, kde kontrolují platnost parkovacích lístků. Vypátrání toho, kdo soustavně vynáší odpad prakticky pár kroků od jejich služebny ve Staré radnici, však zřejmě není tak snadné, jak by se mohlo zdát. 

[[img:chrn_fullwidth:1292:Okurčička zaručeně čerstvá]]

Přitom se skládka nezmenšuje, ale dokonce rozrůstá. Už ji netvoří pár pytlů nedaleko kanceláře komunistů. Další odpad se nachází i na straně druhé, pod schůdky vedoucími od Pardubické fortny. Problém to není jednoduchý, ale řešení existuje. Co nejdříve nepořádek uklidit.

Před časem jsme v našich novinách psali, jak tento problém řeší na chrudimské integrovce. Pan ředitel Kořínek moc dobře ví, že jakmile se někde objeví nepořádek, je nutné ho co nejrychleji odstranit. Jinak se začne množit geometrickou řadou.

Městský policista skládku jistě objevil. Zamyká přece každý den vrátka do Klášterních zahrad. Proč ale okamžitě nekontaktoval technické služby města? 

[[img:chrn_fullwidth:1297:Tréning skoku do dálky]]   

Možná se jednou dočkáme instalace kamery s nočním viděním i na tato místa. Nejen kvůli černým skládkám, ale i absenci veřejného osvětlení, která činí z průchodu Zlatou stezkou po setmění lov bobříka odvahy. 

Noc kostelů v Chrudimi představila unikátní památky

Chrudim – Noc kostelů přitáhla v pátek 1. června do arciděkanského chrámu asi stovku návštěvníků. Počet se neustále měnil, podle toho, jak skupinky přicházely a odcházely. Stálá zůstala skupina dětí a asi padesáti dospělých zájemců o výklad arciděkana Heblta a kaplana Kvasničky.

Výklad arciděkan zahájil u jedné z nejstarších památek chrudimského chrámu – oltáře Panny Marie, svaté Barbory a svaté Kateřiny. Tato nádherná práce Mistra královehradeckého oltáře pochází z konce 15. století. V predele oltáře je pak epitaf Matěje Cyrila Heina z Heinbergu, který zobrazuje Heina se synem a Heinovu manželku se třemi dcerami. Kamennou náhrobní desku pak najdeme nedaleko oltáře.

[[img:chrn_fullwidth:1241:Začínáme u Mistra královehradeckého oltáře]] 

Na epitafy je vůbec kostel bohatý. Vedle kaple, která se nachází pod severní věží, je možné prohlédnout si mistrovskou práci Matouše Radouše, chrudimského malíře umírajícího času. Na jednom z epitafů (což je krátký text, který se vztahuje k zemřelé osobě) najdeme zobrazeného Samuela Lagarina, jeho sedm dětí a manželku, na druhém pak Tomáše Lvíka Domažlického pod křížem. Epitafy, krom zbožnosti našich předků, jsou i hezkým dokladem tehdy panující módy. A vysoké dětské úmrtnosti.

[[img:chrn_fullwidth:1258:Epitafy Tomáše Lvíka a Samuela Lagarina]] 

Dalším zastavením byl oltář svatého Františka z Assisi. Arciděkan Heblt se snažil návštěvníkům přiblížit osobnost tohoto velkého světce, prosťáčka Božího, skutečného reformátora s pokorným srdcem. Oltářní obraz je z roku1895 a zobrazuje světce, jak káže muslimům. Po stranách se nacházejí sochy národních patronů – svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily z roku 1897. Z výklenku v predele na nás shlíží Pražské Jezulátko.

[[img:chrn_fullwidth:1254:Svatý František se nebál muslimů ani vlka]] 

Poté se skupinka přesunula přes přesbytář s nádherně nasvíceným zázračným obrazem Nejsvětějšího Salvátora k oltáři Nanebevzetí Panny Marie – arše, která byla dlouhá staletí hlavním oltářním obrazem chrudimského kostela. Pochází z 16. století a původně měla ještě křídla, která v současné době visí v severní lodi, nedaleko epitafů zmiňovaných výše.

[[img:chrn_fullwidth:1252:Presbytář]] 

Následoval oltář svatého Jana Nepomuckého, nejznámějšího českého světce, jehož sochy najdeme u vodních toků po celém světě. Arciděkan Heblt zmínil svatojánskou legendu, ale i výzkumy prof. Vlčka. Ten zkoumal ostatky českých králů a světců. Podle nich pak následně sestavoval třeba jejich portréty, ale i chorobopis.

[[img:chrn_fullwidth:1251:Skupinku tořilo asi padesát návštěvníků]] 

Kolem prázdné zpovědnice se dospělí účastníci Noci kostelů vydali na arciděkanství, kde už byly v kapli připraveny tzv. pretiosy – nádherné a vzácné liturgické náčiní. Monstrance, které se používají k vystavování Těla Páně zastupovala obrovská, přes 10 kilogramů vážící Monstrance chrudimská. Byla vyrobena v roce 1632 z roztavených kalichů chrudimských utrakvistů. Jedná se o dílo nastupujícího baroka, takže autor, David Klement, ještě trochu tápe, jak nový styl správně uchopit. Podle arciděkana se dnes už nepoužívá, přesto je pečlivě opatrována. Ve stavu je ale dost neutěšeném. Chybí dvě sošky a kříž na vrcholu je rovněž zlomený.

[[img:chrn_fullwidth:1248:Chrudimská monstrance a spol.]] 

Společnost jí tvořila monstrance pozdně gotická z kapucínského kláštera a barokní pozlacený kalich se obrazy světců. Kalich se používá při mši svaté a musí být vyroben z nejušlechtilejších materiálů. V něm totiž dochází při knězových slovech k proměně vína v Krev Páně.

[[img:chrn_fullwidth:1244:Oltářní obraz pochází ze špitálního kostela ]] 

V přízemí fary, v nově opraveném farním sále, bylo připraveno drobné pohoštění pro všechny, kdo vytrvali. K zakousnutí se nabízely trubičky s krémem, ochotné farnice roznášely mešní víno a k dispozici byl i čaj a káva.

[[img:chrn_fullwidth:1247:Občerstvení přišlo vhod]] 

Ač byl výklad obou kněží občas rušen dětmi, jež v presbytáři poslouchaly příběhy ze života světců a následně polehávaly na karimatkách přímo v srdci kostela, organizačně byla celá akce zvládnuta dobře. Na přednášky v arciděkanském chrámu navazoval program v kostele svatého Michaela a také okružní jízda po kostelech v Chrudimi a přilehlém okolí.

Nový městský architekt Janatka souhlasí se záměrem zvýšit kapacitu parkování v bývalém letním kině

Chrudim - Nový městský architekt Marek Janatka, který nahradil současného městského zastupitele Karla Théra, boří zatím všechny argumenty, které vedly k odvolání jeho předchůdce.

Poté, co označil za nutnost začít stavět nové sídliště Na Skřivánku, podpořil nyní další jeho záměr, a to zřídit v areálu bývalého letního kina kapacitně větší parkoviště.

Janatka přitom vychází z odborného a věcného hlediska a ze zpracované studie z pera architekta Václava Škardy. Pamatuje totiž na fungování sousedního Muzea, které zůstává trestuhodně nevyužito, například ve prospěch kongresové turistiky, a potřebuje k tomu nutně funkční parkování.

Tato varianta je však trnem v oku občanskému spolku Chrudimští patrioti nebo sdružení Machr, kteří zde větší parkoviště odmítají a trvají na znovuzprovoznění letního kina v původním rozsahu.

Janatka to však vidí jinak a souhlasí se zvýšením kapacity parkoviště ze stávajících patnácti parkovacích míst minimálně na padesát. Nová parkovací stání podle něj podpoří jak fungování prostor Muzea, tak i letního kina, avšak nově se zhruba třetinovou kapacitou oproti nynějším 1140 místům k sezení.

Soutěž o návštěvu kryokabiny zná své vítěze

Chrudim/Pardubice - Soutěž o pobyt v unikátním mrznoucím prostředí, kterou uspořádaly Chrudimské noviny s pardubickým Kryocentrem zná své vítěze. Pobyt v Kryokabině, kde teplota dosahuje velmi nízkých teplot vyhráli naši čtenáři Marcel Tichý, Jaroslava Zikmundová a M. Pšeničková, všichni z Chrudimě.

Kryoterapie spočívá v krátkodobé aplikaci chladu v rozmezí teplot -110°C až -120°C. Chlad se aplikuje buď lokálně, jen na určitá místa na těle, nebo se provádí celotělová terapie v tzv. kryokomorách, speciálních kabinách, tak jako je to v Kryocentru v Pardubicích.

a

Chladu je tělo vystaveno jen krátkou dobu většinou v rozmezí 1-3 minuty, a proto terapie nepřináší žádná zdravotní rizika. Vzduch v kryokomorách je navíc suchý, takže mnozí pacienti zažívají navzdory velmi nízkým teplotám během terapie relativně příjemný pocit. Až pocit plný endorfinu. Tyto pocity jsou způsobeny reflektorickým vyplavením „hormonů štěstí“, obdobně jako po výstupu na vysokou horu za krásného slunečného počasí nebo bungee jumpingu a pod.

Protože pobyt v kryocentru absolvovali již i naši redaktoři, neváháme jménem Chrudimských novin proceduru doporučit a zasíláme výhercům poukázky na volné vstupy do Kryocentra Pardubice.

A ti, kteří tentokrát nevyhráli se mohou podívat na www.kryocentrumpardubice.cz.

 

„Den dětí s dobrovolníky aneb Cesta bezpečně do cíle“, takový nese název pořádaná akce pro děti

Chrudim - V sobotu 9. června v době od 10 do 15 hodin pořádá občanské sdružení Koalice nevládek Pardubicka, ve spolupráci s Mama Klubem Chrudim akci pro děti pod názvem „Den dětí s dobrovolníky aneb cesta bezpečně do cíle“.

Akce se uskuteční v Klášterních zahradách v Chrudimi. Provázet jí bude moderátorka Michaela Dolinová. Vstup je zdarma. Občerstvení zajištěno. Více informací je možné se dozvědět z přiloženého letáku.

 

Tradiční pohádkový les v Palučinách

Chrudim/Úherčice – Občanské sdružení Palučiny připravilo pro své malé i velké příznivce tradiční pohádkový les. V sobotu, 2. června se mohou malí i velcí připravit na setkání s pohádkovými bytostmi a třeba si odnést i nějakou sladkou odměnu.

Snad každý palučiňák se někdy zúčastnil pohádkového lesa, který vedoucí každoročně připravovali pro své malé kamarády. Nejinak tomu bude i letos. Prvního června slavíme Den dětí, který tentokráte připadá na pátek. Není třeba zoufat, v lesích okolo Palučin na vás pohádkové bytosti budou čekat hned následující den – v sobotu, o půl druhé začínáme. Můžete se těšit na spoustu novinek a překvapení.

Samozřejmostí je opékání uzenin na ohni a také ukázka činnosti nadšenců z občanského sdružení.

Domů se potom všichni rozejdou oficiálně v pět hodin odpoledne.

Přijďte udělat radost vašim potomkům a zavzpomínat na vlastní strach z vodníka, čerta a další známé postavy z pohádek.

Úherčice najdete zde

[[img:chrn_fullwidth:1225:Pozvánka]] 

Velká bitva mezi chrudimskými maturanty

Chrudim - Soutěž o nejlepší maturitní tablo se chýlí ke konci a mezi chrudimskými maturanty se strhla velká hlasovací bitva. Přes třináct tisíc hlasů pro 17 tříd je výsledek desetidenního hlasování čtenářů Chrudimských novin.

Dva dny před koncem hlasování zcela přesvědčivě vede tabulku maturitní tablo 4B z chrudimského gymnázia, tisíc hlasů za "béčkem" je na druhém místě "áčko" gymplu a na třetím místě s třemi tisíci hlasů se nalézá 4B z obchodky.

Cena pro nejlepší maturitní tablo se již připravuje, personál hotelu Jezerka na Seči se těší na vítěze soutěže a slibuje vítězným maturantům a jejich přátelům bezvadný mejdan u hotelového bazénu.

Která třída cenu vyhraje je zatím nejisté a pokud chcete některé z nich pomoci, můžete pro ně hlasovat na konci článku. Za dva dny již budeme znát výsledek, s vítězi natočíme video a rozhovory o jejich přáních a životních cílech.

Ještě před tím vám představíme maturitní tablo staré téměř čtyřicet let. Bylo vystaveno na pražském Václavském náměstí v době, kdy vše, co souviselo se Západem, bylo na indexu. Nepochopitelně v té výloze vydrželo 14 dní a jeho spoluautor nám dnes poslal jeho reprodukci a příběh ...

[[img:chrn_fullwidth:1180:Tablo 4.A ze Střední umělecko průmyslové školy v Praze, jeden z autorů J.S je v županu boxera Mohameda Ali]]
"Psal se tehdy rok 1976, na středních školách zakazovali nošení texasek (jak tomu tenkrát ti pitomci říkali), dlouhých vlasů a projevů sympatie k tzv. Západu. Přesto studenti nosili do školy modré ošoupané kalhoty, dlouhé vlasy a při kouření v parku před školou si čile vyměňovali desky s nahrávkami kultovních kapel.  Alespoň v naší škole. Naše netradiční tablo s použitím obalu LP desky oblíbených Beatles, jsme si pořídili tajně, neboť podobu schvalovalo vedení školy. Můj spolužák Pavel, jeho bratranec fotograf Franta, tehdy student 1. ročníku FAMU a já, jsme nápad realizovali. Vystavili jsme ho ve výloze obchodního domu Darex na Václaváku, díky aranžérkám – bývalým absolventkám naší školy. Jako zázrakem tam vydrželo 14 dní, jak může dosvědčit můj kamarád chrudimák J.Z., který tam tablo viděl. Nedávno jsem ho našel ve sklepě a nostalgicky oprášil."

P. S.  Spolužák Pavel na té naší škole dnes učí, fotograf Franta se stal úspěšným kameramanem a filmovým režisérem a já dědečkem...

J.S.

 

A ještě dva dny můžete hlasovat zde.

 

 

Zemřel čestný občan města, chrudimský rodák, významný vědec a profesor nukleární medicíny Zdeněk Dientsbier

Chrudim/Praha - Ve věku nedožitých 86 let zemřel v Praze po delší nemoci zakladatel a předseda Ligy proti rakovině, významný český vědec, profesor nukleární medicíny a čestný občan města Zdeněk Dientsbier.

Zdeněk Dientsbier se narodil 30. května 1926 v Chrudimi, reálné gymnázium ale absolvoval už na pražských Vinohradech, kam se jeho rodina přestěhovala. V roce 1944 byl totálně nasazen v tehdejší Skodawerke na Smíchově, aby se později stal účastníkem Pražského povstání.

Po skončení druhé světové války nastoupil v září 1945 na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a o pět let později zde promoval. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření a později se u nás stal prvním docentem v oboru radiobiologie.

V roce 1964 byl teprve jako třetí v Evropě jmenován profesorem v oboru nukleární medicína. V roce 1969 však spoluorganizoval pohřeb Jana Palacha a musel se kvůli tomu vzdát své funkce v kolegiu rektorů Univerzity Karlovy. V roce 1970 byl vyškrtnut z Komunistické strany Československa (KSČ).

V roce 1971 byl jmenován předsedou Vědecké rady ministerstva zdravotnictví ČSR, o šest let později se pak stal členem expertní komise Světové zdravotnické organizace, zabývající se důsledky ozáření po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. V roce 1987 obdržel čestný doktorát Humboldtovy univerzity v Berlíně.

V roce 1988 stal předsedou Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci, který tehdy nově zřídila vládnoucí KSČ, za což byl po sametové revoluci kritizován. Z této pozice měl ale možnost se zúčastnit během sametové revoluce prvních jednání mezi Adamcovou vládou a Občanským fórem.

V roce 1990 odmítl kandidovat na pozici přednosty biofyzikálního ústavu Univerzity Karlovy, přestože tuto funkci zastával od roku 1957. V roce 1990 však zakládá československou pobočku Ligy proti rakovině a v prosinci 1991 se stává předsedou její české kanceláře.