Chrudim/Podhůra - Od čtvrtka 26. dubna bude v Rekreačních lesích Podhůra otevřena nová stavba - kryté ohniště, kde bude možné za dodržení provozního řádu rozdělat oheň a využít ho například k opékání masa, uzenin a třeba i pečiva.

[[img:chrn_fullwidth:902:Stavba krytého ohniště]]

Městské lesy Chrudim, s.r.o. dostaly od Města Chrudim darem projektovou dokumentaci ke krytému ohništi, které vzniká nedaleko rozhledny Báry, oblíbeného turistického cíle mnoha Chrudimáků.

Autorem návrhu je ateliér architekta Martina Rajniše, který projektoval a stavěl i zmiňovanou rozhlednu. O stavbě jsme už v našich Novinách informovali v březnu .

Samotné kryté ohniště už je postavené a připravené na svou první zatěžkávací zkoušku, která se uskuteční právě 26. dubna. Čas bude ještě upřesněn.

Chrudim - Město neumí prodat vilu po historikovi Jiřím Charvátovi v Hniličkově ulici, kterou získalo po vleklém dvanáctiletém soudním sporu v roce 2010 do svého vlastnictví.

Přestože už několikrát snížilo prodejní cenu této nemovitosti, trvá na tom, že ji odprodá minimálně za tři miliony. Není proto divu, že se kupci nehrnou.

Radní města proto nyní odsouhlasili, že prodej Charvátovy vily svěří vybrané realitní kanceláři, která má městu kupce zajistit.

Chrudim se o pozůstalost významného místního historika Jiřího Charváta soudila se Státním okresním archivem a Regionálním muzeem celých dvanáct let společně ve sporu proti Rudolfu Hofericovi a jeho synovi Jiljí Hofericovi, kteří ji uplatňovali na základě poslední vůle sepsané těsně před smrtí Jiřího Charváta.

Soud nakonec po vleklých jednáních rozhodl ve prospěch žalobců, kteří uplatňovali pozůstalost na základě původní závěti. Státní okresní archiv tak vysoudil vybrané Charvátovy písemnosti, Regionální muzeum v Chrudimi vybraný movitý majetek a na město Chrudim připadla již zmiňovaná vila v Hniličkově ulici. 

Chrudim/Medlešice - Minimum lidí v Chrudimi ví, že město vlastní zámek. Nepatří mu totiž dlouho a navíc leží ve dva kilometry vzdálené místní části Medlešice. Zámek ale potřebuje důkladnou opravu. 

Hned u brány zámku se bortí zeď a chodce varuje výstražný nápis „Pozor, nebezpečí úrazu.“ Objekt pochází z roku 1725, avšak na jeho místě už kdysi existovala tvrz. Ta byla ještě o sto let starší a obrysy se dochovaly ve střední části zámku. Pro veřejnost je zámek uzavřený. Úplně bez života ale nezůstal.

[[img:chrn_fullwidth:819:Barokní zámek pár kilometrů od centra Chrudimě]]

„Spodní patro zámku je využívané pro fungování školky. Ta patří pod Mateřskou školu Strojařů v Chrudimi. Celé první patro potom využívá M klub Medlešice, který pomáhá maminkám a dětem tady spolu trávit čas. Pořádá karnevaly, oslavy Mikuláše, dětské dny nebo třeba zámecké strašení,“ vysvětluje předsedkyně Osadního výboru Medlešice Daniela Mihulková.

Uvnitř, v prvním patře, je možné nalézt dožilé omítky, propadající se stropy s typickou rákosovou výplní, půdu v dezolátním stavu. To však nejsou ty nejvážnější problémy. Především střecha už by potřebovala vyměnit. Bohužel, peníze se ani v letošním, už tak dost napjatém rozpočtu města Chrudimě nenajdou.

[[img:chrn_fullwidth:841:...]]

"Současná radniční koalice má ve svém programovém prohlášení i bod, že zpracujeme koncepci obnovy zámku v Medlešicích s cílem společenského a kulturního využití. V tomto roce si uděláme naprosto jasno v tom, s jakým cílem bude zámek využívaný," říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl.

Chrudimská radnice sice tvrdí, že si tento rok udělá jasno, co se zámkem dál, ale vlastně tím jen provádí práci, kterou v Medlešicích už dávno udělali.  

 [[img:chrn_fullwidth:811:...]]

Pivovarem proslulá chrudimská městská část totiž moc dobře ví, co jí chybí - kulturní a společenské centrum, kde by se mohla prezentovat jak historie donedávna ještě samostatné obce, tak třeba místní zemědělské činnosti. Od věci by nebyla ani galerie, nebo společenský sál pro mladé i starší Medlešáky.

[[img:chrn_fullwidth:832:...]]

Samotná, kalkulace na opravu zámku se pohybuje kolem částky dvacet miliónů korun. Ta, jak výše zmíněno, v chrudimské kase není. Možná až na někoho spadne část štukové omítky, nebo eternitové šablony, začne se neutěšeným stavem chrudimského zámečku vážně někdo zabývat.

Chrudim/Pardubice - Pardubický kraj uznal argumenty ředitele chrudimské nemocnice Tomáše Vondráčka, proč letos plánuje ztrátu ve výši 14 milionů, zatímco loni byla nemocnice zisková, a schválil její letošní rozpočet.

Současně ale Vondráčkovi nařídil, aby učinil nezbytné kroky ke snížení plánované ztráty. Chrudimská nemocnice se tak stala posledním zdravotnickým zařízením, které spravuje kraj, a kterému byl schválen letošní rozpočet.

Na plánované ztrátě chrudimské nemocnice se mají podle Vondráčka podílet opožděné platby zdravotních pojišťoven a další navýšení mezd lékařům, které jim přislíbil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Zatímco na začátku je hradil stát a pojišťovny, nyní padají navýšené mzdy na vrub jednotlivých nemocnic. 

Chrudim - Radní města pozměnili stávající obecně závaznou vyhlášku, která umožňovala provoz pouťových atrakcí a hudební produkce během staročeské pouti v pátek vždy jen do dvaadvaceti hodin. To se nelíbilo jak návštěvníkům, tak zejména provozovatelům atrakcí, kteří tím přicházeli o tržby.

Od nynějška tak bude na Resslově náměstí a v jeho okolí možné provozovat během pátku pouťové atrakce až do půlnoci. V sobotu ale zůstávají pravidla stejná - hudební doprovod a mluvené slova se ztiší ve 24 hodin, zatímco atrakce poběží až do jedné hodiny ráno.

Radní však v této souvislosti nevyslyšeli žádosti kolotočářů, kteří město žádali, aby jim umožnilo najíždět s atrakcemi do centra Chrudimi už v úterý, jako tomu bývalo v kdysi, a setrvali na stávajícím modelu, který to umožňuje od středy.

Podle místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) bude sice změna vyhlášky znamenat pro obyvatele chrudimského centra v pátek déletrvající hluk, ale jak dodává, bude to jen jednou do roka a na dvě hodiny. Při troše dobré vůle se to prý podle radních dá vydržet. 

Praha/Chrudim – Každým rokem uděluje Sdružení historických měst a sídel Čech, Moravy a Slezska svou vrcholnou cenu – Historické město roku. Letos se štěstěna usmála na Uherské Hradiště.

[[img:chrn_fullwidth:751:Vyhlášení se konalo ve Španělském sále Pražského hradu]]

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich části, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky. Vzniklo z iniciativy měst v listopadu roku 1990.

K 1.2.2012 má Sdružení celkem 212 členů, z toho 204 řádných (obcí, měst a městských částí) a 8 přidružených.

Mezi nejvýznamnější činnosti a aktivity Sdružení patří společně s Ministerstvem kultury a Ministerstvem pro místní rozvoj péče o Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.  I na základě tohoto Programu probíhá pravidelná a úspěšná regenerace památkově chráněných území našich měst a obcí.

Od roku 1994 je udělována Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ spojená s právem používat titul "Historické město roku".

Tuto cenu letost dostalo město Uherské Hradiště. V tvrdém zápolení tedy porazilo Athény Východních Čech a Kutnou Horu.

[[img:chrn_fullwidth:750:Chrudimská delegace s oceněním]]

Exkluzivně pro Chrudimské noviny starosta města Petr Řezníček sdělil své první dojmy:

„Pro město velikosti Chrudimě je obrovská čest už jen postup mezi trojku nejlepších měst z celé republiky. Výhra Uherského Hradiště je určitě zasloužená. Mezi třemi nejlepšími se nacházelo letos už potřetí.  Navíc, odměna 100 tisíc korun od ministryně kultury je velmi milým ohodnocením práce všech, kdo se na regeneraci městské památkové zóny podíleli. Takže díky patří i všem majitelům nemovitostí, které do tohoto území spadají. Je jasné, že nemalou zásluhu na umístění Chrudimě tak vysoko v žebříčku má i úspěšná rekonstrukce kostela svatého Josefa – Muzea barokních soch.“

V nejbližších dnech přinesou Chrudimské noviny podrobnější rozhovor se starostou města a také fotografie ze slavnostního odpoledne v pražském Španělském sále.

Chrudim - Chrudim, která se dnes dostala do finále soutěže Historické město roku, v níž se hodnotí péče o památkovou zónu, investuje do svých památek a objektů v centru města nemalé peníze. Letos získala za tímto účelem dotaci ve výši takřka milion korun, loni to bylo o něco méně.

Už v minulém volebním období byl například opraven za více než tři miliony morový sloup Proměnění Páně z peněz z programu Regenerace památkových zón, následoval objekt čp. 2 na Resslově náměstí, kterému opadala po odmrznutí omítka.

Došlo též k renovaci soch na střeše Staré radnice s číslem popisným 1, dalšími opravami prochází také hlavní kostel Nanebevzetí Panny Marie. 

Chrudim - V úterý 17. dubna se zástupci Chrudimě ve Španělském sále Pražského hradu dozvědí, jestli naše město bodovalo a stalo se nositelem tohoto prestižního ocenění.

[[img:chrn_fullwidth:694:Chrudim - letecký pohled]]

Ze 14 krajských vítězů porota nakonec vybrala tři finalisty - Chrudim, Kutnou Horu a Uherské Hradiště. Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a zón si v půlce dubna odnese právě jedno z nich.

Doufejme, že právě Chrudim, protože třeba oprava kostela svatého Josefa jistě nemálo přispěla k zkrášlení památkové zóny v centru. Soutěže se pak účastní města zapojená do Programu regenerace MPR a MPZ, který běží od roku 1993 a vyhlašuje jej Ministerstvo kultury. 

Chrudimské noviny vám přinesou exkluzivní fotografie i rozhovor se zástupci vítězného města.  

Chrudim - Regionální muzeum získalo nové prostory pro depozitáře v objektu bývalého učiliště u ploché dráhy. Původně se však počítalo s výstavbou moderního pracoviště s depozity v opuštěném vojenském depu, avšak areál získalo namísto města konsorcium podnikatelů a z těchto plánů nakonec sešlo.

Budoucí prostory pro depozitáře nyní procházejí stavebními úpravami, jež by měly skončit s koncem dubna. Hned poté se sem přesune více než 26 tisíc knih z muzejní knihovny a archivu, které uvolní dva sály v prvním patře Muzea.

Právě tyto prostory potřebuje Regionální muzeum v Chrudimi pro novou expozici plakátů Alfonse Muchy, kterou společně zafinancují město Chrudim a Pardubický kraj.

Chrudim - Rada města odložila na neurčito záměry svých předchůdců, kteří chtěli proměnit bývalý areál letního kina v odpočinkový park kombinovaný s parkovacími místy. Stalo se tak i přesto, že už je na tento záměr vypracovaná studie, za kterou město zaplatilo takřka milion korun.

Podle této studie mělo dojít k demolici promítacího plátna, jež nesplňuje požadavky digitálního promítání a kino, které přestali diváci prakticky navštěvovat, mělo ustoupit víceúčelovému využití zdejší plochy.

Studie tak zohledňovala mnohamilionovou investici, na kterou by přišlo přizpůsobení letního kina technickým podmínkám současného promítání, a takřka nulový zájem o tento druh zábavy. V posledním roce fungování letního kina jej totiž navštěvovalo v průměru jen pár desítek lidí a provoz byl značně ztrátový.

Navíc vyvstala potřeba přilehlého Muzea, které pořádá řadu společenských a kulturních akcí, po navýšení parkovacích kapacit, neboť se v jeho blízkosti nedá nikde bezproblémově zaparkovat a počet stávajících míst je nedostačující. Nové parkoviště těsně za Muzeem by pak usnadnilo občanům v určitém čase i parkování v centru města.

Odlehlejší část areálu bývalého kina se má podle projektu zase proměnit v park s otevřeným výhledem na řeku Chrudimku tak, jak tomu bylo v těchto místech až do 50. let minulého století, než tu vyrostlo promítací plátno.

Nyní je ale vše jinak, neboť se rada rozhodla současný stav zakonzervovat a propůjčit i nadále prostor občanskému sdružení MACHr - za Chrudim malebnou pod vedením učitele základní umělecké školy Richarda Herbsta, který se ve městě angažuje za stranu Věci veřejné.

Právě tohle sdružení chce promítání za Muzeem ještě letos obnovit. Bude však limitováno technickými podmínkami areálu, které zde umožňuje promítat pouze tzv. filmy pro pamětníky. Na současnou filmovou produkci není bývalé letní kino totiž vybaveno a město nemá na modernizaci promítací techniky, která vyjde na několik milionů, potřebné peníze.