Chrudim - Město oživilo letitý projekt výstavby sídliště Na Skřivánku a vrátilo se k jednání s případnými investory v této lokalitě. Podle městského architekta Marka Janatky je v zájmu Chrudimi začít zde stavět. Vyrůst by tu mělo přes sto rodinných domů a takřka dalších tři sta bytů v bytových domech.

[[img:chrn_fullwidth:712:Náměstíčko nové čtvrti Skřivánek dle původního návrhu. Na přání Města investor snížil domy o dvě patra]]

Projekt však od počátku naráží na protesty občanského sdružení Skřivánky, které je podporováno některými místními politiky a tvoří ho vesměs lidé žijící v bezprostředním sousedství dosud nezastavěné plochy.

Záležitost budoucího sídliště se nakonec stala i jedním z předvolebních témat posledních komunálních voleb v Chrudimi a přestože se tehdy k výstavbě na Skřivánku už schylovalo, záměr byl nakonec zastupitelstvem zmařen. Překvapivě proti byli v rozporu s uzavřenými dohodami i někteří tehdejší koaliční zastupitelé.

[[img:chrn_fullwidth:719:Pohled na novou čtvrť od západu. Vlevo současná čtvrť Skřivánek, vpravo věžáky na Borzně.]]

Janatka přesto vyzývá ke kompromisu a navrhuje neplýtvat prostorem na Skřivánku a nerozmělňovat zdejší plánovanou zástavbu. Současně nabádá k dohodě s občanským sdružením, přestože si je vědom, že nelze pokaždé dospět ke stoprocentní shodě. Město ale podle něj potřebuje oživit, a to právě zdejší výstavbou.

Původní připomínku občanského sdružení Skřivánky na snížení bytových domů z pěti na třípodlažní už město akceptovalo v minulém volebním obddobí, nyní je největším jablkem sváru dopravní řešení budoucího sídliště. Je totiž zřejmé, že stávající úzká klikatá silnice bude pro potřeby nových osadníků nedostačující.

Chrudim - Nedávná ochutnávka vín v Muzeu barokních soch a zejména fotografie zveřejněné z této akce Chrudimskými novinami šokovala některé zdejší občany. Andrea Konvická hovoří dokonce v této souvislosti o vulgárnosti odehrávající se na svaté půdě.

"Viděla jsem fotografie z koštování vína v chrudimském Muzeu barokních soch a přiznám se, že jsem byla šokována. Dodnes nechápu, jak si někdo může něco takového dovolit v tak krásném kostele," stěžuje si Andrea Konvická.

Na její stížnost zareagoval garant této akce, chrudimský místostarosta Roman Málek (KDU-ČSL). "Touto ochutnávkou vín s bohatým kulturním programem byla zahájena nová sezóna v Muzeu barokních soch," říká Málek.

Jak ale dodává, uvedené koštování nebylo v kostele sv. Josefa zdaleka poslední a už teď jsou podle Málka připraveny pro konání v Muzeu barokních soch například vinařský maraton či vinobraní. "Chceme zde propojit vinařství s barokními sochami," zdůvodňuje místostarosta svůj záměr.

Málek v závěru své odpovědi Andree Konvické zlehčil článek Chrudimských novin, který poukazoval na holdování alkoholu v kostele, konstatováním, že šlo o "aprílový" příspěvek zveřejněný 1. dubna.

To je sice pravda, článek vyšel opravdu 1. dubna a byl označen za "aprílový", avšak byly v něm použity skutečné "hlášky", které při koštování vína zazněly - například o konečně správném využití baráku, který stál hodně peněz, o práci s masami, které zajímá jen jídlo a pití, o zrušení koncertů barokní hudby či o křižování kolemjdoucího služebníka božího, který pozvání na ochutnávku se znechucením odmítl.

Slatiňany - Kočičímu hrádku hrozí údajně po útoku vandalů zřícení. Radnice teď odhaduje, že bude muset do záchrany této památky z konce 19. století investovat zhruba 60 tisíc korun.

Město je nyní připraveno obehnat oblíbený turistický cíl červenou páskou a zakázat sem vstup. Následně vyhlásí na záchranu Kočičího hrádku veřejnou sbírku.

"Už se nám ozvali první zájemci, kteří nám chtějí poskytnout dar. Ozvala se dokonce jedna paní až z Prahy, která vzpomínala na svoje mládí prožité ve Slatiňanech a u Kočičího hrádku," konstatuje starosta Slatiňan Ivan Jeník (SNK-ED).

Jak dodává, Slatiňany chtějí uvést Kočičí hrádek do původního stavu a opravit ještě do začátku hlavní turistické sezóny.

Chrudim/Heřmanův Městec/Klešice - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyhověl posmrtně stížnosti šlechtice Františka Oldřicha Kinského a rozhodl, že byl Kinský při projednávání svých restitučních nároků vedených v Česku zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces.

Soud proto uložil České republice za povinnost vyplatit na konto šlechtického rodu odškodnění 10 tisíc eur, což je v přepočtu asi 250 tisíc korun, za způsobenou újmu, a dalších 3380 eur - 84 tisíc Kč, na úhradu dosavadních výloh. Proti tomuto rozsudku se může ještě Česká republika odvolat.

Nakolik tento verdikt šance potomků Františka Oldřicha Kinského zvýší, je teď otázkou. Elena Marie Teresa Hutten Czapski a Carlos Maximilian Felipe Ivan Kinski Y Kavanagh se však chtějí novými žalobami domoci obnovy řízení na určení vlastnictví k rozsáhlým pozemkům, zejména na Heřmanoměstecku, které byly jejich rodu po roce 1945 znárodněny. Uvedený nárok předtím zamítl Okresní soud v Chrudimi a odvolací soud jeho rozsudek potvrdil.

Štrasburský soud svým verdiktem však neposuzuje oprávněnost nároků Kinských, nýbrž kritizuje českou justici a úřady za to, že podle něj mohly průběh soudních jednání ovlivnit. V pravomoci Evropského soudu pro lidská práva je posuzovat stížnosti občanů na konkrétní stát, nemůže ale zvrátit rozhodnutí příslušné justice. Soud může pouze při posuzování konkrétních případů danému státu nařídit zaplacení odškodného a soudních výloh, jako v případě Kinských.

Žalobami Eleny a Carlose na určení vlastnictví se teď bude nově zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Potomek jednoho z nejznámějších šlechtických rodů v českých zemích František Oldřich Kinský, který měl české a argentinské občanství, usiloval v České republice o navrácení rodového majetku, jehož odhadovaná hodnota činí zhruba 40 miliard korun.

V dubnu 2009 ve věku 72 let ale náhle zemřel a celé řízení se tak na chvíli zastavilo. Kinský předtím podal více než 150 žalob, úspěšný byl ale pouze ve dvou případech na Ústeckoorlicku.

Jeho rodoví nástupci teď chtějí získat zpět především téměř 600 pozemků, které spravuje státní podnik Lesy České republiky. Ty jsou rozptýleny na Chrudimsku takřka od Seče až po hranici bývalého okresu s Pardubickem za Heřmanovým Městcem, kde mimo jiné patřil Kinským místní zámek včetně zámeckého parku a několika přilehlých budov ve městě.

Žalobám bude proto muset například čelit i hlavní město Praha, které v heřmanoměsteckém zámku provozuje vlastní domov důchodců, nebo nedaleká obec Klešice, v jejímž katastru jsou pozemky, které patřily před rokem 1945 rodu Kinských.

Obnovy řízení se budou dále Elena a Carlos domáhat i vůči dvěma fyzickým osobám žijícím na Chrudimsku, stejně tak se budou snažit získat nazpět další rozsáhlé pozemky na Pardubicku a Ústeckoorlicku. Spor bude veden o tisíce hektarů zemědělské a lesní půdy včetně dalších nemovitostí.

My si jen na závěr připomeňme, že Kinského rodiče přišli o svůj majetek v České republice po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože měli údajně kolaborovat s nacisty.

Právníci rodu Kinských však namítají, že nemovitosti Kinských byly zabaveny neoprávněně, protože je v uvedené době nevlastnil Kinského otec, ale v té době ještě nezletilý František Oldřich Kinský, který s nacisty nekolaboroval a měl tehdy československou státní příslušnost.

Další informace:  http://www.knize-kinsky.cz

Příloha: 

Rodokmen rodu Kinských

Chrudim - Policie ČR zatím nerozhodla, jak bude kvalifikovat hospodaření Mateřské školy Svatopluka Čecha za působení předchozí ředitelky Ivy Malinové. Případ prověřuje od 2. března a a ve hře zůstává jak zahájení úkonů trestního řízení, tak i odložení celé věci. Záležet bude totiž na tom, zda nějaká škoda vůbec vznikla a v případě, že ano, tak na výši případné škody.

"Možné špatné hospodaření chrudimského školního zařízení je v této chvíli stále ve stádiu prověřování. Naši vyšetřovatelé nyní analyzují výsledky kontrol městského i krajského úřadu," říká mluvčí chrudimské policie Lukáš Maier.

Jak dodává, vyšetřovatelé z těchto podkladů zjišťují, jak vysoká škoda měla vzniknout. "V případě, že zjistíme, že v této věci došlo ke spáchání trestného činu, budou zahájeny úkony trestního řízení, v opačném případě bude celá věc odložena," uzavírá Lukáš Maier.

Chrudim - Chrudimská nemocnice plánuje pro letošek ztrátu 14 milionů korun. Přestože Pardubický kraj počítá letos se ztrátovostí všech svých pěti nemocnic a čtyřem z nich už schválil záporné hospodaření, v případě Chrudimi chtějí krajští radní s vedením zdejší nemocnice o finančním výhledu pro tento rok ještě vyjednávat.

Ředitel nemocnice Tomáš Vondráček už ale dopředu deklaruje, že za uvedenou ztrátou není jakékoliv pochybení Chrudimské nemocnice, nýbrž příslib ministra zdravotnictví Leoše Hegera, že letos dojde k dalšímu navýšení mezd lékařům, na které nemocnice nedostane stejně jako loni od zdravotních pojišťoven už žádné peníze a musí je vyrovnat z vlastního rozpočtu.

Podle Vondráčka se do letošní plánované ztráty promítá rovněž nárůst daně přidané z hodnoty. Jak ale zdůrazňuje, v prvé řadě je to nepoměr výnosů k nákladům na personální výdaje.

Chrudim - Ve dnech 19. dubna od 14 do 17 hodin a 20. dubna od devíti do 17 hodin se uskuteční zápis dětí do chrudimských mateřských škol pro školní rok 2012/2013.

Rodiče si už teď mohou vyzvednout žádosti o přijetí přímo v mateřských školách a vyplněné je pak přinést v den zápisu přímo do mateřinek, které si pro své děti vyberou.

Rodiče mohou zapsat svoje dítě pouze v jedné mateřské škole.

Žatec/Chrudim - Ve vojenském výcvikovém prostoru Doupov vojáci ze žatecké 4. brigády rychlého nasazení, konkrétně ze druhé roty chrudimského 43. výsadkového mechanizovaného praporu, nacvičovali v minulých dnech střelbu z lehkých kulometů Minimi. Výcvik byl zaměřen na situace, kdy celé družstvo útočí na pozorovací stanoviště protivníka, nebo se snaží odrazit nepřátelskou palbu

 „Nestalo se, že by dneska někdo minul cíl,“ řekl velitel 2. výsadkové roty poručík Ondřej Červený, což dokresluje nejen um vojáků elitní jednotky, ale i fakt, že jde o jednu z nejlepších zbraní dnešní doby. „Je to výborná zbraň“ potvrdil poručík Ondřej Červený, který má velké zkušenosti s různými typy zbraní.

FN Minimi je plně samočinný kulomet, ráže 5,56mm nebo 7,62mm (tuto ráži nakupuje AČR). Je určen jako základní podpůrná zbraň družstva (čety) jako nesený a obsluhovaný jedním střelcem, ale může být rovněž v případě potřeby lafetován (do trojnožky nebo do montáže na technice) a plnit v omezeném rozsahu úkoly univerzálního kulometu. V současné době je zaveden ve výzbroji prakticky všech zemí NATO, zejména Velké Británie, Kanady a USA (zde pod označením M-249 SAW).

[[img:chrn_fullwidth:697:Kulomet FN Minimi]]

Chrudimští vojáci si kulomet chválí: „Zbraň je kratší a díky tomu se s ní i lépe manipuluje. Je přesnější a téměř bez závad ve srovnání s jejím předchůdcem. Již zcela odpadává páskování nábojů do pásů, což byla noční můra pro každého vojáka,“ řekl jeden z nejzkušenějších vojáků, vedoucí praporčík nadrotmistr Milan Hejtmánek.

Je zásobována standardním článkovým, rozkládacím nábojovým pásem NATO typu M27 pro náboj7,62 mm, podávaným z levé strany zbraně. Pás může být teoreticky nekonečný. V rámci taktického přesunu již není slyšet charakteristické chrastění z plechových sumek na náboje, jako tomu bylo v případě starší verze a to je velkou předností v rámci bojové činnosti. Nepřítel vás jednoduše neslyší.

Kulomet Minimi nahrazuje současný univerzální kulomet UK 59, který nedávno „oslavil“ padesát let ve službě armádě.

[[img:chrn_fullwidth:696:Kulomet UK 59]] 

Poprvé byla tato nová zbraň v rámci 4. brigády použita v zahraniční operaci v roce 2008 v Afghánistánu. Už tehdy se potvrdilo, že její hlavní předností je funkčnost v náročných klimatických podmínkách. Prach a písek, přehřívání částí kulometu mohou způsobit závadu.

V rámci 4. brigády rychlého nasazení ji používají vojáci ze 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi a 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci.

První použití FN Minimi v akci - Afghánistán, 2008

Chrudim/Heřmanův Městec/Klešice - Potomci šlechtice Františka Oldřicha Kinského - Elena Maria Teresa Hutten Czapski a Carlos Maximilian Felipe Ivan Kinsky Y Kavanagh, se chtějí novými žalobami domoci obnovy řízení na určení vlastnictví k rozsáhlým pozemkům, zejména na Heřmanoměstecku, které byly tomuto šlechtickému rodu po roce 1945 znárodněny. Uvedený nárok přitom před časem zamítl Okresní soud v Chrudimi a odvolací soud jeho rozsudek potvrdil.

Žalobami na určení vlastnictví se teď bude nově zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Potomek jednoho z nejznámějších šlechtických rodů v českých zemích František Oldřich Kinský, který měl české a argentinské občanství, usiloval v České republice o navrácení rodového majetku, jehož odhadovaná hodnota činí zhruba 40 miliard korun.

V dubnu 2009 ve věku 72 let ale náhle zemřel a celé řízení se tak na chvíli zastavilo. Kinský předtím podal více než 150 žalob, úspěšný byl ale pouze ve dvou případech na Ústeckoorlicku.

Jeho rodoví nástupci teď chtějí získat zpět především téměř 600 pozemků, které spravuje státní podnik Lesy České republiky. Ty jsou rozptýleny na Chrudimsku takřka od Seče až po hranici bývalého okresu s Pardubickem za Heřmanovým Městcem, kde mimo jiné patřil Kinským místní zámek včetně zámeckého parku a několika přilehlých budov ve městě.

Žalobám bude proto muset například čelit i hlavní město Praha, které v heřmanoměsteckém zámku provozuje vlastní domov důchodců, nebo nedaleká obec Klešice, v jejímž katastru jsou pozemky, které patřily před rokem 1945 rodu Kinských.

Obnovy řízení se budou dále Elena a Carlos domáhat i vůči dvěma fyzickým osobám žijícím na Chrudimsku, stejně tak se budou snažit získat nazpět další rozsáhlé pozemky na Pardubicku a Ústeckoorlicku. Spor bude veden o tisíce hektarů zemědělské a lesní půdy včetně dalších nemovitostí.

Chrudim - Epidemie příušnic má znovu vzrůstající tendenci. Vyplývá to ze statistiky hygieniků v Pardubickém kraji. Nejhorší situace je přitom na Chrudimsku a Pardubicku mezi středoškolskou mládeží.

Týdně zde přibývá až třicet případů tohoto virového onemocnění. Na Chrudimsku to bylo za poslední týden 28 nových onemocnění příušnicemi. Podle krajských hygieniků se dá předpokládat, že jejich výskyt teď potrvá až do letních prázdnin.

Zatímco příušnice přidělávají hygienikům vrásky na čele, mohou se alespoň radovat ze zjištění, že je v Pardubickém kraji na ústupu chřipka. Chrudimsko i přesto ale dál překračuje hranici tisícovky lidí nemocných chřipkou.

Potěšující však je, že k největšímu poklesu této nemoci nyní dochází mezi dětskými skupinami od narození do věku čtrnácti let, které se dosud na nárůstu tohoto onemocnění nejvíce podílely.