Chrudim – Být příslušníkem chrudimského 43. výsadkového praporu s sebou nese jistá privilegia. Krom červeného baretu a výsady nosit na rukávu „chrudimskou“ nášivku, dostávají vojáci, kteří úspěšně dokončili základní výsadkový kurz, strávili dva roky služby u výsadkářů a obdrželi doporučující stanovisko nadřízeného velitele, speciální nůž se jménem „Cháron“.

Jméno je to více než symbolické, protože Charón byl v řecké mytologii převozníkem duší do říše mrtvých. Koncem června, konkrétně 29., nastal den, na který výsadkáři dlouho čekali. Nejen proto, že to byl první nástup celého útvaru od vyhlášení nouzového stavu a konal se v předvečer Dne ozbrojených si Armády České republiky. Hlavním důvodem bylo očekávání prvních 71 výsadkářů, kterým byl předán zmiňovaný útočný nůž Cháron s právem jej doživotně nosit. Nikdo jiný než chrudimští výsadkáři totiž na tento nůž „nedosáhne“.

[[img:chrn_fullwidth:16150:]]

Nůž je ve výzbroji chrudimských „paragánů“ od roku 2000. Vojáci si ho hradí sami a je vždy slavnostně předáván s dekretem. Tvrdost čepele se pohybuje kolem 62 stupňů Rockwellovy škály. Toho je možné dosáhnout, při současně výjimečné houževnatosti, jen u excelentních práškových ocelí. Používá se proto špičková rakouská ocel K-390. Na levé straně čepele je logo „POT ŠETŘÍ KREV“. Na pravé straně čepele jsou loga tvůrce a výrobce nože a také číselné označení CH-213-04. To znamená: CH je výrobní série, 213 je pořadové číslo nože v sérii, 04 je rok výroby 2004. Na spodní části čepele je pilka určena k řezání padákové šňůry. Na vrchní části čepele opěrka palce. Mezi čepelí a rukojetí je jednostranná ocelová záštita. Na záštitě je také znak praporu. Autorem designu nože je ing. Roman Hippík.

Chrudim – O umístění radarů, které by měřily rychlost projíždějících vozidel a následně též umožňovaly radnici „kasírovat“ ty řidiče, kteří nedbali maximální povolené padesátky, Chrudimské noviny již informovaly. Prozatím je celý projekt odložen, protože politici v současné vládnoucí koalici se nedokáží dohodnout, kam s nimi.

V souvislosti s umisťováním radarů se hovořilo o několika lokalitách. Šlo především o ulici Václavskou na Vlčí hoře a dále třeba okolí škol a školek. Řidiči tu prý jezdí jako smyslů zbavení a životy dětí jsou v ohrožení. Přestože zastánci této dopravní „buzerace“ nepředkládají žádné relevantní příklady, v nichž nepřiměřená rychlost na těchto místech způsobila závažnou dopravní nehodu s újmou na zdraví nebo životě, vedení města o umisťování budek s přístroji vážně uvažovalo. Pak ale Svobodní, respektive Chrudimáci, zatáhli za ruční brzdu a projekt se zastavil.

[[img:chrn_fullwidth:14683:]]

„Na umístění radarů třeba na městském komunikačním okruhu mají jednotlivé politické subjekty v koalici rozdílné pohledy. Osobně vidím smysl v jejich umístění například v blízkosti škol a školek, které ovšem v uvedené lokalitě nejsou. Není možné město prošpikovat radary – je prokázáno, že radary narušují plynulost jízdy a odvádí pozornost řidičů. Z podobných důvodů zakazuje stát billboardy u silnic. Je velmi pravděpodobné, že se o možnostech bude dál diskutovat, ale v tuto chvíli nemáme politickou shodu na řešení dané situace,“ sděluje radostnou zprávu místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci).

Chrudim – Péče o městskou zeleň je oblíbeným a vděčným námětem na nekončící diskuse. Podobně, jako parkování. Někomu se nelíbí, jak město rok co rok zastřihuje stromy na Resselově náměstí, jiný želí kácení vzrostlých dřevin jen proto, že anonymnímu úředníku přišly přestárlé. Co v této problematice ukázaly poslední bouře?

Silný vítr a déšť se totiž nevyhnuly ani druhému největšímu městu Pardubického kraje. Asi nejvýraznějším následkem je strom spadlý v Husově ulici na zaparkované auto. Zdemolovaná Škoda Felicia sice měla evidentně nejlepší léta už za sebou, ale někomu ještě dobře sloužila. Hodnota zničeného vozu tak není velká a nikomu se naštěstí nic nestalo.

[[img:chrn_fullwidth:16148:]]

Lípa, která vozidlo slisovala, však byla evidentně dutá a vyvrátila se i s kořeny. Tento strom, který stál nad zaparkovanými vozy celé roky, však unikl pozornému, nebo spíše nepozornému oku zodpovědných úředníků a strážníků městské policie. Nejspíše by totiž spadl i v případě, že by nefoukalo.

[[img:chrn_fullwidth:16149:]]

Podobným zhroucením hrozí i uschlý strom v Michalském parku. Stojí u známé zídky, na níž posedává a popíjí mládež. I tady se čeká, až zafouká?

Chrudim – Jde o kauzu starou osm let. V roce 2012 totiž parcela v Soukenické ulici, na níž před časem stával poměrně hezký domek, šířila do okolí semena všemožných plevelů. Chrudimské noviny se tomuto problému obšírně věnovaly a po medializaci došlo k nápravě. Obdobné potíže jsou nyní se zanedbanou plochou před hotelem Bohemia.

Prostředky, jimiž radnice disponuje a které umožňují zjednat nápravu, nejsou příliš bohaté. V případě hotelu Bohemia, kde prostor před budovou připomíná skutečně spíše zanedbané pole líného sedláka, je situace o to paradoxnější, že jde o pozemek pronajatý majitelům městem. Bují zde však plevele, které, stejně, jako v kdysi v Soukenické ulici, šíří svá semena na okolní parcely, chodníky nevyjímaje.

[[img:chrn_fullwidth:14603:]]

Nebylo by řešením posunout oplocenku až k samotné budově hotelu a travnaté prostranství využít nějak smysluplně? „Uvedený prostor má v dlouhodobém pronájmu majitel hotelu, takže toto řešení není možné. Jednání s majitelem hotelu Bohemia se v období koronavirové krize pozastavila, ale vedení města v nich bude během následujících měsíců pokračovat. Výsledek jednání by mohl být znám do konce letošního roku. S pronajímatelem se pokusíme domluvit, aby – než se zde začne budovat parkoviště – alespoň sekal trávu,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

Chrudim – Řešení parkování v centru města, které zvolila současná radniční koalice, není z nejlepších. Na jedné straně jedná s majiteli pozemků, na nichž by měl teoreticky vyrůst parkovací dům, na straně druhé promění asfaltové hřiště za sportovní halou na parkoviště. Přespolní návštěvník však z této plochy příliš nadšený nebude.

Nedaleký Michalský park je známým cílem mládeže, která tu tak ráda popíjí a vykuřuje. Svá dostaveníčka omladina „realizuje“ nejen v těsném sousedství kostela svatého Michaela Archanděla, ale také na vrcholu opěrné zdi, jež těsně sousedí se zmiňovaným hřištěm-parkovištěm.

[[img:chrn_fullwidth:16145:]]

Ať si mladí popíjejí, kde je napadne. Problém však vzniká v okamžiku, kdy podroušení teenageři prázdné lahve a další „bordýlek“ začnou odhazovat směrem k asfaltové ploše, na níž běžně parkují auta. Především pod opěrnou zdí už se lahve v různém stádiu destrukce vrší a nezdá se, že by je chtěl někdo uklidit.

[[img:chrn_fullwidth:16144:]]

Vizitka, jakou tento koutek plný nepořádku dělá městu, může být ještě horší. Stačí počkat na první propíchnuté pneumatiky.

Chrudim – Na svém pondělním jednání dostali městští zastupitelé „na stůl“ také petici, kterou sestavila skupina nespokojených obyvatel Markovic a podnikatelů, kteří nesouhlasí se stavbou „kompostárny“ doslova za ploty jejich zahrad. Politici tento materiál prozatím pouze vzali na vědomí, podrobněji se jím mají zabývat až v září.

Autoři petice se přitom ještě před začátkem jednání městského zastupitelstva obrátili mailem na každého zastupitele, reakcí jim však přišlo poskrovnu. „Žádali jsme každého zastupitele i jednotlivě emailem o stanovisko a až na výjimky nemáme zatím reakci. Samozřejmě jsme vděční, že petici politici alespoň vzali na vědomí. Na medaile to ale zatím rozhodně není,“ stojí ve vyjádření „petentů“ k výsledkům pondělní schůze místních vrcholných politiků.

[[img:chrn_fullwidth:16143:]]

A jaké řešení měnící se odpadové politiky tedy odpůrci markovické „kompostárny“ nabízejí? „Voláme po tom, aby se odpadové hospodářství obcí řešilo minimálně na úrovni Mikroregionu Chrudimska. Ideální by bylo komplexní řešení nakládání s odpady, které nebude závislé na soukromých subjektech, a pokud ano, tak formou dlouhodobé spolupráce za smluvně ujednaných a výhodných podmínek pro občany. Věříme, že region společné řešení najde, pokud bude vůle zastupitelů jednotlivých obcí.“

Chrudim – Místní městská knihovna má několik poboček. Kromě té neznámější a nejvíce využívané ve Filištínské ulici zajišťuje provoz také v budově ležící na sídlišti U Stadionu nebo v Medlešicích a Topoli. Pobočka knihovny v Topolské ulici je však za hranou životnosti. Město tu chce proto vybudovat novou.

O osudu knihovny v této lokalitě pod hasičskou zbrojnicí Chrudimské noviny již informovaly. Přípravy na výstavbu zbrusu nové pobočky podnikla již minulá radniční koalice, ta současná v nich kupodivu pokračuje. Naplánovala proto setkání s veřejností, kde ji se svým záměrem seznámí. Chce tak předejít nepříjemnostem, jež s sebou přinesla „na tajňačku“ chystaná „kompostárna“ v Markovicích.

[[img:chrn_fullwidth:16141:]]

Koncem měsíce července, konkrétně 22. 7. v 16 hodin, se zájemci o výstavbu nové knihovny sejdou mezi restaurací Stromovka a jednopatrovými objekty u křižovatky ulic Topolská a Slovenského národního povstání. Bude jim zde představen zmiňovaný projekt a úředníci spolu s politiky vyslechnou i případné námitky.

Chrudim – Ještě donedávna nemusel cestující vlakem ani otevřít oči, a přesto dobře věděl, kde „železný oř“ zastavil. Každé nádraží, každé město se ohlásilo svou charakteristickou znělkou. Státy mají své hymny, disponují jimi i fotbalové kluby. Svoji znělku mělo mít i místní městské zastupitelstvo.

Jaká hudba, jaká píseň je pro druhé největší město Pardubického kraje charakteristická? Snad tento lidový popěvek, který však zná málokterý Chrudimák. Většinově ateistická společnost si ho také jen těžko od srdce zanotuje. Starosta František Pilný (ANO 2011) proto pověřil členy kulturní komise rady města, aby našli melodii, kterou by před zahájením jednání zastupitelů bylo možné přehrát.

Na svém posledním jednání proto vyslechli digitální render znělky od místního skladatele Karla Židka, dědečka městského zastupitele Tomáše Židka (SNK-ED). Komise poté vzala na vědomí informaci o kulturní a umělecké hodnotě znělky, ale její užití pouze pro jednání zastupitelstva považuje za nadbytečné. Naopak se domnívá, že by bylo vhodné, aby Chrudim svou znělku měla, a to nejen kvůli jednáním orgánů města, ale coby součást své prezentace. V takovém případě navrhuje se věcí dále zabývat, eventuálně vyhlásit výběrové řízení.

Chrudim – Dokončované přednádraží je stále předmětem diskusí. Chrudimáci se nejčastěji pozastavují nad tím, že nový mobiliář sice bude oku lahodit, je však prý otázkou času, kdy ho místní opilci a bezdomovci zdemolují. A zdaleka nejde jen o tento problém.

Největším lákadlem je pro nepřizpůsobivé samozřejmě místní nádražní hospoda. Ta sice byla v době coronavirových omezení uzavřena, zvyk je však železná košile. „Násoskové“ a bezdomovci, kteří sem pravidelně chodí hasit svou žízeň a navazovat sociální kontakty, vzali za vděk nedalekým „Bronxem“ a lidem zde žijícím udělali ze života peklo.

[[img:chrn_fullwidth:16139:Před nádražím budou stromy žít, nebo živořit v těchto vanách. Příjemné místo k odpočinku, flašce piva a cigaretce.  Foto: Město Chrudim]]

„Bohužel nejde jen o bezdomovce a drogové závislé, ale hlavně o sociálně nepřizpůsobivé, kteří tuto čtvrt okupují svým chováním takovým způsobem, že už to opravdu není k žití. V čase karantény se vše ještě prohloubilo, protože místo pravidelného povalovani se před nádražní restauraci se přesunuli pod naše okna a už tam zůstali. Prostě hrůza, takže za mě raději návrat před nádraží než toto,“ popisuje své neradostné zážitky jeden ze zdejších obyvatel. Proč tedy nezavolat městskou policii? „Nám to není úplně příjemné, neustále volat městskou policii. Máme v tom bohatou praxi. Bohužel, autorita městské policie je velmi slabá. Strážnici přijedou, někdy ani to ne, chvíli řeší, odjedou a problém pokračuje,“ uvádí své zkušenosti se strážníky.

Sama městská policie moc možností, jak postihovat „nevhodné chování“ nemá. Nejde-li o rušení nočního klidu nebo znečišťování veřejných prostranství, posedávající a popíjející osoby nelze jen tak vykázat. Obyčejně se totiž, jakmile strážníci odjedou, vrátí a pokračují se svou zábavou i nadále.

Chrudim – Město nově zřídilo vlastní registr psů. Systém pod názvem ČIPES přinese výhody, jako je rychlejší návrat psa k majiteli, nižší zátěž pro městskou policii i útulek a v neposlední řadě bude celý proces šetrnější vůči psům samotným. Majitelům psů z Chrudimi a blízkého okolí pak město nabízí možnost bezplatné registrace. Psi jsou registrováni na základě čísla čipu nebo tetování.

„Povinnost označovat psy mikročipem platí na území České republiky od 1. ledna tohoto roku, legislativa však s povinným zápisem psů do jakéhokoli registru nepočítala. V ČR je pak provozováno hned několik soukromých databází a to přináší praktické problémy,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011). „Chrudimský registr dohledání majitele usnadní a zejména urychlí, naše městská policie bude mít do registru bezprostřední přístup,“ vysvětluje.

„Problém soukromých databází je ten, že celou proceduru navrácení psa majiteli značně prodlužuje a zpomaluje. Nejen kvůli ochraně osobních údajů nemáme do těchto registrů přímý přístup, ale jen zprostředkovaný. Po pracovní době, o víkendech či svátcích se velmi často k potřebným údajům nedostaneme vůbec,“ potvrzuje Lukáš Dvořák, vrchní strážník Městské policie Chrudim.

„Zaběhnutý a městskou policií odchycený pes tak zbytečně putuje do útulku, úplně stejně zbytečně je stresován a strážníkům vše navíc přidělává práci ve chvíli, kdy mohou být zapotřebí jinde,“ říká starosta Pilný. Majitelé pak za psy také musí uhradit poplatek za přechodný pobyt v útulku. Do Chrudimi se samozřejmě mohou zaběhnout i psi z okolních nejbližších obcí, do registru tak mohou zapsat svá zvířata i mimochrudimští. Přístup k databázi najdou majitelé psů na internetových stránkách Městské policie Chrudim (mpchrudim.cz), na stránkách města (chrudim.eu) a na webu Útulku Chrudim (utulek-chrudim.cz), přímá adresa registru je http://www.chrudim-city.cz/CIPES.