Chrudim – Nové „parkoviště“ v kopci Na Šancích některým místním příliš radosti nedělá. Jedná se prý o polovičaté řešení spíchnuté „horkou jehlou“. Bez koncepce, bez patřičného vybavení a údržby. Do kvalit parkovacího domu, který tu klidně mohl stát, má toto místo k odstavování aut opravdu hodně daleko.

Nedostatečná koncepce začala vykukovat už nedlouho poté, co se tehdejší vedení města rozhodlo k „vyčárování“ parkovacích míst na silnici spojující Šance a Větrník. „Namalujeme to a bude hotovo. Ale najednou se zjistilo, že tam je tma. Tak se muselo udělat veřejné osvětlení. A najednou se zjistilo, že se kopec rozpadá - kdo by to čekal a musí se záplatovat, od shora až dolů. A to nechci vědět, co se zjistí, až přijde pořádná zima se sněhem,“ komentuje neutěšený stav parkoviště na sociálních sítích Tomáš Svoboda.

[[img:chrn_fullwidth:15133:]]

Údajný viník zdejších občasných dopravních šťouchanců se hledá obtížně. Jednou za ně může bývalá radnice, která údajně nezvládla vymyslet něco lepšího. Jindy někdo z místních, protože právě on městu poradil, co s širokou silnicí provést. Na vině však jsou, jako ostatně vždy v těchto případech, samotní řidiči, jejichž bezohlednost nezastaví ani instalované kamery městské policie.

Chrudim – Starosta města František Pilný (ANO 2011) se rozhodl vytáhnout do boje proti společnosti Vodovody a kanalizace. Vzájemnou animozitu mezi zdejším politiky a vedením této společnosti podle všeho posílila vyjádření některých jednotlivců. Na smír, který město nutně potřebuje, to prozatím nevypadá. Trpět budou, opět, pouze občané. Radnice totiž spolehlivě tahá za kratší konec provazu.

Havárie postihla v létě důležitý šoupatový uzel v Husově ulici, kvůli opravě pak musela být přerušena dodávka pitné vody ve 14 ulicích, tedy v podstatné části města. Velkou havárii téměř obratem vyřešila Vodárenská společnost Chrudim, a.s. 

„A za to patří Vodárenské společnosti velké poděkování. Údržbou vodovodní sítě zlepšuje její kvalitu, když už to nedělá sám vlastník,“ říká starosta Pilný.

Vodárenská společnost není majitelem vodárenské infrastruktury; s jejím vlastníkem, společností Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s., je ovšem již od roku 2006 smluvně vázána k jejímu provozu. A na základě této smlouvy provádí údržbu vodovodní sítě a realizuje drobnější opravy.

[[img:chrn_fullwidth:15561:]]

Červencová havárie ukázala, že vodárenská infrastruktura v Chrudimi je notně opotřebována, a výměna dosloužilých a netěsných šoupat nakonec byla nutná i v dalších částech města. Napříště se tak již alespoň předejde podobně velkým odstávkám pitné vody jako při zmíněné havárii v červenci.

„Dalším krokem by však měly být investice do celkových rekonstrukcí, což už je věcí společnosti Vodovody a kanalizace. Ta má nyní bohužel priority jinde,“ myslí si starosta Pilný s odkazem na to, že aktuální velké projekty se týkají oblasti Hlinska, kde je ovšem vodárenská infrastruktura mladší. Na vině je, samozřejmě, slabé zastoupení Chrudimě ve vedení společnosti.

„Chrudimské akce jsou prozatím bohužel pozastaveny. Jmenovat můžeme rekonstrukci vodovodu a kanalizace v ulici V Tejnecku, rekonstrukci vodovodu v Cereghettiho ulici nebo rekonstrukci vodovodu v České ulici,“ doplňuje starosta Pilný.

Chrudim – Uzavřená polovina kruhového objezdu u nemocnice nikomu moc radosti nepřinesla. Přesto je nutné křižovatku upravit a plastové díly vyměnit za trvalejší vybavení. Řidiči, a nejen oni, si však stěžují, že vše šlo vyřešit poněkud lépe.

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek má pro všechny nespokojence, kteří ještě nenašli vhodné objízdné trasy, jimiž se dá semaforu u nemocnice vyhnout, dobrou zprávu. „Ve věci uzavírky silnic pro výstavbu OK Vlčnov jsem kontaktoval Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor dopravy, který uzavírku silnic povoloval. Výsledkem je příslib zkrácení doby výstavby zhotovitelem stavby, možná až o tři týdny,“ uvádí na městském webu Klimek. 

[[img:chrn_fullwidth:15894:]]

„Dopravní omezení však zůstávají zachována, včetně zákazu odbočení od Vlčnova. Důvodem je, že v takovém případě by musel být umístěn další semafor k řízení dopravy, který by pracoval s ostatními dvěma na hlavní silnici. V takovém případě by však docházelo k velkému zdržení, neboť by do obsluhy křižovatky vstupovala další větev křižovatky. Proto byl zvolen tento způsob organizace provozu, který nebude ještě více zhoršovat dopravní situaci,“ sděluje úředník.

[[img:chrn_fullwidth:15893:]]

Objevily se však též výtky o nedostatečně značené uzavírce. „Značky informující o uzavírce jsou umístěny již od obce Orel, to samé pokračuje i přes Vlčnov. Jsou zde umístěny značky Slepá pozemní komunikace a Zákaz vjezdu, to vše je doplněno dodatkovou tabulkou se vzdáleností. Řidič je tak po dobu jízdy od obce Orel po okružní křižovatku,“ uzavírá Martin Klimek.

Chrudim - městská policie modernizovala svůj vozový park. Již dosluhující hlídkový vůz nahradil ekologicky šetrnější nízkoemisní automobil s hybridním pohonem, konkrétně Toyota Corolla TS 1,8L Hybrid kombi s automatickou převodovkou.

Hybridní pohon sestává ze vzájemně propojených pohonných jednotek, a to benzínového motoru a elektromotoru. „Takový vůz není potřeba dobíjet, velkokapacitní baterie uchovává energii získanou například při brzdění. Nejen díky tomu jsou jeho provozní náklady nižší. Na pohonných hmotách lze očekávat úsporu přinejmenším 30 až 35 tisíc korun ročně,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

„Městská policie měla požadavek na vůz s dostatečně velkým zavazadlovým prostorem, především s ohledem na častou přepravu odchycených zvířat a nalezených věcí. Dalším požadavkem byl vyšší počet pasivních a aktivních bezpečnostních prvků, a to zejména kvůli bezpečnosti jak samotných strážníků, tak přepravovaných osob,“ říká vrchní strážník Lukáš Dvořák.

[[img:chrn_fullwidth:15892:]]

Na základě zadávacího řízení pro výběr dodavatele město obdrželo nejnižší nabídkovou cenu 399 991,74 Kč bez DPH od jednoho ze sedmi oslovených prodejců, společnosti OLFIN Car s.r.o., Trutnov - Horní Předměstí.

Na pořízení vozidla byla poskytnuta dotace z Národního programu Životní prostředí ve výši 50 000 Kč, zbytek hradí město z vlastních zdrojů.

„Vzhledem k tomu, že nejnižší cenová nabídka nepřesáhla 400 000 Kč bez DPH, nemuselo město dle pokynů operačního programu vypisovat výběrové řízení a zakázku zadalo napřímo,“ dodává místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci).

Chrudim - „Evropský týden mobility“ je opět tu. Kromě propagace zaručeně ekologického, zdraví prospěšného a k ostatním účastníkům silničního provozu neskonale ohleduplného používání bicyklů, dojde i na celou řadu dalších akcí. Po roce se tak třeba vrátila diskutabilní sbírka jízdních kol „pro Afriku“.

Není proto divu, že se na Resselově náměstí v úterý 17. září od půl jedné do šesté hodiny večerní objevila kola určená Afričanům. Ještě před tím se poučily děti v Mateřské škole Strojařů o základních pravidlech silničního provozu. Ve středu 18. září pak zájemci s Tiborem Schwarzem v devět hodin vyrazí na přírodovědné rozjímání a putování Městským parkem.

Program uzavírá nedělní „Den bez aut“, kdy zdejší MHD nabízí cestování zcela zdarma, respektive za peníze místní radnice.

„Kola pro Afriku“ v loňském roce zkritizovali někteří Chrudimáci, kteří, krom sbírky, viděli i následné rozdílení a pozdější užívání vybraných kol. Autoři projektu uvádějí, že se jim doposud podařilo předat gambijským školákům více než sedm tisíc kol a o jejich následné opravy je dobře postaráno.

Chrudim – Ač se to možná nezdá, Vánoce jsou tu za čtvrt roku. Technické služby proto nechtějí nechat nic náhodě a riskovat horečné řešení absentujícího jehličnanu na Resselově náměstí. Vánoční strom, jenž ozdobí centrum města, hledají již teď.

Podmínky, které by měl potenciální oficiální chrudimský vánoční strom splňovat, se v průběhu let prakticky nemění. „Hledáme pravidelně vzrostlý strom, nejlépe smrk, jedli, nebo stříbrný smrk, vysoký mezi 8 až 12 metry. V okolí stromu je nutný dostatečný prostor pro manipulaci s těžkou technikou,“ uvádí ředitel TS Chrudim Zdeněk Kolář.

„Pokud někomu takový strom přerostl možnosti zahrádky a chtěl by jej darovat městu Chrudim - menší finanční odměna možná a potěšit jím spoluobčany, nechť kontaktuje buď přímo ředitele společnosti na telefonu 734 521 957 nebo vedoucího správy hřbitovů Petra Bízu na telefonu 731 672 630, případně využijte e-mail: ts@tschrudim.cz ,“ sděluje ředitel Kolář.

Chrudim – Poprvé po prázdninách a zdaleka ne v plném složení. Městští zastupitelé se sešli, aby probrali nekonečně dlouhý program, jehož projednávání také nekonečně dlouho trvalo. Celých pět hodin rokovali ve velké zasedačce na Pardubické ulici.

Úvodní slovo patřilo, jako ostatně vždy, šéfce Finančního odboru MěÚ Chrudim Haně Vránové, která přítomné seznámil s dalším rozpočtovým opatřením. Nebála se označit jako kritickou situaci, v níž referovala o propadu příjmu města z hazardu. Celkem má jít prozatím téměř o šest milionů korun, které v už tak dost „vymetené“ kase budou chybět.

[[img:chrn_fullwidth:15568:]]

Jako liché se též ukázaly sliby Chrudimáků a Pirátů o úsporách v oblasti odměňování členů komisí, rady, zastupitelstva a osadních výborů. Zkrátka a dobře, město na odměny členům osadních výborů uvolní sto tisíc korun a avizovaná úspora 12 tisíc se tak přehoupla na výdaje 88 tisíc. Hlavní však je, dle městského zastupitele Daniela Lebdušky (Piráti), že došlo k „...narovnání odměňování za práci v komisích mezi zastupiteli a nezastupiteli...“.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Jak opozici, tak starostovi Františku Pilnému (ANO 2011) se nepozdával půl milion korun, jejž by radnice měla vydat za demolici zastávky v Malecké ulici. Podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) jde prozatím o projektantský rozpočet a jeho výše se může změnit. Starosta nadhodil do plenéru úvahu, zda by nebylo pro město výhodnější zastávku zrekonstruovat a zbourat jen novinový stánek. Cena by prý mohla být nižší. V každém případě se touto kauzou chtějí politici ve vedení města podrobněji zabývat.

Poloprázdná městská kasa nezabránila radniční koalici, navýšit si finance v položce „dary rady a zastupitelstva města“. Celkem si sem „nalila“ tři sta tisíc korun. Prý pro případ, že by se objevilo něco zajímavého. Jan Čechlovský (ODS) přítomné upozornil, že do září stačilo nejužší vedení druhého největšího města Pardubického kraje v tomto smyslu rozházet již 278 tisíc korun. Utratí koalice i další statisíce, aby si koupila přízeň voličů?

Po dotazu Čechlovského místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) seznámil politiky také s radostnou zprávou – peníze do sociální oblasti konečně dorazily.

[[img:chrn_fullwidth:15891:]]

V diskusi dále vystoupil chrudimský galerista Luboš Jelínek, který chtěl vědět, kam směřují zmiňované peníze z hazardu. Bývá prý zvykem, že je města vracejí veřejnosti ve formě dotací na opravu památek. Jelínek také připomněl nebezpečí, jež hrozí neudržovanému Morovému sloupu na Resselově náměstí. Věnuje mu město péči tak, jak předepsali restaurátoři před deseti lety?

Dle slov šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny existuje více názorů, i mezi odborníky, jak o tuto památku pečovat. „Nechme proto rozhodnutí, co s Morovým sloupem dělat, na odbornících. My dva jimi nejsme,“ kontroval Jelínek.

Starosta Pilný, v jehož gesci se nachází kultura a památková péče, poděkoval za připomínky a slíbil se jimi zabývat.

[[img:chrn_fullwidth:15644:]]

Zpráva o hospodaření města, jež následovala po schválení rozpočtového opatření, jen demonstrovala neradostné výhledy. Výběr daní neroste jako dřív, zaměstnanost totiž dosahuje svého maxima. Jistý propad finanční odbor zaznamenává i u kapitálových příjmů.

Velkou a dlouhou diskusi znamenalo schvalování změn v územním plánu. S příspěvkem a powerpointovou animací vystoupil i zdejší developer Milan Kušta, jehož se hned několik těchto uvažovaných změn dotýkalo. Šlo mu především o pozemky „Na Výsluní“. Kauze se Chrudimské noviny pro její obsáhlost budou věnovat ve zvláštním textu.

Není žádným překvapením, že předložený materiál zastupitelé schválili a Kuštovi vstříc nevyšli.

[[img:chrn_fullwidth:2644:]]

Diskusi u dalšího bodu, jímž se stala žádost spolku „Hurá na výlet“ Tomáše Martinka o další peníze na „Senior festival“, vyvolal bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Podle jeho názoru zde město za své finance kryje Martinkovo manažerské selhání. Řezníček také upozornil na kauzu bývalého šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka, jenž měl, dle současného vedení města, manažersky selhat v souvislosti s pořádáním festivalu „Zlatá Pecka“.

Slovo si vzal místostarosta Pavel Štěpánek. Nejprve informoval o své podjatosti, protože ve spolku „Hurá na výlet“ má přátele. Pracuje zde i jeho žena Nikola, to už však Pirátovi za zmínku nestálo. Bývalému starostovi následně připomněl, že manažerské selhání Kadeřávka město také bez ptaní „zapláclo“ a šlo o podstatně vyšší částku. Dar byl následně schválen.

[[img:chrn_fullwidth:2910:]]

Hřbitovy město od církve nepřevezme. Předkladatel materiálu, místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nevyloučil budoucí změnu názoru vedení radnice. Nejprve však musí katolická farnost uvést nekropole do odpovídajícího stavu. S Lichtenbergem souhlasil i starosta Pilný.

Překvapivě hladce prošlo i vzdání se předkupního práva k pozemkům Na Skřivánku, o jejichž koupi projevil zájem Milan Kušta. Město je od soukromníka nekoupí. Cena se radnici zdála příliš vysoká, což převedeno do řeči běžného smrtelníka znamená, že Chrudim nemá ani halíř navíc.

Politici dále diskutovali o odkladu koupě části kanalizace v Medlešicích od majitelky tamějšího pivovaru, terminálu veřejné dopravy a schválili též změnu jednacího řádu tak, aby v budoucnu mohlo dojít na on-line přenosy z jejich jednání.

Chrudim - Ve sporech, které do jisté míry opanovaly virtuální prostor po nezvolení chrudimského starosty Františka Pilného (ANO 2011) do vedení společnosti Vodovody a kanalizace, je velmi těžké rozpoznat, oč vlastně jde. Pro Chrudimské noviny se teď opět rozhodl vyjádřit předseda představenstavenstva VaKu, hlinecký starosta, Miroslav Krčil (Nez.) a vnést trochu světla.  

Kolem společnosti VaK panuje po poslední valné hromadě do určité míry stále napjatá atmosféra. Čím si to vysvětlujete?

Je to spíše snaha o napětí, snaha uměle vyvolávat tento stav. Na práci představenstva to ale žádný vliv nemá. I nadále je naším cílem efektivní chod společnosti. Daří se nám. A nadále budeme také chránit zájmy všech občanů našeho regionu. Od toho nás prostě nikdo neodradí.

[[img:chrn_fullwidth:15890:]]

Proč ty snahy o napětí vznikají, nevíme. Asi to někomu vyhovuje. Určitě by teď pomohlo, kdyby představitelé chrudimské radnice svoje vnitřní spory řešili u sebe doma. Neměli by se pokoušet ze společnosti VaK dělat bojiště. A hlavně neměli by vlastní problémy svalovat na jiné a vinit z nich ostatní starostky a starosty v okolí. Vůbec by nás do ryze chrudimských podivných politických her neměli zatahovat. Nestojíme o to. Takové praktiky do našeho regionu a do naší spolupráce mezi starosty nepatří. Dobrá spolupráce může být totiž založena pouze na důvěře a vzájemném respektování.

Začíná období vyjednávání o ceně vodného a stočného s provozovatelem, tedy Vodárenskou společností Chrudim. S čím do těchto jednání letos vstupujete?

Stejně jako každý rok mého působení v představenstvu. Chceme udržet cenu vody a chceme získat více peněz na investice. Očekávám opět složitá a tvrdá jednání. Jako člen představenstva mohu hodnotit poslední čtyři roky. Považuji za úspěch, že se nám podařilo navyšovat nájemné a prakticky nezvyšovat ceny vodného a stočného. Víme, že cena vody na Chrudimsku není i kvůli pevné složce nejlevnější. Zároveň ale není zdaleka nejdražší ve srovnání s ostatními. Vodárenská soustava VaKu v našem regionu má ale svá specifika a náklady, které jiné oblasti neznají.

Mluvíte o vyjednávání s provozovatelem. Na Chrudimsku funguje model, kdy majiteli infrastruktury jsou převážně města a obce. Provozní společnost má ovšem jiného vlastníka.

Je to tak. Tohle je naše dědictví po předchůdcích. Nejsme v tomto samozřejmě v rámci ČR sami. V roce 2005 bylo takto rozhodnuto a smlouva platí do roku 2030. Naši „předci“ v zastupitelstvech měst a obcí nám zkrátka vykolíkovali hřiště a my na něm teď hrajeme.

Jak tento model hodnotíte?

Záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o udržení stability vodárenské infrastruktury v celém našem regionu, to se bezpochyby daří. Je to zájmem obou společností. Hodně je to o komunikaci. Těší mne, že se díky dobré spolupráci starostů podařilo v posledních letech VaK dostat do pozice silného partnera. Za to velmi děkuji. Nehrajeme si na velké a malé starosty, nepovyšujeme se jeden nad druhého. V tom je naše síla a to je základ.

Nicméně jaký je tedy podle Vás ten ideální model?

Obecně je známý můj názor a v něm se shoduji s drtivou většinou starostek a starostů. Za ideální model považuji vodárny zhruba okresní velikosti, které vlastní i provozují města a obce z daného regionu. A to z několika důvodů. Podle mne v takovém případě společnost dobře zvládne obnovovat majetek a zvládá efektivní řízení i komunikaci především mezi zástupci měst a obcí. Což je velmi důležité. A hlavně voda je pro mne naprosto strategická oblast!

V případě opravdu malých městských společností se domnívám, že ty budou mít časem problémy právě s obnovou majetku. A pokud by byla společnost naopak třeba celokrajská, myslím, že by byl problém v řízení zejména z pohledu podchycení specifik jednotlivých regionů.

Starostky a starostové tento můj náhled na věc dobře znají. Zná ho samozřejmě i současný provozovatel. Jsem však v našem případě realista. Máme smlouvu a bylo by nefér nalhávat nesplnitelné sliby. Já dávám přednost dialogu, protože ten vede k řešení.

Jak je to tedy s případným ukončením stávající smlouvy?

Nemyslím si, že je tahle varianta na pořadu dne – právně ani finančně. Teď je hlavně naším cílem efektivně investovat do obnovy vodovodů a kanalizací v celém regionu tam, kde je to skutečně potřeba. Ne podle toho, kolik kdo má akcií. Dále udržet stabilitu sítě a přijatelnou cenu pro občany. Samozřejmě s blížícím se koncem smlouvy se musíme zabývat i otázkou jak dál po roce 2030. Ovšem ne mediálními výkřiky, ale seriózní debatou mezi akcionáři.

Přesto hlasy ohledně ukončení provozní smlouvy stále zaznívají. Budou vyslyšeny?

Někteří představitelé především chrudimské radnice sice na planých slibech okolo vody zčásti postavili a stále staví kariéru. To je ale krátkozraké. Na mne a na mnohé ostatní starosty a starostky útočí v médiích a na sociálních sítích, obviňují nás z různých nepravostí. Některá jejich vyjádření jsou vyložené lži. V podstatě je to kampaň vedená proti nám. Nerozumíme jí. Výsledek tohoto chování ale už známe – tito lidé nezískali důvěru starostů a starostek při poslední valné hromadě VaKu. A rádoby výhrůžkami ji nezískají ani v budoucnu.

[[img:chrn_fullwidth:15620:]]

My se ale raději soustředíme na práci, ne na pomluvy. Připravujeme investice a snažíme se dělat maximum pro občany bez rozdílu na velikost města či obce. A to se nám daří.

Jakou odměnu vlastně pobírají členové představenstva a dozorčí rady VaKu Chrudim za své působení v těchto orgánech?

Pokud jde o uvolněné představitele měst a obcí, je to čistá nula - nic. Tak jsme nastavili pravidla. V představenstvu tedy nyní odměnu nepobírá nikdo. V případě dozorčí rady je placen pouze chrudimský zastupitel MUDr. Haase. Osobně zastávám názor, že jde prostě o součást naší práce.

Zmiňoval jste investice. Někteří hovoří o tom, že Chrudim je podinvestovaná na úkor jiných částí regionu.

Není to pravda. Čísla hovoří jasně. VAK Chrudim na rekonstrukce a obnovu vodohospodářské infrastruktury za období 2006–2018 vydal více než jednu miliardu korun. Více než 428 milionů investoval na Chrudimsku, 352 milionů na Hlinecku a více než 222 milionů v oblasti Heřmanova Městce (Heřmanův Městec, Seč, Třemošnice a Ronov nad Doubravou). V současné době VAK ročně investuje do rekonstrukcí a obnovy částku 70 až 80 milionů korun. Jen za posledních pět let bylo na Chrudimsku investováno více než 214 milionů Kč. V žádném případě tak není pravda, že by Chrudim a okolí byla investičně zanedbávána, naopak.

Proč byly v Chrudimi letos investice zastaveny?

Realizace nových investic byla na jaře v Chrudimi ze strany VaKu skutečně pozastavena, ale pouze dočasně. Do doby přijetí obecných pravidel, za kterých VaK provádí opravy a investice. Probíhající investice byly dokončeny a normálně pokračovala i projektová příprava dalších oprav.

[[img:chrn_fullwidth:15612:]]

Důvodem pozastavení byly neúměrné požadavky ze strany chrudimské radnice. Jako investor jsme ze zákona povinni uvést pracemi dotčené pozemky do původního stavu. Po nástupu nového vedení radnice v Chrudim byla po společnosti VaK, nad rámec zákonných povinností, ovšem požadována rekonstrukce komunikací téměř v celé šíři a skladbách. To však v žádném případě neodpovídalo původnímu stavu. Jako představenstvo jsme jasně řekli, že pro nikoho nebudou platit žádné VIP podmínky.

Přesto některé investice neproběhly ani po přijetí pravidel. Z jakého důvodu?

Protože se vedení chrudimské radnice rozhodlo, že opravy dotčených lokalit odsune na rok 2023 a pozdější období. VaK tedy v takovém případě nepotřeboval vlastní sítě opravovat. Skutečný důvod je tedy třeba hledat na radnici v Chrudimi. Jde například o ulice Víta Nejedlého nebo 

V Tejnecku. Představenstvo VaKu se totiž snaží koordinovat investice s obcemi, aby finanční prostředky byly vynakládány co nejefektivněji.

V souvislosti s investicemi je velkým tématem získávání dotací. Daří obcím a městům v regionu v tomto směru?

Budeme-li mluvit o budování infrastruktury, tak stejně jako město Chrudim je akcionářem společnosti VAK i město Luže, Ronov nad Doubravou, Chrast nebo Slatiňany, obec Lozice a mnoho dalších. Všichni dokázali vybudovat kanalizace nebo je právě budují za přispění dotací. Úspěšné získávání dotací je tedy spíše otázkou schopností vedení dané obce či města. Určitě to ale není lehká disciplína.

Chrudim – Problematika péče o zeleň je téma, které u obyvatel města rezonuje neobyčejně silně. Jedna část veřejnosti touží po co nejrychlejším nahrazení uschlých dřevin, další je vděčná za jejich odstranění a rozhodně nechce, aby se na své místo vrátily v omlazené podobě. Najít prostory pro náhradní výsadbu, to představuje často velký problém.

Někde se náhradní výsadba stromů ani neplánuje. Jde třeba o lokalitu v okolí OC Tesco, kde kůrovec a následné sucho o život připravili desítky, možná i stovky stromů. Úředníci nyní marně přemýšlejí, kam stromy, které ve městě hybí, přijdou umístit. Nabízí se některé ze sídlišť, jehož obyvatelé by za stromy poskytující v parných měsících kýžený stín, mohli být vděční. Jenže i tady často narazí.

Lidem totiž neudržovaná zeleň často „leze“ až do oken a balkonů. Po větvích stromů následně cestují jak hlodavci, tak hmyz. Není proto divu, že nespokojení Chrudimáci často sáhnou ke krajnímu řešení – stromy pod příkrovem tmy navrtávají, nebo jim poskytnou smrtící zálivku z pesticidů. Městu poté nezbývá, než dřeviny pokácet a začarovaná spirála se roztáčí.

Přesto část veřejnosti na nedostatečné množství zeleně ve městě stále žehrá. Katalyzátorem, jenž nyní spustil proud připomínek, se stala informace o chystané stavbě dopravního terminálu u nádraží. Projektová dokumentace totiž počítá především s vydlážděním plochy před budovou vlakového nádraží. Stromů se tu objeví pomálu. „Obyčejný trávníky už dnes nejsou in. Raději všude zámkovku, stromy tak dva bohatě stačí - padá z toho na podzim listí a v létě se všichni upečeme. Dlažba je rozpálená, nikde žádný stín,“ komentuje projekt terminálu Lucie Suchá.

Přesto se čas od času podaří nové stromy vysadit. Na podzim letošního roku by se tak mohly objevit v ulici Na Kopci, v parku Střelnice, v Rubešově ulici a tři kusy javorů Globosa chce město vysadit ve Škroupově ulici. Jakékoliv další návrhy uvítají členové komise rady města, kteří mají v gesci právě životní prostředí.

Chrudim/Mělník - V pondělí 9. září odstartoval čtvrtý ročník celostátní soutěže profesionálních hasičů v poskytování první pomoci. Letos byl za pořadatele zvolen Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, který pro reprezentační družstva ze všech krajů připravil v Mělníku a jeho okolí celkem čtrnáct věrohodných modelových situací. Chrudimáci na něm zabodovali.

Za HZS Pardubického kraje, územní odbor Chrudim se mistrovství účastnili - velitel nprap. František Rulík, zdravotník nprap. Milan Hodek a hasiči pprap. Martin Trojan a nstržm. Adam Pleninger.

Celý den byl pro všechny závodníky, figuranty i rozhodčí velmi náročný, protože soutěž probíhala nepřetržitě čtrnáct hodin. Na každou modelovou situaci měly čtyřčlenné týmy jednu hodinu. Tento časový limit zahrnoval přijetí události, přejezd na místo zásahu, vlastní vyřešení modelové situace, debriefing a krátký odpočinek a občerstvení závodníků. Každý tým musel být ve složení: velitel, zdravotník a další dva členové družstva.

V úterý 10. září v 10 hodin se uskutečnilo na náměstí Míru v Mělníku slavnostní vyhodnocení soutěže. Absolutním vítězem se stal tým HZS Jihomoravského kraje, druhé místo vybojovali hasiči z Pardubického kraje - územní odbor Chrudim a bronzovou příčku obsadil domácí tým HZS Středočeského kraje.