Chrudim – Projednávání Desatera problémů města sice dávno skončilo a započne zase za rok, přesto se opět vynořil dotazník, v němž mohou Chrudimáci ty nejpalčivější z palčivých otázek označit a následně odeslat manažerce Šárce Trunečkové. Ta s nimi pak naloží podle nejlepšího vědomí a svědomí.

Jak již poznamenal architekt Vlasta Koupal, není v Chrudimi nejspíše závažnější problém, než přestěhování skateparku. Potvrdit, nebo vyvrátit tuto teorii teď může každý, kdo se v desateru „najde“ a vybere z něj to, co ho skutečně trápí. Označit v seznamu lze hned dvě položky. Výsledky přijdou sečíst a určeny budou ty s největším počtem hlasů. Vzhledem k výsledku loňského Desatera problémů města se však může zdát jakákoliv aktivita v této oblasti zcela zbytečná. Opak má být podle Šárky Trunečkové pravdou. Pokud snad „vyhrají“ třeba body F a J, slibuje úřednice a městská zastupitelka Trunečková napnout všechny síly k tomu, aby došlo k výstavbě parkovacího domu na Moravově zahradě a cyklostezka na Podhůru se brzy skvěla v polích u letiště.

Dotazník obsahuje příloha pod textem a zájemci ho mohou buď vytisknout a odevzdat třeba v Informačním centru na Resselově náměstí, Mateřské škole Dr. Malíka a v Centru sociálních služeb a pomoci v Soukenické ulici. Samozřejmostí je též možnost poslat vyplněný dotazník přímo Šárce Trunečkové na mail do 26 dubna.

Příloha: 

_anketni_listek_desatero_2017.doc

Chrudim – Chodníky ve městě jsou mnohde ve stavu, který vylučuje užití bez rizika zranění. Příkladem za všechny může být část stezky pro pěší vedoucí od viaduktu v Čáslavské ulici ke křižovatce s ulicí Olbrachtovou. Právě tady se co nevidět začne povrch chodníku opravovat.

Pozor by si od 20. března do 31. března měli dát jak chodci, tak řidiči. Do samotné silnice by sice stavaři zasahovat neměli, ale dá se očekávat zvýšený pohyb chodců a dělníků v těchto místech. O co ale konkrétně půjde?

[[img:chrn_fullwidth:14660:Neprůchozí chodník zkomplikuje život chodcům.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Celý kus chodníku, jenž vede od zmiňované křižovatky až k tunelu pod viaduktem, přijde v daném termínu uzavřít. Objeví se zde samozřejmě značky, které chodce na neprůchozí úsek upozorní. Dopravní značky varující před uzavírkou by měly být umístěny také u nejbližších přechodů přes silnici, aby tak ti, kdo budou směřovat od kruhového objezdu u Hotelu Bohemia, nebyli za viaduktem překvapeni rozkopaným chodníkem. 

Chrudim – Na dotace, které umožňují majitelům historických nemovitostí opravovat své domy, dosáhnou nejen městské instituce. Desítky tisíc jak z rozpočtu města, tak Programu regenerace městské památkové rezervace a městské památkové zóny získá třeba místní katolická církev a galerista Luboš Jelínek.

Městu Chrudim byla totiž dle rozpisu státní finanční podpory z ministerstva kultury poskynuta částka ve výši milion osm set deset tisíc korun. Sešla se tedy i pracovní skupina, jež o rozdělení peněz rozhoduje. Štěstí se usmálo na kostel svaté Kateřiny a historický dům ve Filištínské ulici, který vlastní Luboš Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:14659:]]

Katolická farnost z rozpočtu města získá 10 tisíc na opravu opěrných pilířů v presbytáři kostela, Jelínek bezmála dvacet čtyři tisíce na opravu střešního žlabu a nátěr fasády. Z programu regenerace pak svatá Kateřina obdrží 50 tisíc a Luboš Jelínek 119 tisíc. Z vlastního církev zafinancuje opravy částkou necelých 41 tisíc a galerista téměř sto tisícovkami plus neuznané náklady.

Největší část z dotace ministerstva kultury však „ukousne“ Chrudimská beseda. Milion šest set jeden tisíc půjde na opravu vnější fasády a oken budovy Muzea. Město na tuto monstrózní akci pustí ze svého více než šest milionů korun. 

Schválit poskytnutí peněz teď musí ještě městští zastupitelé. 

Chrudim – Diskuse o podobě a především ocenění osobností města trvá už roky. Bezradnost, s níž radnice k udělování těchto cen každoročně přistupuje, letos vrcholí. Ocenění Jarmila Chládka, který si jistě zasluhuje stát se Osobností města Chrudim je v pořádku. Pokud by k němu došlo před dvěma lety, kdy Chládek ještě žil.

Chrudimáky, kteří by si zasloužili ocenit tímto sporným vyznamenáním, navrhují členové komisí rady města. Letos dorazila pouze jedna nominace. Skutečně městu chybí osobnosti, jež si za svou práci a přínos zaslouží vyzdvihnout?

Unikátní Základní škola Dr. Jana Malíka a její ředitel Zdeněk Brož, nezdolná Jitka Hlaváčová, majitel vzorně opraveného historického domu na Resselově náměstí Martin Molnár, jednatel spolku Hurá na výlet Tomáš Martínek, degustátor pálenek Petr Šlosar, restaurátor Zdeněk Šmahel, malíř Ivan Baborák, výtvarník a muzikant Jiří Sáva. To je jen několik jmen osobností, které Chrudim tak či onak proslavily, přesto se jim ocenění nedostalo. Čeká snad radnice, až také nebudou mezi živými?

Chrudim – Přestože je Základní škola Dr. Malíka jednou z nejmodernějších ve městě, přesto i ona potřebuje občas investovat do vylepšení vybavení, které buď dožívá, nebo zastaralo. Nyní se tedy na „Malíkovi“ chystají k rekonstrukci zázemí tělocvičen.

Sociální zařízení zde totiž nevyhovují současným požadavkům a škola tak musí přistoupit k jejich úpravám. Chybí zde třeba bezbariérové WC pro handicapované žáky, nevyhovuje ani kapacitně. Po rekonstrukci by zde měl vzniknout právě nový záchod bez bariér tak, aby ho mohli využívat i vozíčkáři. Dojde rovněž k rozšíření stávajícího WC pro chlapce a dívky.

[[img:chrn_fullwidth:13547:]]

Když už se na „Malíkovi“ bude kopat a prášit, provedou též rekonstrukci šaten a sprch sloužících pro tělocvičny. Vyměnit přijdou veškeré rozvody vody a kanalizace. Nové obložení získají stěny a podlahy. Akce by měla spolknout půl druhého milionu korun z rozpočtu města, které je zřizovatelem školy.

Chrudim – Poslední události, jež měly za výsledek úhyn většiny rybek v jezírku městského parku, nastartovaly i diskuse daleko hlubší. Lidé se začínají ptát, jaká je vlastně koncepce celého parku, jenž v minulých letech prošel výraznou revitalizací.

Zmizely proto některé údajně přestárlé stromy, objevily se nové keře. V parku postupně vyrůstá i jakýsi koutek pro nejmenší. Posledním přírůstkem zde jsou dřevění koníci. Ještě před koníky však vznikla i „prolézačka“ určená spíše teenagerům. Město slibuje i další úpravy, diskutérům na sociálních sítích by přitom stačilo pečovat o prvky, jež si návštěvníci parku oblíbili. Mezi ně nepatří jen rybičky v jezírku, ale třeba i docela obyčejné cestičky.

[[img:chrn_fullwidth:12772:]]

„Chodil jsem přes park denně po jeho rekonstrukci do práce. Ty rostliny, co se tam vysázely, přes léto nikdo ani nezalil. Polovina jich uschla. Jediné, co se dělalo, bylo sekání trávy a vykácení několika stromů. Mimochodem, dříve v parku bylo pár chodníku asfaltovaných a zbytek tvořila antuka. Po rekonstrukci sem nějaký chytrák nechal navézt prapodivný sajrajt na cestičky, takže za mokra tam je nejlepší jít v holinkách,“ říká jeden z kritiků koncepce městského parku.

[[img:chrn_fullwidth:12933:]]

A zmiňované rybky? „Je pravda, že spodní vody klesají. Ale na to se mohlo pamatovat při rekonstrukci parku. Za ty miliony, co revitalizace stála, se město mohlo alespoň pokusit udělat vrty a v noci, kdy je elektřina levnější, částečně doplnit vodu do jezírka. Takto je z něj přes léto jen páchnoucí louže,“ uzavírá diskutér.  

Chrudim – Seniorův vyšla radnice vstříc zavedením bezplatného cestování MHD. Starší 70 let si tak mohou užívat okružní jízdy po městě, nebo zkrátka zajet k lékaři. Ale co dělat, když zima je příliš krutá, nebo léto příliš horké? Zavést zlevněné taxi!

Právě s tímto dotazem se teď na zodpovědné úředníky obrátila Andrea Losenická. Celá řada měst prý tuto službu nabízí, proč ne tedy Chrudim?

Šéfka Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim Radka Pochobradská je však skeptická. Podobnou službu nabízí přece Centrum sociálních služeb a pomoci! „O této službě město dosud neuvažovalo. V Chrudimi v současné době existuje doprava pro seniory v rámci Centra sociálních služeb a pomoci. V tomto případě je podmínkou smluvní vztah, tedy uzavřená smlouva s centrem, a to za předpokladu, že bude senior službu pravidelně využívat, a současně musí využívat i alespoň jednu základní činnost pečovatelské služby. Vedle toho existuje ve městě i soukromá služba, kdy seniorům poskytuje dopravu Novodobá sanitka. V rámci této služby je poskytována přeprava pro nemocné, kteří nemají od lékaře nárok na sanitní zdravotnickou přepravu a potřebují se dopravit k lékařům, do nemocnic, lázní nebo naopak ze zdravotnických zařízení zpět domů,“ krotí nadšení seniorů Pochobradská.

Chrudim – S velkou slávou oznámilo vedení Chrudimské besedy, že sice nemusí, ale přistupuje k elektronické evidenci tržeb (EET). Už od počátku se však zdálo, že tento krok je spíše hašením požáru nespokojenosti živnostníků ve městě. Oni se registrovat musí, městská firma nikoliv.

V prosinci loňského roku tak šéf Odboru regionálního rozvoje Petr Kopecký pustil do médií vděčnou informaci – restaurace v Muzeu sama a dobrovolně k EET přistoupí, živnostníci proto nemusí mít obavy, že by jim snad v tomto podniku rostla nějakým způsobem zvýhodněná konkurence. I přesto, že zde provozovatel samozřejmě neplatí nájem.

Po vypuštění zmiňované zprávy se však začaly objevovat i informace poněkud odlišné. Restaurace v Muzeu sice terminály k registraci tržeb vlastní, ale příliš nevyužívá. Prázdné gesto Chrudimské besedy teď potvrzuje i jeden z návštěvníků plesu konaného v budově Muzea. Redakce jeho jméno zná, ale identitu čtenáře ponechává v anonymitě. „Před časem bylo uveřejněno jak se Restaurace Muzeum přidá dobrovolně k EET. Účtenka, kterou jsme zde dostali, je tak nějak číselprázdná. Sice mají nakoupeny terminály, které sem tam i využijí, ale to je jen příležitostně. Někde tato investice leží zcela nepovšimnuta, zvláště pak na provizorních stáncích,“ uvádí návštěvník plesu.

[[img:chrn_halfwidth:14621:]]

Prapodivné zacházení s EET však není jediným „hříchem“ personálu restaurace. Přestože sem pravidelně chodí na obědy politické a úřednické špičky, kvalita služeb zamrzla v osmdesátých letech minulého století. „Ještě jedna věc stojí za zmínku, pokud se rozhodnete využít pohostinství Muzea. Nechlazené nápoje se zde podávají z bedýnek, teplý alkohol přímo z poličky o kávě nelze hovořit. Překapánek hodinu odpočívající, se už ani kávou nazvat nedá. Tak repre sál máme a tak mizerné služby, které jsou snad ještě horší než ve čtvrté cenové bez větráku. V samotné restauraci při 100% obsazenosti Muzea pobíhali dva číšníci, takže jsme nechtěně strávili vetší část plesu tam s jedním drinkem. Někteří odcházeli i bez placení, protože zkrátka nepřišli na ples sedět,“ uzavírá jeden z čtenářů Chrudimských novin popisem služeb restaurace v Muzeu.  

Chrudim – Bytový dům číslo popisné 87 v Široké ulici prošel před nedávnem důkladnou opravou fasády i střechy. Nyní nadešel čas k tomu, aby se do jeho přízemí vrátil obchod, jak tomu tradičně bývalo. Město proto vybralo nejvhodnějšího nájemce.

Na koho se tedy usmálo štěstí? Za celkem 118 325 korun ročně pronajme radnice plochu o velikosti 47,33 metrů čtverečních Jitce Kopecké a Petře Lhotkové. Obě dámy jsou Chrudimačky a doposud provozovaly své krámky v budově Hypermarketu Albert. Kopecká prodává spodní prádlo a Lhotková kosmetiku. Pokud by obě dámy na poslední chvíli s podpisem nájemní smlouvy „cukly“, nastoupí na jejich místo náhradnice, které ve výběrovém řízení skončily na druhém, respektive třetím místě.

[[img:chrn_fullwidth:14387:]]

V domě číslo popisném 87 v Široké ulici prodejny existovaly prakticky od jeho přestavby v 18. století. Původně celý patřil židovské rodině Adlerových, kteří se však nevrátili z koncentračního tábora Treblinka.

Chrudim – Je tomu rok, co firma K2 invest místního podnikatele Milana Kušty koupila zanedbaný dům v Poděbradově ulici. Stalo se tak poté, co o historickou nemovitost ztratil zájem Martin Málek z nedalekých Slatiňan. V jaké situaci se „Pippichův dům“ nachází nyní?

„Plánujeme budovu zbourat. V současné době žádáme o demoliční výměr. Poté dojde k výstavbě nového domu, v němž se budou nacházet obchody a kanceláře. V posledním podlaží by se mohly objevit byty,“ říká Milan Kušta.

Případná demolice domu, v němž žil Karel Pippich, není v rozporu s tím, co od potenciálního kupce požadoval původní vlastník – Město Chrudim. Podmínkou však bylo, že na nové stavbě zůstane zachována pamětní deska, jež připomíná právě Karla Pippicha. Ten  Od roku 1874 působil jako advokát v Chrudimi. Zapojil se zde do kulturního života; mimo jiné zvýšil úroveň místního ochotnického divadla a pěveckého spolku, uspořádal vystoupení předních umělců a jeho zásluhou získalo město přezdívku „Athény východních Čech“. Působil i v sokolském hnutí (1885 starosta chrudimského Sokola, 1887 náměstek starosty východočeské župy, 1889 člen výboru České obce sokolské, 1896 starosta východočeské župy). Dlouhodobě zasedal v chrudimském zastupitelstvu a městské radě, tři volební období byl rovněž poslancem českého sněmu za mladočeskou stranu. Příležitostně psal divadelní hry a básně. Na celostátní úrovni byl oceňován jako příklad venkovského intelektuála, který obětavě provádí drobnou práci pro národ. Současníci oceňovali i jeho řečnické schopnosti a politickou odvahu; na rozdíl od řady jiných politiků se například nebál chodit na dělnické schůze a dokázal tam slušně, ale důrazně oponovat demagogům a marxistům.

Karel Pippich zemřel v roce 1921 a byl pohřben na hřbitově U svatého Kříže.