Chrudim – Zdaleka nejpočetnější komise Rady města Chrudim je ta, jež řeší Zdravé město, Místní agendu 21 a související. Předsedá jí sám starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) a i se svým předsedou disponuje 19 členy. Ne právě malou část tvoří úředníci, docházka je vzorná a rozděluje granty i dotace plnými hrstmi.

Začátkem února se tedy pánové a dámy komisaři sešli, aby posoudili 33 došlých žádostí o ostatní dotace. Rozhodli se podpořit hned třicet z nich a rozdat 450 tisíc korun. Pokud by si snad někd vzpomněl později a žádal o další dotace, má smůlu. Komise Zdravého města si nenechala žádnou rezervu. I tak nemohla všem žadatelům vyhovět v plné výši.

Kromě dotací rozdíleli členové komise také granty. Mezi 13 žadatelů rozdali celkem 200 tisíc korun, dvě žádosti nepodpořili. Ani zde si nenechali žádnou rezervu.

Na koho se tedy usmálo štěstí? Český svaz bojovníků za svobodu získá pět tisícovek, Spolek Klíček a Klíčenky, jenž pod vedením Ivy Malinové rozdává radost, na letní tábor nedostal ani korunu. Prý nebyly splněny formální náležitosti. Smůlu mají Klíčenky také s žádostí o grant. Na projekt „Ta naše písnička česká“ nezískají od komise nic. Důvodem jsou opět formální nedostatky žádosti.

Kompletní přehled schválených dotací obsahuje příloha pod textem.  

Příloha: 

ma-6.2.2017-na-web.pdf

Chrudim – Město Chrudim stále porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítá zveřejnit platy úředníků. Tuto informaci přinesly Chrudimské noviny již několikrát. Přestože se redakce před více než měsícem na radnici opět obrátila s dotazem po výši odměn zaměstnanců města, nedorazila do dnešního dne ani odpověď, ani příslušné vyjádření, proč ji eventuelně poskytnout nelze.

V minulosti se přitom redakce nejčtenějšího periodika ve městě snažila z radnice informace o platech úředníků „vydolovat“ již několikrát. Ta odmítla zveřejnit, kolik byrokraté pobírají každý měsíc, přestože rozsudky Nejvyššího správního soudu hovoří ve prospěch zveřejňování. Ani argument, jenž byl právním oddělením městského úřadu použit v kauze Trunečková, nemá validitu. Samotný úředník nemusí se zveřejněním výše svého platu souhlasit.

V současné době se tedy Chrudimské noviny obrátily na nadřízený úřad, kterým je pardubický krajský úřad. V případě, že ani tento nedonutí místní radnici jednat, je redakce rozhodnuta postupovat dále a podat žalobu u správního soudu, jež v důsledku může skončit i obstavením účtů místní radnice. Stane se tak v případě, že tato nebude opět respektovat znění zákona o svobodném přístupu k informacím.  

Chrudim - Od soboty 11. února jsou opět povoleny návštěvy hospitalizovaných pacientů na všech pracovištích Nemocnice Pardubického kraje, tedy i v Chrudimi. Vzhledem k poklesu výskytu akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění v kraji rozhodl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje o ukončení zákazu návštěv hospitalizovaných pacientů.

Od soboty 11. února 2017 budou opět povoleny návštěvy na všech pracovištích Nemocnice Pardubického kraje, tzn. v Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a Svitavské nemocnici. Na návštěvu hospitalizovaných pacientů z důvodu jejich ochrany však nadále mohou přijít pouze lidé bez příznaků chřipky. Tato podmínka bude kontrolována.

Nemocnice děkují všem pacientům, jejich blízkým a celé veřejnosti za trpělivost v uplynulých týdnech během zákazu návštěv. Toto opatření bylo nezbytné pro ochranu zdraví pacientů i personálu vzhledem k rozsáhlosti letošní chřipkové epidemie.

Chrudim – Zapíchne-li zvědavý čtenář kružítko do mapy, vyjde mu překvapivá pravda – střed města se již dávno nenachází v okolí Resselova náměstí. Leží kdesi tam, kde stojí relikt komunistické totality, nákupní středisko Borzna. A právě tato stavba stále připomíná dobu, v níž vznikla.

Politická reprezentace města tak ráda přebírá ceny za historická města roku, vstřícnou a otevřenou radnici, Zdravá města. Přesto samotný střed, centrum města, zdaleka není tím, čím by se zdálo. Historické Resselovo náměstí v porovnání se skutečným srdcem Chrudimě připomíná Potěmkinovu vesnici. Zanedbaná Borzna plná obchodů a náleven přenese chodce do let dávno minulých.

[[img:chrn_fullwidth:14585:]]

V těsném sousedství gotického kostela svaté Kateřiny přitom stávala celá historická čtvrť, kterou však zvůle minulých let poslala do zapomnění. Na jejím místě vyrostlo monstrózní nákupní středisko, které snad již v době svého vzniku bylo přežité.

[[gal:14584]]

Po revoluci získala část nákupního střediska společnost Well group, která se profiluje jako „...společnost působící v podnikatelském prostředí bez jakéhokoliv čerpání veřejných nebo dotačních prostředků a bez realizací veřejných zakázek. V tradičních obchodních lokalitách postupně pořídila, nově vybudovala, zrekonstruovala několik větších, menších komerčních objektů, převážně určených pro maloobchodní činnost a skladování, pohostinství a ubytování v různých krajích České republiky včetně Prahy…“. Další část nemovitosti – ta, jež svým průčelím „oblažuje“ Palackého třídu, je ve vlastnictví soukromých osob. Většina z nich má vietnamské jméno.

[[img:chrn_fullwidth:14586:]]

Bezradnost a neschopnost místní samosprávy, v níž nedokáže dotlačit soukromníky k řádné péči o svůj majetek, se ve středu města ukazuje v plné nahotě.

Chrudim - Ve čtvrtek 9. února navštívila chrudimské výsadkáře velvyslankyně Spojeného království Velké Británie Jan Thompsonová. Seznámila se s činností české jednotky, která v zahraničních misích již několikrát působila společně s britskými vojáky.

Na chrudimském letišti přivítali velvyslankyni nastoupení výsadkáři 43. výsadkového praporu a zástupce velitele praporu major Ivo Zelinka. Paní velvyslankyně při této příležitosti  vzpomněla, že výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.

[[img:chrn_fullwidth:14579:]]

„Čeští výsadkáři jsou ostřílení bojovníci,“ řekla Jan Thompsonová, „Chrudimští parašutisté jsou bezesporu chloubou české armády. Velká Británie děkuje za nasazení českých parašutistů ve spojeneckých misích. Česká a britská armády společně zajišťují bezpečnost Evropy.“

[[img:chrn_fullwidth:14581:]]

Chrudimští vojáci poté předvedli svou vycvičenost a své vojenské dovednosti v rámci dynamické ukázky na výsadkovém cvičišti a seskoků. Paní velvyslankyni zaujala rovněž ukázka zbraní, vybavení bojových vozidel výsadkového praporu. Po absolvování všech ukázek na chrudimském letišti paní velvyslankyně osobně navštívila kasárna kpt. Jaroše, kde má 43. výsadkový prapor své sídlo, a krátkou pietou uctila památku padlých výsadkářů tohoto praporu v prostoru útvarového vlajkoviště.  

[[img:chrn_fullwidth:14575:]]

Celou návštěvu uzavírala beseda s klíčovými funkcionáři útvaru, při níž britská velvyslankyně nevyloučila budoucí možnost případné spolupráce s britskými výsadkáři. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale v Evropě zůstáváme,“ řekla Thompsonová. „Evropská a britská bezpečnost jsou spojené nádoby. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“

Chrudim – Město se vzorně stará o hroby a hřbitovy vůbec. Pozorně opravuje místa posledního odpočinku významných osobností. Na hřbitově u svatého Kříže se také v loňském roce objevily informační tabule, na nichž zájemce najde rozepsané, kde který nebožtík odpočívá. Instalovány letos budou i na hřbitově u svatého Václava.

Slavnostní odhalení tabulí na hřbitově u svatého Václava by se mělo uskutečnit začátkem června. Stejně jako na hřbitově u svatého Kříže by měly tři panely informovat o historii hřbitova, o ostatních chrudimských hřbitovech a zajímavých hrobech zde pochovaných osobností.

[[img:chrn_fullwidth:13135:]]

Hřbitov u svatého Václava byl zřízen jako náhrada zrušeného hřbitova v okolí kostela svatého Michaela Archanděla, nynější Zieglerovy sady. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo druhého října roku 1881. Původně se zde měla objevit i kaple zasvěcená svatému Václavovi, ale nakonec z její stavby sešlo. Je místem posledního odpočinku celé řady známých osobností.  

Chrudim – Silnice dostávají v zimním období pořádně zabrat. Nejvíce na výmoly a díry trpí vozovka v ulici Obce Ležáků, kde každý rok silničáři opravují výtluky, přesto je výsledek více než rozpačitý. Rozbité jsou však i silnice v centru.

Vozovka před kasárnami je podle všeho prokletá. V minulém roce se zde cestáři „realizovali“ hned několikrát, ale pokaždé došlo k vytlučení směsi a vznikly další díry. Reakcí na to byly ještě větší záplaty, které postupně tvořily kopečky. Mohutnou sněhovou nadílku sypače pokořily tunami soli. Vznikla břečka, jež zatekla do spár a následně roztrhala povrch vozovky. Dnes tak šoférům nezbývá, než zde opět kličkovat a doufat, že netrefí krtinu výspravkové směsi.

[[img:chrn_fullwidth:14570:]]

Nejinak tomu je v Novoměstské ulici. Také zde lze najít pořádné díry ve vozovce. Problém se také tvořil postupně. Nyní je zde několik výtluků, které čekají na jaro, aby dostaly nové záplaty. Vyfrézovat a opravit by však potřebovala celá půlka ulice ve směru od centra. Tradičním tankondromem zůstávají i ulice Malecká a v Tejnecku. 

[[img:chrn_fullwidth:14571:]]

V neposlední řadě je zde také známé propadliště pod silničním mostem v Rubešově ulici, na městské autostrádě. Zde se však posunulo ukotvení mostu a opravit ho musí Správa a údržba silnic Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:14572:]]

Kdo by však hledal informace o těchto nepříjemných komplikacích na webu města, jež má dokonce zřízenu speciální rubriku „aktuálně z dopravy“, hledal by marně. Poslední vstup sem šéf Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek udělal sedmého prosince loňského roku.

Chrudim – Spokojený s tím, jak technické služby zvládly přívaly sněhu, je jen málokdo. Vozovky v ulicích sice uklidily náklaďáky vesměs na jedničku, hůře na tom však byly chodníky. K problematice se teď vyjádřil i ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.

Webové stránky místní radnice přinesly jak dotaz nespojeného Chrudimáka Robina Nováka, tak reakci Zdeňka Koláře, jenž se ke všem výtkám postavil jako pravý šéf, který za každých okolností drží se svými podřízenými a z nastavené linie neuhne ani o píď.

[[img:chrn_fullwidth:14534:Centrum města uklizené v minulých dnech nebylo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je zcela zjevné, že technické služby odklízení sněhu nezvládají a to ani v centru. O sídlištích v okrajových částech města nemluvě. Jedním z faktorů jsou zřejmě i nedostatky v technickém vybavení, neb z valné části je úklid prováděn multikárami s pluhy, které zjevně neplní svou funkci, protože sníh jen udusají. Projevem zoufalství je ostatně i nasazení velkého silničního pluhu na chodníky na sídlišti U Stadionu,“ popisuje situaci ve městě Novák. Chrudimské noviny se již této problematice několikrát věnovaly, zlepšení se však v podstatě neudálo žádné. Podle Robina Nováka řada měst používá válcový silniční zametač, jenž se bez problémů dá namontovat na multikáru. Z chodníků prý odmete i větší vrstvu sněhu, po drobných úpravách ho lze používat i v létě a třeba i na podzim ke smetení listí.

Co na to Zdeněk Kolář? „Zmírňování následků spadu sněhu nebo mrznoucího deště je dost široká problematika, závislá i na specifice počasí. Technické služby vlastní jak radlice, tak zametací kartáče. Vše záleží na kvalitě sněhu, množství spadlých srážek a předpokládaném množství spadaných srážek. Kartáče po napadání více jak tří centimetrů vlhkého sněhu nebo při jeho dlouhodobém spadu nejsou účinné, zahlcují se. Proto při takové předpovědi vyjíždíme s radlicemi, aby se po několika desítkách minut vozidla nemusela vracet a přezouvat,“ tvrdí ředitel technických služeb. Brání něco tomu, aby se úklidu chodníků věnovali samotní zaměstnanci s košťaty v ruce, nebo je již ruční práci dávno konec? Nabízí se též spolupráce s úřadem práce, kterou si svého času technické služby nemohly vynachválit. Nasazení velkého pluhu v sídlišti však Kolář odmítá.

[[img:chrn_fullwidth:2880:V zimě se střídají teploty a sněhová břečka umrzá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle bývalého výsadkáře Koláře je letošní zima jiná, než ostatní. Střídají se během ní teploty a to má za následek zamrzání a ulouzávání povrchu. Uvědomuje si Zdeněk Kolář, že pokud by povrch byl dostatečně očištěn, nemá na něm co zamrzat a co se uklouzat?

[[img:chrn_fullwidth:3242:]]

„Co se týká použití kartáčů na této technice v létě – to je holý nesmysl. Zvíření prachu a nametání nečistot jen k okraji vozovky by bylo neúnosné a kontraproduktivní,“ reaguje Kolář na podnět. Výrobci zmiňovaných kartáčů však mají jiný názor. Nářadí lze bez potíží používat i v létě, stačí drobná úprava. Navíc, samotný zametací vůz technických služeb sice nepořádek okamžitě vysaje, ale ještě před tím dokonale zvíří prach.

[[img:chrn_fullwidth:3230:]]

„V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že v případě začátku spadu sněhu nebo mrznoucích srážek nejsme schopni být v jeden čas po celém městě. Máme zpracován plán zimní údržby, který stanovuje pořadí zmírňování následků zimního počasí. Samozřejmě reflektuje na páteřní komunikace, které využívá IZS či městská doprava, a také na komunikace a chodníky, kde se předpokládá velká koncentrace osob,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem jeho lidé bojují se sněhem. „Technické služby vlastní pět malých zametačů či vozidel s radlicemi a jeden velký sypač, všechny tyto prostředky jsou nasazeny v případě spadu sněhu,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Chrudim – Hospodaření města a jemu podřízených institucí je někdy nadmíru zajímavou hrou s čísly a penězi. Příkladem mohou být třeba městské lesy, které sice pravidelně vykazují zisky v řádu stovek tisíc korun, na druhé straně zase vysávají městský rozpočet prostřednictvím dotací.

V loňském roce tak lesy s velkou slávou opět oznamovaly, že čistý zisk po zdanění je 470 tisíc korun. Zástupci města a lesů však již neřekli druhou zprávu – investiční dotace na rok 2016, jež připlula z rozpočtu města, činila 540 tisíc korun. Peníze šly na rekonstrukci lesních cest v lokalitě Pohled – Rtenín. Ty už  jsou letos opraveny, o dotaci tak lesy nežádaly.

[[img:chrn_fullwidth:5069:]]

Kromě těchto peněz radnice vloni lesům poslala jako provozní dotaci ještě půl milionu korun. Tu lesníci využili na správu všemožných zařízení spojených s funkcí rekreačních lesů. Letos jim však půl milionu nestačí, takže zastupitelstvo lesům „přikleplo“ o dvě stě tisíc korun víc. Peníze opět mají najít využití v zajištění činnosti v rekreačních lesích v oblasti sportu, tělovýchovy a vzdělávání. Především jde o provozování a údržbu lanového parku, lezecké stěny, venkovní tělocvičny, rozhledny Bára a také lesních cest a stezek.  

Chrudim – S velkou slávou městská policie oznámila nákup dalších kamer, které mají „strkat nos“ do životů občanů města. Kolik nových kamer se v ulicích objeví? Jasné je dnes to, že pod dohledem budou třeba Široké schody a kruhové objezdy. Než na pravidelné obchůzky, vsadili strážníci opět na techniku. 

Další místa, kde by mělo dojít k instalaci kamer městského kamerového systému, se nachází před bankou na Palackého třídě a pod dohledem budou též výpadovky z Chrudimě. Za tuto radost utratí radnice statisíce. Zatímco v roce 2016 se na údržbu a servis kamerového systému schvalovalo půl milionu, na letošek zastupitelstvo „přikleplo“ milion tři sta sedmdesát pět tisíc korun. To je nárůst o více než polovinu. Celkem nabobtnal rozpočet městské policie z milionu devíti set tisíc korun na dva miliony sedm set třináct tisíc korun.

Mapa kriminality ukazuje samotnou Chrudim jako oblast průměrnou, co se týká trestných činů. Index kriminality je za loňský prosinec v Chrudimi 7.2, nejbližší Heřmanův Městec se může „chlubit“ číslem 12.8. Důvodem je především výtečná práce místní kriminálky, která po sobě nenechává žádné pomníčky nevyřešených případy. Celkem státní policisté v prosinci prověřili 28 případů.

Jak jsou na tom za stejnou dobu strážníci městské policie? V prosinci loňského roku přijali celkem 214 oznámení. V posledním měsíci roku řešili 126 přestupků, z toho 45 pokut zaplatili provinilci na místě, 31 nikoliv a 47 přestupků vyřešili muži zákona domluvou. Přestupkové komisi museli předat tři případy. Bez dvou rozdali stovku parkovaček. Mimo to odchytili třináct psů a dalších zvířat, dvakrát cestovali s nedobrovolným pasažérem na záchytku do Pardubic. Třikrát drželi přednášku ve škole, nebo školce.