Chrudim – Velký zájem vzbudila kauza pomrzlých rybek z jezírka v městském parku. Přestože se zdálo, že šupináči to mají spočítané, někteří z koi kaprů a karasů přežili. V neděli zde rybáři vyčistili jezírko a odlovili živé ryby.

Existují dvě teorie, jak se v rybníčku rybky objevily. Podle jedné je zde vypustili chovatelé, podle jiné se jikry se zárodky mohly přilepit na nohy zdejším kachnám. Ryby tu tak mohly žít i bez asistence člověka. Ať už byl jejich původ jakýkoliv, brzy se staly oblíbenou součástí parku. Děti i dospělí je zde rádi krmili, šupinatí obyvatelé jezírka se proto začali množit geometrickou řadou, brzy se jich pod hladinou proháněly stovky.

Zástupci Městského úřadu Chrudim nyní žádají návštěvníky, aby do jezírka žádné další ryby nevysazovali. Radnice na životě v jezírku nemá velký zájem, o koi kapry a další se nikdo starat nebude. Pravidelný přítok rybníčku chybí a také v zimě nebudou strážníci se sekerou zajišťovat obyvatelstvu jezírka tak potřebný kyslík. V případě uhynulých rybek by se přitom dalo hovořit i o týrání zvířat, jelikož vinou laxnosti města jich zde stovky zahynuly. Většina těch, kdo park pravidelně navštěvují, je přitom pro zachování veselých obyvatel jezírka na jejich původním místě. Je tak jen otázkou času, kdy se zde objeví znovu. 

Chrudim/Pardubice - Dva nové ředitele bude mít od příštího měsíce Nemocnice Pardubického kraje (NPK). Dojde tím k zeštíhlení managementu. Dosud mělo všech pět nemocnic zapojených do holdingu svého ředitele, nově budou pouze dva, jeden pro Pardubickou a Chrudimskou nemocnici a jeden pro Litomyšlskou, Svitavskou a Orlickoústeckou nemocnici. Ve funkci však zůstává i generální ředitel Tomáš Gottvald. 

Pardubice a Chrudim povede bývalá primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. Hodlá mimo jiné usilovat o rozšíření Pardubické nemocnice o další specializovaná pracoviště a o vybudování centra laparoskopické chirurgie v Chrudimi. „Jsem přesvědčena, že v první řadě je třeba využít důvěry, kterou zaměstnanci mají ke svým přímým nadřízeným. Je nutné je daleko intenzivněji zapojit do fungování nemocnic a hledat s nimi nová řešení,“ říká Štěpánka Fraňková.

[[img:chrn_fullwidth:372:]]

Ústí nad Orlicí, Svitavy a Litomyšl bude řídit bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Jedním z jeho cílů je optimalizovat náklady a centralizovat drahé provozy, u nichž je potřeba počítat s většími investicemi a vyššími nároky na počet personálu. „Chci nastolit prostředí, které umožní co nejlepší spolupráci lékařů a zdravotníků všech tří nemocnic,“ uvedl dále Tomáš Julínek.

[[img:chrn_fullwidth:5063:]]

Hlavním cílem zeštíhlení managementu nebyla úspora, ale lepší řízení daných zařízení vzhledem k nové strategii, která by měla zlepšit jejich spolupráci při poskytování zdravotní péče. „Před novými řediteli je spousta práce, záhy se s nimi setkáme, abychom si upřesnili jednotlivé úkoly, věřím, že vybraní kandidáti budou posilou pro tým Nemocnice Pardubického kraje. Očekávám, že se s plnou vervou pustí do práce na nové strategii tak, aby i budoucnu byla zajištěna kvalitní a dostupná zdravotní péče v celém regionu,“ dodává generální ředitel NPK Tomáš Gottvald.

Chrudim – Historický dům ležící na náměstíčku U Vodárny podle nejnovějších informací změnil majitele. Nemovitost byla dlouhou dobu na prodej, protože penzion s vinárnou příliš neprosperoval. Dobře informovaný zdroj tvrdí, že majitelem stane místní podnikatel Miroslav Božetický, respektive jedna z firem, kterou stavař ovládá.

Dům, do nějž se již několik provozovatelů a majitelů pokoušelo vrátit život, byl k mání za necelých sedm milionů korun. V přízemí se nachází zmiňovaná vinárna s efektním pohledem na mlýnské kolo, v prvním patře potom kuchyně a v patře druhém dobová restaurace. V době, než došlo k zakonzervování celého objektu, fungoval zde také penzion.

[[img:chrn_fullwidth:14620:]]

Zda se do bývalého „kata Mydláře“ restaurace vrátí, ukáže až čas. Už teď se ale hovoří o tom, že v Božetickém roste známému místnímu provozovateli hospod a restaurací Františku Lankašovi výrazná konkurence. Stavař Božetický má stát i za provozovatelem Restaurace U Kapličky.

Dům byl původně vodárenskou věží, která nahradila v roce 1670 středověkou vodárnu v Soukenické ulici. Zdejší vodárna vytlačovala vodu do vodárenské věže „na Puši“, odtud zásobovala kašny a kapucínský klášter. Do roku 1951 zásobovala už jen kašnu. V roce 1852 přestavěl budovu František Schmoranz, aby se později změnila na obytný dům. V letech 1994-95 proběhla další změna, tentokráte na restauraci. Celý dům je registrován jako kulturní památka

Chrudim – Oživit Městský park, bývalé Leninovy sady se dá různě. Lze upravovat zeleň, vysazovat novou. Možné také je „vylepšit“ vybavení parku nejrůznějšími atrakcemi pro děti i odrostlejší mládež. Milovníci zlatých rybiček v rybníčku však nyní zapláčou. Většina rybek je mrtvá.

Nejde o žádné překvapení. Tuhá zima způsobila zamrznutí zbytků vody v jezírku a rybky měly minimální šanci přežít. Nezbyl jim žádný prostor, v němž by mohly zachránit své životy. Prakticky do jedné tak zaplatily životem. Zbylo jen pár přeživších jedinců.

[[gal:14619]]

Radnice však od ryb dává ruce pryč. Nebylo to město, kdo zde šupináče vysadil. Mezi lidmi se hovoří o dávné aktivitě jednoho z místních chovatelů, který už nevěděl, kam by pár zlatých rybek vypustil, zvolil tedy jezírko v Městském parku. Postupem času došlo k rozmnožení veselých obyvatel jezírka. Ti pak lákali především děti, které je rády krmily. Nyní nezbývá, než mrtvolky posbírat, než začnou zavánět. 

Chrudim – Před rokem město informovalo Českou inspekci životního prostředí o nešetrném ořezu akátů před obchodním domem Tesco. To si u společnosti AB Facility objednalo jejich zmlazení, výsledek byl spíše tristní. Nyní inspekce „napařila“ pokutu sedmdesát tisíc korun.

„Pracovník společnosti AB Facility, která byla na ořezy stromů najatá Teskem, provedl ořezy velmi nešetrně. Stromy přišly o velkou část koruny. Odborný posudek prokázal, že tímto zásahem došlo ke zkrácení jejich životnosti a jsou výrazně více ohroženy infekcemi,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. V současné době však akáty, které jsou mnohde považované spíše za stromy plevelné, rostou vesele dál. Firma AB Facility se proti rozhodnutí inspektorů neodvolala a pokutu zaplatila.

[[gal:12583]]

Celý případ připomíná spíše přísloví „zloděj křičí, chyťte zloděje“. Samotná radnice citem k úpravám zeleně ve městě příliš neoplývá. Před několika lety nechala zlikvidovat poslední alej ve městě v Nerudově ulici, pokácet smrky za hasičárnou a naposledy též necitlivým řezem podepsala ortel smrti několika stromům na náměstíčku pod Širokými schody.  

Chrudim – Úpravy, jichž se před lety dočkala část bývalého mlýnského náhonu v centru města, jsou u veřejnosti velmi oblíbené. Vracejí sice do města divokou přírodu a s ní i nevítané návštěvníky v podobě komárů a klíšťat, přesto si řada Chrudimáků nemůže vynachválit posezení na trávě u tekoucí vody. Radnice teď představila studii, z níž plyne, že úpravy náhonu by mohly pokračovat.

Architekt Michal Fišer zpracoval studii úprav náhonu v místech, kde dnes stojí třeba budka s veřejnými záchodky a také dále směrem k mlýnu. Objevit by se zde mohly třeba plochy určené primárně pro pořádání jakýchsi pikniků a také lávka lemující náhon.

[[img:chrn_fullwidth:14615:]]

„Navrhujeme maximálně uvolnit prostor ulice Čs. Partyzánů odstraněním objektu veřejných záchodků, snížením přilehlého terénu a odstraněním části neperspektivních porostů. Otevírá tím nejen prostor samotný, ale nabízí se tím mnohem širší možnost pro fyzický kontakt s městským náhonem, který se více uplatňuje i pohledově. Zároveň se výrazněji uplatňuje v dálkových pohledech z lávky frontální průčelí divadla Karla Pippicha. Ulice Čs. Partyzánů získává zaslouženou noblesu. Podmínkou navržených úprav je nalezení pozice/pozic pro přemístění veřejného wc, s ohledem na prostorové možnosti území doporučujeme volbu jiného (buňkového) řešení wc, rozmístěného případně na více místech,“ uvádí ve své studii architekti. V ulici Čs. partyzánů by navíc mohla vyrůst další parkovací stání a sice v podobě stání kolmého.

Podrobnosti studie si lze prohlédnout v příloze pod textem.  

Příloha: 

brozura_160413_plne_rozliseni.pdf

situace_160413_plne_rozliseni.pdf

Chrudim – „V jakém stavu je výstavba cyklostezky na Podhůru,“ zeptal se pozorný čtenář v diskusi pod jedním z článků Chrudimských novin. Redakce neváhala a kontaktovala vedení města. To bryskně odpovědělo a nezbývá, než jeho odpověď zpracovat.

Cyklostezka ve směru, jímž se vydávají především o víkendech davy Chrudimáků, citelně chybí. Popsány již byly stohy papíru a to jak toho reálného, tak virtuálního. Stezka však stále neexistuje. Blýská se na lepší časy? „Větší část pozemků potřebných pro výstavbu této cyklostezky je již smluvně zajištěna – smlouvami o smlouvě budoucí kupní, nájemní smlouvou, smlouvou o právu provést stavbu a dalšími. V současné době se řeší úprava projektové dokumentace pro územní řízení z důvodu investičního záměru jednoho z vlastníků pozemků dotčených stavbou,“ uvádí ve své odpovědi starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Od loňska se sice jedná o určitý posun, ale k samotné stavbě zbývá ještě dlouhá cesta.

Stezka pro cyklisty, jež by měla přivést kolaře bezpečně až třeba k singltreku v lesích, není však jedinou, jež v okolí města absentuje. Další cyklostezka by měla být vybudována v rámci stavby druhé části obchvatu města a sice směrem na Tři Bubny. „Město, potažmo architekt města, kašle na budování cyklostezky na Tři Bubny. Podle posledních informací Ředitelství silnic a dálnic toto vůbec neřeší a tak po zbudování obchvatu, budou cyklisté nuceni jet na velkou křižovatku a až z ní se dostávat na Řestok,“ uvádí ve své reakci jeden z čtenářů Chrudimských novin, jehož jméno redakce pochopitelně zná.

[[img:chrn_fullwidth:14614:]]

Jak s tímto dotazem vypořádal starosta? „Možný koridor pro výstavbu této cyklostezky je dán platným územním plánem. Vzhledem k tomu, že o dalším postupu města nebylo doposud rozhodnuto, nelze v tomto případě poskytnout informace dle patřičného zákona,“ uvádí Petr Řezníček.

Chrudim – Místní nemocnice zkvalitňuje prostředí pro rodičky a jejich novorozené děti. Z tohoto důvodu od začátku roku probíhá částečná rekonstrukce sociálních zařízení na oddělení šestinedělí, které je dočasně přesunuto do jiných prostor v přízemí. Provoz porodnice je však nadále zachován.

„Porody nadále probíhají bez jakýchkoliv omezení,“ potvrdil primář gynekologicko-porodnického oddělení Tomáš Pavlíček a dodal: „Díky přestěhování oddělení šestinedělí jsme mohli zachovat kontinuitu provozu i v této mimořádné situaci. Ženy mají k dispozici dvoulůžkové pokoje, které jsou zařízené podobně jako na původním oddělení šestinedělí. Navíc v rámci této rekonstrukce budeme provedeno i plánované malování. To znamená, že oddělení v letošním roce nebude uzavřeno.“

[[img:chrn_fullwidth:378:]]

Rodičky tak mohou nadále využívat péče a služeb chrudimské porodnice, která pracuje i na dalším zlepšení prostředí na porodních sálech. „Stále je vybavujeme novým nábytkem a pomůckami ke zpříjemnění porodu. Ženy mají k dispozici vanu, různé masážní prostředky, teplou rašelinu k nahřívání, žebřiny, stoličky nebo balóny. Možná je i aromaterapie či muzikoterapie. Bezplatně poskytujeme epidurální analgézii, Entonox a jiné metody tišící bolest při porodu,“ uvedl primář Pavlíček.

[[img:chrn_fullwidth:371:]]

Chrudimská porodnice je mezi ženami oblíbena. Svědčí o tom i dotazníky spokojenosti rodiček za loňský rok, v nichž byla hodnocena jako nejoblíbenější v rámci Nemocnic Pardubického kraje. „Velice nás to těší, máme radost z přízně rodiček. Svým přístupem se snažíme tuto vysoko nastavenou laťku udržet,“ říká Pavlíček.

[[img:chrn_fullwidth:375:]]

O oblibě svědčí i statistická čísla. V minulém roce v porodnici Chrudimské nemocnice rodilo 1141 žen. Je to o 100 více než o rok dříve. „Snížili jsme i podíl císařských řezů. V tomto trendu chceme pokračovat a zároveň chceme nabízet kvalitní péči o rodičky v průběhu porodu a po něm,“ uzavírá primář Pavlíček.

Chrudim – Lokální mediální scénou v minulých dnech prolétla informace, kterou jako první přinesl Český rozhlas Pardubice. Městský architekt Marek Janatka se v ní opětovně vyjadřoval k parkování ve městě. Po celé řadě rozporuplných reakcí se teď Janatka rozhodl svá slova uvést do kontextu  a to formou reakce na webovkách města.

Městský architekt, jenž se „proslavil“ svým souhlasem s prapodivnou výstavbou v ulici Svatopluka Čecha, nejprve konstatuje, že zpráva vysílaná rozhlasem byla pravděpodobně vytržena z kontextu. „Město již dlouhodobě připravuje možnosti parkování, jak v sídlištích, tak v centru města. Z dlouhodobého hlediska není možné výrazně zvětšovat povrchové plochy parkování na úkor zeleně, hřišť a dalších aktivit. Podle mne je hlavní cestou řešení podzemního parkování. Je to sice nákladná cesta, avšak použitím například jen polozapuštěných staveb lze ušetřit,“ tvrdí architekt Marek Janatka. Diskutovaný parkovací dům, o němž Chrudimské noviny přinesly poměrně obsáhlý materiál tak není tím, co by bylo momentálně finančně přijatelné.

„V současné době právě pro chrudimská sídliště připravujeme koncept polozapuštěného parkování o kapacitě zhruba 20 stání. Projekt se právě prověřuje z hlediska statiky, pak bude možné udělat přesnější rozpočet. Principem je, že taková stavba nebude velká, bude v celkové investici zvládnutelná provozním rozpočtem města a především nalezneme asi 20 lidí, kteří například budou ochotni stání splácet nebo platit nájem. Sám osobně jednám o možnostech sponzoringu nebo dotací. Na povrchu poroste tráva, nebo si budou hrát děti,“ přibližuje podrobnosti nového městského projektu architekt.

Proč se tedy radnice nevydá cestou stavby většího zařízení, jež by našlo své využití? Podle Marka Janatky by bylo problematické shánět tak velké množství zájemců, kteří by byli ochotní za parkování platit. Vzhledem k tomu, že v organizování nejrůznějších setkání za účelem zjištění „Desatera problémů města“ místní samospráva exceluje, co jí brání v organizaci veřejného projednání stavby parkovacího domu na některém ze sídlišť? „Pouze doplňkovou informací ve zmiňovaném rozhovoru bylo, že stavět obrovský nadzemní vícepodlažní dům pro například 100 aut je sice možné, ale předpokládá to, že se najde 100 lidí, kteří si stání pronajmou nebo koupí. Také jsem pro rozhlas uvedl, že všechny tyto aktivity podporuji a pokud se zájemci najdou, určitě budu první, který ten záměr bude prosazovat. Musí to mít ale ekonomický základ, jinak jsou to jen řeči a plány,“ koriguje případné informační šumy Marek Janatka a uzavírá rýpancem do médií: „Pokud tedy ze zpráv pro občany vyplynula informace, že město parkovací objekty nepodporuje nebo parkování nemá zájem řešit, pak to svědčí spíš o nízké informační hodnotě médií, nikoli o nezájmu města o tuto problematiku.“

Chrudim – Ve středu 22. února se opět v Muzeu sešli všichni ti, kdo měli čas a chuť řešit Desatero problémů města. Není žádným překvapením, že nově schválené „problémy“ města příliš neodrážejí skutečné potíže, s nimiž se jeho obyvatelé denně potýkají.

Přesto si organizátoři pochvalovali účast a hned na úvod přítomným sdělili, proč se městu nepodařilo nic z loňského desatera prosadit a uskutečnit. Po několika hodinách rokování a vhodného směřování, narodilo se nové Desatero problémů města. Co tedy obsahuje?

[[img:chrn_fullwidth:14609:]]

Na prvním místě se nachází požadavek urychlit rekonstrukce škol. A to jak budov, tak zahrad a hřišt. Obrovitá investiční akce, na níž s největší pravděpodobností nebudou peníze. Druhé místo „okupuje“ stále přítomná snaha o vybudování nového skate-parku. Třetici uzavírá restart letního kina.

Kompletní přehled nového desatera obsahuje obrázek výše.