Chrudim – Městská policie má hlavní velitelství na Resselově náměstí v budově staré radnice. Mohlo by se zdát, že toto strategické místo je výhodné, ale nic by nebylo dále pravdě. Strážníci se proto měli již několikrát stěhovat do lepšího, leč prozatím se nic neděje.

Původně měli měšťáci přejít do objektu, který roky využívala státní policie a radnice ho chtěla směnit za pozemky, jež by se policistům hodily. Ze směny nakonec sešlo po zásahu ministerstva financí. Nakonec se místo pro novou služebnu přeci jen našlo. Jde o dům číslo popisné 29 v Široké ulici. Ani ten však není možné obývat okamžitě.

„Městská policie má být umístěna v objektu číslo popisné 29 v Široké ulici. Projektová dokumentace pro úpravu vnitřních prostor je aktuálně zpracovávána projektantem. Dále však byly zjištěny závady v navazujících částech objektu – jde především o střechu, stropy a okna – takže úpravy a opravy objektu je nutné řešit komplexně. Termín stěhování strážníků proto nelze jasně stanovit,“ uvádí radnice.   

Chrudim – Městský kamerový systém by si zasloužil kompletní renovaci. Tato informace není pro pravidelného čtenáře Chrudimských novin žádnou novinkou. Již před třemi lety totiž prosákla na veřejnost zpráva o tom, že několik kamer nefunguje vůbec a další jsou také zralé na opravu. Jak se má situace nyní?

Pravidelné svodky městské policie – tedy informace o tom, co a kdy strážníci vykonali, příliš zpráv o zásazích na základě zjištění z kamer městského kamerového systému neobsahují. Skoro se až nabízí spekulativní otázka „K čemu kamery vlastně jsou, kdy buď nefungují, nebo nezachytí žádné přestupky?“.

[[img:chrn_fullwidth:5662:Také skatepark býval pod dohledem kamery.  Foto: Chrudimské noviny]]

Před třemi lety byla tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová poměrně sdílná a ochotná dokonce jmenovat konkrétní kameru, která je mimo provoz. Šlo o „oko“ v Havlíčkově ulici. Tuto „chybu“ však v současné době starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) po dotazu Chrudimských novin neudělal. „V současné době je ve městě umístěno celkem 24 kamerových bodů – jde o kombinace otočných a pevných kamer,“ říká starosta. Před třemi lety jich bylo 28. „Z tohoto počtu jsou dvě kamery z technických důvodů nefunkční. Konkrétní místa jejich umístění však prozradit pochopitelně nemohu.“ O něco sdílnější je však web městské policie, který jako nefunkční uvádí kameru u nákupního střediska Kateřina.

[[img:chrn_fullwidth:5272:Vidí, nebo nevidí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Městský kamerový systém byl vytvořen před 14 lety a to s omezeným počtem kamer. Jejich počet se ale postupně zvyšoval. V tomto roce byla také vytipována nejrizikovější místa z pohledu možného narušení pořádku. Postupem let se však problémové lokality mění a tak v minulých měsících proběhla jednání za účasti všech dotčených subjektů s cílem aktualizovat seznam míst, kde by kamery měly být umístěny,“ uvádí Petr Řezníček. Úředníci, policisté a představitelé místní samosprávy se dohodli, že na některých místech kamery zmizí, jinde se zase nové objeví. „K prvním krokům došlo již v tomto roce, další plánované změny by měly být uskutečněny v roce 2017 a letech následujících. Záležitost tedy není odložena k ledu, ale průběžně ji řešíme,“ uzavírá starosta. Lidé tedy oku Orwellova Velkého Bratra rozhodně v budoucnu neuniknou.  

Chrudim – Městské kino se po dobu své existence potýkalo s celou řadou problémů. Nejprve to byla zastaralá technologie, později nevytopený sál. V současnosti je kino opět mimo provoz.

Městské kino nehraje do odvolání a to tedy znamená, že ani zodpovědní pracovníci netuší, kdy se ho opět podaří uvést do provozu. Důvodem má být závada na digitálním zařízení v promítací kabině. Zakoupené vstupenky mohou diváci vrátit v pokladně.

Městské kino bylo přesně před třemi lety za více než milion korun modernizováno tak, aby bylo schopno konkurovat moderním multiplexům vybaveným digitální projekcí. Ta se však podle všeho porouchala.

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny několikrát obšírněji informovaly, komise rady města jsou prapodivné instituce. Některé jsou aktivní tak, že každý měsíc poctivě zasedají a ze svých jednání zveřejňují i závěry. Jiné připomínají tajemný hrad v Karpatech, další se podle všeho nescházejí vůbec.

Tou vůbec nejaktivnější komisí je komise historická a letopisecká. Prakticky měsíc co měsíc se její členové sejdou a rokují. Na „chvostě“ sedí komise rozvoje a výstavby města, jež se podle zveřejněných zápisů sešla naposledy 7. září 2015. Redakci teď zajímal názor samotného města na fungování komisí a také relevanci jejich doporučení i závěrů. Odpověď překvapí.

[[img:chrn_fullwidth:13313:Jeden z výsledků jednání historické komise. Nové informační tabule na hřbitově u Kříže.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dle jednacího řádu komisí Rady Města Chrudim, jenž byl schválen 30. března 2015, se komise schází ke svým jednáním dle potřeby. Názor, že některé komise se nescházejí vůbec, nelze na základě provedené kontroly potvrdit. Každá komise se v roce 2016 minimálně jednou sešla. Mají přitom různý charakter a třeba ta pro občanské záležitosti nedělá zápisy vůbec, neboť její výstupy jsou v jiných složkách,“ tvrdí ve své reakci, podepsané starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED), radnice. Kam se poděly letošní zápisy výše zmiňované komise rozvoje a výstavby však již neuvádí. Jedná se o úřednický šlendrián, v němž se zodpovědný byrokrat rozhodl nezveřejnit zápis, nebo zkrátka žádný zápis neexistuje, protože komise letos nejednala?

[[img:chrn_fullwidth:13907: Větrníkem se zabývala i komise rozvoje a výstavby města, která prý i v současné době usilovně jedná. Výstupy však neexistují.  Foto: Chrudimské noviny ]]

Mnozí členové komisí si stěžují na frustrující skutečnost – rada města závěry odborníků zasedajících v komisích často vůbec nereflektuje. Tito lidé se pak logicky ptají, jaký smysl jejich práce pro město vůbec má. I na to má radnice patřičnou odpověď. „V souladu s ustanovením zákona 128 o obcích může rada města zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce. Z tohoto zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že stanoviska a usnesení komisí nemají pro radu jakéhokoliv města či obce závazný charakter,“ uvádí v odpovědi Město Chrudim. Je tedy zřejmé, že i kdyby se členové komisí rozkrájeli, jejich závěry mohou radní směle ignorovat a vše je vlastně v pořádku. Znovu je tedy na místě otázka: „K čemu vlastně komise jsou?“.  

Chrudim – Každému, kdo by snad na základě vyjádření městské zastupitelky a manažerky Zdravého města Šárky Trunečkové (SNK – ED) nabyl dojmu, že radnice se vykašlala na veřejné projednání výstavby stanice RZS U Stadionu, město vzkazuje: „Mýlíte se“. Veřejné projednání prý proběhlo.

Byl to městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), kdo Trunečkovou na posledním zasedání zastupitelstva atakoval s dotazem, zda vůbec měli lidé příležitost mluvit do likvidace zeleně v místech, kde má stanice rychlé záchranné služby vyrůst. Manažerka Zdravého města odpověděla: „Kulatý stůl žádný nebyl, projednávání žádné nebylo v rámci Zdravého města,“ zní její doslovná odpověď, jež je dohledatelná ve zvukovém záznamu z jednání městských zastupitelů.

[[img:chrn_fullwidth:14033:]]

O to více pak překvapí reakce starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED). Ten teď totiž tvrdí, že veřejné projednávání výstavby stanice a tím i likvidace stromů proběhlo 15. června letošního roku v rámci projednávání návrhu změny číslo jedna územního plánu města. Kdo se tohoto veřejného projednání nezúčastnil, nemůže teď „brečet“, že ho radnice převezla a za humny mu nechá vystavět hlučné garáže pro sanitky. Starosta však jedním dechem tvrdí, že pokácené stromy bude muset investor výstavby nahradit novými jinde. 

[[img:chrn_fullwidth:374:Sanitky mají své hlavní stanoviště přímo v nemocnici, což by se mělo změnit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nabízí se paralela s případem Miloše Chudáčka. Také jemu město za zády změnilo územní plán a z pozemků k výstavbě výrobních hal udělalo ochrannou zeleň. Byla to prý jen jeho chyba, že se o změny v územním plánu nezajímal a je neřešil. Jak však měl podnikatel, respektive obyvatel sídliště U Stadionu vůbec tušit, že se něco takového chystá? Na to má všemocný úředník jedinou odpověď: „Neznalost neomlouvá“. Kam se poděla slušnost a vědomí služby těm, jejichž odvody tvoří část mzdy úřednické armády? To již nejspíše přesahuje chápání průměrného byrokrata.  

Chrudim/Praha – Významných osobností těsně spjatých s městem není zrovna mnoho. Každý si jistě vzpomene na Josefa Ressela, Viktorína Kornela ze Všehrd a po troše pátrání v paměti vytane na mysli i jméno Jana Nepomuka Štěpánka. 

Štěpánek se sice ve městě pouze narodil a dál již pokračoval ve studiu v Litomyšli, ale přesto jde o člověka, jenž výrazným způsobem přispěl ke vzniku českého divadla a Chrudim do jisté míry proslavil. Ve Štěpánkově ulici najde zvídavý chodec jeho rodný dům, poslední odpočinek však dramatik spí na Olšanských hřbitovech. Potomci někdejšího ředitele Stavovského divadla však žijí dodnes. 

Historická a letopisecká komise by teď ráda zapojila radnici do akce, kterou vymyslela Správa pražských hřbitovů. Jedná se o „adopci“ hrobu významné osobnosti a tou by v případě Chrudimě měl být právě Jan Nepomuk Štěpánek. V brzké době tak dojde k prověření finanční náročnosti a následně by město mohlo dramatikův hrob „adoptovat“. Vzalo by tak na sebe břímě nákladů péče o náhrobek a okolí místa poslední odpočinku Jana Nepomuka Štěpánka.  

Chrudim – Pět let má radnice k dispozici souhlasná stanoviska úřadů a institucí, které mají co mluvit do stavby vlakové zastávky U Stadionu. Přestože již před rokem slibovalo město výstavbu v roce 2017, momentálně nic takovému kroku nenasvědčuje.

Po vlakové zastávce zde přitom touží nejen obyvatelé největšího chrudimského sídliště, ale i zákazníci zdejšího obchodního domu Tesco. Nově tady vznikly i domky v místní části Píšťovy a jejich obyvatelé by prý také rádi využívali vlakovou dopravu jako levnější alternativu k té automobilové. Vedení města, na němž vybudování zastávky stojí, říká opět jasné „ne“.

[[img:chrn_fullwidth:14193:]]

„Na akci vybudování vlakové zastávky U Stadionu bylo vydáno územní rozhodnutí, které je pravomocné. Vzhledem k jeho platnosti do listopadu letošního roku bude zažádáno o jeho prodloužení, protože je nutné dopracovat koncepční řešení celého území v širších souvislostech,“ uvádí k dotazu Chrudimských novin starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Před rokem přitom šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký tvrdil, že „...máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017...“.

[[img:chrn_fullwidth:459:]]

Právě Odbor regionálního rozvoje vlastní studii vybudování zastávky, jež obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, přehlednou situaci stavby, technickou zprávu, výpis pozemků dotčených stavbou, situaci, situaci stavby, vzorové příčné řezy, záborový elaborát, osazení stavby do územního plánu, dokladovou část. Co přesně v těchto materiálech chybí a stavba nemůže být zahájena? S velkou pravděpodobností nic, kromě jasně stanoveného rozpočtu. Vedení města však upřednostňuje jiné projekty a zastávka U Stadionu tak zůstává prozatím pohřbeným projektem. 

Chrudim – Rok se s rokem sešel a město musí hledat nového kronikáře. Takřka na měsíc přesně rezignovala kronikářka Jana Stejskalová, která ve funkci nahradila Ivo Šulce. Kronikářka má moc práce a spoustu času si vezme i studium na vysoké škole.

Jana Stejskalová, jež podle závěrů historické a letopisecké komise rady města ve své funkci obstála na jedničku, uvádí jako důvod pro svou neočekávanou rezignaci nahromadění pracovních a studijních povinností. Kronikářka studuje filosofii v doktorském programu na Universitě Pardubice, kde se věnuje osobnosti Jana Amose Komenského. V práci pak opustila pozici asistentky starosty města a nově se realizuje jako metodik veřejných zakázek.

[[img:chrn_fullwidth:5065:]]

Historická komise proto doporučuje radním, aby v co nejkratším termínu schválili nové výběrové řízení, z nějž by nový kronikář vzešel. Podmínky jsou obligátní – vysokoškolské vzdělání je výhodou, bydliště v místě nutné. Dále morální bezúhonnost, znalost místních poměrů, předností je zkušenost s publikační činností a stylistická zdatnost. Kronikář by též měl zvládat případné přednášky a besedy. Znalost práce s počítačem a fotoaparátem je též výrazným plusem. Výběrové řízení by se mohlo uskutečnit začátkem prosince.  

Chrudim – Místní radnice se teď musí popasovat se zákonem, který výrazně upravuje možnosti, jak povolit výjimku z nočního klidu. Novou vyhláškou se v listopadu bude zabývat i městské zastupitelstvo

Dne 1. října 2016 došlo v souvislosti s novelou zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, provedenou zákonem č. 204/2015 Sb. ke změně ustanovení § 47 odst. 3. Jeho dosavadní znění bylo: „Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou“.

Nově se mění na následující znění: „Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že výjimečné případy, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná, bude od 1. října 2016 možné stanovit pouze přímo v textu obecně závazné vyhlášky. Obce tedy ztrácí možnost udělovat výjimky z doby nočního klidu prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu obce na základě obecně závazné vyhlášky.

„Nemáme z toho žádnou radost. Je to další z kroků státu, kterým se omezují kompetence samosprávy a navíc i komplikuje život pořadatelům akcí,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED). Chrudim udělovala každým rokem asi dvacet až pětadvacet povolení na akce po 22. hodině. Novou vyhlášku mají zastupitelé projednat v prosinci. V jejím návrhu budou kromě všech tradičních akcí i ty, jež pořadatelé městu do té doby nahlásí. „Předpokládám, že zastupitelstvo bude seznam akcí, u nichž by mělo dojít ke zkrácení nočního klidu, na svých jednáních postupně rozšiřovat,“ doplnil místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Obyvatelé města přitom tolerancí k rušení nočního klidu právě neoplývají. Nemine měsíc, aby strážníci městské policie nemuseli řešit udání na příliš hlučnou oslavu. Obvykle se však tyto prohřešky řeší pouze domluvou.  

Příloha: 

informace_k_novele_zakona_o_prestupcich.pdf

Chrudim – Podzimní měsíce si v počtu uzavírek a dopravních omezení nezadají s těmi letními. Nejen řidiči ale i chodci teď musí třeba pod Myší dírou volit jiné trasy, protože schody zde zmizely a kdo ví, kdy se vrátí.

Uzavírka schodů pod touto místní fortnou by měla trvat až do konce listopadu. Radnice zde nechá vyrobit zcela nové schodiště, objeví se i lampy veřejného osvětlení a samozřejmě též zábradlí. Dělníci mohou v případě potřeby uzavřít i Soukenickou ulici. Alespoň tudy skutečně neprojede žádný pirát za volantem nedbající zákazů vjezdu.

[[gal:14186]]

Od úterý 11. října je také uzavřena část Filištínské ulice, protože se zde opravuje kanalizace. Uzavírka by měla skončit 27. října. Po dobu uzavírky se otáčí jednosměrný provoz v této ulici a sice tak, že vjezd do ní je nyní ze Široké ulice a výjezd ulicemi Kollárova a Fortenská. Úsek mezi ulicemi Fortenská a Kollárova je pak obousměrný.

[[gal:14188]]

Dalším dopravním omezením, které se však dotkne převážně cyklistů, je uzavírka cyklostezky u Tesca. Až do 31. října se zde rekonstruuje plynovod. Pozor by si měli dát i chodci i řidiči v Novoměstské ulici, kde místní internetový poskytovatel číslo jedna, firma OMEGA plus od 19. října do 31. října chce rozšiřovat svou optickou síť a bude muset rozkopat chodník i část silnice.