Chrudim – Zdaleka ne každé kácení stromů na území města je zbytečné. Mnohdy jsou listnáče a jehličnany zkrátka jen mrtvou schránkou, která hrozí pádem na chodce a auta. Občas se sice nedaří stanovit zdravotní stav stromu zcela přesně a ten se při silném větru poroučí k zemi, jindy je prevence úspěšná.

Změny v této oblasti se však velmi dotýkají každého čistokrevného Chrudimáka. Kolem stromů a stromků dlouhá léta prochází a chápe je jako samozřejmou součást městského mobiliáře, přestože pod kůrou probíhají fatální změny. Jako třeba nejnověji v jasanu za Divadlem Karla Pippicha, který musel být odstraněn.

[[img:chrn_fullwidth:15751:]]

„Kácení jasanu ztepilého bylo povoleno odborem životního prostředí v Chrudimi žádost podala správa městské zeleně MěÚ Chrudim. Důvodem kácení byla výrazně zhoršená provozní bezpečnost jedince na stanoviště. Jednalo se o senescentního jedince, který byl napaden houbovou chorobou. Koruna byla v loňském roce z větší části proschlá, u paty kmene byla jasně zřetelná hniloba s předpokladem odumřelých a tudíž nefunkčních kotevních kořenů, což bylo zřejmé za stavu kořenových náběhů. Vzhledem k tomu, že jasan rostl v místě, kde se pohybuje větší množství lidí, bylo přistoupeno k jeho pokácení, protože hrozilo odlomení silnějších větví z koruny nebo vyvrácení celého stromu,“ uvádí k neradostnému osudu stromu městská úřednice Kateřina Jánská.

Chrudim – Svou, pro někoho, nečekanou výpovědí, způsobil Jiří Kadeřávek městu pořádné problémy. Alespoň tak se nyní tváří většina místních politiků z radniční koalice. Podle všeho jde jen o dobře maskovanou přetvářku. Na webu radnice se objevila výzva, z níž plyne, že kancelář šéfa Chrudimské besedy hledá nového „nájemníka“.

Likvidace nepohodlného šéfa Chrudimské besedy se však připravovala delší čas. Chrudimské noviny o ní informovaly již krátce po volbách. „Koncem loňského roku, konkrétně 21. prosince, Piráti znectili Jiřího Kadeřávka při jednání na radnici jako šéfa, který za 27 let, doslova, neudělal za korunu poctivé práce. Místostarosta Petr Lichtenberg si přisadil s nákupem kávovaru,“ přibližuje přístup vedení města k bývalému řediteli Chrudimské besedy zdroj blízký vedení radnice. Při znalosti těchto interních informací, vycházejí pozdější „nářky“ místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti) na Kadeřávkovu neurvalost, v níž s Pirátem „vyrazil dveře“, poněkud do prázdna.

[[img:chrn_fullwidth:15285:]]

Jiří Kadeřávek proto chtěl skončit již koncem letošního února. Nakonec si rezignaci rozmyslel. Ještě však netušil, že ho starosta František Pilný (ANO 2011) se svou „kulturní úderkou“ - Richardem Herbstem a Janem Axmanem (oba ANO 2011) nepodrží v kauze „taneční“. Zkrátka, ona pověstná poslední kapka.

[[img:chrn_fullwidth:15577:]]

Chrudim – Neustálá šikana a jasně zdůrazňované nepřátelství podle všeho stojí za rezignací, dnes již bývalého, šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka. Chrudimské noviny o hrozící likvidaci Kadeřávka v čele organizace, která má pod palcem většinu kulturního života ve městě, informovaly již krátce po podzimních volbách. Jejich zprávy se přes hlasy skeptiků potvrdily.

Jiří Kadeřávek patřil k těm, kdo leželi v žaludku jako představitelům zdejších Svobodných, tak Pirátů. Svobodní nemohli zapomenout na prodělečný projekt „Kafe v galerii“. Piráti, zaujatí audity a kontrolami hospodaření, při nichž touží najít prozatím neexistující důkazy machinací a úplatků, prý, podle zdroje blízkého vedení města, těžko „překusovali“ Kadeřávkovu příchylnost k pravicové části zdejšího politického spektra a odlišné představy okulturním vyžití.

Bývalý šéf Chrudimské besedy, za nějž teď musí radnice najít náhradu, není zdaleka jediným člověkem, jenž musel z cesty „novému koštěti“. Hovořilo se i o řediteli technických služeb Zdeňku Kolářovi, který proslul svou havárií „pod vlivem“. Nově by k těmto pánům mohl přibýt i vedoucí městských lesů Zdeněk Odvárka. Ten, podle týchž zdrojů blízkých vedení města, nezvládá kůrovcovou kalamitu tak, jak by si někteří místní politici představovali.

Upozorňuji, že nejsem školený odborník na hřbitovy. K márnici se vyjadřuji jen proto, že jsem u ní vyrůstal. U hřbitova, na který ukládáme svoje předky a blízké. Zde končí svoje životní putování a je to místo jejich posledního spočinutí.

Na vchodech některých hřbitovů bývá nápis. Co jste vy, bývali jsme my. Co jsme my, budete i vy. Na hřbitov se chodí zavzpomínat si a někdy i zabrečet. Za hřbitovní zdí bývá klid k rozjímání.

Hřbitov býval místem našich dětských her. Zde jsem se také poprvé setkal s Jardou. Jezdil ke svému dědovi. Později, kdy býval dlouholetým kastelánem, jsme společně obdivovali portál na márnici. Krásná kamenická práce, která pocházela z původní kostnice na hřbitově u kostela. Po zákazu pohřbívání v obcích, nechali radní portál rozebrat a použili ho s dalším stavebním materiálem, na novou márnici.

Před vánoci loňského roku, v době, kdy hřbitovy navštěvuje ještě více lidí než na Dušičky, jsem nevěřil svým očím. Bagr zde mlátil do márnice. Babičky, křižující se obcházeli toto místo velkým obloukem. Rozjela se hřbitovní šuškanda. Je to záměrná provokace křesťanů před vánoci. Hřbitov se zlikviduje jako ten v Kunčí. Budou ho stěhovat někam za cukrovar. Opozice, která zvítězila ve volbách, tvrdě opozičně mlčela. Kdo stanovil termín bourání je záhadou. Město neřídí žádní Kocourkovští, kteří si zbourají střechu nad hlavou a potom se jdou někam podívat, co by chtěli stavět. Zkušení aparátníci a opozice také nejsou žádní zajíci. Vypadá to spíše na dohodu.

Když jsem tam stál a nevěřícně zíral, přerušil vedoucí bourač práci a ptal se kdo jsem a co chci. Teprve když jsem ho ujistil, že jsem občan, kterému se nelíbí jakým hovadským způsobem se chovají na pietním místě, se mu znatelně ulevilo. I jeho silně červeně prokvetlý nos se mu vracel k původní barvě. Domníval se, že jde o kontrolu na černochy.

Ptal jsem se, zdali o bourání ví současný kastelán. Odpověděl, že pracuje pro město a jestli mám o šutry zájem, mám si tam dojít. Zájem jsem potvrdil a požádal ho, aby portál složili stranou ke zdi, že si ho odvezeme. Byla jediná možná záchrana. Věřil jsem, že s Okrašlovacím spolkem, časem najdeme důstojné místo pro jeho využití. Na stavebním odboru jsem požádal o jeho odkoupení. Musel jsem ještě podat žádost písemnou a navíc žádost musí projednat Rada města. U třech kamenů otřískaných bagrem a kde u pravé stojny byla část již uražena, mě připadalo projednávání radou trochu nezvyklé. Ale úřad je úřad. Nezbývalo než čekat.

V lednu letošního roku jsem dostal vyjádření od Rady města, která prodej nedoporučila. Teď mě můžete věřit, nebo nemusíte. Začal sem být i pyšný sám na sebe. Starý vypelichaný dědek ze Škrovádu, přispěl k záchraně funkčního artefaktu přes půl tisíciletí starého.

Pocit to byl krásný, ale jen do doby, kdy jsem navštívil zdravotní středisko a zaparkoval na dvoře Kabeláčova mlýna. Na hromadě kamenů se válely kusy zpřeráženého portálu. V některých lidech se otevře nějaké rychlošoupě s barbarskými sklony. To musely být přímo orgie jako na nějakém čarodějnickém sabatu. Nenajdete snad decimetr místa, které by nebylo poškozené. Vše odřené omlácené, některé části zuráženy. V současnosti jsou zničené zbytky historického portálu vystavené na paletách pod cestou na zámek. Dokonalá práce, to se musí nechat.

Za hromadou stály jako vojáci, vyrovnané betonové patníky. Těmi se v současnosti zapleveluje veřejný prostor. Staří v nich vidí varovně zdvižený boží prst. Mladým připomíná ztopořený sexuální symbol. Prý mají i svá jména. Je možné, že do Slatiňan budou jezdit davy Amíků, obdivovat řady patníků. Ale také je možné, že nikdo nepřijede a divit se budeme už jenom my sami.

Podle posledních údajů existuje v ČR více než 400 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, sběrné dvory najdete v každém městě. Kontejnery jsou už doslova tam, kam se podíváš. Proto je chování lidí, kteří zamořují naši přírodu odpadem, a vozí zbytečně auty svůj „bordel“ do prostředí lesa, nepochopitelné. 

Mnohdy to nemusí být jen příroda a nepořádek překračujeme i v městském prostředí, jak ukazují fotografie ze sobotního dopoledne v Široké ulici. Technické služby pravidelně nechávají úklid na polední hodiny, a to zřejmě jako názornou ukázku pro všechny, kdo si dokáží uvědomit, že je zde něco špatně.

Cílem projektu „Ukliďme Česko" je uklidit okolí a také inspirovat různé zájmové skupiny. Nepořádek pomáhají každoročně z přírody vytřídit desítky tisíc dobrovolníků napříč Českou republikou. Do této akce se zapojují dobrovolníci i z našeho města. Nedávno jsme mohli v Chrudimských novinách číst o přínosném úklidu Kopanice, a to z vlastní iniciativy občanů a bez projektu.

V tomto roce 2019 je úklid naplánován na 6. dubna a hlavním tématem jsou pneumatiky. No myslím, že to jde i bez tématu a hlavní je uklidit na místech, kde to má smysl. Před dvěma lety jsme uklidili alej ve Vlčnově. na fotografii jsou zachyceny pneumatiky, které jsou všudypříromné. Měli jsme slíbeno od vedení Zdravého města vysekání křovin a náletů, aby bylo přeci obtížnější nenápadně vytvářet černou skládku. Sliby, chyby! Nic se nestalo a během roku bylo vše zase při starém. Takže zde byla práce víc jak marná, neukázněných lidí neubyde, ale dobrovolníků v tomto případě ano.

Krásný pohled je na upravený chodník před známou kavárnou ve Štěpánkově ulici, takže takhle to smysl má, je to jenom v lidech. Odpad nepatří do přírody ani do ulic, a tak díky dobrovolníkům, kteří každoročně pomáhají a upozorňují na to, že s odpadem lze správně nakládat a prostředí kolem nás může vypadat i lákavě. 

Chrudim – Přestože mnozí řidiči na území města srdnatě porušují dopravní předpisy a jezdí rychlostí vyšší, než se smí, střety s chodcem a vážné dopravní nehody by bylo možno spočítat na prstech jedné ruky. Radnice i tak uvažuje o zvýšení míry šikany šoférů, kteří už teď „dotují“ státní a tím i městské kasy víc, než je nutno. V ulicích Chrudimě proto budou korzovat radary.

Minulé vedení města sice do jisté míry „prokoučovalo“ budování radarové budky ve Václavské ulici na Vlčí hoře, to ale neznamená, že současná radniční koalice myšlenku opustila. Dojde však na její rozvinutí. Radarová jednotka bude nejspíše přesouvána na různá místa tak, aby nikdo z šoférů netušil, kde se zrovna měří.

Podporu tomuto záměru vyjádřili i členové dopravní komise rady města. Důvodem jsou údajné požadavky některých občanů, aby město měření rychlosti řešilo. Předběžně stanovená místa vycházejí z žádostí na zlepšení stavu v daném místě. Mezi tato místa patří třeba Markovice – v místě mezi křižovatkou na Sobětuchy a firmou Rulík, Václavská ulice – v místě od křižovatky ulice s ulicí Vlčí Hora, ulice Topolská - u křižovatky s ulicí Čavisovskou, ulice Novoměstská - u přechodu pro chodce u základní školy a ulice Rubešova v prostoru nad lávkou pro pěší. Předpokládá se umístění několika měřících míst, mezi kterými bude kolovat radarové zařízení.

Kolik nehod s fatálními následky se v těchto místech událo a stála za nimi nepřiměřená rychlost, radnice prozatím nezveřejnila. Stejně tak je záhadou, kolik tato opatření městské kase vynesou. Peníze by prý neměly končit jen v rozpočtu města. Vytvořen tak bude nejspíše samostatný fond. Z něj se zafinancují nespecifikované úpravy pro bezpečnost silničního provozu.

Chrudim – Nové parkoviště a zázemí pro cyklisty, které začalo vznikat ještě za minulého vedení města, je v provozu. Především cyklisté ocení myčku na kola, základní nářadí a hustilku. Nemilou zprávou však je, že nedaleký a oblíbený singltrek prozatím využívat nelze.

Ani Podhůře se totiž nevyhnula kůrovcová kalamita. V lese se tak buď těží, nebo hrozí, že vyschlé stromy spadnou přes pěšinku, po níž se obvykle prohánějí cyklisté. Kdy lesníci opět dovolí kolařům využívat singltrek, není zatím jisté. V letošním roce se totiž dá očekávat, že kůrovec vinou příznivých podmínek, „zakousne“ ještě větší množství stromů.

[[img:chrn_fullwidth:15745:]]

V těsném sousedství parkoviště a zázemí pro cyklisty měla vyrůst také nová lesovna. Ta by posloužila i školám a školkám. Bohužel, peníze na její výstavbu nejsou a hned tak nebudou. Obdobný osud má prozatím také cyklostezka, jež snad někdy v budoucnu spojí město a rekreační část městských lesů.

Chrudim – Opravy nejvýznamnějšího zdejšího chrámu, arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, zdaleka nekončí. Desetiletí komunistické devastace se na něm podepsaly a farnost nyní musí s neutěšeným stavem svatostánku něco dělat. Čtyřicetiletý výpadek v údržbě a především příjmech na ni, znamená shánět finance i jinde, než ve vlastních zdrojích.

„Začátkem roku nastoupil do farnosti na pozici investičního technika Oldřich Kutil. Jeho pracovní úvazek stanovilo a finančně zajišťuje Biskupství královéhradecké. Pracovní náplní pana Kutila je koordinace všech přípravných prací pro získání dotace z Norských fondů a další administrace projektu. V současné době firma Inreco – Ing. Rohlíček zpracovává projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Projektant již provedl průzkum věží a průčelí a geodeti celý objekt zaměřili. Jelikož stavební projekt je finančně nákladný - 1,2 milionu korun, jednáme v této době o úvěru, s jehož pomocí ho zaplatíme. Jde o půjčku ve výši 750 000 korun a budeme ji splácet necelé tři roky,“ uvádí k dalším plánům na rekonstrukci kostela arciděkan Jiří Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:2621:POPISEK]]

„Vše v této věci bylo konzultováno s pastorační i ekonomickou radou. Také Biskupství královéhradecké, zejména v osobě biskupa Jana Vokála a diecézního ekonoma, tento projekt podporuje. Právě spolu s panem biskupem jsem v uplynulých dnech jednal se zástupci Pardubického kraje a čeká mě též jednání s Městem Chrudim,“ říká arciděkan Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:15421:]]

„Oldřich Kutil v těchto dnech vybírá poradenskou společnost na zabezpečení komplexní administrace žádosti o podporu z NF. Tato firma má zajistit celý proces správného podání žádosti. Jedná se o mnohostránkový elaborát obsahující různé parametry, podle kterých norská strana náš projekt vyhodnotí. Jednou z důležitých náležitostí je také zajištění norského partnera našeho projektu. Očekáváme, že výdaje spojené s podáním žádosti se vyšplhají ke 150 000 korun,“ přibližuje arciděkan současný stav.

„Inspirovali jsme se v Luži, kde se podařila obnova poutního chrámu právě díky tomuto programu, který pomáhá snižovat ekonomické a sociální rozdíly v evropském hospodářském prostoru. Tento typ podpory je určen pro příjemce ze zemí střední, východní a jižní Evropy a nazývá se Revitalizace movitého a nemovitého kulturního dědictví. Za náročných podmínek, což je náš případ, umožňuje grant získat až 1,5 milionu Euro. Vypsání výzvy z Norských fondů se očekává ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Poté podáme zpracovanou žádost, a pokud uspějeme a obdržíme dotaci, začneme připravovat realizaci stavby. V ideálním případě bude zahájena v roce 2020,“ uzavírá chrudimský arciděkan Jiří Heblt.

Chrudim – Týrání zvířat je obrovským problémem, který svými důsledky a krutostí zasahuje celou společnost. Chrudimáků se před třemi lety výrazně dotkla medializace týraných poníků na zdejší Salvátorské pouti. Radnice s tímto případem nic neudělala, nyní se však možná blýská na lepší časy.

Katalyzátorem veřejné diskuse na toto téma byl příjezd show s názvem „Cirkus bude“ skupiny Mistral. Ta se tradičně usídlila na louce vedle OC Tesco a začala zvát na svá představení. Cirkus je to pro mnohé netradiční, protože v něm vystupují pouze lidé. Zvířata tu diváci nenajdou. Na absenci zvířat si tento projekt postavil i svou prezentaci, která mu přináší mnoho plusových a také něco mínusových „bodů“. Není totiž žádným tajemstvím, že v cirkusech dochází k týrání živých tvorů. Pozdější dětský smích při vystoupení cvičeného tygra je vykoupen neuvěřitelným utrpením této šelmy při předchozí drezůře. V této souvislosti vznikla celá řada občanských iniciativ, která má za výsledek reálné úvahy o zákazu zvířat v cirkusech na území České republiky.

Část Chrudimáků na sociálních sítích nevěřícně kroutí hlavou nad cirkusem, v němž nefigurují žádná zvířata. Snaží se též bagatelizovat týrání, k němuž však prokazatelně za plachtami „šapitó“ dochází. Samotní majitelé cirkusů se také snaží veřejnost přesvědčit, že jejich zvířata se ve stísněných prostorech svých klecí mají dobře a nijak při výcviku nestrádají. Občas se na jejich stranu postaví i známí novináři.

Mezi odpůrce „tradičních“ cirkusů se zvířaty patří zdejší Piráti. Právě oni by mohli iniciovat vyhlášku, která zamezí dalšímu účinkování týraných zvířat pod cirkusovými stany a na chrudimské pouti. „Tento "tradiční" typ cirkusů je přežitek a nevyhnutelně míří na smetiště dějin - svět cirkusů se vyvíjí směrem new cirkus typu LaPutyka. Tedy ne skrze šikanu a trápení zvířat, ale skrze um a talent lidských účinkujících,“ myslí si pirátský místostarosta Aleš Nunvář.

Chrudim – V pondělí 25. března se scházejí městští zastupitelé, aby projednali 13, respektive 14 předložených bodů. Jednání to bylo překvapivě stručné a na místní poměry i věcné. Krátce po šesté hodiny večerní se tak politici i ne příliš hojně zastoupená veřejnost mohli odebrat domů. Ještě před tím však v závěrečné rozpravě došlo na možný prodej městského domu ve Fortenské ulici.

Předsedající starosta František Pilný (ANO 2011) nejprve přítomné seznámil s materiálem, který dostávají takzvaně „na stůl“. Šlo o volbu určeného zastupitele. Původně měl tuto funkci zastávat opoziční zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který má pro ni profesní předpoklady. Vedení města se však nyní rozhodlo jinak a na tento post protlačilo místostarostu, strojního inženýra, Aleše Nunváře (Piráti). Přes odpor komunistů, který se projevil v pozdějším hlasování, byl pirátský místostarosta zvolen.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Následovalo tradiční představení rozpočtového opatření. Tady došlo na kolizi názoru členů finančního výboru zastupitelstva a nejužšího vedení města. Výbor totiž nedoporučil přesunout peníze na výstavbu skateparku u Tesca, starosta Pilný naopak jeden a půl milionu převést chtěl.

[[img:chrn_fullwidth:15671:]]

Aleš Nunvář zdůraznil, že původní cena, s níž kalkuluje projektová dokumentace k výstavbě skateparku, je zbytečně vysoká. Radnice projekt nechala přepracovat, přičemž stanovila maximální výši nákladů. Ty by měly být nejvýše šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15613:]]

V diskusi k tomuto bodu také zazněly výhrady zastupitele Petra Řezníčka (SNK – ED) k odměnám předsedů osadních výborů. Dotazovaný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nedokázal uspokojivě vysvětlit, kde město peníze vezme. Stále prý probíhají diskuse a jednání. Řešit tyto záležitosti však bude, dle slov šéfky Finančního výboru MěÚ Chrudim Hany Vránové, rada města, nikoli zastupitelstvo.

Kuriozní situace nastala při schvalování dotací do sportu. Ačkoli se předseda sportovní komise rady města Tomáš Vondráček (ČSSD) snažil přítomné přesvědčit, že hlavním kritériem při rozhodování, komu peníze přiznat, je míra zapojení mládeže a dětí, následná připomínka zastupitele Libora Pilaře (SNK – ED) toto vyvrací. Okresní sdružení hasičů totiž žádalo město o 10 000 korun na organizaci soutěže pro děti a mládež. Sportovní komise jim „přiklepla“ pouhou tisícovku. Podle Pilaře, který velí hasičům v Topoli, jim za jednoho Palackého vyplňování papírů nestojí a město si peníze může klidně nechat.

Osobností města Chrudim se stanou jak Václav Cibulka, tak Oldřich Chleboun. Rovněž dotace Centru J. J. Pestalozziho schválili zastupitelé bez potíží. Došlo zde však ke vtipnému přeřeknutí předkladatele, kterým byl místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Místo „neinvestiční dotace“, Pirát prohlásil dotaci za „neinsolvenční“. Bývalý starosta Řezníček varoval před případným odpouštěním nájmu Centru v azylovém domě – ten je totiž v majetku města. Vykazované náklady bývají součástí žádostí o dary a dotace. Centrum J. J. Pestalozzi v nich každoročně oslovuje potenciální dobrodince. Snížení nákladů tak, paradoxně, může vést i ke snížení příjmů, což na hraně balancujícímu Centru příliš nepomůže.

Městská sportoviště od města obdrží zdarma projektovou dokumentaci na další rozšíření wellnes prvků v místní sauně. Aleš Nunvář upřesnil, že se tu chystá především úprava převlékárny. V budoucnu však sportoviště plánují také modernizaci sprch a sociálního zařízení. Zdarma Luděk Marousek dostane i projektovou dokumentaci k výstavbě skateparku. Případné obavy z rušení nočního klidu, jež vyslovil zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jsou prý neopodstatněné. Hřiště pro „skejťáky“ nemá být osvětlené a žádné noční akce se tu konat nebudou.

[[img:chrn_fullwidth:15741:]]

Následně byly s kosmetickými změnami schváleny osadní výbory v novém složení a proběhla též volná diskuse. Tady byl Řezníčkem zmíněn minule avizovaný prodej městského domu ve Fortenské ulici. Ten je údajně obydlen především sociálně slabšími a případná změna majitele by pro ně mohla být katastrofální. Místostarosta Lichtenberg však své kolegy ujistil v tom, že město bude postupovat s maximálními možnými ohledy a citlivostí. Radnice navíc vůbec není definitivně nakloněna prodeji. Chystá se totiž schůzka s obyvateli domu a ta podle všeho rozhodne o jejich osudu.