Chrudim - V sídlišti U Stadionu u přechodu pro chodce v blízkosti lávky spojující sídliště se sousedními sportovišti ohrožovala několik dní kolemjdoucí chodce a projíždějící auta nebezpečně nakloněná a uvolněná dopravní značka. Město na ni museli upozornit místní občané.

"Je velmi nutné tuto ceduli pořádně upevnit, než se něco stane," stěžuje si zdejší obyvatelka Brožková. Upozorňuje zejména na skutečnost, že zmíněnou cestu často využívají školáci a děti, které se na značce nezřídka i houpají. Ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář v reakci na to slíbil zjednat nápravu.

"U přechodu jsou nainstalované dva nové sloupy. Čekali jsme, než zatvrdne beton, a do pondělí zde namontujeme nové značky a tu stávající odděláme," uvádí ředitel Kolář.

Pardubice - Členka Strany zelených Zdeňka Plecháčková napsala správcům tzv. Švýcarských fondů, aby neposkytovali městu peníze na přestavbu prostoru před pardubickým hlavním nádražím. Pardubice přitom od fondu očekávají na svůj záměr dotaci ve výši až 90 milionů korun.

Přestavba okolí vlakového nádraží, která má podle projektu propojit vlakové nádraží s autobusovým, je spočítána na zhruba 135 milionů Kč, a je na ni už vydáno stavební povolení. Jediné, co zatím realizaci schází, jsou peníze.

A právě Plecháčková ze Strany zelených chce teď rozjetý projekt zastavit. Vadí jí zejména celkový úbytek zeleně v tomto prostoru, což má mít na svědomí nová silnice za lihovarem v blízkosti skateparku a sídliště Závodu míru, a v neposlední řadě také další parkoviště před nádražím.

Že to mladá politička myslí vážně, dokázala už tím, že napsala správcům fondu a současně i ministerstvu financí, u kterých si stěžovala nejen na předražený projekt, ale především na úbytek městské zeleně na úkor nových betonových ploch.

Aktivity Zdeňky Plecháčkové znepokojují pardubický magistrát, který s ní chce o projektu vyjednávat. Jenže ta zatím jakoukoliv dohodu s městem odmítá.

Chrudim - Většina primářů chrudimské nemocnice je proti jmenování bývalého bankéře a politika Ivana Pilipa a bývalého šéfa havlíčkobrodské nemocnice Josefa Pejchla do řídících orgánů krajských nemocnic včetně té v Chrudimi. Sepsali už kvůli tomu dokonce otevřený dopis, který adresovali vedení kraje, neboť je prý zneklidňuje předchozí působení jmenovaných lidí.

Za všechny promluvil primář chirurgického oddělení Vladimír Ningera. "Domníváme se, že by tito pánové asi v tuto chvíli nebyli pro nemocnici přínosem. Každopádně bych uvítal, kdyby byli vybíráni lidé, o nichž by nebyly uváděny takové informace jako o těchto pánech," namítá Ningera.

Naráží tím zejména na Josefa Pejchla, který vedl nemocnici v Havlíčkově Brodě v době, kdy se "proslavila" sérií tzv. heparinových vražd.

Jenže krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Martin Netolický (ČSSD) vkládá do Pilipa s Pejchlem velké naděje. Podle jeho vyjádření jsou oba zkušenými top manažery, kteří budou umět vyřešit ekonomické problémy krajských nemocnic.

"Ivan Pilip působil v minulosti jako ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky a chtěli bychom s ním především řešit nepříznivou ekonomickou situaci našich nemocnic. Působil dlouho v evropských institucích, takže nám může být hodně nápomocen.

A Josef Pejchl? To je typický krizový manažer. Jeho jmenování členem představenstva bylo už valnou hromadou schváleno," uzavírá krajský radní.

Doba překotných rozhodnutí nese nyní svoje trpké ovoce. Příkladem je současné odmítnutí Evropské unie dotovat rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí, na kterých vydělává soukromá rakouská firma, ačkoliv o peníze žádají radnice, jejichž sítě nesplňují standardní evropské normy.

Pamatuji doby, kdy se z tohoto systému za halasného povyku ostatních radnic vymanila Skuteč, která se rozhodla s vodou hospodařit samostatně. Ukrojila totiž ze sousta, které bylo později předhozeno zahraničnímu zájemci tehdejšími zástupci měst a obcí za dlouhodobý pronájem a příslib tučné prebendy v dozorčích a správních orgánech nově vznikající společnosti.

Už tehdy proti tomu někteří regionální politici, v Chrudimi například sociální demokrat Jaroslav Trávníček, důrazně varovali, že to v důsledku povede ke zdražení vody na úkor obyčejného spotřebitele. Podle všeho to vypadá, že měli tenkrát pravdu.

Skuteč by dnes v evropském tendru obstála s naprostou samozřejmostí. A ostatní radnice, jež jsou v "holportu" s rakouskou společnosti? Obracejí teď zrak ke státní kase, jako jediné možné spáse, a samozřejmě také na samotné vodárny.

Pokud se tento scénář naplní, může to už tak drahou vodu na Chrudimsku opět zdražit, a co soukromému podnikateli nezasanovala Evropská unie, bude teď paradoxně z našich daní zachraňovat český stát.

Chrudim - Městské zastupitelstvo se takřka jednomyslně zavázalo přispět v letošním roce až milionem korun na provoz Domova seniorů Chrudim v areálu bývalého pivovaru. Jediným, kdo zvedl ruku proti, byl zastupitel Chrudimské volby Josef Štěpánek.

Zjistil totiž, že v areálu existují dva subjekty, z nichž jeden žádá o dotaci a druhý tu staví. Dále přišel s informací, že dotace na výstavbu tohoto zařízení byla pozastavena a náhledem do katastru nemovitostí přišel na to, že jsou zdejší pozemky zadluženy exekucemi.

"Pokud máme dávat peníze do takového soukromého subjektu, tak mi to nepřijde úplně košer," nabádal Štěpánek svoje kolegy v zastupitelstvu, aby svoje rozhodnutí odložili minimálně do další schůze a věc do té doby nechali náležitě prověřit. Nebyl však vyslyšen a zastupitelstvo Senior centru peníze z městského rozpočtu "přikleplo".

"Bylo to něco neskutečného, že ani nevím, co si o tom mám myslet. Celý průběh tohoto jednání byl pouze o procesních chybách návrhu smlouvy a pravidel pro přidělování příspěvku, avšak nikdo se nechtěl zajímat o to, že svěřuje veřejné peníze do projektu, který by mohl být ohrožen," říká následně Josef Štěpánek.

Budova stávajícího Senior centra.  Foto: Chrudimské noviny

"Moje sdělení zůstalo bez bez jakékoli odezvy v zastupitelstvu. Jediný, kdo mi odpovídal, byl za zřizovatele Senior centra pan Jiruška, který řekl, že exekuce nastaly v důsledku stavby, že se v současnosti řeší a že dotace zastavena nebyla. Za město mi neodpověděl nikdo," pokračuje zastupitel.

Chrudimským novinám se podařilo v této souvislosti zajistit zvukový záznam odpovědi Milana Jirušky, který doslova řekl: "Co se týče pozastavení dotace, tak tato informace se nezakládá na pravdě. Co se týče dvou subjektů: Subjekt objektu, který je ve výstavbě a na který byla přiznána dotace, je Senior Chrudim s.r.o., ten vlastní objekt, je příjemce dotace a provádí výstavbu.

Provozovatel je Lůžkové sociální centrum pro seniory, obecně prospěšná společnost, která vlastně na základě pronájmu prostor bude provozovat službu Domova seniorů a domova se zvláštním režimem v tom novém objektu.

Co se týče nějakých exekucí na sousedních pozemcích, to jsou věci, které tento projekt neohrožují, který se řeší, které souvisí s průběhem výstavby a s určitými komplikacemi, které vznikly v loňském roce s vyplácením dotací."

Senior centrum sídlí v areálu bývalého chrudimského pivovaru, jehož torzo je odsud na dohled.  Foto: Chrudimské noviny

Pozastavení dotace na výstavbu Domova seniorů Chrudim potvrdila vzápětí po zastupitelstvu tisková mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Eva Jouklová (viz. zvukový záznam níže). Tedy úřadu, který o dotacích rozhoduje.

Uvedla rovněž, že bylo Senior centru v souvislosti se zjištěnými nedostatky v této veřejné zakázce uloženo také penále ve výši 438 tisíc Kč, které bylo nakonec společnosti odpuštěno, neboť zjištěná pochybení mezitím napravila.

"Nepřehledná situace ohledně tohoto zařízení mě dál zneklidňuje. Obrátil jsem se proto na místostarostu Romana Málka, aby mi na moje dotazy, které jsem vznesl na zastupitelstvu, dodatečně písemně odpověděl. Překvapilo mě, že se vůbec, ač uběhl od schůze víc než týden, v této problematice neorientuje, přestože byl jedním z těch, kteří zvedli bez mrknutí oka ruku pro dotaci Senior centru.

K mému údivu nechal za sebe znovu odpovědět pana Jirušku, který zastupuje soukromý subjekt nikoli radnici. Jeho vyjádření mi poté Roman Málek pouze přeposlal. K tomu už není více co dodat," uzavírá městský zastupitel.

Příloha: 

jouklova-pokuta-centrum.mp3

Chrudim - Redakce Chrudimských novin se rozhodla odměnit stokorunou všechny čtenáře, kteří pošlou zajímavé tipy, informace nebo fotografie z Chrudimi a okolí vhodné ke zveřejnění. V tomto týdnu byli už takto odměněni tři příznivci našich novin.

Naposledy se tak stalo v případě povedených fotografií po vypuknutí požáru v chrudimské Evoně, které díky tomu mohly Chrudimské noviny zveřejnit jako první už deset minut po této události.

Pokud tedy chcete rychle získat stokorunový honorář a poslat ho na váš účet, neváhejte. Zvláště, jestliže se stanete svědky neobvyklé události nebo zajímavosti, či zjistíte nějaké zajímavé informace k dění ve městě nebo jeho spádovém okolí. Někdy postačí i tip.

Těšíme se tedy na další zajímavá témata a nezapomeňte posílat s příspěvkem i číslo Vašeho konta, na které Vám peníze v případě zajímavých materiálů rádi pošleme.

Vaše redakce Chrudimských novin

Chrudim - Starý dům čp. 104, zvaný též Na Puši, který se na chrudimském ostrohu vypíná jako starý hrad, se po několikeré výměně majitelů konečně loni dočkal po sto letech částečné rekonstrukce.

Citlivě vyvedená fasáda a zrestaurované "ausláky" - výlohy bývalého obchodu, ukazují na investory, kteří mají vkus a úroveň. Zajímavé je, že památkáři původně odmítaná střešní okna Velux vypadají na budově přirozeně a dovolují tak i lepší využití celého objektu.

Starobylý dům Na Puši je poprvé připomínán v roce 1688. Kdysi byla jeho stavba zamýšlena jako součást městského opevnění, jež ale nebylo v této části dokončeno.

Věž vedle domu sloužila jako vodárenská nádrž, do které se čerpala voda z náhonu ze Staré vodárny už od roku 1670. Tato voda byla potom samospádem pouštěna do dvou kašen v centru a později i do kapucínského kláštera.

Několik posledních desítek let historický dům jen živořil a poslední nájemník se z něho odstěhoval někdy v 80. letech minulého století. Od té doby objekt notně zchátral, dokonce musel být zčásti zabezpečen speciálními injektážemi, neboť hrozilo jeho samovolné poboření, které by v důsledku mohlo zavalit Široké schody v sousedství. 

Léta zanedbaný kout města prosvítila nová fasáda domu Na Puši. Snímek je z letošního ledna.  Foto: Chrudimské noviny

Zřejmě jediná dřevěná výloha ve městě, která se dočkala citlivé rekonstrukce.  Foto: Chrudimské noviny

 Takto vypadal dům Na Puši ještě na jaře 2011. Foto: Chrudimské noviny

 Trochu zbytečně barvou natřený pískovec nemůže zkazit dojem z pečlivé rekonstrukce

Citlivě sladěné barvy a zachované "sluníčkové" empírové dveře vytvářejí až nostalgickou atmosféru.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudim - Šance na třetí chrudimský brownfield je takřka promarněna. K takové možnosti totiž vybízí historický areál bývalého pivovaru u výpadovky na Slatiňany, jehož zkáza se započala na začátku 90. let a nyní se v ní podle všeho pokračuje.

Chrudimský pivovar v 30. letech minulého století. Reprofoto: Chrudimské noviny

Objekt koupila po sametové revoluci za pakatel nejmenovaná firma a zastavila ho bance za mnohamilionový úvěr, který nikdy nesplatila. Pivovar šel tedy do konkurzu, v němž ho od konkurzního správce odkoupil chrudimský podnikatel Milan Jiruška.

Ten se tu vzápětí rozhodl postavit s pomocí evropských peněz domov důchodců. "Je mi líto, že majitel nezabránil likvidaci této výjimečné technické památky tím, že ji nechal napospas drancování zlodějů. V posledních letech se odsud jen psalo, že tu bezdomovci odmontovali okapy, jindy že zase někdo ukradl oplechování nebo dokonce vyřízl celé trámy, k jejichž převozu je zapotřebí těžká technika. Rok se pak sešel s rokem a během pár let zůstala z tohoto architektonického skvostu neudržovaná ruina," říká kriticky na adresu podnikatele chrudimský galerista a bývalý radní města Luboš Jelínek.

Ten má za to, že by se do hry nyní měli vložit památkáři, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá. "Projděte se například sklepením pivovaru, kde najdete velmi kvalitní řemeslnou kamenickou práci, která není k vidění široko daleko. Jen cenu zdejších kleneb a zaklenutí odhaduji v desítkách milionů korun, pokud by je chtěl v současných podmínkách někdo postavit," míní galerista, který mimo jiné stál za přestavbou kostela sv. Josefa na mezinárodně oceňované Muzeum barokních soch a má s podobnými akcemi zkušenosti.

Podle Jelínka zaspali v tomto případě nejen památkáři, ale i radnice už od dob starostování Jiřího Nového, kteří ruku v ruce připustili v době, kdy byl areál ještě v kondici, jeho zdevastování a umožnili zde později postavit objemově nevzhledné monstrum budoucího domova důchodců. Paradoxně chce město domov důchodců postavit už 15 let, ale z různých příčin zatím nedotáhlo svůj záměr do konce. I když se stejnou výzvou se například úspěšně vypořádalo v případě kostela sv. Josefa.

"Podobné stavby, jako je pivovar, jsou na Západě hitem, zatímco u nás se vracíme někam do období husitských válek, když necháme takový areál záměrně zdevastovat a odsuzujeme ho předem k demolici. To, co vydrželo sto dvacet let, je nyní za pouhých deset roků cíleně ničeno," nebere si galerista servítky.

"Přestože jde z jedné strany o nevzdělanost a z druhé o ignoranci, je stále ještě co zachraňovat. Shodou okolností zůstaly zachovány pivovarské sklepy, které využívá diskotéka Inferno. Druhá, ještě krásnější část sklepů, která je pod demolovanou budovou pivovaru, čeká na svůj osud," uzavírá Luboš Jelínek.

Chrudimský pivovar koncem 19. století.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar 3. ledna 2012, změnil se k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar byl postaven podle plánů věhlasného stavitele Františka Schmoranze v roce 1868.  Foto: Chrudimské noviny

Připomínka na letopočet, v němž byl chrudimský pivovar zprovozněn.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar v dobách své největší slávy. Snímek jeho dvora je z roku 1925.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar na fotografii z roku 1991. Vypadal tehdy stejně jako předchozích 120 let. Přežil dokonce i komunisty, a až v posledních deseti letech se z něho trestuhodně stala ruina.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Ještě v roce 2008 (snímek je z tohoto roku) nešlo hovořit o chrudimském pivovaru jako o ruině určené k demolici, ale spíše o objektu určenému k rekonstrukci.  Foto: Chrudimské noviny

O tři roky později nezůstal v chrudimském pivovaru kámen na kameni. Foto bylo pořízeno 3. ledna 2012 na stejném místě jako předchozí snímek, tedy na dvoře. V tomto případě jde už zcela evidentně o ruinu.  Foto: Chrudimské noviny

Smutný obrázek na zašlou slávu chrudimského pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

Nezabezpečený objekt chrudimského pivovaru se stal snadnou kořistí pro zloděje. V tomto místě někdo odstranil nejen střešní krytinu, ale dokonce i celou střešní konstrukci. Jde o záměr majitele nechat architektonicky vzácný objekt nadobro vyplenit?  Foto: Chrudimské noviny

Dodnes je v pivovaru patrná řemeslná dokonalost v jeho interiérech.  Foto: Chrudimské noviny

Odřezané trámy svědčí o cílené destrukci pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

 Poslední zbytek staré pivovarské technologie, jde o část vystírací kádě.  Foto: Chrudimské noviny

Část střešní konstrukce zbavená krytiny se propadla.  Foto: Chrudimské noviny

Někdo odsud vyřezal zcela zdravé původní trámy.  Foto: Chrudimské noviny

Architektonicky vzácný pivovar musel ustoupit tuctové výstavbě pro seniory.  Foto: Chrudimské noviny

Pod ruinou chrudimského pivovaru jsou stále zaklenutá sklepení, jejichž velikost, konstrukce a kvalita nesnesou v celém Pardubickém kraji srovnání.  Foto: Chrudimské noviny

Dnes jsou dochovaná sklepení chrudimského pivovaru azylem bezdomovců, kteří tady díky tepelné dynamice pískovcových zdí přežívají u ohýnku dvacetistupňové mrazy. Na snímku v pozadí tráví svůj veškerý čas a přežívají venkovní smrtící mráz. Foto: Chrudimské noviny

Tato fotografie byla pořízena 12. února 2012. Berte ji jako memento budovy, která zřejmě za krátký čas zmizí na věky.

O podobné budovy, jakými jsou v Chrudimi pivovar, sladovna nebo Evona, je v Evropě v posledních desetiletích velký zájem. I když nemohou sloužit svému původnímu výrobnímu účelu, stává se ze staré industriální architektury velký hit sloužící pro rekonstrukce na kanceláře, kulturní prostory - muzea, galerie, divadla, či atypické bydlení, a to i pro seniory.

Budova chrudimského pivovaru byla ještě v 90. letech v zakonzervovaném stavu příhodná právě pro takovou rekonstrukci, ale dnes z ní bohužel zůstalo jen torzo. Zcela absurdně proto vyznívá ve srovnání s demoličním stavem pivovaru halasný titulek webu Chrudimka.cz, který nepravdivě či snad účelově napsal: "Chrudimský pivovar nechátrá!" ... http://www.chrudimka.cz/opusteny-chrudimsky-pivovar-nechatra-vznika-v-nem-skolici-centrum-a-domov-senioru.html

Jak se věci dají ve městě řešit a ještě za ně sklízet všeobecné uznání, předvedla názorně Chrudimákům zdejší společnost TMT, která proměnila citlivou rekonstrukcí bývalý cukrovar v Průmyslové ulici v moderní postindustriální sídlo firmy. Pochvalně se o něm vyjádřil nejen tehdejší předseda Senátu ČR Petr Pithart (KDU-ČSL), ale i řada odborníků v oboru stavitelství a architektury. Ve srovnání s tím je současná destrukce pivovaru a do areálu vsazený fádní objekt bez fantazie učiněným barbarstvím. ... http://www.tmt.cz/web/website/mainmenu/o-firme/%20

Areál firmy TMT, spol. s r.o. Chrudim - tradičního výrobce dopravníkových systémů

Je tedy otázkou, nakolik se na stavu chrudimského pivovaru podepsala aktivita investorů Senior centra, které vyrůstá na parcele pivovaru.

Co teď s tím? "Vzhledem k úžasným sklepům pod budovou a části zachované budovy s číslem popisným i rokem stavby, by stálo za to zachránit alespoň tento fragment jako doklad vyspělé stavební technologie a řemeslné úrovně Chrudimáků v polovině 19. století. Američané nebo Japonci by za něco takového platili zlatem," zůstává přesvědčen Luboš Jelínek.

Krátce z historie chrudimského pivovaru:

Obec, hlavně působením starosty Josefa Klimeše, pomýšlela pro založení a provoz nového pivovaru na akciovou společnost z bývalých právovárečníků, místních kapitalistů obce, když se však myšlenka neuskutečnila, rozhodla se obec pro stavbu sama.

Stavba byla podle plánů Františka Schmoranze skončena roku 1868, její náklad 200 000 zlatých byl kryt částečně úvěrem. Voda k výrobě potřebná byla z pramenů na Podhůře u rybníčku Jordánku zachycena do vyzděné jímací studně a potrubím na dně rybníka podle silnice vedla do pivovaru. Chemickým rozborem byla uznána "k výrobě piva co nejlépe způsobilou". Přívod vody byl později rozšířen o nové studně.

Výrobky nového pivovaru se po první dva roky neosvědčily, v Chrudimi koloval vtip, že se chrudimské pivo plaví až do Hamburku, když bylo nutno nepovedené pivo vypouštět do řeky.

Teprve rok 1872 přinesl výrazné zlepšení jakosti. Chrudimský pivovar vyráběl v roce 1910/1911 přibližně 30 539 hl. piva. Pode inzerátů vyráběl v roce 1925 výčepní pivo 10 stupňové a 12 stupňové Březňák, 12 stupňový černý Granát "lékařsky doporučená specialita" a staročeský dvousladový chrudimský 15 stupňový Salvator, který svou chutí předčil veškerá konkurenční piva.

Když počátkem roku 1928 pardubický pivovar koupil podnik v Chrudimi, trvala v pivovarské budově výroba piva i nadále. Poslední várka piva byla uvařena 31. července 1942 v souvislosti s válečnými poměry. Po válce zde již vaření piva nebylo obnoveno.

V roce 1961 přešla správa budov, tehdy ve vlastnictví státu, na podnik Zelenina Hradec Králové.

Hlinsko - Předsedkyně odborů firmy ETA Hlinsko a krajská zastupitelka za ČSSD Alena Šírová konzultuje nyní s právníky možnost zažalovat současný management a majitele společnosti z cílené likvidace tohoto tradičního českého výrobce spotřební elektroniky.

"Radíme se s právníky a odborníky v oboru a čekáme na jejich analýzy. Podle toho zvážíme, zda nejprve podáme trestní oznámení či nikoliv. Firma a značka ETA přišly ale v každém případě k hluboké újmě," říká šéfka odborů.

Podle ní přestal management naprosto komunikovat se zaměstnanci Ety, odbory i zástupcem odborů v dozorčí radě a z firmy kvůli tomu začínají odcházet klíčoví a skalní pracovníci. Například o přemístění sídla společnosti z Hlinska do Prahy se všichni dozvěděli až dodatečně.

"Považuji Etu za rodinné stříbro České republiky, protože takových značek, na které může být naše země pyšná, moc nemá. Proto považujeme nynější likvidaci Ety za loupež za bílého dne. Bohužel, naše zákony jsou takto uzpůsobeny a nelze ochránit to, co naši předci vybudovali," míní Šírová.

Počátek potíží firmy spatřuje šéfka odborů v roce 2008, kdy začala Eta pod vedením společnosti Benson Oak spět k likvidaci. Tehdejší člen představenstva a výkonný ředitel společnosti Albert Van Gelder měl podle Šírové utratit z firemních rezerv spoustu milionů za nesmysly a věci, které nebyly pro Etu strategické.

S koncem ledna odešlo z Ety 57 zaměstnanců, dalších patnáct z ekonomického úseku a call centra má odejít na konci února. V březnu se počítá v Hlinsku s dalšími odchody a ve firmě tak zůstane jen 25 lidí. Půjde částečně o pracovníky zkušebny a kontroly jakosti.  

Chrudim - Nahnutá pouliční lampa odstartovala záchranu svahu nad restaurací U Kapličky, který teď hrozí sesutím. Osvětlení v nepřirozené poloze totiž signalizovalo, že se se svahem něco nepřirozeného děje. Radnici proto nezbylo, než tady narychlo vybudovat zábranu proti průjezdu aut a lampu odstranit.

Město sem následně pozvalo brněnskou odbornou firmu Balun, aby stav celého svahu včetně komunikace s narušenou krajnicí posoudila. Resumé bylo jednoznačné - stabilitu svahu bude nutné zabezpečit.

Znalec za příčinu svahového pohybu, který mimo jiné narušil povrch zdejší silnice, označil více okolností, jež se vzájemně kombinují. Nejvážnější problém přitom spatřuje v podzemní vodě, která narušuje skalní podklad.

Svůj díl viny na neutěšeném stavu nesou podle znalce i lidé. "Významnou okolností je odtěžení zeminy při patě svahu na pozemku v okolí domu čp. 1079. Tím došlo k narušení stability svahu," míní brněnský znalec.

Nad restaurací U Kapličky už autem do strmého svahu nevyjedete. Foto: Chrudimské noviny 

"Museli jsme zde přistoupit k zákazu vjezdu vozidel, protože silnici poznamenala v minulosti i divoká výstavba rodinných domů nedaleko odsud a pohyb těžké nákladní techniky s betonem a stavebním materiálem po silnici s nezpevněnou krajnicí," vidí další příčiny havárijního stavu chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). 

Jak dodává, částečný podíl na narušení svahu mají vedle jeho přetížení stavební technikou i obyvatelé okolních rodinných domů, kteří zde vytěžili takřka veškeré dřeviny, jež opukový val plný jílovce držely při sobě. "Bude teď velmi nákladné dát vše zase do pořádku," pokračuje Tejkl.

Zákaz vjezdu nechalo město pojistit také betonovou zábranou.  Foto: Chrudimské noviny

Podle místostarosty se náklady na rekonstrukci svahu odhadují zhruba na šest milionů korun a nabízí se tu hned několik řešení, jak lokalitu zabezpečit. Odborná firma přitom varuje, že srážková voda zatékající dál v jednom místě pod podloží může způsobit další nečekaný pokles svahu spolu s dalšími poruchami konstrukce vozovky. Město proto kritické místo nechalo alespoň provizorně zabezpečit.

Srážková voda narušuje v tomto místě vozovku.  Foto: Chrudimské noviny

Srážkovou vodu zatékající pod vozovku zachycuje prozatímní zábrana, kterou zde nechalo instalovat město.  Foto: Chrudimské noviny

Narušený svah "nejistí" takřka žádný strom. Dobrý úmysl prosvětlit stavební parcely se tak může zdejším obyvatelům vymstít.  Foto: Chrudimské noviny

"Peníze na tuto akci teď v městské kase nemáme. Minimálně pro letošní rok. Neznamená to ale, že před tímto úkolem utíkáme. Bude zde zapotřebí provést speciální injektáže, nabízí se tu ale i zástěna z kamenů v síti a další řešení," uzavírá Miroslav Tejkl.