Chrudim - Nová restaurace s vinárnou byla včera slavnostně otevřena v bývalém kostele sv. Josefa. Jak Chrudimské noviny informoval místostarosta Roman Málek, odpovědný za oblast kultury, "ten barák, který stál městskou pokladnu strašně moc peněz, má konečně správné využití."

Po roce dohadů, jak bude využíváno Muzeum barokních soch, zvítězila představa tohoto mladého nadějného politika, že "o barokní sochy nemá nikdo zájem, takže je potřeba přiblížit program muzea lidem. Přečetl jsem si v brožurce "Jak pracovat s masami, abychom byli zvoleni i příště“, kterou vydává pro mladé politiky Evropská unie, že lid má zájem pouze o jídlo a pití.
Usoudili jsme tedy na Radě města, že turisti do města stejně nejezdí, i když jsem se o to šest let jako místostarosta pro rozvoj turistického ruchu velice snažil a málo navštěvované koncerty barokní hudby zrušíme, čímž vyjdeme vstříc oprávněným požadavkům našich občanů“.

První akce nového konceptu využití Muzea barokních soch byla věnována ochutnávce vína. Několik desítek chrudimských občanů v prostoru barokního kostela holdovalo vínům a poslouchalo zasvěcený výklad sommeliéra.

Milým zpestřením bylo angažování oblíbeného herce Pavla Trávníčka, který si pochvaloval prostory opraveného kostela. „Jestliže se bude natáčet pokračování Popelky, navrhnu režisérovi, abychom nějaké scény ze zlaté svatby prince a Popelky natočili v těchto pěkných prostorách.“ Známý herec se pak celý večer věnoval svému oblíbenému moku a přátelil se s místními občany.

Jak nám prozradil Jan Novák, který se večera zúčastnil s manželkou, „žena na něm mohla oči nechat, moc se mi to nezdálo. Ale to víno mělo docela dobrý říz, myslím, že to bude tím, že na soklech okolo stojej ty svatý a vínu asi žehnaj“.

Jak dále informoval místostarosta Málek, budou se zde pořádat různé akce, jako zvěřinové hody, v sobotu bude prostor věnován diskotékám pro mládež, v neděli pak bude podzemí kostela využíváno na akce občanského sdružení Altus, které má již připravenou hru pro mládež Boj ninjů o Boží hrob.

Jiří Kadeřávek, který byl pověřen provozováním Muzea barokních soch, uvedl, že se sice trochu těšil, že město Chrudim bude představovat občanům a turistům z celého světa unikáty ze slavných dob našeho města, ale současnou realitu a přání nadřízených je nutné respektovat.

Náš redaktor při odchodu z bujaré akce zaznamenal místního faráře, který právě procházel okolo budovy kostela. Z oken bývalého svatostánku se právě linul zvuk cinkání sklenic a jódlování s výkřiky "Prosit a Na zdraví" a zděšený služebník boží, šeptající slova Apage satanas se jenom křižoval a rychle spěchal pryč.

Ještě z dálky ale slyšel píseň Pepíčku začni, mé srdce lační, která zněla večerem z kostela sv. Josefa.

Dodejme, že restaurace v bývalém barokním kostele dostala jméno U Pepy a jídelní lístek si můžete přečíst na serveru Chrudimka.cz.
Redakce k tomu už jenom připomíná, že je dnes 1. duben a přála by si, aby naši čtenáři brali tuto zprávu jako Apríl.

Chrudim – Gymnázium Josefa Ressela se po letech mění. Jednou z prvních vlaštovek je nepochybně nově vybudovaná studentská klubovna, tzv. "Občerstvovna". Ta byla slavnostně otevřena v pátek 30. března za zpěvu gospelů školního sboru.

 „Byla to dřina,“ říkají shodně dva studenti, jinak docela obyčejní, přehlédnutelní kluci. Jeden spíše uzavřený introvert, druhý viditelně povídavý extrovert.

A možná právě tato jejich rozdílnost v povahách vedla k perfektnímu doplňování se během příprav na akci, která nemá v novodobých dějinách školy obdoby.

Zcela sami dokázali do poslední koruny naplánovat úpravu zašlé a ne příliš přívětivé studovny do moderního studentského klubu s pohovkami, křesly a WiFi připojením. 

[[img:chrn_fullwidth:651:Studenti, kteří za všechno můžou - Josef Jirout a Petr Vladyka.  Foto Chrudimské noviny]]

„Za bývalého vedení by se možná celá věc podařila, ale trvala by mnohem déle,“ nenechá se moc pobízet k odpovědi na naše otázky Petr Vladyka, student sexty E, jeden z hnacích motorů přestavby, který to celé vymyslel.

Jeho kamarád, Josef Jirout, souhlasně pokyvuje hlavou. On zase vymyslel návrh a do detailů pohlídal realizaci.

Je jasné, kdo bude mým partnerem v diskuzi.

„Paní ředitelka byla nadšená,“ pokračuje Petr. „Souhlasila s jedinou podmínkou - vše si uděláme sami. Takže jsme se do celé akce pustili. Jasně, pomáhali nám i spolužáci. Především ze začátku bylo opravdu hodně práce se stěhováním starého vybavení studovny.

Nosilo se na půdu, takže si dokážete představit, kolikrát jsme museli do schodů s lavicemi, tabulí, židličkami. Zdaleka to ale nebyla nejtěžší práce.“

„Kluci pracovali i o prázdninách,“ přidává se garant projektu, Mgr. Monika Křečanová. „Dvakrát týdně nastoupili vždy v 15 hodin a končili tak kolem jedenadvacáté, někdy i později.

Kluci byli opravdu úžasní, nejen že sami vymysleli celý projekt, který jsme částečně realizovali jako část výtvarné výchovy, ale sami sháněli vybavení po bazarech, na internetu, provedli výmalbu. Bylo úžasné pozorovat, jak profesionálně si při tom počínali.“

[[img:chrn_fullwidth:658:Ředitelka školy Mgr. Klára Jelinková a garant projektu Mgr. Monika Křečanová si dopřávají pohodlí měkkých křesel při slavnostním otevření Občerstvovny.  Foto: Chrudimské noviny ]] 

Mladí pánové se tváří tak, jak by se tvářil asi každý, kdo není zvyklý přijímat chválu za práci pro druhé, kterou považuje za naprostou samozřejmost.

Když se ptám po odměně, podívají se na mě skoro překvapeně: „Ne, žádnou odměnu, kromě poděkování od paní ředitelky a spolužáků jsme nedostali.“

Je jasné, že vidina odměny nebyla hnací myšlenkou nekonečné dřiny s čistěním parket, natíráním oken - s nímž pomáhala i třída a třídní učitelka Mgr. Zuzana Leksová.

Velké pomoci se jim dostalo i od školníka Martina Tisoně, který pomohl především radou a občas i vrtačkou.

[[img:chrn_fullwidth:657:V pracovním školník Martin Tisoň a uprostřed skromně třídní učitelka Zuzana Leksová.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Prostě jsme viděli, že se nemáme kde scházet“, vysvětluje Petr. „Posedávat na studených chodbách, nebo snad přímo ve třídách, to nám nepřišlo zrovna ideální,“ dodává.

Ačkoli někteří pedagogové zastávali názor, že studenti mají o přestávce sedět ve třídě a připravovat se na hodinu, a že je studentský klub bude vést k lenosti a zanedbávání povinností, pravděpodobnější názor bude spíše ten, který vyslovila Mgr. Křečanová:

„Myslím, že místo, kde se studenti mohou setkávat, povídat, koupit kávu, čaj, bagetu z automatu, přečíst knížku, když mají hodinu volna, místo bloumání po chodbách, které pamatují 18. století, bylo velmi potřebné.

Určitě pozvedne náladu studentů a to ocení i učitelé. Naštvaný a znechucený student bude při hodině spolupracovat daleko hůře, než student veselý a plný dobré nálady.“

[[img:chrn_fullwidth:691:Mezi učiteli, kteří podpořili studentský projekt, byla i Lenka Švadlenková.  Foto: Chrudimské noviny]]

Procházím dlouhými, temnými chodbami, které na člověka působí různě, ale rozhodně ne optimisticky a tak, jak by prostory určené dětem a mladým lidem měly.

Rekonstrukce a modernizace je jistě nutná. Inspirací pro ředitelku Jelinkovou by možná mohlo být Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové. To se dočká rozsáhlých oprav.

Možná ale spíš proto, že jde o poněkud originálnější stavbu. Budova Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, postavená architektem Gočárem, se začne v dubnu rekonstruovat díky bezmála 68milionové dotaci z ROP Severovýchod.

[[img:chrn_fullwidth:667:Některá místa chrudimského gymplu připomínají spíše prosekturu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přesouváme se tedy do ředitelny, k Mgr. Kláře Jelinkové. Do gymnázia přišla „teprve“ o prázdninách, v srpnu, ale za tu dobu už stačila provést nemálo změn.

„Mám velké štěstí na skvělé spolupracovníky,“ začíná náš krátký rozhovor energická ředitelka.

„Bývalý ředitel, Eduard Beránek, vybudoval z gymnázia školu, která má po celé republice skvělý zvuk, ale na druhou stranu se jí dostalo i určitého zakonzervování,“ pokračuje magistra Jelinková a usedá neformálně na stůl.

Ptám se tedy na to, co bylo podnětem k návštěvě - co si o akci „Občerstvovna“ myslela, když za ní Petr s Pepou koncem ledna přišli:

„Byla jsem opravdu nadšena, protože přesně takové místo naší škole chybělo. Navíc, kluci měli vše perfektně připravné - vizualizaci budoucí podoby, rozpočet, a byli nadšení. Důvěřovala jsem jim, že zvládnou to, co si předsevzali i proto, že garantem projektu byla Mgr. Křečanová.

[[img:chrn_fullwidth:692:Klubovna zahájila ve velkém stylu - minikoncertem studentů gymnázia. Foto: Zuzana Leksová]]

Slíbila jsem jim 20 tisíc na realizaci. Nakonec se sice dostali o dva tisíce výše, ale to je v normě. Dokonce jsem jim ušila závěsy,“ směje se ředitelka a hned pokračuje:

„V občerstvovně budou centralizované automaty na kávu, čaj, bagety, slané pečivo. Jeden poslední, stojící na chodbě, je už ve výpovědní době, protože s firmou, která ho provozuje, nemáme dobré zkušenosti,“ uzavírá. 

[[img:chrn_fullwidth:690:Ředitelka Gymnázia Josefa Ressela Mgr. Klára Jelinková. Foto: Chrudimské noviny]] 

Zajímá mě běžný život na gymplu. Jaké plány do budoucna ředitelka Jelinková chystá: „Změnili jsme třeba Dny otevřených dvěří. Za starého vedení to znamenalo prakticky jen otevřít dveře. My jsme zavedli průvodce, zájemci si mohli vyzkoušet staré přijímací testy, velký úspěch měly chemické pokusy,“ říká s úsměvem.

„Celkem jsme napočítali přes sto návštěvníků. V současné době také probíhá obměna zastaralého počítačového parku kantorů. Chceme, aby každý učitel v pátek zadával do tzv. elektronické třídní knihy studijní výsledky svých svěřenců a rodiče tak měli větší přehled, jak se jejich potomkovi daří. 

Již za minulého vedení se podařilo opravit hygienickým normám nevyhovující jídelnu, vybudovat nové toalety, my bychom rádi postavili plošiny, aby na naší škole mohli studovat i tělesně handicapovaní studenti.

Nápadů by bylo hodně. V nejbližší době tedy snad změníme naše webové stránky, protože ty staré jsou značně nepřehledné a zastaralé,“ končí ředitelka gymnázia náš rozhovor.

Při odchodu se ještě ohlížím po budově, která pamatuje řádové sestry, komunismus i sametový převrat. Pod upjatou slupkou architektury seminářů, gymnázií a vzdělávacích ústavů Rakouska - Uherska teď pulzuje nový život. Je jasné, že do budoucna ji čekají nemalé změny. Tak tedy, hodně štěstí!

Chrudim - Dvacetiletá Chrudimačka Lenka Hovorková, která se může pyšnit takovými tituly, jako Miss face, Miss Pardubického kraje, Miss východní Čechy, Look Bella, Miss léto či Princess of the World, vstoupila vedle soutěží krásy a modelingu úspěšně také do showbyznysu. Stala se totiž novou tváří reality show Hotel Paradise uváděné na Primě.

Lenka v pořadu nahradila o šest let starší Vieru Klíčkovou, která porušila pravidla reality show a musela proto z Hotelu Paradise odejít.

Podle bulvárních médií bude Lenka Hovorková tvořit v pořadu mezi samými pornoherci, prostituty, gogo tanečnicemi a svalnatými kulturisty světlou výjimku. Její jedinou neřestí je prý kouření a slabost pro snědé muže. Mimo jiné, jeden takový v této reality show vystupuje - Michal Rockwood, jehož otec je Kubánec.

Uvidíme tedy, jak si Lenka povede. V každém případě bude minimálně přitahovat pozornost svými přímo ukázkovými mírami 90 - 64 - 90 a nepřehlédnutelnou výškou 180 centimetrů.

Není to tak dlouho, co jsme psali o černém výlepu, který zaplavuje město, nebo o vznikající skládce jen pár kroků od chlouby zdravé Chrudimě Klášterních zahrad. A přesto nacházíme přímo v srdci města daleko horší věci, než je polepená trafoskříňka před domem, či dopravní značka na Žižkově náměstí.

V samotném centru, na Resselově náměstí, najde pozorný divák hned několik, bezohledně umístěných ne plakátů, ale přímo bilboardů.

[[img:chrn_fullwidth:619:Co na tom, že aktuálnost plakátu je pár týdnů? Fasáda je zničena nastřílenými hřeby na dlouho.]]

Jak dokazují naše fotografie, řádění neznámého kulturního barbara neunikl ani dům, jehož barokní proporce by vybízely spíše k opečovávání a pýše majitele. Ne hyzdění a hřebům natlučeným přímo do omítky, jejíž životnost se počítá na pět desetiletí.

[[img:chrn_fullwidth:617:Pan Slejška by se asi divil, co se stalo z jeho vyhlášené restaurace.]]
Hned vedle známá chrudimská restaurace, kterou zvláště v poledne mnozí navštěvují k doplnění energie při obědu. Krásný, starobylý dům. Jak praví web tohoto pohostinského zařízení "28. září 1910 byla c. k. okresním hejtmanstvím v Chrudimi panu Antonínu Slejškovi udělena koncese na provozování hostinské a výčepnické činnosti v domě č.p. 6 na Resselově náměstí." Ale stejně, jako jeho soused, i zde najdeme v prvním patře přímo monstrózní bilboard nabízející nějakou malichernou slevu. Malichernou v porovnání s hodnotou, která byla zaplacena na kráse domu, jejž hyzdí, hodnotou celého Resselova náměstí, které se postupně stává čínskou čtvrtí s pestrobarevnými poutači.

Kdysi dávno iniciovala Rada města vyhlášku, která takovéto akce zakazuje. Ale i kdyby neexistovala vyhláška, stále máme památkový zákon, jenž na tyto situace pamatuje a počítá i s příslušnou penalizací kulturním pohanům.

Chrudimský památkář - pracovník Úseku památkové péče při městě Chrudim ing. Slavomír Kudláček nám k celé věci sdělil "Není to poprvé, co se musíme zabývat necitlivým zásahem do městské památkové zóny. V posuzování každého případu se řídíme památkovým zákonem, který nám umožňuje řešit vše buď domluvou, nebo zahájit správní řízení s majitele nemovitosti. Většinu případů se podaří vyřešit právě domluvou a pokuta, kterou by majitel mohl dostat až ve výši dvou miliónů - to už by se ale muselo jednat o opravdu významný zásah, nemusí být udělena." 

Příloha: 

Obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 6/2005

Chrudim - Už od léta 2008 upozorňuje Tomáš Velendorf radnici na nevhodné trasování městské hromadné dopravy (MHD) v Chrudimi, zejména v úseku od Kateřiny k vlakovému nádraží, kde je už 15 let tato trasa odkloněna z Fibichovy ulice do hlavního tranzitu přes Palackého ulici až ke kruhové křižovatce u hotelu Bohemia.

[[img:chrn_fullwidth:627:Autobusy MHD by zde mohly uhnout, ale přesto jezdí na nádraží delší trasou.  Foto: Chrudimské noviny]]

To má podle něj za následek mrhání s finančními prostředky města a časové prodlevy autobusových spojů v dlouhých kolonách aut na navazující spoje na autobusovém a vlakovém nádraží.

"Autobusy nabírají velmi často zpoždění a cestující tak nemají žádnou záruku, že stihnou přípoje na nádraží. K tomu jsou ještě nuceni dělat výletní jízdy, než aby se přímo a rychle dostali přes Fibichovu ulici k nádraží tak, jak tomu bylo vždy v minulosti," míní Tomáš Velendorf.

Ten proto přivítal, že loni v červnu městská rada schválila změny v MHD včetně průjezdu Fibichovou ulicí, avšak k jeho nemilému překvapení svoje rozhodnutí zase hned zamítla.

[[img:chrn_fullwidth:623:Radní se zalekli těch, kteří vznesli námitku, že jim ubydou "jejich" parkovací místa.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důvodem byl protest místních kvůli necelým deseti parkovacím místům ve Fibichově ulici, které by musely průjezdu MHD ustoupit.

[[img:chrn_fullwidth:628:Pár desítek metrů od sporného parkování je přitom takřka stále volné parkoviště.  Foto: Tomáš Velendorf]]

"Celé to bylo zamítnuto s tím, že změna bude provedena v prosinci 2012," dodává Velendorf, který situaci bedlivě sleduje a stal se proto záhy organizátorem petice žádající opětovné zprůjezdnění Fibichovy ulice pro MHD, pod kterou se podepsalo více než 300 lidí.

"Všechna města činí rozumná rozhodnutí ve prospěch veřejné dopravy na úkor individuálních potřeb občanů, v Chrudimi je tomu přesně naopak," zdůvodňuje Tomáš Velendorf vznik výše uvedené petice.

"Tady se radní zalekli těch, kteří vznesli námitku, že jim ubydou parkovací místa, pokud by autobusy Fibichovou ulicí projížděly. Radní se tak báli udělat rozhodnutí ve prospěch lidí, kteří MHD v Chrudimi ještě využívají, denně je to asi 2400 lidí, nebo by ji rádi využívali, ale kvůli současné zdlouhavé objížďce je pro ně MHD nezajímavým a nespolehlivým spojem.

[[img:chrn_fullwidth:625:Jedním z argumentů proti je úzký profil pro průjezd autobusu. Denodenně projíždějící zásobovací nákladní auta však dokazují naprostý opak.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radní se rovněž obávali udělat rozhodnutí, které by ročně ušetřilo městské kase okolo 120 tisíc korun, jež musí zbytečně vynakládat do objížďky přes Palackého ulici k hotelu Bohemia, zatímco by mohlo tyto peníze využít účelněji," vyjmenovává všechna pochybení, která spatřuje v rozhodnutí radních, Tomáš Velendorf.

Sám cítí velmi hluboké zklamání nad reakcí některých chrudimských politiků, kteří výsledek petice znevážili. "Například namítali, že je pod ní podepsán občan z Třebechovic pod Orebem nebo z nedalekého Škrovádu. To jsme je měli vyškrtnout? Také oni museli bohužel cestovat v Chrudimi autobusem poskakujícím v dopravní zácpě, například při jízdě z návštěvy v nemocnici na nádraží a potom jim ujel jejich přípoj," vysvětluje přítomnost rozporovaných podpisů organizátor petice.

"Osobně jsem z chrudimské komunální politiky v roce 2012 hodně smutný, protože tu vítězí populistická řešení ve prospěch těch, kteří budou křičet vždy a úplně proti všemu.

[[img:chrn_fullwidth:621:Kdo nemá zájem, aby se v městské kase ušetřilo na místní dopravě?  Foto: Chrudimské noviny]]
Smutný jsem i z odpovědí některých radních, s nimiž vedu na dané téma korespondenci, například s Jiřím Císařem, který po půl roce dokázal reagovat jen tím, že mě odkázal na jednání zastupitelstva, nebo Vladimírou Michalovou, která na moje podněty nejprve vůbec nereagovala a nyní mě po půlročním mlčení nařkla z arogance, aniž by se chtěla problémem nějak seriózně zabývat. Že paní Věra Ždímalová a pan David Kasal nedokázali zareagovat ani jednou větou, k tomu už není co dodat.

Musel jsem si proto chtě nechtě při takovém chování vzpomenout na titulky z Rudého Práva z let 1988/89: Republiku si rozvracet nedáme! Nyní by stačilo namísto slova republiku dosadit: Fibichovku si rozvracet nedáme! A to je pro mě opravdu velké rozčarování," uzavírá Tomáš Velendorf.

[[img:chrn_fullwidth:620:Zatím to vypadá, že městská hromadná doprava bude jezdit dál stále tou delší trasou.  Foto: Chrudimské noviny]]

AKTUALIZOVANÉ FOTOGRAFIE - 28. březen 2012, 18 hodin

[[img:chrn_fullwidth:630:Ve čtvrtek, 28. 3. 2012 v 18 hodin bylo v úseku od nádraží po železniční závory 62 volných míst. U Fibichovy ulice, ve vzdálenosti asi 15 metrů od křižovatky, bylo 12 volných míst.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:629: Smutný pohled na nevyužitá parkovací místa, zatímco hned za rohem některým stěžovatelům vadí, že by museli kvůli MHD parkovat o kousek dál. Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:632:Pohodlného stání bylo tolik, že někteří se ani nenamáhali respektovat parkovací značení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Chrudimské noviny přinášejí exkluzivní rozhovor s organizátorem protestní akce v Pardubicích, která spadá pod i v Chrudimi akcentovanou Holešovskou výzvu (více zde), Lic Jiřím Stunou, Chrudimákem, jinak vrchním strážníkem v nedaleké Skutči.

[[img:chrn_fullwidth:613:Jiří Stuna]]

Mohl byste našim čtenářům sdělit, jak jste se stal organizátorem demonstrace v Pardubicích?                                                                                                                

Situace je taková,že jsem se stal koordinátorem Národní rady pro Chrudimsko, fyzicky jsem pomáhal  rozvážet letáky po Chrudimi a okolí a informace jsem rovněž sdílel pomocí facebooku.

Jak probíhá financování vašich aktivit?

Jak jistě víte, nejsme žádná politická strana a vše si financujeme pouze ze svých a veřejných sbírek.

Myslíte, že média o celé akci informovala dostatečně?

Média odmítla o naší akci informovat. Od začátku jsme uváděli, že se demonstrace budou konat pouze ve velkých městech. Koordinátor NR Pardubicka, pan Miloš Cach, musel z technických důvodů odjet zajišťovat demonstraci v Praze a tak jsme na organizaci v Pardubicích zbyli pouze tři a měli jsme na to necelý týden. Sice den před konáním akce vyšel článek v Deníku Chrudimska, že akce bude v Pardubicích, ale zřejmě to nestačilo. Jinou možnost, jak dát občanům vědět, než cestou internetu, jsme neměli.

Proč jste se vlastně do celé akce zapojil a kdo za ní stojí?

Jsme obyčejní občané, kterým situace v tomto státě, zejména potom zametené korupční aféry ve vysoké politice tohoto státu, nejsou lhostejné. Nechtěli jsme už pouze brblat u piva, ale aktivně dát nahlas vědět náš nesouhlas. V Pardubicích se skutečně sešlo hodně přes 1000 občanů, 1200 až 1400, na demonstraci jsem jako hlavní pořadatel a moderátor akce chtěl dát prostor promluvit na mikrofon občanům. Samozřejmě nelze vyloučit, že si slovo u mikrofonu vezmou i "podivné existence", jsme však přesvědčení, že právo na názor má každý.

S jakými pocity jste odjížděl z Pardubic?

Z Pardubic jsme odjížděli s pocitem z dobře odvedené práce. Dlouhou dobu po ukončení demonstrace občané chodili, podávali nám ruce a děkovali. Povedlo se nám získat na naši stranu zástupce Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství a Českou obec legionářskou. O to větší překvapení bylo následující den, když jsem se v Pardubickém deníku dočetl, že jsme bolševičtí demagogové.

Jak jste na celou věc reagoval?

Bohužel jsem odjížděl na týden na psychoterapeutický výcvik, studuji mimo jiné psychoterapii, kde mám omezené možnosti internetu a výuku od devíti do 21 hodin každý den, takže jsem nemohl na článek reagovat. V diskuzi však bylo dost komentářů od občanů, kteří se akce zúčastnili a měli zcela odlišný názor než-li pan "novinář" Jiří Sejkora.

Proč o vás tedy psali takové zkreslené informace?

Z důvěryhodných zdrojů jsem se dozvěděl, že skutečně měli novináři informační embargo o této akci informovat před konáním akce.

Jak demonstraci vnímáte coby člen skutečské městské policie?

Co se týče mého povolání strážníka městské policie, tak strážníkem jsem pouze v pracovní době, mimo pracovní dobu jsem občan jako každý jiný. Jsem pouze omezen bezúhoností a spolehlivostí - nesmím páchat trestné činy a přestupky, které jsou v rozporu s posláním strážníka.

Svobodu projevu mi jako každému zaručuje Listina základních práv a svobod. Jsem přesvědčen, že jsme se s kolegou Koubou nedopustili ničeho neetického. Snad si jen dovolím osobní poznámku. Policejní práci jsem se rozhodl dělat před více než 15 lety z nějakého přesvědčení. Z přesvědčení být společnosti prospěšným, ochraňovat slušné občany před těmi všehoschopnými a prosazovat zákon.

Ze stejného přesvědčení teď dávám najevo svůj názor. Velmi obtížně se mi pokutují obyčejní lidé za drobné prohřešky, když tento stát řídí mafie. Neznám vás osobně a nevím jak s těmito informacemi naložíte, vím, že máte v rukou moc.

Demonstrace mi poskytla nemalou negativní zkušenost s novináři. Naivně jsem se domníval, že jsou jakýmisi hlídači demokracie. Není pravdou, že jsem vašemu kolegovi Sejkorovi (Jiří Sejkora je redaktorem Pardubického deníku viz zde) nedokázal odpovědět na jeho otázky. Moc dobře viděl, že jsem měl moc práce s mikrofony v davu, navíc vše, na co se ptal, již v mém proslovu zaznělo.

Co byste tedy podnikli, pokud by vláda skutečně rezignovala?

Na zásadní otázku, co chceme dělat po demisi vlády, jsem jasně odpověděl, že chceme jednoznačně prosadit islandský model přímé demokracie.

Na Islandu jsou dnes podobní mafiáni z vrcholné politiky souzeni. Naším vzorem je pan Hordur Torfason, jeden z předních organizátorů islandské revoluce, který se účastní našich demonstrací v Praze. Více zde.

Děkujeme za Váš čas i odpovědi.

Chrudim - Trafostanice uprostřed sídliště U Stadionu hyzdí už hezkých pár let tuto nejvíce obydlenou chrudimskou lokalitu a stává se i místem dýchánků školní mládeže či útočištěm bezdomovců, kteří tu hledají střechu nad hlavou. Místním lidem to pochopitelně vadí.

Poznávacím znamením této stavby ze 70. let minulého století je výrazné graffiti. Ne všichni obyvatelé sídliště to přijímají s pochopením. Zejména, když se odsud šíří kouř cigaret, někdy i marihuany, a také hluk školní mládeže, která si tu dává čas od času dostaveníčko při lahvince vína.

"Nácházeli jsme tu běžně rozmlácené lavičky, které sem někdo natahal z okolních cest a nedalekého dětského hřiště. Musely je odsud odklidit Technické služby," stěžuje si žena, která bydlí nedaleko.

Vedle laviček se tu někdy povalují staré židle, rozbité lahve od alkoholu, nedopalky od cigaret, nebo papírové pytle, kterými se přikrývají bezdomovci.

Místní lidé se někdy nemohou na takovou spoušť dívat a sami sem jdou raději uklízet, aby trafostanice alespoň trochu ladila s jinak upravenými okolními obytnými domy. 

"Situace se teď trochu uklidnila, zejména pokud jde o školní mládež, protože se ze sídliště odstěhoval jeden z výrostků, který vedl místní partu kluků, jež se v trafostanici často scházela a dělala tu nejvíce hluk. Doufejme, že už to tak vydrží," uzavírá místní žena, jež si nepřeje být jmenována.

[[img:chrn_fullwidth:520:Pomalované zdi trafostanice jsou jejím poznávacím znamením. Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:515:Pryč odsud! Školačky jsou evidentně nemile zaskočeny přítomností fotoreportéra naší redakce a raději z úkrytu trafostanice hned mizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Plné parkoviště, městští strážníci obcházející zaparkované automobily a lístečky za stěrači pro stále větší počet "hříšníků", kteří nehodlají zaplatit. Tomu má být v Chrudimi brzy konec.

[[img:chrn_fullwidth:563:Do vjezdu na parkoviště chce radnice namontovat závory. Foto: Chrudimské noviny]]

Podle chrudimského starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) by jedním z řešení, jak donutit řidiče zaplatit parkovné a městské policii tak umožnit řešit jiné, důležitější úkoly, mohly být závory, jaké známe třeba z pardubické nemocnice, nebo podzemních parkovišť velkých nákupních center.

„Vymýšlíme technické řešení, které by zajistilo, aby tam nemusela operovat čtyřikrát denně městská policie. Nejjednodušším řešením je technická zábrana," říká Řezníček.

Problémem však je, že parkoviště se dá opustit na čtyřech místech. Východiskem by tedy byla závora i pod starou radnicí, nebo tento průjezd zcela uzavřít třeba vysunovací zábranou, jako u nedalekého hotelu. 

[[img:chrn_fullwidth:568:Ne všichni zaplatí pouhých 10,-Kč. Foto: Chrudimské noviny]]

Úvahy o vyřešení celého problému jsou sice zcela na počátku, ale je nepochybné, že radnice vezme v potaz i estetiku celého projektu a Resslovo náměstí tak nebude vypadat jako železniční přejezd.

[[img:chrn_fullwidth:567:Přidají se k desítkám různých značek a cedulí na náměstí ještě závory? Foto: Chrudimské noviny]]

Místní podnikatelé, kteří mají na náměstí své obchody, však s radnicí ne tak zcela souhlasí. Parkoviště se zaplňuje až tak kolem 14. hodiny. Zato v devět hodin se na parkovišti vystřídá nejvíce aut.

Podle nich by celou věc vyřešilo zavedení bezplatného parkování na prvních dvacet minut, protože nezřídka je to právě tato "akademická čtvrthodinka", v níž strážníci pokutují nejvíce provinilců. 

Jel jsem od kruháku u Lidlu ve středu a všiml si zřetelného nápisu: "Nahoře měří policie!" Automaticky jsem proto sešlápl brzdu a přestože se tudy jede do prudkého kopce a měl jsem auto opravdu naložené, jel jsem poctivě padesátkou. Městský okruh je totiž jinak zralý na sedmdesátku, jak je to obvyklé jinde.

Asi proto si ho oblíbila k měření rychlosti policie, ať už městská nebo státní, protože se tu dají snadno "vydělat" peníze na pokutách. Vím, o čem píšu, u dopravní policie jsem kdysi pár let pracoval a o takových místech, která tvoří doslova zlatý důl, se moc dobře ví. A jak se říká: "Každá kačka dobrá." Uvedená část městského komunikačního okruhu je toho názorným příkladem.

Škoda jen, že se nikdo nezamyslel nad celým městským okruhem a jeho dopravním řešením, které je víc než sporné a v některých místech i životu nebezpečné. V nejprudším úseku, kde se dá jet klidně sedmdesátkou, je padesátka, a auta tu pak nadměrně kouří, protože spalují palivo, víc než je zdrávo. Asi jako v Palackého ulici, kvůli které Chrudim bojuje za obchvat.

Stačilo by přitom pod viaduktem rychlost viditelně snížit na padesátku a zajímat se o návaznost na dalších křižovatkách, například s Topolského ulicí, kde se zbytečně čeká na červenou, když to není třeba, a zejména pak na odbočce k Albertu, kde je časový spínač už několik let natolik lajdácky naprogramován, že tu co chvíli hrozí kolize mezi auty jedoucími po hlavní silnici a vyjíždějícími z vedlejší na hlavní.

Proto jsem se pousmál nad "lidovou tvořivostí" svých spoluobčanů, kteří neupozorňují jen na muže v uniformách, kteří musí plnit rozkazy a respektovat určená pravidla, ale upozorňují především na absurdnost některých dopravních příkazů ve městě.

Mimochodem - ve čtvrtek jsem tudy jel znovu a policejní akce byla v plném proudu. Papírový nápis u kruháku mezitím ale stačil ušetřit některým řidičům pěkných pár stovek v kapse...

[[img:chrn_fullwidth:560:Při výjezdu z kruhové křižovatky u Lidlu ve směru k hasičárně někdo nainstaloval na dopravní značku nápis "Nahoře měří policie!". Za několik dní stačil už některým motoristům ušetřit pěkné peníze.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:561:V tomto úseku, tj. za přechodem pro chodce a odbočkou k Blehovsku, by se dalo jet klidně sedmdesátkou. Není tu už žádný přechod pro chodce ani odbočka, pouze táhlé stoupání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim/Pardubice - Dopravní podnik v Pardubicích uvažuje o tom, že nechá propojit trolejemi města Chrudim a Pardubice a zřídí mezi nimi pravidelnou linku. Vedou ho k tomu dobré zkušenosti s obdobnými spoji z Pardubic do Lázní Bohdaneč a Přelouče a zpět.

Stavba trolejové sítě do Chrudimi by přitom vyšla odhadem zhruba na 150 milionů korun, tedy na podstatně méně než obdobná trasa z Pardubic do Přelouče, která je dvojnásobně dlouhá - dvacet kilometrů. Navíc se dá předpokládat, že by byla Chrudimáky, kteří v hojné míře v Pardubicích pracují, často využívána.

Na trolejbusovou dopravu by však musela přispět jak obě města, tak i obce po celé trase. Ředitel Dopravního podniku Města Pardubic Tomáš Pelikán je proto připraven o této variantě jednat se zástupci jednotlivých samospráv.

Podle Pelikána připadá v úvahu však ještě jedna levnější varianta, a to ekologická doprava plynovými autobusy, které už zajíždějí z Pardubic do nedalekých Mikulovic.

Jejich trasa by tak přišla prodloužit přes Medlešice do Chrudimi, kde by autobusová linka pokračovala v jízdě po městském komunikačním okruhu a vracela se zpět do Pardubic.