Chrudim – Seniory má velká část veřejnosti zažité jako věčně nespokojené, brblající a na nemoci si stěžující nudné patrony. Chrudimské noviny se pokusily zjistit, jak ve skutečnosti starší lidé žijí, co je těší a co jim naopak schází. Výsledky tohoto „průzkumu“ jsou překvapivé a spolehlivě bortí výše uvedené smyšlenky.

Ochotnými partnery v diskusi byli tři muži, pánové věku hodného úcty a respektu – Ladislav Marek, Jan Stejskal a Oldřich Jelínek. Všichni tři si udělali ve svém nabitém diáři chvilku času, aby pohovořili o životě, přístupu k problémům, jež je trápí, a poodhalili část své životní filosofie. Při návratu ke „kořenům“ mnohdy vyšlo najevo, že základním kamenem jejich optimistického pohledu na svět a společnost jsou zážitky a zkušenosti z dětství a raného mládí.

Ladislav Marek

Chrudimská tenisová legenda, která svého času porazila i wimbledonského vítěze Jana Kodeše. Nezdolný optimista, šetrný člověk, který dobře ví, že na vše je třeba si vydělat. Lékem na neduhy je mu především milovaný sport, jemuž se aktivně věnuje i po sedmdesátce. Jeho vztah k tenisu zpracoval před dvěma lety redaktor Petr Dejnožka.

„Jsem životní optimista. Snad díky tomu, že žiji sportem a mám kolem sebe i hodně mladých lidí. Navíc si dopřávám i věci, které mi dělají radost. Neznamená to samozřejmě bezhlavé utrácení, spíše naopak. Nedostatky v dětství mne naučily šetrnosti, takže když si teď chci třeba koupit nový počítač nebo mobil, samozřejmě si našetřím. Žít s dluhy, to není nic pro mě. Lidé obecně mají asi problém s tím, že mnohdy vyschnou zdroje, na něž byli zvyklí, a najednou se musí uskromnit. Což v seniorském věku bývá dost obtížné,“ říká tenisová legenda Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15390:]]

„Všechny nemoci, musím to ale zaťukat, protože jsem skoro žádné neměl, léčím tak, že se jdu hýbat. Třeba přijedeme na chatu a všichni leží, odpočívají, jsou unavení. Já vezmu sekačku a jdu sekat trávu. Zásadně si nelehám; to já nedělám,“ prozrazuje sportovec tělem i duší Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15395:]]

„Politiku sice sleduji, ale rozhodně jí nepřikládám nějaký přehnaný význam. Může se totiž často stát, že tomu někdo propadne a začne svět kolem sebe vidět touto optikou, což často vede k pesimismu,“ tvrdí Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15393:]]

„Zajímám se o moderní elektroniku – to je jedna z mých dalších velkých vášní. Notebooky, chytré telefony, nic mi není cizí. Sousedé se na mne často obracejí s žádostí o pomoc, drobné opravy. Hodně také o těchto pomocnících čtu, abych zůstal v obraze a mohl sledovat nejmodernější trendy. Člověku pak nezakrní mozek,“ směje se Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15394:]]

„Z internetu si nahrávám písničky, které později poslouchám v autě. Mám tablety, mobily, pořád se snažím jít kupředu. Samozřejmě nedržím mobil pořád v ruce, jak to dnes často bývá,“ popisuje svou vášeň pro vše nové.

[[img:chrn_fullwidth:15392:]]

„Poradit někomu, jak si vybudovat pozitivní přístup k životu v důchodovém věku vlastně nejde. Člověk je buď celoživotní optimista – a tady hraje naprosto zásadní roli výchova v mládí, nebo zkrátka není. Kdybych svému vrstevníkovi řekl, že od malička měl na sobě makat, k čemu teď taková rada je,“ ptá se tenisový trenér Ladislav Marek.

Jan Stejskal

Rodilý Chrudimák, hudební skladatel, muzikant tělem i duší, vitální a stále dobře naladěný „pan učitel“, osobnost města v roce 2014. Jeho rodina vlastnila v Chrudimi dům s pražírnou kávy na Resselově náměstí, vztah k východočeským Athénám je tedy neoddiskutovatelný. Také jemu Chrudimské noviny věnovaly několik článků, z nichž ten první vznikl již v roce 2012. Narodil se 4. října 1938.

„Nikdy jsem si nestěžoval na nepřízeň osudu nebo nemoci. Ani v době, kdy mým domovem byl chrudimský hospic. Co je příčinnou mého životního optimismu? Nepochybně zážitky, a především výchova z dětství. V současné době pak i spolupráce s lidmi podobných životních postojů, podobného naladění,“ říká muzikant, učitel, výtvarník a spisovatel Jan Stejskal.

[[img:chrn_fullwidth:15389:]]

„I v seniorském věku nemám čas na nějaké stesky a stížnosti. Pokračuji v tom, co dělám celý svůj život. Organizuji hudební vystoupení naší skupiny Nestejskáme si, dopisuji další knihu a chodím hrát na klavír těžce nemocným seniorům v hospicu. Obdivuhodně mne dokáží nabít energií nejen oni, ale i skvělý personál, jemuž vděčím opravdu za mnoho,“ přibližuje aktivní život důchodce s plným diářem Jan Stejskal.

[[img:chrn_fullwidth:15386:]]

„Bydlím nyní v domě s pečovatelskou službou v Soukenické ulici. Perfektní péče, skvělé zázemí. Mám tu svůj pokoj, své noty, dokumenty, knihy a elektrický klavír. Potkávám tu celou řadu seniorů podobného věku, jako jsem já sám. Nikdo z nich si nestěžuje a nereptá. Pečovatelky nám věnují maximum svého času a my pak máme prostor pro své zájmy a koníčky. Bez koníčků  – tady je pro mne na místě prvním hudba, bych jen obtížně nepropadl skepsi. Hudba mi dává radost, odkrývá jemné odstíny lidské duše i života. Umožňuje pohybovat se ve společnosti a rozdávat dobrou náladu,“ usmívá se bývalý učitel.

[[img:chrn_fullwidth:15387:]]

„Těší mne Chrudim, nádherné město plné památek a polozapomenutých příběhů. Je radost odkrývat jeho dávnou historii a následně ji prostřednictvím knih a obrázků předkládat čtenářům. Raduji se i z pozitivní odezvy těch, kdo mé knihy kupují, mluví o nich. Motivace k dalšímu psaní mi rozhodně nechybí,“ neskrývá radostné zážitky Jan Stejskal.

Oldřich Jelínek

Část svého produktivního života prožil Oldřich Jelínek jako zaměstnanec Děčínských strojíren, kde se stal nositelem světového patentu za katalyzační komoru, které se dnes v autech říká prostě tlumič výfukových plynů. Později pracoval jako oborový inženýr na Generálním ředitelství Transporty Chrudim. Zde  se věnoval zvýšení technické úrovně vysokozdvižných vozíků. Ještě před tím však neunikl totálnímu nasazení ve firmách, které pracovaly pro Říši. Po revoluci se ve věku, kdy většina ostatních seniorů uvažuje pouze o odpočinku, pustil do výroby razítek, později také zastával funkci domovníka v bytovém domě Balustráda. Syn zedníka a otec známého chrudimského galeristy, optimista s fenomenální pamětí.

[[img:chrn_fullwidth:15439:]]

„Povahu naprosto zásadně formuje doba, kdy člověk ještě vlastně ani neví, že je formován. Samozřejmě mluvím o dětství a dospívání. Ani u mne to nebylo jinak. Tatínek byl zedník na malém městě, spíše vesnici. Rozhodně nemohu říci, že bychom se měli špatně nebo trpěli bídou. To určitě ne. Na stranu duhou, zhruba od osmi let jsem bojoval sám za sebe. Ne snad po stránce materiální, ale mentální. Tatínek příliš nesouhlasil s tím, abych studoval. Na mně pak bylo, abych mu dokázal, že na to mám,“ přibližuje své mládí dvaadevadesátiletý senior Oldřich Jelínek.

„Právě tento přístup – přesvědčit své okolí o vlastních kvalitách, mi později dost pomohl. Ať už to bylo po válce, kdy jsem pracoval v Sudetech, nebo později v Transportě. Sudety mi ukázaly Němce v jejich podstatně odlišné podobě. Byli to mnohdy slušní a pracovití lidé, dost jsem si s nimi rozuměl. Odsuzovat je jako národ kompletně, to mi nikdy nešlo,“ říká Oldřich Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:15437:Při broušení řetězu pily na pančavské chalupě.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Když mi bylo čtyřicet a práce mi začala přerůstat přes hlavu, koupili jsme zahrádku. Byla pro mne návratem k přirozenému životu. Fyzická práce a možnost uniknout z nezdravého prostředí – a to i v souvislosti s mezilidskými vztahy v době normalizace. Zahrada mi hodně pomohla dát si do pořádku psychiku, myšlení. Celý život také hodně čtu, patřím mezi nejstarší čtenáře chrudimské knihovny. Dokážu pracovat s počítačem, rád fotím. Člověk musí zaměstnat jak tělo, tak rozum, najít si nějakou činnost. Spolehlivou cestou k rezignaci a nemocem je totiž nicnedělání,“ popisuje svůj recept na zdravý přístup k životu Jelínek.

„Hned po revoluci, to už mi bylo 65 let, jsem založil s manželkou firmu zaměřenou na výrobu razítek. Naštěstí tu existovala velká poptávka a na trhu nebylo dost těch, kdo by ji dokázali uspokojit. Svého času jsme patřili mezi špičku, která zásobovala banky, spořitelny a další instituce. Jako jediní v této době jsme vyráběli mikrorazítko. Firmu jsem později prodal, protože únava se zkrátka dostaví na každého,“ říká.

[[img:chrn_fullwidth:15438:Nechci vypadat jako suchar a nepříjemný dědek.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Co dělám ve volném čase? Čtu, v posledních letech letech se učím hrát na piano – dokážu přehrát několik písní a také stále pracuji na zahrádce. V mých osmdesáti letech mi byla nabídnuta práce domovníka na Balustrádě, dělal jsem to pět let, ale i to mne už později začalo neúnosně vysilovat. V poslední době také sestavuji rodinný rodokmen – mimochodem, našel jsem dávno zapomenuté příbuzné v USA, píšu paměti. Nechci vypadat jako suchar a nepříjemný dědek, který si jen stěžuje. Úspěšnost však musí zhodnotit jiní,“ směje se Oldřich Jelínek.

Chrudim – Generálmajor v záloze Hynek Blaško se rozhodl vstoupit do boje o křeslo senátora. Do nejvyšších pater politiky se pokusí proniknout v Chrudimi jako nezávislý kandidát podporovaný hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Ideály tohoto hnutí jsou podle Blaška přesně tím, co tato země v dnešních nelehkých časech potřebuje.

Hynek Blaško patří mezi velké české kritiky migrace do Evropy. Situaci považuje za natolik závažnou, že se rozhodl vstoupit do politiky. V Chrudimi se pokusí stát senátorem. Na sociálních sítích se představil jako nezávislý kandidát, který se bude moci opřít o hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Proč kývl na nabídku podpory právě Okamurovi?

„Vážení přátelé, příznivci, rozhodl jsem se přijmout nabídku SPD, abych s její podporou kandidoval jako nezávislý kandidát do Senátu v senátním obvodu 44 Chrudim. Rozhodl jsem se tak proto, že v programu strany nacházím to, co tahle republika potřebuje a co je soustavně potíráno. Je toho hodně k nápravě a změně,“ napsal Blažko.

Požádal také o pomoc občany. Blaškovi se prý nedostává dost finančních prostředků. Podle svých vlastních slov prý naletěl jednomu kamarádovi, který ho připravil o všechny úspory, takže se údajně bez pomoci neobejde. A předem poděkoval všem, kdo mu pošlou nějaký finanční dar.

Chrudim – V rámci závěrečné volné diskuse při pondělním zasedání městského zastupitelstva, předložil Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) svým kolegům problém, jenž trápí jeho mysl. Při procházce městem si totiž nelze nevšimnout, že koryto Chrudimky mnohde připomíná spíše džungli a Povodí Labe nekoná nic, co by tento ostudný stav změnilo.

Kudrnáče proto zajímalo, má-li nejužší vedení města nějaké „páky“ na povodí, jež vodní tok spravuje. Je to právě Povodí Labe, kdo by měl zaúkolovat muže s křovinořezem a ti následně zkrotit bujnou vegetaci. Zdaleka zde však nejde pouze o estetiku. Přerostlá tráva a mnohde i malé stromky mohou v případě zvýšení průtoku v korytě Chrudimky fungovat jako překážka a zvýšit riziko případných povodní.

[[img:chrn_fullwidth:13326:]]

Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) však přítomné zklamal. Podle jeho slov prý město rok co rok s vedením Povodí Labe jedná a snaží se ho i přimět, aby přerostlou vegetaci pravidelně nechalo odstranit. Vodáci však ochotou právě neoplývají a radnici tvrdí, že tyto nánosy nejsou ohrožením, i kdyby snad po přívalových deštích voda stoupla.

[[img:chrn_fullwidth:14921:Snad to stihnou alespoň do Loutkářské Chrudimě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle Ondřeje Kudrnáče však město, respektive vedení povodňové komise může likvidaci džungle v korytě Chrudimky správci vodního toku uložit. Tento postup má umožňovat zákon.

Chrudim – V pondělí 18. června se městští zastupitelé sešli k poslednímu rokování před letními prázdninami a předposlednímu před říjnovými volbami. Na programu měli celkem 14 bodů a protože se jeden z nich týkal Kopanického mlýna, prostor pro veřejnost byl zaplněn.

Nejprve však dočasně předsedající, místostarosta Jan Čechlovský (ODS), omluvil několik svých kolegů, starostu Petra Řezníčka (SNK – ED) mezi nimi. Starosta totiž musel uvítat delegaci ministerského předsedy v demisi Andreje Babiše (ANO 2011), který si přijel prohlédnout nedostavěný obchvat a ulovit pár politických bobříků. Řezníček však za několik minut dorazil a mohl se tak ujmout své ne příliš vděčné předsednické funkce.

[[img:chrn_fullwidth:15436:Premiér v demisi a jeho strážce na obhlídce nedostavěného obchvatu města.  Foto: Chrudimské noviny]]

V rychlém sledu došlo ke schválení několika rozpočtových záležitostí. První „zásek“ nastal, dle očekávání, u převodu půl milionu korun z rezerv města do rozpočtu. Tyto peníze měla získat zdejší katolická farnost a chtěla je použít na dokončení oprav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie. Samozřejmě došlo na obvyklé nestoudné lamentace komunisty Jaroslava Moučky, jemuž tentokrát v diskusi oponoval zastupitel Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim). Ten vtipně poznamenal, že Moučka se stává zdejším Catonem Starším. Ten za dávných, římských dob neopomněl každý svůj projev zakončit konstatováním o nutnosti zlikvidovat Kartágo. Moučka pro změnu nemůže skončit diskusi o rozdílení dotací kritikou Církve. V následném hlasování však pro poskytnutí peněz zvedl ruku i Jaroslav Moučka. Podlehl snad argumentům doktora Kopeckého?

[[img:chrn_fullwidth:15044:Opravy střechy by letos mohly finišovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejdelší a nejzajímavější diskusi přinesl bod číslo devět, v němž měli politici rozhodovat o směně pozemků v Chrudimi a Topoli. Stavitel Rezidence Kopanický mlýn totiž chtěl s městem vyměnit svůj pozemek za ten městský. Ten, jenž náleží do majetku města, leží nedaleko bývalé Fickovy dýhárny pod Kopanicí.

Banální a do budoucna nepochybně nevyhnutelný krok byl startovacím výstřelem k diskusi, do níž se zapojila část přítomné veřejnosti. Ta není spokojena s vývojem stavebních prací v této lokalitě. Směna pozemků byla pouze záminkou, jak zahájit, poněkud opožděně, rozhovory o vhodnosti budování bytových domů v dříve klidné části města. Největší starosti starousedlíkům dělá údajně nedostatečné řešení dopravní situace a velikost stavěných budov. O uvažované směně nakonec zastupitelé nerozhodli, protože starosta tento bod z jednání stáhnul. Tématu se Chrudimské noviny budou věnovat ve zvláštním materiálu.

Následovala informativní zpráva o pobočce knihovny v Topolské ulici a volná diskuse. Zde opět přišel na „přetřes“ Kopanický mlýn.

Před sedmou hodinou se po přání hezkých prázdnin mohli všichni rozejít ke svým domovům.

Chrudim – Bývalá samostatná obec Medlešice je již několik let součástí města. Právě zde leží „chrudimský zámek“, který stále čeká na tolik potřebnou rekonstrukci. V loňském roce tu proběhla alespoň velká a náročná revitalizace parku. Ten místní využívají k pořádání nejrůznějších kulturních akcí.

Radnice nejprve nechala zpracovat studii parkových úprav. Původně byla v rozpočtu na rok 2017 schválena částka 200 tisíc korun, nakonec se cena akce vyšplhala „pouze“ na 193 tisíc korun. Co se tu vlastně dělo?

Zmizely nefunkční sloupy veřejného osvětlení a došlo k zaslepení kabelů uložených v zemi. Stranou nezůstala ani péče o zanedbanou a mnohdy přerostlou zeleň. Město nechalo pokácet některé jehličnany, odstranit přišly také živé ploty. Velkou péči věnoval odbor veřejné zeleně travnatým plochám. Kameny ze skalky nyní leží na městské skládce, vyfrézovaly se pařezy a také zarovnaly všechny větší plochy. Kde tráva chyběla, vysela se nová. Vznikly tak zcela nové pohledy na zámek a park a více místa pro kulturní akce.

Chrudim – Výstavba nového dopravního terminálu bude pro obyvatele města znamenat celou řadu dopravních omezení. Stavbu radnice rozdělí na čtyři etapy a její zahájení je plánováno na prvního září 2019, kdy se uzavře křižovatka ulice Rooseveltovy s ulicí ČSA. Skončit by měla závěrem roku 2020. Součástí revitalizace prostoru před nádražím by mohla být i stavba kontroverzního parkoviště pro cyklisty.

Nový dopravní terminál by měl do prostoru přednádraží přinést zlepšení v celé řadě oblastí. Na své si tu přijdou jak chodci, tak řidiči, jimž město plánuje nechat konečně vybudovat i kvalitní plochu pro odstavení aut. Megalomanské plány radničních pánů, jimiž chtěli vyjít vstříc cyklistům, mírní členové dopravní komise rady města.

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) totiž „komisaře“ na jejich posledním jednání seznámil s úmyslem vystavět před nádražím cyklověž. Do ní by si kolaři za pár pětek mohli odstavit své bicykly bez rizika, že jim je nějaký nenechavec odcizí. Cyklověž  nechaly vybudovat i sousední Pardubice před svým vlakovým nádražím. Po počátečním nadšení tu přišla studená sprcha. Cyklisté totiž raději využívali běžné stojany, než věžovité parkoviště pro kola.

[[img:chrn_fullwidth:15355:]]

Členové dopravní komise ve své většině proto místostarostovi doporučili, aby raději zauvažoval o nákupu obyčejných, jednostranných a uzamykatelných stojanů „Velock“, než stavbě pravděpodobně zbytečné a drahé cyklověže.

Chrudim – Koncem měsíce května se opět sešli členové dopravní komise rady města a nebylo by to jednání „dopraváků“, aby z něj nevypadla celá řada zajímavých informací. Již tradičně se z rokování omluvil Michal Staněk, nechyběl však místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) a opoziční zastupitel František Pilný (Nez. za ANO 2011).

A byl to právě místostarosta Trávníček, kdo přítomné seznámil s obsahem dopisu, který radnici poslala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Oč v něm šlo?

Především tu SŽDC sděluje, že trať z Chrudimě do Heřmanova Městce nabídne k prodeji. Nejprve samozřejmě zainteresovaným obcím a později i jiným subjektům, nebudou-li obce o tuto bývalou spojnici dvou sousedních měst jevit zájem. Pokud ani soukromníci koleje a pražce nekoupí, celou trať železničáři zruší. Vznikne tu poté dávno plánovaná cyklostezka?

[[gal:14784]]

„Modrá armáda“ dále potvrdila zrušení výstavby takzvané „Ostřešanské spojky“. Připraví však novou studii železničního napojení Pardubice – Chrudim. Ta však má zahrnovat i rekonstrukci tratě v současné stopě.

Chrudim - V letošním roce pokračují investice do Divadla Karla Pippicha. Aktuálně radní města schválili firmu, která provede odvlhčení suterénu budovy. Jedná se o společnost VODIZOL, jež si naúčtuje více než milion korun.

„Pro veřejnost může být zajímavou informací, že v souvislosti s odvlhčením suterénu bude rozebrána horní část hlavního schodiště u vstupu do divadla,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK -ED) a dodává: „Celá akce by měla být hotova do konce srpna a na chod divadla nebude mít žádný zásadní dopad.“

[[img:chrn_fullwidth:13059:]]

Od března na budově divadla probíhá také oprava střechy, kterou provádí firma W. H. A. Systém ze Šumperka. Radní nyní schvalovali první dodatek ke smlouvě, kterým po odpočtech dochází k navýšení ceny díla o více než 63 tisíc korun. Důvodem navýšení jsou skutečnosti zjištěné po odkrytí původně skrytých konstrukcí a následné nutné práce, které znamenají například výměnu části hromosvodné soustavy či materiálu tepelné izolace střechy se světlíky.

S ohledem na denní provoz divadla, kdy není možné provádět hlučné práce v době představení a zkoušek, je termín dokončení opravy střechy posunut na 29. červen 2018.

Chrudim – Na podzim bude město žít nejen volbami do Senátu Parlamentu České republiky. Daleko bezprostřednější vliv na chod životů Chrudimáků totiž mají místní městští zastupitelé se starostou ve svém čele. Největší předvolební aktivitu prozatím projevují Piráti a koalice Svobodných, TOP 09 a nezávislých kandidátů. A právě Piráti ve čtvrtek 7. června představili své kandidáty do zastupitelstva.

Piráti ve svém sídle v Radoušově ulici uspořádali tiskovou konferenci se snídaní pro novináře. Celou „tiskovku“ však také vysílali on-line přes facebook, což je výrazným a pozitivním posunem vpřed. Zájemců, kteří této možnosti využili, bylo sice jen několik, přesto v této oblasti mají ostatní strany a uskupení co dohánět.

Silnou pětkou jejich kandidátky tvoří Pavel Štěpánek, Daniel Lebduška, Aleš Nunvář, Zdeněk Kubala a Nikola Štěpánková.

Obsah komunálního programu tentokrát Piráti shrnuli do několika hlavních témat, která prostupují celým programem: transparence města a městských organizací, zjednodušení města pomocí technologií, inovace a ochrana zájmů občanů. „Po předchozích dvou, pro nás neúspěšných, volbách do zastupitelstva si věříme, že tímto programem zaujmeme dostatek spoluobčanů a získáme alespoň 15% hlasů,” věří si Štěpánek.

Právě lídr kandidátky Pavel Štěpánek v poslední době dochází na pondělní jednání městských zastupitelů. Zde, po usednutí do prostoru určeného veřejnosti, vyfotí politiky, fotku uloží na facebook s patřičným komentářem a následně odchází. Větší zájem o projednávaná témata podle všeho nemá.

Účast v zastupitelstvu města Pirátům před čtyřmi lety utekla o necelé procento hlasů. I přesto se chrudimští Piráti údajně realizovali v komisích rady města, přičemž také nejprve zavedli a následně též zrušili živé přenosy ze zasedání zastupitelstva.

“Situace před minulými volbami byla diametrálně jiná. Nyní jsme stranou, která vyrostla ve třetí nejsilnější parlamentní stranu a vidíme, že zůstane na nás udělat z Chrudimi opravdu moderní město - tzv. Smart City, které se nebude muset vedle Pardubic stydět,“ neklade si právě malé cíle Daniel Lebduška, dvojka chrudimské pirátské kandidátky. Do boje o křesla v zastupitelstvu jdou Piráti s konkrétními požadavky - chtějí například vrátit chrudimskou vodu zpět do rukou města, zavést agregovaný kalendář opravdu všech kulturních akcí v Chrudimi přístupný pro každého, nebo zlepšit odpadové hospodářství. Stranou jejich pozornosti nezůstává také doprava. Právě zde odhalují svou skrytější tvář. Není jim totiž proti mysli omezování řidičů nejrůznějšími restrikcemi a zdánlivě prospěšnými úpravami. Ať už se jedná o zavedení nesmyslné „sedmdesátky“ na spojnici mezi Chrudimí a Slatiňany, nebo „zjednosměrnění“ ulice Na Ostrově.

Chrudim – Plánované opravy tří zdejších kašen, které avizovala v minulých dnech místní radnice, připomněly mnohým Chrudimákům, že minimálně jedna z nich již důkladnou rekonstrukcí prošla. Před několika málo lety za milion korun nechalo město kompletně restaurovat Novoměstskou kašnu.

V roce 2006 se tu opravovaly dvě kamenné vázy a také všechny sochy zdobící kdysi schodiště před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Rekonstruována byla též dlažba lemující kašnu, lavičky, mříže a samozřejmě olověná „vana“ uvnitř kašny. Právě oprava vany a zásobování vodou se ukázalo jako naprosto zásadní – bez tohoto zásahu totiž nemohla kašna plnit svou primární funkci. Před rokem však voda tryskat přestala.

[[img:chrn_fullwidth:15421:]]

„Voda se tu neobjeví to po letech, ale po roce. Bohužel vandalů nám ve městě neubývá. K porušení olověného plechu normálním provozem dojít nemůže,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).

V loňském roce městští zastupitelé na opravy soch, portálů a kašen schválili 200 tisíc korun. Pro letošek je to o 115 tisíc korun více.