Chrudim – Rekonstrukce plynovodu pod Palackého třídou je v plném proudu. Dělníci tu mnohde mění celé kusy potrubí, což obnáší i práci s plamenem a rozbrušovačkou. V praxi to bohužel znamená, že hrozí riziko požáru. A právě takovou nebezpečnou situaci museli v minulých dnech řešit zdejší hasiči.

Lidé si na zápach zemního plynu v okolí Hotelu Bohemia stěžují již několik dní. K samotným únikům plynu tu ale údajně nedošlo, k požáru sem přesto hasiči vyjížděli v úterý 14. srpna. Situace byla opravdu vážná, protože k případu vyrazily jak jednotky z Chrudimě, tak ze Slatiňan a dokonce i dobrovolní hasiči z Topole. Nehořel tu prý plyn, ale trubky, v nichž plyn povede.

[[img:chrn_fullwidth:15508:]]

Samotný zápach plynu potom nutně neznamená, že dochází skutečně k jeho úniku. „Dělá se rekonstrukce plynovodu, čili ten zápach je normální a nemusí ani nic unikat. Zemní plyn je totiž bez zápachu a odorizuje se - uměle se do něj přidává činidlo, které onen zápach způsobí. Obvykle jde o ethylmerkaptan a ten může za typický zápach plynu. Když se vymění plynové vedení a staré se rozpojí, tak se z něj ještě nějaký čas ten zápach uvolňuje. Čili pro to, aby nebylo nic cítit, by se nejprve staré vedení muselo odvézt,“ vysvětluje zdroj zápachu Tomáš Ludvík.

Chrudim – Letní kino za budovou Muzea leží vzbuzuje mnoho kontroverzí. Primárním problémem, na nějž upozornil i diskutér pod jedním z článků Chrudimských novin, je údajné porušování městské vyhlášky, jež řeší dodržování nočního klidu. „Machři“ sice disponují určitou výjimkou, ale ani tu podle všeho nedodržují.

Na redakci Chrudimských novin se proto obrátila Blanka Malá s několika podněty. „Zajímavé je, že provozovatelé nedodržují obecně závaznou vyhlášku 4/2016, kde mají povoleno promítat šest dní v týdnu. Minulý týden promítali všech sedm dní. Také ve vyhlášce stojí, že promítání končí prvním víkendem v září, ale ani to neberou Machři vážně. Počítají totiž s promítáním až do poloviny září. Nebo si myslí, že když je promítání zadarmo, tak to neruší noční klid,“ ptá se Malá.

Odkaz na vyhlášku najdou zájemci zde. Její znění je naprosto jasné - promítat se v letním kině za Muzeem smí skutečně jen do prvního zářijového víkendu. Rovněž množství večerů, kdy může být přes týden v nočních hodinách promítačka puštěna, je stanoven maximálně na šest. Stačí nahlédnout do programu „Bioleťáku“ a je jasno. Promítání běželo třeba začátkem července celý týden. Poslední představení v září má dle programu začít devátého, což je neděle uzavírající druhý zářijový víkend.

„V Chrudimi asi nikdo nečetl metodický materiál č.26 ministerstva vnitra z 1. července 2017. Ten obsahuje speciální pasáž věnovanou provozu letních kin. Město sice může povolit provoz letního kina, ale jsou k tomu docela přísné podmínky, jedná se jen o mimořádné porušení nočního klidu. Nevím jestli by prošlo u soudu minimálně 60 denní promítání,“ uzavírá svůj komentář Blanka Malá.

Chrudim – Salvátorská pouť 2018 je minulostí. Atrakce, stánky a s nimi i „světští“ se přesunuli o město dál, aby za pár dní mohli oblažit třeba obyvatele nedalekého Heřmanova Městce. Jaká letošní pouťová veselice byla? Dá se na ní vůbec najít něco, co by ji odlišovalo od těch minulých?

Také letos si předražené atrakce, mnohdy nepotřebnou veteš ze stánků a trpící poníky přijeli užít především přespolní. Centrum města na chvíli vypadalo skoro jako americké Las Vegas. Sjeli se do něj Romové snad z celých východních Čech, kteří zkrášlili svá těla nejen tetováním, ale také zaručeně zlatými šperky.

[[img:chrn_fullwidth:15481:]]

Pubertální mladíci testovali sílu svého úderu na boxovacím trenažéru, dívky piští na centrifuze.

[[img:chrn_fullwidth:15491:]]

Snad jen postarší pokladní se špatně padnoucí blonďatou parukou nic nevyvede z klidu, a tak mezi hlášeními o prodloužených jízdách nevypíná mikrofon. Nezúčastněný pozorovatel si  může užít i kasírování zákazníků a informace o počtu prodaných lístků.

[[img:chrn_fullwidth:15480:]]

Maminky zkoušejí protlačit mraveništěm lidí své kočárky a najdou se i „odvážlivci“, kteří mezi valící se decibely vezmou na vodítku své čtyřnohé miláčky.

[[img:chrn_fullwidth:15494:]]

Před chrudimskou chloubou, chrámem Nanebevzetí Panny Marie, dvě tykadla odměřují světským čas jako gigantický metronom.

[[img:chrn_fullwidth:15500:]]

Tak zase za rok!

[[gal:15506]]

Kaplička zasvěcená Čtrnácti pomocníkům je jedna z mála tohoto druhu, dokonce v Evropě. Ještě v minulém století sloužila lidem k bohoslužbám, slavila se tu místní pouť, zvonem se oznamoval odchod člověka. Vždy byla plná květin a svíček, kolemjdoucí sem vhazovali ozdobnou mříží mince pro štěstí a patřila ke koloritu parku Střelnice. Vždy se o kapličku pečlivě starala některá z místních rodin, než si doba vybrala svou daň, obyvatelstvo se změnilo, zároveň zmizela sousedská výpomoc, zavládla nevšímavost a přeměnila svatostánek v ruinu. I ta se po mnohdy nesmyslných a nelevných opravách nakonec změnila v důstojnější místo. Starost byla přenechána městu celému.

V nedávném Zpravodaji jste se dočetli o této památce její historii, pokochali fotografiemi, vzpomněli na její slavnostní otevření a tak se tudy projděte ještě jednou, ještě jednou v reálném stavu.

Listí se stává součástí historie, už je loňské.

Veřejnosti trochu skrytá část se stala odpadním místem, toto je dětský kočárek. Těch se tu za poslední dobu najde i více, jeden kotví v řece, další trčí u sběrných nádob. V minulosti k zadní části kapličky patřil ještě mříží oddělený méně přístupný prostor, který nebyl zachován.

Odpadkový koš je dva metry dál! 

I zánovní most se pomalu zahaluje vzrostlou vegetací, dřevo volá po nátěru. "No možná se to k zapáchající řece hodí!"

Otázkou ovšem zůstává, jak velký problém je najít pomocníka pro tuto kapličku, oslovit místní? Nebo že by si sousední ochranáři přírody všimli a zadali si do programu úklid? Co azylový dům? Poslední, kdo se staral o kapličku, byly dokonce místní děti, a v pohodě to zvládaly, pořádaly tu několik výstav výtvarných prací, fotografií, rukodělných výrobků, scházeli se tu místní pamětníci na různé akce, a to vše jenom před necelými jedenácti lety.

Chrudim – Klášterní zahrady měly být šperkem mezi chrudimskými parky. Ukázkou dokonale zvládnuté revitalizace prostoru přímo určeného pro trávení volné chvilky o polední pauze, delším čase s přáteli, dětmi. Tomuto ideálu se však zelená plocha za bývalým kapucínským klášterem vzdalovala a v současné době je městu spíše pro ostudu.

Co tu návštěvník, jenž zavítal do Chrudimě a chce si prohlédnout vše, nač propagační materiály lákají, v současné době najde?

[[img:chrn_fullwidth:15474:Jeden ze vstupů do parku je řešen velmi originálně. Přestože městská policie má za povinnost denně otevírat a zavírat brány zahrad, strážníci zřejmě toto pravidlo vyřešili po svém. Zavřeli bránu zámkem a pečetní páskou. Chrudimáci na to zareagovali neméně prakticky, takže všichni jsou spokojeni.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15467:Maminky, které se se svými ratolestmi protáhnou originálním vchodem, dojdou ke smutnému dětskému hřišti, jehož nevyužitelný vodní prvek působí v zahradách až komicky.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15465:Děti, které si chtějí pohrát na prolézačce, mají smůlu. Už několik měsíců chybí příčky žebříku.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15466: Ale co, do děr po příčkách se dá koukat a prohlížet si zahrady jako dalekohledem.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15468:Subsaharská kvalita trávníku je další z proměn vzhledu klášterních zahrad, které byly před časem založeny jako luční louka, později byly posekány na anglický trávník, dnes přirozeně připomínají kazašskou step.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15469:Ještě, že růžová zahrada krásně kvete a návštěvníci se zde mohou začíst do milostných veršů neznámého jinocha, umně vytvořených do pískovcového soklu sochy anděla.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15472:Procházku po Klášterních zahradách můžete zakončit ve venkovní galerii moderního umění. Zde si můžete prohlédnout dadaistickou instalaci s názvem Panna Maria s ledničkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15473:Nebo ještě zajímavější surrealistickou instalaci s názvem Sto židlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15471:Melancholii a smutek z celé procházky pak vhodně doplňují měsíce neotevřené dveře do prostor bývalé Křížové cesty pod klášterem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedá se nic dělat. Příště však navštívíme s dětmi Městský park, kde nám už město za půl druhého milionu staví krásný dřevěný hrad.

On pár let vydrží a pak bude zase něco nového.

Hezké léto

Chrudim/Železné hory – Každým rokem se v létě na silničkách v okolí města objeví závodně upravené vozy, natěšené posádky a také často ne už tak nadšení obyvatelé vesnic a vesniček. Rallye Železné hory proběhla letos o posledním červencovém víkendu a poznamenalo ji hned několik vážných nehod.

„Sport“, kterým má být spalování benzínu v motorech závodních vozů, disponuje samozřejmě celou řadou příznivců. Podle jejich reakcí, jež se v souvislosti s informacemi o nehodách objevily na sociálních sítích, jde o osoby se zvýšenou agresivitou. Vyznačují se též velkou mírou netolerance a cizí jim není ani vulgární vyjadřování. Vizitku, kterou jejich koníčku vystavují, si jezdci za rámeček skutečně dát nemohou. Za dlouhých šest let od článku Chrudimských novin, který se rallye věnoval, nedošlo tedy k žádné změně v jejich chování.

[[img:chrn_fullwidth:15462:]]

Změnou neprošla výrazněji ani trasa závodu. Stále platí, že na mnoha místech je organizátory Rallye Železné hory obtěžováno obyvatelstvo vesnic hlukem, prachem a arogantními pořadateli. Není výjimkou, že organizátoři jízd často využívají i soukromé pozemky – převážně zahrady, jako takzvané „bezpečností zóny“. Jde o místa, na nichž se nesmí nikdo zdržovat, protože by mohl být zraněn autem, jež nedokázalo zůstat na silnici. Dochází tak nejspíše k narušování vlastnických práv majitelů pozemků a to bez jakékoli žádosti účastníků „závodů“ o legální řešení situace nebo dokonce náležité kompenzace. Stranou samozřejmě nezůstává ani devastace silniček, mnohde třetí třídy, které trpí celoročním nezájmem úřadů a poslední důkladnou rekonstrukci jim věnovali snad jen někdejší členové JZD v akci „Z“.

[[img:chrn_fullwidth:15461:]]

Letos došlo v rámci rallye k několika nehodám, z nichž jedna jen shodou šťastných náhod neskončila fatálně. U obce Samařov svůj vůz „rozstřelil“ o strom předjezdec. V rychlosti 150 kilometrů v hodině nezvládl svůj vůz a napasoval ho do vzrostlého listnáče. Dokonce k němu musel přiletět vrtulník záchranné služby a převézt ho na plicní ventilaci do nemocnice. Podle všeho jeho auto nebylo ani dostatečně vybaveno všemi bezpečnostními prvky. Zda došlo k porušení předpisů a pravidel „závodu“, bude předmětem šetření zodpovědných osob.

[[img:chrn_fullwidth:15460:]]

Další nehodou byla kolize vozu, jenž stál u krajnice před uzavírkou a jeho posádka čekala, až přestane pršet. Do zadní části auta tu naboural výtečník, který chtěl využít uzavřené silnice a otestovat možnosti svého stroje. V rychlosti zhruba 120 kilometrů za hodinu nestačil dobrzdit a nehoda byla na světě.

[[img:chrn_fullwidth:15459:]]

Vzhledem k negativním jevů, které tyto „závody“ doprovázejí, není divu, že vzrůstají i řady jejich odpůrců. Možností, jak se rallye bránit, je několik a využít je mohou nejen ti, jichž se osobně dotýká.

Chrudim – Děti si užívají volna letních prázdnin, školní budovy však prázdnem zdaleka nezejí. Nepříjemnou zkušenost udělali o minulém víkendu obyvatelé Husovy ulice se zdejší ZŠ Bohemia, na jejíž zahradě měla až do hluboké noci probíhat blíže nespecifikovaná oslava.

„V sobotu 21. července se konala na školní zahradě Hotelové školy a ZŠ Bohemia velmi hlasitá akce. Moc by mne zajímalo, jestli tato akce byla nahlášena nebo zda si může škola dělat takovéto akce, které trvají pomalu do rána! Je nutné dbát na to, že zde žije mnoho lidí a tento rámus, který trval do půl druhé po půlnoci je pro ně nesnesitelný,“ stěžuje si jedna z obyvatele Husovy ulice. Není to přitom poprvé, co s touto školou mají místní potíže. Nedávno si tak stěžovali na rozježděnou plochu u chodníku na Palackého třídě. Zničenou zeleň tu měli mít na svědomí rodiče vozící své potomky do školy.

[[img:chrn_fullwidth:15237:]]

Není žádným překvapením, že tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová o údajném rušení nočního klidu nic neví. „Zahradu má škola Bohemia ve výpůjčce. Jelikož se nejedná o veřejné prostranství, nemá škola povinnost hlásit svoje akce na tomto oploceném pozemku. Po 22. hodině ovšem platí zákon o nočním klidu, pokud je porušován, je třeba tuto záležitost řešit s Městskou policií Chrudim. Ověřila jsem si u vrchního strážníka, že žádné rušení nočního klidu v této lokalitě během víkendu hlášeno nebylo,“ říká Drašnarová.

Chrudim – Přípravy na rekonstrukci plynovodu pod Palackého třídou a Masarykovým náměstím jsou v plném proudu. Mnozí Chrudimáci budou jistě jen nechápavě kroutit hlavou – proč tato akce neproběhla již v době, kdy Palackého třídu rozkopali „vodáci“ v loňském roce? Faktem nyní zůstává, že rekonstrukce plynového vedení se dotkne jak řidičů, tak chodců.

Práce na rekonstrukci plynovodu budou zahájeny ve středu 25. července. Konkrétně má jít o úseky od křižovatky s Rooseveltovou ulicí po Hotel Bohemia na Palackého třídě a o úsek od křižovatky s Husovou ulicí po kruhovou křižovatku u „Bídy“ na Masarykově náměstí. Dělníci práce rozdělí do čtyř etap a měla by probíhat převážně na chodnících.

[[gal:15455]]

Po dobu prací na třetí a čtvrté etapě dojde také k omezení parkování na parkovišti před domem číslo púopisné 33 – 35 na Masarykově náměstí a v přilehlém úseku Husovy ulice. Na silnicích se objeví značky upravující maximální povolenou rychlost na třicet kilometrů v hodině a upravující přednost vozidel.

Rekonstrukce plynovodu by měla skončit 30. září letošního roku.

Tramp Capr v kronice osady Ozov píše: S heslem ,,Nás nikdo nezahubí", tahal jsem se ve společnosti zboje kámen ke kameni a na místě bývalého močálu zpatlal jsem Ozov, který po  pochopení několika kamarádů stále zdokonalujeme ve všem. I bývalým posměváčkům se tolik líbí. Máte ještě odvahu teď jméno a napsaný řád této osady předělat? Hlavně vy, kteří jste na její vybudování ani zrníčkem písku nepřispěli? Nechte toho, Ozov nikdo nezahubí, máte naň všichni příliš měkké zuby.

Snad proto, že i tramp musí jednat s ouřady, vlepil Capr do kroniky doklad o povolení Obecního úřadu České Lhotice, p. Nasavrky. Potvrzení, že dne 29.5. 1932 se povolilo místním úřadem vybrání přebytečného kamene ze řečiště Chrudimky při parcele č. 848. Poplatek bude ustaven na příští schůzi ob. zastupitelstva.

Osada začala žít sportovním a společenským životem v přírodě, kam se před městem uchýlila. V těchto dobách byl největší rozvoj volejbalu v Československu. Většina nejlepších volejbalistů získala základy na osadách. Hrály se Osadní turnaje a Osadní liga. Byla to zlatá doba Československého volejbalu. Jelikož tramp je živ nejen prací a sportem a po práci má rád legraci, ale i koláče, buchty a knedlíky. V tomto případě pardubické, které v kronice zanechali tento zápis:

E. Vostřelová, Píseň o povidlových knedlíkách
                  

Na Krkance blíže řeky v známém stanu s jelenem

usadil se výkvět vlasti Béda, Jarek s Pulajem

Pozvali si  návštěvu v neděli na celý den

dívčí bandu Pardubickou, která chtěla někam ven.

Po zábavách přišla práce, dívky vaří knedlíky

přitom radí se ve spolek zda hrnec je dost veliký

Práce šlechtí svatá pravdo, však knedlíky ubohé

odnesly si všechnu chválu když plavaly ve vodě

Hodily pak zbylé knedle hladovému pejskovi

ten však utekl, když uviděl ty prapodivné výtvory

S večerem se vydaly domů, jely na svých kolech zpět

v pamětech si o knedlíkách stále budeme pět

Některý zápis byl o hodně stručnějším:

4.6. Byl u Béďi Capra nóbl potlášek. Chiki             

Někdo zanechal  kresbu. Také se někdy stalo, že Capr našel připíchnutý lístek na dveřích. Tak jsem tu byla.   Joi. Jarka.

Údolím Chrudimky nevedla železnice jako na Sázavě a nejbližší nádraží bylo ve Slatiňanech, proto se tramping v Krkance nerozvíjel tak živelně, jako na snadno dostupných místech. Příště trochu o trampské historii.

Heřmanův Městec - Velký večerní koncert festivalu Hudební léto se koná v neděli 22. července v 19 hodin v amfiteátru bývalého letního kina v zámeckém parku, v případě nepříznivého počasí pak v sokolovně. Na pódiu se představí Jiří Pavlica a Hradišťan & Vlasta Redl s kapelou. Nejprve vystoupí každá kapela sama. Poté se začnou muzikanti prolínat a vše vyvrcholí skvělým vystoupením 13 muzikantů ve společném programu, jenž je zásadní součástí koncertu.

Spojení těchto dvou předních uměleckých těles několik let vyprodávalo sály a oslovilo tisíce lidí jedinečným spojením folku, bigbítu a lidové hudby. Vlasta Redl a Jiří Pavlica se v roce 2015 rozhodli společná vystoupení obnovit. Navázali na staré hity, ale připravili řadu písní nových. Vzhledem k diváckému úspěchu obě kapely pokračují ve společných koncertech i nadále.

Jiří Pavlica převzal Hradišťan v roce 1978. Z folklórních kořenů postupem času vyrostlo zcela svébytné hudební těleso světového renomé. Hradišťan spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem, koncertoval na čtyřech kontinentech, natočil více než 30 vlastních alb, na mnoha dalších spolupracoval. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.

Vlasta Redl je již po čtyřicet let jednou z nejpozoruhodnějších postav české a především moravské hudební scény, kde se objevil v roce 1983 jako kytarista a zpěvák legendární kapely AG Flek. Jeho písně začala hrát jako první vizovická kapela Fleret, spolupracoval se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Svoje první sólové album Na výletě nahrál v roce 1990. Vlasta Redl má za sebou skladatelskou a interpretační práci pro film, televizi a rozhlas. Od roku 2011 do současnosti vystupuje s proměnlivou sestavou kvalitních spoluhráčů nazývanou Naše nová kapela.