Chrudim – O cyklostezce na Podhůru bylo napsáno a řečeno mnoho. Radnice se dlouhá léta „zaklíná“ probíhajícím dědickým řízením, které však obvykle probíhá v řádu měsíců, nikoli let. Jeden z klíčových pozemků je v majetku chrudimského podnikatele Milana Kušty, jenž za něj od města překvapivě nechtěl peníze.

„Zástupci města za mnou poprvé přišli na konci roku 2013,“ říká Milan Kušta. Jednání tak probíhají už tři roky.

[[img:chrn_fullwidth:13358:Vypracování nového projektu se opět může táhnout roky.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Hned z počátku jsem úředníkům sdělil, že výstavbu cyklostezky podporuji a požadované pozemky rád převedu na Město Chrudim. Neuvažuji však o prodeji, ale směně pozemků. Požadoval jsem pozemky na Skřivánku v sousedství pozemků, kde uvažujeme o zástavbě. S tímto mým návrhem město souhlasilo. Po velmi dlouhé pauze došlo na jednání, jehož se účastnil další zájemce o tento pozemek a radnice upřednostnila jeho. Proto jsem požádal o seznam dalších městských pozemků,“ popisuje Kušta, jak celá kauza začala.

[[img:chrn_fullwidth:13989:Pozemky u letiště nejsou zakleté. Projekt cyklostezky doplácí na laxnost a nekompetenci zástupců města.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nově jsem vybral pozemky Na Větrníku a Na Rozhledně. Pozemky jsou sice větší, ale rozdíl v ceně bych pochopitelně doplatil. Radnice opět souhlasila s tím, že celá akce musí projít zastupitelstvem,“ vysvětluje podnikatel. Sám měl přitom již dávno před tímto jednáním na pozemek u výpadovky na Rabštejnskou Lhotu zpracovaný projekt k výstavbě logistického centra pro drobný obchod a služby. Město však nechalo vypracovat vlastní projekt, který zahrnoval i tyto pozemky, aniž by se někdo zeptal, co vlastník s pozemky zamýšlí.

[[img:chrn_fullwidth:719:Na Skřivánku měla vyrůst celá nová čtvrť. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Jednání se zasekla na konci loňského roku. Je totiž třeba přepracovat projekt cyklostezky tak, aby byla v souladu s napojením lokality na komunikace, včetně budoucího odbočovacího pruhu do ní. Podklady a návrh řešení zaslala naše projekční kancelář na radnici v minulém týdnu. Bohužel nedošlo ani ke shodě na cenách směňovaných pozemkům s nimiž město přišlo. Já sám jsem byl pro určitý kompromis a v tomto duchu i jednám se starostou Petrem Řezníčkem. Podmínkou ale je vypracování nových posudků, pokud možno od stejného znalce a také nového projektu ze strany města“ uzavírá Kušta.

Co on sám tedy plánuje naproti letišti vystavět? Vyrůst by zde měly výrobní haly, skladové a obchodní prostory a menší logistické centrum pro lehký průmysl.

Chrudim/Praha - Petr Horálek, jehož fotografii zachycující dosud neviděnou noční oblohu nad Sečskou přehradou, si oblíbily stovky čtenářů Chrudimských novin, vydává knihu. Jak jinak, jedná se o knížku plnou unikátních fotek noční oblohy, na níž fotograf a astronom Horálek pracoval sedm let.

„Cestopis začíná nezvyklým snem vzniklým v dětství u Sečské přehrady a shrnuje jeho naplnění skrze postupné návštěvy šesti zemí světa - Ruska, Tibetu, Austrálie, Ugandy, Nového Zélandu a Cookových ostrovů, kde vrcholí oním příslovečným dobytím hvězdnatého ráje,“ popisuje vznik knihy Petr Horálek.

[[img:chrn_fullwidth:13995:]]

Kniha „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ není jen obyčejným cestopisem, ale pro vášeň autora ke hvězdám a hvězdnému nebi jde o cestopis plný krásných odkazů k pohledům do vesmíru, o kterých ani nevíme, jak snadno si je můžeme dopřát. Zachycuje šestiletou pouť po světě, kterou autor začal ve svých 22 letech a během níž se vyvíjel jak myšlenkově, tak cestovatelsky.

Postupně si kladl větší a větší nároky pro naplnění svých tužeb. Poznáte proto krásu mnohými nepoznaného a také sílu odhodlání člověka, jehož motivace všem ostatním přišla fádní, dokud je nevyvedl z omylu výsledkem svého úsilí. Nezvyklý mix cestopisu, osobních výpovědí, vzpomínkové kroniky s humornými, romantickými i dramatickými zážitky, plný fotografií (zdaleka nejen) hvězdné oblohy i astronomických úkazů z celého světa a krátkých autorových populárně naučných poznámek přináší čtenáři opravdu neotřelý zážitek.

Kniha vychází 19. září v nakladatelství Albatros a stojí 369 korun.

Chrudim/Hradec Králové - V pondělí 12. září nastal u hradeckého krajského soudu den „D“. Začala se zde řešit kauza s údajně milionovými úniky a „malými domů“, jež provázely rekonstrukci chrudimského Hotelu Bohemia. Při jeho rekonstrukci se měli napakovat jak manažeři, tak i stavební firmy.

Na straně poškozených figuruje sama Evropská unie, která na diskutabilní rekonstrukci poskytla část financí. Podle obžaloby přitom celkem osm manažerů a tři firmy hospodařily se stavebním materiálem a pracemi takovým způsobem, aby se podařilo uspořit zhruba devět milionů korun. Ty pak měly putovat do kapsy obžalovaným. Samotná EU přispěla na přestavbu hotelu částkou 43 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:3769:Nejprve se pilně stavělo...  Foto: Chrudimské noviny]]

Mezi obžalovanými figuruje manažer stavební firmy Metrostav Jiří Motl, firma Cetus Pardubice a také objednavatel, firma Homa holding zbrojařského magnáta Jaroslava Strnada. Všichni obžalovaní samozřejmě vinu popírají, ale soud má jako trumfy v rukávu například odposlechy telefonů. Do pátku bude probíhat výslech všech obviněných.

Na výsledky rozhodnutí soudu úpěnlivě čeká také vedení chrudimské radnice, které stačilo v zakonzervované stavbě utopit statisíce korun. Smlouvami nedostatečně ošetřené investice prozatím leží ladem a jen rychlost soudu případně ukáže, kdy se začne znovu stavět a ostuda města se probere k životu.

Chrudim - Náhlá aktivita vysoko postavených politiků a jejich zájem o druhé největší město Pardubického kraje dává tušit, že volby do krajského zastupitelstva jsou za dveřmi. Chrudim navštívil třeba ministr financí Andrej Babiš (ANO 2011) a před objektivy fotoaparátů poslušně představil to, co do něj jeho odborní poradci „nalili“. Politickou kulturu však nic nevystihuje lépe, než marasmus a nevkus bilboardů, videí a sebeprezetnačních tiskovin kandidátů na teplá místečka v krajské samosprávě.

Ze zdí a plotů se proto usmívají softwarově vyretušované tváře tu známějších, onde méně známých osobností, které se domnívají, že na poslední chvíli uloví něco hlasů a posunou se tak blíže k „lizu“ krajských korýtek. Celé dlouhé čtyři roky si totiž běžný občan existenci kraje a jeho aparátu uvědomoval jen v okamžiku, kdy zahlédl poznávací značky kolem projíždějících aut.

[[img:chrn_fullwidth:13988:Lidovci cílí především na věřící voliče. Evidentně ale jen takové, kterým chybí vkus.  Foto: Chrudimské noviny]]

Politici podle všeho rozpačitou roli tohoto celku samosprávy dobře chápou a témata trápící místní hledají jen těžko. Kde chybí myšlenky, nastupuje snaha zaujmout alespoň vizuálně zajímavými poutači. Výprodej kandidátů tak dosahuje podoby letní poutě nebo cirkusu. Profesionální předvolební video tak představil pouze kandidát Svobodných Josef Káles. Jan Řehounek z Hnutí ANO 2011 si však upoutávku natočil snad jen na mobilní telefon. Opravdu se domnívá, že je volič tak hloupý a nepozná diletantské pohrdání?

Prohlédnout si galerii těch „nejpovedenějších“ kousků, jež se nacházejí jak v Chrudimi, tak v nedalekých Pardubicích, můžete níže.

[[gal:13990]]

Chrudim - Kauza Miloše Chudáčka, na níž jako první upozornily Chrudimské noviny, je u konce. Městští zastupitelé se na svém jednání v pondělí 19. září budou zabývat změnami v územním plánu, které by měly Chudáčkovy pozemky ve Vlčnově, z ochranné zeleně převést zpět na plochu pro výrobu, skladování a drobnou výrobu.

Miloš Chudáček před lety zakoupil pozemky od města ve Vlčnově s tím, že na nich postaví nový průmyslový areál. Než však ke stavbě došlo, staly se dvě věci – podnikatel se rozhodl areál nestavět a změnil se územní plán. Když později hledal Chudáček pro pozemky kupce, zjistili nemilou skutečnost. Pozemky byly vinou změn v územním plánu prakticky bezcenné a vložená investice tak vyletěla oknem.

[[img:chrn_fullwidth:8394:]]

Miloš Chudáček se ale nevzdal. Po úvodní bojové náladě, kdy bylo slyšet i o trestních oznámeních na představitele města, kteří měli s podnikatele podepsat kupní smlouvu, přestože již věděli o chystaných změnách, stáhla se všechna jednání do zákulisí. Po dvou letech od medializace sporu se požadované změny dostávají na jednání zastupitelstva. To tak vrátí hodnotu pozemkům, jež Miloš Chudáček ve Vlčnově vlastní. Původní zájemci o jejich koupi jsou sice již pryč, ale stále se jedná o lukrativní místo, jež si svého kupce jistě najde.

Chrudim - Nenápadné sbližování dvou rozdílných měst, české třiadvacetitisícové Chrudimi a chorvatského města Motovunu s osmi sty stálými obyvateli, má hluboké kořeny. Před téměř dvěma sty lety města propojil chrudimský rodák Josef Ressel, během uplynulého víkendu návštěva a příprava spolupráce pro další období.

„Během pobytu zástupců Motovunu v čele se starostou Tomislavem Pahovićem jsme hovořili především o oblastech, které můžeme v rámci rovnovážného partnerství realizovat. Myslím, že velmi reálné se jeví mimo jiné vytvoření kalendáře města Chrudim pro rok 2018 z fotografií motovunských fotografů, kteří by pobývali po určitou dobu v Chrudimi, a naopak,“ řekl starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:13947:Chorvatům se v Chrudimi líbilo.  Foto: Město Chrudim]]

O víkendu Motovunské čekal pestrý program. Zúčastnili se chrudimským městských slavností Obžinky, navštívili rekreační lesy na Podhůře a fandili i běžcům v průběhu závodu Chrudimská desítka. K výměně zkušeností a navázání spolupráce došlo mezi fotokluby.

„Může se jevit, že města jsou úplně jiné kategorie, ale na druhou stranu se mohou značně obohatit. Existuje tu možnost výměny dětí a mládeže, ale třeba také zapojení motovounských vinařů do vinařských akcí v Chrudimi,“ vyjmenovává některé výstupy ze společného jednání předseda zahraniční komise rady města a neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

Nenápadné sbližování se však Chrudim nevěnuje jen na mezinárodní úrovni. Téměř bez povšimnutí proběhla také návštěva zástupců jihomoravského Znojma. Ti si prohlédli třeba Muzeum barokních soch a nadšeni byli též z 3D modelu, který je v něm umístěn. Prozatím se jedná o první krůčky, ale i ty se podle všeho počítají. Znojmo by mohlo chrudimským být inspirací třeba v pěstování okurek stejně, jako je Motovun inspirací ve vinařské tradici.

Chrudim - Nelze se zavděčit všem. O této staré a dobře známé pravdě se opět přesvědčil šéf městských sportovišť Luděk Marousek. Na jedné straně si totiž lidé stěžují na oslňující veřejné osvětlení u krytého zimního stadionu, na straně druhé vadí rodičům malých hokejistů tma za kluzištěm.

Tma jako v pytli je za zimním stadionem často již ve čtyři hodiny a děti přitom rády využívají zkratku od „brusláku“ do ulice Dr. Milady Horákové. Rodiče sportovců tak upozorňují město, že by bylo na místě dostavět lampy veřejného osvětlení.

[[img:chrn_fullwidth:6319:]]

Luděk Marousek je tak teď jako v kleštích a vysvětluje, proč se zde jen obtížně hledá kompromis. „Minulý rok jsme instalovali led světlo na zimním stadionu, aby bylo na uvedené stezce vidět. V lednu si obyvatelka ze sídliště U Stadionu stěžovala, že jí světlo svítí do oken ložnice a dětského pokoje. Z tohoto důvodu se světlo sklonilo, aby tolik neoslňovalo, a časovač světlo vypíná ve 22 hodin,“ říká Marousek. Zadotuje radnice rodičům nákup čelovek pro jejich potomky tak, aby všichni byli spokojeni?

Chrudim - Ve dnech 7. a 8. října se konají volby do Zastupitelstva Pardubického kraje, stejně jako se konají volby do zastupitelstev krajů v ostatních obcích České republiky. Město teď zoufale hledá členy volebních komisí.

Zájemce o tuto brigádu má nárok na odměnu, která se pohybuje kolem tisíce korun pro běžného člena a patnácti stovek pro předsedu komise. Přihlásit se lze obratem do 7. září pracovnicím zajišťujícím volby na telefonních číslech 469 657 200 nebo mobil 731 682 989 (Eva Doležalová), 469 657 203 nebo mobil 731 611 464 (Renata Mašterová), případně na e-mailových adresách eva.dolezalova@chrudim-city.cz, renata.masterova@chrudim-city.cz .

[[img:chrn_fullwidth:8853:  Foto: Chrudimské noviny]]

Zájemci musí uvést jméno a příjmení, rodné číslo, trvalé bydliště a telefonický kontakt zájemce. Pozor, zájemce o členství ve volební komisi města Chrudimi nesmí být kandidátem pro volby do Zastupitelstva Pardubického kraje a musí být zletilý.

Členy okrskových volebních komisí sice nejdříve delegují volební strany a až na neobsazená místa může jmenovat členy z řad zájemců starosta města. Vzhledem k předběžným informacím volebních stran předpokládáme umístění všech zájemců o práci ve volebních komisích. O vašem umístění do volební komise budete informováni nejpozději do 13. září 2016, neboť již 16. září 2016 se koná první zasedání okrskových volebních komisí.

Chrudim - Soukenická ulice je známou trasou, přes níž si celá řada šoférů zkracuje cestu. Proč taky ne, strážník je v nedohlednu, strach z polapení trvá jen několik vteřin. A lidé se proto ptají, zda městská police na kontroly nerezignovala zcela.

Má vůbec smysl, vyžadovat zde zákaz vjezdu, když ho řidiči soustavně porušují? Proč se tudy vlastně nesmí jezdit, když by to celá řadě ulic dozajista odlehčilo? Namátkou lze jmenovat třeba Palackého třídu. Strážci pořádku jsou ale nekompromisní a z podstaty jejich profese jim ani nepřísluší filosovat nad důvody zákazů. Jsou vykonavateli vůle vládnoucích politických špiček a úředníků, kteří o těchto zákazech rozhodli.

[[img:chrn_fullwidth:280:Jezdit tudy smí třeba auta Centra sociálních služeb a pomoci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Co se týká dopravní situace v Soukenické ulici a častého porušování dopravního značení, musím se stěžovateli naprosto souhlasit. Není však pravdou, že by strážníci dohled nad dodržováním pravidel silničního provozu v uvedené ulici zanedbávali, nebo se jí několik let přímo vyhýbali,“ říká zástupce vrchního strážníka Pavel Hromádko.

[[img:chrn_fullwidth:277:Zkratka je to lákavá.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V Soukenické ulici, stejně jako v jiných částech města, probíhají kontroly ze strany strážníků většinou v nepravidelných intervalech, ale probíhají. Dokonce by se dalo říci, že často. Pravděpodobně by lidé byli překvapeni, kolikrát zde strážníci během pochůzkové činnosti řeší dopravní přestupky a kolik pokut zde bylo v minulosti uloženo řidičům za porušení dopravního značení. A to včetně zmíněného zákazu vjezdu. Stejně je tomu i v nočních hodinách, kdy se autohlídka, která zde zaregistruje projíždějící automobil, dotazuje jeho řidiče na důvod vjezdu do Soukenické ulice. I přes veškerou snahu se nám ale nedaří porušování dopravního značení ze strany řidičů zcela eliminovat. V této naší činnosti budeme i nadále pokračovat, aby k páchání dopravních přestupků nedocházelo,“ uzavírá strážník. Nebylo by proto lepší průjezd alespoň v nočních hodinách, kdy nehrozí zranění školáků, osobním autům povolit?

Chrudim/USA - Nejstarší mezinárodní soutěž v seskocích padákem s kulatým vrchlíkem – Leapfest se tentokrát v USA odehrála na záčátku letošního srpna za účasti českých výsadkářů z Chrudimi. Ti se této soutěže zúčastnili jako první Češi v historii a určitě si v ní nevedli špatně.

Ve velmi ostré konkurenci 59 týmů z devíti zemí světa se totiž pětičlenné družstvo poskládané z vojáků 43. výsadkového praporu Chrudim umístilo na hezkém 15. místě. Leapfest pořádala Národní garda státu Rhode Island, a koná se každoročně už od roku 1982. „Na rozdíl od našeho Airborne Triathlonu jde sice jen o seskoky na přesnost, ale třeba americké padáky MC-6 jsme viděli poprvé a soutěž má odlišná pravidla. Bylo to pro nás nezvyklé, ale ostudu jsme rozhodně neudělali. Chtěli jsme se umístit v první třetině tabulky a to se povedlo,“ hodnotí nedávný úspěch zástupce velitele 43. výsadkového praporu v Chrudimi major Ivo Zelinka.

[[gal:13917]]

Čeští výsadkáři sice také používají řiditelné padáky, ale ty se v mnoha věcech liší od typu, který byl k dispozici při soutěži. „Naše padáky mají vyšší nosnost a jsou univerzální – dají se použít jako řiditelné i neřiditelné. Typ MC-6 je třeba řídit od prvního okamžiku po vyskočení z letadla,“ vysvětluje rozdíly major Zelinka. „Řada soutěžících tyto padáky běžně používá při své každodenní práci. Pro nás to byl určitý handicap, se kterým jsme se museli vyrovnat,“ shrnul major Zelinka.

Každý soutěžní tým měl pět mužů – čtyři, kteří skákali, a jednoho záložníka. Čtveřice vyskočila z vrtulníku CH-47 Chinook, který se vznášel necelých 457 metrů (1500 stop) nad zemí vždy najednou a jejich úkolem bylo přistát co nejblíže k jednomu ze tří křížů umístěných na středové ose doskokové plochy. Samozřejmě, v co nejkratším čase. Ten, kdo přistál blíže, to také logicky dříve stihl. Rozhodčí měřili každému parašutistovi čas od jeho přistání do doteku libovolného kříže. Výsledný čas byl součtem časů všech členů týmů během osmi soutěžních seskoků. Byl jeden seznamovací, jeden soutěžní a jeden závěrečný (pro udělování výsadkových odznaků – US i zahraničních).

Při porušení bezpečnosti, ztrátě materiálu, přistání mimo doskokovou plochu nebo neprovedení parakotoulu se trestala 300 vteřinami navíc. Chrudimští výsadkáři dosáhli na skvělé umístění s časem 188,45 sekund.

Foto: Archiv 43. výsadkového mechanizovaného praporu