Chrudim – Parkování na sídlišti U Stadionu není nejlepší. Jisté úpravy stání pro automobily tady sice proběhly, ale výrazněji počet míst nevzrostl. Po celý měsíc listopad zde navíc šoféři přijdou o parkoviště před domem číslo popisné 709 – 712.

Právě v pondělí 7. listopadu budou zahájeny práce na stavebních úpravách parkoviště. Mohlo by se zdát, že to současné přijde rozšířit a vzniknou zde nová místa. Zdání však klame. Stání pro auta se sice prodlouží, ale úpravy jsou podle radnice vyvolány pouze nutností zachovat přístup hasičských vozidel a také vozidel rychlé záchranné služby. Stavební práce by měly být ukončeny 30. listopadu, vyhláška vydaná městem však hovoří o druhém prosinci. Obyvatelé paneláků tak nejspíše využijí nedaleké parkoviště u supermarketu Tesco. 

[[img:chrn_fullwidth:14256:]]

Chrudim – Sídliště Na Větrníku není jen místem, které připomíná zbytky budovatelského nadšení let minulých a částí města, která akutně trpí nedostatkem parkovacích míst, ale též plochou, jež by měla v budoucnu projít revitalizací. První nesmělé krůčky již byly učiněny, další by měly následovat.

„Studie na revitalizaci sídliště Na Větrníku je dokončena a projekt na řešení parkoviště u domu číslo popisné 1396 – 7 je zpracován. V současnosti je zažádáno o vydání stavebního povolení,“ uvádí k dění Na Větrníku místní radnice. Již v březnu letošního roku bylo přitom jasné, že v roce 2016 peníze nepřijdou. Podmínky pro získání tolik potřebné dotace se změnily a město samo ze své kasy na úpravy ne příliš hezkého sídliště peníze nemá. Přesto však radnice pokračovala v tvorbě projektové dokumentace a později došlo i žádost o stavební povolení. Startovací výstřel ke stavbě však prozatím nezazněl, protože městská kasa bude i v následujícím roce preferovat rozpracovanou opravu budovy Muzea, jež spolkne miliony korun. Teoreticky by se sice mohli městští zastupitelé dohodnout v rámci hlasování o rozpočtu na příští rok, že revitalizaci sídliště Na Větrníku podpoří, ale příliš reálných šancí tato varianta nemá.

[[gal:14243]]

Jak by ale v budoucnu mohlo sídliště vypadat? Již před šesti lety zpracovali architekti z Atelieru K2 Jiří Poláček a Václav Škarda studii, v níž je patrný především výrazný nárůst zeleně ve veřejných prostorách sídliště a také celá řada nových schodů a schodišť. Objevily by se též nové přístřešky vhodné třeba k venkovnímu posezení a grilování. Vyrůst by měl i parkovací dům. Vizualizaci vzhledu sídliště pak zachycují obrázky výše. Náklady na úpravy sídliště odhadovali architekti v roce 2010 na více než 49 milionů korun.

Příloha: 

regenerace_vetrnik.pdf

Chrudim/Pardubice – V krajském městě v minulých dnech začala velká přestavba přednádraží. Pro Chrudimáky z toho plyne ale i jedna příjemná skutečnost – znovu se objevila snaha o vybudování takzvané „Ostřešanské spojky“, která by měla výrazně zrychlit cestování do největšího města kraje.

Samotná úprava přednádraží spolkne miliardy korun a pokrýt by ji většinově měla dotace z Evropksé unie. V této souvislosti se proto začalo opět diskutovat o výstavbě „Ostřešanské spojky“. Tu sice sliboval již bývalý krajský radní Jaromír Dušek (SPO), ale nikdy se nepodařily sehnat zhruba dvě miliardy korun na její výstavbu. Správa železniční dopravní cesty však nyní zadala pražské firmě Sudop zpracování projektu a přípravné dokumentace stavby, což si vyžádá zhruba třináct a půl milionu korun.

Ministerstvo životního prostředí České republiky pro změnu zahájilo zjišťovacího řízení. Dotčené subjekty se tak mohou ke stavbě vyjádřit. V budoucnu na nové trati vyroste několik mostů a jezdit by se zde mohlo až rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Termín dokončení případné stavby není ještě znám, ale předběžně se hovoří o roce 2021.  

Příloha: 

3181_ostresanska_spojka.pdf

Chrudim – Obyvatelé sídliště Na Šancích se nemohou dočkat, až se rozhodne, jakým způsobem bude město bojovat s velkou vodou, která nepravidelně zaplavuje sklepy panelových domů. Nejschůdnějším řešením se zdál být poldr, jenž by vodu zadržel, ale s největší pravděpodobností z jeho budování sejde.

Už v červnu letošního roku totiž radnice obdržela rozhodnutí Vodoprávního úřadu Pardubického kraje, jemuž se vybudování poldru příliš nepozdávalo. Nádrž prý nemusí zachytit všechnu vodu a doporučuje celé území řešit komplexně. Jen samotné vybudování poldru by přitom mohl spolknout miliony korun, protože přeložit by přišly třeba i sítě uložené v zemi. Záměr stavět zde hráz poldru zpochybňoval i místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

[[img:chrn_fullwidth:14226:]]

V jaká fázi je tedy řešení povodní Na Šancích nyní? „Město má na tuto akci zpracovanou projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí – včetně odvodnění poldru v Malecké ulici. V rámci projednávání pardubický krajský úřad požádal o posouzení nových možných alternativ technického řešení odvodnění lokality v rámci širšího území. To bylo zadáno firmě Envicons, která zpracovala další varianty řešení. Ty předala městu a nyní probíhá diskuse nad návrhy. Konkrétní rozhodnutí prozatím nebylo přijato,“ tvrdí v reakci na dotaz Chrudimských novin vedení radnice. V konečném důsledku se však celou záležitostí budou opět zabývat městští zastupitelé a je tedy zcela v jejich kompetenci, jak rychle pomohou lidem ohroženým velkou vodou v sídlišti Na Šancích.  

Chrudim – Radnice se zavázala snížit do roku 2020 emise CO2 o celých 20%. Má jít o závazek realizovaný v rámci takzvaného „Paktu starostů a primátorů“, k němuž město přistoupilo po souhlasu většiny městských zastupitelů. Tradičním kritikem paktu jsou místní členové Strany svobodných občanů.

Svůj souhlas deklarovali městští zastupitelé již září. Celý projekt má stát zhruba milion čtyři sta tisíc korun a již nyní prý na něj radnice čerpá 80% nákladů z dotace Národního fondu životního prostředí, tedy z daní všech obyvatel České republiky. Chrudimské noviny chtěly vědět, co konkrétního Chrudimákům tento předražený „špás“ přinese.

„Cílem Paktu starostů a primátorů je vytvoření dynamiky snížení CO2 na území dotčených obcí o 20% do roku 2020. Stane se tak prostřednictvím zpracování a přípravou dokumentů sloužících managementu energetiky Města Chrudim pro snížení nákladů na provoz s akcentem na zlepšení životního prostředí“, uvádí ve své odpovědi na dotaz redakce město. Jedná se tedy o klasickou úřednickou „hatmatilku“, jejíž podstatu nejlépe vystihl zastupitel Svobodných Josef Káles: “Většina zastupitelů města Chrudim schválila projekt za téměř 1 400 000 Kč, který si klade za cíl snížit emise oxidu uhličitého o 20 % do roku 2020. Emise chtějí tito zastupitelé snížit uspořádáním školení pro zaměstnance úřadu a městských institucí, vytvořením akčního plánu pro udržitelnou energii a organizací osvětových akcí,“ shrnuje podstatu Paktu starostů a primátorů Káles.

A pokračuje: „To jsou na zastupitelstvu chvíle, kdy přemýšlíte, jestli si z vás ostatní dělají legraci nebo jestli jste součástí nějaké perverzní reality show. Bohužel nic z toho. Koalice ODS, ČSSD, lidovců a SNK ED to myslí vážně. Často padá argument, že tyto akce jsou z větší části dotované ze státního rozpočtu a ne z městského, tak proč je nedělat. Nicméně jsou to prostě veřejné peníze, tedy peníze z peněženek nás všech. A pokud se hodlají zastupitelé k veřejným penězům takto, přijde mi to jako strašný nerozum. Jestli má někdo z vedení města potřebu bojovat se skleníkovými plyny, měl by si založit spolek, který organizuje takovéto aktivity, ale hlavně si je platí ze svého, respektive z peněz sponzorů. Ne z peněz veřejných, protože úlohou města rozhodně není převýchova občanů a vytváření zbytečných studií, které nic neřeší,“ komentuje Káles nejnovější výplod skupiny úředníků, který připomíná projekty zaštiťované Zdravým městem úřednice a městské zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK - ED).

Město samo se rozhodlo s touto výzvou popasovat jako zodpovědný hospodář a nenechat nic náhodě. Již nyní se totiž objevují jako první vlaštovky zprávy o elektroautech pro strážníky městské policie nebo samotné úředníky. Jen tak lze totiž zaručit, že emise ve městě skutečně klesnou a lidem se bude dýchat lépe.  

Chrudim – Ne nadarmo se největší sídliště ve městě U Stadionu označuje často jako „otloukánek“. Zatímco ostatní sídliště město nechává postupně modernizovat a revitalizovat, U Stadionu se nic moc neděje. Stále se vracející kauzou není jen vlaková zastávka, ale též zakopání horkovodu u řeky Chrudimky.

O zakopání horkovodu se vedou diskuse již léta a na stole měl tento případ třeba i bývalý starosta a současný místostarosta Chrudimě Jan Čechlovský (ODS). Ten již v roce 2010 sliboval, že k zakopání by mohlo dojít do dvou let. Zatím však uběhlo šest let a horkovod stále zakopán není a brání obyvatelům sídliště v přístupu k řece. Pravidelně na tuto neutěšenou situaci upozorňoval i bývalý městský zastupitel Karel Thér. Od jeho odchodu ze zastupitelstva se však nikdo z místních politiků tomuto tématu nevěnuje, přestože současná vládnoucí koalice má zakopání horkovodu jako jednu z priorit programového prohlášení.

„Horkovod u sídliště U Stadionu je v majetku Elektrárny Opatovice. Ta zažádala o dotaci na jeho zakopání a skutečně ji i obdržela. Město samo má zájem s elektrárnou koordinovat další činnost, ale protože o dalším postupu nebylo ještě rozhodnuto, nevztahuje se na tuto akci zákon o svobodném přístupu k informacím,“ tvrdí starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Za šest let nebylo město schopné vymyslet, jakým způsobem bude spolupracovat s elektrárnou, v jejíž dozorčí radě starosta zasedá? Pracovní morálka hodná obdivu.  

Kdybychom se vydali z Chrudimi směrem na Žďár nad Sázavou, zanedlouho začne silnice stoupat. Mineme Nasavrky, a když projedeme Novou Vsí dostaneme se na vrchol hřebenu. Po průjezdu lesem se nám otevře pohled na Rohoznou a dále do údolí u Kamenice. Vpravo uvidíme část lesknoucí se hladiny Velkého rohozenského rybníku. Ne však v pátek 21.října kdy se lovil. Dostaneme se k němu, když odbočíte vpravo proti návesnímu rybníčku uprostřed vesnice. Úzkou asfaltkou se zanedlouho dostaneme na hráz. Jindy klidné místo s čeřící se hladinou se při výlovu změní na rušné a zdánlivě chaotické hemžení. Všude jen bahno s loužemi, které zbyly po vypuštění vody. Před rákosím se objevily balvany, které jsou jindy skryté pod hladinou. Vzadu vše uzavírá okolní les, který se táhne až k obzoru. Klikatící se stružka vody nás zavede k lovišti. Dvě řady kádí a necelá dvacítka chlapů předvádí koncert poctivé práce, která se hned tak nevidí.

[[img:chrn_fullwidth:14195:Jaroslav Koreček, Velký rohozenský rybník. Reprofoto Chrudimské noviny]]

Přiznám se, že mám výlovy rád. Obdivuji tyto chlapy navlečené do gumových obleků. Někteří po pás ve vodě táhnou síť a přitom jim pomáhají kolegové z lodí. Ostatní nabírají podběráky (říká se jim Vatky) ryby a dávají je do kádí. Ryby je třeba vytřídit podle váhy a druhů. Po zvážení se nakládají do přepravních aut a odváží na sádky. Zde se ryby pročistí a počkají do Vánoc. Samozřejmě samotnému výlovu předchází několikadenní příprava. Regulace vypouštění, navážení lodí a kádí. Položení podkladní sítě. Vše připravit tak, aby brzy ráno mohl začít výlov.

Velký rohozenský rybník má necelých dvacet pět hektarů vodní plochy. Pro představu, asi jako pět Kunečských náveských rybníků. Svojí hloubkou pět metrů, patří k nejhlubším v okolí. Toho se využívá k chovu candátů, kteří převažují nad kapry. Současný výlov ulehčuje mechanizace, ale jinak je výlov stejný už takřka osm století. Když kolem jedenácté hodiny prorazilo slunce mlhu a mraky, výlov se chýlil ke konci.

Staleté stromy se oblékly do zlatého hávu. Jakoby chtěla příroda poděkovat naším předkům za to, co dokázali vytvořit a po staletí udržovat. Napadlo mě, co asi zbude po nás. Dokázali jsme vybudovat něco, co bude po staletí stále fungovat? Nemohu si na nic vzpomenout. V současnosti máme problém udržovat to stávající, co vytvořili lidé před  námi. Kolikrát se již předělávaly chodníky. S jakými problémy se realizoval obchvat Chrudimi. Projekt, který vznikl ve třicátých letech. Nyní ho nedokážeme ani okopírovat. Kolik se obnovilo nebo vzniklo nových rybníků nebo přehrad. Nemluvě s jakými problémy se staví dálnice. V čem však vynikáme, jsou kecy a řečičky, ale těmi vodu v naší zemi neudržíme a ani se jich nenajíme. Zatím jsme naši krajinu moc nezvelebili. Napadá mě, zdali nás opravdu nemusejí zachránit přicházející mladí architekti a inženýři převážněně přicházející z pouště. My sami to dokážeme těžko.

Na závěr něco dobrého. Candáta doporučuji upravit vyzkoušeným jednoduchým způsobem. Pokud ho po očištění, osolení a okmínování připravujete v celku v troubě, nezapomeňte ho prošpikovat sardelkami a jemnými proužky slaniny. Místo vnitřností vložíme hrušky s bylinkami. Pečeme na másle při mírném ohni. Poléváme výpečkem. Kdo si zasadil po česneku brambory, tak je stačí pouze omnout pod vodou a zhruba v polovině pečení jimi rybu obložit. Při podávání nezapomeňte na dresing buď vyrobený z jogurtu a bylinek, nebo kupovaný podle chuti. Candátí maso bývá oproti jiným rybám sušší. Přeji dobrou chuť.

Chrudim – Městský kamerový systém by si zasloužil kompletní renovaci. Tato informace není pro pravidelného čtenáře Chrudimských novin žádnou novinkou. Již před třemi lety totiž prosákla na veřejnost zpráva o tom, že několik kamer nefunguje vůbec a další jsou také zralé na opravu. Jak se má situace nyní?

Pravidelné svodky městské policie – tedy informace o tom, co a kdy strážníci vykonali, příliš zpráv o zásazích na základě zjištění z kamer městského kamerového systému neobsahují. Skoro se až nabízí spekulativní otázka „K čemu kamery vlastně jsou, kdy buď nefungují, nebo nezachytí žádné přestupky?“.

[[img:chrn_fullwidth:5662:Také skatepark býval pod dohledem kamery.  Foto: Chrudimské noviny]]

Před třemi lety byla tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová poměrně sdílná a ochotná dokonce jmenovat konkrétní kameru, která je mimo provoz. Šlo o „oko“ v Havlíčkově ulici. Tuto „chybu“ však v současné době starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) po dotazu Chrudimských novin neudělal. „V současné době je ve městě umístěno celkem 24 kamerových bodů – jde o kombinace otočných a pevných kamer,“ říká starosta. Před třemi lety jich bylo 28. „Z tohoto počtu jsou dvě kamery z technických důvodů nefunkční. Konkrétní místa jejich umístění však prozradit pochopitelně nemohu.“ O něco sdílnější je však web městské policie, který jako nefunkční uvádí kameru u nákupního střediska Kateřina.

[[img:chrn_fullwidth:5272:Vidí, nebo nevidí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Městský kamerový systém byl vytvořen před 14 lety a to s omezeným počtem kamer. Jejich počet se ale postupně zvyšoval. V tomto roce byla také vytipována nejrizikovější místa z pohledu možného narušení pořádku. Postupem let se však problémové lokality mění a tak v minulých měsících proběhla jednání za účasti všech dotčených subjektů s cílem aktualizovat seznam míst, kde by kamery měly být umístěny,“ uvádí Petr Řezníček. Úředníci, policisté a představitelé místní samosprávy se dohodli, že na některých místech kamery zmizí, jinde se zase nové objeví. „K prvním krokům došlo již v tomto roce, další plánované změny by měly být uskutečněny v roce 2017 a letech následujících. Záležitost tedy není odložena k ledu, ale průběžně ji řešíme,“ uzavírá starosta. Lidé tedy oku Orwellova Velkého Bratra rozhodně v budoucnu neuniknou.  

Chrudim – Pět let má radnice k dispozici souhlasná stanoviska úřadů a institucí, které mají co mluvit do stavby vlakové zastávky U Stadionu. Přestože již před rokem slibovalo město výstavbu v roce 2017, momentálně nic takovému kroku nenasvědčuje.

Po vlakové zastávce zde přitom touží nejen obyvatelé největšího chrudimského sídliště, ale i zákazníci zdejšího obchodního domu Tesco. Nově tady vznikly i domky v místní části Píšťovy a jejich obyvatelé by prý také rádi využívali vlakovou dopravu jako levnější alternativu k té automobilové. Vedení města, na němž vybudování zastávky stojí, říká opět jasné „ne“.

[[img:chrn_fullwidth:14193:]]

„Na akci vybudování vlakové zastávky U Stadionu bylo vydáno územní rozhodnutí, které je pravomocné. Vzhledem k jeho platnosti do listopadu letošního roku bude zažádáno o jeho prodloužení, protože je nutné dopracovat koncepční řešení celého území v širších souvislostech,“ uvádí k dotazu Chrudimských novin starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Před rokem přitom šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký tvrdil, že „...máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017...“.

[[img:chrn_fullwidth:459:]]

Právě Odbor regionálního rozvoje vlastní studii vybudování zastávky, jež obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, přehlednou situaci stavby, technickou zprávu, výpis pozemků dotčených stavbou, situaci, situaci stavby, vzorové příčné řezy, záborový elaborát, osazení stavby do územního plánu, dokladovou část. Co přesně v těchto materiálech chybí a stavba nemůže být zahájena? S velkou pravděpodobností nic, kromě jasně stanoveného rozpočtu. Vedení města však upřednostňuje jiné projekty a zastávka U Stadionu tak zůstává prozatím pohřbeným projektem. 

Chrudim – Rok se s rokem sešel a město musí hledat nového kronikáře. Takřka na měsíc přesně rezignovala kronikářka Jana Stejskalová, která ve funkci nahradila Ivo Šulce. Kronikářka má moc práce a spoustu času si vezme i studium na vysoké škole.

Jana Stejskalová, jež podle závěrů historické a letopisecké komise rady města ve své funkci obstála na jedničku, uvádí jako důvod pro svou neočekávanou rezignaci nahromadění pracovních a studijních povinností. Kronikářka studuje filosofii v doktorském programu na Universitě Pardubice, kde se věnuje osobnosti Jana Amose Komenského. V práci pak opustila pozici asistentky starosty města a nově se realizuje jako metodik veřejných zakázek.

[[img:chrn_fullwidth:5065:]]

Historická komise proto doporučuje radním, aby v co nejkratším termínu schválili nové výběrové řízení, z nějž by nový kronikář vzešel. Podmínky jsou obligátní – vysokoškolské vzdělání je výhodou, bydliště v místě nutné. Dále morální bezúhonnost, znalost místních poměrů, předností je zkušenost s publikační činností a stylistická zdatnost. Kronikář by též měl zvládat případné přednášky a besedy. Znalost práce s počítačem a fotoaparátem je též výrazným plusem. Výběrové řízení by se mohlo uskutečnit začátkem prosince.