Chrudim - Oblíbená a hojně využívaná cyklostezka podél řeky Chrudimky ve směru na Slatiňany přidělává nyní vrásky na čele především těm, kdo se zde rádi prohánějí na kolečkových bruslích. Na několika místech se tady totiž objevily pukliny, které zapříčiňují nepříjemné nehody sportovců.

Miroslav Sobotka je jedním z těch, kdo zde okusili tvrdost asfaltu a vinou zdeformovaného povrchu se na kolečkových bruslích vyboural. Kdo za to může? Úředníci Městského úřadu Chrudim ústy šéfa Odboru investic tvrdí, že na vině jsou sousední Slatiňany, které svou část cyklostezky prý neudržují. „Chtěl bych se přimluvit za opravu povrchu cyklostezky z Chrudimě do Slatiňan. Je samá puklina od kořenů stromů. Pro kolečkové brusle přímo nebezpečná! V sobotu při jízdě na inline bruslích jsem o takovou puklinu zakopl. Následoval pád s četnýmimi odřeninami a vyraženým zubem,“ popisuje svoji zkušenost Miroslav Sobotka.

[[gal:11849]]

„Město Chrudim vlastní stezku z Chrudimi proti proudu až po jez za Janderovem, ta je bez puklin. Část s puklinami je ve vlastnictví města Slatiňany, jemuž podnět předáme,“ říká Pecina. Na místě samotném je ale jasné, že zde úředník nejspíše dlouho nebyl. Také cyklostezka ve vlastnictví města Chrudim je mnohde popraskaná a plná puklin, do nichž se pohodlně vejde kolečko in-line bruslí.

Chrudim - Ve Filištínské ulici se svého času nacházela jedna z prvních soukromých restaurací ve městě. Známý „Dalibor“ byl oblíbeným cílem všech, kdo hledali stylové prostředí v centru Chrudimě. Po změně majitele historického domu zde ale došlo k řadě úprav a nová „Restaurace U Paluků“ v současnosti splňuje kritéria pro ty nejnáročnější gurmány a milovníky hezkého, originálního prostředí.

Majitelé restaurace, v Chrudimi dobře známí manželé Palukovi, vzali rekonstrukci do ruky opravdu „z gruntu“. Proměnou prošlo celé vnitřní vybavení, objevil se tu i soukromý apartmán, do něhož si cestu rychle našli i zahraniční klienti. David Paluka si zakládá především na rodinné atmosféře a známém rčení, v němž stále platí zákazník za rozhodujícího činitele při tvorbě nabídky.

Proč by lidé měli chodit zrovna k vám?

Myslím si, že nabízíme to, co jinde ne. Musím ale připustit, že v samotném městě existuje vícero restaurací, které mají svého ducha a snaží se o originalitu, poctivý přístup k zákazníkům. U nás hosté najdou především rodinnou atmosféru a jídlo připravené z kvalitních surovin. Žádné rozmrazované polotovary a náhražky nevedeme. Hodně se navíc zaměřujeme na sezónní produkty, ať už jde o ryby, chřest nebo zvěřinu. Přes týden nabízíme i klasická menu, z nichž si vybere opravdu každý. Už dnes proto mohu říci, že máme řadu stálých hostů.

Bylo obtížné najít kvalitní personál?

Jistě. Na personálu bezesporu celá restaurace stojí a bez kvalitních lidí se neobejdem. Šéfkuchař Tomáš Holý je opravdový odborník, s nímž mám dlouhodobě jen ty nejlepší zkušenosti. V naší restauraci jsme mu dali volnou ruku, takže je zcela na něm, jaké vybere suroviny, jakou úpravu a podobně. Obecně ale bylo dost obtížné najít kvalitní zaměstnance, na něž je spolehnutí. Celá věc totiž začíná na číšnících a končí na kuchaři a musí se tedy jednat o perfektní spolupráci. Nepreferuji proto primárně lidi vyučené v oboru. Musí mít chuť do práce a také dobrou náladu. Otrávený číšník nebo nepříjemná servírka vás k opětovné návštěvě příliš motivovat nebudou. Proto si myslím, že investice do personálu se vyplatí a nebojím se do něj investovat. A to ne jen peníze.

Museli jste dům rekonstruovat a neobešlo se to bez komunikace s městskými úředníky. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Opravdu jen ty nejlepší. Především s vedoucí Oddělení stavebně správního Radkou Netolickou byla komunikace bezproblémová. Trošku jsme měli problémy pouze s umístěním stolků s židlemi do Filištínské ulice, ale i tady se podařilo vše dotáhnout do úspěšného konce. Rekonstrukce domu byla opravdu důkladná, protože se musela předělávat voda a kanalizace. Odměnou za náročnou práci při úpravách je ale jedinečné prostředí, terasy s výhledem na budovu Muzea a spokojení hosté.

Vnitřní vybavení máte opravdu originální. Bylo náročné domluvit se s designérem?

Vůbec ne :-). Strávili jsme stovky hodin u internetu a hledali doplňky, která by se nám líbily. Stejně tak pro nás bylo inspirací třeba vybavení restaurací v zahraničí, kde trávíme naši dovolenou. Po částech se nám tak podařilo vytvořit to, co vidíte. Kovové prvky nám na míru vyrobil umělecký kovář Pavel Vojáček, nechali jsme vytisknout a zarámovat staré fotografie města. Menší práce jsme si navíc dělali sami. Do úprav interiéru, který prošel kompletní rekonstrukcí, se zapojil i syn Daniel. Nesmírně ho baví vymýšlet nejrůznější průzkumy a zjišťovat, co by hosté ubytovaní v apartmá zlepšili, co se jim líbilo a nelíbilo. Navíc se doslova našel v práci „na place“, tedy přímém kontaktu s hosty restaurace. Také hosté jsou mile překvapeni usměvavým personálem a příjemnou obsluhou.

Velkým problémem, na nějž si hosté často stěžují, je prý i volba hudby, která se line z reproduktorů. U vás jde především o klasický jazz, jenž skvěle dokresluje atmosféru. Kdo hudbu vybírá?

Spoléhám zcela na vkus personálu. A prozatím se zdá, že se nám to opravdu vyplácí, protože máme od našich hostů podobnou odezvu. Hudba se jim líbí.

Které z akcí zaměřených na nejrůznější druhy jídel se těší největší oblibě?

Prozatím není naše restaurace v provozu ani rok, takže se dá obtížně hodnotit, ale už teď je jasné, že oblíbené budou tématické akce během roku. Hovořil jsem o zvěřině, která by se měla objevit na jídelníčku v době, kdy se konají hony. V létě jsme zkusili třeba rybí speciality, dary moře, dobře fungují i zmiňovaná menu během týdne. Odezvy jsou opravdu kladné a dokonce se návštěvníci města ptají, kde naši restauraci najdou. Jako dobrý nástroj k prezentaci se ukázal i facebook, kde denně aktualizujeme naši nabídku a postujeme fotky jídel.

Kdybyste se dnes pouštěli do rekonstrukce domu, udělali byste něco jinak?

Myslím, že ne. Dispozice budovy je poměrně složitá a my zvolili tu nejlepší variantu.

Máte ještě nějaké plány do budoucna?

Byl bych rád, pokud by jednou celý podnik fungoval i beze mne. Ne že by mne práce nebavila, ale rád bych měl víc času na rodinu. Protože se ale synové Daniel a Adam docela „potatili“, snad se to podaří. Dál budu investovat především do lidí, kteří jsou největším „pokladem“ naší restaurace. Spokojený zaměstnanec je dobrým zaměstnancem. A svou spokojenost pak přenáší i na hosty. Určitě v naší nabídce hosté dál najdou vína od lokálních dodavatelů, podobně se chceme zaměřit i na lokální suroviny k přípravě jídel. Samozřejmě kromě chobotnic :-). Host by měl zkrátka vědět, proč jde na oběd nebo na večeři zrovna do Restaurace U Paluků. Prozatím se zdá, že většina z příchozích to ví.

Děkuji za rozhovor. 

[[gal:11811]]

Chrudim - Boj s plevelem, který v posledních letech předvádějí Technické služby (TS) Chrudim, má celou řadu „padlých“. Tím prvním, kdo ve válce kapituloval, bylo „Zdravé město“. Technické služby totiž dlouhodobě používají rakovinotvorné pesticidy a zcela tak rezignovaly na ekologičtější formu likvidace nepříjemných plevelů, kterou je třeba klasická fyzická likvidace.

Chrudimským novinám se teď do rukou dostal materiál, který právě na tuto prapodivnou nesrovnalost upozorňuje. Děje se tak v době, kdy radnice opět schválila přistoupení k dalšímu projektu, jenž by měl dále podporovat „udržitelný rozvoj“ a další akce v rámci „Zdravého města“ či „Agendy 21“. Nakolik právě boj proti plevelům zajímá manažerku Zdravého města Šárku Trunečkovou (SNK-ED), která ve funkci městské zastupitelky pravidelně zásobuje své kolegy lokální politiky materiály se zaměřením na ekologii, se zatím nepodařilo spolehlivě prokázat. Trunečková se však nechvalně proslavila třeba i odmítnutím zveřejnit výši svých příjmů, které jsou tvořeny především prostředky pocházejícími z daní pracujících.

Čtenář Chrudimských novin, který si přeje zůstat v anonymitě, avšak redakce jeho jméno zná, kontaktoval vedení Technických služeb Chrudim se svými připomínkami k používání chemických látek k likvidaci plevelů ve městě. „Vedení Technických služeb jsem požádal o vysvětlení toho, jaký názor zastávají a jaká opatření zavedly nejen samotné Technické služby, ale i Město Chrudim v souvislosti se zprávou IARC (Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny) z března tohoto roku, obsahující oznámení o rakovinotvorných účincích glyfosátu, tedy hlavní účinné látky TS Chrudim používaného totálního herbicidu Clinic proti plevelům,“ říká čtenář. A pokračuje. „Je udivující, že i přes četné dřívější vědecké výzkumy publikované v zahraničních odborných časopisech, o různých zdraví vysoce ohrožujících účincích glyfosfátu akcentovaných i českými weby, touto tématikou se zaobírajícími, Technické služby přípravky obsahu jící zmiňovaný glyfosát nadále využívají,“ diví se čtenář Chrudimských novin.

V ohrožení však nejsou jen dospělí lidé, ale třeba také děti a samozřejmě i čtyřnozí přátelé obyvatel města. O této problematice Chrudimské noviny už několikrát informovaly, avšak žádná změna nepřišla. „Věcí další je i nebezpečnost glyfosfátu pro psy a další domácí zvířata, která jejich majitelé chodí venčit a která ve své přirozenosti značkují a očichávají okraje chodníků, na které je předně Clinic TS Chrudim aplikován. Nevšiml jsem si nikde žádného varování, ať už ze strany TS Chrudim nebo MěÚ Chrudim, že po aplikaci přípravku Clinic běží výrobcem udaná minimální 10denní ochranná lhůta, po kterou by se neměla do oblasti dostat žádná zvířata, jelikož hrozí jejich otrávení, projevující se ať už okamžitě, či s určitým časovým zpožděním, daným postupnou kumulací glyfosátu v organismu, zmiňovanou ve výše uvedených studiích. V souvislosti s tímto nelze pominout daleko vážnější problém, a to děti, které si na chodnících a trávnících, přípravkem třeba jen několik hodin předtím ošetřených, hrají,“ popisuje obyvatel města další nebezpečí, které s sebou aplikace chemikálií nese. Ohroženi jsou tak i samotní pracovníci Technických služeb Chrudim, kteří se aplikací pesticidu na chodníky ve města zabývají.

[[gal:8282]]

A řešení problému? To je jednoduché a vyžádá si jen trochu víc času a fyzického úsilí zaměstnanců Technických služeb. Využíváni na tyto práce by však mohli být i lidé v rámci obecně prospěšných prací. „Řešení je přitom jednoduché, a to pravidelné mechanické ošetřování travního porostu, jak se dělo dříve. Byť to znamená více pracovních hodin zaměstnanců TS Chrudim, jelikož na rozdíl od sekání, po aplikaci přípravků s glyfosátem na daném území dlouhý čas tráva neroste, a to není myšleno jako slovní hříčka, ale doslovně a tudíž není důvod k čaštějším zásahům. Přesto věřím, že Technickým službám a městu je zdraví obyvatel a jejich domácích zvířat přednější, než ekonomický aspekt této situace, který by navíc nějak neúnosně rozpočet TS Chrudim nezatížil, jak je ostatně jasně patrno z dob, kdy se žádný postřik pro tyto účely nevyužíval,“ uzavírá čtenář Chrudimských novin. 

Samotný pesticid, který Technické služby Chrudim používají, obsahuje totožnou látku, jako je Roundup, o němž hovoří výše zmiňovaná studie. Jde tedy o prakticky stejně nebezpečný přípravek, který vážně ohrožuje zdraví lidí i zvířat. 

Chrudim - Snad už poslední kolo výběrového řízení na prodej chalupy v Medlešicích, která se prozatím odvracela od potenciálních kupců jako pověstná chaloupka z Mrazíka, vyhlásila zdejší radnice. Jako bonus k domu přidala navíc část pozemku.

Protože je cena nemovitostí a pozemků především v místní části Medlešice vysoká, nabízí se tu zájemcům o koupi zajímavý investiční záměr. Zanedbaný dům, který je sice veden jako rodinný, fakticky jde ale o ruině podobnou chalupu, by mohl kupec zbourat a získat lukrativní stavební parcelu. Město navíc nyní přihodilo další pozemek o výměře 145 metrů čtverečních. Chalupu i pozemek může kupec vlastnit už za 100 001 korun, protože cena nesmí být nižší než 20 pětitisícovek.

Zájemci o koupi mohou své nabídky zasílat na adresu Odboru správy majetku MěÚ Chrudim, který sídlí na Resselově náměstí číslo popisné 77. Posledním termínem odevzdání nabídek je 13. listopad do 14 hodin. Prohlídka dotčené nemovitosti je pak možná po domluvě s městskými úředníky Ladislavem Tichým a Petrou Benešovou.  

Chrudim - Říjen je tu a s ním i ranní mrazíky. Kdo prozatím nedolil nemrznoucí kapalinu do chladiče, má nejvyšší čas. Jinak ale máme krásný podzim a i ty houby nakonec docela rostou. Kam se tedy vydat o víkendu?

Od pátku 2. do neděle 4. října se můžete vydat do oblíbené Restaurace a penzionu U Nováků v Bítovanech na grilovaná kolena a v sobotu vás ve skanzenu na Veselém Kopci čeká Bramborová sobota. Jednoznačně jde o přímou konkurenci Bramborového jarmarku v Chrudimi na Resselově náměstí, který začíná rovněž v sobotu v osm ráno. V pátek a v sobotu až do šesti večer si ve Společenském domě ve Slatiňanech můžete prohlédnout výstavu hub a v pátek ve vestibulu správy CHKO Železné hory v Nasavrkách také staré krajové odrůdy ovoce.

V pátek a v sobotu narazíte na různých místech Železných hor na běžce s jejich psy. Běží se totiž první ročník dogtrekkingu panstvím knížete Auersperga. Památník Ležáky zve pro změnu v pátek od šesti večer na další z Ležáckých podvečerů. Petr Hořejš, "Jiří Grygar" české historie a autor populárního seriálu vypráví o méně známých detailech naší historie, zdůrazňuje naše vlastenectví a říká: pocity české ubohosti jsou naprosto zbytečné. Večerem provází Robert Tamchyna, na klavír zahraje Filip Douda.

V pátek 2. října vystoupí na Monaku folková kapela Kdoví. Koncert začíná o půl sedmé večer. Od pátku do soboty můžete v Heřmanově Městci zažít připomínku slavné minulosti tohoto městečka v našem těsném sousedství. Půjde o slavnosti města Heřmanův Městec k 690. výročí od první zmínky o městě. Potěší vás Banjo Band Ivana Mládka a jeho komici, dále dechová hudba, vystoupení dětí a organizací Heřmanova Městce či koncert Bohuše Matuše a jeho hostů. V sobotu od jedné po poledni jste pak srdečně zváni na další benefici pro Afriku do slatiňanské Sokolovny. Ochutnat můžete africké speciality a také čajovnu. Organizátoři slibují bohatý doprovodný program.

V neděli 4. října ode tří odpoledne vás zve Robi Slatiňany na Pohádkáč aneb Putování pohádkovým lesem okolo Kočičího hrádku. Vstup do pohádkové říše najdete ve Slatiňanech nad pastvinami nedaleko "klapačky". V neděli se uskuteční také tradiční mykologická vycházka na Podhůru. Sraz zájemců je v devět ráno u vodárny na Monaku. Nu, a víkendový program uzavře žehnání vozů BMW před hřebčínem ve Slatiňanech. Uskuteční se zde totiž setkání příznivců této německé značky, a to od půl druhé odpoledne do půl sedmé večer. Možná přijede i Evropská komise a změří nafťákům emise :-)

Příjemný víkend, moji věrní čtenáři.

Chrudim - Přestože už auta po železničním přejezdu v ulici Obce Ležáků projíždějí bez omezení a občas se tady objeví i vlak, uzavírka trati prozatím nekončí. Na příští rok se dokonce posouvá její dokončení, které by však už nemělo oddálit její letošní otevření. To přitom „modrá armáda“ plánuje na 7. října.

Na jaké novinky se lidé mohou těšit? První a nejméně příjemnou je bezpochyby informace, kterou v současnosti uvolnilo vedení Českých drah. V Chrudimi přijdou v souvislosti s modernizací trati o práci čtyři lidé. Jedním z nich má být i výpravčí, protože v modernizovaném provozu ho už nebude zapotřebí. Chrudimské nádraží se tak posune ještě více k regionální bezvýznamnosti. Prodej jízdenek však zůstane zachován.

Další novinky jsou ale příjemnější. Bezbariérové nástupiště a signalizace pro slabozraké je posunem vpřed. Nebezpečné přeskakování kolejí a obtížné vylézání na perón by mělo být minulostí. V blízké budoucnosti také naberou vlaky mezi Chrudimí a Slatiňanami rychlost až sto kilometrů v hodině. Letos tomu tak ale nebude, protože železničářům dodavatel nedodal nové zabezpečovací zařízení a musí se proto spokojit s tím starým. To však není na takovou rychlost uzpůsobeno a vlaky tak budou jezdit stále pomalu. Rekonstrukce by měla skončit až příští rok v srpnu, kdy už budou instalovány všechny zabezpečovací prvky a vlaky budou moci jezdit slibovanou „stovkou“.

Chrudim - Plánovaná rekonstrukce Lázeňská ulice se blíží a Stavební odbor MěÚ Chrudim vydal veřejnou vyhlášku, v níž zveřejnil i budoucí podobu ulice a přilehlého okolí. Majitelé domů a pozemků v této lokalitě se nyní mohou až do začátku října k záměrům města vyjádřit.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) už několik let tvrdí, že právě Lázeňská ulice, tedy ulice, kde se dříve nacházely nejen lázeňské domy, ale také prodejné dívky, je poslední ulicí nedaleko centra města, která potřebuje opravit. Povrch je zde rozbitý a především cyklisté pravidelně nadávají na nezájem radnice se současným stavem cokoliv dělat. Vedení města však nespí a rekonstrukci Lázeňnské ulice dlouhodobě připravuje. Jak tedy bude po úpravách vypadat?

Proběhne tady kompletní rekonstrukce Lázeňské ulice a části ulice Podfortenské v celém profilu. Komunikace a parkovací plochy budou mít povrch z kamenné dlažby. U stavidla náhonu pak vznikne nástupní plocha z masivního dřeva, na kterou naváže pěšina podél náhonu z části s mlatovým povrchem, a dále dřevěná lávka. Plocha podél řeky po levé straně před stávajícím mostem v Podfortenské ulici bude mít mlatový povrch. Mlatové cesty jsou v současné době k vidění třeba v Klášterních zahradách.

Most přes náhon se však opravy dočká také. Připravena je jeho kompletní rekonstrukce. Po levé straně mostu navíc město postaví zmiňovanou lávku pro pěší. Úpravy ale čekají i přerostlou vegetaci a dojde i na oblíbené kácení některých stromů. Zasazeny by však na oplátku měly být nové. V Lázeňské ulici se objeví i nové lampy veřejného osvětlení. Jak vysoké finanční náklady si důkladná rekonstrukce Lázeňské ulice vyžádá, radnice prozatím nezveřejnila. Obdobně je prozatím záhadou datum zahájení stavebních prací.

Chrudim - Radnice údajně ještě letos potvrdí svou pověst, která Chrudim označuje za „město kruhových objezdů“. Poté, co se podařilo vybudovat kruhovou křižovatku „U Guláška“, objeví se další taková úprava dopravy v místě současné křižovatky u nemocnice. Celkem by mělo jít už o devátou takovou křižovatku ve městě.

Stane se tak přesto, že řidiči na kruhové objezdy často žehrají a jen neradi jimi projíždějí. Český řidič totiž není na tuto zdánlivou novinku příliš zvyklý a při průjezdu „kruhákem“ se dopouští celé řady prohřešků. Velká část šoférů totiž při opouštění objezdu vůbec nepoužívá znamení o změně směru jízdy. Zdatně jim v tom sekundují i mnozí cyklisté, kteří se rovněž neobtěžují zvednout ruku v době, kdy kruhovou křižovatku opouštějí. Další chybou bývá zbytečné šlapání na brzdy v okamžiku, kdy se řidič se svým vozem ke křižovatce blíží, přestože po kruhovém objezdu právě žádný vůz nejede. Oba tyto prohřešky pak dopravu zbytečně zahušťují a brzdí.

Radnice je však neoblomná. Kruhové objezdy se prý osvědčily a tak je na řadě vybudovat v dohledu dalších dvou třetího "bratříčka". Objevit by se měl podle neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSDD) v místech, kde se kříží Vlčnovská ulice s ulicí Slovenského národního povstání. „Ano, kruhový objezd u nemocnice by se měl stavět ještě v letošním roce,“ potvrzuje plány vedení města Trávníček. Nadšení jistě nebudou ani dopravci nadměrných nákladů, kteří právě tuto trasu využívají pro přepravu tubusů k větrným elektrárnám. Stávající kruhové objezdy jim už tak dost komplikují přepravu a v poslední době dochází jak k destrukci samotných „kruháků“, tak i zde umístěného dopravního značení.  

Vážený pane Zahrádko,

máte pravdu, nechápu postup radnice ve vztahu k místním podnikatelům. Jak jste správně nastínil, je třeba hledat řešení, jak vyjít firmám podnikajícím v Chrudimi vstříc, aby se dále rozvíjely, případně, aby se o Chrudimi ve světě říkalo, že umí najít "přátelské" řešení a třeba by k nám přišlo více firem, které by zde zrealizovaly svůj podnikatelský zájem. Je to jednoduché kolečko - více firem - více pracovních příležitostí - vyšší mzdy - vyšší výnos z daní - vyšší příjem městské pokladny - více upravených ploch, parků, chodníků, ulic, sportovišť... Zkrátka, pak by to bylo město, kde stojí za to žít.

Bohužel aktuálně je stav přesně opačný a máte pravdu, že to může nové investory odradit. Přijde mi to, že snad ani vedení města nechce, aby se tu podnikalo nebo, že by to bylo ve stylu já jsem starosta (místostarosta, radní, úředník ....) a kdo je víc? I když nerad bych paušalizoval, znám hodně lidí z městského úřadu, kteří to takto nechápou, těm patří pochvala a uznání. V pondělí mě na zastupitelstvu města potěšil vrchní strážník, protože podle toho, co říkal, to opravdu vypadá, že městská policie si přivlastnila a naplňuje heslo republikové policie "pomáhat a chránit" v praxi.

Mám ale obavu, že se takto macešsky radnice nechová jen k podnikatelům, ale i k běžným občanům. Pokud srovnám Pardubice a Chrudim, tak ten rozdíl je citelný.

Příkladem může být případ pana Chudáčka, který si v dobré víře koupil od města pozemek za účelem postavení své výrobní a skladovací haly, dokonce si město dalo podmínku, že než mu to prodá, tak musí předložit návrh řešení haly. V době prodeje už však bylo hotové zadání nového územního plánu, kde se tyto pozemky mění na zeleň, případně zemědělské plochy. Pro mě osobně neuvěřitelné a kdyby mi to někdo vyprávěl, tak bych tomu nevěřil. Kdo jiný by měl být zárukou řádného obchodu, než město, obec, stát. Jak pak chceme budovat nějakou etiku, podnikatelskou kulturu? Jak věřit radnici a jejím tvrzením? Radnice dnes tvrdí, jak nikde nepochybila, jak to je problém jen pana Chudáčka, atd. Kdyby toto udělal jeden nejmenovaný chrudimský developer, tak by ti samí lidé z radnice tvrdili, jaký je to podvodník, co si to dovolil, atd...

Firmě Siag by se jednoznačně mělo pomoci a firma Siag by měla pomoci městu, dokud toto všichni zúčastnění nepochopí, tak to nikam nepovede a řešením skutečně není každý týden opravovat kruhové objezdy. Mimochodem, nebylo by už levnější místo oprav upravit je tak, aby jimi nadměrný náklad projel bez problémů?

Ve svém článku píšete, že "A právě tato výroba je přirozeně spojena i s nutností přepravy těchto nadměrných těles po místních komunikacích, které ale nejsou na něco takového ve většině vůbec připraveny." K tomu bych rád dodal, že ale kdysi připraveny byly - než se začaly masivně budovat kruhové objezdy. Sám mám zkušenosti s nadměrnou přepravou (nikoliv však s tubusy, které vyrábí SIAG, pro ně nejezdíme), proto vím, že každá trasa nadměrného nákladu musí být pečlivě naplánovaná, aby nedošlo ke kolizím (mosty, elektrické vedení, šířka komunikace, poloměry oblouků atd.), přesně se ví, kudy projedeme a kudy už ne a Chrudim je zrovna město, přes které často jezdí nadměrné náklady (nejen SIAGu), tak mi není zcela jasné, kdo při plánování a zejména povolení kruhových objezdů mohl opomenout tyto průjezdy zahrnout do stavebnětechnického řešení. Samozřejmě někteří namítnou, že za poškození kruhových objezdů může i neopatrný nebo neschopný řidič, ano, je to tak, ale to je až druhotný problém, kamion do garáže pro osobní auto nevměstná ani pánbůh.

Zdraví František Pilný

Chrudim - Městský zastupitel a jednatel firmy Era-Pack Chrudim Jozef Lörincz (SNK-ED) se rozhodl dál nemlčet a postavit se proti politice vedení města v případě prioritních sportů. Vadí mu především, že byl z privilegovaných sportů vyšachován jeho futsalový klub Era-Pack Chrudim, který je už několik let po sobě nejznámějším chrudimským klubem v České republice i za hranicemi naší země.

S jeho výrazným přispěním se proto radniční koalici nepodařilo během prozatím poslední schůze městského zastupitelstva prosadit navrhovanou koncepci sportů ve městě a jejich dotování z městské pokladny. Lörincz nyní žádá revizi právě těchto dotací, které v poslední době směřují takřka výhradně do chrudimské kopané a zázemí klubu MFK Chrudim. Už před pár týdny se proto rozhodl nepodílet na přijetí státní třímilionové dotace na rekonstrukci další městské tribuny, která slouží uvedenému fotbalovému klubu, a naznačil tak, že odmítá být poslušným zastupitelem, který si nechá od vedení radnice všechno líbit. Položili jsme mu proto několik otázek.

Proč jste navrhoval stáhnout z jednání pondělní schůze zastupitelstva bod týkající se prioritních sportů a poté hlasoval proti přijetí této strategie vedení města?

Navrhnul jsem tento bod stáhnout z programu schůze proto, že jistá nejmenovaná skupina lidí zmanipulovala rozdělení peněz pro prioritní sporty v Chrudimi. Ještě před rokem byl podle mínění zastupitele MUDr. Tomáše Vondráčka (ČSSD) futsal jediným sportem, který splňuje podmínky prioritního sportu. Přiznal mi ale, že byl přinucen tyto podmínky změnit tak, aby na stejné peníze jako my mohli dosáhnout i někteří další žadatelé o městské dotace. A s takovou manipulací, což jistě uznáte, nemohu spojit své jméno.

Chrudimskému futsalu bylo následně vytýkáno, že nemá dostatek dětí a že pokulhává v práci s mladeží. Přitom jsme už za působení brazilského hráče Cacaa v našem klubu chtěli založit futsalovou školu, protože Cacau má v Brazílii soukromou futsalovou školu a z těchto zkušeností jsme chtěli ve prospěch chrudimské mládeže čerpat. Poraďte mi ale, kam máme tyto děti umístit, když nemáme šatny, klubovnu ani žádné sportoviště jako další dva sporty v Chrudimi, které mají všechno - od zázemí až po veškerou podporu města včetně finanční. Nastavené podmínky pro sporty v Chrudimi jsou tedy zdeformované, protože nelze splnit něco, co je nesplnitelné. Jedině, že bych vzal děti k sobě domů do obýváku a tam je učil hrát futsal. Jistě, žertuji, my ale chceme dělat futsal v Chrudimi na jisté úrovni a jak k této metě máme vést místní mládež, když nemá ani svoje šatny? Nebo máte, pane redaktore, nějaký jiný nápad, jak máme vychovávat mládežníky, když ani stávající futsalová družstva nemají k dispozici potřebná zázemí?

Už na předchozí schůzi zastupitelstva jste odmítl zvednout ruku pro přijetí státní třímilionové dotace na opravu tribuny stadionu bývalého AFK Chrudim. Pro mnoho lidí to bylo nečekané gesto. Co vás k tomu vedlo?

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Dívám se totiž na většinu věcí z ekonomického pohledu a pouhé tři miliony při tak velké opravě mi přijde opravdu hodně málo. Podle mne budou přidělovány dotace na sport i v příštím roce a MFK Chrudim, potažmo město mohly dostat na opravu tribuny devět milionů, jak bylo původně plánováno. Stačilo tedy počkat jen rok a střechu, na kterou se město i klub vymlouvají, že do ní zatéká, stačilo za 10 tisíc korun dočasně zalepit. Vše mohlo být daleko ekonomičtější a oněch zbytečně vynaložených 5,6 milionu Kč mohlo posloužit důležitějším věcem. Takhle jen podléháme tlaku zmatečných rozhodnutí lidí, co nic nedokázali a chtějí se prostřednictvím těchto investic zviditelnit, že něco dokázali... Jinak všeobecně vůbec nejsem proti investicím do oprav a staveb ve městě, naopak, jen si myslím, jako v tomto případě, že se dají provádět mnohem lépe, než čeho jsme v současnosti svědky. 

Nevadí vám dělení sportů ve městě na prioritní a ty druhé?

Principiálně mi takové dělení nevadí, protože pojem prioritní sporty vznikl ještě v době, kdy tu existovala nějaká snaha nám alespoň trochu pomoci a podpořit sport, který je po stránce propagace města výjimečný. Dokonce vznikla i definice, kterou by vám mohl poskytnout předseda sportovní komise města, která uvádí, že jde v případě chrudimského futsalu o sport, který nadstandardně propaguje město na úrovni nejvyšší soutěže (většinou první ligy) v televizi, v Evropě i ve světě. Že tato reklama úspěšně funguje, dokazují například naše obchodní jednání o dalších zakázkách, při nichž nám obchodní partneři sdělují, že znají Chrudim z televize právě ve spojitosti s futsalem, který je podle nich nejlepší v zemi. A nebo, když vystupovala na jaře na chrudimské Rozhledně skupina Na stojáka, zahajovala koncert otázkou: "Na co se chodí v Chrudimi? No, na futsal!" A do třetice byste se mohli zeptat pana Valáška, ředitele Střední zemědělské školy Chrudim, jak příjemně byl překvapen na srazu ředitelů středních škol v Portugalsku, když se musel představit a říci, z kterého je města. Až tady totiž znají Chrudim ve spojitosti s futsalem.

Do které kategorie podle vás tedy spadá futsalový klub Era-Pack Chrudim?

Jednoznačně patříme mezi prioritní sporty jako jediný sport v Chrudimi. Ptáte se proč? Jsme na pátém místě v Evropě, což se nedá říct o žádném jiném chrudimském klubu, který byl hrál na tak vysoké úrovni a tak dlouho. Zároveň je nutné si také uvědomit, že jsme malé město, kde se nikdy nebudou hrát nejvyšší ligy a soutěže ve fotbalu nebo v hokeji, protože jsou to finančně velmi náročné sporty. Tohle se může povést jedině v případě mladých sportů, jako je florbal, futsal, apod. A jsem rád, že se to podařilo právě našemu klubu FK Era-Pack Chrudim, i když mu město odmítá poskytnout jakékoli zázemí a naše žádosti zůstávají nevyslyšeny. Víte, jak to v malých městech chodí? Úspěch se tu musí potrestat. A když jsem před třemi lety poprvé slyšel, že radní jednou vyženou futsal z Chrudimi, tak teď se jim to opravdu daří.
 
Děkuji za rozhovor.