Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Nový přechod pro chodce u Mateřské školy Na Valech by měl zajistit větší bezpečnost dětem i jejich rodičům

Chrudim - Na velké změny se teď musejí připravit malí předškoláčci a především jejich rodiče, kteří využívají služeb školky v ulici Na Valech. Město v této lokalitě plánuje proinvestovat bezmála milion korun na stavebních úpravách vozovky a chodníků.

Úpravy by měly navazovat na rekonstrukci plynovodu a chodníků, která na Novém městě probíhá už několik měsíců. Změna čeká především přechod pro chodce, který dostane podobný charakter, jako přechod pro pěší u Základní školy U Stadionu. „Akce souvisí s dalšími zásahy, které nejen v návaznosti na síťaře v celé lokalitě postupně probíhají. Zkrátka využíváme situace a chceme zlepšit podmínky pro chodce i obyvatele lokality,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). „Potřebu úprav prostoru křižovatky a přechodu pro chodce před školkou nám navíc sdělilo jak vedení mateřské školy, tak i mnozí z rodičů docházejících dětí. Rádi jsme jim vyhověli,“ dodává místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Vzhledem ke zvýšenému přechodu tak skončí závody některých řidičů, kteří silnici rádi využívali k prověření vlastností svého vozu. Vyvýšený zpomalovací práh by měl mít délku šest a půl metru, přičemž povrch bude tvořit žula. Mimo úpravy přechodu plánuje radnice také rekonstrukci blízkých chodníků. Právě před budovou bývalé školy, nynější školky je chodník úzký a rodiče dětí by uvítali jeho rozšíření.

Vzniknou zde proto takzvané „rozptylové plochy“, které by měly umožnit bezpečnější přístup i odchod chodců, kteří míří jak do školky, tak třeba na blízkou autobusovou zastávku. Povrch chodníku bude tvořit betonová zámková dlažba v barvě přírodní šedé, stejný materiál se uplatní také na nároží křižovatky. Stožár veřejného osvětlení se posune mimo trasu chodců tak, aby v noci dostatečně osvětloval celý prostor. Úpravy v místě křižovatky se dotknou také vjezdu k parkovišti u katastrálního úřadu, který přijde nově zúžit na tři a půl metru a celkově tak zpřehlední situaci.  

Valná hromada akcionářů VaKu Chrudim zkrátila členům představenstva a dozorčí rady mandáty na čtyři roky

Chrudim - Představenstvo a dozorčí rada společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Chrudim prošly po poslední valné hromadě akcionářů částečnou obměnou. Dílčích změn doznaly i stanovy firmy, a to proto, že některým starostům měst a obcí, které jsou většinovými akcionáři VaKu, se nelíbilo, že ve vedení společnosti zůstávají mnohdy lidé, kteří už na radnicích dávno nepůsobí.

Z těchto námitek tedy vyplynula změna stanov, která zkracuje od nynějška funkční období členů představenstva i dozorčí rady VaKu Chrudim na čtyři roky. Starostové tím chtěli docílit především to, aby funkční období ve vedení firmy korespondovalo s jejich stejně dlouhým mandátem na radnicích. Technicky ale nebude prozatím možné všechny mandáty sjednotit do jednoho funkčního období, neboť je jejich načasování ve vedení firmy různé. Například lužskému starostovi Radku Zemanovi končí mandát už v příštím roce, přestože bude v Luži starostovat dál. Poukázal na to chrudimský místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), podle kterého není zatím jasné, zda něco takového (časové sjednocení všech mandátů) současná legislativa umožňuje. Hlinecký starosta Miroslav Krčil (ČSSD) spatřuje však řešení v tom, že bude dopracován návrh stanov, který určí, že každá valná hromada VaKu Chrudim, která bude následovat po komunálních volbách, bude volební, čímž by se docílilo nejen sjednocení všech mandátů, ale i aktuálního zastoupení akcionářů ve vedení firmy. Právě na základě Krčilova návrhu dostalo nové představenstvo společnosti za úkol takový pozměňovací návrh stanov do příště připravit.

A jak dopadla obměna v řídících orgánech VaKu Chrudim? Nově zvoleni byli nyní do představenstva společnosti starostové Hlinska Miroslav Krčil a Heřmanova Městce Josef Kozel (Nez.), kteří tak nahradili svoje předchůdce ve svých funkcích na radnici, Magdu Křivanovou a Aleše Jiroutka (oba ODS). Daleko větších změn ale doznala dozorčí rada, která má hned devět nových členů. Jejím předsedou byl zvolen sečský starosta Marcel Vojtěch a dalšími novými členy představitelé menších radnic na Chrudimsku podle výše jednotlivých podílů akcií. Je mezi nimi například chrastecká starostka Martina Lacmanová nebo starostové Třemošnice a Proseče Miroslav Bubeník a Jan Macháček. "Tady bylo na rozdíl od předchozího bodu připraveno vše v souladu se stanovami společnosti a zněním zákonů o obcích a obchodních korporacích," dodává Jaroslav Trávníček, který zůstává i nadále předsedou představenstva společnosti VaK Chrudim.

Radnice ani opozice nechápou Málkova slova o hotelu Bohemia. "Je to jen výkřik do tmy," říká jeden z kritiků

Chrudim - "Město nemá takřka žádnou možnost ovlivnit budoucnost hotelu Bohemia, protože je to zcela věcí jeho majitele," je přesvědčen opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011). "Navíc smlouva, kterou s firmou provozující hotel radnice uzavřela o zafinancování přeložky sítí kvůli výstavbě parkoviště před hotelem na pozemcích města, je právně nevymahatelná, takže je bláhové si myslet, že může být město hybatelem příštích událostí," reaguje Pilný na zprávu, kterou vypustil do světa neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), že město vyjednává o zprovoznění hotelu.

"Tak obrovská investice musí mít ekonomický rozměr a o ten přišla v momentě, kdy vlastník hotelu stáhl svoji žádost o 43milionovou dotaci," argumentuje zastupitel města. "Každému rozumně uvažujícímu člověkovi a podnikateli musí být proto jasné, že je město na něco takového krátké a že dokáže ovlivnit jen maličkosti. Nikdo totiž nebude investovat desítky milionů jen tak z dobré vůle, aniž by byla v dohledu návratnost tak velké investice," tvrdí František Pilný, který sám provozuje stavební firmu. Proto si nedělá o Málkově informaci žádné velké iluze a už vůbec ne o tom, že by mohl být hotel Bohemia z popudu města rychle zprovozněn. "Není to stejné jako ořezat keř za pětistovku, proto považuji takové úvahy za bláhové a pošetilé," nebere si Pilný servítky.

Městský zastupitel spatřuje jedinou možnost v tom, že by město dokázalo účinně tlačit majitele hotelu na nedodržování smlouvy o pronájmu pozemku. "O tuto možnost se už ale dopředu připravilo vágně sepsanou smlouvou, kterou jsem měl možnost si prostudovat. Chybí v ní termíny, do kdy bude dílo hotovo, sankce za nedodržení smlouvy či termín, do kdy bude případně pozemek uveden do původního stavu. Vychází mi tedy z toho, že plusy jsou jen na straně firmy Homa holding, zatímco město je na ni krátké," dokládá František Pilný svá zjištění. "Už proto jsem toho názoru, že s tím město mnoho nenadělá a že je zbytečné dělat taková prohlášení, protože nemají prakticky žádnou váhu a pletou lidem akorát hlavy," míní zastupitel.

Z toho, že Roman Málek poskytl Českému rozhlasu informaci o jednáních vedení města s pražskou firmou Bazcom, která koupila společnost Homa holding a jejím prostřednictvím i hotel Bohemia, nejsou nadšeni ani na radnici. Jeden z hlavních vyjednavačů, který si nepřeje být jmenován, například uvedl, že místostarosta Málek byl pouze přizván k poslednímu jednání a že rozhodně není jejich organizátorem ani iniciátorem, a už vůbec prý nechápe, proč právě on měl potřebu se s tím hned svěřovat médiím. Jde totiž o separátní jednání. Také další z vysokých úředníků radnice, které chce zůstat v anonymitě, kroutí nad Málkovými slovy hlavou. "Je to jen výkřik do tmy," hodnotí kriticky Málkovo počínání. Potěšitelné na celé záležitosti tak prý je, že jsou momentálně podnikány kroky k přetransformování firmy Homa holding do nové společnosti s větším základním kapitálem, který by měl být použit k dokončení prací na hotelu Bohemia a k jeho následnému znovuzprovoznění. Kdo ale potřebné miliony do nové společnosti vloží a stane se jejím majitelem, není doposud známo.

Nový semafor na Palackého třídě plánuje město uvést do provozu začátkem září, oproti plánu prý o dva měsíce dříve

Chrudim - Už více než dva měsíce bliká na novém semaforu u přechodu u polikliniky jen oranžová. Prozatím tedy tato „pomocná ruka“ všem chodcům, kteří se potřebují z Kateřinského předměstí dostat ke svým lékařům, nefunguje. Jak dlouho bude tedy jeho uvedení do provozu trvat?

Zajímalo by mne, proč nefunguje světelná signalizace u polikliniky na křižovatce Palackého třídy a Fibichovy ulice. Je to velice nebezpečný přechod, takže nechápu, proč se stále zpožďuje jeho zprovoznění,“ stěžuje si na údajnou liknavost města Chrudimačka, která tento přechod pro chodce pravidelně využívá.

Šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina však nazlobené chodce uklidňuje. Semafor bude prý uveden do provozu dokonce před plánovaným termínem. „Ulice Palackého bude dána do předčasného užívání na začátku září. V tuto chvíli probíhá řízení. Zprovoznění se nezpožďuje, termín máme 30. října, to znamená, že přechod se signalizací bude možné užívat o zhruba dva měsíce dříve,“ říká Petr Pecina.

Nakolik se zde naplní černé předpovědi všech, kdo si od nového semaforu slibují jen další zahuštění dopravy, ukáže první zatěžkávací zkouška, kterou budou řidiči dopravující své potomky do školy.  

Rekonstruovanou lokalitu pod nádražím čekají další dopravní uzavírky. Přesunuto bude i několik stání pro autobusy

Chrudim - Rekonstrukce ulice Čs. armády pokračuje a s ní mizí nejen parkovací místa, ale přibývá i dopravních omezení. Tentokrát se musí na změnu připravit především cestující autobusem, tedy i spousta žáků a studentů, kteří do města přijíždějí za vzděláním.

Práce na rekonstrukci si vyžádají úplnou uzavírku ulice od kruhové křižovatky u hotelu Bohemia až po ulici Přemysla Otakara, a to od neděle 30. srpna do konce letošního října. Z důvodu této uzavírky nemohou být využívána autobusová stanoviště číslo 7, 8 a 9 na autobusovém nádraží. Ta budou dočasně přesunuta před budovu České pošty, naproti cukrárně v ulici Čs. armády, kde se objeví i přenosné značky. Objízdná trasa pro autobusovou dopravu, tedy příjezd k autobusovému nádraží, by měla být vedena ulicí Přemysla Otakara, ostatní dopravě tak nezbyde, než projíždět Rooseveltovou ulicí.

Zajistit náhradní parkování pro obyvatele ulic Smetanova a Dvořákova bylo ale podle všeho nad síly městských úředníků. Toho si všiml i Adam Nevole. „Aby město zajistilo náhradní parkovací místa pro obyvatele, kteří parkují v ulici Smetanova a Dvořákova, to ne! Doufejme, že strážníci městské policie budou shovívaví a nebudou pokutovat v této době auta parkující například na chodníku,“ doufá obyvatel lokality pod nádražím.

Projekt rekonstrukce této lokality provází celá řada kontroverzí. Radnice například čelí kritice za údajné snižování počtu parkovacích míst, prapodivné „čachry“ předvedlo vedení města také s projektovou dokumentací rekonstrukce. Nejprve ji po žádosti redakce Chrudimských novin odmítlo vydat, když ale redakci upozornil všímavý čtenář, že se tato nachází na radničním webu, urychleně zmizela. Chrudimské noviny se proto tomuto tématu budou i nadále věnovat.

Ivan Bělohlávek: Rekonstrukce tribuny je od začátku špatně, nechtěl jsem ale, aby město přišlo o další peníze

Chrudim - "Nehledejte v tom žádnou politiku," komentoval pro Chrudimské noviny změnu svého rozhodnutí při pondělním hlasování mimořádného zastupitelstva o přijetí třímilionové dotace a zafinancování opravy tribuny na bývalém stadionu AFK městský zastupitel Ivan Bělohlávek (KSČM). Ten se totiž nechal poté, co nezvedl ruku pro tento záměr, v následném dohadovacím řízení přesvědčit, aby svoje stanovisko přehodnotil a pomohl ho tak radniční koalici těsnou většinou jednoho hlasu protlačit.

"Měli jsme od začátku o celé rekonstrukci pochybnosti. Kdyby se totiž dělala od shora a ne od zdola jako v případě tohoto stadionu, nenastal by akutní problém s tím, že do opravených vnitřních prostor tribuny zatéká a hrozí tak znehodnocení celé této dřívější investice," vysvětluje Ivan Bělohlávek, proč se komunističtí zastupitelé nejprve zdrželi hlasování o dalším zafinancování opravy tribuny. "Byl tu ještě jeden aspekt, který nás k tomu vedl, a to třímilionová dotace, která je kapkou v moři v porovnání s tím, kolik peněz spolkne celková rekonstrukce tribuny a zázemí stadionu," dodává městský zastupitel. "Měli jsme a stále máme zato, že by se vedení města mělo snažit získat na investice takového rázu daleko více dotačních peněz, než jen pouhé tři miliony," míní Bělohlávek.

[[img:chrn_fullwidth:11762:]]

A proč nakonec pomohl vedení města záměr podpořit? "Byl jsem si dobře vědom toho, v jak špatném stavu je tribuna a nechtěl jsem proto úplně potopit peníze, které se sem v minulosti investovaly, přestože to nebylo v pořádku. Jde ale přeci o peníze nás všech, o které bychom tady přišli, proto jsem svoje stanovisko přehodnotil a dotaci včetně další investice, byť s výhradami, podpořil. Nic jiného v tom není. Za celý náš klub mohu v této souvislosti uvést, že respektujeme potřeby zásadních oprav a nejsme proti nim, avšak v tomto případě by tento problém nenastal, kdyby se na stadionu investovalo uvážlivě. Pak bychom nemuseli být do něčeho takového narychlo tlačeni," uzavírá Ivan Bělohlávek.

Durman z Kopanice zmizel už v neděli. Strážníci neměli na místě co likvidovat, někdo se o rostlinku postaral sám

Chrudim - Článek Chrudimských novin, který se věnoval bujícím rostlinkám durmanu na Kopanici, vzbudil velkou pozornost a patří momentálně k nejčtenějším a nevíce diskutovaným textům poslední doby. Redakce proto požádala o vyjádření chrudimského vrchního strážníka Lukáše Dvořáka, aby se k celé kauze vyjádřil.

Na místě uvedeném v článku hlídka provedla kontrolu, tuším, v neděli a onen slavný durman se zde už nenacházel, tudíž nebylo co likvidovat,“ říká vrchní strážník Dvořák. Podle rozhořčených reakcí v diskuzi pod původním textem se tak dá usuzovat, že spravedlnost vzal do svých rukou některý z Chrudimáků a s toxickou rostlinou se vypořádal po svém.

[[img:chrn_fullwidth:11751:Rotlinky durmanu jsou jednoleté, takže moc dlouho zde jistě nebyly.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nechci se příliš vyjadřovat k obsahu článku, potažmo k tomu, kdo byl v tomto případě oním kompetentním subjektem, který měl výskyt této rostliny odhalit. Jak jsem pochopil z článku, durman se kolemjdoucím odhalil po vykácení keřů, které ho zakrývaly. Nevím, kdy firma na údržbu zeleně křoví odstranila a tudíž se ani nemohu vyjádřit k tomu, zda strážníci skutečně řadu dní chodili okolo a mohli tak její výskyt zjistit a učinit patřičné kroky,“ uzavírá své vyjádření Lukáš Dvořák.

O odstranění keřů na Kopanici se přitom jednalo už před rokem. Lidé si stěžovali na to, že jsou neudržované a plné nepořádku, který zde vytváří popíjející a kouřící mládež.

Omezení rychlosti počet mrtvých na silnicích nesníží

S dopravními nehodami ve městě a jeho blízkém okolí se roztrhl pytel. A nejde, bohužel, jen o pomačkané plechy a pár škrábanců. Svým životem zaplatili o prázdninách dva cyklisté. První oběť si vyžádala nehoda nedaleko chrudimské „zemědělky“, druhou, tu nejčerstvější, karambol u Píšťov. Před lety jsem se k dopravní nehodě, při níž zemřel starší muž na kole, také dostal. Nebyl jsem viníkem, ale dodnes nemohu zapomenout na skelný výraz v očích mrtvého muže a hlavu v dlaních kluka, který starého pána zabil.

Odbočka u Píšťov je snad prokletá, protože starší muž, který včera zemřel, není první obětí, kterou si zdejší nepřehledná silnice vybrala. Dokonce i během letošního léta tady jde, pokud správně počítám, již o druhou dopravní nehodu. První byla srážka traktoru s osobním autem. Několik let se zde přitom hovoří o snížení rychlosti. Pomůže to vůbec?

Sám jezdím po této silnici několikrát za týden a nad chováním řiidičů mi často zůstává rozum stát. Hranice města je jasná a končí u cedule s nápisem „Chrudim“. Přesto už u kasáren se za mnou, když tudy jedu padesátkou, tvoří pravidelně řada „nažhavených“ řidičů, jimž přijde zbytečné jezdit tady maximální povolenou rychlostí a rádi by své koně zpod kapoty vypustili dříve. Nezřídka mne také předjíždějí, přestože právě u dopravní značky s označením konce města mají vojáci výjezd ze svého parkoviště. Může se tedy klidně stát, že takový předjíždějící nedočkavec naboří vůz některého z výsadkářů.

Pokračovat po silnici do Slatiňan předepsanou devadesátkou je stejně jako kdekoliv jinde jen výzvou pro ostatní k předjíždění. Zatím se mi opravdu nestalo, že by mne 99 procent aut nepředjelo poté, co dodržuji mimo obec předepsanou rychlost. Jistě, na přehledných silnicích mám pro to pochopení a jsem všemi deseti pro zvýšení třeba na 110 (což ale znamená, že většina to zde „povalí“ minimálně 130). Jenže právě v úseku spojujícím Chrudim se Slatiňany se dá hovořit o všem možném, jen ne o přehledné silnici. Právě u Píšťov totiž ústí komunikace ze zahrádek a pravidelně se tu „motají“ cyklisté.

Agresivita ve společnosti stoupá. Stačí se začíst do diskusí pod články v Chrudimských novinách, což trefně ve svém postřehu okomentoval šéfredaktor Roman Zahrádka. Jistě je na vině i vlna veder, která prý právě nárůst agrese způsobuje. Pokud však agrese neskončí u neslušných gest a vyřvaných hlasivek šoférů, ale u černého auta „havranů“ a modrých majáčků policie, je něco špatně. Ne, neznám řešení a fakt si nemyslím, že snížení rychlosti něčemu prospěje. Kdo chce jet rychle, rychle pojede a omezení rychlosti ho trápit nebude. Problém není v mercedesech a silných vozech. Problém je v hlavách těch, kdo do nich sedají a pletou si silnici se zdí na facebooku, kde si mohou „honit triko“ a zvyšovat své ego.  

Víkendové tipy Jakuba Valenty

Chrudim - Poslední prázdninový víkend je před námi a z dálky je už slyšet bouchání šampusů všech rodičů, kteří se nemohou dočkat prvního školního dne svých ratolestí. Přesto i tentokráte lze zažít celou řadu zajímavých a nevšedních akcí.

V pátek 28. srpna bude možné zamířit do Klášterních zahrad a v osm večer se zde podívat na divadelní hru, která přiblíží život dvou slavných šansoniérek Edith Piaf a Marlene Dietrich. Hra staví do kontrastu dva odlišné způsoby přístupu k životu - na jedné straně chladnou, ukázněnou profesionalitu Marlene Dietrch, na straně druhé plný, vášnivý život Edith Piaf. Uvádí Divadlo pod Palmovkou Praha.

Od soboty do neděle nabízí hlinecký Betlém tradiční Adámkovy folklorní slavnosti. Poslední víkend v srpnu se totiž Betlém zaplní dětskými a dospělými folklorními soubory, včetně zajímavého zahraničního hosta a nebude chybět ani oblíbený jarmark s dobrotami a krásnými i užitečnými výrobky lidových výrobců. Začátek slavností je ve 14 hodin. V sobotu o půl osmé večer začíná také Hradozámecká noc na zámku ve Slatiňanech. Těšit se můžete na noční prohlídky „po anglicku“. V sobotu i v neděli od devíti ráno si na Veselém Kopci můžete zkusit vyrobit ruční papír, protože poslední prázdninový víkend patří skanzen lidové architektury rodičům a jejich dětem.

V sobotu se také sejdou rodáci v Tisovci, což je rovněž tradiční akce, která každoročně přiláká do této obce spoustu návštěvníků. Jinak však sobota patří chrudimským výsadkářům, o čemž jsem již psal v jiném článku. Těšit se můžete na charitní běh, otevřený den na vojenském letišti a ukázku výzbroje i výstroje elitní jednotky české armády. V sobotu v devět ráno se můžete také vypravit do Regionálního muzea v Chrudimi, kde začíná výstava papírových modelů. Končí v pět hodin odpoledne, takže s návštěvou není radno váhat. Na místě si rovněž vyzkoušíte, jak náročné je takový model sestavit.

Víkend slibuje opravdu teplé počasí, tak se jistě vyplatí zamířit někam k vodě. Zajímavým zážitkem jsou třeba zatopené lomy v okolí Miřetic a Žumberku.

Příjemný víkend, milí čtenáři!

Chrudim zvažuje, zda neupustí od drahé rekonstrukce haly na Tyršově náměstí a nepostaví novou na zelené louce

Chrudim - Město podle všeho ustoupí od svého záměru kompletně zrekonstruovat chátrající sportovní halu na Tyršově náměstí, přestože předtím utratilo statisíce za architektonickou soutěž, z níž vzešel vítězně tým mladých pražských architektů vedených Zdeňkem Rothbauerem, podle jejichž návrhu se měla hala zhruba za 120 milionů korun přestavět. Jenže peníze na tak nákladnou investici jsou momentálně v nedohlednu, protože pro město je tato velká investice stejně nedostižná jako jeho snaha uspět s žádostí o státní nebo evropskou dotaci na daný projekt.

Debatu na tohle téma připustil starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), podle kterého bude nejspíš zapotřebí zvážit jiné, méně nákladnější varianty řešení. Mezi nimi mimo jiné figuruje i možnost postavit někde jinde v Chrudimi zcela novou sportovní halu se všemi potřebnými parametry. Podle Řezníčka by přitom stávající hala na Tyršově náměstí mohla po nezbytné opravě sloužit jen těm sportům, které nejsou tak náročné na technické zázemí - především na parkování, kterého je v okolí sportovní haly zoufalý nedostatek, a vítězný projekt architektů zde přitom s rozšířením parkovacích kapacit kvůli další vysoké finanční náročnosti nepočítá.

Radniční koalice získá pro tento záměr možná i podporu opozice. Alespoň za hnutí ANO 2011 to připouští městský zastupitel František Pilný, kterému není myšlenka na výstavbu další sportovní haly na zelené louce vůbec proti srsti. "A proč ne? Jen je třeba si uvědomit, že postavit halu na zelené louce bude v Chrudimi běh na dlouhou trať, protože na ni nejsou k dispozici pozemky a ani územní plán města s ní moc nepočítá," vyjmenovává možné překážky zastupitel Pilný. "Neměli bychom proto postupovat ukvapeně, ale nalézt opravdu místo, které bude vyhovovat tomuto záměru po všech stránkách. Mně osobně by se líbila lokalita v Píšťovech v sousedství prodejny Tesco, protože je blízko největšího chrudimského sídliště U Stadionu a zároveň nedaleko sportovišť města. Přiznám se však, že jsem ještě nezkoumal, jak je na tom město pozemkově právě v této lokalitě. Tak to, prosím, berte jen jako jeden z možných návrhů," dodává Pilný vzápětí.

"Vůbec nic by se totiž nestalo, kdyby město střízlivě zrekonstruovalo stávající sportovní halu a současně se připravovalo v horizontu dalších deseti let na výstavbu druhé, střídmě koncipované haly. Ještě předtím by ale mělo mít jasno v tom, jaké druhy sportů by tyto haly obsluhovaly, na což neumím v tuto chvíli odpovědět, a podle toho by mělo být koncipováno řádné zadání architektům. Nikoli jako v případě haly na Tyršově náměstí, kde zvítězil návrh, který mi přijde jako sci-fi, protože je neufinancovatelný a nesměřoval ke všem potřebám tohoto objektu včetně zázemí, bez nichž nemůže areál plnohodnotně fungovat. Kdyby totiž město architektonickou soutěž průběžně kontrolovalo a směřovalo architekty ke svým požadavkům, nemuselo být utraceno tolik peněz za něco, co nakonec skončí v šuplíku," podtrhuje František Pilný.