Chrudim - V opraveném a modernizovaném Městském kině se dveře netrhnou. Provozovatel, kterým je Chrudimská beseda, si totiž na nedostatek návštěvníků rozhodně stěžovat nemůže. Vyplývá to ze statistiky, kterou kino koncem čtvrtletí odeslalo na ministerstvo kultury.

Od svého znovuotevření loni v listopadu se do sálu kina vypravilo skoro dva a půl tisíce diváků a tržby činí za tu dobu víc než čtvrt milionu korun. Odehrálo se přitom zatím jen 50 představení. Velký zájem mají Chrudimáci také o novinku, kterou město připravuje ve spolupráci s Městskou besedou a některými novináři. Před každým filmem mají totiž diváci možnost shlédnout krátký šot shrnující dění ve městě. Chrudimský filmový týdeník, jak se pásmo reportáží nazývá, obsahuje i pozvánky na kulturní akce ve městě a blízkém okolí. „Zájem diváků o kino nás těší, potvrzuje to navíc správnost loňského rozhodnutí naše kino digitalizovat. Nelze než si přát, aby si i nadále do Městského kina našlo cestu co nejvíce diváků,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Chrudim - Plesová sezóna je v plném proudu a každý, kdo je jen o ždibec společenštější, než já sám, jistě už leští lakýrky a zatahuje břicho do zoufale úzkých kalhot. Ano, přátelé, taneční veselí nás nemine ani o tomto, konečně zimním víkendu.

Hned zítra, v pátek 24. ledna se vydejte v sedm večer do hlineckého multifunkčního centra na bál, v 19.30 hodin pak pro změnu nabízí Ples města Třemošnice tamní kulturní dům za hřebenem Železných hor. V osm večer pak následuje Myslivecký ples v hostinci U Paulusů ve Vrbatově Kostelci, ve stejnou hodinu si zatančí také hasiči v pohostinství ve Vyhnánově a v osm večer pro změnu vojáci z chrudimské posádky ve velkém sále Muzea. Fotbalový ples ve Slatiňanech zaplní sokolovnu rovněž v osm večer a opět v v pátek 24. ledna.

Sobota pak patří v chrudimském Muzeu všem sestřičkám z místní „zdrávky“ - pozor ale, už oo půl sedmé večer! Stejný den v sedm hodin oblečou sváteční šaty rovněž hasiči v kulturním domě ve Vortové a také sokolové o hodinu později v Krouně. Víkendové taneční veselí uzavřou v sobotu od osmi večer opět zelení mužíčci, tentokráte neozbrojení a zaručeně nestřízliví v lužské sokolovně. Od pátku do neděle se rovněž v Restauraci Na Hájence u Rabštejnské Lhoty konají masopustní hody.

Ze zcela jiného soudku je jistě výstava, která trvá pouze od pátku 24. ledna do neděle 26. ledna a pak ještě o následujícím víkendu. Ve výstavní síni Divadla Karla Pippicha se totiž železniční modeláři chlubí svými výtvory a fotkami funících lokomotiv s vagóny. Především děti zde bývají od vystavených exponátů k neodtržení. A je jedno, jakého jsou věku.

Tématem sobotního workshopu v Muzeu loutkářských kultur se stanou tentokrát sněhuláci. Drobná šicí dovednost a pečlivost tady dá vzniknout sněhulákům, kteří navíc nemusí sloužit jen pro dekorativní účely, ale mohou se třeba využít jako loutky ke hraní. Ukrývají v sobě také patentky, po jejichž rozepnutí lze sněhuláka rozložit na tři žonglovací míčky. Začátek je už tradičně ve tři hodiny po poledni.

Knihou doporučenou vaším průvodcem víkendovým nicneděláním je tentokráte dílko Miloše Urbana s tajemným názvem Boletus arcanus - houba, která vám splní každé přání. Jen ty následky jsou poněkud děsivé. Ale tak už to bývá, když chce někdo něco získat rychle a bez práce.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Ulicí Svatopluka Čecha znám už od dětství jako svoje boty. Žila tu moje hodná, usměvavá teta, dále spolužačka, kterou jsem v době dospívání jako pubescent tajně obdivoval, a denně tudy šlapal do zdejší mateřinky, základní školy, i později, když jsem studoval obchodní akademii. Dá se říct, že se mi za tu dobu ulice vryla do paměti, protože si vždy vybavím ve směru od letního stadionu dlouhý sled přízemních, na sebe navazujících rodinných domků s malými zahrádkami na dvorku a pošťáka v dlouhém plášti s velkou koženou brašnou přes rameno, jak tu bere u každého domku za kliku a roznáší lidem poštu nebo důchod.

Už dlouho jsem touto poklidnou ulicí neprocházel, takže se musím přiznat, že mi redakční snímek třípodlažní novostavby, která tu roste, docela vyrazil dech. Nechci soudit její stavitele, protože každý máme svoje představy či potřeby, s jakými konkrétní nemovitost kupujeme. Trošku mi ale vadí ignorance městského architekta, pokud jsou pravdivá slova mluvčí radnice, že neměl s touto stavbou v této specifické zástavbě žádný problém, což přisuzuji za prvné tomu, že Marek Janatka není Chrudimák, a za druhé, že byl do této funkce vybrán na základě politické objednávky radniční koalice, která načala současné volební období.

Nevěřím totiž, že by jeho předchůdce Karel Thér něco podobného v těchto místech připustil, protože je nejen rodilý Chrudimák, ale v podstatně vyrůstal na opačném břehu řeky Chrudimky, takže musí ulici Svatopluka Čecha dostatečně dobře znát. Zkrátka a dobře, člověk odjinud nemá k Chrudimi srdeční vztah, odvede si "svoji práci", vyfakturuje za ni městu, a to, že budeme chodit kolem tak velké nevzhledné krabice, kterou jeden z našich čtenářů označil trefně jako pěst na oko, ho někde v Brně nijak trápit nebude.

Co je však už horší, že bylo na tuto stavbu vůbec vydáno zdejšími úřady stavební povolení. Spíš to vypadá, že "někdo" v tomto případě stavebníkovi poradil, jak se legálně vejít výškově do normy tak, aby nebylo možné objekt mezi přízemními sousedy považovat za bytový dům. Pracoval jsem dříve na hospodářské kriminálce na úseku stavebnictví, takže o tom vím své. A tak mi v tomto případě jednoznačně vychází tři podlaží plus podkroví, nikoli jak je "fikaně" městem uváděno - dvě nadzemní podlaží a obytné podkroví. Ať už si tedy budeme hrát se slovíčky, jak chceme, nebo ten "někdo" bude záměrně jedno regulérní podlaží na této stavbě obcházet, nikdo už tuhle masu cihel a dalšího stavebního materiálu ze zdejší přízemní zástavby neodpáře. Zůstane totiž viditelnou jizvou na jinak malebném poklidu této dlouhé ulice, která začínala kdysi na periferii města a vedla až na Kateřinské předměstí.

Chrudim - Soudní tahanice týkající se výpovědi bývalému primáři gynekologicko - porodnického oddělení Chrudimské nemocnice Františku Liškovi podle všeho jen tak neskončí. Přestože soud přiznal Liškovi neplatnost výpovědi ze zaměstnání a tím mu potvrdil i nárok na ušlou mzdu, vedení nemocnice se nyní rozhodlo proti tomu odvolat.

František Liška byl odvolán z funkce primáře už v roce 2010 poté, co se proti němu vzbouřili prakticky všichni podřízení na gynekologicko - porodnickém oddělení. Bývalý primář si však výpověď nenechal líbit a věc předal k řešení soudům. Sám Liška totiž tvrdí, že výpověď nebyla odůvodněná a Okresní soud v Chrudimi mu dal za pravdu. Vedení nemocnice se ale proti nepravomocnému rozsudku odvolala, protože nechce vyplatit bývalému primáři na ušlé mzdě více než šest milionů korun. Navíc se tak děje v době, kdy Chrudimské nemocnici hrozí insolvence a tak musí její ředitel Vladimír Ninger doslova převracet každou korunu v ruce hned dvakrát. Milionové odškodnění by tak bylo citelným zásahem do už tak dost napjatého rozpočtu.

Sám Liška tvrdí, že kauzu uměle vyvolala jedna ze zdravotních sester, když se jí podařilo přemluvit i zbývající personál a donutit tehdejší vedení k jeho odvolání. Důvodem prý byla špatná organizace práce, chybný způsob řízení oddělení a též narušení vztahů mezi primářem a podřízeným personálem. Odvolaný primář se však do nemocnice nevrátí ani v případě, že by odvolací soud jeho nároky opět uznal za oprávněné. Mezitím totiž stačil dostat v nemocnici druhou výpověď, takže dalších ušlých platů už se dovolávat nemůže. Přesto chce František Liška podat žalobu i kvůli tomuto rozvázání pracovního poměru a vymoci tak na nemocnici další peníze. Vladimír Ninger však bitvu nevzdává a věří, že vyšší soudní instance rozhodne ve prospěch Chrudimské nemocnice. 

Praha/Podhůra - Svět je plný paradoxů. Miliardář z Podhůry David Beran se podle všeho pustil do podnikání s privátními lety pro bohaté byznysmeny, přestože ještě nedávno bojoval proti přítomnosti chrudimského letiště, čímž si proti sobě popudil většinu města. S takovou informací nyní přispěchaly Lidové noviny.

Beran má podle nich stát za firmou Eclair Aviation, která nově vstoupila na trh leteckých společností s letadlem Piaggio P180 Avanti a chystá se koupit i populární gulfstream, s nímž kdysi začínal podnikat nejbohatší Čech Petr Kellner. Šéf Eclair Aviation Radomír Šaňák však nechce prozradit vlastnickou strukturu své firmy s odůvodněním, že si to její spolumajitelé nepřejí. "Vlastníci jsou české fyzické osoby," nastínil alespoň Šaňák.

K firmě se podle Lidových novin nehlásí ani Beran, přestože mu hlučná letadla ještě do nedávna vadila a dostal se kvůli tomu do ostrého sporu s Aeroklubem Chrudim a některými zdejšími politiky, například současným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Také proto se chrudimská veřejnost staví ve většině k veškerým aktivitám Davida Berana zády, zejména pokud jde o jeho honosnou vilu na Podhůře, kvůli které nechal například uzavřít výletní restauraci Kometa s tradicí už od konce 19. století, jež je mnohaletým cílem Chrudimáků při návštěvě Rekreačních lesů Podhůra.

Propojení Berana s leteckou firmou Eclair Aviation dokládá podle autorů článku v Lidových novinách nepřímo obchodní rejstřík, podle něhož je vedle Šaňáka jednatelem také Tomáš Rosenberger, jeden z Beranových vrcholových manažerů v jeho finanční společnosti Profireal Group, která se specializuje na revolvingové úvěry, tj. krátkodobé úvěry s možností je obnovovat. Vedle toho je Rosenberger veden i jako jednatel společnosti Bibbiena 66, která je majitelem výše uvedeného letadla. A právě tuto firmu včetně společnosti Eclair Aviation vlastní kyperský podnik Kodel Trading. Do třetice je pak Rosenberger předsedou představenstva společnosti TH Real, kterou přímo vlastní David Beran bez jakýchkoliv prostředníků z daňových rájů v zahraničí.

Zajímavostí rovněž je, že šéf Eclair Aviation Radomír Šaňák působil dříve jako obchodní ředitel ve společnosti ABS Jets, za kterou stojí finanční skupina J&T, a která servisuje a pronajímá letadla Petra Kellnera, Pavla Tykače a dalších českých miliardářů. Z Prahy přitom ročně odstartuje zhruba deset tisíc privátních letů, které nejčastěji míří za byznysem do Moskvy, Londýna a Paříže.

Slatiňany - Po třiceti letech se vrací do města pupulární seriál České televize, v němž si vedle známých herců zahrála i řada tehdejších obyvatel Slatiňan. Nejen milovníci koní tak ocení připravovanou výstavu ve Švýcárně, která bude věnována právě Dobré vodě.

Seriál si svého času (v první polovině 80. let) získal slušnou popularitu a patří k několika málo televizním důkazům krásy okolí Chrudimě a Slatiňan. Zmínit lze v této souvislosti ještě třeba další seriál Zkoušky z dospělosti, nebo povedený film Smrt v sedle s Rudolfem Jelínkem v hlavní roli. Nyní už však rozvleklá inscenace mnoho diváků nenadchne, protože se v ní na dnešní vkus příliš schůzuje a chybí zde akce.

Přesto se vedení města Slatiňany rozhodlo umístit do nově opravené Švýcárny, která si v Dobré vodě také zahrála, výstavu věnovanou koním a tomuto socialistickému seriálu. Přispět k výstavě mohou teď i samotní obyvatelé Slatiňan svými vzpomínkami, nebo přímo fotografiemi z natáčení. Zapůjčit soukromé album fotek slíbil i režisér seriálu František Filip.

Chrudim - Někteří z obyvatel ulice Svatopluka Čecha jen nechápavě kroutí hlavou. Pár metrů od letního stadionu Městského fotbalového klubu, známého „Emiláku“, roste totiž k nebesům rodinný domek, který však spíše připomíná bytovku. A právě bytovky by zde podle územního plánu neměly co pohledávat.

[[img:chrn_fullwidth:6479:Nový dům podle některých hlasů necitelně převyšuje okolní zástavbu a do ulice Svatopluka Čecha se nehodí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V průběhu loňského roku tak mohli lidé bydlící v ulici Sv. Čecha pozorovat, jak mizí starý dům, který na parcele roky stál a je nahrazován zcela novou a podstatně vyšší stavbou, údajně rodinného domu. „Moc se mi to nelíbí, protože mi dům přijde podstatně vyšší než okolní zástavba. Skoro až připomíná bytovku a ty by zde prý stát neměly,“ říká jedna z obyvatelek malého rodinného domku, který stojí pár metrů od zmiňované novostavby. Přeje si zůstat v anonymitě, redakce Chrudimských novin zná ale její jméno. „Divím se, že si sousedi nestěžovali, protože tak vysoká stavba bude jistě vrhat stín i na okolní parcely,“ pokračuje žena.

[[img:chrn_fullwidth:6476:I ze vzdálenějšího okolí je dům nepřehlédnutelný. Sousedé však k jeho stavbě neměli námitky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle vyhlášky je přitom bytovkou dům, který má více než dvě nadzemní podlaží za předpokladu, že třetí podlaží je uzavřeno stropem a nejedná se tak třeba o podkrovní prostory. Dům v ulici Svatopluka Čecha však třetí nadzemní podlaží obalené taškami má a podle litery zákona tak stále ještě jde o rodinný dům.

[[img:chrn_fullwidth:6478:Poslední podlaží je pouze podkrovím, takže rodinný důn uniká jen o pověstný "chlup" definici bytovky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice však ve výstavbě domu v této podobě a v této lokalitě nespatřuje problém. „Územní rozhodnutí na uvedenou stavbu bylo vydáno už v dubnu minulého roku. V rámci vedeného řízení proběhlo i veřejné ústní jednání na místě stavby. Samotné stavební povolení pak stavební úřad vydal loni v červenci. Během zmiňovaných řízení přitom neobdržel žádné námitky,“ tvrdí mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Součástí spisu jsou podle ní prý i kladná vyjádření vlastníků okolních parcel či samotného města zastoupeného odborem správy majetku MěÚ Chrudim. „Bylo nám sděleno, že stavba byla projednána s architektem města Markem Janatkou,“ doplňuje Drašnarová. Podle města jde o dům o jedné bytové jednotce se dvěmi nadzemními podlažími a obytným podkrovím. Stavba přitom byla projednána ještě za platnosti územního plánu z dubna roku 1996. Ten v těchto místech připouští výstavbu rodinných domů.

Zatímco obyvatelé Malecké ulice marně čekají na omezení rychlosti jízdy a alespoň jeden malinkatý přechod pro chodce, zaznamenávají kolem frekventované vozovky narůst jiných dopravních značek. Nejen, že tu značek přibývá, ale pořád se mění jejich stanoviště. Změny probíhají hlavně v nočních hodinách. Škatulata hejbejte se, spíš než pracovníci dopravního značení, hrají "neznámí pachatelé" s mobilními značkami v dolní části Malecké ulice. Projíždějící řidiči tak velmi často zaznamenávají přesun slepé ulice, k čemu mobilita a čtyři možné směry jízdy jenom nahrávají.

Nejméně před dvěma měsíci jedna značka označující již zmíněnou slepou ulici nenávratně zmizela. Místo, kde zůstal jen mobilní podstavec, ihned využívá několik řidičů vzhledem k nedostatečnému parkování. Tento týden přibyla další mobilní značka, která kromě toho, že upozorňovala na jakousi stezku pro chodce, překážela ve výhledu z křižovatky. V sobotu 18. ledna už bylo opět všechno jinak! Slepá ulice vede do průjezdné Moravské ulice a pěší stezka se přesunula do směru Pod kopcem. 

Chrudim - Další z tipů, který redakce Chrudimských novin obdržela od jednoho ze svých čtenářů, se týkal prázdné nádrže v Soukenické ulici. Kdysi se tohle jezírko, které pro město nechal postavit majitel dříve věhlasných chrudimských školek Vaněk, pyšnilo i lekníny, nyní však pouz smutně ukazuje „kočičí hlavy“, jimiž je vyskládáno jeho dno. Proč ho radnice nenechá napustit?

„Voda v malé nádrži jižní větve náhonu v Soukenické ulici byla vypuštěna z důvodu zajištění průzkumu koryta, včetně zjištění množství sedimentů a stavu nábřežních zdí,“ říká mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „V letošním rozpočtu se totiž nachází částka, která bude použita na odstranění problémů se sedimenty v této nádrži,“ doplňuje informaci Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:6472:Nádrž v Soukenické ulici projde opravou a odstraněny budou prý i sedimenty.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jezírko bylo vypuštěno v zimě proto, že je to nejvhodnější doba k průzkumu stavu nádrže a zjištění množství sedimentů. V chladných měsících také nebudou lidé obtěžováni zápachem, který by se odsud mohl linout.

Chrudim - Zprávy médií o možné insolvenci Chrudimské nemocnice vyděsily mnoho pacientů. Jaká je ale skutečná situace tohoto největšího zdravotnického zařízení na Chrudimsku? Ředitel nemocnice Vladimír Ninger připouští problémy, rozhodně se prý ale nejedná o ohrožení nemocných lidí.

„Samotná insolvence může nastat ze dvou důvodů. Buď je subjekt předlužený, nebo mu chybějí peníze,“ říká Ninger. „V roce 2007, kdy byla založena akciová společnost Chrudimská nemocnice, byl její základní kapitál opravdu velmi nízký. Při ročním obratu půl miliardy pak není problém dostat se do ztráty, která převyšuje i půlku základního jmění. Od té doby se prakticky nezvýšilo, a to je právě důvod současných problémů“ vysvětluje chirurg Ninger, proč se nemocnice do hrozící insolvence vůbec dostala. Právě nízký základní kapitál je důvodem, proč chce nyní kraj "nalít" do zdravotnického zařízení více peněz. V budoucnu by se navíc měly všechny nemocnice v Pardubickém kraji sloučit do jedné velké akciovky a ta by měla zabránit případným problémům s financemi a rovněž tak zlepšit vztah s dodavateli. Půjde totiž o velký subjekt i v rámci celé České republiky. Situací v Chrudimské nemocnici by se rada kraje měla zabývat na svém zasedání 23. ledna.

[[img:chrn_fullwidth:6471:Podle šéfa Chrudimské nemocnice Vladimíra Ningera rozhodně není důvod k panice.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Řešením určitě není omezování provozu. Fakticky to znamená pouze úspornější režim ve všem, co se přímo nedotýká zdravotní péče. Nebudou se třeba nakupovat nové židle, pokusíme se lépe organizovat práci, aby nedocházelo k přesčasovým hodinám, které nás logicky stojí více peněz. Rozhodně ale neplánujeme snižování mezd, jak snad někde také zaznělo, nebo dokonce propouštění. Kvalitní personál je totiž základ kvalitní péče. A u nás takové skvělé lékaře i sestry máme. Pacienti to samozřejmě vědí. Třeba dnes je chirurgie prakticky plná,“ usmívá se ředitel Ninger. K panice tak podle něj není žádný důvod.