Chrudim se už druží s holandským Ede, slovenským Svidníkem a polskou Olešnicí, přičemž nyní se na scéně objevily další možnosti spolupráce s novými partnery. Doslova na spadnutí je tak patrně podpis o "družbě" s chorvatským městečkem Motovunem, kde zanechal svůj otisk nejvýznamnější chrudimský rodák Josef Ressel, který zbavil svět vesel. Prostě tu nějaký čas žil, protože se za svůj život poměrně často stěhoval. A pokud bychom se drželi jen této linie, měli bychom partnerských měst tolik, že by je nestačila chrudimská delegace během jediného roku všechny objet.

A co čert nechtěl, do těchto námluv vstoupil nečekaně ke zděšení některých občanů města také palestinský Tubas, kterému imponovala spanilá jízda starosty Petra Řezníčka napříč kontinenty, odkud přivezl diplomy a poháry za některé místní projekty, například za Muzeum barokních soch, za které dostal navrch ještě nějaké ty dolary. Sešlo se toho tedy v poslední době na dvacetitisícovou Chrudim, pokud jde o partnerská města, až přespříliš, což v mnohých vyvolává otázku, včetně mne, kam až sahá ona zdravá míra prospěšnosti kontaktů Chrudimě se zahraničím. Lépe řečeno, zda klady těchto vzájemných kontatků převažují nad vynaloženými náklady z městské kasy, anebo jsou alespoň v rovnováze, a především, zda z nich profitují samotní občané města.

Mnozí zasvěcení nad tím pochybují, protože jakékoliv styky se zahraničím vyžadují vlastní agendu, která v sobě skrývá peníze vyčleněné za tímto účelem z rozpočtu města, placené zaměstnance na radnici, výdaje za tlumočníky, diety, cestovní náklady, za ubytování a pohoštění zahraničních návštěv v Chrudimi, případně za příspěvky do fondů programů, jichž se město účastní, atd. A co další výdaje spojené s konáním akcí pro zahraniční hosty, které pořádá Chrudimská beseda? Není toho zrovna málo. Jde finančně o poměrně náročnou agendu. Nedávno si to obdobně vyhodnotil také Pardubický kraj, který významně pokrátil svoje výdaje na provoz vlastního "ministerstva zahraničí" a zrušil v souvislosti s tím vlastní zastoupení v Bruselu. A Chrudim? Chystá se svoje zahraniční aktivity ještě více rozšířit.

Zahraniční kontakty či výměnné pobyty jednotlivých kolektivů jsou bezesporu užitečné a mohou inspirovat k mnoha podnětným nápadům a jejich realizaci v našem městě. Stačí si jen připomenout čilé kontakty Chrudimě a Ede a projekty, které z těchto kontaktů v minulosti vzešly. To, že tohle přátelství postupně vychladlo a ustálilo se do formální podoby, je věc jiná, Ede je však připomínkou toho, jak by to mělo a mohlo fungovat. Jenže kdeže loňské sněhy jsou. Podmínky pro spolupráci se dramaticky změnily, protože všeobecně ubylo všude peněz. Proto je z mého pohledu nadbytečné, aby zahraniční kontakty vymýšlelo, organizovalo a draze platilo město. Tato iniciativa by měla přicházet ze zdola, tak jako v úplných počátcích. Naštěstí ani tady nemusíme chodit pro příklady příliš daleko. Stačí si totiž v Chrudimi připomenout vznik projektů Šance pro Tebe nebo klubu Agora, které odstartovaly na konci 80. let výměnné pobyty prostých Chrudimáků s tehdejšími západními Němci. Právě na těchto příkladech lze vypozorovat, jak se časem proměnily dobrovolné a takřka bezplatné aktivity v administrativu, která vyžaduje stále více peněz na svůj provoz. A to jen proto, že za nimi stojí město.

Za sebe proto říkám kontaktům se zahraničím jednoznačné ano, ne je však rozšiřovat na politickou objednávku, nýbrž na základě skutečného zájmu občanů tohoto města. A ty nejlepší a nejsmyslupnější projekty pak přirozeně formou dotací podpořit, ať už jde o sportovce, umělce, dobročinné či neziskové organizace. Jen takováto živá spolupráce dává smysl a je pro Chrudim a její občany přínosem, nikoli přítěží, jejímž němým svědkem jsou vitríny plné zaprášených a podle některých naprosto zbytečných trofejí, z nichž se těšil jen úzký okruh lidí na radnici.

Chrudim - Každý někdy něco ztratí. Když ale ztratí pokutové bločky městský strážník, koleduje si o pořádný průšvih. A přesně tohle se stalo jednomu z nich loni v červenci, když poztrácel rovnou 19 bloků na pokutu v hodnotě takřka 40 tisíc korun. Mimořádnou událostí se teď zabývala městská rada. A proč to trvalo tak dlouho?

Případem se totiž zabývala Hlavní náhradová a inventarizační komise, která se však nemohla dohodnout na způsobu řešení. Kauzu nebohého strážníka si přehazovala s krajským úřadem a ministerstvem financí tak dlouho, až padlo nakonec v komisi rozhodnutí, že bude věc postoupena k vyřízení městské radě s tím, že nelze způsobenou škodu strážníkovi odpustit.

Ten bude tedy muset nyní sáhnout hluboko do vlastní peněženky a škodu ve výši 38 tisíc nahradit v plné výši. Vzhledem k tomu, že jde ale o částku převyšující deset tisíc korun, musí takové rozhodnutí potvrdit právě rada města. Tak alespoň hovoří vnitřní předpisy a regule. Nesmlouvavý verdikt doporučuje však komise radním zmírnit splátkovým kalendářem, prototž jde o částku, která značně převyšuje finanční možnosti nepozorného strážníka.

Chrudim - Rada města se na svém posledním zasedání rozhodla na základě stanoviska odborníků nepodpořit návrh občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, který předložil a namaloval jeden z jeho členů, Richard Herbst. Městský architekt Marek Janatka se totiž neztotožnil s Herbstovou vizí na zachování obřího plátna uprostřed areálu za Muzeem a vznik ohniště za plátnem, a radní mu dali plně za pravdu. Vzniku multifunkčního prostoru v areálu bývalého letního kina tak v podstatě nestojí už nic v cestě, snad jen chybějící peníze.

Území, na němž se areál bývalého letního kina nachází, přitom Janatka vnímá jako historickou součást budovy Muzea. Návrh, který Herbst předložil, však podle městského architekta na tuto vazbu vůbec nereflektuje. Slovní spojení, v němž si libují právě příznivci a členové MaChru - „přírodní amfiteátr“, navíc podle Janatky neodpovídá realitě. Hlediště totiž bylo vytvořeno pouhým nasypáním zeminy, urovnáním a následným osazením sedačkami. O výtvor přírody tedy rozhodně nejde.

[[img:chrn_fullwidth:5430:Městský architekt Marek Janatka Herbstovu malůvku rozcupoval na kousky. Prý neodpovídá realitě.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Také parkování pod hradbami, které lze najít na Herbstově obrázku, slibuje podle Marka Janatky spíše problémy, než aby řešilo nedostatek míst pro odstavení vozidel. Navrhované odebrání zeminy může totiž vážně narušit statiku městských hradeb. Samotný areál letního kina by pak měl být využíván celodenně a především celoročně. To několik sedaček s parkovištěm za zády rozhodně nenabízí, protože lidé se stávají doslova rukojmími pořadatelů kulturních akcí. Variabilita současného prostoru je totiž mizivá.

Pohled na naddimenzovanou promítací plochu je podle architekta rovněž diskutabilní. Celý Herbstův návrh tak prý vznikl bez jakéhokoliv vztahu k Muzeu, přičemž historicky toto území k budově jednoduše patří. Neustálé dohady o podobě areálu bývalého letního kina pak blokují postup dalších prací, které by tento prostor zhodnotily. Není přitom vyloučeno, že by skutečně multifunkční prostor v budoucnu umožňoval i promítání filmů na přiměřeně velké plátno.

Chrudim - Jaro se blíží mílovými kroky a s ním i masopust, půst a Velikonoce. Než se ale před nejvýznamnějšími křesťanskými svátky celého roku ztišíme a zamyslíme nad svými životy, nic nebrání tomu, abychom využili k zábavě přetrvávající plesovou sezónu. A že je stále z čeho vybírat, se vás pokusím přesvědčit ve svých dalších tipech.

V pátek 14. února se určitě vydejte na ples recesistů do kulturního domu v Třemošnici. Začátek je stanoven na dvacátou hodinu a pokud si obléknete nějaký vtipný kostým, jistě mezi přítomné zapadnete lépe než Andrej Babiš mezi politiky s čistým lustračním osvědčením. K poslechu a tanci hraje skupina Mokrý banditi a DJ Sasín. Jako půlnoční host vystoupí Karel Gott Revival. Místní organizace Sboru dobrovolných hasičů Luže - Bělá pořádá tradiční Hasičský ples v pátek 14. února rovněž od 20 hodin v hostinci U Jonáše. Zahraje vám samozřejmě živá hudba a též občerstvení bude přehršel. V sobotu 15. února se rovněž můžete navléci do masek a vyrazit na bál. Tentokráte ale maškarní. Kam? Do kulturního domu ve Zbožnově. Opět od osmi večer.

V pátek se také koná od 17 hodin vernisáž výstavy v Muzeu loutkářských kultur. Ta bude věnována zakladateli zdejší sbírky Janu Malíkovi.

A podruhé hasiči z Bělé. V sobotu 15. února pořádají pro všechny děti karneval. Opět v hospodě U Jonáše ode dvou hodin odpoledne.

Milujete-li, jako já, zvěřinu, určitě se v sobotu vyplatí vyrazit na už dvanáctý Myslivecký bál v hlineckém Multifunkčním centru. Od osmi večer se zde totiž vyrojí zelení mužíčci a zazní halali. Samozřejmostí bude i tombola o hodnotné ceny. Kdo z nás by si nechtěl nacpat mrazák kouskem divokého prasete, nebo netoužil po bažantovi plném broků? Zde dostanete možnost něco takového získat.

Hasičský ples v Tisovci v sobotu od osmi večer ozvláštní superstar vesnických tancovaček Chrudimska. Kapela Wječná žízeň jako by předznamenávala svým názvem, co se hlavně bude na plese uniformovaných pánů a chlapců hasit. V sobotu 15. února od 20 hodin zvou i lukavičtí hasiči na svůj ples v restauraci Na Křižovatce. K tanci a poslechu zde hraje skupina Fragment.

V sobotu se rovněž můžete vypravit na tradiční masopustní obchůzku do Hamrů. Od osmi ráno zde místní předvedou, proč se tato jedinečná akce dostala až na seznam UNESCO.

Slavíte-li v pátek svatého Valentýna, který je sice importovaným, ale milým připomenutím lásky a věrnosti ve vztazích, manželství a přátelství, nezapomeňte svého drahého nebo svou jedinou pozvat na dobrou večeři, do kina, nebo jen tak na procházku s růžičkou a upřímným políbením. Není nic krásnějšího než vědomí, že člověk miluje a je milován. Pokud jste snad sami, nevěšte hlavu. Ta pravá, nebo ten pravý na vás někde stále čeká. Jak praví staré rčení: „Každé zboží má svého kupce.“ :-)

Knížkou na závěr jsou Toulky přírodou od Henryho Davida Thoreu. Známý autor Waldenu se v ní vyznává ze své lásky k nádherné přírodě severní Ameriky a sděluje řadu životních mouder. Určitě nesáhnete vedle, zvlášť když je venku tak hezky.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Tak je to přeci jen pravda! Zdejší zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) má nové zaměstnání. Potvrdila se tak upozornění některých čtenářů, kteří redakci Chrudimských novin už nějaký čas avizují, že si má Málek usilovně hledat nové angažmá v politice, protože se mu prý v soukromém podnikání příliš nedaří. Jeho zaměstnavatelem se přitom stal předseda lidovců Pavel Bělobrádek, který z Málka udělal svého asistenta.

Romana Málka, který v Chrudimi proslul "tak trochu jinou politikou", jež se vyznačuje především útočnými interpelacemi proti některým svým kolegům v zastupitelstvu, ostrým napadáním a obviňováním svých oponentů v tisku a na veřejnosti, a nečitelnou komunální politikou, která má přirozeně jak své obdivovatele, tak i odpůrce, instalovala do veřejné správy jako představitele neziskových organizací v minulém volebním období chrudimská KDU-ČSL po odchodu Miloslava Macely, tedy své nejvýraznější tváře, do Prahy. Díky tomu udělal tehdy Málek okamžitě "kariéru" na komunální úrovni, když se stal v zájmu udržení tehdejší radniční koalice (ODS, SNK-ED, Chrudimská volba a Koalice pro Chrudim) místostarostou na plný úvazek a musel kvůli němu být rozšířen i počet místostarostů na chrudimské radnici s odůvodněním, že bude pro Chrudim přínosem v zajišťování dotací.

Přetrvává stín kontroverzního inzerátu
Přestože držel s touto koalicí, jak se říká, po celé čtyři roky "basu" a pomohl jí odsouhlasit řadu velkých investic, které později paradoxně kritizoval, od uvedené koalice se na konci minulého volebního období distancoval. V té době se vůči ní vyhradil především inzerátem v den zahájení komunálních voleb v jednom z regionálních periodik na titulní straně, v němž obvinil bývalé spolupracovníky v městské radě z korupce a nehospodárného nakládání se svěřenými penězi. Zlí jazykové tvrdí, že tím měl Málek výsledek voleb v Chrudimi částečně ovlivnit ve svůj prospěch, a to s přispěním vedení uvedeného periodika, protože do té doby bylo považováno "očerňování" politických oponentů v den zahájení voleb všeobecně za podpásovku. Nutno také dodat, že Málek nikdy později tato obvinění věrohodně nedoložil.

Na začátku dalšího, prozatím posledního volebního období, se Málek stal mluvčím části nově se rodící radniční koalice, když dokázal získat na svou stranu nejsilnější chrudimskou opoziční partaj ČSSD, dále Věci veřejné, TOP 09 a Stranu svobodných občanů, s nimiž získal výhodnou vyjednávací pozici při jednáních o další podobě zdejší radnice s pozdějším starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED). Už tady na začátku se ale ukázalo, že tandem Řezníček - Málek nemůže nikdy dobře fungovat. Na základě toho ztroskotalo hned první hlasování o nové radniční koalici, které se poprvé v novodobé historii města muselo ještě jednou opakovat. Zda na to měl větší vliv Málek nebo Řezníček, se dnes můžeme už jen dohadovat. Každopádně koalice nakonec vznikla, ale na velmi vratkých základech.

"Koalice změny" přestala po dvou letech fungovat
Do dvou let však bylo po koalici. Nejprve z ní vystoupili Svobodní a následně došla trpělivost s Málkem SNK-ED a především ČSSD, která se ho až doposud zastávala. Stále častější roztržky Málka se starostou Řezníčkem byly podle zákulisních informací z vedení města nesnesitelné a radnice nevykazovala nějaký čas takřka žádnou činnost, což vedlo většinové sociální a evropské demokraty k vypovězení koaliční smlouvy. Z kola ven tak musela nejen Koalice pro Chrudim, ale i Věci veřejné a TOP 09, tudíž všichni Málkovi spojenci, které nahradila ODS v čele s osvědčeným praktikem a bývalým oblíbeným starostou města Janem Čechlovským. Roztržky Málka s Řezníčkem pracovně sblížily i kdysi dva rozhádáné muže v čele radnice, již zmíněného Řezníčka se současným neuvolněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Šlo o jakýsi "sňatek z rozumu" vyvolaný vlivem událostí.

Málek se poté stáhnul na krátký čas do ústraní s odůvodněním, že odchází podnikat do soukromé sféry v zahraničí. Na veřejnost se ale mezitím dostaly fotografie, jež měly Málka usvědčovat mimo jiné z toho, že si ve skutečnosti vydělává na živobytí v Německu sběrem jahod. Zaznamenány byly i jeho další aktivity, například v automobilovém sportu nebo naposledy při pořádání tzv. Saunafestu (Mistrovství ČR v saunových ceremoniálech). Nicméně do chrudimského zastupitelstva se mezitím vrátil se vší razancí a stal se z něho neúnavný diskutér, především je ale zjevné, s kým si sem přišel vyřídit politické účty - se starostou Řezníčkem, kterého nejčastěji kritizuje a který má paradoxně stejně jako Málek blízko k lidovcům, protože hájí jejich zájmy v krajském zastupitelstvu v Koalici pro Pardubický kraj. S blížícím se datem dalších komunálních voleb zároveň Málek řádně přitvrdil svůj slovník, když se například při posledním zasedání zastupitelů navezl do největšího chrudimského developera Milana Kušty, jehož firmu označil ve spojitosti s prodejem městských budov za zlodějskou. Jak ale u něho bývá zvykem, zůstalo jen u obviňování. Důkazy jako vždy chyběly.

Rozporuplné reakce politiků i veřejnosti
Málkův kontroverzní slovník se rovněž nesetkal s pochopením u oblastního šéfa Babišova hnutí ANO Jiřího Pochobradského, který se s ním názorově rozešel. Podobně smýšlejí i někteří bývalí kandidáti do zastupitelstva za Koalici pro Chrudim, kteří prý považují Málka s odstupem času za nevyzrálou osobnost. Málek však i nadále udržuje blízký vztah s poslanci ANO Davidem Kasalem a Martinem Kolovratníkem, u nichž se měl údajně také ucházet o místo asistenta, a to prý kvůli tomu, že jeho podnikání neprosperuje. Na náš dotaz, zda je tomu skutečně tak, reagoval ale Málek odůvodněním, že nebude na otázky Chrudimských novin odpovídat do doby, dokud jejich majitelé "nevyřeší a neuvedou v souladu s legislativou ČR zveřejněné příspěvky", aniž by nějak svoji výtku specifikoval, a popřál zároveň novinám hodně úspěchů a objektivity.

Nyní se Málek, jak tvrdí na sociální síti, stěhuje do Prahy na Staré Město, a podle informací z webu předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se stal jeho asistentem. Jak tedy bude vypadat budoucí spolupráce distingovaného a ve svých projevech někdy až odměřeného Bělobrádka s Málkem, který nejde pro ostřejší slovo občas daleko, se teprve uvidí. Tak jako tak si část Chrudimáků v souvislosti s tímto spojením začala potichu utahovat z lidoveckého volebního hesla "Dáme zemi do pořádku!" a tvrdí po zkušenostech z chrudimské radnice, že se to s Málkem nemůže nikdy povést. Nejenže ho nepovažují za reprezentativní osobu pro město (viz jeho záliba v převlecích a parukách, chybějící charisma či nevýrazný slovní projev), ale především v něm nevidí odborníka pro řízení záležitostí této země. Na druhé straně nelze ale opomenout, že má Roman Málek i bezmezné obdivovatele, kterým imponuje jeho ostrá rétorika v kombinaci s poukazováním na nešvary, které se z jeho pohledu ve městě dějí. Také proto jej část místních voličů považuje za typického populistu, u něhož sliby a kritika převažují nad výsledky konkrétní práce. Necháme se tedy překvapit, zda mu něco podobného bude procházet i na celostátní úrovni, pokud se ovšem nebude na podzim v komunálních volbách znovu pokoušet získat ztracené klíče od chrudimské radnice.

Chrudim - Partnerství mezi Chrudimí a chorvatským Motovunem dostane nové rozměry. Radou města teď prošel dokument, který jasně stanovuje, v jakých oblastech by radnice ráda spolupracovala s podstatně menším a jiným městem, v němž nějaký čas žil i známý chrudimský rodák Josef Ressel.

Motovun je malé, středověké město, které by snad povrchnímu pozorovateli mohlo přijít v lecčems podobné palestinskému Tuvasu. Zdání ale klame. Motovun se totiž nachází v Evropě, Chorvati jsou Slované a pojí je s Chrudimáky podobná mentalita i osud. Dlouho dobu bojovali o samostatnost, vyznáním jsou křesťané.

Partnerství mezi Chrudimí a Motovunem by se mělo rozvíjet postupně s cílem dalšího vzájemného poznávání a sbližování občanů. Důraz bude kladen na mládež a představitele obou měst. Oblasti, v nichž by obě města ráda spolupracovala, se moc nemění. Jde především o kulturu, v níž by mělo docházet k výměnným pobytům souborů, nebo třeba i výstavy. Také ve sportu a školství lze očekávat spíše výměnné pobyty, než nějakou konkrétnější spolupráci v tvorbě učebních postupů a osnov.

Města by si také ráda pomohla v čerpání evropských peněz, což je problematika, která se třeba zmiňovaných Palestinců rozhodně netýká. Proškolit by se v chorvatské samosprávě mohli i chrudimští úředníci. To je totiž poslední bod, v němž by vedení města rádo našlo společnou řeč.

Dokument, který mohou obě strany bez uvedení důvodu vypovědět, podepíše chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a jeho chorvatský protějšek Tomislav Pahovič 10. května během jarmarku partnerských měst pod názvem Na české svatbě na Resselově náměstí. 

Porušuje chrudimská radnice zákon o svobodném přístupu k informacím? Takto se ptala redakce Chrudimských novin na začátku loňského října poté, co v zákonem dané lhůtě 15 dnů nedorazila odpověď na oficiálně vznesenou otázku. A v novém roce se situace podle všeho opakuje.

Už 27. ledna totiž redakce zaslala radnici oficiální dotaz, který odkazoval i požadovaný odkaz na Zákon o svobodném přístupu k informacím. Dotaz se týkal stromořadí v Nerudově ulici, s nímž prý mělo, nebo snad stále má město ne příliš hezké plány. Podle některých hlasů, které se z oblasti nedaleko malého vlakového nádraží ozývají, by snad měli jít staletí velikáni opět k zemi. Co je na tom pravdy, se právě Chrudimské noviny snažily prostřednictvím podatelny Městského úřadu Chrudim zjistit. Mluvčí Sylva Drašnarová se však do dnešního dne nenamáhala s patřičnou odpovědí, ale nevzmohla se ani na upozornění, že potřebuje k jejímu vypracování více času než zákonných 15 dnů. Tak jí to totiž zákon předepisuje.

Jde tedy v případě lip v Nerudově ulici opět o „černého Petra“, kterého redakce Chrudimských novin vytáhla a vedení města se bojí skandálu podobného ražení, jaký vznikl například při kácení vzrostlých sakur před hotelem Bohemia a zbytků Vaňkových školek v průmyslové zóně Západ?

Chrudim - Cyklostezka, která by měla spojit město s Rekreačními lesy Podhůra, by mohla vzniknout prý už letos. Alespoň to tvrdí neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Stavět by se mohlo podle něj i přesto, že ještě loni propadalo vedení radnice skepsi a projekt takřka uložilo k ledu. Nyní se však situace podle všeho změnila.

Podle Čechlovského (ODS) jsou jednání o budoucí cyklostezce na dobré cestě. Přesto je místostarosta na jakékoliv další informace skoupý. Předčasné prozrazení některých detailů by totiž mohlo, jak dodává, zkomplikovat jednání s některými vlastníky dotčených pozemků.

Zajímavé přitom je, že úspěšnou výstavbu cyklostezky před rokem prorokoval druhý z neuvolněných místostarostů Jaroslav Trávníček (ČSSD). Podle jeho slov by se se stavbou mohlo začít už letos. Poslední zprávy z radnice mu tak dávají za pravdu. Vše nyní bude záležet na výkupech pozemků, protože právě v této oblasti se objevil zádrhel, s nímž si město v minulosti nevědělo rady.

Jeden z pozemků byl totiž součástí dědického řízení, druhý nechtěl jeho majitel prodat. Proti plánům radniční koalice se postavil také opoziční zastupitel a architekt Karel Thér (Volba pro město), který navrhoval využít pro cyklostezku stávající silnici vedoucí kolem letiště a spojující město s křižovatkou pod samotnou Podhůrou. Jeho návrh nebyl ale vedením radnice akceptován, přestože byl výrazně levnější, než současné plány.

Chrudim - Část ulice K Presům připomíná spíše tankodrom než silnici, po níž denně jezdí maminky s dětmi do školky. Jedna ze spojovacích komunikací v satelitním městečku, ležícím mezi Chrudimí a Presy, však doplácí na nevyřešená vlastnická práva.

Jedna její část totiž patří městu, druhá soukromé stavební firmě. A místní se zlobí, že město se svou částí nic nedělá a díry se tu zvětšují. „Není zde veřejné osvětlení a cesta je také v katastrofálním stavu. A neuškodilo by zde, vzhledem k tomu, že si zde hrají na ulici děti, dopravní značení symbolizující obytnou zónu. Pak by možná i majitelé vozidel parkovali na svých nájezdech a ne na ulici,“ říká jeden z místních, který se představil jako Karel.

[[gal:6739]]

„Část komunikace ulice K Presům - mezi ulicí Václavskou a silnicí do Vlčnova, je již ve vlastnictví města. V současné době není ještě podle informací od odboru správy majetku vykoupen pozemek pod plánovaným autobusovým zálivem. Ten je součástí připravované projektové dokumentace na rekonstrukci komunikace, která by měla zahrnovat i výstavbu veřejného osvětlení v ulici K Presům ve zmiňovaném úseku,“ popisuje plány města v těchto místech investiční technik Miroslav Beránek.