Chrudim - Nad dalšími stromy nedaleko centra města se podle všeho stahují mraky. Poslední a jediná lipová alej v Nerudově ulici, která vede ke starému vlakovému nádraží, dostane prý brzy zásah, z něhož se bude dlouho vzpamatovávat. Hrozí jí totiž vykácení.

Proč se město chystá zlikvidovat stromy, které až na několik málo výjimek vypadají zdravě? Slovo má mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Obyvatelka Nerudovy ulice žádala pokácení poškozených stromů po dvou vichřicích v roce 2013. Na zjištění zdravotního stavu lip v Nerudově ulici byl proto objednán posudek. Ten je vypracován a město jedná o možných řešeních vzniklé situace,“ vysvětluje stroze mluvčí. Po zkušenostech s vlnou nevole, která se snesla na hlavy prakticky všech lokálních politiků poté, co nechali bez skrupulí vykácet napučené sakury před hotelem Bohemia, je nyní vedení města opatrnější a nechce sdělovat plány, které se stromořadím lip u sladovny má.

Podle materiálu, který je volně dostupný na internetu a jehož zpracování částečně financovala i Chrudim, se skutečně s některými lipami v Nerudově ulici nepočítá a čeká je smutný konec. Po kliknutí na libovolnou zelenou tečku, která symbolizuje strom, se zájemce dozví, v jakém stavu se dřevina nachází a jaké řešení odborníci - dendrologové, doporučují. U některých lip v blízkosti starého vlakového nádraží se tak v popisku objevují informace o závažných onemocněních, které stromy trápí a jsou v této fázi prakticky neřešitelné. Není-li za řešení považována motorová pila a kácení.

Jiné lípy, a je jich většina, však doporučují dendrologové pouze prořezat. A právě prořezávka některým stromům podle všeho chybí. Příkladem, jak jsou udržované stromy odolné, jsou lípy na Školním náměstí. Tam se město pravidelně stará o jejich zdravotní stav a provádí prořezávku. Důvodem je prý fakt, že jde o stromy rostoucí jen pár kroků od reprezentativního centra města, kde by neudržované dřeviny byly pro ostudu. Po ničivých vichřicích, které si i v samotném centru vyžádaly nemalé „oběti“ mezi veřejnou zelení, byly právě tyto udržované lípy jedinými stromy, které řádění větru přestály bez větší úhony.

Osud lip, rostoucích po desetiletí v Nerudově ulici, je tak stále otevřen. V nejbližších dnech by však měla radnice vydat rozhodnutí, co s nimi bude podnikat dál. Chrudimské noviny se proto tomuto tématu budou se zvýšenou pozorností i nadále věnovat. 

[[gal:6779]]

Chrudim - Velké nebezpečí číhá na chodce a případné řidiče v nedávno zrekonstruované ulici Na Sádkách. Na hranici této ulice s náměstíčkem U Vodárny ční totiž ze země šrouby, které mohou snadno propíchnout pneumatiku, nebo vést k zakopnutí.

Tato nemilá skutečnost neunikla pozornosti jednoho z Chrudimáků, který si však přeje zůstat v anonymitě. „Jako nepochybný pozůstatek nedávné stavební činnosti na rozhraní náměstí U Vodárny a ulice Na Sádkách trčí z vozovky několik zabetonovaných šroubů dlouhých přesně tak, že se dají přehlédnout. Když už jejich odstranění nepovažovala za nutné dodavatelská firma a nikomu nevadily ani při zpětném přebírání bývalého staveniště, nemohlo by je město zakrýt třeba nějakou bednou nebo dokonce dopravním kuželem? Skoro to vypadá, že radnice jen čeká, až si zde někdo nabije nos, nebo propíchne pneumatiku. A to už vůbec nemluvím o tom, že jejich odříznutí je záležitostí několika minut,“ zlobí se pozorný chodec.

[[gal:6822]]

Radnice však o trčících šroubech nemá ani tušení. To ostatně přiznává i Radomír Válka z Odboru investic MěÚ. „Obhlídku uvedeného prostoru jsem provedl dne 17. února v dopoledních hodinách a zmíněnou závadu jsem neobjevil,“ přiznává Válka, přestože popis místa, kde šrouby ze země trčí, je přesný a nepřipouští omyl. Podle všeho jde o šrouby, na něž měla být upevněna horizontální zábrana. V těsné blízkosti trčících vrutů totiž jedna taková stojí a je připevněna podobným systémem k zemi. Fotografie, které redakce Chrudimských novin na místě pořídila, hovoří jasně. 

Chrudim - Víkend plný masopustů a především ve znamení pokračující plesové sezóny je před námi. Protože ale slibuje i hezké počasí, určitě se vyplatí vyrazit také do přírody, kde ptáci svým zpěvem dávají tušit, že je jaro už opravdu za dveřmi.

V pátek 21. února si udělejte cestu třeba do Restaurace Na Hájence u Rabštejnské Lhoty. Hrát zde budou od šesti večer Bíbři a pokud se náhodou v pátek nepostíte, jako já, můžete si místo čočky dát zvěřinu. Zvěřinové hody na vás čekají také v Restauraci U Jonáše ve Skutči. A to od pátku do neděle.

V devět hodin ráno se v sobotu 22. února sejdou maškary k masopustní obchůzce ve Studnicích, v jednu odpoledne pak v Míčově - Sušici a v neděli v sedm ráno v hlineckém Blatně. V osm hodin ráno potom i v malebné vesničce Horní Bradlo.

Plesů je o víkendu připraveno opravdu velké množství a rozhodně není v lidských silách vypravit se na všechny. Přesto věřím, že si z mé nabídky vyberete takový, který pořádají vašemu srdci blízké zájmové spolky, nebo se koná v obci, k níž vás to táhne, nebo tam máte nejblíže. V pátek 21. února od osmi hodin večer si rybáři zatančí v lužské sokolovně a hasiči pro změnu v kulturním domě v Seči. Následují další muži v hasičských uniformách, tentokráte v kulturním domě v Třemošnici, rovněž v pátek od osmi. Poslední páteční tancovačkou je skautský ples v lužském kulturním klubu. Opět v osm večer.

Sobotu zahájí dětský karneval na stejném místě, kde den a noc před tím vytáčeli své partnerky následovníci Baden-Powella. Skutečský kulturní klub bude patřit dětem od jedné hodiny po poledni. Stejnou akci pořádají ve stejný den ode dvou hodin odpoledne i v prachovickém kulturním domě.

Rybářský ples v sobotu od půl osmé večer hostí hlinecké Multifunkční centrum a maškarní bál o půl hodiny později i sokolovna v Horním Bradle. Poslední taneční zábava se pak koná v chroustovické sokolovně v sobotu 22. února od osmi večer. Tentokrát se na parketu objeví „tiší blázni“, neboli místní rybáři.

Další dětský karneval si můžete s potomky užít v nasavrcké sokolovně v neděli 23. února ode tří hodin.

Zajímavou expozicí, kterou hostí Regionální muzeum v Chrudimi, je nepochybně výstava věnovaná 100. výročí dokončení vodního díla Pařížov, které bylo už před 56 lety vyhlášeno kulturní památkou. 

Když se nám takovými mílovými kroky blíží jaro, otevřel jsem opět po roce básnickou sbírku Jakuba Demla s názvem Moji přátelé. Básník a katolický kněz zde oslovuje, kupodivu, ne své lidské druhy, ale květiny, stromy - své přátele z říše rostlin. A že jde o básně přenádherné, netřeba nijak dlouze popisovat.

Hezký víkend, moji shovívaví čtenáři. 

Chrudim - Chrudimské noviny, jako už několikrát v minulosti, i teď zafungovaly jako jeden z nejvýznamnějších informačních kanálů ve městě. Poté, co se v minulém týdnu objevila ve zpravodajství informace o ztracených pokutových bločcích, našla se v tomto týdnu i jejich nálezkyně.

Strážníkovi, který bločky za téměř čtyřicet tisíc korun ztratil, totiž od minulého roku hrozilo, že bude muset nemalou částku uhradit. Dnes má však důvod k radosti, protože ztracené bločky jsou opět na světě. Žena, která je nalezla, se totiž doslechla, že štos papírků, který našla, by mohl zatnout pořádnou sekeru do peněženky nešťastného městského strážníka a rozhodla se je vrátit. Kam jinam, než na služebnu městské policie na Resselově náměstí.

Navrácení bločků prý podle zdrojů blízkých vedení chrudimské radnice významně pomohla medializace, které se opět zhostila redakce Chrudimských novin. 

Chrudim - Městský architekt Marek Janatka, který označil stávající návrhy na úpravy bývalého letního kina v podání Richarda Herbsta z občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou spolu s dalšími kolegy za nereálné, projevil vůči Herbstovi z pověření městské rady vstřícnost a chce s ním prodiskutovat možná řešení, na kterých by bylo možné se do budoucna shodnout.

Vedení radnice podle všeho totiž záleží na tom, aby neustálé dohady o příští podobě areálu za Muzeem dospěly k nějakému rozumnému kompromisu, který by vyhovoval jak potřebám města, tak i současně představám Herbstova spolku, který nevyužitý prostor zatím využívá ke své činnosti. Alespoň to vyplývá z prohlášení neuvolněného místostarosty pro školství, kulturu, sport a památkovou péči Jana Čechlovského (ODS), který nabádá k hledání společného řešení, na druhé straně však upozorňuje, že je poslední návrh MaChru podle odborníků nepoužitelný.

"Nelze podle předložené malůvky postupovat dál," konstatuje Čechlovský. "Vzali jsme ji tedy v radě pouze na vědomí a chceme, aby o tom architekt Janatka zpracovatele informoval a zároveň s ním začal hledat nějaké řešení," pokračuje místostarosta. Herbst, který souhlasí s myšlenkou města na zřízení multifunkčního zařízení za Muzeem, současně ale usiluje o přizpůsobení projektu jeho představám - tj. dál požaduje zachování jak obřího plátna s pódiem uprostřed areálu, tak i navážky, na které jsou nainstalovány sedačky, byť v menším počtu kvůli parkovišti, které potřebuje Chrudimská beseda rozšířit pro potřeby Muzea a město pro navýšení parkovacích kapacit v centru Chrudimě.

Richard Herbst vstřícnost města vítá a dál věří, že se podaří nakonec prosadit myšlenku, aby multifunkční areál sloužil k pořádání koncertů, divadelních představení a jako doposud i k promítání filmů pod širým nebem. Architekt Janatka oproti svému dřívějšímu prohlášení tuto možnost nyní nevylučuje za předpokladu, že dojde k přepracování prostorových funkcí areálu a určení velikosti jednotlivých ploch. Jak ale upozorňuje na závěr místostarosta Čechlovský, k něčemu takovému bude mít mandát nejspíš až nové zastupitelstvo.

Chrudim - Město chce ještě do konce února vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na návrh přestavby zastaralé sportovní haly na Tyršově náměstí. Potvrdil to neuvolněný místostarosta zodpovědný ve městě za školství, sport, kulturu a památkovou péči Jan Čechlovský (ODS).

Podle Čechlovského chce dát chrudimská radnice architekům volnou ruku podobně jako v případě lesovny na Podhůře, kde vybírala z téměř třiceti návrhů. "Porota už odsouhlasila finální znění soutěžních podmínek, které ale ještě musí projednat městská rada," říká místostarosta. Jak dodává, k podmínkám soutěže se bude muset vyjádřit vedle radních i Česká komora architektů. "Teprve potom je zveřejníme," uzavírá Jan Čechlovský.

Komplex budov na Tyršově náměstí získalo město do svého vlastnictví v roce 2011 od místní pobočky Sokola, která neměla na údržbu a opravy sportovní haly dlouhodobě peníze, a areál v důsledku toho neúměrně chátral. Radnice proto původně počítala s jeho poměrně razantní přestavbou, jejíž součástí mělo být například podzemní parkoviště pod venkovním asfaltovým hřištěm, a to zhruba za 200 milionů korun. Jak už ale dříve avizoval starosta Petr Řezníček (SNK-ED), město nemůže dát nikdy tolik peněz dohromady. Současné plány na rekonstrukci haly budou tedy oproti původnímu záměru podstatně skromnější.

Chrudim - Velké vášně budí plánovaná rekonstrukce Fibichovy ulice v blízkosti polikliniky. Někteří pacienti a především ti, kteří se na místo lékařského ošetření dopravují auty, totiž nejsou spokojeni s počtem parkovacích míst vyhrazených pro invalidy.

„Skoro každých čtrnáct dní vozím svoji starou maminku k lékaři a několikrát se mi stalo, že jsem neměla kde zaparkovat na vyhrazených místech pro invalidy. Některá auta tam parkují dokonce bez kartičky, kterou zdravotně postižení musí vozit viditelně umístěnou za oknem. Chtělo by to častěji kontrolovat daná parkoviště městskou policií. U polikliniky není místo pro tyto lidi vůbec vyhrazené,“ zlobí se jedna z návštěvnic zdravotního střediska, která se představila jako Slávka.

[[img:chrn_fullwidth:624:Počet parkovacích míst určených zdravotně postiženým není v okolí polikliniky nikterak velký.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co na výtky říká šéf odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina? „Prostor u polikliniky je soukromý, k počtu míst pro invalidy se proto vyjadřuje náš odbor dopravy a také stavební úřad,“ vysvětluje Pecina. „Naproti tomu Fibichova ulice je v majetku města a plánovanou rekonstrukcí dosáhneme na třicet parkovacích míst. Z toho dvě budou pro invalidy. Umístěna by měla být ve spodní části ulice, tedy u polikliniky,“ nastiňuje výsledek budoucí rekonstrukce ulice Pecina.  

[[img:chrn_fullwidth:621:Lidé zde parkují, kde se dá. A v budoucnu to nebude lepší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jeho kolega Milan Šikl, který šéfuje odboru dopravy a komunikací MěÚ Chrudim, je podstatně sdílnější. „Několik jednání s vlastníkem se v této záležitosti i za účasti zástupců policie uskutečnilo, ale k zásadním změnám nedošlo,“ konstatuje Šikl. „Je tedy nutno připomenout, že mimo výše uváděného počtu parkovacích stání pro invalidy, který je v souladu s platnými předpisy, přičemž jsou tato místa svým umístěním de facto určena pro potřeby klientů polikliniky, najdeme v této lokalitě i další místa pro určená pro zdravotně postižené. To už se ale jedná o konkrétní vozidla konkrétních osob,“ uzavírá Šikl.

Chrudim - Městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) navnaděn diskutabilním úspěchem své novoroční show, při níž se svými příznivci zabral část Resselova náměstí, požaduje pro letošek opět výjimku pro konání oslav konce roku. Podobnou výjimku chtěl získat i podnikatel a blízký Málkův přítel František Pilný (Věci veřejné).

Rada města schválila Málkovou žádost bez problémů. Silvestr na Resselově náměstí tak letos opět bude pod taktovkou „velkého dítěte“, které svým příznivcům slibuje, že od desíti hodin večer do tří ráno bude střed města oblažovat reprodukovaná hudba, ohňostroj a také šampaňské. Na loňské oslavy, které Málek společně s poslancem a městským zastupitelem Davidem Kasalem (Nez.) a podnikatelem Františkem Pilným zorganizoval, dorazilo odhadem tisíc, převážně mladých lidí.

Podobné štěstí neměl zmiňovaný podnikatel a příznivec dnes už politické mrtvoly, strany Věci veřejné František Pilný. Požadoval totiž od města povolení k zorganizování „Oslavy čarodějnic“ na plácku zvaném Roština za Divadlem Karla Pipppicha 30. dubna ode dvou hodin po poledni do tří po půlnoci. Redakci Chrudimských novin se nepodařilo zjistit, jakým způsobem chtěl Pilný oslavovat ženy sedlající košťata, ale z kuloárů chrudimské radnice prosákla informace, že se mělo jednat o živou hudbu, koncert a snad i nějakou formu diskotéky pro nejmenší. Z tohoto popisu je zřejmé, že František Pilný hledal inspiraci u organizátorů pravidelné a oblíbené akce „Koniášův potlach“, která se v těchto místech rok co rok koná za velkého zájmu a účasti především nejmenších Chrudimáčků. Podnikatel a „véčkař“ přitom očekával celé tři stovky hudby chtivých návštěvníků. Radní však jeho nápadem nadšeni nebyli a výjimku pro tento podnik zamítli. 

Chrudim se už druží s holandským Ede, slovenským Svidníkem a polskou Olešnicí, přičemž nyní se na scéně objevily další možnosti spolupráce s novými partnery. Doslova na spadnutí je tak patrně podpis o "družbě" s chorvatským městečkem Motovunem, kde zanechal svůj otisk nejvýznamnější chrudimský rodák Josef Ressel, který zbavil svět vesel. Prostě tu nějaký čas žil, protože se za svůj život poměrně často stěhoval. A pokud bychom se drželi jen této linie, měli bychom partnerských měst tolik, že by je nestačila chrudimská delegace během jediného roku všechny objet.

A co čert nechtěl, do těchto námluv vstoupil nečekaně ke zděšení některých občanů města také palestinský Tubas, kterému imponovala spanilá jízda starosty Petra Řezníčka napříč kontinenty, odkud přivezl diplomy a poháry za některé místní projekty, například za Muzeum barokních soch, za které dostal navrch ještě nějaké ty dolary. Sešlo se toho tedy v poslední době na dvacetitisícovou Chrudim, pokud jde o partnerská města, až přespříliš, což v mnohých vyvolává otázku, včetně mne, kam až sahá ona zdravá míra prospěšnosti kontaktů Chrudimě se zahraničím. Lépe řečeno, zda klady těchto vzájemných kontatků převažují nad vynaloženými náklady z městské kasy, anebo jsou alespoň v rovnováze, a především, zda z nich profitují samotní občané města.

Mnozí zasvěcení nad tím pochybují, protože jakékoliv styky se zahraničím vyžadují vlastní agendu, která v sobě skrývá peníze vyčleněné za tímto účelem z rozpočtu města, placené zaměstnance na radnici, výdaje za tlumočníky, diety, cestovní náklady, za ubytování a pohoštění zahraničních návštěv v Chrudimi, případně za příspěvky do fondů programů, jichž se město účastní, atd. A co další výdaje spojené s konáním akcí pro zahraniční hosty, které pořádá Chrudimská beseda? Není toho zrovna málo. Jde finančně o poměrně náročnou agendu. Nedávno si to obdobně vyhodnotil také Pardubický kraj, který významně pokrátil svoje výdaje na provoz vlastního "ministerstva zahraničí" a zrušil v souvislosti s tím vlastní zastoupení v Bruselu. A Chrudim? Chystá se svoje zahraniční aktivity ještě více rozšířit.

Zahraniční kontakty či výměnné pobyty jednotlivých kolektivů jsou bezesporu užitečné a mohou inspirovat k mnoha podnětným nápadům a jejich realizaci v našem městě. Stačí si jen připomenout čilé kontakty Chrudimě a Ede a projekty, které z těchto kontaktů v minulosti vzešly. To, že tohle přátelství postupně vychladlo a ustálilo se do formální podoby, je věc jiná, Ede je však připomínkou toho, jak by to mělo a mohlo fungovat. Jenže kdeže loňské sněhy jsou. Podmínky pro spolupráci se dramaticky změnily, protože všeobecně ubylo všude peněz. Proto je z mého pohledu nadbytečné, aby zahraniční kontakty vymýšlelo, organizovalo a draze platilo město. Tato iniciativa by měla přicházet ze zdola, tak jako v úplných počátcích. Naštěstí ani tady nemusíme chodit pro příklady příliš daleko. Stačí si totiž v Chrudimi připomenout vznik projektů Šance pro Tebe nebo klubu Agora, které odstartovaly na konci 80. let výměnné pobyty prostých Chrudimáků s tehdejšími západními Němci. Právě na těchto příkladech lze vypozorovat, jak se časem proměnily dobrovolné a takřka bezplatné aktivity v administrativu, která vyžaduje stále více peněz na svůj provoz. A to jen proto, že za nimi stojí město.

Za sebe proto říkám kontaktům se zahraničím jednoznačné ano, ne je však rozšiřovat na politickou objednávku, nýbrž na základě skutečného zájmu občanů tohoto města. A ty nejlepší a nejsmyslupnější projekty pak přirozeně formou dotací podpořit, ať už jde o sportovce, umělce, dobročinné či neziskové organizace. Jen takováto živá spolupráce dává smysl a je pro Chrudim a její občany přínosem, nikoli přítěží, jejímž němým svědkem jsou vitríny plné zaprášených a podle některých naprosto zbytečných trofejí, z nichž se těšil jen úzký okruh lidí na radnici.

Chrudim - Každý někdy něco ztratí. Když ale ztratí pokutové bločky městský strážník, koleduje si o pořádný průšvih. A přesně tohle se stalo jednomu z nich loni v červenci, když poztrácel rovnou 19 bloků na pokutu v hodnotě takřka 40 tisíc korun. Mimořádnou událostí se teď zabývala městská rada. A proč to trvalo tak dlouho?

Případem se totiž zabývala Hlavní náhradová a inventarizační komise, která se však nemohla dohodnout na způsobu řešení. Kauzu nebohého strážníka si přehazovala s krajským úřadem a ministerstvem financí tak dlouho, až padlo nakonec v komisi rozhodnutí, že bude věc postoupena k vyřízení městské radě s tím, že nelze způsobenou škodu strážníkovi odpustit.

Ten bude tedy muset nyní sáhnout hluboko do vlastní peněženky a škodu ve výši 38 tisíc nahradit v plné výši. Vzhledem k tomu, že jde ale o částku převyšující deset tisíc korun, musí takové rozhodnutí potvrdit právě rada města. Tak alespoň hovoří vnitřní předpisy a regule. Nesmlouvavý verdikt doporučuje však komise radním zmírnit splátkovým kalendářem, prototž jde o částku, která značně převyšuje finanční možnosti nepozorného strážníka.