Chrudim - Desítkami tisíc aut zkoušená Pardubická ulice si snad konečně po několika měsících oddechne. Ještě do konce roku by měl být totiž uveden do provozu most budovaný poblíž Medlešic, který opět spojí výpadovku na Pardubice s takzvanou zadní cestou.

Právě tato silnice mezi poli byla oblíbenou zkratkou všech, kdo mířili do Chrudimi a nechtěli, především v odpoledních hodinách, stát dlouhé fronty v kolonách aut tvořících se často od Pardubické ulice až k Medlešicím. Stejně tak zkratku využívali motoristé, kteří potřebovali rychle do Pardubic a nechtělo se jim stát ve frontě vozidel v Poděbradově ulici před kruhovou křižovatkou na Bídě.

Vinou stavby obchvatu však došlo k uzavření silnice a zkratka se tak stala minulostí. Protože ale stavaři dokončují most, přes který má do budoucna tato silnice vést, bude uzavírka do konce listopadu zrušena. I ostatní stavební práce zatím běží podle harmonogramu. Přijde-li příští rok slibovaná půlmiliarda, mohly by práce na severní části obchvatu skončit už v roce 2015.

Chrudim - Na zeleném prostranství před letním stadionem MFK Chrudim, takzvaným "Emilákem", vzniká v těchto dnech venkovní tělocvična. Na plácku před vstupní branou už vyrostly čtyři cvičební stroje, které brzy začnou sloužit svým uživatelům.

Stroje dodala a namontovala pražská firma Colmex, která se právě na tyto zakázky specializuje. Jen v hlavním městě má „na svědomí“ několik podobných parků. Spojuje je jediné - všechny cvičební pomůcky jsou určeny seniorům. Každý stojan tak obsahuje jasný návod, co se dá na tom či kterém stroji provádět a které partie si senioři procvičí. Včera na instalaci dohlížela i technička úseku zeleně MěÚ Kateřina Jánská.

Nějaký čas se přitom hovořilo o zcela jiném místě, které by mělo sloužit k venkovním aktivitám důchodců. V plánu byly například revitalizované Jedličky, zde se ale proti návrhu postavilo Povodí Labe, které kategoricky odmítá jakékoliv tělocvičné prvky v okolí vodních toků.

Autorem fotografií z instalace hracích prvků je Pavel Zeman.

[[gal:5414]]

Chrudim - Přijede nebo nepřijede, to je otázka, kterou se poslední dobou zabývají asi mnozí. Ano, mluvím o svatém Martinovi, který má svátek v pondělí jedenáctého listopadu. Prozatím to vypadá tak, že jeho kůň bude spíše hnědý, maximálně grošovaný, než bílý.

A začneme tedy martinskou husou. Dát si ji můžete na několika místech na Chrudimsku. Od pátku 8. do soboty 9. listopadu třeba v hotelu Šustr v Nasavrkách, v Restauraci Na Hájence v lesích nedaleko Rabštejnské Lhoty, nebo v penzionu Na Majlantě v Miřeticích. Tady se bude dokonce jako předkrm podávat husí paštika s mandlemi, toustem a brusinkami, hlavní chod je pak svatomartinská husa, knedlík, červené zelí se sklenkou svatomartinského pivního speciálu a na závěr jako moučník domácí lívance s lesním ovocem a šlehačkou. Zapíjet svatomartinskou husu vínem můžete i v hospodě U svatého Huberta v Hlinsku. A to až do pondělka 11. listopadu.

Dříve patřila malá divadélka mezi rodinné poklady. V muzejní dílně v Břetislavově ulici si můžete takové malé papírové divadélko v krabici vyrobit a připomenout si tak se svými malými a velkými příbuznými zálibu našich rodičů a prarodičů. Vytvoříte si vlastní divadélko s kulisami, kde papírové loutky na špejli ožívají pod vaším vedením. Kdy? No přece tradičně v sobotu od patnácti hodin.

S Vánocemi si pospíšili v Zaječicích, pročež vás obec Zaječice srdečně zve na Předvánoční jarmark, který se koná v sobotu 9. listopadu od 9 do 16 hodin v místním kulturním domě. Benefiční koncert v kostele, zasvěceném svatému Martinovi, si můžete poslechnout ve Slatiňanech v sobotu od 16 hodin.

Černé divadlo pro děti na nedělní odpoledne je připraveno v Multifunkčním centru v Hlinsku. Děti, znáte české pohádky? Pak určitě znáte i Honzu. Jak to s ním asi bylo, když se rozhodl, že se naučí čarovat? Do pohádky, která je plná kouzel a čar, se zamíchá kouzelník i rozpustilá a rozmazlená princezna Ofélie. Honza i princezna nakonec poznají, jak to na světě chodí, a to, že bez práce nejsou ani koláče ani buchty. Divadlo je založeno na výpravné malované scéně a bohatých kostýmech. Nechybí mu písničky ani veselé a vtipné dialogy. Aby bylo divadlo co nejtajemnější, je představení doplněno o prvky černého divadla a tajemné luminiscenční prostředí. Bát se ale určitě nebudete. Pohádkový muzikál na motivy českých pohádek představí Divadlo Pohádka Praha ve tři hodiny odpoledne.

Bude-li nám počasí přesto stále přát, vycházce do přírody nic nebrání. Obdivuhodně nabíjí energií a dobrou náladou. Pokud si dáte zmiňovanou husu Na Hájence, je takový program přímo ideální. Tipy jsou tentokráte krapet hubenější, ale snad o to bujnější bude vaše fantazie. Jistě se vám podaří vymyslet, co s víkendem.

Toužíte-li opět po knižním tipu, doporučuji Körnerovo Údolí včel. Jedna z mých nejzamilovanějších knih, kterou musím každý rok přečíst znovu.

Jasné výhledy a neméně i myšlení, milí čtenáři. 

Chrudim - Nově zvolený poslanec David Kasal (ANO 2011) se dohodl s vedením Chrudimské nemocnice, že se pokusí zvládnout práci zákonodárce a současně být primářem dětského oddělení. Chce se o to alespoň pokusit, přestože uznává, že to nebude snadné.

"Šel jsem do toho s tím, že budu mít dva týmy - jeden v Chrudimi a druhý v Praze, abych mohl zvládnout manažersky obě funkce," říká na vysvětlenou Kasal. Jak dodává, v Poslanecké sněmovně by se rád podílel především na zlepšení zákonů ve zdravotnictví. Odvolává se přitom na Patricii Kotalíkovou (TOP 09), která je primářkou dětského oddělení v nemocnici v Kadani a byla zároveň v minulém volebním období poslankyní. Jak ale MfDnes Kasalovi připomněla, Kotalíková již letos nekandidovala právě proto, že obě funkce nejde podle ní skloubit dohromady.

"Jsem rozvedený, takže mám dostatek času to zvládnout," namítá Kasal s tím, že k němu na oddělení nastoupily v současnosti dvě nové lékařky, které mu prý pomohou. Jedním dechem ale dodává, že pokud by nastaly nějaké problémy, je připraven situaci okamžitě přehodnotit.

Chrudim - Chotěbořský pivovar plánuje vařit po dohodě s některými místními investory opět chrudimské pivo. Nebude to však v budově bývalého pivovaru, z něhož se mezitím stala ruina, ale bude zapotřebí vybudovat zcela nový objekt. Potvrdil to ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec.

Jak ale dodává, ještě není nic jisté, protože úvahy o vaření piva v Chrudimi jsou teprve ve stádiu zrodu. Pokud však k realizaci tohoto nápadu nakonec přeci jen dojde, plánuje ředitel Moravec zahájení výroby už v příštím roce. Vařit by se měla v Chrudimi desítka, jedenáctka a ležák, a zřejmě také speciály a výroční piva. Uvedená piva jsou už dokonce předběžně pojmenována. Kde by měl nový chrudimský pivovar stát, není zatím jisté, jednou z možností je i průmyslová zóna Západ. Vedení pivovaru už o této možnosti jednalo s městem.

Krátce z historie chrudimského pivovaru:

Obec, hlavně působením starosty Josefa Klimeše, pomýšlela pro založení a provoz nového pivovaru na akciovou společnost z bývalých právovárečníků, místních kapitalistů obce, když se však myšlenka neuskutečnila, rozhodla se obec pro stavbu sama.

Stavba byla podle plánů Františka Schmoranze skončena roku 1868, její náklad 200 000 zlatých byl kryt částečně úvěrem. Voda k výrobě potřebná byla z pramenů na Podhůře u rybníčku Jordánku zachycena do vyzděné jímací studně a potrubím na dně rybníka podle silnice vedla do pivovaru. Chemickým rozborem byla uznána "k výrobě piva co nejlépe způsobilou". Přívod vody byl později rozšířen o nové studně.

Výrobky nového pivovaru se po první dva roky neosvědčily, v Chrudimi koloval vtip, že se chrudimské pivo plaví až do Hamburku, když bylo nutno nepovedené pivo vypouštět do řeky. Teprve rok 1872 přinesl výrazné zlepšení jakosti. Chrudimský pivovar vyráběl v roce 1910/1911 přibližně 30 539 hl. piva. Pode inzerátů vyráběl v roce 1925 výčepní pivo desetistupňové a dvanáctistupňové Březňák, dvanáctistupňový černý Granát "lékařsky doporučená specialita" a staročeský dvousladový chrudimský patnáctistupňový Salvator, který svou chutí předčil veškerá konkurenční piva.

Když počátkem roku 1928 pardubický pivovar koupil podnik v Chrudimi, trvala v pivovarské budově výroba piva i nadále. Poslední várka piva byla uvařena 31. července 1942 v souvislosti s válečnými poměry. Po válce zde již vaření piva nebylo obnoveno.

V roce 1961 přešla správa budov, tehdy ve vlastnictví státu, na podnik Zelenina Hradec Králové. Budova chrudimského pivovaru byla ještě v 90. letech v zakonzervovaném stavu příhodná pro rekonstrukci, ale postupem času z ní bohužel díky liknavosti města a současného majitele zůstalo jen torzo.

Chrudim/Hlinsko - Zajímavou novinku zavedli na městském úřadě v nedalekém Hlinsku. IT pracovníci zde vytvořili speciální aplikaci, která umožňuje občanům na Vysočině na webu okamžitě zjistit, zda se konkrétní úředník nachází na svém pracovišti. Lidé tak nemusí zdlouhavě ověřovat, zda svého úředníka na radnici v případě potřeby najdou. V Chrudimi si o něčem takovém zatím můžeme podle všeho nechat jen zdát. 

A jak tato novinka v praxi vypadá? U jména každého úředníka, který se přihlásí na svůj počítač v práci, se totiž na internetu objeví zelená tečka, která symbolizuje jeho pracovní nasazení. Hlinečákům tak odpadá často úmorné obvolávání sekretářek a dalších pracovníků hlinecké radnice s dotazy, zda je požadovaný člověk zrovna přítomen. Existuje něco takového i v Chrudimi? Neplánuje se radnice druhého největšího města Pardubického kraje inspirovat nápadem kolegů z podstatně menšího Hlinska? Nejspíš ne.

„Podle zákona o svobodném přístupu k informacím vám nemohu odpovědět,“ říká mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. Naráží tak na znění zákona, který nenutí úředníky placené z našich daní odpovídat na dotazy týkající se budoucích rozhodnutí. Je tedy jasné, že „zelené puntíky“ na chrudimském webu nenajdete. Přesto Drašnarová dodává: „Pro vaši informaci, úředníci městského úřadu používají docházkový systém už od roku 2003, který zahrnuje čipovací zařízení,“ doplňuje mluvčí.

Chrudimákům tak nezbývá, než tiše závidět šťastnějším obyvatelům Vysočiny a dál vytáčet telefonní čísla městských úředníků a utrácet za to svoje těžce vydělané peníze.

Chrudim - Historický úspěch zaznamenal v letošní sezóně chrudimský tým rugby. Dne 3. 11. 2013 odehrál úspěšný finálový zápas proti Hradci Králové a po výhře v celé Divizi s jednoznačným náskokem připsal vítězství v duelu nejdůležitějším. Hradecké porazil 30:0 a mohl začít slavit!

Zápas se odehrál na chrudimském stadionu v Průhonech. Za chmurného počasí Chrudim zvítězila a připsala si titul mistr 2. Divize CZRLA (Czech Rugby League Associations) a tím postoupila do první ligy!

Chrudimi se od začátku vedlo velmi dobře a herní převaha byla znát od prvních chvil zápasu. Vynikající útok podpírala skvěle sehraná obrana, jež nepropustila žádného z hradeckých hráčů a nedala tím soupeři šanci skórovat. Rojníci předváděli špičkové skládky a spojky vytvářely atraktivní hru, kdy se domácí dostávali do útoků po krajích hřiště.

Již v poločase Chrudim vedla 18:0 a bylo zřejmé, který tým na hřišti dominuje. Druhá půle jen potvrdila převahu domácích a ukázala, že do první ligy postupuje tým RLC Angels Chrudim zcela oprávněně. Celková finálová výhra se ustálila na číslech 30:0!

Velikým uznáním pro chrudimské rugbisty bylo předání poháru předsedou australského klubu South Sydney Rabbitohs panem Johnem Hutchinsonem, jež nám zároveň vyřídil pozdravy od majitele klubu, známého herce Russela Crowa (Gladiátor, Čistá duše,…). Poděkovat bychom chtěli všem divákům a fanouškům RLC Angels Chrudim za jejich přízeň! Děkujeme Vám!

RLC Chrudim Angels -  RLC Slávia Hradec Králové 30:0

Položení (trye): Miroslav Pavlík 1x , Zbyněk Horník 1x , Matěj Pecina 1x ,Vít Čáslavka 2x , Marek Pluhař 2x.

Foto: Jakub Novotný

Chrudim - Poškozená zeď židovského hřbitova, na kterou spadl přerostlý strom, už opět stojí. V pátek ji totiž znovu vybudovali pracovníci chrudimské stavební firmy Plaster. Sousední křesťanský hřbitov takové štěstí zatím nemá.

[[img:chrn_fullwidth:5397:Zeď už je na místě, oprava byla hotová za chvilku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Oprava stála necelých dvacet tisíc korun. Zajímavostí je, že stavebníci museli mít na žádost Židovské obce po dobu prací všichni na hlavě pokrývku a museli se zdržovat jakýchkoliv hlasitých projevů. I tak to nebylo na překážku a dělníci byli už za několik hodin s prací u konce. To sousední hřbitov u svatého Václava, jehož zeď dopadla stejně a je poškozená dokonce ještě víc, si zatím musí na nezbytnou rekonstrukci počkat. Donedávna zde skrze obrovskou díru pronikali mezi hroby dokonce psi, kteří si zdejší pomníky značkovali. S tím je ale nyní konec, protože zeď provizorně nahradilo pletivo a několik dřevěných tyček.

[[img:chrn_fullwidth:5396:Pletivo zabrání psům v pronikání na křesťanskou nekropoli u svatého Václava.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hřbitov i zeď patří přitom chrudimskému arciděkanství, které však nemá prozatím peníze na opravu k dispozici. Město mu proto vypomůže dotací, kterou 11. listopadu musí na svém zasedání ještě „posvětit“ městští zastupitelé. Její výše má přesahovat 113 tisíc korun, a arciděkanství ji vrátí poté, co mu bude proplacena pojistka.

Parlamentní volby jsou za námi, ale vášně neopadly. To proto, že strana, která se před volbami pasovala na jedinou jednotnou sílu, která je prý schopna vést tuto zemi, zažila puč, který v plné nahotě ukázal její názorovou roztříštěnost. Především ale obnažil krutou pravdu, kam až jsou někteří politici schopni zajít, když zatouží po moci. A nemusíme si přitom vůbec dělat iluze, jestli jde zrovna o Slávka nebo Michala. Oba totiž po ní lační naprosto stejně.

Z politiky se dávno vytratily morální autority, které ve většině dávají přednost vlastní profesi před službou národu, protože o službu už dávno nejde, nýbrž o pravidelné přerozdělování ukořistěného teritoria a našich společných peněz. To už ale asi ví každý, kdo umí počítat alespoň do deseti. A právě tato smutná skutečnost vábí do politiky stále větší "nýmandy", kteří se buď nejsou schopni sami uživit, anebo trpí mindráky méněcennosti, a tak se snaží ostatním ukázat, že patří také do "VIP smetánky".

Pokud se budeme držet hesla: "Bližší košile, než-li kabát," pak se dobře porozhlédněme v Chrudimi, kdo všechno už tu "dělá do politiky". Jeden příklad za všechny - chrudimská ODS, která byla ve svých počátcích plná silných person a osobností, je dnes bezejmennou partou, která si nedokázala vychovat odpovídající nástupce. Tato strana disponovala kdysi starostou, ředitelem nemocnice, ředitelem gymnázia a dalšími, kteří po více než patnáct let určovali ráz tohoto města. Ale kde teď všichni jsou? Pokud se totiž začne myslet víc na sebe než na blaho alespoň vlastní partaje a potažmo města, je to pak stejné, jako když necháte rozsvícené světlo a otevřete okno. Také vám dovnitř vlétne spousta havěti a neřádu.

A přesně s tímhle se v současnosti potýkáme víc, než jsme schopni si mnozí připustit - s průměrnými lidmi, kteří chtějí být najednou vrcholovými manažery v čele této země nebo radnice, a řídit naši zemi, naše město, naše životy. Kandidátky jsou přeplněné přehnaně ctižádostivými lidmi, kterým zpravidla chybí životní i profesní zkušenosti, mají čerstvě po škole, anebo naopak je jejich vzdělaní velmi diskutabilní a dohánějí ho pak na úkor práce v orgánech, kam byli zvoleni, a ještě mnohdy prapodivným způsobem. Tito egomaniaci, mamánci a sebestřední floutci nás potom "krmí" svými "rozumy" a leckdo jim za to pak z recese dá ve volbách svůj hlas, jen aby se jich zbavil.

Takhle nějak začíná sebedestrukce společnosti. Nejsme odpovědní sami k sobě ani k celku a produkujeme stále více politického "odpadu". Přitom právě doma v komunálních volbách máme možnost každý odevzdaný hlas pečlivě zvážit a odevzdat ho například tomu, kdo požívá všeobecné vážnosti, hovoří za něho životní i pracovní úspěchy, má nadhled, charisma, je schopen manažersky řídit město nebo svěřený resort. Tzn., že se jeho úspěšnost nepočítá podle množství prázdných slov, které vypustil do éteru. A pokud se takovému člověku do politiky příliš nechce a známe ho, máme mu projevit důvěru a sami ho pobídnout, aby převzal zodpovědnost namísto těch, kteří jsou stále nespokojení, v životě se jim příliš nedaří a dávají to hlasitě najevo nejrůznějšími požadavky, i když jdou často proti zdravému rozumu. Vrcholem všeho je pak jejich chameleonství, protože jsou schopni kvůli tomu klidně i několikrát v krátkém čase změnit svůj stranický dres, jen aby dosáhli svého, což o lecčems také vypovídá. Právě v Chrudimi není takových lidí málo.

Tuto pozvolnou anarchii je tedy třeba zastavit, a to tím, že budeme zodpovědnější a najdeme si vždy před volbami chvíli čas na to vybrat si své kandidáty - klidně i napříč celým politickým spektrem, protože doma se na politiku příliš nehraje, neboť práce je třeba. Politikaření nás neuživí. A jakmile začne takové síto na komunální úrovni efektivně fungovat, pak se přestane postupně stávat, že se do Poslanecké sněmovny dostanou lidé, o nichž jsem výše hovořil - lidé, pro něž je osobní prestiž víc než služba, pro kterou se nechali zvolit.

Chrudim - Městské kino se dočká po vcelku nákladné rekonstrukci opětovného promítání, a to i těch nejnovějších filmů. Pro návštěvníky to ale bude současně znamenat, že si budou muset za tento "luxus" připlatit o něco navíc, než byli doposud zvyklí. Ceny vstupného se totiž o něco zvýší. Mnozí Chrudimáci teď brblají, že se raději vypraví do blízkých Pardubic, které nabízejí nepoměrně vyšší komfort za prakticky stejnou cenu.

Cena vstupného v Chrudimi se zvýší ze současných 70 korun na necelých devadesát u představení ve formátu 2D. Vyšší rozlišení a prostorový obraz v 3D pak přijde na 130 korun. První představení se přitom bude promítat v sále s kapacitou 140 diváků už 20. listopadu. Rekonstrukce kina vyšla na 950 tisíc korun a platí ji Chrudimská beseda s pomocí města. To poskytlo Besedě ze svého investičního fondu dotaci. Během prací na modernizaci zastaralého prostoru došlo vzápětí k výměně plátna, zvukového systému a zakoupen byl i nový digitální projektor. Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), zodpovědný ve městě za kulturu, sliboval za tyto peníze před rekonstrukcí rovněž větší pohodlí, než které nabízejí zastaralé dřevěné sedačky, a tak se nechme překvapit.

Radnice si od rekonstrukce kina slibuje také větší využití všech jeho prostor, ať už jde o oblíbené přenosy opery z celého světa, nebo unikátní filmové projekty filmového klubu, které navštěvuje mnoho místních milovníků filmařiny ne zrovna tradičního rázu. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužil rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že jde o tradiční historický průchod v této části města," říká Čechlovský. Na příští rok je pak podle něj naplánováno další, prozatím tajemné překvapení, protože si Městské kino připomene už sto let od svého založení v roce 1914.