Chrudim - Radnice uspořádala ve velkém sále Muzea veřejnou prezentaci a obhajobu místní agendy 21. Místo jindy určené k tanci a hudbě tak zaplnili především městští úředníci a politici místní samosprávy, protože občanů přišlo jen velmi málo. Nebylo divu, mnohým je totiž náplň tohoto projektu nesrozumitelná a má i řadu kritiků zejména mezi opozičními zastupiteli, kteří jej považují spíše za abstraktní aktivitu, než za projekt s praktickým dopadem na město.

Místní agenda 21 je podle naučné Wikipedie „program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Je věnována místnímu rozvoji, povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a zájmu o kulturní život měst a obcí. Jedná se například o tyto aktivity: obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná turistika, péče o krajinu, výsadba stromů, údržba parků...“ Většina Chrudimáků si však pod ní představí spíše program Zdravé město, jenž je jeho součástí a za který vedení radnice posbíralo v různých koutech světa, včetně exotických destinací, nejrůznější ocenění za to, jak třídí plasty, ochraňuje čolky či revitalizuje bývalé mlýnské náhony.

[[img:chrn_fullwidth:5245:Prezentace projektů po obvodu velkého sálu Muzea prakticky nikoho nezaujala.  Foto: Chrudimské noviny]]

Setkání jako tradičně zahájil známý propagátor Zdravého města a agendy 21, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který hned na úvod vyjádřil naději, že díky činnosti expertů budou moci jednou naše děti přijmout prostředí města alespoň v takovém stavu, jaký vidíme kolem sebe dnes. Starosta si dále pochvaloval výbornou spolupráci radnice a neziskovek. „Nechceme dělat chytré, ale nikdy jsme si to, co se povedlo, nenechávali pod polštářem,“ řekl starosta Řezníček s tím, že mu jako bývalému skautovi může běžný obyvatel města bez obav věřit. Kde ale za komunistické normalizace skauta navštěvoval, se už od něho přítomní v sále nedozvěděli. Stejně tak jím zůstala nezmíněna kritika, která se často snáší na jeho hlavu v souvislosti s poměrně nákladnými cestami do zahraničí, kam létá vždy spolu s doprovodnou delegací přebírat za město nejrůznější ceny, vázy a diplomy.

[[img:chrn_fullwidth:5244:Velký sál Muzea se plnil lidmi jen velmi pomalu a žádný velký zájem o tuto akci se nekonal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Štafetu u mikrofonu poté převzala starostova "pravá ruka" v místní agendě 21 a koordinátorka Zdravého města Šárka Trunečková, kterou vzápětí vystřídali šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, či ředitel Městských lesů Zdeněk Odvárka. Všichni zde za všeobecné konzumace chlebíčků a koláčků prezentovali činnost svých odborů a popsali též plány, které mají do budoucna. Jelikož ale začalo být asi po dvou hodinách zřejmé, že proud slov jen tak neskončí, začali se mnozí přítomní občané raději ze sálu pomalu vytrácet. A protože ani závěrečná diskuze nepřinesla žádné vzrušení nebo polemiku nad nějakou koncepcí či plánem městských úředníků, bylo setkání ukončeno. 

Obsah úterní veřejné prezentace a obhajoby místní agendy 21 tak v podstatě nahrál kritikům tohoto projektu, kteří jej označují za příliš ambiciózní a přitom prázdný, protože se podle nich jen velmi těžko zjišťuje, co se městu vlastně v této oblasti povedlo.

Chrudim - Unikátní metodu scanování soch zkoušejí v těchto dnech v Muzeu barokních soch studenti Střední průmyslové kamenické a sochařské školy Hořice. Pomocí speciálního 3D scaneru zde vytvářejí síť, jež umožňuje věrně reprodukovat mistrovská barokní díla na 3D tiskárně. A nejen to. Z pořízené fotobanky umí toto v České republice ojedinělé zařízení později kdykoliv pomoci vyrobit poměrně levně naprosto přesnou repliku zničené, poničené či odcizené sochy, což byl také jeden z původních záměrů autorů muzea, kteří zde počítali s odborným pracovištěm, jež by pomohlo provoz muzea samofinancovat a zatraktivnit zdejší expozici soch.

Jenže nic takového se tu nekoná a nejspíš ani konat nebude, neboť město nevyvíjí v tomto ohledu vůbec žádnou aktivitu, což budí mezi zástupci sochařské školy rozpaky. Ještě před samotnou ukázkou toho, co unikátní metoda ve skutečnosti umí, vyvolali totiž, jak jsme tu zaslechli, jednání s neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), který má kulturu a památkovou péči ve městě "pod palcem" a který vede pracovní skupinu, jež si předsevzala uvést život v muzeu po prvotních nezdarech do normálu, aby ho s možnostmi ojedinělého zařízení seznámili. Čechlovský však zástupce školy pouze zdvořile vyslechl, aniž by se k nabídce na výhodnou spolupráci blíže vyjádřil. Když byl potom pozván na samotnou prezentaci unikátní metody v muzeu, vůbec nepřišel a ani se z akce neomluvil. A tak, aby prezentace nevyzněla pro město ostudou, podařilo se na poslední chvíli alespoň zajistit účast starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5240:Každou sochu je třeba nejprve pokrýt malými body, jimiž se scaner potom řídí a dokáže vytvořit z postav světců naprosto stejné dvojníky, které nakonec uloží do fotobanky. Na základě toho je pak kdykoliv možné sochu znovu za poměrně nízkých nákladů vyrobit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Avšak i v tomto případě šlo spíše o zdvořilostní návštěvu zástupců radnice, než o opravdový zájem města vrátit projektu Muzea barokních soch jeho původní lesk, který zaslouženě sklidil mezinárodní uznání za svou neotřelou koncepci, z jejíž celkové mozaiky dnes zůstaly už jen ojedinělé střípky. Není proto divu, že se stává postupně divácky neatraktivní a statické, a zatím nikdo z nástupců odvolaných autorů nedokázal muzeu vdechnout jeho původní náboj, s jakým vznikal. A tak se o to nyní na chvíli pokusili studenti hořické průmyslovky pod vedením dílenského učitele Milana Danihelky, kteří podle všeho po sobě v muzeu zanechají alespoň malý otisk toho, co s pomocí nejmodernější techniky dovedou.

[[img:chrn_fullwidth:5238:Takhle vypadá scaner, když právě odpočívá a studenti mají pauzu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rádi bychom zpřístupnili některé z našich exponátů i zrakově postiženým, pro něž by vytvořené plastové kopie, takzvané haptické modely, mohly být cestou jak poznávat to, co jim vinou postižení doposud zůstává tajemstvím,“ popisuje budoucí možné plány s využitím unikátního 3D scaneru z Hořic kurátorka muzea Štěpánka Gottwaldová. Dalším nápadem je podle ní vytvářet libovolné předměty, protože 3D tiskárna, která je součástí scaneru, umí nanášením tenkých vrstev na sebe vytvářet libovolné předměty. Problémem pro ni nejsou třeba obroučky brýlí nebo dokonce zmenšené modely vystavených soch. Zda ale bude na tyto návrhy chrudimská radnice slyšet, není zatím zřejmé, protože celý záměr provází namísto původních ambicí rozpačité mlčení.

Chrudim - Dalšího zlepšení životního prostředí se mají dočkat obyvatelé největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Nevznikla zde sice další parkovací místa, jak by si místní ve většině přáli, ale hřiště pro venkovní aktivity dětí.

Jeho pořizovací cena přišla na bezmála jeden a půl milionu korun a postavila ho liberecká firma Tewiko systems na základě dva roky staré studie zpracované architektem Miloslavem Jelínkem. V ní se nacházelo i současné vymezení hřiště jako trojúhelníku. Ze severní strany hrací plocha přiléhá k chodníku, z jižní je v současnosti travnatá plocha, kterou má podle studie obklopovat náměstíčko - pobytové místo s lavičkami. Jde přitom o místo, které na sídlišti akutně chybí stejně jako další parkovací místa.

[[img:chrn_fullwidth:5221:Dětské hřiště za takřka půldruhého milionu září momentálně uprostřed sídliště U Stadionu novotou. Starousedlíci se však obávají, že brzy vezme za své a podlehne vandalům.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na ploše 35 x 35 x 50 metrů tak vznikla pyramida z provazů s výškou šest a půl metru. Její součástí je lanový most, skluzavka a dopadová plocha z pryže. Podobná lanová pyramida se nachází na hřišťátku u Michalského parku nebo ve vnitrobloku domů v Revoluční ulici. Do celkové kompozice dětského hřiště byly začleněny i stávající stromy, které jsou použity jako nosníky pro lanovou houpačku, dřevěnou kladinu, ručkovací prvek, pohyblivou kládu a balanční lanové prvky s dopadovou plochou z dřevěné štěpky.

[[img:chrn_fullwidth:520:Trafo stanice, která s novým dětským hřištěm sousedí, dostává pořádně zabrat. Už celé roky slouží jako vhodné přístřeší pro nejrůznější dýchánky mládežníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Životnost nového hřiště prověří až čas. Už teď je ale jasné, že dostane docela zabrat od mládeže, která si u bývalé trafo stanice dává pravidelná dostaveníčka provázená kouřením cigaret či šlukováním marihuany a popíjením alkoholických nápojů. Lze v této souvislosti připomenout osud pískoviště v Topolské ulici za prodejnou Albert, který je více než výmluvný.

Můj postřeh bude tentokrát krátký. Zajímalo by mě totiž, kdo řídí a vyhodnocuje bezpečnostní koncepci města, pod kterou mimo jiné spadá městský kamerový systém, a zda má město vůbec představu, jakou cestou se chce v této problematice do budoucna dál ubírat. Přijde mi totiž nelogické, že už takřka tři roky nefunguje na střeše bytového domu v Havlíčkově ulici jedna z kamer, která snímá (nebo lépe řečeno snímala) prostor kolem nákupního střediska Kateřina (Borzna), křižovatku ulic Havlíčkova a Palackého, kostel sv. Kateřiny nebo zdejší parkoviště, tedy místa, která patří ve městě k absolutně nejfrekventovanějším a je zde tudíž předpoklad, že tu bude docházet k mimořádným událostem daleko častěji než jinde. Na druhé straně se přitom radnice nezapomněla nedávno pochlubit, že pořídila za společné peníze v pořadí už pětadvacátou kameru, kterou tentokrát nechala nainstalovat pro úzkou skupinu sportovců ve skateparku vedle zimního stadionu. Sportovci mi jistě prominou, ale je to zhruba tak stejné, jako kdybyste si nechali zabezpečit dům, ale kamerou snímali jen psí boudu.

Nemohu se tedy v daném případě zbavit dojmu, že jde ze strany města o nekoncepční průšvih, když neumí takřka v nejexponovanější lokalitě ochránit majetek svých občanů s pomocí kamery, protože ji nedokáže za celé tři roky zprovoznit. Vychází mi z toho jediné - buď vedení radnice šetří na nepravém místě a rozhazuje tam, kde to není právě akutní, protože jsou spokojení sportovci oddanými voliči určitých komunálních politiků v městské radě, anebo je bezpečnostní situace města řízena nahodile bez jakékoliv uvážlivé koncepce lidmi, kteří nejsou v dané oblasti odborníky. Nedovedu si totiž představit, že by Městská policie v Chrudimi chybějící kameru po vedení města neurgovala, když je dokáže 24 hodin denně informovat o stavu místa, které patří ve městě k tranzitním. Z tohoto případu je víc než zjevné, že se chrudimská komunální politika stále řídí více osobními zájmy jednotlivců než prospěchem nás všech a že je nekoncepční takřka ve všech oblastech, tedy i pokud jde o oblast bezpečnosti ve městě.

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je momentálně ve městě zodpovědný za dopravu, uvedl, že už se zpětně nedá dohledat, kdo z jeho předchůdců ve vedení chrudimské radnice má na svědomí, že zmizel z původního projektu silničního obchvatu sjezd u Medlešic. V původním konceptu totiž namalován byl a Trávníček byl tenkrát u toho. Kde jej ale nechal z plánů vygumovat, je teď záhadou.

„Ano, mohu potvrdit, že požadavek na zrušení výstavby sjezdu u městská části Medlešice skutečně přišel od tehdejšího vedení města,“ potvrzuje nedávná slova ředitele pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Bohumila Vebra místostarosta Trávníček.

„Snažil jsem se samozřejmě zjistit, kdo tento pokyn vydal - zda se jednalo o přímé vedení radnice, nebo snad za vším stojí některý z úředníků, ale ničeho jsem se nedopátral. Dokumenty, které by ukazovaly na viníka, podle všeho vůbec neexistují. Ani ŘSD, ani šéf odboru dopravy na městském úřadě Martin Klimek je nemají,“ krčí rameny neuvolněný místostarosta, který je zastáncem vybudování sjezdu u Medlešic. Sám se totiž na tomto konceptu před lety jako dřívější místostarosta podílel, než s ním tehdejší starosta Ladislav Libý (ODS) a místostarosta Petr Řezníček (SNK-ED) vypověděli koaliční spolupráci.

Trávníček ale jedním dechem dodává, že už v současné době nelze sjezd postavit, protože je na všechno příliš pozdě. „Jakmile je stavba zahájena, těžko klást takovéto požadavky. Chápu obavy podnikatelů v průmyslové zóně Sever a též i obyvatel sídliště na Legumě. Zásobování pro ně bude komplikované,“ dává místostarosta za pravdu nespokojeným občanům, kteří budou mít sice obchvat na dohled, ale ve skutečnosti se k němu budou dostávat jen velmi složitě. Alespoň tedy do doby, než bude obchvat v další etapě rozšířen na čtyřproudovou silnici a spolu s tím vybudován i uvedený sjezd, což může klidně trvat celá desetiletí.

[[img:chrn_fullwidth:5198:"Viníka dnes už dohledat nelze," stěžuje si Jaroslav Trávníček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Řešení přitom bylo podle Jaroslava Trávníčka jednoduché. „Nač rušit celý sjezd, když se dala situace řešit jednoduchou značkou? Je mi jasné, že zde vznikly obavy, aby si kamiony nekrátily cestu přes město místo využívání trasy obchvatu. Ale to se přece dalo regulovat dopravním značením, jež by umožnilo na sjezdu opouštět obchvat pouze vozidlům do tři a půl tuny. Zásobování, které se děje převážně dodávkami a osobními auty, by tak mělo pohodlný přístup do Pardubické ulice i průmyslové zóny,“ uzavírá neuvolněný místostarosta.

Obdobně chtěl tuto situaci řešit i současný zastupitel a bývalý městský architekt Karel Thér (Volba pro město), kterého nyní paradoxně nařkl z chybějícího sjezdu u Medlešic starosta Řezníček. Chystáme proto na tohle téma s Karlem Thérem obsáhlý rozhovor, v němž se bude mimo jiné vyjadřovat jak k chybějícímu sjezdu z obchvatu směrem do Pardubické ulice, tak k příčinám vzniku horkovodní "slavobrány" v Dašické ulici nebo neochotě města bojovat za ekolávky nad obchvatem podél sídliště Na Větrníku, za jejichž studii předtím utratilo nemalé peníze. Zkrátka, mluvit se bude o všem, o čem se na webu města, který se věnuje výstavbě obchvatu, nic nedozvíte. 

Chrudim - Další kruhový objezd vzniká právě v těchto dnech z podnětu neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) na frekventované křižovatce U Guláška. Nutno dodat, že se zde na něj čekalo dlouhé roky, protože nepřehledná křižovatka hrozila zejména ve směru od sídliště U Stadionu co chvíli nebezpečnými kolizemi. Navíc se tu vytvářely dlouhé kolony aut, kterým bránil hustý provoz vjet z vedlejší na hlavní silnici.

Místostarosta Trávníček spěchal na instalaci tohoto "kruháku" také s ohledem na výstavbu první etapy silničního obchvatu města, která svede těžkou nákladní dopravu ve směru od Pardubic podél Family centra a chrudimské nemocnice právě do těchto míst, odkud bude pokračovat dál na Slatiňany. Pokud by zde nová křižovatka nevznikla, mohly by tu podle Trávníčka nastat daleko větší komplikace než nyní. Rozptyluje tak zároveň obavy některých Chrudimáků, podle nichž další kruhový objezd dopravu ve městě ještě více zahustí. Naopak, úkolem této křižovatky bude průjezdnost městem motoristům usnadnit.

[[img:chrn_fullwidth:5200:Budování nového kruhového objezdu U Guláška nijak nebrání plynulosti dopravy. Stavebníci ani motoristé si zde nepřekážejí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Původně jsme chtěli, aby objezd vznikl až po vybudování obchvatu, ale nakonec vše dopadlo jinak. Protože ale situace, především pro ty, kdo přijížděli od nemocnice, byla U Guláška dlouhodobě neúnosná a auta zde čekala ve špičce i několik minut, rozhodli jsme se stavbu uspíšit,“ vysvětluje Jaroslav Trávníček. „Současné řešení se zdá být lepší než třeba světelná signalizace,“ doplňuje neuvolněný místostarosta, který se nám snažil objasnit všechny podrobnosti přímo na stavbě kruhové křižovatky.

[[img:chrn_fullwidth:5202:"Dopravní situace by se tu měla podstatně zlepšit," říká duchovní otec celého projektu, místostarosta Jaroslav Trávníček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Projektantská cena projektu kruhového objezdu se pohybuje okolo pěti milionů korun, ta vysoutěžená bude ale nižší. Z hlavy však cifru Trávníček nevěděl, ale přislíbil ji od městských úředníků zjistit. Většinu ceny přitom zaplatí investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), protože jde o silnici první třídy. „Stavět se začalo ve středu druhého října a hotovo bude třicátého listopadu. Diskuze o přeložkách inženýrských sítí tedy posunuly startovní výstřel akce o čtrnáct dní,“ pokračuje Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:5201:Průjezd stavbou neomezuje ani velká auta, natož techniku hasičů jako v tomto případě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Během rozhovoru s místostarostou stačil kolem několikrát projet po kolejích i osobní vlak a přestože se doprava pokaždé na chvilku zastavila, už za několik okamžiků se zase bez problémů rozjela. Obavy některých šoférů se tak ukazují jako liché. Bez zbytečného lelkování se dá totiž kruhovým objezdem projet plynule, aniž je třeba zvýšené pozornosti. Lze tedy předpokládat, že se většina motoristů na novou situaci velmi rychle adaptuje a bude "kruhákem" projíždět stejně suverénně jako na jiných kruhových objezdech v Chrudimi.

Chrudim - Příznivci chrudimského letního kina bijí na poplach. Podle jejich neoficiálního mluvčího Richarda Herbsta totiž hrozí, že po první fázi přestavby areálu na parkoviště dojde k postupné demolici tohoto reliktu dob dávno minulých. Podrobné plány města v této lokalitě budou ale známé až po zveřejnění nového územního plánu. Ještě v minulém volebním období se zde přitom počítalo s multifunkčním prostorem, který by sloužil k parkování aut, kultuře a odpočinku.

A právě tato studie, která se snažila nalézt pro skomírající areál nové využití a kterou již město zaplatilo, bude využita zatím jen z jedné poloviny k vybudování potřebného parkoviště pro zázemí Muzea, které provozuje Chrudimská beseda. Během této první etapy má především dojít k posunutí promítací kabiny, která bude muset ustoupit parkovišti. Právě absence míst pro parkování znemožňuje v Muzeu konání větších akcí kongresového charakteru, a tak se pochopitelně mezitím chopili této výdělečné aktivity ve městě soukromníci, jako například firma Homa holding v hotelu Bohemia, která se zde chystá otevřít nové kongresové centrum. Problémy s parkováním mají však návštěvníci Muzea pravidelně a nemají kde svá vozidla odstavit. Důkazem toho je tradičně přeplněná Lázeňská ulice, a to už od svého počátku až k budově Telecomu.

[[img:chrn_fullwidth:5195:Bude posunutí promítací kabiny opravdu znamenat začátek konce letního kina? Foto: Chrudimské noviny]]

Richard Herbst na jedné straně připouští, že by mohlo ke zmenšení hlediště dojít, na druhé však burcuje, že posunutí promítací kabiny bude ve skutečnosti prvním krokem k celkové demontáži zdejší promítací plochy a tím dojde i k zániku jednoho z posledních letních kin v Pardubickém kraji. Význam svých slov se přitom snaží opřít o petici, kterou uspořádal, a pod kterou se podepsalo více než tři tisíce lidí. S tím však ostře kontrastuje letošní návštěvnost letního kina. Přestože mělo kino díky počasí přímo ideální podmínky pro svou činnost, přišlo se od června do poloviny září podívat na každý film v průměru jen 45 diváků, takže k žádnému markantnímu navýšení návštěvnosti oproti dřívějšku nedošlo. A právě tento divácký nezájem o letní kino v Chrudimi nahrává kritikům, kteří Herbstovu petici zpochybňují a tvrdí, že nereprezentuje názory Chrudimáků, ale z větší části spíše obyvatel z okolních obcí.

[[img:chrn_fullwidth:5193:Pro lepší představu - průměrná návštěva jednoho představení se letos hravě vměstnala do jedné řady v amfiteátru kina. Na co tedy udržovat tak velké a zároveň prodělečné hlediště?  Foto: Chrudimské noviny]]

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že stávající kapacita zastaralého letního kina za Muzeem je v době pokročilé komunikační techniky nepatřičným luxusem, který si nemohou dovolit i daleko větší města, než je Chrudim, a že je zbytečné promítat v něm čtyři dny v týdnu, jako tak činí občanské sdružení MaChr, reprezentované Herbstem, jež si areál od města už nějaký čas pronajímá. Nakolik je to pro městskou kasu výhodné, je otázkou. Stejně tak se nabízí otázka, kde jsou tisíce lidí podepsaných pod peticí, které ve skutečnosti provoz letního kina vůbec nezajímá, protože sem ani jednou nevážili cestu. A to ani přesto, že se MaChr chvályhodně snaží oživit areál doprovodnými akcemi, jako jsou bleší trhy, netradiční festivaly nebo diskotéky. Jedinou reakcí na tyto aktivity tak zůstávají stížnosti lidí na hluk, který se z areálu nezřídka šíří po 22. hodině do nejbližšího okolí a stížnostmi se tak musí poměrně často zabývat městská policie.   

[[img:chrn_fullwidth:2774:Takhle se parkuje každý den v Lázeňské ulici u letního kina. Na první pohled je evidentní, že zde scházejí parkovací kapacity a že je tento stav dál neudržitelný.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není proto divu, že se město začalo znovu poohlížet po původní zpracované koncepci a prozatímně, jak je pro současné vedení radnice charakteristické, ji opatrně rozložilo na etapy. V té první má přitom přijít na řadu vybudování nového parkoviště, které za koncepční považuje například starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž se odkazuje na Richarda Herbsta, který prý s tímto záměrem už předběžně souhlasil. I po tomto zásahu zůstane totiž kapacita hlediště větší, než jsou jeho současné potřeby, a to čtyři sta míst.

[[img:chrn_fullwidth:5196:Město filmu - Karlovy Vary vlastní podobný areál letního kina jako Chrudim. Ještě donedávna připomínal spíše hájenství veverek a ptactva, protože byl léta zanedbaný. Jeho existenci zachránil až filmový festival, kterému scházely volné kapacity pro diváky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaký ale bude další osud "leťáku", se zřejmě rozhodne v listopadu, kdy by se měl začít projednávat na schůzi zastupitelstva návrh nového územního plánu města. Bude totiž hodně záležet na tom, zda bude plán na dosluhující areál i nadále pamatovat, anebo z něj bude letní kino vyškrtnuto a nahrazeno multifunkčním prostorem. Na příštím zastupitelstvu se tak dá očekávat i hojná účast příznivců MaChru, vedených Herbstem, kteří se budou snažit zachovat "staré pořádky" za Muzeem stůj co stůj. Bude tedy záležet na postoji jednotlivých zastupitelů, zda konečně najdou odvahu tento dlouho odkládaný problém řešit, anebo podlehnou často emotivním argumentům malého sdružení, které si usurpuje právo hovořit za celou chrudimskou veřejnost. Čím déle zůstane stav dosluhujícího areálu zakonzervován, tím více na něj budeme všichni doplácet.

Chrudim - Čím jiným bude žít následující víkend celé město než oslavami Gymnázia Josefa Ressela (GJR)? Ať už patříte mezi jeho tisíce absolventů, nebo nepatříte a přesto znáte někoho, kdo má tento vzdělávací ústav za svou almu mater, přijďte zavzpomínat.

Též jsem kdysi dělal přijímací zkoušky, ale protože se mi na gympl nechtělo, nenapsal jsem odpovědi zrovna správně. Dnes neříkám tak, ani tak. Všichni jistě považujeme období studia na střední škole za něco, čím končí dětství a začíná dospělost - zelená a nezralá jako mnohá z podzimních jablek. Už od pátku ode dvou hodin odpoledne bude zdejší budova gymnázia otevřena pro veřejnost a vy si tak můžete přijít prohlédnout, jak se za ty roky od vaší maturity změnila. Nezapomeňte přitom navštívit občerstvovnu! Od šesti večer pak proběhne týž den v R Klubu v Chrudimi Minifestival studentských kapel.

[[img:chrn_fullwidth:2357:Ředitelka GJR Chrudim Klára Jelinková zve všechny na velkolepé oslavy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Program je v sobotu 5. října je následující: od devíti do 16 hodin je otevřena budova gymnázia a v ní kavárnička, kde je možné si zakoupit malé občerstvení, posedět a popovídat. V prostorách školy bude instalována také výstava tabel a prezentovány dokumenty, fotografie a další materiály ze života současných i minulých studentů. V deset dopoledne se můžete zúčastnit slavnostního otevření zrekonstruovaného sálu školy, zatímco v jednu odpoledne je v plánu shromáždění absolventů, studentů a učitelů před Divadlem Karla Pippicha. Ve 14 hodin se v Divadle Karla Pippicha uskuteční akademie. Lístky si bude nutné rezervovat na stránkách Chrudimské besedy. Od pěti odpoledne pak absolventi "gymplu" zaplní chrudimské restaurace a hospody. Budou přitom vzpomínat na spolužáky, kantory a časem i na uhlazené příhody ze školních lavic.

Nedělní program zahájí v půl deváté ráno mše svatá v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a od devíti do dvanácti můžete opět zavítat do budovy školy a posedět v kavárničce. Jako doprovodný program bude v průběhu akademie ve vestibulu Divadla Karla Pippicha k dispozici výstava studentských prací.

V sobotu 5. října se rovněž pořádá Pochod generací. Sraz je od devíti do desíti hodin ráno před krytým plaveckým bazénem. Přímo na místě vám sličné budoucí sestřičky změří krevní tlak, cholesterol či glykémii. Cílem trasy bude nedaleký Škrovád, takže se účasti nemusí bát ani maminky s kočárky.

Bramborová sobota je připravena ve skanzenu na Veselém Kopci. Co jiného zde můžete ochutnat než speciality z brambor - plodiny, která pomohla eliminovat hladomory. Zda bude na místě probíhat i instrukce, kterak z brambor vyrobit tu nejjemnější vodku, se mi zjistit nepodařilo. Případné bližší informace proto uvítám v diskusi pod článkem.

Výstava z historie města k 695. výročí první písemné zmínky o městě Nasavrky nabízí ohlédnutí za dávnou minulostí Nasavrk, zdejším odbojem v době II. světové války, historií Sokola, dnešního Středního odborného učiliště včelařského, ale také fotografie starých pohlednic a z různých akcí konaných v Nasavrkách. O víkendech bude otevřeno pouze od 13 do 17. hodin!

V sobotu ve tři hodiny odpoledne si také můžete namalovat loutku na tričko. Tradiční workshop pořádá chrudimské Muzeum loutkářských kultur.

Pokud toužíte po klidném dni bez civilizace, zkuste přírodu v okolí Kubíkových dubů u Třemošnice. Nezapomeňte přitom sbírat šípky, které se letos skutečně urodily a jsou vynikající jak sušené na čaj, tak i přiložené třeba do konzumního lihu jako nevšední šňaps pro zahřátí. A že ho podle všeho letos v zimě budeme potřebovat!

Knihou, kterou tentokráte doporučuji, jsou Lovcovy zápisky od Ivana Sergejeviče Turgeněva. Podařilo se mi ji koupit ve výprodeji, který pořádala chrudimské knihovna. Povídky, jež přispěly ke zrušení nevolnictví v matičce Rusi, by měl znát každý.

Gaudeamus igitur!

"Hoďte granát, ona vždycky nějaká krev vystříkne." Zhruba takovou taktikou se řídí už hezkých pár let městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) v chrudimské politice a dá se říct, že mu dlouhodobě vychází. Jak jinak si vysvětlit, že jsou jeho "výkřiky" často medializovány, což v důsledku vytváří dojem, že je Málek aktivní. Nutné je se ale ptát, co tato aktivita našemu městu přináší. Podle mne až na humbuk, o který Málkovi jde a který rozděluje zdejší politiky, vůbec nic. A hned vysvětlím, proč jsem o tom přesvědčen.

Roman Málek se pohybuje v komunální politice už druhé volební období. Než do ní vstoupil, provázela ho pověst panice, z kterého si s oblibou utahoval bulvární tisk. Nikoho tehdy ani nezarazilo, že to vlastně Málek na sebe všechno "vyzvonil" sám a že se tak v podstatě začala rodit v jeho hlavě "tak trochu jiná politika". Ano, musím uznat, že na svou dobu byla opravdu jiná, ale momentálně začíná být už průhledná, jen to ještě někteří neprohlédli a dávají prostor jeho pseudokauzám, které vytahuje jak králíky z klobouku.

Nejsmutnějším na tom všem je, že se do role "okopávače kotníků" situoval za každé situace, a to ať už byl s někým v koalici, nebo byl vykázán do opozice. Jeho teatrálnost je tak pro mnohé varovným signálem, že jde v místní politice o nevyzpytatelného partnera, který dokáže nafouknout neuvěřitelné banality do obřích rozměrů. A přesně tohle je Málkův marketing - být co nejvíce na očích bez ohledu na to, jaký přínos to pro město má. Stačí v této souvislosti připomenout několik "kauz", s kterými předstoupil před veřejnost a po nichž zůstala vždy jen pachuť škodolibosti tohoto vykutáleného chrudimského Kacafírka.

Nejčastějším terčem Romana Málka je starosta Petr Řezníček, o kterém zastupitel hovoří na sociálních sítích jako o mstiteli a autorovi mnoha "šmejček". Jenže Řezníček, který zasluhuje podrobnější analýzu, není sám, do koho se Málek trefuje. V poslední předvolební kampani přešel městský zastupitel dokonce do otevřených obvinění, když inzeroval podvody uvnitř chrudimské radnice při realizaci městských zakázek, aniž to kdy mohl dokázat, ale svůj účel to splnilo, protože trocha bláta přeci jen na osočených lidech ulpělo a ve volbách je to nesmírně poškodilo, jelikož se v den konání voleb, kdy inzerát vyšel, nemohli proti nařčením už nijak bránit.

Naposledy paradoxně Málek zamířil na Babišovo hnutí ANO 2011, za které kandiduje jeho spojenec v chrudimském zastupitelstvu David Kasal, když hřímal na schůzi svých kolegů o podezřele nízkém pronájmu Divadla Karla Pippicha na údajně předvolební akci ve prospěch Babišova hnutí. Ano, slovo "údajně" je snad nejpoužívanějším výrazem v Málkově slovníku. A tak když se z "politické akce" nakonec vyklubala naučná beseda pro školní mládež na téma priorit v osobním životě po ukončení školy, "prozřel" alespoň oblastní manažer ANO 2011 Jiří Pochobradský, který Málkovi odepsal: "Vaříte z vody." Málek na to odpověděl jako vždy po svém, když za celým sporem nechal otevřený konec poznámkou, že se klidně vsadí, že došlo v tomto případě k nespecifikovanému porušení nějaké městské vyhlášky. Dovolím si proto tvrdit, že Málek opět přestřelil, ale co - důležité přeci pro něj je, že krev stříká. A já jen za sebe dodávám, že mě už nebaví se v ní stále dokola brodit...