Chrudim - Mimořádné parlamentní volby mají na Chrudimsku překvapivého vítěze, kterým je volební hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše, jež dokázalo porazit v tomto regionu favorizovanou sociální demokracii. Třetí nejúspěšnější stranou zde byla tentokrát Komunistická strana Čech a Moravy.

Babišovci přitom získali na Chrudimsku 11 792 hlasů (22,46%), druhá ČSSD 10 490 hlasů (19,98%), a třetí KSČM 8558 hlasů (16,30%). Čtvrtou nejúspěšnější partají je v regionu TOP 09, která obdržela 4539 hlasů (8,64%), pátá je KDU-ČSL s 4035 hlasy (7,68%), a teprve až šestá ODS, které dalo důvěru 3449 občanů (6,57%). Těsně na záda jí přitom dýchal Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury, kterému dalo hlas 3293 lidí (6,27%).

S velkým odstupem za těmito stranami skončila na Chrudimsku Česká pirátská strana a Strana práv občanů - Zemanovci, z nichž první obdržela 1329 hlasů a druhá 1332 hlasů, což stačilo oběma shodně na 2,53% volebních preferencí. Pro druhou z těchto stran (SPOZ) je tento výsledek s ohledem na předvolební ambice a vynaložené peníze v kampani hořkým zklamáním. Další příčky patří Straně svobodných občanů - 1155 hlasů (2,20%) a Straně zelených - 1095 hlasů (2,08%).

Další partaje na Chrudimsku doslova jen paběrkovaly - Dělnická strana sociální spravedlnosti - 511 hlasů (0,97%), politické hnutí Změna - 215 hlasů (0,40%), Suverenita - Strana zdravého rozumu - 204 hlasy (0,38%), volební blok Hlavu vzhůru - 188 hlasů (0,35%), Strana soukromníků ČR - 143 hlasy (0,27%), Klub angažovaných nestraníků - 70 hlasů (0,13%), Koruna Česká (monarchistická strana) - 60 hlasů (0,11%) a konečně LEV 21 - Národní socialisté - 27 hlasů (0,05%).

Chrudim - V ulicích města bude opět o něco bezpečněji. Počet městských strážníků se znovu zvýší i přesto, že k poslednímu nárůstu došlo celkem nedávno. Letos v červenci se totiž z celkového počtu sedmnácti rozrostli muži a ženy v uniformách na 18 osob. Od 1. ledna 2014 k nim přibude ještě jeden člověk.

Před dvaceti lety, kdy Městská policie v Chrudimi zahajovala pod vedením tehdejšího vrchního strážníka Milana Hodka svoji činnost, disponovala přitom pouhými třemi „černými šerify“, jak se jim zpočátku mezi Chrudimáky říkalo. Důvodem k dalšímu náboru je prý skutečnost, že požadavky obyvatel města, s nimiž se na městskou policii obracejí, nejenže neklesají, ale dokonce rostou. O pořádek se chrudimští strážníci starají také v nedalekých Slatiňanech, a to potom přesčasové hodiny letí k zákonem povolenému limitu teď hned. I proto je pro ně obtížné v 18 lidech plnit všechny povinnosti. „Platí přitom pravidlo, že na každých tisíc obyvatel by měl být jeden strážník. Není to těžká matematika. Bohužel, na čtyřiadvacet městských policistů nejsou v městské kase peníze,“ přibližuje situaci první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5147:Městští strážníci mají svou služebnu, až na krátkou přestávku, už druhé volební období také v problematické Revoluční ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimští strážníci mají na svém kontě za svou historii několik skvělých úspěchů, k nimž patří především zadržení mezinárodně hledaných osob, nebo dnes už legendární honička s Ukrajincem na Kateřinském předměstí, který před nimi prchal korytem řeky Chrudimky. Doufejme, že bude ve svých úspěších dál pokračovat. 

Chrudim - Příroda jako by za okny doháněla to, co jí uniklo v září. Předpověď počasí slibuje nádherný republikánský víkend. Oslava všeobecného volebního práva a posléze i založení první republiky se tak nejspíše uskuteční za letních teplot.

Ano, je to zase tady. Můj první tip se tedy týká voleb. Pokud jste přesvědčeni, že váš hlas něco změní, určitě se běžte buď v pátek odpoledne, nebo v sobotu dopoledne věnovat tomu, co demokracie nabízí svým občanům. Mohu-li vám trošku radit, pokud jste zmatení a nevíte, koho vybrat, doporučuji se rozhodovat ne jen sám za sebe - „co z vítězství té které strany budu mít já sám“, ale zamyslet se, co chybí lidem kolem, co je nejvíc tíží. Jsou to snad vysoké daně, nedostatek práce? Volte proto moudře.

[[img:chrn_fullwidth:5340:Oni stále čekají na svůj návrat. Myslete na to, drazí voliči.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Inspirovat barokem se můžete nechat v sobotu 26. října v Muzeu barokních soch. Jedná se o první díl nového cyklu výtvarných dílen a pozítří se představí stavby geniálního stavitele Jana Blažeje Santiniho. Ty jsou známé svou bohatou symbolikou - pokud jste viděli třeba film natočený Jiřím Strachem, který se jmenoval „Santiniho jazyk“, možná vás právě tato akce zaujme stejně jako vaše potomky. Začátek je v deset hodin dopoledne a konec už za hodinu a půl.

Ve tři hodiny odpoledne pořádá druhé z chrudimských muzeí oblíbený a hojně navštěvovaný workshop, tentokráte věnovaný vděčné hračce nejen malých kluků a holčiček. Kdo z nás umí vyrobit pravého draka, který letí vzhůru k obloze a nezapíchne se do první hroudy? Pokud se vám znalostí k výrobě nedostává, u loutkářů můžete načerpat inspiraci.

O chrudimskou loutku se také bude v sobotu od devíti ráno tančit ve velkém sále Muzea. Téměř jubilejní - devatenáctý ročník opět představí spoustu nadaných tanečníků, které je radost sledovat.

[[img:chrn_fullwidth:5339:Martin Profous a jeho květinky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Koncert pěveckých sborů se v sobotu koná v budově chrudimské firmy TMT. Představí se Francouzský smíšený pěvecký sbor L´ Ensemble Vocal de Fauconnieres s dirigentem Philippem Simonem, Dětský pěvecký sbor ZUŠ Chrudim Fiori Cantanti se sympaťákem Martinem Profousem a smíšené pěvecké sbory Rubeš Skuteč a Slavoj Chrudim pod vedením sbormistra Zdeňka Kudrnky. První tón zazní v sedm hodin večer.

Zajet si můžete i na zámek ve Žlebech, kde pro vás na sobotu 26. října přichystali slavnostní prohlídky spojené s ukázkou zámecké kuchyně v plném provozu. Ochutnáte sváteční i tradiční dobroty. Zajímavým výletem by mohla být také žulová stezka nedaleko Skutče. Bližší informace najdete zde.

Slavnostní koncert k výročí založení republiky chystají v Heřmanově Městci na neděli. Pokud se chcete zaposlouchat do tónů vážné hudby, přijďte o půl páté odpoledne do místní synagogy. To v Chrudimi se pietní akt koná u sochy T. G. M. za Divadlem Karla Pippicha v pondělí 28. října v deset hodin dopoledne. Marně však přemýšlím, proč je akt pietní a ne slavnostní, radostný, oslavný...

Knihou, kterou tentokráte doporučuji, je Živá voda od mého oblíbeného spisovatele Marcela Pagnola. Možná znáte jeho další román - Jak voní tymián, a filmy, které podle jeho předlohy vznikly. Živá voda však má k hořkosladkým vzpomínkám na spisovatelovo dětství daleko. Je to pravá a nefalšovaná antická tragédie. Sám teď louskám Katedrálu od Jorise Huysmanse. Je to kniha ve slovenštině, ale to není žádný problém pro jedno z Husákových dětí.

Hezký a prodloužený víkend všem, dětem i dny následující, anžto mají prázdniny.

Herec Jaroslav Dušek vystoupil v pondělí večer ve Východočeském divadle v Pardubicích se svým monologem Čtyři dohody, v němž se nechal inspirovat autorem stejnojmenného světového bestselleru, Mexičanem Donem Miguelem Ruizem. Obsahem tohoto sdělení je poselství starých Toltéků, kteří se snaží moderním lidem ukázat, jak žít šťastný život. Nebylo proto divu, že bylo představení už dlouho dopředu vyprodáno.

Každý chce být totiž šťastný a hledá recept, kudy ven z každodenní šedi a přetvářky, které je všude plno. O to víc v době, kdy se rozhodujeme, v čí prospěch vhodíme svůj hlas do volební urny. Už samotné slovo urna, jak by řekl Dušek, zní morbidně a nevzbuzuje v člověku žádný optimismus. Když to celé ještě umocníme vzpomínkou na vlastní zkušenosti se současnou politikou a politiky - na jejich četné skandály, aféry, korupci, manipulace s veřejným míněním či nedokonalé zákony, které vytvářejí, pak se člověku k volbám ani nechce, protože ztrácí smysl takového konání a nehodlá se na něm podílet.

Už dříve se tomu říkalo "blbá nálada". Jenže ta dnes přerostla v naštvanost a revoltu takřka většiny národa, v důsledku čehož se začínají pozvolna hroutit některé tradiční hodnoty a do popředí zájmu se dostávají zcela nové subjekty, tváře, programy i volební hesla, jež se snaží na tuto vlnu co nejvíce naladit. Nutno ale podotknout, že tyto sinusoidy kmitají historicky poměrně pravidelně a rozbalancují se vždy poté, když někdo prohospodaří svěřenou důvěru a ukrajuje ze společného krajíce víc, než je zdrávo. Právě to jsou nejzřetelnější slabiny a nedokonalosti demokracie, v nichž spočívá ona záludnost laciných řešení, která vzápětí nabízejí všichni populisté a demagogové.

Doma platím, co se týče politiky, za černou ovci rodiny, která má ještě předválečné kořeny v sociální demokracii. I přes tuto tradici jsem vždy smýšlel více volnomyšlenkářsky, protože vyznávám takové hodnoty, které se nejvíce blíží modelu svobodného občana, kterému stát poskytuje plnohodnotný servis a hlavně mu co nejméně mluví a zasahuje do života. A právě tohle je naprostý opak sociální demokracie, která má už ze své podstaty snahu co nejvíce lidi zdaňovat a od nás vybrané peníze dál přerozdělovat, což sice vede v důsledku k jakési pomyslné solidárnosti, ale především k omezování svobod těch, kteří vytvářejí skutečné hodnoty. Je to ale můj názor, který nikomu nevnucuji a úlohu levicově orientované soc. dem. ve společnosti respektuji. Odjakživa tam totiž patřila a i nadále patří.

Jde mi spíše o něco jiného, než o rozdělování na pravici nebo levici, které stejně už dnes tolik neplatí jako dřív, protože pravice paradoxně v posledních letech více zdaňovala a levice, protože jí nic jiného nezbývalo, proti tomu musela protestovat. Daleko více mám na srdci současný kvas ve společnosti, v jehož podhoubí se nebývale daří nejrůznějším heslům, které na sebe pod nejrůznějšími přísliby zajištění práce a peněz strhávají pozornost. Něco podobného zažíval svět naposledy ve 20. století, kdy se takhle narodil nacismus nebo komunismus, tedy ideologie, které slibovaly světlé zítřky, namísto kterých ale přišla tma.

Proto se vrátím obloukem zase na začátek k herci Jaroslavu Duškovi, který obecenstvu ve Východočeském divadle v Pardubicích vyprávěl o tom, jak prožít šťastný život. Evidentně se trefil do naturelu lidí, kteří ho dvakrát ve stoje vytleskali zpět na pódium. A nebyl by to ani Dušek, aby si z nás na závěr neudělal legraci. "To je povstání," žertoval při pohledu na stojící dav v narážce na pohnutá období v našich dějinách, kdy se lidé nechali zmanipulovat a vzali spravedlnost tzv. do svých rukou. Nejenže na ni později nikdy nedosáhli, ale především oni sami se za tu dobu nijak nezměnili. Opakují totiž stále stejné chyby - poukazují raději na druhé, aniž by se sami chtěli změnit k lepšímu.

A právě o tom je ono povstání, které měl herec Dušek ve skutečnosti na mysli, povstání lidského ducha i srdce, přestože dvojsmyslně narážel na pokleslé převzetí moci násilím. Proto, až budeme sami se sebou vyrovnaní a budeme volit podle svého srdce, nikoli podle planých slibů na bilboardech, pak teprve může zavládnout v této zemi spokojený život, řád a spravedlnost. Proto, prosím, nenadávejme na poměry, sami jsme jim svou netečností pomohli vyrůst. Běžme a vhoďme do urny svůj hlas, a věřme, že nezahyne jako pokaždé předtím, když jsme někteří z nás k volbám nešli a potom lamentovali v hospodě. Plakat na špatném hrobě si totiž nikdy nevyplácí.

Chrudim - Diskuze o budoucnosti bývalého letního kina přilákala do chrudimského Spolkového domu necelých čtyřicet lidí. Většinu z nich přitom tvořili příznivci občanského sdružení MaChr, dostavili se však i někteří městští zastupitelé a za vedení radnice dokonce starosta Petr Řezníček (SNK-ED), první místostarosta Miroslav Tejkl a neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (oba ČSSD).

První se chopil mikrofonu předseda zájmového spolku Chrudimští patrioti Josef Kopečný. Ten přítomné seznámil s historií budovy Regionálního muzea a též zbývajících budov. Po něm si vzal na téměř hodinu slovo šéf MaChru Richard Herbst, který ve svém projevu dokázal namíchat dohromady prakticky vše, co ho ve městě tíží. Od letního kina se tak diváci přenesli k lampám v Široké ulici, až ke známým schodům, které považuje výtvarník za "zmršení" unikátního prostoru. Muž s pletenou čapkou na hlavě, kterou Herbst za celou dobu nesundal, neopomněl prezentovat svůj nový internetový magazín, jehož šéfredaktora Tomáše Martinka hbitě představil přítomným.

[[img:chrn_fullwidth:5330:Píchačky pro zastupitele? Většina z nich akci MaChru ignorovala.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dostala se ke mně informace, že v podkroví Muzea mají vzniknout pokojíčky, které následně budou sloužit k ubytování hostů, což mi přijde neskutečné,“ popisoval své výtky vůči radnici Herbst. Neopomněl také zmínit údajně napjaté vztahy mezi starostou Řezníčkem a bývalým místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim), s nímž si údajně starosta posílal doporučené dopisy, ačkoli seděli na radnici jen pár kroků od sebe. To už si přítomný Řezníček držel hlavu v dlaních a nevěřícně hleděl do desky stolu. Svůj projev Richard Herbst korunoval demonstrací vlastní neznalosti, když nedokázal pochopit rozdíl mezi cenou projektantskou a vysoutěženou. Že se finální cena nejrůznějších projektů zadávaných městem dá pomocí soutěže stáhnout někdy i na polovinu nákladů, které předpokládá projektant, bylo evidentně nad jeho chápání. Přesto připustil, že by se hlediště mohlo zmenšit a několik parkovacích míst zde vzniknout.

[[img:chrn_fullwidth:5329:Ještě poslední úpravy a hotovo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následoval diskurz Stanislava Novotného do historie areálu letního kina a techniky, která se v něm nacházela. Chrudim si podle Novotného letní kino zaslouží, protože ho mají i města daleko menší. Na to si vzal slovo opět Kopečný a divákům se mohlo začít zdát, že zástupci města přišli pouze dělat stafáž projevům a osočování. Jablkem sváru mezi architektem Kopečným a výtvarníkem Herbstem se totiž stalo parkoviště, jehož existenci Herbst připouští, ale Kopečný ji naopak kategoricky odmítá. „Za prvé, za druhé a i za třetí, auta do tohoto prostoru nepatří,“ křičel do publika vzteky rudý Kopečný. „Ze schodiště v zadní části Muzea se má scházet do parku, ne mezi auta,“ argumentoval předseda Patriotů. Že dnes zůstává toto schodiště bez užitku a jeho případný uživatel by vešel přímo do plotu ohrazujícího areál bývalého letního kina, už v potaz nevzal.

[[img:chrn_fullwidth:5331:Josef Kopečný byl vzteky bez sebe, občas i zrudl.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slovo si konečně vzal starosta Řezníček a na úvod neopomněl poznamenat, že se cítí spíše jako na pranýři. „Čím víc nepravdivých údajů tady pan Herbst předloží, tím víc pozitovních reakcí zaznívá z publika,“ glosoval starosta Herbstovo vystoupení. Následně vyvrátil spekulace o úpravách podkroví Muzea. „Nikdy zde žádné pokojíčky vzniknout neměly. To je jednoduše lež,“ nebral si Řezníček servítky. Popřel i dopisování s Málkem, nebo spekulace, že by plánované parkoviště mělo sloužit firmě Famos. Prostor letního kina podle Řezníčka přestal fungovat, plnit svou funkci. Rozhodně zde prý nemá vzniknout bytová zástavba, nebo dokonce hotel.

„Pokud vám parkování v Lázeňské ulici nevadí, tak mně ano. Běžte se tam někdy podívat, když se třeba konají plesy, nebo teď přehlídka středních škol. Situace tam je tragická. Navíc, Lázeňská ulice je snad poslední ulicí ve městě, která vypadá tak, jak vypadá. Ovšem s panem Herbstem je obtížná domluva, protože jeho názory se mění snad každý týden. Jednou je počet parkovacích míst tolik, jindy se budou vyřezávat nepotřebné sedačky, posléze je proti bourání promítací kabiny,“ popisoval starosta nelehká jednání se zástupcem MaChru.

[[img:chrn_fullwidth:5332:Zástupci vedení města se chvílemi cítili jako na pranýři.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta přítomným navíc slíbil, že do roku 2014 se v areálu bagry zcela jistě nevyřádí. To už obecenstvo nesouhlasně mručelo a přítomný výtvarník a člen MaChru Ivan Baborák se zcela nepokrytě bavil se svým sousedem tak, aby byl všemi slyšen. Přestože zástupci radnice trpělivě vyslechli všechny předřečníky a do řeči jim neskákali, příznivci kultury v areálu bývalého letního kina tuto zásadu slušného chování respektovat nehodlali.

Tomáš Martinek se záhy starosty zeptal, zda bude případné parkoviště zpoplatněno a starosta tuto domněnku potvrdil, což opět „nadzvedlo“ Josefa Kopečného, který Řezníčkovi poděkoval za potvrzení toho, o čem se doposud jen spekulovalo.

[[img:chrn_fullwidth:5334:"Tak co jim ještě omlátím o hlavu," jako by se ptal sám sebe Richard Herbst.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městský zastupitel Luděk Vlk (Svobodní) se postavil na stranu těch, kdo kino chtějí zachovat. „Celý areál má naprosto unikátní akustiku. Už patnáct let se tímto fenoménem zabývám a tvrdili mi to i významní přátelé ze zahraničí,“ argumentoval Vlk.

Slovo pak dostal věčně vyrušující Baborák. Neopomněl zmínit, že situaci kolem bývalého letního kina sleduje od počátku. Jeho deklamace se týkaly především rozčarování nad laxností města, které do chátrajícího areálu neinvestuje. Podle Baboráka je totiž logické, že když bude areál zanedbaný, lidé do něj chodit nebudou. Podle výtvarníka se na tom všechny politické strany v městském zastupitelstvu nejspíš domluvily, jinak si prý jejich nezájem nedokáže vysvětlit.

[[img:chrn_fullwidth:5328:Další muž s čapkou na hlavě, MaChr Ivan Baborák, hřímal, že jde o boj.  Foto: Chrudimské noviny]]

Svou předvolební „polívčičku“ si přihřál i přítomný městský zastupitel David Kasal (Nez.). Podle jeho názoru bylo v městské radě obtížné cokoliv, týkající se areálu za Muzeem, protlačit. Je proto vděčný alespoň za znovuzapojení elektřiny. Jaromíra Skřipská, která v létě prodávala lístky na filmová představení, si pro změnu myslí, že kino zachrání promítání zajímavých filmů, které nemusí být ani nejnovější produkce. Průměrná návštěvnost, která se letos pohybovala kolem padesáti diváků na jedno promítání, byla podle ní asi způsobena nezajímavým programem.

[[img:chrn_fullwidth:5333:Šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek nedostal vůbec slovo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Tejkl se rozzlobeně pokusil vysvětlit přítomným, jaký je rozdíl mezi regulačním a územním plánem. „Opravdu nerozumím tomu, proč představení a další aktivity v areálu bývalého letního kina nepodpořilo vícero lidí - pod peticí jsou přece podepsány tři tisíce těch, kdo o zachování kina stojí,“ vznesl místostarosta otázku a odpovědí mu byla z hlediště smršť výkřiků, které většinou obsahovaly slovo „demagogie“.

Josef Kopečný na závěr ještě poděkoval městu, že na provoz kina přispívá a nechává ho zdarma využívat. „Že z 24 tisíc lidí přišlo na tuto diskuzi jen 38 Chrudimáků, také o něčem svědčí,“ připustil Kopečný smířeně. Nejlépe však diskuzi charakterizovala slova Ivana Baboráka, který ji označil za boj. Boj mezi zástupci radnice a příznivci bývalého areálu letního kina.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přiznal, že byl velice nemile překvapen dopravním kolapsem, který před více než týdnem způsobila v Chrudimi přeprava nadměrného nákladu. Stejně tak prý byli zaskočeni městští strážníci. Ukázalo se totiž, že je o transportu předem nikdo neinformoval.

To byl také skutečný důvod, proč nefungovaly ony varovné "kouzelné smsky", kterými město upozorňuje své občany na mimořádné události. Po stížnosti radnice na ministerstvu dopravy musela teď firma Dan-Czech Specialtransport, která v pátek 11. října organizovala přepravu 400 tun vážícího a 60 metrů dlouhého nákladu chrudimskými ulicemi, přislíbit, že příště bude informovat přímo starostu Řezníčka.

Nebýt této stížnosti, město by patrně nevědělo ani o dalším nadměrném nákladu, který se uvedená firma chystá napříč Chrudimí přepravovat. Podle zástupce této společnosti Libora Myslivce by k tomu mělo opět dojít v pátek 25. října někdy v době od devíti do 9.30 hodin. Doufejme tedy, že komunikace mezi radnicí, ministerstvem dopravy a firmou Dan-Czech Specialtransport tentokrát zafunguje a občané města dostanou prostřednictvím varovných sms zpráv vědět, kterým silničním úsekům ve městě bude nejlépe se vyhnout. Stejně tak se předpokládá, že firma po sobě uvede vše zase do pořádku, ne jako posledně, kdy nechala v křižovatkách válet na zemi dopravní značky, které nevrátila na původní místo.

Co se ukradne, má se vrátit. Základní pravidlo slušnosti a většiny relevantních morálních systémů na celém světě. Krádež se dá definovat různě, ale pokud mi odpustíte jisté zjednodušení, jedná se o přivlastnění si věci, myšlenky, která patří někomu jinému. Ať osobě fyzické, Jardovi od naproti, nebo nefyzické - podniku, spolku, církvi. A je to tu.

Církev samozřejmě disponovala od samého počátku majetkem. Dokonce i samotní apoštolové vlastnili pokladnu, z níž se hradily nejrůznější nezbytnosti a rozdávalo chudým. On totiž, kdo nic nemá, nemůže ani rozdávat. Prvním správcem pokladny byl nechvalně proslulý Jidáš, o němž se ví, že ze společných prostředků kradl pro svá povyražení. Protože mu to bylo málo, svého mistra později zradil pro bídných třicet stříbrňáků. Ale o tom třeba jindy.

Prvním velký zlodějem byli pochopitelně husité, respektive šlechta, která se vrhla na majetek oslabené církve poté, co hrdinní bratříci povraždili bezbranné mnichy a laiky tam i onde. Několik jich upálili i na chrudimském náměstí. Kdo si někdy omylem položil ruku na rozpálenou plotnu, ví, jak je to příjemné.

Další zloděj byl oslavovaný Josef II., který potřeboval prostředky, jež mu neříkaly pane. Ano, jedná se o jednoho z nejpopulárnějších vladařů, který zrušil to i ono. Mimo jiné i spoustu klášterů, a to včetně rozjímavých. Od této chvíle se začínají psát dějiny morální a duchovní devastace českého národa, protože národ, za který se nikdo nemodlí a neobětuje, brzy zajde. Nu, současnost dokazuje, že tomu tak skutečně je.

Další zloděj se jmenoval Tomáš Masaryk a za slavné první republiky ukradl tolik, že ani nemám prostor vyjmenovat všechna ta pole, lesy a pozemky, které se ze dne na den přesunuly od církve k republice. Inu, budování demokracie je třeba zaplatit a komu se bere snáze, než tomu, kdo se nemůže bránit silou? I proto byla první republika vůbec prvním zřízením, které zavedlo registraci zbraní a zbrojní průkazy. Žalář národů - staré Rakousku nic takového neznalo. Symptomatické, co říkáte, milí čtenáři?

Následovali samozřejmě nejznámější komunisté, kradoucí ve velkém. Ti dostali církev u nás na kolena. V kriminálech se modlily stovky kněží, řeholníků a laiků, plat byl těm nezavřeným vyplácen ze státní kasy, jež si notně přihýbala ze zisků plynoucích ze zabaveného majetku církve. A tak tomu bylo, a vlastně stále je, až do dneška. Stát profituje z majetku, který není jeho, už po čtyřicet let, odhlédnu-li od pana Masaryka. Protože to není majetek zrovna malý, částky, jež stát čerpá do vlastní kasy, nejsou také zrovna titěrné. Z této sumy pak naprosté minimum platí kléru jako plat, přispívá občas na opravy kostelů, klášterů a far. Doporučuji návštěvu pohraničí, tam poznáte, jak se stát stará. Zbytek přerozdělí tu na novou kanalizaci, onde na platy svých věrných úředníků, politiků, a to i těch lokálních, jako je třeba náš pan starosta Řezníček.

Pan starosta Řezníček dnes na tiskové konferenci hovořil o laskavosti, s níž město poskytuje finanční výpomoc farnosti na opravu zborcené hřbitovní zdi. Mluvil o dobrých vztazích. Milí čtenáři, přiznám se vám, že vědom si souvislostí uvedených výše, nenacházel jsem pro slova pana starosty správné synonymum.

Jistě, jsem zaujatý, protože jsem katolík. A jako katolík si myslím, že ukradené by mělo být vráceno. Co se svým majetkem majitel následně udělá, je jen jeho věc. Vám taky nikdo nemluví do toho, kolik brambor si dáte na zahrádku a proč na ni raději nepostavíte chlívek. Tak by to totiž ve slušné a normální společnosti mělo fungovat. 

Chrudim - Mimořádné parlamentní volby se nezadržitelně blíží a spolu s tím vrcholí i předvolební kampaň, do které mnohé strany i kandidáti investovali nemalé peníze. V ulicích města je to pochopitelně znát, protože je zaplavily bilboardy s tvářemi politiků, a také poštovní schránky doslova přetékají každý den volebními novinami a letáky. Zkrátka, kam se podíváte, všude samá politika. A jak to působí na samotné Chrudimáky? Jsou zpravidla v klidu, protože si u nich politici svoji důvěru většinou už dávno prohospodařili.

„Léta volím komunisty, takže kampaň nesleduji,“ říká důchodkyně Františka Zadražilová. „Volím je proto, že jsme se za jejich vlády měli daleko lépe než dnes. A svoboda? K čemu je nám svoboda, když nemáme práci,“ odpovídá rázně seniorka z Chrudimi, která s nostalgií vzpomíná na léta komunistické normalizace, kde sice všichni povinně pracovali, avšak neměli si, vyjma neprodejných "ležáků", takřka co za vydělané peníze koupit, pokud zrovna nestáli frontu na banány, nebo nepodpláceli někde vedoucího prodejny elektra, aby jim schoval ledničku nebo barevnou televizi.

[[img:chrn_fullwidth:5322:Voličská základna komunistů je dlouhá léta stabilní, což dokládá i tradiční umístění volebního bilboardu KSČM pod chrudimským Festunkem, kde má tato strana už od sametové revoluce vlastní zázemí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mladá generace to naštěstí vidí jinak a nechce mít s krajně levicovou ideologií komunistů nic společného. Příkladem toho je zdejší student Jiří Kubeš, který má už jasno, koho půjde o víkendu volit. Jirka byl přitom ještě před nedávnem sympatizantem protikandidáta prezidenta Miloše Zemana, knížete Karla Schwarzenberga, který teď ale "kope" za TOP 09 a Jiří má už dávno jiné favority. „Hodím to Pirátům. Mají sympatický program a jsem pro legalizaci a beztrestnost pěstování konopí. V minulých volbách jsem sice volil Schwarzenberga, ale ten mě mezitím zklamal,“ vysvětluje Kubeš.

[[img:chrn_fullwidth:5252:Tváří České pirátské strany je v Chrudimi vrchní strážník městské policie Jiří Stuna, který kvůli tomu neváhal "ozdobit" předvolební propagací vlastní zahradní domek v Janderově.  Foto: Chrudimské noviny]]

Patrně nejviditelnější volební stranou v ulicích města je Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ). Je to nejspíš proto, že v Chrudimi dlouho žil a pracoval jako šéf zdejší kriminálky jejich republikový předseda a velký obdivovatel Miloše Zemana Zdeněk Štengl. A právě tvář současného českého prezidenta na některé chrudimské voliče stále zabírá. „Ano, budu volit Zemanovce. Mám rád pana prezidenta a myslím si, že tahle strana bude realizovat to, co on dělá na Hradě,“ věří místní elektrikář Jan Ptáček.

[[img:chrn_fullwidth:5312:Republikový předseda SPOZ Zdeněk Štengl nejprve honil v Chrudimi zloděje a násilníky, v současnosti ale nahání z volebních bilboardů voliče, aby se jeho strana dostala do Poslanecké sněmovny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zemanovci se však v Chrudimi nespokojili jen s bilboardy, kterých je po městě spousta. Pro svoji propagaci si vyhlédli i autobusy, které pendlují napříč Pardubickým krajem i bývalým chrudimským okresem. Ostatně, dalo se to očekávat, protože jak lídr SPOZ Zdeněk Štengl, tak druhý na kandidátce, krajský radní a bývalý vlivný odborář Jaromír Dušek, vytvářejí současnou dopravní politiku Pardubického kraje. A odsud je k autobusům opravdu už jen krůček. Zda ale tato strategie zdejších Zemanovců zabere, uvidíme až při víkendovém sčítání hlasů voličů.

[[img:chrn_fullwidth:5314:Dušek - Štengl, nerozlučná dvojice, která se stala tváří hromadné přepravy osob v Pardubickém kraji.  Foto: Chrudimské noviny]]

Snad nejvíce mýtů koluje o fenoménu letošní předvolební kampaně - hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše. Z části na tom má podíl obrovský kapitál, který za Babišem stojí a který přitahuje pozornost lidí asi jako mucholapka, z části jej vytváří ostatní politické strany, které pod dojmem nejnovějších volebních průzkumů znervózněly a vlastní negativní kampaní výtvařejí Babišovi promo, o kterém se mu mohlo ještě před nedávnem jen zdát. Do třetrice pomáhají majiteli Agrofertu volební hesla, s nimiž do předvolební kampaně vstoupil a která chce každý slyšet. Bylo by proto s podivem, kdybychom v Chrudimi nenašli jediného voliče tohoto "pravolevého" hnutí.

[[img:chrn_fullwidth:5323:Andrej Babiš vsadil v Chrudimi podobně jako před časem Věci veřejné nebo senátor Jan Veleba na balíky slámy. Z tohoto u chrudimské nemocnice se usmívá na voliče spolu s lídrem zdejší kandidátky ANO 2011, letitým rozhlasákem Martinem Kolovratníkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Když jsme ve škole měli na zkoušku volby, vyhrál to suverénně právě pan Babiš. Možná to bude tím, že nabízí studentům práci a stipendia. Je to podobný úplatek jako koblihy, které rozdává jinde,“ popisuje volby nanečisto v chrudimské zemědělce jedna ze studentek, jež si ale přála zůstat v anonymitě. Podle ní si tak Andrej Babiš kupuje hlasy nerozhodnuté mládeže.

[[img:chrn_fullwidth:5304:Karel Schwarzenberg se situoval v letošní předvolební kampani do role filmového hrdiny - agenta 007 Jamese Bonda. Také v tomto případě není zatím zřejmé, zda bude pálit o víkendu do terče ostrými nebo slepými náboji.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ani jeden z oslovených chodců v centru města nám však nepotvrdil, že bude v pátek nebo v sobotu volit některou z bývalých koaličních stran, či sociální demokracii, která si brousí zuby na celkové vítězství. Stanou se tedy pro tyto strany mimořádné parlamentní volby v Chrudimi propadákem? Podle vcelku nenápadné kampaně TOP 09 a ODS, které jsou ve městě takřka neviditelné, to tak vypadá. Jako by se jejich lídři už dopředu smířili s prohrou a přenechali otěže menším, relativně novým, ještě neokoukaným stranám.

[[img:chrn_fullwidth:5305:Euroskeptická Strana svobodných občanů má sice v Chrudimi díky dřívějšímu rozkolu chrudimské ODS na dvě frakce relativně dost sympatizantů, ale na výraznější republikový úspěch to zatím nevypadá. Alespoň podle této "výkladní skříně" v ulici Čs. partyzánů. Uvidíme však časem, zda se na Svobodné štěstí přeci jen neusměje. V současné rozjitřené společenské atmosféře je možné takřka všechno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„ODS se totálně znemožnila. Nemohu ji volit, ačkoli jsem tak vždycky činil. To, že ještě před volbami někteří z jejích lídrů připouštějí spolupráci se sociální demokracií, považuji za jasně deklarované odklonění od pravicové politiky, kterou se v minulých dobách alespoň snažili předstírat. Budu volit asi Svobodné, protože jiná pravicová alternativa mne nenapadá,“ uzavírá minianketu Chrudimských novin Jindřich Starý, penzista a pravičák od kosti, jak sám o sobě říká. Všichni oslovení pak shodně potvrdili, že plakáty a bilboardy na jejich rozhodování nemají žádný vliv. V jejich případě tak jde o vyhozené peníze. 

Chrudim - Zájem o blížící se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je mezi voliči prozatím menší, než tomu bylo v případě přímé volby prezidenta. Pozná se to třeba i podle množství voličských průkazů, které si lidé vyzvedli. Přivydělat si ve volební komisi chce ale víc zájemců, než je volných míst.

Prozatím si totiž Chrudimáci, kteří už dnes vědí, že v době konání voleb nebudou ve svých volebních okrscích, vyzvedli jen něco málo přes sto volebních průkazů. Zdaleka se však nejedná o číslo konečné, protože ještě necelý týden zbývá k podání žádosti a následnému vyzvednutí kousku papíru, který opravňuje volit. Posledním dnem, kdy je možné o průkaz požádat, je totiž 23. říjen. 

Zájem o účast ve volebních komisích je pro změnu enormní. Ve městě je totiž přesně 29 volebních komisí, do nichž musí strany, účastnící se voleb, delegovat 242 členů. Zájem, ať už členů stran nebo obyčejných Chrudimáků, však vysoko převýšil nabízená místa, takže mnozí odcházeli s nepořízenou. Letos se tak neopakuje situace z minulých let, kdy strany jen horko těžko sháněly dobrovolníky, kteří by za pár stovek nejprve hlídali řádný průběh voleb a následně i sčítali hlasy. Členové komise mají navíc často nárok na stravenky, dovolenou z práce a další výhody.

Mimořádné parlamentní volby se konají příští týden v termínu 25. a 26. října.

Rabštejnská Lhota - Zřícenina zdejšího hrádku Rabštejnek změní v brzké době svého vlastníka. O historii i současnosti vyhledávaného turistického cíle nedaleko Chrudimi jsme vás již informovali. Majitel této ruiny, kterým jsou Lesy České republiky, teď našly pro hrádek kupce.

Kolik přesně prozatím neznámý nový majitel za zříceninu zaplatí, není dosud zřejmé. Jeho jméno i výslednou částku totiž Lesy ČR tají. Tajemstvím však není, že jde o konkrétního člověka, nikoli o firmu. Jednu z nejvýznamnějších památek v okolí Rabštejnské Lhoty tak nezíská do svého vlastnictví samotná obec, která už dříve ústy svého starosty Vladimíra Peciny (ODS) případnou koupi zanedbané památky a přilehlých pozemků odmítla.

Nový majitel hrádku nebude mít snadný život. Jelikož je Rabštejnek památkově chráněný, bude muset jakékoliv stavební úpravy konzultovat s pracovníky Národního památkového úřadu. Zda se mu podaří uvést dřívější lovecký zámeček rodiny Auerspergů do odpovídajícího stavu, zůstává ale záhadou. Faktem však je, že se soukromý majitel o svůj majetek obvykle stará lépe než státní instituce, jako v tomto případě Lesy České republiky.