Blog.ihned.cz - Volání po manažerismu v politice není ničím jiným než voláním po vytlačení všech hlasů mimo hlavní proud. Voláním po větší autokracii a menší demokracii. Zaklínadlem dnešní doby je efektivnost. Pokud nejste efektivní, nemáte šanci a trh vás vymaže z povrchu zemského.

Podobná logika se pomalu začíná dostávat i do politiky. Nechte stát řídit odborníky. Pojďme neschopné politiky nahradit efektivními manažery a bude nám líp. To je nebezpečný omyl. Demokratická společnost nemá jednu jasně danou cestu, a úkolem politiků proto nikdy nemůže být prosté zrychlení nebo zlevnění společné jízdy po předem daných kolejích.

Někdy naopak má svoji cenu zůstat stát na místě a přemýšlet. Za prvé proto, že samotné status quo nakonec může být lepší volbou. Vezměte si jako příklad nekonečné změny českého daňového systému. Prakticky každá vláda provedla řadu parametrických změn daní, které až na pár výjimek výrazně nezamíchaly s celkovým daňovým zatížením. Kotrmelce k super-hrubé mzdě a zpátky nechaly občanům v peněžence nakonec podobnou hotovost, ale řadě podniků přidělaly práci a znepříjemnily život. Českému daňovému systému by bezesporu prospěla vyšší stabilita a méně změn.

Druhým argumentem pro složitou a pomalou demokratickou debatu je význam samotné cesty k jakémukoliv cíli. Nejde pouze o to, jakou daňovou, penzijní nebo zdravotní reformu přijmeme, ale jak se k ní dostaneme. To nejlepší v demokratické společnosti není jedno a priori dané, ale vždy pramení ze soutěže, většinové shody a současně z respektu k těm, co nesouhlasí. Prožitek otevřené soutěže, vítězství, prohry a především respektu k těm, co prohráli, formuje důležitou historickou zkušenost, z které vyrůstá společná demokratická identita. Jedním z klíčových testů demokratické kultury je právě schopnost stávající vlády předat moc vítězné opozici - smířit se s prohrou.

Principy řízení firmy jsou diametrálně odlišné. Demokratické prvky se sice postupně od šedesátých let začaly v managementu podniků objevovat, nikdy ale nepřevládly. Akcionáři požadují jasně měřitelný výkon a chtějí za něj jasnou zodpovědnost. V demokracii plné vzájemných pojistek se zodpovědnost rozmělňuje a pomalost rozhodování je na rychle se měnících trzích konkurenční nevýhodou. Mocenská struktura většiny firem má tak stále blíž k autokracii řízené shora dolů.

Proto je volání po manažerských metodách v politice nebezpečné. Je naivní věřit, že vyřešíme všechny problémy efektivně tak, aby to nikoho nebolelo a všichni byli spokojeni. Volání po manažerismu v politice není ničím jiným než voláním po vytlačení všech hlasů mimo hlavní proud. Voláním po větší autokracii a menší demokracii.

Autor: Jan Bureš, Era Poštovní spořitelna

Astrolife.cz - Každý člověk má možnost dožít se vysokého věku. Musí se ale v životě vyvarovat monotónních návyků a vlastní zanedbanosti, které jsou pro něho vždy velkou životní překážkou. Zkusme to změnit. Stačí jen dodržovat následujících sedm pravidel, které vám zaručeně prodlouží život.

1. Neustále procvičujte svůj mozek, nesmí zakrnět a snažte se vyhýbat nic nedělání a lenošení.

2. I když je váš věk vysoký, pokuste se zapojit do nějaké vhodné práce. Ta totiž kolem vás vytvoří příznivou atmosféru.

3. Denně vstávejte pravidelně v určitý čas, spěte nejméně vždy sedm až osm hodin, dodržujte pravidla spravného stravování – jezte méně tučné věci, choďte co nejvíce na vzduch, cvičte, buďte pořád v pohybu, abyste zajistili mozku dobrý krevní oběh.

4. Člověk, který ostatním pomáhá v neštěstí a má dobrou duši a občas zažije pocit podobný tomuto: „pomohl jsem onomu člověku“, získá darem vysokou imunitu proti nemocem.

5. Mějte před sebou pokaždé nějaký cíl a snažte se ho dosáhnout.

6. Nikdy nepadejte duchem, i když uděláte sebevětší chybu nebo se vám něco dlouhodobě nedaří. Snažte se udržet v duševní rovnováze.

7. Pokud dokážete dodržet všechna předchozí pravidla a pokyny lékařů, budete žít opravdu dlouho.            

Mgr. Ganjuur „Gana“ Gantulga, mongolská šamanka
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: Astrolife.cz

Astrolife.cz - Kombinace černé kávy, mléka a smetany nepůsobí na naše tělo ani trochu příznivě! Naopak, zatěžuje dvanácterník, který pak v křeči stáhne svoje hladké ​​​​svalstvo a následně začne vyřazovat z provozu slinivku břišní. Dále zablokuje i celý žlučník.

Ten je vlastně zásobovací skladiště žluči v našem organismu. Žluč se má samočinně do trávící soustavy uvolňovat vždy tehdy, když sníme cokoli mastného, aby byl přijatý tuk pro následné strávení předem dostatečně emulgován.

Jestliže nám ale žlučník z jakéhokoliv důvodu řádně nefunguje, máme zaděláno na mnohé další zdravotní problémy označované dnes za běžné civilizační nemoci. Snad největším problémem je však nulová osvěta a to, že se tohle opravdu varující vědecké poznání zpravidla dozvídáme až tehdy, když je nám už 70 let a v průběhu předešlých padesáti let jsme oblíbenou kávu tak rádi popíjeli právě s mlékem, či smetanou, protože jen tak nám to chutnalo a obchody jsou toho doslova plné.

Křeče a bolesti se potom za čas objevují i v oblasti bederní páteře, když chronický nedostatek  žluči ve střevech způsobuje až bolestivou zácpu. Žluč, která se nedostane do dvanácterníku, se usazuje s výraznou bolestí právě u vývodu žlučníku a tvoří se tam nejprve žlučový písek. Ovšem později se mohou vytvářet až opravdu velké a životu nebezpečné žlučové kameny, které nakonec žlučník zcela ucpou. Z čínské medicíny se dozvídáme, že meridiánová spojnice nemocného žlučníku prochází všemi velkými klouby našeho organismu (kyčle, ramena, kolena) a způsobuje jejich silné bolesti až chronickou nehybnost.

Chybějící slinivkové šťávy způsobují ve střevech velice silné nadýmání (meteorismus). Vracející se žlučí reaktivované žaludeční šťávy pak silně poškozují už i samotnou slinivku a právě tak potom vzniká stále se rozmáhající cukrovka (diabetes mellitus), což je ve své podstatě jen velice málo, nebo zcela nefunkční slinivka, protože  se v ní potom následkem prodělaných poleptání žaludeční kyselinou a následných zánětů už netvoří v patřičném množství, anebo vůbec, veledůležitý hormon inzulin. Takto je mimo jiné ochromena i činnost mnoha dalších sliznic v celém našem těle.

Káva navíc obsahuje velké množství hodně agresivní kyseliny šťavelové. A když ledviny tuto látku nestačí dostatečně rychle vylučovat prostřednictvím moči, potom se snadno vytvoří z přítomných krystalků kyseliny šťavelové nejdříve močový písek. Později se ale vytvářejí také obrovské, vysoce bolestivé a zároveň i rizikové močové kameny. Je li totiž v našem organismu neustále přítomno příliš velké množství kyseliny šťavelově, přes tlusté střevo se následně vstřebává zpátky do těla a usazuje se i do kloubů a svalů. Dochází tak k silným bolestem (vnímaným zejména v noci) – jak v oblasti páteře, tak i v oblasti velkých kloubů. Tímto způsobem vzniká i velice podobné, vysoce bolestivé a pohyb omezující onemocnění, jako je dna!

Pokud tedy alespoň trochu myslíte na své pozdější zdraví, popíjejte svoje oblíbené kafíčko zásadně bez mléka či smetany a jen v malém množství!  A spolu s ní, nebo hned po ní si už zásadně nikdy nedopřávejte šlehačku, či dokonce nějaké vysoce kalorické, tedy zejména silně omaštěné zákusky, či koláčky.

Autor: MUDr. Jan Miklánek, primář a léčitel
Zdroj: Astrolife.cz

Literární noviny - Z právě zakončeného výzkumu stavu štěstí na naší planetě pořádaného Earth Institute Columbia univerzity v New Yorku vycházejí Dánové jako absolutní vítězové - jsou nejšťastnějšími lidmi na světě! Zatímco 5 000 000 Dánů si užívá vavřínů, Češi se musejí spokojit s 39. místem. České štěstí odpovídá rozpoložení, které zakoušejí obyvatelé žijící v Surinamu (40) nebo v Jižní Koreji (41).

Není to poprvé, co Dánsko, plochá přímořská země, sestávající z Jutského poloostrova a z 500 ostrovů různých velikostí, roztroušených v Baltickém a Severním moři, sužovaná po devět měsíců v roce tmou, dešti a větrem, získává prvenství ve štěstí. Drží si své skvostné místo dokonce už od roku 1973.

Dánsko - Česko
Šťastní Dánové žijí v zemi, která je rozlohou přibližně o polovičku menší než Česko. Žije zde o polovinu méně lidí než u nás. Dánové jsou milovníci piva jako Češi, obě země sousedí s Německem, z čehož pro oba státy pocházely podobné problémy: boj za národní jazyk, války, nesváry a bolestné ztráty pohraničního území. Tímto však podobenství s Čechy končí. Dánové nejsou jen podstatně šťastnější než Čechové, ale vyhlížejí jinak, chovají se jinak, myslí jinak, smýšlejí jinak a hlavně zařídili se jinak.

Navzdory tomu, se Češi s Dánskem rádi srovnávají. I to nás jednoho od druhého odlišuje. Dánové se totiž z principu s nikým neporovnávají! Nesrovnává se Dán s Dánem, nesrovnává se Dánsko s  jinými malými, slabými či naopak s velkými a mocnými zeměmi. Dánové očividně necítí potřebu imponovat druhým či sami sobě omlouvat, vysvětlovat či jinak ospravedlňovat vlastní existenci. Dánové mají prostě své vlastní parametry. Jsou v tradici kierkegaardovské „sin egen“. Svůj. Svoji. Tedy jedineční či autentičtí.

Postoj Dánů ke světu, k životu, sami k sobě, jejich životní filozofie a vůbec kulturní tradice této protestantské země působí často dokonce až někdy humorně jako diametrální protiklad k počínání Čechů.

Dánské národní sebevědomí
Dánové se svému světovému prvenství ve štěstí vůbec nediví. Upřímně řečeno, to nikoho z nich nepřekvapuje. Je to prostě tak! Je to veřejné tajemství. V dánském tisku se objevilo v překladu pár amerických a anglických reakcí na dánské štěstí. Američané (11) se totiž dánskému prvenství diví. Cítí se dotčeni. Angličané (10) též. Z reakcí cizinců jen vyplývá, že nechápou, závidí, sýčkují a mylně interpretují. Angličané vidí v Dánech pokrytce, Američané v Dánsku socialismus a nesvobodu a obě velmoci nejednou neopomněly předpovědět blízký konec malé země, která žije ve lži a schová si pod srdcem přežitek, jakým je dnes sociální stát. Globální svět ji splivne co nevidět jako malinu!

„Podle sebe soudím tebe,“ jako jeden muž komentují dánští čtenáři s úsměvem na rtech tyto průpovědi. Dánové se nedají zviklat. Jsou už dlouho, ne-li snad odjakživa, přesvědčeni, že jejich společnost i země je ta nejlepší na světě. Připomíná se, že zdejší lidé si tento státní model přáli, a proto si společnost ke svému obrazu stvořili. Není to náhoda, ani osud, či shoda okolností. Dánové vynášejí líbezné dánské luhy a háje, rozlehlá jutská vřesoviště, bukové lesy, vápencové útvary, a jablka, která díky dánskému ostrovnímu mikroklima, (slaný vítr, hodně slunečních hodin, noční chlad) je terroir, který dal vzniknout nejlepší chuti jablek na světě. „Nej“ platí i nejlepší soli vařené na ostrově  Losø, o bramborech vykopaných na ostrově Samsø. Chloubou je samozřejmě i moderní nábytkový design, filozof Kierkegaard, který letos slaví 200 let od narození, a občané jsou doslova bombardováni osvětovými kurzy, jež nabízejí úvod do myšlení otce i plodu dánského smýšlení.

Ale Dánové na rozdíl od Čechů se nerozplývají nad svými kulturními tradicemi, zato jsou pyšni na společnost, kterou v tomto odlehlém koutě Evropy vybudovali. Dánsko je společný domov všech Dánů. Doslova. Pocit sounáležitosti umocňuje i skutečnost, že si Dánové s Dány, které osobně neznají, a nikdy předtím nepotkali, tykají. Nemusejí si tykat, protože na rozdíl od angličtiny, slušnostní forma Vy existuje, ale ta se užívá spíše v privátu, v oslovování starších osob. Úřadům se tyká, a úřady tykají Dánům.

Radost z toho být Dánem se projevuje už i jazykově. Domorodec nepropásne chvíli, aby nepoužil jméno své země jako od ní odvozené přídavné jméno. Zaříkávání. Láska. Kouzlo. Jako básník má na rtech jméno své milované ženy a nemůže si pomoci, musí jej vyslovit opět a ještě, a znovu. V dánštině se to tak termínem Dánsko a dánské ve všech rodech a pádech jen hemží. Slanina je dánská, prasátka jsou dánská, a vývoz je dánský a chovatelé jsou dánští. Dánská je kvalita. Dánské jsou jahody, a ty jsou nejlepší na světě. Dánská vlajka pak nechybí na žádných narozeninách, vytahují ji na žerď i na chatách, hned jak přijedou. Zrovna jako když přebývá český prezident na Pražském hradě. Dánská vlajka se vyvěšuje s přičinlivostí, jež připomíná pamětníkovi totalitního systému vlajkami ozdobená pražská okna u příležitosti státních svátků. Dánové se ve svém Dánsku vidí, zrcadlí se v něm, pěstují si je k velké iritaci cizinců, kteří v něm žijí. „Líbí se ti v Dánsku“ není otázka, výzva k pro a proti, ale spíše připomínka, že by přistěhovalec měl vypadat veseleji, když má takové privilegium přebývat v Dánském království.

Český povzdech „Je to tu hrozné, jde to od desíti k pěti“ se mi ještě za desítky let, jež tu žiji, nepodařilo v dánské verzi zachytit. Jednoduše proto, že si Dánové myslí, že v rámci možností je vše, jak má být. Na rozdíl např. od Italů či Čechů, kteří státem pohrdají, jsou Dánové přesvědčeni, že fungující stát je nejen nejlevnější způsob, jak vést společnou domácnost, ale stát je garantem spravedlivého a optimálního života svých občanů. I v dnešní krizové době všechny politické strany brání výdobytky sociálního státu. Jistě, svět se mění, a je nutné přizpůsobit formu současným podmínkám, jádro však trvá. Právní stát, možnost vzdělání občanů, ať už na vysoké škole či se vyučit na „státní“ úhrady, právo na jednotnou (tj. nikoliv nadstandardní lékařskou pomoc), na infrastrukturu, kdy dojet do práce pro všechny má být stejně snadné. Jedinou výjimkou na politické scéně je ultraliberalistická strana Liberal Aliance, která se svým programem podobá české ODS, TOP 09, ale na rozdíl od české většiny zaujala jen 4, 9 % dánských voličů. V očích Čecha tak vyhlíží Dánsko jako jedna levicová sebranka. Zatímco Dán zase je přesvědčený, že by se sem do ráje na zemi zbytek světa, který je plný problémů, nejraději nastěhoval. A odkud a proč se to tak seběhlo, že to tak v Dánsku funguje, je otázka.

Přikláním se k postřehu amerického antropologa, specialisty na africké kmenové kultury, který po delším studijním pobytu v Dánsku přišel s poznáním: Dánové nejsou národ, ale kmen. V kmenové kultuře odevzdají členové přebytek staršinovi, a ten pak přerozdělí podle svého dobrého předsvědčení. Dánům jde totiž na rozdíl od Čechů o přežití jako celku, a ten je jen tak silný, jak je jeho nejslabší článek.

Položky štěstí 
Že síla zvyků a zvyklostí řečené „kultury“ či „terroir“ je v zemích, jejichž hlavní města Kodaň a Praha jsou necelých tisíc kilometrů od sebe vzdálených, je neuvěřitelné. K rozdílným zvykům a návykům patří i absence korupce. Je opravdu nulová. Je to právě absence korupce, která hraje důležitou roli na seznamu položek, které, podle výzkumu Earth Institutu přispívají k pocitu veřejného štěstí obyvatel země. Že v Dánsku je korupce nulová, je samozřejmé, jako že dánské zavináče a tlačenka jsou na rozdíl od českých – sladké. Zde se konzervuje cukrem, v Česku spíše v soli a octu. Aféry českého typu, zneužívání státní moci k vlastnímu obohacení, kmotři, podplácení, úplatky u veřejných zakázek, se nevedou. Korupce nebyla v Dánsku zákony a opatřeními vymýcena, ale jednoduše „ještě vůbec“ nevznikla. Čím větší korupce, tím více neštěstí, tím větší pocit bezmocnosti u občana, zmiňuje se výzkum štěstí. Ve společnosti bez korupce, je stát nejen bohatší, ale občan se v ní cítí bezpečně, a důvěřuje establishmentu. Důvěra k institucím je další položka, která podle výzkumu Earth Institutu je důležitá ke štěstí občana. A Dánové chovají ke svým institucím důvěru. Necítí potřebu nad státem vyzrát, okrádat jej či nenávidět. Taktéž vysoká položka bruto nacionálního výdělku přispívá podle výzkumu ke štěstí jednotlivce. Peníze. Na Dána připadá třikrát více (43 800 eur) než na Čecha (14 500 eur). Dánové jsou bohatí, paušalizuje Čech. Jenže k české představě bohatství patří individuální bohatství. Vlastní vila se zahradou, Audi, Mercedes, kožich z dánských norků, vybrané značky odívání nejlépe od Diora a na stole vybraná jídla.

Dánové se v ničem nepodobají ruským zbohatlíkům, naopak. Nejsou bohatí individuálně, ale bohatý je dánský stát, země, společná kasa. Ta také sebere občanům 40 % – 60 % na daních. To, co Dánovi zbude, je svým způsobem v přepočtu koruna ke koruně. Což vysvětluje, že Dánové žijí v činžácích jako Češi a počítají korunky a mleté maso je statisticky nejčastější surovina na dánských talířích nejraději s převařenými těstovinami. V audinách se zde po kodaňských ulicích prohánějí Turci a Pákistánci druhé generace, vydělali jmění na zelinářských obchodech. Jezdí stejně rychle a bezohledně jako čeští zbohatlíci ve svých audinách. Dánové na rozdíl od Turků a Pákistánců nemají potřebu se jeden před druhým vytahovat. Nadstandard není v Dánsku vynášen. Jako slovo ani dokonce neexistuje. Vzdělání je dostupné každému, a jak s tím kdo naloží a jak a co si vybere, je na jeho volbě. Zedník nechtěl být lékařem, ale tu možnost měl. Chlubit se, že někdo vydělává hodně, je nezajímavé, vulgární. Úspěšný? Když už, tak úspěšný v čem. Je úspěšný v matematice. Je úspěšným horolezcem. Vždy však raději se úspěšný nahrazuje slovem dobrý.

Odpovědnost
Když se člověk cítí aktivní součástí společnosti, a má dojem, že má vliv na její vývoj i vliv na vlastní osud, podle Earth Institutu vzbuzuje pocit štěstí. Ano, Dánové jsou mistři v umění pěstovat pocit, že každý z nich je sám o sobě schopen změnit směr a vývoj i své existence, jsou-li nespokojeni. Čeho si dříve či později našinec všimne, když žije v Dánsku, je to, že dánský domorodec na rozdíl od domorodce českého si nestěžuje. Nestěžuje si ani v privátu na manžela, družku, rozvede se rovnou, odejde, nestěžuje si na obtížného potomka, nestěžuje si ani na veřejné instituce. České skrumáže sousedek a sousedů s nákupní taškou na chodníku, kteří to na ulici všecko řeší, se v dánských ulicích nevidí.

Čeština, na rozdíl od dánského já, se vyžívá v opětovaném užívání třetí osoby množného čísla oni. K tomu stačí jen přimyslet si český prstíček, který ukazuje často směrem nahoru k mocenským pozicím, kde kromě osudu a Boha trůní viníci, zlosynové, podvodníci a zloději kmotři a gauneři vůbec; všichni ti, kdo parazitují na státu. „To oni.“ Já nic. Ne, že v této svérázné zemi není důvod na koho a na co si stěžovat, ale stěžování se nepraktikuje. Nikoli proto, jak se jedna starší Pražačka dala slyšet, že pravá dáma si nestěžuje, ale protože je to k ničemu. Je to pasivní, nezodpovědné a dětinské. Trpět, být obětí se v dánském fóru nenosí. A být litován je hotové ponížení. „Nedělej ze mě chudáka“ odpálkuje Dán soucitný výrok. Zemi vládne víra, že člověk je zodpovědný za svou volbu a činy, a není-li spokojen, může zvolit znovu a jinak. Říká se tomu ansvar. Osobní odpovědnost. Odpovědnost k sobě. Odpovědnost k životu. Individuální. Osobní. Jeg – Já má až kultovní ráz. Slyšíme je nejčastěji. Jistě i z toho praktického důvodu, že dánské slovesné tvary jsou ve všech osobách čísla množného i jednotného stejné, a proto osobní zájmeno je nutné, aby se rozlišilo, co kdo a jak dělá a říká: Dán si potrpí na to říci, co vše JÁ dokáže. Já si myslím, já věřím, já nesouhlasím, já. Já. Zaříkávání? Magie. Když Já promluví, ostatní naslouchají, než štafeta dojde k nim, a další já vyjádří své vidění. Neskáčou si do řeči jako při italských nebo českých diskusích v televizi ani v bytovém družstvu. Právo druhého vyslovit mínění. A právo mít na mínění mínění. Slušně podávané, bez agrese. To je kultura debaty, cvičená už ve školních lavicích.

Absurdní je, že tam, kde jsou Češi civilizovaní, Dáni se chovají jako holá zběř. Až se nabízí myšlenka, jestli právě to nějak souvisí. Dáni, solidární, civilizovaní občané, kteří odvádějí solidární daně, aby se všichni pospolu měli dobře, na veřejnosti si vůbec nepomáhají. Přehlížejí se. Muži neotvírají ženám dveře, ani nepomůžou s těžkým kufrem do dopravního prostředku. Nastupovat do letadla s dánskými pasažéry trvá věčnost: gentlemani boří nosy do novin, a ženy od přírody nedostatečně silné nemohou zvednout zavazadlo a umístit je do skřínky nad hlavou, padají cestující, tašky a vládne chaos podobně jako v metru, které už sice jezdí sedm let, ale přimět dánské pasažéry, aby nechali lidi vystoupit, než sami nastoupí, se zatím nepovedlo. Šipky, nápisy: „Možná, že ten, kdo vystupuje, má stejně naspěch jako ty“ nepomáhají. Spolucestující v hromadné dopravě nepomůžou s kočárky, dánské matky to také neočekávají, přestože to je na tabulce v autobusu napsané. Ani staří lidé se nepouštějí sednout.

Dánsko je země, ve které to nejdramatičtější jsou našlehané mraky nad mořem. Vzhlížím k nim často a říkám si, že jsou to jediné barokní elementy. Napadá mě, že nápadná absence baroka italského stylu (je zde zastoupeno holandské protestantské baroko), stojí možná na počátku rozdílu a nepodobnosti Dánska jak s Itálií, tak s Českem. V Itálii udávají pokroková média jako důvod italského marasmu, že v jejich zemi přežívá feudální smýšlení, uznávající moc rodin, feudálního vlastnictví a funkci státu ještě nepochopili. Zjistit, jak to bylo se štěstím za feudalismu, je v této souvislosti myšlenka docela inspirativní.

Martina Schepelernová

Autorka článku je překladatelka, novinářka. Pracuje jako učitelka dánštiny pro cizince, tlumočnice, průvodkyně. Od roku 1977 žije v zahraničí, převážně v Dánsku. V Kodani absolvovala Kobenhavns Universitet a vystudovala žurnalistiku na Žurnalistické škole v Arhusu. Píše politické eseje do dánského deníku Politiken. Česky publikovala v Čtení na léto, Tvaru, Lidových novinách a Hostu.

Článek vyšel v Literárních novinách č. 41

Astrolife.cz - Horoskop na říjen 2013 pro jednotlivá znamení od astroložky, lektorky jógy a výtvarnice Dagmar Kocůrkové.

Beran - Aries (21. 3. - 20. 4.), živel: oheň

Berani se budou v říjnu soustřeďovat především na své Já, na nové životní impulsy a také na to, jakým směrem napřít svoji ohnivou energii. V tomto období Vah pro ně nastane změna v tom, že budou konfrontováni s tématem nejen Já, ale My, a budou se učit sdílet zkušenosti spolu s ostatními. Právě tyto zkušenosti v nich mohou vytvářet buď příjemné anebo nepříjemné obrazy o sobě samých a přestože se jim mohou tyto situace jevit jako krize, mohou být ve skutečnosti pro Berany vývojově velmi přínosné.

Býk - Taurus (21. 4. - 21. 5.), živel: země

Býci se budou v období Vah cítit příjemně, ačkoliv je mohou zneklidňovat energie probíhajících planet ve znamení Štíra. Býk, který rád shromažďuje a libuje si v hmotných věcech a smyslových prožitcích, se jich nerad pouští a opouští je. A právě již zmíněné energie zasáhnou v tomto čase přesně do těchto témat. Býci tak začnou řešit, co si nechat, co naopak vypustit, anebo jakou oblast pročistit. Týkat se to bude všech oblastí, ať už jejich těla, emocí nebo myšlení.

Blíženci - Gemini (22. 5. - 21. 6.), živel: vzduch

Blíženci budou v říjnovém období Vah zářit, protože se ocitnou ve vzdušném živlu, podporováni právě Váhami. Půjde tedy z jejich pohledu o plodný kalendářní měsíc, kdy začnou sbírat nové podněty a informace. I přes všechna tato pozitiva bude pro ně přeci jen vhodné čas od času vypnout a relaxovat. Měli by se totiž naučit umění koncentrace a plně se soustředit na jednu záležitost, aby nevznikal chaos a informační šum, který může zahlcovat nejen je samotné, ale i okolí. Pro mentální uvolnění Blíženců bude fajn především pohyb na čerstvém vzduchu.

Rak - Cancer (22. 6. - 22. 7.), živel: voda

Raci v říjnu jenom pokvetou, a i když je starosti o jejich blízké jen tak neopustí, bude záležet, jak se s těmito vlastními strachy a obavami vyrovnají. Půjde totiž o přenos na druhé. Strach je energie, která zavírá energetická centra a přivádí tyto zrozence do úzkostných stavů. Pro Raky bude tedy v říjnu vysvobozením, když nasměrují energii do budování domova a vnitřního bezpečí. Dostane se jim tak podpory v tom, aby tato témata lépe zpracovali a jejich život získal novou, bezpečnější kvalitu.

Lev - Leo (23. 7. - 22. 8.), živel: oheň

Lvi budou v říjnu stále ještě naplněni silou a energií léta, i když už dávno odeznělo. Prostě takoví páni džungle. Podporovat je bude Mars v jejich znamení, který jim dodá velké odhodlání k dalším činům a akcím, které budou chtět podniknout. Energie síly a moci je ale bude zároveň nabádat k moudrosti v jejich konání, protože zbrklost a uspěchané reakce v nich mohou vyvolat výbušnost až agresivitu. Lvi tedy v říjnu čeká naučit se koncentrovat vlastní síly k prosazení nějakého konkrétního záměru, než k boji a krátkodobému pocitu z vítězství.

Panna - Virgo (23. 8. - 22. 9.), živel: země

Panny se v období Vah opět stanou pozorovateli dějů a všeho, co se kolem nich děje. Začnou přemýšlet, jak co nejvhodněji využít volný čas, pokud jim ale nějaký při jejich workoholismu zbyde. Neptun ve znamení Ryb je obdaří sněním, takže Panny budou lecky snít o tom, co by chtěly, anebo mohly, avšak nemohou si to v realitě dovolit. Na zemité Panny tak čeká úkol – pokud zvládnou usměrnit svoji kritiku a sebekritiku, tak budou moci své sny začít uplatňovat i v realitě.

Váhy - Libra (23. 9. - 23. 10.), živel: vzduch

Váhy se ve svém období začnou zabývat vztahy, protože je čeká velmi náročná konstelace, zapojená do existenčních záležitostí, jež se budou týkat všech urovní lidské existence – pozemských jistot, smyslu jejich vztahů, období ukončování starého a začátek nových směrů, a to pěkně od samotné podstaty. Pro Váhy bude říjen obdobím skládání účtů a přehodnocování. Bude to rovněž období, v němž začnou zpracovávat svoji minulost a budou se snažit se s ní vyrovnat.

Štír - Scorpio (24. 10. - 22. 11.), živel: voda

Štíři budou v období Vah pokračovat na cestě ke své celistvosti a formování. V první polovině měsíce, kdy mají ve svém znamení Venuši, se začnou více přibližovat i lásce, vášni a touze. A právě touha spolu s planetou Saturn dodají Štírům v říjnu obrovskou houževnatost, která jim pomůže zvládnout spoustu životních úkolů. Planeta Merkur jim zase přinese možnosti mentálního zkoumání a hloubky, jež jsou u Štírů velmi důležité, aby se jejich myšlenky nestaly neodbytné, což by je stálo příliš mnoho mentální energie.

Střelec - Sagittarius (23. 11. - 21. 12.), živel: oheň

Střelci budou v říjnu podporováni energií planety Mars ve znamení Lva, takže začnou sršet novou energií a nápady na nové projekty. Může se k nim dostat v tomto období spousta impulsů k zahájení nových věcí a stanou se tak pro řadu lidí ve svém okolí hnacím motorem, který je naplní optimismem a euforií. Střelci budou totiž v říjnu obdarováni dvojnásobným přílivem energie, než obvykle. Měli by toho proto využít k tomu, aby ji investovali do něčeho, co nejen jim, ale celému lidstvu přinese užitek.

Kozoroh - Capricorn (22. 12. - 20. 1.), živel: země

Kozorozi budou chtět být v období Vah viděni a přitom být zároveň neviditelní. Říjen se totiž pro ně stane měsícem extroverze i introverze. Tzn., že budou jednou nahoře a podruhé dole, což bude u nich doprovázeno střídáním nálad. Rozladění Kozorozi dostanou ale příležitost hledat a současně také nalézt svůj střed, který nenajdou venku, ale uvnitř sebe. V tomto období nastane pro Kozorohy čas pro jejich vnitřní rozvoj, pro cestu do jejich hlubokého nitra, ticha a klidu, z čehož pak mohou velmi dlouho čerpat.

Vodnář - Aquarius (21. 1. - 20. 2.), živel: vzduch

Vodnáři se budou během vzdušného října cítit velmi svěže, protože vzduch je duch a éter. Je to zároveň jejich živel, který osvěžuje jejich geniální myšlenky. Vodnáři se proto budou cítit nabití mentální energií, avšak trochu do reality je bude vracet planeta Saturn a planety ve znamení Štíra. Půjde o takový zdvižený saturnský prst, který je začne nabádat podle hesla: „Jak nahoře, tak dole.“ Pokud vyjdou Vodnáři těmto energiím vstříc, mohou se přesvědčit o tom, že dokáží svoje myšlenky uplatňovat ve hmotě.

Ryby - Pisces (21. 2. - 20. 3.), živel: voda

Ryby proplují obdobím Vah uvolněným tempem, podporováni vodou, energií Štíra a planetou Neptun v jejich znamení. Nechají se volně unášet proudem a budou se divit, co řeší ostatní znamení, neboť jsme přeci všichni jedno… Letošní říjen bude pro Ryby měsícem velké inspirace, ale také obdobím nových proudů, které přes toto znamení poběží. Jediné, co začnou hledat, bude forma, jakým způsobem budou nově získanou inspiraci prezentovat před svým okolím.

Dagmar Kocůrková, astroložka, lektorka jógy a výtvarnice
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: Astrolife.cz

Pravý prostor - Snad každý se někdy setkal s argumenty, obhajujícími komunistickou stranu a období, kdy se tato strana v naší zemi snažila do života uvést experiment zvaný socialismus. A je charakteristické pro lidskou povahu, že úplně špatné se snaží z paměti vymazat a co se vymazat nepodaří, alespoň uzpůsobí do podoby technicolorové, takřka laskavé vzpomínky.

V diskusích se tak můžete doslechnout, že každý mohl cestovat, že nikdo nikoho nenutil kutat uran, Horáková s Píkou že škodili dělnému lidu a banánů byl vždy dostatek… Za banány, kubánské pomeranče a dovolenou v NDR se tak schovávají justiční vraždy, národ omotaný ostnatým drátem, likvidace hospodářsky a průmyslově vyspělého státu, utiskování a znásilňování celých generací.

Je smutným faktem, že takto pokřivené vzpomínky neslouží jen jako argumenty v diskusích, ale přežívají i formou vyprávěnek v rodinném kruhu a díky uhlazeným televizním dílkům a častou recyklací normalizačních děl jsou distribuovány do hlav celého národa.

Připomeňme si proto deset nejrozšířenějších a nejobskurnějších omylů o době vlády jedné strany.

Lež č. 1 – Lidská práva se dodržovala, byli jsme demokratický stát.

Demokracie byla pro tehdejší mocipány prázdné slovo. Jen pojem, kterým se rádi oháněli, když bylo potřeba. Totéž u lidských práv. O nějaké svobodě slova, svobodě vyjadřování, svobodných a nezávislých médiích, svobodě cestování, svobodě podnikání nebo třeba právu na spravedlivý proces nemohla být řeč.

Svobodné vyjádření názoru bylo považováno za div ne rozpoutání občanské války a každá demonstrace byla brutálně rozehnána tehdejšími represivními složkami. Vyslovení nesouhlasu s okupací sovětskými vojsky bylo často důvodem k ukončení kariéry a začátku profesní dráhy zeměměřiče, kopáče, topiče či počátkem putování po československých kriminálech. V několika případech dokonce vyjádření vlastního názoru bylo důvodem k zabití. Jména jako Pavel Wonka, ubitý komunistickými bachaři, nebo Danuše Muzikářová, zastřelená během demonstrací v srpnu 1969 československou veřejnou bezpečností a Lidovými milicemi, zůstanou navždy důkazem, že komunistům o lidská práva a demokracii nikdy nešlo.

Podpis Charty 77, která kritizovala nedodržování lidských práv, k jejichž dodržování se komunisté sami v Helsinkách zavázali, byl důvodem k těžkým represím vůči signatářům. A je příznačné, že tehdejší média Chartu odsuzovala, národ se křižoval, kulturní veřejnost podepisovala Antichartu a přitom nikde nebyl text samotné Charty 77 zveřejněný. Protože proč o ní pravdivě informovat, to neměli soudruzi v povaze.

Komunisté nedali lidem pokoj ani po smrti. Známá je hysterie rozpoutaná kolem hrobu Jana Palacha, ale už méně známý je například pohřeb filozofa Jana Patočky, který zemřel po jednom z výslechů u Státní bezpečnosti a během jehož pohřbu estébáci v okolí hlučeli, túrovali motorky a nad hřbitovem nechávali prolétávat vrtulník.

Absenci demokracie dokládá i způsob, jakým probíhaly volby. Na jednu stranu zde existovaly i loutkové strany Socialistická strana a Československá strana lidová, ale nebyl žádný výběr. Ve volbách figurovala pouze takzvaná jednotná kandidátka Národní fronty, účast u voleb byla povinná a běda, když občan volič chtěl jít za plentu, škrtat nebo odevzdat neplatný hlas. Vše bylo pod pečlivým dozorem bdělého oka strany. Komu se k volbám nechtělo, toho navštívili pracovníci volební komise s přenosnou urnou a bylo poměrně velkým uměním se takové volbě vyhnout a odmítnutí účasti bylo opět důvodem k represím.

Ubohost komunistického režimu se nezastavila ani před dětmi nepohodlných kverulantů. Nebylo tedy žádnou vzácností, když se potomek člověka s ušpiněným kádrovým profilem nedostal na školu, nebylo mu umožněno studovat nejen na vysoké škole, ale často ani na gymnáziu. Budoucnost dětí tak byla závislá na poslušnosti jejich rodičů

Jak to tedy bylo? Pro komunisty jsou lidská práva a demokracie pouze prázdným pojmem. Nic takového, už z podstaty komunismu, nemůže být s nimi spojováno.

Lež č. 2 – Národ byl zdravější díky špičkovému zdravotnictví.

Délka života v socialistickém Československu byla v průměru o čtyři roky kratší než v prohnilých kapitalistických státech. Podle tabulek Světové banky žil v roce 1989 průměrný Čechoslovák 71.4 roku. Ovšem průměrný Američan 75.2 roku, Rakušan 75.5 roku a Nizozemec dokonce 76.9 roku. S trochou nadsázky se dá říct, že život v socialismu byl zdraví škodlivý.

Ani o špičkovém zdravotnictví se nedá mluvit. Ano, měli jsme v Československu kapacity, které patřily ke světové špičce, jako byl například pediatr profesor Švejcar, bojovník proti neštovicím chemik Holý nebo otec kontaktních čoček Wichterle. Ovšem kdo o nich u nás věděl? Jeden z dalších typických rysů socialismu byla nenávist vůči schopným a úspěšným. Klacky, které strana házela pod nohy těmto vědcům, by byly námětem na vlastní knihu. Připomeňme si ale, že zrušením licenčních smluv na výrobu kontaktních čoček přišlo socialistické Československo zhruba o miliardu tehdejších dolarů. Samotný Wichterle neměl z peněz za patenty ani zlámanou grešli.

Běžné zdravotnictví ovšem silně zaostávalo za zbytkem světa, především díky nemožnosti spolupracovat na výzkumu se západními lékaři a neschopnosti nakupovat špičkové lékařské vybavení.

Jak to tedy bylo? Komunisté ukradli lidem čtyři roky života.

Lež č. 3 – Kdo dodržoval zákony, neměl se čeho bát. Na každém rohu stál esenbák, bylo bezpečno.

Co do množství esenbáků se mohlo zdát, že je opravdu o bezpečí obyčejného občana postaráno. Nebylo tomu tak. Naopak dohled nad socialistickým způsobem života byl přednější, než nějaká prevence kriminality. Je nutné si uvědomit, že jedním ze základních rysů tehdejší VB byla represe. Dodržovat zákony zdaleka nestačilo. Jedním z mnoha příkladů, kdy si před esenbáky ani ctnostný a zákona dbalý člověk nemohl být jistý, byl hon na takzvané máničky. Stačilo mít dlouhé vlasy a o pozornost „bezpečnosti“ bylo postaráno. Buzerace ze strany příslušníků bezpečnosti byla skoro všudypřítomná. Sedíš dlouho na lavičce na nádraží? Ukaž občanku! Motáš se kolem západoněmeckých autobusů a hledáš odhozené plechovky do sbírky? Ukaž občanku! Směješ se něčemu, když jde kolem hlídka esenbé? Občanku sem, smích tě přejde.

Respekt veřejnosti vůči tehdejším bezpečnostním orgánům byl pramalý. Byli vnímáni jen jako pologramotné mlátičky bez špetky přirozené inteligence. A dlužno dodat, že v mnoha případech byl takový odsudek na místě. Mnohými řadovými příslušníky byl tento despekt silně vnímán a byl důvodem k tomu občana občas pěkně osolit. Jen tak, bez důvodu. Stejně se určitě smál tomu fóru, jak jdou tři esenbáci, jeden umí číst, druhý psát… Kdo byl někdy, byť kvůli banalitě, na služebně VB, jistě si vybaví pocit, že je hledaným vrahem a osnovatelem atentátu minimálně na Gustáva Husáka. Totéž si jistě vybaví ti, kdo ve svých škodovkách brázdili normalizační silnice a měli to štěstí, že jim před blatníkem zamával esenbák plácačkou.

Esenbáci byli užíváni k rozhánění demonstrací, k šíření strachu, k rozbíjení hlav demonstrantů, kdy vyzbrojeni dlouhou bílou „láskou strany“ mlátili hlava nehlava všechno, co jim přišlo pod ruku. Kdo zažil, například během Palachova týdne v lednu 1989, jaké to je, když takový knedlík přistane na zádech, nezapomene.

Samozřejmě by bylo nespravedlivé soudit takto všechny. Kradlo se, vraždilo, kriminální policie i tehdy fungovala, zločinci se chytali, zavírali, věšeli. Jen se o tom nepsalo, protože nebylo kde. Svobodná média neexistovala a v občanech bylo nutno vzbudit dojem, že žijeme v bezpečné zlaté kleci. I tohle si sebou po takřka čtvrt století sebou táhneme jako kámen na krku, protože současná policie, často nezaslouženě, je odsuzována a vysmívána na základě zkušeností s esenbáky.

Jak to tedy bylo? Veřejná bezpečnost byl represivní orgán, větší důraz než na ochranu před kriminalitou byl dán na šmírování a buzeraci socialistického občana.

Lež č. 4 – Přes hranice se plížili jen vrazi a špioni.

Nebylo to tak, jak se mnozí staří komunisté, obzvlášť ti z Klubu českého pohraničí, snaží tvrdit. Po únorovém puči přes hranice pendlovali převaděči s osobami, kterým reálně hrozila perzekuce ze strany vládnoucí KSČ. Šlo nejen o podnikatele, politiky opozičních stran, bývalé příslušníky zahraničních armád, ale i běžné občany, kteří se nedokázali smířit s budoucností násilím ovládnutého národa. Často hranice přecházeli s celými rodinami a riskovali tak dlouholeté žaláře a v některých případech i trest smrti. Mnohým při přechodu štěstěna nebyla nakloněna a svému osudu z rukou komunistické justice neunikli. Jiné při přechodu dohnala kulka či skončili na elektřinou nabitých drátech.

Samozřejmě, že přes hranici přecházeli i pracovníci tajných služeb. Nešlo ovšem o takové množství, jaké se dnes snaží někteří bývalí strážci hranic uvádět. Fakta mluví proti jejich tvrzení. V letech 1948 – 1989 zemřelo při výkonu služby 654 pohraničníků. Z toho ovšem pouhých 10 bylo zabito během přestřelky. Ve zbylých případech šlo o nehody, náhodné výstřely z pušek či sebevraždy. Proti těmto deseti pohraničníkům stojí odhadovaných pět stovek obětí z řad uprchlíků za svobodou.

Je zajímavé, že zatímco hranice demokratických států byly hlídány před možným příchodem nežádoucích sil z venku, hranice socialistického tábora fungovaly podobně jako ostraha kriminálu, bránily v cestě ven.

Jak to tedy bylo? Přes hranice se neplížili vrazi a špioni, ale slušní lidé na cestě za svobodou. Naopak vrazi tyto hranice hlídali.

Lež č. 5 – Všechno bylo zadarmo. Nebo skoro zadarmo.

Doktor byl zadarmo, lázně byly zadarmo, plomby byly zadarmo, dovolené v NDR byly skoro zadarmo, bydlení bylo za pár stovek, pivo za pár kaček… V podobném duchu by se dalo pokračovat prakticky do nekonečna. Opak je ale pravdou. Zadarmo nebylo nic, všechno bylo štědře dotované, byla to jakási forma „držhubného“, která měla obyvatelstvo udržovat syté, spokojené a ideálně ve stavu duševního útlumu. Šlo o takzvaný „sociální kontrakt“, typický pro svět socialismu, kdy jakýsi sociální blahobyt byl nabídnut výměnou za apolitičnost.

Je nutné si ale uvědomit přítomnost slova „dotované“. Peníze, kterými stát přispíval na dotovanou životní úroveň, nutně chyběly jinde. Proto v léčebnách pro duševně choré vládly prakticky středověké podmínky, proto vybavení nemocnic pokulhávalo za vyspělým zbytkem světa o několik koňských délek, proto se města rozpadala před očima, proto úroveň cestování byla jen o málo vyšší než za první republiky.

Následky tohoto sebevražedného hospodaření se sebou potáhneme jako balvan ještě dlouho. Ovšem, hlavně že se nemuselo platit krvavých třicet korun u lékaře.

Jak to tedy bylo? Zadarmo nebylo nic. Dokonce ani skoro zadarmo. Vše bylo dotováno z peněz, které všem chyběly jinde.

Lež č. 6 – Nekradlo se. Ani politici, ani nikdo jiný.

Ale kradlo se. Nedá se říct, jestli méně nebo více než dnes, ale kradlo. Jistě si mnozí vzpomenou na oblíbenou větu „kdo nekrade ze státního, okrádá vlastní rodinu“. Ostatně, na okrádání ze společného majetku pamatoval zákon o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Do něj se vešlo ledacos, od vyzobávání jablek v sadu přes odvoz cihel ze stavby až po krádeže autosoučástek ve fabrice. Takovéto soukromé „znárodňování“ se svého času dalo považovat za národní sport. Však kdo něco chtěl, materiál na stavbu chatky, luxfery, nové obutí na auto, lepší obkladačky v koupelně a nechtěl čekat, jestli se na něj usměje štěstí po dlouhém čekání, nakoupil materiál pod rukou. Samozřejmě, že zpravidla šlo o materiál pocházející ze „socialistického vlastnictví“.

A to jsme jen u malých krádeží. Myslet si, že mezi stranickými kádry s funkcí a vlivem byl samý Mirek Dušín, je znakem bezbřehé naivity. I tam fungovala takzvaná „malá domů“, i tam ruka ruku myla, šidilo se, uplácelo se službičkami a nedostatkovým zbožím. Těžko by v době socialistického odměňování měly stranické paničky luxusní dovolené, tuzexová auta a devizová konta. I za vlády KSČ existovala šlechta, která byla rovnější než ostatní, měli vlastní prodejny a nemocnice, i tehdy kvetla vzájemná družba mezi stranickými kádry a šedou ekonomikou překupníků a veksláků.

Jak to tedy bylo? Kradlo se. Na počátku vlády jedné strany byla obrovská krádež a ta předznamenala jeden z nejvýraznějších rysů tehdejšího způsobu života. Jediný rozdíl oproti dnešku je v tom, že neexistoval bulvár, který by o tom psal, a nebylo vůbec vhodné o něčem takovém mluvit nahlas.

Lež č. 7 – Každý mohl cestovat.

Ano, mohl. Na Slapy, na Sázavu, do Prahy za památkami. Což ale není to cestování, o kterém je řeč. Problém byl ve vycestování, byť jen do NDR na nákupy, do Karl Marx Stadtu. I do spřátelených zemí byl potřeba cestovní pas a nebylo nic neobvyklého, když byl pas občanovi odejmut nebo prostě nebyl vydán. S trochou štěstí se ale do soudružských zemí cestovat dalo. Ne však do všech.

Jistě si mnozí vzpomenou na šedivý pas, který byl mnohými považován za klenot, protože to byla jediná vstupenka do tehdejší Jugoslávie. Svého času byla Jugoslávie využívána těmi nevděčníky, kteří nehodlali kolektivně žít a pracovat pro blaho všech, jako dálnice k vysněnému západu. Proto se začal vydávat tento speciální cestovní doklad, který sloužil jako síto na ty prověřenější z občanů, u kterých byla vysoká šance, že se jedou pouze zrekreovat.

Říká se „nebyls v SSSR, neraď“. Dostat se tehdy do kolébky socialismu a vidět na vlastní oči, kam až vede blahobyt pod vedením strany, bylo skoro nemožné. Fungoval poměrně čilý výměnný obchod mezi sovětskými občany, pro které bylo Československo totéž, co pro nás Rakousko. Prostřednictvím dopisu se domluvil kšeftíček, sovětská rodina vyběhala bumážky, zaslala pozvání a mohlo se vycestovat. Na oplátku pak sovětská rodinka vyrazila „na Západ“ a stala se pro našince na nějakou dobu kamenem na krku, návštěvou z pravěku a důvodem posměchu širokého okolí. To vše samozřejmě jen pokud byli úředníci příznivě nakloněni. V opačném případě ani bumážka nepomohla a necestovalo se.

Vycestovat na západ? Podívat se, kam až to dotáhnul zahnívající kapitalismus? Na vlastní oči vidět utrpení vykořisťovaných dělníků a soudruhů z kapitalistických zemí? Pro naprostou většinu národa neuskutečnitelný sen. Pro vycestování do takové země byla potřeba hromada razítek, neposkvrněný kádrový profil, vyjádření všemožných stranických výborů, od zaměstnavatele až po domovnici, bylo nutné získat vízum, devizový příslib… S neuvěřitelnou hromadou štěstí a přidělenými valutami, které stačily tak možná na kávu se sachrdortem, se pak dalo vycestovat. Po návratu samozřejmě cestovatele čekal posměch okolí, protože jen blázen se vracel zpátky po takovém očistci s úřady.

Jak to tedy bylo? Do bezproblémových soudružských zemí mohl skoro každý. Do Jugošky a Sojuzu málokdo a na západ jen dokonale prověřený občan, případně majitel dobrých konexí, zelinář či řezník.

Lež č. 8 – Byli jsme vyspělá, průmyslová velmoc.

Ano, byli. Ovšem nikoliv zásluhou komunistického panování. Respektovanou a vyspělou průmyslovou velmocí jsme byli dávno před zavedením socialistického hospodářství. Naopak, soudruzi se ukázali jako špatný hospodář. Centrálním plánováním, umělým tlumením invence a nutností vyrábět podle sovětského vzoru, diktovaným trhem, omezováním výroby na úkor zbrojního průmyslu, bržděním vývoje a modernizace dokázali udělat z kdysi slavných značek prakticky bezcenné zboží, které nedokázalo konkurovat zbytku světa.

Těžko by v tak skvělé, na průmyslu postavené zemi existovaly dlouholeté pořadníky na automobily, nestavěly by se obytné baráky podle tří, čtyř šablon a určitě by nebyly stále opakované problémy s nedostatkem vložek, toaletního papíru či pánských slipů. Často se argumentuje tím, že po listopadu 1989 noví majitelé fungující fabriky vykradli a nechali krachnout. Opak je pravdou. Fabriky byly v mnoha případech nepřipravené na konkurenční boj, měly dlouhá léta domluvené odbytiště v jiných socialistických zemích, neexistoval volný trh a najednou byly takové podniky hozeny do světa, kde si musely svými výrobky vybojovat odbyt. A to bohužel často nebylo možné díky zastaralé výrobě a minimální schopnosti držet se současných trendů. Lidově řečeno, takové firmy dostaly na frak od konkurence a už tady nebyl stát, který by jejich marný provoz dál dotoval.

Jak to tedy bylo? Vláda KSČ udělala z průmyslové velmoci technické muzeum.

Lež č. 9 – Každý měl práci, nebylo nezaměstnaných.

Jde o často rozšířenou lež, často užívanou pro dokreslení „neskutečného teroru a bídy, ve které dnes žijeme“. Za vlády komunistické strany se udržovala umělá přezaměstnanost, byly vytvářeny spousty zbytečných pracovních míst, protože byla povinnost pracovat. Zjednodušeně řečeno, z Československa byl vystavěn takový velký pracovní lágr. Lidé nechodili do práce, ale do zaměstnání a produktivita práce byla víc než mizerná.

Být tehdy nezaměstnaný, čili nemít v průkazu razítko zaměstnavatele, bylo porušením zákona a absence takového potvrzení často znamenala přímou cestu za mříže až na tři roky, s nálepkou „příživník“. Zákon o takzvané příživě byl jedním z klacků na režimu nepohodlné kverulanty. Nebylo nic jednoduššího, než se postarat o to, aby vyhlédnutá oběť nikde práci nedostala, a za čas sáhnout po paragrafu o příživnictví.

Jak to tedy bylo? Každý měl povinnost být zaměstnán, a kdo nepracoval, skončil za katrem.

Lež č. 10 – Bylo líp, byly to zlaté časy.

Jediné, co se dá na tento argument odpovědět, je „jo, bylo pěkný, že jsme byli mladší“. Nic víc. Zajímavé je, čím vším je tento argument často doplňován. Bylo pivo za pár kaček, metro za korunu, lidi nemysleli na kraviny, věnovali se chatičkám, zahrádkám, svým škodověnkám, nefetovali, v televizi dávali samé zábavné pořady, humor byl inteligentnější, k pohodě stačil Kája Gott.

Kecy, drazí přátelé. Je na místě odcitovat neznámého autora: „Je absurdní, že o týhle zkurvený době jednou budou lidi mluvit jako o zlatejch časech“.

Pivo bylo za pár kaček, protože nalejt občana bylo tak jednoduché. Napil se, vyspal se z toho a hurá do Kolbenky. V kantýně si dal dvacet deka vlašáku s rohlíkem za bůra, cestou domů metrem prolistoval Ruďasa, večer na něj oloupal brambory, zkouknul televizní noviny, kde se dozvěděl, jak trpí američtí dělníci, jak imperialisté chřestí atomovými raketami, zasnil se u poutavé reportáže z dožínek a zanadával u komunální kritiky o nedostatku zavařovacích víček. Po zprávách si otevřel lahváče, hodinku se napínal u majora Zemana, zasmál se u Televarieté a šel spát.

Nebyly to zlaté časy, byl to nudný život lidí zavřených v kleci, s povolenou, předem schválenou zábavou, pravidelným krmením. Lidí často hledajících nějakou noru, nějaký temný kout, kde by se před šedí socialistického života na chvíli schovali. Byl to život vycvičených zvířátek, kterým byla cesta k jakékoliv individuálnosti a odlišnosti ztěžována. Bylo to čtyřicet let násilné deformace národa, jejíž následky si neseme nejen my, ale pravděpodobně i nějaká ta generace po nás. Socialistický občan věděl, že když bude hodný, bude mít plný talíř a nebude se muset o nic starat. Na co jsou mu nějaké svobody, když si za ně nic nekoupí. To je stigma většiny současných voličů levice, kdy alfou a omegou je plný žaludek a minimum zodpovědnosti.

Byla to nudná a šedivá doba, kdy to, co nedostalo požehnání a certifikát neškodnosti, nemělo šanci. Kdo si dnes pamatuje nahrávací orgie, když se někomu povedlo sehnat Flojdy, Kisáky, Stouny, zatímco z rádia se valil nepřetržitý proud Michala Davida, Standy Procházky, Cézara, Horňáka, Vondráčkový. Kdo si dneska pamatuje sedánky nad kotoučákem se záznamem Woodstocku, komu se vybaví to příjemné šimrání v břiše, když se u ohně nebo v hospodě na kytary spustila nějaká krylovina.

Svobodné zprávy a hudební novinky se k nám ze světa dostávaly prostřednictvím Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky, BBC, Deutsche Welle nebo třeba Kanadského rozhlasu. Dlouhá léta byl jejich poslech rušený, protože na co by socialistickému člověku byly pravdivé zprávy. Ještě by začal přemýšlet. O tom, co vykládal Sláva Volný nebo o tom, co hrála Rozina na Svobodce, jaké jsou hudební žebříčky ve světě, kterými nás oblažoval John Kelway z Londýna nebo Michael Prostějovský z Kolína nad Rýnem, jak si žijí krajani v Kanadě, o kterých vyprávěla Vesna Alince a koneckonců o zprávách z domova, zakončených „Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“, se mluvilo jen šeptem.

Seznam zakázaných knih a autorů byl sáhodlouhý, strana dokázala okázale ignorovat i udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi. I v době těsně před pádem vlády jedné strany, kdy nebyl svěrák utažený až tak těsně, byly k vidění takové absurdity, jako na besedě s Jaroslavem Foglarem promítaný diapozitiv s obálkou knihy Pod junáckou vlajkou, kde slovo junáckou bylo začerněno.

Národ se dělil na dvě zásadní a početně nepoměřitelné skupiny. Bylo obrovské stádo, které mlčelo, drželo hubu a krok, jednou za čtyři roky odvolilo jednotnou kandidátku, občas si zanadávalo po tom, co se ujistilo, že za dveřmi opravdu nikdo nestojí, a jinak nic neřešilo. A bylo tady stádečko těch, co prakticky celou dobu utíkali. Ne někam, ale před něčím. Utíkali ke knížkám, které kolovaly republikou ve stopadesáté kopii na průklepáku, utíkali k stokrát ohraným kazetám s Krylem, Jasnou pákou, Plastikama, Nohavicou. Utíkali na čundry, mezi partu, kde si hráli na skautíky a kovboje. Tvořili skupinky, kde bylo alespoň zdání svobody, kde byli mezi svými.

Člověk byl neustále pod dohledem. Špiclovalo se, udávalo, od uličního výboru strany, přes příslušníky pomocné stráže VB až po podnikové kádrováky byl život každého jako pod drobnohledem. Kdo tehdy mohl tušit, že se do udávání pustily i modly jako byl Jarek Nohavica nebo Milan Kundera. Kdo z dospělých, kteří si s napětím a jako četbu na pokračování kupovali po listopadu vycházející seznamy estébáků, nenašel nikoho známého?

Byla to šílená doba, plná šílených lidí, vedená šílenci. Rozhodně to nebyly zlaté časy.

Jak to tedy bylo? Stálo to za hovno. Ale byli jsme mladší.

Dušan Makovský
pravyprostor.cz

Ostrava/Aktuálně.cz  - Tohle město je sociální laboratoř. Nebo spíš testovací středisko pro programy, jejichž cílem je zlepšit soužití bílé většiny a Romů. V Ostravě, průmyslové metropoli, žije podle různých odhadů 20 až 40 tisíc Romů, z toho kolem deseti tisíc v chudinských ghettech s devadesátiprocentní nezaměstnaností. Tedy práci tu nemá skoro nikdo.

Ostrava s romským problémem bojuje léta a s projekty sociálního začleňování tu jsou rozsáhlé zkušenosti. Loni se tu rozběhl i na české podmínky zcela unikátní experiment: Program sociální inkluze Ostrava 2011 - 2020, který má přijít celkem na miliardu korun.

Analýza ostravských programů pro Romy je dalším dílem série článků, v nichž deníky Aktuálně.cz a Insider mapují kořeny sílícího napětí mezi romskou komunitou a majoritou. (Přehled všech dosud publikovaných článků a galerií najdete v infoboxu napravo.)

Ostravská zkušenost může být užitečná i pro zbytek země. A to i přes to, že ani ve zdejší laboratoři se zatím nepodařilo namíchat účinný lék, který by problém mohl zcela vymýtit.

Po vzoru Madridu

Letos v únoru převzaly čtyři romské rodiny, do té doby živořící v tíživých podmínkách typických pro ghetta, klíče od čtyř opravených obecních bytů ve třech různých městských čtvrtích. Celkem osm dospělých s šesti dětmi dostalo šanci na únik z bídy pod podmínkou, že se rodiče před nastěhováním písemně zavážou, že budou aktivně hledat práci, posílat děti pravidelně do školy a dodržovat další běžné občanské povinnosti.

Všechny čtyři rodiny byly pečlivě vytipovány obvodními radnicemi a nevládními organizacemi, jež s ostravskými Romy pracují.

[[img:chrn_fullwidth:5058:Radnice pro experiment vytipovala několik rodin. Foto: archiv Chrudimských novin.]]

Šlo o první krok desetiletého projektu sociální inkluze, jehož cílem je do roku 2020 snížit nezaměstnanost v ostravských romských koloniích na polovinu a zlepšit úroveň vzdělání dětí, aby tak stouply jejich budoucí šance na trhu práce.

O jak rozsáhlý úkol jde, není přesně možné vyčíslit, Ostrava nemá svá ghetta přesně zmapovaná, neví, kolik v nich vlastně žije lidí. Podle studie, kterou zpracoval v roce 2006 tým sociologa Ivana Gabala, bylo v Moravskoslezském kraji kolem 28 sociálně vyloučených lokalit, z toho deset v Ostravě.

Dnes jich ale bude mnohem víc. Když letos na jaře mapovalo občanské sdružení Vzájemné soužití ostravské chudinské ubytovny - typické vyloučené lokality s převahou Romů -, napočetlo jich přes 30, jen v nich žije přes sedm tisíc lidí. Kromě ubytoven má Ostrava další izolované romské kolonie v několika čtvrtích.

Ostravský projekt je unikátní nejen výší prostředků, jež jím mají protéct.

Mimořádné je, že se k němu spojil ostravský magistrát a radnice několika městských částí, čtyři nevládní organizace poskytující sociální služby, soukromá realitní firma RPG Byty, katolická Charita a Armáda spásy, velcí zaměstnavatelé jako Vítkovice Machinery Group a ArcelorMittal, tři střední školy, ale také republiková a městská policie. Podstatnou část z miliardového rozpočtu do roku 2020 mají uhradit evropské fondy.

Vzorem pro Ostravu je podobný, byť rozsáhlejší experiment z Madridu. Za 30 let od jeho spuštění tam klesla nezaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách z 90 na 40 procent.

"Jde o běh na velmi dlouhou trať, ale má to efekt," říká ostravský primátor Petr Kajnar. Investice vložená do projektu se má podle předpokladů ostravských politiků vrátit státu v úspoře sociálních dávek a na daních odvedených za romské zaměstnance. „Výnos by do deseti let měl činit až dvě miliardy korun," prohlásil při rozjezdu náměstek primátora Martin Štěpánek.

Zádrhel po pěti měsících

Ostravský experiment - podle očekávání jeho iniciátorů - nejede zcela hladce. Přestože rodinám s hledáním práce pomáhají neziskovky a úřady, už v červenci z programu vypadla první z nich. Důvod? Otec odmítl přijmout práci dělníka s příjmem 16 tisíc hrubého, ale pracoval načerno. Snadno si spočetl, že v součtu se sociálními dávkami je jeho příjem vyšší, než kdyby se nechal zaměstnat.

Ukazuje se také, že motivaci pracovat u lidí ze dna společnosti nesráží jen špatně nastavený systém sociálních dávek, ale také obrovská zadluženost rodin z ghett: Lidé, drcení nezvládnutelnými dluhy, nemají o legální práci zájem, vědí, že by pracovali jen na splátky věřitelům a dál živořili na životním minimu. Život mnohých z nich mají navíc zcela pod kontrolou lichváři, takže bydlení samo jejich situaci neřeší. A tak je těžké vůbec najít do programu vhodné adepty.

[[img:chrn_fullwidth:5060:Někteří Romové o zaměstnání nestojí. Větší příjmy jim zabezpečí sociální dávky a melouchy. Foto: archiv Chrudimských novin.]]

Stejně tak je těžké pro program získávat byty. Ostravské městské části se totiž zoufale brání představě, že se do jejich domů budou stěhovat lidé z ghett - bez ohledu na to, že za adepty programu ručí neziskovky, které se stávají patrony každé z rodin, sledují je a odpovídají i za to, zda klienti platí nájem, dodržují podmínky a nenarušují občanské soužití.

Kvůli nesouhlasu starostů shodilo zastupitelstvo na jaře ze stolu návrh bytové koncepce, která do zmíněného programu počítala s přídělem 840 bytů.

Zato je ke spolupráci ochotná soukromá firma RPG Byty, která si už ověřila, že změní-li se její domy v nekontrolované ghetto, vede to nakonec k naprostému znehodnocení majetku. Zatímco když se s obyvateli domů v sociálně vyloučených lokalitách pracuje, dá se leccos zachránit.

"Před časem po nás například starosta v Radvanicích chtěl, ať zbouráme jednu z vybydlených romských lokalit. Nakonec se tam ale povedlo domluvit spolupráci se sdružením Centrom, které s lidmi důsledně pracuje. Domy se ve spolupráci s nájemníky daří opravovat, konfliktů ubylo. Podobný efekt teď pozorujeme v jiné vyloučené lokalitě v Horní Suché u Havířova, kde působí občanské sdružení Vzájemné soužití," říká mluvčí RPG Petr Handl.

Změna je znát i u bývalého ghetta na ostravské Liščině, kde s lidmi také pracovalo Vzájemné soužití. RPG tu dokonce po opravě domů s převážně romskými obyvateli zvedla nájem, přesto jí klesl počet dlužníků. Ostravský program proto využívá i zkušeností místních neziskovek, jež s Romy dlouhodobě pracují.

Změna priorit

Miliardový program sociální inkluze tak pokračuje, ale přizpůsobuje se situaci.

"Obrátil se jeho mechanismus," vysvětluje mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Původně byly řazeny priority programu v pořadí 1. Bydlení 2. Vzdělávání 3. Zaměstnávání, nyní se na první místo dostává práce. „Priority se teď řadí 1. Vzdělávání 2. Zaměstnání 3. Bydlení. Rodina byt dostane až určitou dobu po zapojení do pracovního procesu," říká mluvčí.

[[img:chrn_fullwidth:5059:]]

S úpravami programu se rozšířil i jeho záběr, pomoc míří i na neromskou populaci, na děti z dětských domovů, z ústavní péče či na mladé rodiny. V této chvíli je do experimentu v Ostravě zařazeno 10 rodin. Do konce roku 2013 bude s pomocí města podle Vojkovské bydlet celkem 50 lidí (tj. dospělých i dětí), v roce 2014 má přibýt dalších 50.

Finanční stránka

Projekt, který v případě úspěchu vytrhne z nuzných podmínek na okraji společnosti, letargie a nezájmu o práci za čtyři roky asi stovku lidí, není levný: Podle Andrey Vojkovské zatím město přišla pilotní fáze na tři miliony korun. Pohltil je provoz, rekvalifikační kurzy, materiál na opravu bytů a Studie sociálně vyloučených lokalit, kterou magistrát nechal zpracovat.

Mimochodem - pokud měla tato práce posloužit jako východisko projektu, selhala. Dodnes z ní podle Vojkovské není k dispozici žádný výstup. Bylo prý třeba poslat ji autorům k přepracování, stále není hotová.

Celkově magistrát na projekt vyčlenil podle náměstka primátora Martina Štěpánka na roky 2012 a 2013 deset milionů korun. K penězům z městské kasy je třeba připočíst peníze, které z veřejných zdrojů míří k neziskovým organizacím zaměřeným na Romy. Ty lze těžko kompletně zmapovat, proudí různými kanály: z rozpočtu magistrátu, ze speciálních programů ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva pro místní rozvoj, z Úřadu vlády, Úřadu práce a z Evropských fondů. Neziskovými partnery ostravského projektu jsou hlavně občanské sdružení Centrom a Armáda spásy, postupně se počítá se zapojením dalších.

Například Centrom se pomocí Romům k bydlení zabývá od roku 2005, na jeho zkušenostech celý projekt z velké části stojí. Centrom dostává z různých zdrojů na sociální službu „Bydlení s doprovodným sociálním programem" částky mezi 2,2 a třemi miliony korun ročně. Poskytuje ale i další, s bydlením nesouvisející sociální služby. Celkově hospodařil v roce 2011 s patnácti, v roce 2012 s jedenácti miliony korun nejrůznějších dotací.

Významným finančním partnerem pro ostravský projekt je evropský fond Roma Education, který do něj přislíbil na roky 2012 až 2015 celkem 192 tisíc eur na vzdělávací projekty. K této částce město přidává dalších 18,6 tisíce eur, dohromady na romské vzdělávání v Ostravě v rámci magistrátem řízeného projektu v příštích třech letech míří téměř pět milionů korun. Prioritně jsou určeny na přípravu romských předškoláků na první třídu.

Sedmnáct let zkušeností

V Ostravě se rozběhly první velké projekty zaměřené na sociální inkluzi už koncem 90. let. Po ničivé povodni, jež v roce 1997 zasáhla čtvrti obývané romskou chudinou, tu přišly o střechu nad hlavou tisíce Romů, jejichž situaci řešilo město, vznikající neziskový sektor a katolická Charita.

Jak riziková je právě oblast bydlení, znovu potvrdila známá kauza ostravského Přednádraží, odkud se během posledního roku muselo ze zanedbaných a zchátralých domů vystěhovat skoro 400 lidí. Řada rodin skončila na ubytovnách nebo v nuzných podmínkách jiných ghett. Jejich migrace vyvolala problémy v dalších čtvrtích a zvýšila napětí mezi Romy a majoritou.

Podobné dopady má nepromyšlené rušení chudinských ubytoven. Scénář je vždy stejný: v lokalitě se léta hromadí problémy, jež město ani majitel objektu neřeší a vybydlený objekt se zavírá.

Potíž je v tom, že v ghettech dnes vyrůstá už třetí generace Romů žijících pouze ze sociálních podpor. „Neznají nic jiného, dávno nejsou schopni posoudit, na co mají nárok a co si musí zasloužit. Nemají motivaci pracovat, nemají soudržnost, nevěří v budoucnost. Sami si nepomohou, a oč déle je necháme jejich osudu, o to větší z toho vyroste průšvih," říká Ivana Nesétová, zakladatelka sdružení Centrom.

Pozn. red.: Spolumajitelem firmy RPG Byty je Zdeněk Bakala, vlastník společnosti Centrum Holdings, vydavatele deníků Aktuálně.cz a Insider.

Astrolife.cz - Horoskop pro jednotlivá znamení na srpen 2013 od astroložky, numeroložky, kartářky a spisovatelky Martiny Blaženy Boháčové.

BERAN 20. 3. – 20. 4.

Léto je v plném proudu a Berani by si mohli dopřát dovolenou. Jestli je lákají dálky, nic nestojí v cestě. Není nad romantický večer na mořské pláži. Nebo by snad více vyhovovalo cestování po památkách? Ti, kteří se rozhodnou, že opět žádnou dovolenou nebudou mít, protože mají hodně práce, udělají chybu. Každý ovšem svého štěstí strůjcem a ten kdo neumí odpočívat, to pozná na svém zdravotním stavu. Je čas trávit společné chvíle s rodinou. Rodina je velice důležitá a Berani to poznají hlavně v první polovině srpna, kdy se téma rodinného soužití rozvine naplno. Bude se také debatovat o způsobu bydlení a Berany požene vpřed touha zkvalitnit úroveň bydlení. A protože jsou to lidé činu, neměli by váhat a měli by realizovat. Všechny ženy, které patří do rodiny, budou právě v tuto dobu něco řešit. Berani by jim měli věnovat pozornost. Ať se jedná o manželku nebo tchýni, maminku nebo babičku. Může to být také dcera nebo sestra. Někdy se nic neděje na povrchu, ale protože Berani právě čtou svůj horoskop, budou vědět, že si mají na tyto ženy vzpomenout. Budoucnost ukáže, jak dobře udělali. Kolem dětí se bude neustále točit všechno dění. Berani mají děti rádi a dokážou s nimi vytvořit nejednu dobrodružnou situaci. Jejich aktivní povaha a schopnost organizovat způsobuje, že se s nimi jejich potomci nenudí. Ale nic se nemá přehánět. Berani by měli organizovat pouze ty jedince, kteří s tím souhlasí. Když budou někoho do aktivit nutit, výsledek bude zdrcující. A tak je třeba s dětmi uspořádat poradu a zeptat se zda se vším souhlasí. Berani, kteří ještě děti nemají, budou o tom přemýšlet. Srpen bude pro Berany úspěšný měsíc. Kreativní jedinci dostanou šanci se ukázat. Hlavně kolem novoluní by si měli Berani vytvořit nový projekt. Je to vhodné období vytvořit nové dítě. Novou práci. Nové aktivity. Berani, kteří jsou sami, mohou potkat zajímavého partnera. Srpen je pro lásku jako stvořený. Kdo se chce seznámit, dostane šanci. Berani mají rádi volnost i ve vztazích. Ne nadarmo se říká: „Když někoho miluješ, dej mu volnost a prostor. Jestliže tě miluje, vrátí se.“ I v tomto měsíci ovšem platí, pozor na finance! Celý rok je třeba mít na paměti, že v době hojnosti se musí šetřit, aby bylo z čeho čerpat, jakmile se karta obrátí. Někdy jsou dny, kdy se nedaří a člověk má tendenci to svádět na nějakou sílu, která maří plány. Ale tak to není. Když člověk chce něco změnit, měl by pracovat se svými afirmacemi. Není důležité, jestli naše afirmace fungují díky principu autosugesce anebo díky vyšším silám. Důležité je, že fungují. Téma kolem vzdělávání bude neustále aktivní. Blíží se nástup do školy? Nebo zajímavý kurz? Nebo jsou to Berani, kteří touží přednášet? Někoho učit? Aby člověk mohl učit ostatní, musí nejdříve sám vědět. Takže Berani, hurá do knihoven a studujte.

BÝK 20. 4. – 21. 5.

Léto je v plném proudu a Býci by si mohli dopřát dovolenou. Věnovat se rodině, věnovat se dětem anebo svým kamarádům. V srpnu by si Býci mohli splnit své představy. Jak by měla vypadat rodina? Jak by měl vypadat dům? Doma musí být bezpečí. Je jedno jestli má člověk těžkou práci nebo je třeba na cestách. Když přijede domů, měl by mít klid a pohodu. Každý člověk si svůj domov má zařídit tak, aby mu bylo příjemně. Býci by měli mít větší prostory, plnou ledničku, pořádný gauč, televizi v každém pokoji a hlavně zahradu a místo, kde se dá grilovat. Do každého domu patří milující rodina. Ten, kdo v takové rodině žije, ví co je to pocit štěstí. Býci by měli udělat vše proto, aby si dali domácí prostředí do pohody. Pohodový Býk je klidný Býk. Křičící Býk je Býk volající o pomoc, protože není spokojen. Kdo hledá nové bydlení nebo si chce něco nového koupit do domu, neměl by otálet. Každý může dosáhnout na všechno. Důležitý je dobrý plán a práce s energiemi. Udělejte si rituál na spokojené domácí prostředí. Říká se tomu rituál, ale není to nic jiného než práce s podvědomím a s duší. Je důležité vytvořit si kvalitní plán. K němu konkrétní obrazovou představu. Dalším důležitým krokem je vnímat jaké pocity vám představa bude přinášet. Toto vše vezme vaše podvědomí jako informaci a začne podle toho vytvářet vás život. Nevěříte? Zkuste to. V první polovině měsíce bude větší klid, ale druhá polovina přinese téma, které se bude týkat kariéry a pracovního postupu. Co se to děje v práci? Kdo se odváží, může si zažádat o zvýšení platu. Pozor, ale schyluje se ke změnám a ty mohou být jak dolů, tak nahoru. Býci neradi mění svou životní pozici. Jsou šťastní v zajetých kolejích. Když nemusí nic měnit. Jenže život je změna a některé signály by se přehlížet neměly. Nyní přicházejí informace, které se týkají práce nebo osobní prestiže. Tak co, milí Býci, jak předběhnete dobu? Říká se: „Chytrému napověz, hloupého trkni.“ A každý sám svého štěstí strůjcem. A protože celý tento rok mají Býci dávat do pořádku vztahy, neměli by nic přehlédnout. Myslí se tím totiž nejen vztahy osobní, ale také pracovní. Býci by měli velkou pozornost věnovat své intuici. Každý člověk má šestý smysl. Je třeba s ním umět pracovat. Šestý smysl je vyvinutý cit pro velejemný duchovní svět. Býci jsou sice velcí realisté, ale k mé velké radosti se stále více Býků o esoteriku začíná zajímat. Je pro ně vhodné například feng shui bydlení.

BLÍŽENCI 21. 5. – 21. 6.

Léto je v plném proudu a je čas si dopřát dovolenou. Užívat si s rodinou a nehledět na peníze. Třeba někde na pláži nebo u vody. Co víc si mohou tito lidé přát? Blíženci milují cestování. A kdo není u moře, mohl by třeba navštívit hrady a zámky. Ti šikovní by si mohli oprášit své vědomosti anebo začíst studovat cizí jazyky. Téma učení bude Blížence zaměstnávat nejen v červenci, ale také v srpnu. Kdo jede na dovolenou autem, měl by si ho dát do pořádku. Většina Blíženců výborně řídí. Auto je pro ně nutnost. Kdo auto nemá, určitě má kolem sebe svého řidiče. A co rodina? Zavolejte příbuzným a udělejte párty na zahradě. Grilování je další činnost, ve které se Blíženci vyžívají. A čím více lidí, tím lépe. Právě nyní je vhodné období na rodinné cestování. A kdo má nedořešené záležitosti s příbuznými, měl by to dořešit. Energie budou přát a domluva bude možná. A co sousedi? Jak se tváří? Proč je tolik nepříjemných sousedských vztahů? Je to divné, že si lidé znepříjemňují takto život. Blíženci jsou veselá kopa, ale nic se nemá přehánět. Všeho s mírou. Jestliže má někdo pocit, že by si měl koupit nový telefon, vybral si tu správnou dobu. Je vhodné si přečíst knihu osobního rozvoje, protože ten, kdo na sobě neustále pracuje, dokáže velké věci. V rámci dobrých vztahů by se měli Blíženci usmívat. Nikdo v životě není tak bohatý, aby se obešel bez úsměvu. Ale nikdo není tak chudý, aby si ho nemohl dovolit. Úsměv obohacuje život a zkrášluje prostředí. A co úřady? Žádná unáhlená rozhodnutí. Dvakrát měř a jednou řež. Blíženci by se měli snažit, aby se dostali k moudrým lidem. K těm, kteří něčeho dosáhli a kteří jim mohou pomoci radou anebo příkladem. Je vhodné se nahlásit do kurzu anebo jít na hodnotné školení. Blíženci, kteří publikují nebo přednášejí, budou mít hodně posluchačů. Když budou zajímavé informace, tak proč ne? A ti, kdo ostatní něco učí, musí vědět, že aby mohli učit jiné, musí být oni sami moudří. A i když platí, že člověk čím toho ví více, tím toho ví méně. Není se čeho bát. Nejlépe se člověk naučí tím, že učí jiné lidi. Ten, kdo má v plánu dalekou cestu, užije si. Jestli je někdo, kdo žije v zahraničí, ozve se. Kdo nikam nevycestuje, měla by ho zajímat filosofie jiného národa. A přehled také není k zahození. Co se to děje ve světě? Dařit se bude těm, kteří pracují pro cizí firmu. A esotericky zaměřeni Blíženci budou koukat, jak se jim bude dařit. Kdo nic neví o astrologii, měl by jí právě nyní začít studovat.

RAK 21. 6. – 22. 7.

Raci, co se to děje ve vašem životě? Všude kolem vás to jiskří a planeta Mars, která se objímá s Černou Lunou Raku, vám dává zabrat. Energie na vás tlačí, abyste se více hýbali. Abyste byli pružnější. Jediná možnost, jak zrozence v Raku donutit k většímu výkonu, je to, že mu někdo chce sáhnout na peníze nebo na majetek. A protože proběhne dne 6. 8. zajímavý úplněk, který zvedne kreativní projev Raků, budou přemýšlet o tom, kam investovat. Raci, kteří jsou zaměstnaní, budou řešit výdělky. A Raci, kteří podnikají, by si měli udělat nový podnikatelský plán. Teď by mohl přijít výborný nápad. Nový začátek. Někdy je to tak, že nejprve něco skončí, aby jiné mohlo začít. Kdo chce začít podnikat, měl by využít tohoto období. Je to čas nových začátků. Kdo potřebuje vybojovat novou životní situaci, může začít. Raci, nechtějte být jen člověkem, který je úspěšný, ale také člověkem, který za něco stojí. Je čas přemýšlet o tom, jak vydělat více peněz. Raci by se měli plácnout přes kapsu a pořídit si něco pěkného. Nebo že by chtěli udělat radost někomu blízkému? Chtělo by to nový finanční plán. Tito lidé, když se pro něco rozhodnou, dosáhnou toho. Použijí kouzlo osobnosti a trošku lsti. Ten, kdo se málo snaží a o nic neusiluje, může promarnit svůj život a to by bylo škoda. Raci budou přemýšlet, jak vydělat více peněz. Nebo že by přemýšleli o tom, jak utratit? To je sice nepravděpodobné, ale proti gustu žádný dišputát. Ale utratit jen to, na co je. Bude se řešit majetek a materiální zdroje. Raci rádi rozmnožují a právě nyní je vhodná doba. Postavení planet přeje majetkovým věcem. Raci mají velký strach z nedostatku. Pořád něco schovávají na horší časy. Někdy může jejich šetrnost okolí rozčilovat. A to hlavně, když to přehánějí. V rodinách těchto jedinců se často odehrávají roztržky kolem dětí. Hlavně v dnešní době, kdy jsou děti velmi náročné. Raci to nemohou pochopit. Na co už zase potřebují nové boty? Vždyť ty staré jsou ještě dobré. A proč si kupují značkové oblečení? Takové uvažování může vnést problémy do rodinných vztahů. Raci už si zvykli, že poslední dobou se řeší neustále jen peníze. Je zvláštní, že jim toto téma velmi vyhovuje. Pozor na podepisování smluv nebo pojistek. Raci, kteří podnikají, by si měli ověřit, zda mají vše zaplaceno na úřadech. Mohou se uzavírat pojistky, smlouvy, řešit hypotéky. Raci by měli zůstat věrni své zásadě. Nepůjčuji si, kupuji pouze to, na co mám.  V srpnu by si měli tito lidé dávat pozor na úrazy.

LEV 23. 7. – 23. 8.

Léto je v plném proudu a Slunce se posunuje znamením Lva. To je nádhera, jak je ten život krásný. Lvi by se měli pohybovat co nejvíce v přírodě. Dovolená s rodinou nebo se skupinou milých lidí je úplně to nejlepší, co mohou tito jedinci právě nyní prožívat. Jenže hned na začátku měsíce proběhne novoluní. Dne 6.8 proběhne novoluní ve Lvu. To bude úžasné. Lvi mají zahájit něco nového a důležitého. Novou práci? Nový vztah? Vytvořit nový projekt? Rozhodně by měli pracovat s myšlenkou nových začátků. V tento den by si měli sednout, zapálit svíci, poslouchat hudbu a vytvořit si nový životní plán. Plán, který v budoucnu změní jejich život. Každý jedinec by si měl uvědomit, co chce ve svém životě změnit. Na osobní rozvoj není nikdy pozdě. A právě srpen ukáže Lvům, v čem by se mohli zlepšit. Život není jen procházka klidnou a slunečnou krajinou. Hromy, blesky a déšť jsou také součástí života. Pravý život je láska, přátelství, svoboda a bytí tady a teď. Lvi, uvědomte si, že všechno kolem vás je neutrální. Význam situacím, věcem a lidem přisuzujete vy. Když pojmenujete své prožitky jako nádherné, budou nádherné. Když pojmete svůj život jako úspěšný, bude úspěšný. Když ukážete ostatním lidem, jak jste silní a okouzlující, budou vás tak vnímat. Říkáte, že to není tak jednoduché? Ale je. Říkáte, že se vám to nedaří? Já vím proč! Aby vás takto vnímalo okolí, musíte si o sobě myslet jen to nejlepší. Vy sami vysíláte signály a informace, kdo jste a kým jste. Jste kouzelní a úspěšní. V době novoluní ve Lvu vyjděte ven. Roztáhněte ruce a zvedněte hlavu k nebi. Zavolejte své přání a projevte vděčnost za úžasný život. Plný prožitků a plný lásky. Nemáte lásku? Lvi mají vždycky lásku, tak se rozhlédněte. Neváhejte a sáhněte si na ní. Je to nekrásnější div světa. Nevyrovná se jí žádný chrám. Nevyrovná se jí žádná přírodní scenérie. Nevyrovná se ji nikdo a nic. Lidé jsou ale divní, když ji mají, tak si ji neváží. A když jim chybí, tak se trápí. Jak to máte s láskou vy? Lvi by měli v srpnu na sebe upozornit. Ale pozitivně. Jejich kreativita by měla narůstat. Je čas upozornit na svou osobu. Ukončit všechny nejasnosti v oblasti vztahů. Domluvit pravidla. Pohlídat vztahy osobní, ale také pracovní. Všechno, co se týká spolupráce, musí být písemně. Závazky se mají plnit. Dobré účty dělají dobré přátele. Od 19.8 se Merkur dostává do objetí se Sluncem. Lvi budou mít týden na to, aby řekli to nejdůležitější. Jejich slova budou mít cenu zlata. Využijí toho? Doufám, že ano. Kdo tvoří obrazy, měl by připravit vernisáž. Výborný nápad je udělat piknik a pozvat všechny obchodní partnery. Lvi jsou výborní hostitelé a dokážou pořádat královské hostiny. Není nad párty pod širým nebem. Protože se na takových akcích uzavírá nejvíce kontaktů, měli by si tito jedinci dát záležet na tom, jak vypadají. I partner by měl reprezentovat. Největší chyba by byla začít pošilhávat po asistentce svého šéfa. Pozor na to, Lvíčci. Touha je touha, ale nic se nemá přehánět. Jupiter je ještě stále v Raku. Nepříjemné situace mohou pokračovat. Věci v utajení se budou prozrazovat. Kdo nic netají, nemá se čeho bát.

PANNA 23. 8. – 23. 9.

Léto je v plném proudu. Panny by se měly radovat, jenže je něco tíží. Je to touha po změně. Cítí, že přichází období, které přinese něco nového. Už aby to bylo.  Některé události na Panny začnou doléhat. Neměly by se dívat na televizi a poslouchat zprávy, stejně je to jen rozčiluje. Polezou jim na nervy i někteří lidé. Panny, není nic jednoduššího, než tyto lidi dát ze svého života pryč. Vy si máte udělat pořádek mezi přáteli. Lepší je jeden a kvalitní přítel, na kterého se můžete spolehnout než kupa rádoby kamarádů, kteří vás pomluví. Jak se říká: „Za dobrotu na žebrotu.“, a to vy moc dobře znáte. Zrekapitulujte si, co se vám povedlo, a na které oblasti musíte stále pracovat. Život je neustála práce na sobě, a to je v pořádku. Co byste jinak dělaly? Vezměte si papír a tužku a napište si, co se vám povedlo. Až to budete mít, pohlaďte se a pochvalte se. Pochvalte samy sebe, protože už jste si zvykly, že to nikdo jiný neudělá. Proč tak lidé šetří chválou? Protože druhým nepřejí. Jestliže chcete lépe vycházet se svým okolím, pochvalte a vyzdvihněte pozitivní věci. Všichni ihned roztají a budou přístupni vašim argumentům. Otevřou se vám nové dveře. Z pomluvy si nic nedělejte. A ještě jednou si zopakujte, že pomluva a kritika je skrytý obdiv. A že ti, kdo o vás mluví, vám závidí. Jak se říká: „Co nechceš, aby dělal druhý tobě, nedělej ty jemu.“ Panny mohou mít občas smutnou náladu. Ale proč? Je léto, zahrada kvete, plody zrají a všude kolem je láska. Panny cítíte se dostatečně milovány? Jestli ne, odpovězte si na otázku. Jsem schopen rozdávat tolik lásky, aby se mi vracela zpět? Jsem schopen lásku přijímat? Nečekám vždy to nejhorší a negativní řešení? Panny, vy se musíte naučit pozitivně myslet a každý den si několikrát zakřičet, jak je svět krásný. Jak nádherný je život a jste šťastní, že ho můžete žít. Věnujte se i nadále svému zdraví. Na trhu je dostatek ovoce a zeleniny, tak se nadlábněte, ať máte hojnost vitamínů. Občas si nechte přeměřit krevní tlak a hlídejte si cholesterol. Upraví se vám metabolismus. Ze svého jídelníčku odstraňte tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny. Pokud možno nejezte šlehačku a majonézové saláty. Upraví se vám trávení. Jestliže vám nějaký úřad bude chtít znepříjemnit léto, zavolejte tam a řekněte, že máte dovolenou. Potom ještě napište dopis, aby vám nikdo nemohl tvrdit, že jste se neozvaly. Jestliže se dozvíte, že někdo má zdravotní problémy, zajděte ho navštívit. Jo, jo, jednou jsme tady a jindy zase tam. Asi uslyšíte opět hodně řečí, jak je všude kolem těžká finanční situace. Nikomu peníze nepůjčujte. Můžete mu ale pomocí dobrou radou. Nezapomeňte, že nejlépe pomůžete tak, když toho druhého naučíte, aby pomohl sám sobě. Jestliže vás někdo naštve v práci, moc to neřešte. Usmějte se a myslete si své. Vím, že jste detailisté, a když někdo jiný má kolem sebe nepořádek, těžce to nesete. Ale naučte se řešit jen podstatné věci. V práci se snažte vycházet dobře s každým, kdo se k vám chová slušně. Slušnosti je dnes čím dále tím méně. Podívejte se kolem sebe, z každého druhého člověka čiší závist. Proč tomu tak je? Je to dobou? Ne! Je to tím, že lidé nepochopili, jak fungují energie. Můžete jim to vysvětlit. To, co ze sebe člověk vydává, vrací se mu zpět. Jestliže jste dlouhodobě něco utajovaly, pozor, blíží se prozrazení. V práci se chovejte mravně, ať si zbytečně nezkomplikujete pracovní prostředí kvůli hloupé avantýře. Hlavně si nezačínejte nic s vedoucím. Štěstí nespočívá v radovánkách a v tom, že se bavíte. Štěstí je, když dosáhnete na vítězství. Takže se nadechněte a hurá do dalšího měsíce, protože tam přijde šance. Začnete novou etapu. Nelekejte se nejisté situace, je to otázka času, kdy se vše v dobré obrátí.

VÁHY 23. 9. – 23. 10.

Léto je v plném proudu. Váhy by se měly vrhnout do víru dění. Čeká je velmi společenský měsíc. Nejenže se před nimi otevírají nové dveře v oblasti kariéry, a může je čekat nová práce, ale zažijí také překvapení, které se bude týkat známého člověka. Váhy by si měly uvědomit do jaké společenské nebo pracovní skupiny chtějí patřit. Kdo ví, co chce, dosáhne toho. Mnoho lidí nedosáhne na svůj cíl, protože vlastně ve skutečnosti neví, co by chtěli. Doufám, že to není případ žádné Váhy. Váhy mohou také být zvoleni do nějaké funkce. Jsou to charismatičtí lidé, takže by se hodilo, aby Váhy dělaly třeba mluvčí. Říkat stanoviska, vysvětlovat fakta, to je pro Váhy jako dělané. Mohou se ale pohybovat jen v oblastech, ve kterých není potřeba rychlého rozhodování. Váhy potkají významného člověka, který jim v budoucnu může být něčím prospěšný. Měly by si všímat každého, kdo je zaujme, a měly by přijmout všechna pozvání, která dostanou. Váhy, jděte všude, nikdy nevíte, koho potkáte a nikdy nevíte, koho budete potřebovat. Udělejte si pořádek mezi přáteli. Víte, že pravé přátelství je jako diamant. Neustále ho musíte hlídat. Má obrovskou cenu. Ten, kdo má dobré přátele, je bohatý člověk. Váhy by si měly uvědomit, že veškeré bohatství, a nejedná se jen o to materiální, začíná jako stav mysli. V roce 2013 se mají posunout, dostat vyšší pozici, zvednout svou prestiž. Jenže, bez lidí, kteří je obklopují, to nepůjde. Člověk se totiž dostane tam, kam mu dovolí jeho okolí. Určitě se každý setkal s tím, že se cítil v nějaké oblasti výborný, ale okolí ho nepustilo dál. Nedovolilo, aby se prosadil. Nedovolilo úspěch. Bohužel, tak to chodí velmi často. A co by měly Váhy v takové situaci dělat? Nevzdávat se, sledovat dále svůj cíl a hledat lidi, kteří mu pomohou. Tyto lidi lze do života přivolat pomocí různých cvičení a také pomocí vysílaných signálů. Člověk si přitáhne do života takovou skupinu lidí, která odpovídá jeho mentální úrovni. Váhy nedělejte stále stejné chyby. Když něco nejde, vymyslete jiný způsob. Víte, co řekl Einstein? „Jedna z definic šílenství je vykonávat stálé dokola tu stejnou věc a myslet si, že bude mít jiný výsledek.“ A co láska? Je léto, lidé jsou rozžhaveni stejně jako příroda. Láska je všude kolem a její žár může posilovat, ale také spalovat. Každý okamžik prožitý s láskou je v životě vykoupen bolestí. Proč má láska dvě tváře? Proč je tak krásná a proč tak bolí? I přesto ji potřebuje každý člověk. Kdo nemá lásku, jakoby žil na poušti a toužil po jezeru plném vody. Láky je hodně druhů. K partnerovi, k dětem, k milence, k sobě samému. K domovu, k přírodě. Váhy by si měly vybrat, po jaké lásce touží. Udělat něco proto, aby láska naplňovala jejich život. Všude kolem je plno lásky, je třeba ji najít a uchopit. Váhy, které něco tvoří, by měly ještě jednou a důrazněji nabídnout své výtvory. Komu se to zatím nepodařilo, může dostat nápad. Začátek každého většího úspěchu je výborná myšlenka.

ŠTÍR 23. 10. – 22. 11.

Léto je v plném proudu. Nezapomínejte, že je důležité věnovat se rodině a svým blízkým. Naplánujte si procházky a těšte se z nádherné přírody. Ne samou prací živ je člověk, a když si na někoho neuděláte čas, nedivte se, že si ten člověk příště neudělá čas na vás. Takže, na kom vám záleží? Okamžitě naplánujte cestu. Pokud nemůžete odjet na víc dnů, nevadí. Česká republika je krásná, a je kam jezdit. Jestli máte rádi hrady a zámky, jeďte na Hlubokou. Budete nadšeni. Krásnou atmosféru nabídne také Karlštejn. Hned na začátku měsíce budou Štíři řešit povýšení. Téma osobního růstu je hlavní téma celého roku 2013 a právě v srpnu může přijít zajímavá příležitost. Kdy vám ji nenabídne nikdo jiný, sáhněte si po ní sami. Kdo nemá práci, nechť si ji vytvoří. V srpnu budou planety přát vašemu postupu. Hlavně se nelekejte, když něco skončí. Pamatujte si, že to tak v životě chodí. My lidé se bojíme změn. Žijeme si v nějaké pozici, potom přijde změna. Lekneme se a bojíme se, co bude dál. Jenže každý konec je nový začátek, a tak místo zmatkování je třeba se rozhlížet. Kde jsou ty nové dveře, které se mi otevírají? Jak to poznám? Nespoléhejte se jen na své oči a uši. Obraťte se do svého nitra. Tam jsou úžasné informace. Umíte z nich čerpat? V žádném případě nenadávejte, že si ostatní nevšímají toho, jak jste výborní a že vám sami nenabízejí postup. Zvedněte hlavu, tvařte se sebevědomě a prorazte si cestu vpřed. Nezapomeňte na pokoru. Člověk si musí neustále vážit toho, co má. Už jste si někdy uvědomili, jak jste nevděční? Jak berete věci samozřejmě? A ještě máte tendence kritizovat, změňte to. Naučte se být vděčni za všechno, čím vás život obdaroval. Denně poděkujte. Poděkujte za to, co máte a za nové příležitosti, které vám život nabízí. Udělejte si doma prostor, který bude jenom váš, kde vás nikdo nebude rušit. Udělejte si svou nástěnku přání. Váš domov je vaše oáza klidu. Udělejte vše proto, abyste byli doma spokojeni. Aby byli spokojeni všichni, kteří s vámi žijí pod jednou střechou. Vždycky existuje řešení, jak vytvořit pohodlný domov pro všechny. Zavolejte mamince a zeptejte se, zda nic nepotřebuje. Podívejte se, jestli máte zaplaceny všechny poplatky. Jestli se bude pořádat nějaká schůze nájemníků, jděte na ni. Dozvíte se důležité informace. Věnujte dostatek pozornosti rodině a rodinným příslušníkům. Víte, jak je rodina důležitá? Člověk si to uvědomuje, bohužel, až když někoho ztratí. Buďte jiní! Víte, že vaše karmické zadání je vycházet dobře se všemi rodinnými příslušníky. Kdo neplní svou karmu, bude marně hledat pocit štěstí a vnitřního naplnění.

STŘELEC 22. 11. – 22. 12.

Srpen je vhodný na cestu do zahraničí. Ten, kdo zná člověka, který v cizině pracuje nebo bydlí, měl by zavolat nebo mu napsat. Nyní jsou Střelci připravení nejen na cesty, ale také na komunikaci napříč světem. Mohou použít SMS, Skype, facebook, emaily. Nezadaní Střelci by se mohli seznámit s krásnou cizinkou nebo cizincem. Ale pozor, nenechat si nic namluvit a zůstat nohama pevně na zemi. Střelci budou pozváni na párty, na které se bude hodně komunikovat. Měli by jít. Možná se bude konat rodinná oslava, a na té by si Střelci měli pohlídat svůj svérázný druh humoru. Jde o to, aby někoho neurazili. Mladí Střelci by si mohli zařídit v zahraničí brigádu. Výborný by byl pobyt s výukou cizích jazyků. Střelci, kteří řeší soudní spory, budou vyzváni k tomu, aby se vyjádřili k dalšímu postupu. Je vhodný měsíc na plánování vyššího vzdělání. Nebo nějaký zajímavý kurz? Setkání s lidmi, kteří mají stejný zájem, je perfektní a člověk tam často potká nové lidi. A seznamování se  s novými lidmi Střelci milují. Nejen tento měsíc, ale celý rok by Střelci měli dodržovat systém a řád. Ve všem mít pořádek. Ctít zákon a mít v pořádku papíry. Jestli to neudělají, může přijít nepříjemnost. V srpnu bude intuice Střelců pracovat naplno a měli by si všímat, co jim radí jejich vnitřní hlas. Budou mít velký dar intuice a záblesky inspirace. Napadne je něco originálního. Střelci budou toužit po tom, aby byli ještě inteligentnější a ještě vzdělanější. Nezávisle na věku je popadne obrovská touha vědět více informací a jít se učit. Proč ne? Vzdělaným lidem patří svět, a rozhled a vzdělání rozšiřují obzory. Léto je v plném proudu. Nezapomínejte, že je důležité se věnovat rodině a svým blízkým. Naplánujte si procházky a těšte se z nádherné přírody. Ne samou prací živ je člověk, a když si někoho neuděláte čas, nedivte se, že si ten člověk příště neudělá čas na vás. Takže, na kom vám záleží? Co takhle zavolat sourozencům a zeptat se, jestli by nepřijeli grilovat? Pozor na utajené zprávy v mobilu. Střelci jsou právě v období, ve kterém neutají vůbec nic. Vše se rozprostře jako na bílém talíři. Kdo má čisté svědomí, nemusí se bát. Střelci, a jak to máte s vírou? Čemu věříte? Nezapomeňte, že ve víře je důležitá svoboda. Není podstatné, v co člověk věří, ale je podstatné, jak žije. Tolik lidí káže vodu a pije víno. Střelci, vy takoví nebuďte. Říkejte, co si myslíte. Prosazujte myšlenku, ve kterou věříte. Nenechte se odradit ani nepřítelem, ani složitější životní situací. Vaše veselá a inteligentní mysl vám bude přitahovat ty nejkrásnější prožitky. Nikdo nemá vůbec představu, jak úžasné věci jsou pro něj v životě připraveny. A události jsou tak velké, jak velké jsou myšlenky. Střelci, nedávejte si zbytečně mantinely.

KOZOROH 22. 12. – 20. 1.

Léto je v plném proudu a Kozorohové by si ho měli užívat. Ti, kteří byli pilní, mají dostatek peněz a mohou jezdit na dovolenou i vícekrát do roka. Kozorohové jsou ale lidé šetrní, a dříve či později si všichni pořídí chalupy. Investice do svého, je investice do svého. Kozoroh, který nemá chalupu, alespoň touží k někomu jezdit. Dnes to není žádný problém, nabídka chat a chalup k pronájmu je obrovská a člověk může trávit svůj čas pokaždé někde jinde. Samozřejmě, když na to má. A Kozorohové moc na rozdávání nejsou. Kdo žil s Kozorohem ví, jak hluboko má do kapsy. Oni nejsou lakomí, ale provází je vnitřní strach z toho, že nebudou mít dostatek. Vnitřní strach, že by mohli být chudí. Někteří Kozorohové mají velký strach z chudoby ukrytý hluboko v sobě. Ve svém nitru. Tento blok je někdy může omezovat v různých životních pozicích. Druhy omezení jsou různé. Jaké? Můžete si přečíst v mé knize o vzorcích lidské duše, kterou letos budu psát. Kozorohové prostě chtějí něčím být a chtějí něco mít. Bohatství je jako mořská voda. Čím více ji vypijete, tím větší máte žízeň. Tento měsíc se budou muset zamyslet nad investicemi a nad majetkem. Půjde hlavně o majetek, který mají s někým dohromady. Bude potřeba také zrekapitulovat, jak jsou na tom tito lidé se splátkami. Někteří jedinci budou řešit hypotéku nebo půjčku. S půjčováním financí v dnešní době pozor. Je to velmi nebezpečná záležitost. Doba je nejistá. Dnes vyděláte a zítra zase ne, a tak je důležité nejet na doraz. Protože dnes se s vámi nikdo nebaví, a exekuce je tady co by dup. Kozorohové, pozor na to. Mít zásobu. Mít našetřeno. I když je léto, Kozorohy čeká jednání na úřadech. Budou vyřizovat papíry a vše se bude nějakým způsobem dotýkat financí. Měli by si ověřit, jestli mají všechno zaplaceno. Nezatoulala se nějaká platba? Žijeme ve světě, který je zaměřen materialisticky. Všechno je o penězích. Už neplatí věta, že pravá láska se i v chudobě zdrží. Tam, kde nejsou penízky, ani lásce se příliš nedaří. Peníze mají čím dál tím větší váhu a Kozorohové jsou v této oblasti ve svém živlu. Jenže jedno indiánské přísloví říká: „Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycená poslední ryba a zastřeleno poslední zvíře, potom lidé poznají, že se peníze nedají jíst.“ A co má tato věta společného s Kozorohy? Hodně jich má sklony k ochraně přírody a životního prostředí. Jejich pracovní aktivita často souvisí se zemí. Hodně Kozorohů dělá ve stavebnictví, a jak už jsme si říkali, hodně jich je v pozici, kdy dohlížejí na pořádek a řád. V srpnu budou hodně přemýšlet, zda je uspokojuje, jak vydělávají peníze. A práce by měla bavit. Člověk se musí orientovat podle toho, co mu dělá radost. Platí to v práci a platí to také v osobním životě. Není jedno, čím si osoba vydělává na živobytí. Protože, kdo dělá práci s láskou, a kdo má to štěstí, že se může živit svým koníčkem, většinou vydělá hodně peněz. Kozorohové by si měli koupit něco, po čem touží a neměli by si dělat výčitky svědomí. Mohli by něco věnovat na charitu. Rozhodně je vhodná doba udělat moudrý investiční krok, který se zhodnotí v budoucnosti. Není špatné založit si novou pojistku nebo šetření. Partnerovi dopřát dostatek svobody. Uvědomit, si, že nikoho vlastnit nelze a že každá živá bytost má právo fungovat podle svých představ. To by měli Kozorohové akceptovat a to samé by měli vyžadovat od svých partnerů. I když se dějí věci, které člověka mrzí, a i když se to týká financí, je třeba být na vše připraven. Být připraven znamená vpustit do svého života energie, které dělají zázraky. A všechno se dá vyřešit.

VODNÁŘ 20. 1. – 19. 2.

Léto je v plném proudu a všechno kvete. Vodnáři určitě tráví v přírodě a na výletech velkou spoustu času. Měli by se vydat i na návštěvu hradů. Hrady jsou pro ně to pravé. Energie rytířů a energie lidí žijící pod volným nebem, na tu Vodnáři slyší. Už jsem to psala několikrát, myslím si, že všichni indiáni byli Vodnáři. Vodnářům prostě patří celá země. Až se jednou setkáme s mimozemskou civilizací, měli by jít Vodnáři jako předvoj, aby ukázali, že se lidé chtějí přátelit. Ale co to je ta země? Je to jakési jeviště, na kterém se odehrává zázrak jménem život. Každý člověk na tomto jevišti hraje svou roli. Někdo dramatickou, jiný romantickou a ti šťastní jedinci hrají v komedii. Všechny tyto role se v životě prostřídají. Ale nejvíce člověk prožije v té životní pozici, která je blízká jeho vnitřním postojům. Ve všech životních rolích vyjadřuje člověk emoce, které prožívá. Jeho emoce mu přitahují situace a lidi, kteří prožívají stejný druh emocí. Proto se hovoří o tom, že člověk přitahuje přesně takové lidi, jaký je on sám. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Seriozní přitahují serióznost. Nezodpovědní přitahují nezodpovědnost.  Pravdomluvní přitahují upřímnost. Nešťastní přitahují nešťastné. Šťastní přitahují úspěch a štěstí. Tyto informace jsou důležité právě v období, kdy Vodnáři budou vytvářet nový druh partnerství. Může se jednat o osobní partnerství, ale také o pracovní partnerství. Smlouvy a dohody, které budou v tomto období uzavírat, by si měli promyslet a hlavně sepsat. I v partnerských vztazích se budou vytvářet nová pravidla. A když je nebude iniciovat partner, měli by Vodnáři sami. Protože, když je člověk v nějaké životní pozici nespokojen, je jasné, že se to musí změnit. A jak? Prostě se změní pravidla. Pravidla se ale musí změnit, tak, aby byly výhodné pro všechny strany. A tak je důležité vytvořit kompromis. Vodnáři si musí uvědomit, že to co řeknou, mají dodržet. Je to s nimi někdy těžké, často mění svá rozhodnutí ze dne na den a vůbec nechápou, že mohou zkomplikovat plány ostatním lidem. To by si měli uvědomit, a na tom by měli začít pracovat. Hlavně v těchto měsících, kdy procházejí změnou své vlastní osobnosti, kdy se o sobě dozvídají spoustu informací. A kdy jsou postaveni do pozice, ve kterém se o něčem rozhodují. Začít pracovat na své dokonalosti a udělat něco se životním stylem, tím se mají zabývat. Hlavně zdraví a štěstí. Vodnáři si mají uvědomit, že štěstí je život sám. Mají se podle toho chovat. Když o tom tak přemýšlím, štěstí je život sám, a láska. Jak to máte, Vodnáři?

RYBY 19. 2. – 20. 3.

Léto je v plném proudu a všechno kvete. Ryby určitě tráví v přírodě a na výletech velkou spoustu času. Měly by si zajet k moři. Voda dělá Rybám velmi dobře, a kdo nechce jet k moři, měl by jet do lázní. Ryby si měly celý život hlídat pohybový aparát, a tak jsou pro ně vhodné různé bylinkové koupele. Vhodné jsou také dovolené, které rozvinou jejich uměleckou a romantickou duši. A romantika je romantika, ale hlavně by tam mělo být dobré pivečko nebo kvalitní vínečko a chutné jídlo. Láska přeci prochází žaludkem. V roce 2013 si budou Rybičku lásku užívat. Měly by se rozhlížet, protože se s někým seznámí. Ty moudré Rybičky už delší dobu věnují velkou pozornost svému zdravotnímu stavu. Energie Ryb je velmi jemná a tito jedinci jsou náchylní ke spoustě zdravotním problémům. Lidé s touto energií mají tendence svůj zdravotní stav velmi podceňovat. Jsou náchylní k problémům s kyčlemi, bolestem v kříži. Občas je může bolet páteř, mohou trpět otoky a revmatizmem. Může se zde projevit náchylnost k různým alergiím nebo astmatu. U této energie je důležité vyhnout se nestřídmému způsobu života a jakýmkoliv extrémům. Špatný životní styl může způsobit potíže s játry a zažívací problémy. Tito lidé by si měli dávat pozor, aby se na své nemoci myšlenkově nesoustředili. Je lepší soustředit se na zdraví, než na nemoc. Navenek se lidé s energií Ryb zdají klidní, ale jejich nitro je velice často naplněno úzkostí. Je třeba si dávat pozor na jakýkoliv druh závislosti. Rybí energie je náchylná k problémům, jako je onemocnění a zranění chodidel, horečnatá onemocnění, alkoholismus, alergie, astma, senná rýma. Neznamená to, že těmito problémy musí lidé s energií Ryb trpět. Ale rozhodně by se měli mít na pozoru.  A tak řekněte sami, není lepší se věnovat zdravotnímu stavu preventivně? Protože, takové jaké je zdraví, taková je úroveň života. Takže odpočívat, spát, zdravě jíst, nestresovat se a pozitivně myslet. Naučit se vnímat pocit štěstí a nenechat si ho zkazit ani žádným úřadem ani žádným nepřejícným člověkem. Jen starost o známého člověka může Rybičkám trochu zkazit náladu, ale jinak nic a nikdo. Život je krásný a je třeba vnímat štěstí. Sedněte si do klidu a meditujte. Zavřete oči a otevřete srdce, pocítíte lásku, která vychází z vás. Vy máte sílu vytvořit nebe, vy máte sílu vytvořit peklo. Milovat život a být láskou. Zavřete oči a uvidíte něco krásného. To, co uvidíte, je láska vycházející ze stromu, láska vycházející z nebe, láska vycházející ze světla. Rybičky by své štěstí v roce 2013 mohly objevit v tom, že zmoudří a dozrají. Co to znamená? Pochopí ty pravé hodnoty. Všechny pochybnosti je třeba okamžitě odstranit. Každý den si několikrát zavolat: „Huráá.“ A dávat si pozor na pomluvy. Rybičky osvoboďte své výroky od jakýchkoli soudů, abyste mohly žít v lásce a v míru se svým okolím. A když někdo bude pomlouvat vás, znova si zopakujte naši oblíbenou větu: „Když vás někdo pomlouvá nebo kritizuje, je to skrytá forma obdivu k vám.“ Tuto větu si řekněte a bude vám lépe. Zkontrolujte, jestli někdo nepotřebuje vaši pomoc. Neřeší někdo zdravotní problémy? Není někomu smutno? Nemá někdo psychický problém? Netrápí se někdo nedostatkem lásky? Doufám, že to nejste vy. Kdo může, dejte něco na charitu.

Zdroj: časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel a internetový portál Astrolife.cz

Parlamentní listy - Bývalý premiér Petr Nečas se pustil do války se státními zástupci, které obviňuje z používání manipulativních praktik a propojení s určitými soudci. Prý se to ukázalo i v kauze Jany Nagyové a také tří exposlanců ODS. Podle zástupce ombudsmana Stanislava Křečka ale nejde o nic nového, protože tyto pochybnosti jsou v odborné právnické veřejnosti vyslovovány už dlouho. A Nečas je pouze opakuje.

Ačkoli je bývalý předseda vlády Petr Nečas spojován s mnohokrát opakovaným výrokem „Padni, komu padni“, pokud se jednalo o vyšetřování kauz orgány činnými v trestním řízení, která se ho osobně nijak nedotýkala, zapomíná na něj ve chvíli, kdy jde o bývalou ředitelku jeho kabinetu a zároveň dlouho tajenou přítelkyni Janu Nagyovou nebo trio stranických kolegů, kteří jsou podezřelí z korupce v souvislosti s rezignací na poslanecké mandáty.

V rozhovoru pro nejnovější vydání časopisu Týden se pustil do kritiky údajného propojení mezi státními zástupci a určitými soudci. „Tak pracuje nejen olomoucké Vrchní státní zastupitelství, ale i mnoho jiných státních zástupců. Aby měli jistotu, že bude rozhodnuto tak, jak si přejí, mají připraveného soudce a počkají si, až ten soudce bude mít víkendovou službu, kde se nepoužívá anonymní počítačový systém přiřazování kauz,“ tvrdí Petr Nečas.

Manipulativní praktiky žalobců, hřímá expremiér

A přesně k tomu samému, co ostře kritizuje, došlo i v kauzách, které mu tak leží na srdci, tedy v kauzách soukromého špehování Vojenským zpravodajstvím z podnětu Jany Nagyové a údajné korupce exposlanců ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. „I tentokrát se nikoli nadarmo rozhodovalo o vazbě o víkendu,“ je expremiér přesvědčen o tom, že šlo o úmysl dostat zmíněné do vazby.

Zároveň bývalý předseda vlády obviňuje Vrchní státní zastupitelství z toho, že dlouhodobě používá silně manipulativní praktiky, k čemuž mu slouží i to, že má pobočky v Ostravě a v Brně. „Má tak k dispozici tři okresní soudy pro odposlechy, pro vazby a podobně. Podle toho se manipulativně rozhodne, která pobočka to bude dělat,“ pokračuje Petr Nečas v útoku na žalobce.

Podle Nečase jde o rozpor s Ústavou

„Mimochodem stejně manipulativní bylo delegování této kauzy do Olomouce, protože třeba v kauze ´trafiky´ mají všichni obvinění bydliště v Praze či ve středních Čechách. Přesto je rozhodováno v Ostravě a v Olomouci. Podle mého názoru je to dokonce v rozporu s Ústavou, neboť odnímá občany jejich zákonným soudcům. Možná to jsou kroky formálně správné, ale jsou manipulativní,“ rozhořčuje se bývalý šéf ODS nad postupem státního zastupitelství.

„Takovéto podezření je v právnické veřejnosti vyslovováno. Ale samozřejmě se nedá říct, že by to bylo protiústavní nebo dokonce protizákonné. To v žádném případě, protože zákon umožňuje Vrchnímu státnímu zastupitelství stanovit odlišně, kterému státnímu zastupitelství kauza přísluší,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz zástupce ombudsmana a právník Stanislav Křeček.

Opakuje se situace z kauzy senátora Čunka

Podle něj ale není zcela zřejmé, zda v tomto případě důvody pro odlišné stanovení existovaly. „Opakuje se stejná situace, jako tomu bylo v případě pana Čunka a jiných. Čili ono to protiústavní ani protizákonné jistě není, ale vzbuzuje to určité pochybnosti i proto, že to nebylo vysvětleno tak, aby to odborná právnická veřejnost přijala bez pozdvižení obočí,“ konstatuje Stanislav Křeček.

A podobně hovoří i o praktikách, kdy je žádost o rozhodnutí o vazbách vyžádaná nikoli v pracovní den u příslušného soudu, ale v sobotu ve večerních hodinách, kdy má službu konkrétní soudce u konkrétního soudu. „Také o tom jsou v odborné právnické veřejnosti vyslovovány pochybnosti,“ přiznává zástupce veřejného ochránce práv a hned vysvětluje důvody.

Nejde o Nečasův vynález, jen opakuje, co slyšel

„Protože je něco jiného, jestliže žádám o vazbu příslušný soud v pracovní době, nebo jestli si počkám na sobotu večer, kdy má u nějakého soudu službu příslušný konkrétní soudce. To jsou samozřejmě rozdílné věci a není ojedinělý názor v právnické veřejnosti, že kdyby o tu vazbu bylo požádáno u jiného soudce, u jiného soudu, tak by k té vazbě nedošlo,“ říká pro ParlamentníListy Stanislav Křeček.

Brání se však tvrzení, že tak dává Petru Nečasovi za pravdu. „Pan expremiér jenom opakuje to, co slyšel z právnické veřejnosti. To není mezi právníky žádné tajemství, ono se to prostě povídá a bývalý pan předseda vlády jen opakuje, co slyšel. Takže to není žádný jeho vynález, v právnické veřejnosti to jsou docela rozšířené pochybnosti. Bohužel se tím věc zamlžuje a překrývá se racionální jádro na základě těchto pochybností,“ dodává zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.

Parlamentní listy - Známá vědma Dagmar Kroužilová z jižních Čech předpověděla zcela jasně vítězství Miloše Zemana, coby prezidenta i pád Nečasovy vlády. Z karet vykládá právníkům, umělcům, soudcům, nebo třeba politikům. Její „věštby“ sedí téměř přesně a někteří jsou šokováni tím, jak se věci podle jejích výkladů ubírají. Ona si za svými výklady jednoznačně stojí!

ParlamentníListy.cz se zajímaly, jak to vypadá nyní s kauzou premiéra Petra Nečase a dalšími okolnostmi. A nestačily se divit!

Paní Kroužilová, jak vidíte vy a Vaše karty současnou politickou situaci pro ČR v nejbližší budoucnosti?

Politická situace v našem státě je v současné době skutečně neudržitelná, a co karty ukazují, propadáme se na úplné dno! Což je pro náš stát docela děsivé. Je vidět, že můžeme být rádi, že v čele státu je Miloš Zeman, ať se to někomu líbí nebo ne. Nejsem osobně nijak politicky angažována a je mi vcelku jedno, kdo na Hradě sedí, ale jedno je jisté – Zeman je pro ČR osudovým. A opravdu, tak jak i on sám sliboval kdysi, že se vrátí, vrátil se a dějí se věci. Bohužel, on není všemohoucí. Spoustu věcí změnil, i když zdánlivě nezměnitelných. Málokdo si to uvědomuje, a ještě změní. To, že naší vládě se nedá vůbec důvěřovat, je zcela evidentní a snad to pochopili i ti největší „nevěřící Tomášové“…Ve státě mezi lidmi zavládla obrovská nejistota, jaká tu dlouhá desetiletí nebyla. Spousta lidí je naštvaná na vládu, kam to dopracovala, a upřímně, že neví, kudy kam. V únoru letošního roku jsem právě pro ParlamentniListy.cz uvedla, že v červnu padne vláda. A stalo se! Je to situace nevyhnutelná, ke které prostě muselo dojít, abychom se jako země hnuli z místa. Karty ukazují, že zásluhou prezidenta se začnou dít na naší politické scéně věci, kterými nikdo z nás nepočítá. A politici už vůbec ne…

Zklidní se situace, nebo i přes jmenování nového premiéra a vlády budou třenice a snaha o zásadnější změnu?

Co ukazují karty, nevypadá to vůbec optimisticky! Když dojde ke jmenování nového premiéra nebo premiérky, politická scéna se příliš nezklidní. Bude zde jmenován člověk, který má k politice citový vztah, ale jeho znalosti a schopnosti tomuto postu vůbec neodpovídají. Ze dvou třetin tento člověk by na takovém postu jako je premiér neměl vůbec figurovat. Je to člověk vysokoškolsky vzdělaný, ale podle mých karet na to inteligenčně vůbec nemá. Situace bude mít zřejmě velmi zásadní vývoj…

Co si myslíte o vládní kauze. Mohl Petr Nečas nějak chování své podřízené Jany Nagyové ovlivnit?

To, co si dovolila paní Nagyová, je děsivé! Sledovat manželku premiéra a ještě do toho zapojit vojenskou rozvědku? Karty ukazují, že chtěla Nečase znemožnit a ukázat mu, jak nevhodně se oženil. Že to není žena pro něho. Chtěla ho donutit k rozvodu a ukazovala mu stále větší problémy, které by se svou manželkou měl, kdyby s ní zůstal. Nagyová, pokud za tím nebyly jiné postranní úmysly, byla zřejmě ze situace nešťastná a patrně chtěla udělat cokoli, jen aby dosáhla svého. Protože na něj velmi žárlila, chtěla, aby manželství premiéra a jeho ženy rychle skončilo. Sama Nagyová měla zřejmě v úmyslu toho využít a chtěla, aby byli oficiální pár a měla ho pod kontrolou.

Věděl Petr Nečas, co se kolem něj děje?

Ze začátku, alespoň co mi ukazují karty, tak o ničem nevěděl. Až jednou se s Nagyovou nepohodli a ona mu vše oznámila. Pro něj to musel být šok, nesouhlasil s tím, ale pak se s tím zřejmě srovnal a nechtěl zároveň o Nagyovou přijít. Zřejmě v tom viděl vyřešení určité situace a se sledováním ženy nejspíš souhlasil. Bylo by i podivné, kdyby podřízená premiéra nechala sledovat jeho ženu, a on o tom ani za delší dobu nevěděl, anebo s tím pak souhlasil. Byl pod tlakem.

Máte pocit, že Petr Nečas je takové „neviňátko“, nebo si dobře uvědomoval, co se děje, a dělá ze sebe jen politickou oběť?

Petr Nečas rozhodně není žádné neviňátko, i když tak možná na některé působí. Je to člověk, který má vše naplánované od A až do Z. Nedělá nic, co by nemělo smysl. Patří mezi vynikající „herce“. Kdo ho nezná, jak ukazují karty, těžko odhadne, co myslí vážně a co ne. Je to člověk poměrně sebestředný, který myslí hlavně na sebe, na svou kariéru a prospěch. Není to rozhodně nikdo, kdo dělá něco pro druhé. Ostatně je to vidět i na jeho postoji po provalení problému. Už dávno neměl v politice být. Nepouští si nikoho k tělu. Vždy se spoléhal na své vysoké postavení, měl pocit, že je neohrožený, nesestřelitelný, a že není nic, co by ho mohlo ohrozit, co by mu mohlo vzít jeho post. Nakonec jeho arogance, sobectví a zároveň zahleděnost do sebe a paní Nagyové je tím, co ho připravilo o kariéru…

Hrozí podle Vás některým dalším vysoce postaveným politikům stíhání. Měli by se něčeho bát?

Ano, to rozhodně hrozí! Kauza kolem Nečase není rozhodně posledním skandálem. Nebudeme na další politické excesy čekat. Co mi ukazují karty, jsou tam nejméně další dva muži, kteří z důvodu „korupce“ budou zhruba do dvou tří měsíců odhaleni a stíháni. Měli by se bát toho, že jim skutečně hrozí vězení. To vyjde na povrch ve velice krátké době a opět to nemusí být poslední skandál. A nejde o věc, která se týká jen jich samotných, opět se ukazuje, že vše se vším souvisí, že je to jistá chobotnice s propletenými chapadly.

Je šance, že po volbách, ať už budou kdykoli, se pro občany ČR něco změní k lepšímu?

Karty ukazují, že předčasné volby na podzim letošního roku na 75 procent budou. Naši poslanci nebudou schopni se mezi sebou domluvit, ani další politici. To zatím moje karty vidí jako největší problém. Není zde vůle hájit zájmy země a občanů, ale jen svoje. Tito lidé se bojí o své kšeftíčky, hypotéky, úvěry, půjčky, o to, že někomu něco naslibovali a chtějí se udržet za každou cenu, to se týká Nečase, Kalouska i některých, kteří skončili za mřížemi. A to může hodně pohnout naší zemí, co se politiky a vztahů týče.

Jak dopadnou volby podle Vás?

Rozhodně zvítězí levice, ale opět to nebude tak jednoduché pro vítěze složit vládu. Rozhodně se do vlády budou cpát lidé, kteří jsou tam nyní a pokusí se udělat cokoli, aby se do ní dostali. Chtějí moc, peníze a pocit, že jsou nenahraditelní. Především lidé, kteří jsou bezpáteřní, kterým není nic cizí, a jsou takzvaně všehoschopní. Je ale na lidech, zda takové lidi pustí do politiky dál.

Co prezident Miloš Zeman, jak vidíte jeho úlohu – zůstane i dále v pozadí, nebo se bude snažit pár věcí nějak ovlivnit, či posunout?

V určitých situacích bude prezident postupovat taktně a určité věci, které uzná za vhodné, bude pomalu posuzovat a pokusí se s nimi něco udělat. Jelikož na rozdíl od některých opravdu rozumí diplomacii, bude činit jisté kroky postupně, ale s určitým odstupem. Pokud bude vědět, že jsou věci, které nemá šanci jakkoli ovlivnit, přenechá je poslancům a senátorům, aby se jednak neztrapnil a jednak, aby sobě ani druhým nepřidělával problémy. Vize Miloše Zemana je na 80 procent velice dobrá.

A co občany naší země čeká v příštím supervolebním roce 2014? Něco dramatického, co se týče politiky, nezaměstnanosti, zvratů?

První polovina příštího roku bude plná nespokojenosti. Dojde k dalšímu zdražování energií, nájmů, služeb… Čekají nás další skandály, poměrně zásadní. Je zde vidět, že ani odchodem Nečase, ani ničím jiným zatím ke změně v politice stále nedojde. Té špíny a problémů je tolik, že se jen tak nevyřeší a nepominou. Jisté zlepšení by mohlo nastat zhruba od druhé poloviny příštího roku. Velký vliv na to bude mít opět Zeman. I když se to někomu nemusí líbit, ten člověk je opravdu pro tuto zemi osudový! Mnoho věcí může posunout, ovlivnit. Má velký vliv na věci, o kterých si mnoho občanů i obyvatel myslí, že na ně nemá. Je zbytečně podceňován. A to je chyba. Karty ukazují opravdu jeho velkou vnitřní sílu, která je na rozdíl od mnoha dalších stabilní. Má jisté slabiny, má jisté problémy, které jsou ale v porovnání s tím, co se děje, velmi zanedbatelné.

www.parlamentnilisty.cz

Autor článku: Parlamentní listy