Chrudim – Když nebudou peníze, bude se muset svítit méně, nebo vůbec.  „Nerad bych, abychom třeba došli k závěru, že v listopadu musíme vypnout veřejné osvětlení,“ nechal se slyšet starosta František Pilný (ANO 2011). Po městě se navíc snaží už přes rok demolovat lampy za účelem zisku zatím neznámí sběratelé, které historické kryty od lamp neskonale lákají. Na podkladě zpracovaného generelu veřejného osvětlení se bude žádat o dotaci z Fondu národní obnovy na nová svítidla a stožáry. Výměnu kabelů v zemi ale bude muset zaplatit město Chrudim ze svého. Šetří se, kde se dá. Shodou okolností často nesvítí už teď třeba lampy na Podhůře.

[[img:chrn_fullwidth:20056:Nikdo nemohl tušit, jak bude rok 2022 náročný.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starostův prosincový optimismus nad platbami za energie je ten tam. „Měli jsme nakoupenou energii na část tohoto roku, tak jsem si myslel, že to nebude tak zásadní navýšení,“ dodal starosta. Vše mělo být bez potíží až zhruba do června, ale změny se začínají projevovat už teď. „Nerad bych, abychom třeba došli k závěru, že v listopadu musíme vypnout veřejné osvětlení, protože na něj holt nejsou peníze.“

Kvůli opakovaným problémum s fungováním lamp někteří Podhůráci pojali podezření, že se na nich šetří už teď. „Apelovalo se na technické služby a ostatní, tak to tady dali do kupy. Asi po dvou měsících se to rozsvítilo asi na tři hodiny a už to zase nefunguje,“ uvedl jeden z nich.

[[img:chrn_fullwidth:20057:Bude se muset šetřit, kde se dá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město uplatňuje metodu EPC – adresné šetření energií, ale kromě toho musí ušetřit i úspornějším svícením. Přesto se někde svítí i 30 procent nad normu. Vše se bude ještě projednávat na březnovém jednání zastupitelstva, které se koná už v pondělí. Generel veřejného osvětlení, neboli souhrn opatření, aby se za svícení ušetřilo, je na místě. Starosta by prý rád stihnul zahájit i kompletní rozebrání a renovaci lamp. Někde se budou vyměňovat kromě svítidel i celé stožáry a kabelové vedení. První výsledky rentgenování sloupů budou známé za měsíc. „Troufám si tvrdit, že o veřejném osvětlení tady v následujících letech, ať tady bude, kdo tady bude, ještě hodně uslyšíme,“ dodal starosta František Pilný (ANO 2011). 

Chrudim – Tímto způsobem by se měly financovat takové projekty, které by bez prostředků z Evropské unie nebylo jinak možné zrealizovat. Které to podle mínění chrudimských radních jsou? O tomto materiálu bude v prosinci ještě diskutovat zastupitelstvo, ale starosta František Pilný (ANO 2011) už dopředu prozradil, o kterých šest dlouhodobých projektů se jedná. Jaké projektové záměry by město Chrudim chtělo financovat z prostředků ITI (integrovaná územní investice) Hradecko-pardubické aglomerace? 

„Řídící výbor ITI po nás chce, abychom schválili, o jaké projekty se budeme ucházet. Zařadili jsme šest projektů,“ vysvětloval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011), který sám do řídícího výboru patří. „Očekávám celkem velkou diskusi na zastupitelstvu, osobně mám taky výhrady k projektu ITI, tak uvidíme, kam se to pohne,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:19367:Ilustrační obrázek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za největší investici ze šesti předkládaných projektů k diskusi na prosincovém jednání zastupitelstva označil separační dvůr, pro který už je zpracována veškerá projektová dokumentace. K dalším takovým patří vybudování odborných učeben v ZŠ Husova. K výstavbě knihovny v Topolské ulici stejně jako pro protipovodňové opatření ve Stromovce se na projektovou dokumentaci teprve čeká. To na regeneraci Michalského parku už je  projekt historicky hotový a k tomu by starosta rád přiřadil i některé další zelené plochy v Chrudimi. Posledním zvažovaným projektem financovaným z dotaci ITI je rekonstrukce ubytovny v Tovární ulici, včetně její přístavby a nástavby, kde teprve probíhá výběr projektanta.

Pardubický kraj – Už na posledním jednání krajského zastupitelstva se radní Pardubického kraje Miroslav Krčil vyjádřil o podpoře venkovských prodejen v obcích do tisíce obyvatel. Nyní o tom informovalo i tiskové oddělení Pardubického kraje. Pro rok 2022 se bude finanční podpora kromě dotací z kraje rozdávat z programu Obchůdek 21+ ministerstva průmyslu a obchodu. To vyčlenilo tři miliony korun pro každý kraj a jak se ukazuje, jedná se při počtu žadatelů o zhruba 50 tisíc na každou prodejnu.

[[img:chrn_fullwidth:19326: Třeba dvoutisícové město Hrochův Týnec nárok na podporu nemá.  Foto: Chrudimské noviny]]

O inovaci návrhu programu obnovy venkova se zmínil radní Miroslav Krčil už na jednání krajského zastupitelstva 21. září 2021, nejen ve vztahu k místním akčním skupinám. „Navrhujeme propojit podporu krajského dotačního titulu venkovských prodejen s podporou regionálních potravin, navrhujeme zapojit se do dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek 21+ a zároveň v rámci programu obnovy venkova navrhujeme zřídit nový dotační titul na pořízení komunálních traktorů pro úpravu obecních veřejných prostranství.“

Krajský dotační  program se nakonec zaměřuje na obce do 500 obyvatel a ten ministerský do tisíce. „Celkově jsme od 22. října do 3. listopadu obdrželi na rok 2021 šedesát žádostí s finančním požadavkem zhruba 5,9 milionu korun. Třímilionovou alokaci jsme se rozhodli rozdělit rovnoměrně mezi všechny oprávněné žadatele. Maximální výše dotace v jednotlivém případě tedy bude činit nejvýše 50 095 korun na prodejnu,“ doplnil radní Miroslav Krčil.

Chrudim - Všichni máme jistě ještě v živé paměti opakující se pohled na některé muže v černých uniformách, jak zaklekávají na neposlušné spoluobčany, kteří si chtěli dopřát venku trochu čerstvého vzduchu místo roušky na obličeji. Naštěstí se to nedělo v Chrudimi. Ale kolik za službu navíc státu strážníci dostanou? Město čerpá dotace z ministerstva vnitra. A ty z ministerstva financí si uloží. Na jednorázovou odměnu si v přepočtu příjde 19 městských strážníků, kteří se nějak zapojili v boji proti covid-19.

„Schválené rozpočtové opatření číslo 14 navyšuje rozpočet o 2 miliony 538 tisíc. Na celkových 622 milionů 318 tisíc,“ upřesnil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), s jakými penězi město zachází. V příjmové části rozpočtu se hodně zapojují dotace, mimojiné i dotace od ministerstva vnitra na ohodnocení strážníků v souvislosti s pandemií covid-19 nebo dotace od ministerstva financí, opět jako kompenzace v době "pandemie."

[[img:chrn_fullwidth:19302:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) jako vždy doplnil drobné zajímavosti. „Dotace z ministerstva vnitra ve výši 95 tisíc na ohodnocení strážníků v souvislosti s covid-19. Ministerstvo vnitra vypsalo dotační titul. Pokud město dá svým strážníkům odměnu za pandemii covid, tak oni ji doplatí, město Chrudim dá tu druhou polovinu a strážníci budou mít tuto odměnu," snažil se vysvětlit starosta. Ministerstvo poskytuje na každého strážníka 5 000 korun. Minimálně má každý strážník dostat odměnu 10 tisíc korun. Tento minimální rozdíl město doplatí.

Druhá dotace kompenzuje "dopady covid-19" od ministerstva financí. „Máme 222 tisíc korun a jsem velmi rád, že to dáváme do rezerv na covid, protože asi všichni tušíme, že nevíme, co nás čeká, takže jsem rád, že takovouto rezervu se státní pomocí tvoříme,“ uvedl starosta.

Chrudim – Přibývá zrušených výběrových řízení na městské zakázky, do kterých se nikdo nehlásí. Tentokrát, po předchozích pochvalách, kolik dotací už získalo díky ředitelce Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, padl stín na nákup nového automobilu právě v této městské organizaci. Nikdo z obeslaných dodavatelů o zakázku z nejasných důvodů neprojevil zájem.

[[img:chrn_fullwidth:16795:]]

Za včerejší zrušení zadávacího řízení Radou města Chrudim může fakt, že se do výběrového řízení na nákup sportovního vozidla s flexirampou pro Centrum sociálních služeb a pomoci nikdo nepřihlásil, což starosta označil za zajímavé. „Zpravidla s těmi výběrky na osobní auta není problém. Dokonce Centrum sociálních služeb obesílalo cíleně několik dodavatelů,“ vysvětlil starosta František Pilný (ANO 2011). „Nicméně i přesto se nikdo nepřihlásil. Takže paní ředitelka má za úkol zjistit, proč, jak a v čem se to bude upravovat, protože je to věc, která je dotačně podporovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí,“ uvedl Pilný a dodal: „Tu dotaci jsme schvalovali někdy v květnu, červnu, takže bych byl nerad, abychom o ni přišli.“

Chrudim – Až do dnešní půlnoci můžete svým hlasem rozhodnout, jestli v Chrudimi vysadí město ve spolupráci s MAKRO 13 stromů. Co řekl starosta František Pilný (ANO 2011) na konci června na tiskové konferenci k návrhu opatření ke schválenému rozpočtu města na rok 2021 v souvislosti s výsadbou stromů ve městě? A jaká čísla bude muset zveřejňovat odbor investic?

Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) k návrhu rozpočtového opatření ke schválenému rozpočtu na rok 2021 vysvětlil, že rozpočet města se navýšil o 879 tisíc:  „Z odboru investic se zapojují, jenom taková zmínka, finanční rezervy na výsadbu stromů podél cyklostezky, 650 tisíc jde na zpracování projektové dokumentace pro knihovnu v Topolské a zámek Medlešice- havárie a oprava střechy, výměna krytiny, tak to je 155 tisíc.“

[[img:chrn_fullwidth:18351:Stromy poblíž cyklostezky, 30. března 2021. Foto: Chrudimské noviny]]

Stromy sázet bez dotace nebudeme

K čemuž starosta František Pilný (ANO 2011) dodal: „Třeba za výsadbu stromů podél cyklostezky a stezky pro pěší mezi městy Chrudim a Slatiňany jsem velmi rád. Já jsem velký propagátor obnovy zeleně ve městě.“ Zároveň ale dodal: „Tady je to spoluúčast k další dotaci na výsadbu těchto stromů, pokud tu dotaci nedostaneme, tak nám to zůstane, sázet to nebudeme, ale pokud dotaci dostaneme, tak to vysázíme.“

Na doporučení komise se čísla budou zveřejňovat

Aleš Nunvář (Piráti) řekl, že odbor investic bude na doporučení komise životního prostředí zveřejňovat údaje ze systému evidence stromů na pozemcích města, s přehledem nově vysazených versus vykácených a uhynulých stromů: „Vychází se z toho, aby se dalo hlídat, kolik stromů ve městě přibývá, jestli celkové číslo klesá či stoupá. Pro nás to nebude problém zavést, protože již takový systém máme. Eviduje kolem 10 tisíc stromů v Chrudimi. Bude to jenom otázka toho, že posčítáme plus a mínus a budeme muset tato čísla dávat k dispozici.“

[[img:chrn_fullwidth:18352:Začátek cyklostezky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hlasovat můžete ještě do dnešní půlnoci 

Aktuálně chrudimský projekt, na jehož realizaci se v případě vítězství bude podílet Mama klub a MŠ U Stadionu, čítá 613 hlasů, takže předehnal jiný pardubický projekt s 201 hlasy. Bez ohledu na kraje ale „vyhraje“ jen jeden. Makro podpoří ročně několik projektů. Momentálně bojují o vítězství s největším počtem hlasů projekt Libereckého kraje se 646 hlasy a Moravskoslezského kraje s 659 hlasy a zatím nepřekonatelně vede Hnutí Brontosaurus z Jihomoravského kraje s 2236 hlasy.

Chrudim – V areálu bývalé Transporty se budou opět likvidovat staré vrty. Radní schválili kvůli odstranění vrtů, které brání ve výstavbě, výjimky ze směrnice a uzavření objednávky přímo s českou obchodní společností Onivon. Její vlastník na místě po vrtech plánuje postavit halu.

[[img:chrn_fullwidth:18200:]]

Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) uvedl, že sanace vrtů bude probíhat v následujících dvou až třech letech: „Firma Onivon nás požádala, abychom neblokovali jejich investiční záměry v podobě stavby průmyslové haly a abychom si naše vrty odstranili.“ Domluvilo se tedy odstranění 13 vrtů.

Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil, že vrtů je v areálu bývalé Transporty celkem 90: „Vlastnictví některých je nejasné. V rámci odstranění ekologické zátěže všechny vrty zlikvidujeme na základě čerpání dotace od Pardubického kraje a ministerstva životního prostředí. Bude to projekt, který bude probíhat v roce 2022 a 2023. V konkrétním místě potřebuje vlastník a předseda představenstva Onivon pan Harapát stavět novou halu a myslím si, že je špatně, kdyby město mělo blokovat podnikatele, kteří usilují o rozvoj města.“

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se prý pěkně zapotil kvůli převodu pozemků pod chrudimským dopravním terminálem. Nabytí pozemku od společnosti České dráhy totiž zkomplikovalo převedení majetku na Správu železnic. Společným jednáním nakonec došlo k dohodě. Jinak by hrozilo, že by město muselo dotaci ve výši 32 milionů kvůli nesplněným podmínkám vracet.

Jak vysvětlil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), v podmínkách poskytnuté dotace bylo, aby se všechny pozemky, kterých se stavba terminálu týkala, převedly do jednoho roku do majetku města: „České dráhy a Správa železnic před realizací terminálu s tímto souhlasilo, toto se naplňuje, samozřejmě mají i podmínky z hlediska věcných břemen, což bude řešeno později, tento materiál řeší vypořádání pozemků od Českých drah a Správy železnic.“ 

[[img:chrn_fullwidth:18187:]]

Starosta František Pilný přiznal: „Je to jedna z kauz, u které jsem se tady docela zapotil, protože pan Lichtenberg sice řekl, že s tím České dráhy před stavbou terminálu souhlasily, ale v mezidobí to převedly na Správu železnic, která už nebyla původní smlouvou vázána.“ Diskutovalo se prý o několika podmínkách a nakonec bylo jednou z podmínek popelnicové stání pro Správu železnic vedle objektu pošty: „Mimochodem, popelnicové stání má kvůli vysokým stromům propustný beton, aby se voda vsákla do podloží. Další podmínkou bylo parkovací stání pro strojvůdce, což se nakonec také vyřešilo, ale příjemné to nebylo,“ dodal Pilný: „Kdyby se nám to totiž nepovedlo dojednat, tak bychom pozbyli nárok na dvaatřicetimilionovou dotaci na rekonstrukci terminálu.“

Pardubice – Město chce využít dotace z Norských fondů na projekt, který vychází z dokumentu Zranitelnost města Pardubice vůči vysokým teplotám. Počítá s výměnou betonových skruží v Jahnově ulici, kde se stromům příliš nedaří. V budoucnu se chce rozhodovat podle územní studie o sídelní zeleni tak, aby ochránilo zeleň a zlepšilo klima ve městě.

Česká republika z Norských fondů může ve třetím programovém období vyhlášeném od roku 2017 do roku 2024 obdržet 184,5 milionů EUR, což je zhruba 5 miliard korun. Jsme pátým největším příjemcem, po Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Město Pardubice na konci října zveřejnilo svůj záměr využít dotaci z Norských fondů pro boj se změnou klimatu. Obnovit chce stromořadí v Jahnově ulici a částečně na náměstí Republiky. Zájem vyslovili i o zpracování územní studie sídelní zeleně, aby se předcházelo oblastem s vysokou teplotou vhodným vysazováním stromů ve městě.

Možnosti čerpat finanční prostředky prostřednictvím Fondů EHP (Evropského hospodářského prostoru) a Norska využívá ČR již od roku 2004, kdy vstoupila do EU. Finanční podporu na společensky prospěšné projekty poskytují členským státům Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Hlavním posláním je kromě snižování ekonomických rozdílů v Evropě také posilování vzájemné spolupráce a výměna zkušeností. Pardubický kraj dlouhodobě posiluje spolupráci například s Norským regionem Buskerud.

Pardubice – V areálu bývalých automatických mlýnů vznikne do roku 2023 kulturně  vzdělávací centrum. Dodavatelem se stala Společnost pro výstavbu Centrální polytechnické dílny a Galerie města Pardubic tvořená firmami Metrostav a Chládek a Tintěra. Zastupitelstvo města Pardubic rozhodlo o navýšení investice do vznikajícího kulturně vzdělávacího areálu bývalých Automatických mlýnů. Navýšení částky za stavební práce ověřil a schválil nezávislý rozpočtář. Město bude žádat o navýšení dotace, nezaplatí proto ze svého prý navíc ani korunu.

[[img:chrn_fullwidth:16690:Vizualizace dokončeného areálu Automatických mlýnů.  Zdroj: Město Pardubice]]

Automatické mlýny v Pardubicích zvítězili 6. listopadu 2019 na Konferenci o přínosech a budoucnosti ITI Hradecko-pardubické aglomerace jako nejlepší integrovaný projekt. Část areálu bude využit pro Galerii města Pardubic (GAMPA) a Centrální polytechnické dílny (CPD) pro školy a kutily. Sklad balené mouky v areálu mlýnů, který město koupilo v roce 2018 od vlastníka areálu, architekta Lukáše Smetany, se využije právě pro ně. Současně se připravuje v bývalém silu expozice Gočárova muzea a areál též využije Východočeská galerie.

Stavební náklady projektů GAMPA a CPD chce město z 85 procent uhradit z evropských dotací a z 5 procent ze státního rozpočtu. Zaplatilo si nezávislého rozpočtáře, který navýšení posoudil jako odpovídající. Náměstek primátora Jakub Rychtecký uvedl, že původní dotace na stavební část měla činit 139,7 milionu korun a nově by po navýšení mohla dosáhnout 170,7 milionu korun. Město tedy bude podávat novou žádost o dotaci s navýšenými náklady, zbytek peněz bude hradit z květnové rezervy ve výši 20 milionů Kč a snížením nákladů na pořízení učebních pomůcek o 12 milionů Kč, a proto nebudou muset navyšovat vyčleněnou částku. Dodavatelem se stala Společnost pro výstavbu Centrální polytechnické dílny a Galerie města Pardubic tvožená z firem Chládek a Tintěra a Metrostav.

Město má nyní v rozpočtu v rámci schváleného finálního investičního záměru připraveno celkem přes 313 milionů korun a stavební část prací by měla být hotova na jaře 2023.