Včera jsem napsal po shlédnutí Otázek Václava Moravce poslanci a zároveň vystupujícímu Janu Chvojkovi dopis v SZ, a protože mi neodpověděl, pokusím se využít sílu FB a zaslat pozvánku jako otevřený dopis:

Dobrý den, pane Chvojko. Píšu vám nejen jako první místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, ale i jako starosta obce Křižánky, svou reakci na OVM, které proběhly dnes, v neděli 31. 5. 2020.
Nejsem členem žádné politické strany ani nikam nekandiduji. Jsem prostě starosta malé obce na Vysočině. Tím jenom upřesňuji Vaši zmatenou interpretaci, že cílem tlaku obcí na vládu a zákonodárce je politický boj a úspěch v krajských volbách. Mně osobně je srdečně jedno, kdo volby vyhraje. Stačí, když to bude skutečně demokratická strana. Nicméně chci zdůraznit, že kromě mě jste urazil ještě další tisíce nepoliticky angažovaných starostů v celé České republice.

Vaší další, skutečně tragickou argumentací v OVM je Váš postoj k náhradám dotačního bonusu za dotace. Nebylo by možná od věci si nějakou dotaci v našich podmínkách reálně vyzkoušet. Nebo se s ní alespoň, z pohledu starosty malé obce, seznámit. Víte, co to je, připravit nějakou dotaci? Dokážete si představit, kolik prostředků a energie na přípravu musí obec vynaložit? To vše s vidinou, že na tyto práce se dotace v 99 % případů nevztahuje! A jaké to je, v často nesmyslných dotačních programech doslova ohnout cíl vašeho záměru a naroubovat ho na cíl programu?

A pak nastane okamžik, kdy žádost o dotaci podáte. A to prostřednictvím většinou nepřátelského programu, který se zasekává, padá, nepustí vás dál, dokud nevyplníte kupu nesmyslů, případně nedodáte kolekce nesmyslných příloh. Přesto všechno žádost o dotaci podáte. A čekáte a čekáte a čekáte. Třeba žádost o dotaci na stavbu hřiště v naší obci se podávala v lednu. Je konec května a výsledky stále nejsou zveřejněny. S největší pravděpodobností pro obrovský převis žádostí ani neuspějeme.

Pokud se dotační titul na tento projekt už v budoucnu nebude vypisovat a nebude možné opakovaně žádost podat, pak celé úsilí a prostředky na přípravu prostě vyhodíte do koše. Anebo se z nás stanou „šťastní výherci”. To pak nastane doslova kolotoč rychlých kroků, jen aby se projekt podařilo včas dokončit. Termín dokončení bývá nepřekročitelný.

Ostatně, tak tomu bylo i u realizace projektu vestavby sociálních bytů z programu IROP. Ty jsme dokončili a kolaudovali v listopadu 2019. Máme květen 2020 a peníze stále nejsou na našem účtu. Stále se kontroluje, zda někde nedošlo z naší strany k pochybení, kvůli kterému by bylo možné dotaci pokrátit. A tak čas letí, úroky i nervozita banky stoupají. Ano, projekt jsme museli předfinancovat, ale i spolufinancovat. A složité závěrečné vyhodnocení akce je náročné jak šifra mistra Leonarda. Tak je to se vším.

To jsou ty slavné dotace, zaklínadlo vládní koalice, řešící veškeré bolesti dnešního světa. Při sledování OVM mě k vaší osobě napadala spousta skutečně hrubých a neslušných slov. Ne, nehodlám vám nadávat. Prostě jenom nemáte ani trochu představu, co slovo dotace skutečně obnáší a co znamená, když ji nepřipravuje tým města Chrudim či Pardubického kraje, ale starosta malé obce.

Proto vás zvu před hlasováním o zákonu ke kompenzaci finančních prostředků obcím a krajům do obce Křižánky. Rád vám představím, co dotace znamená, jak funguje a co skutečně obnáší. Myslím to vážně. Z vašeho rodného Hlinska je to 15 km. Z Chrudimě 45 minut cesty autem. Vezměte s sebou kohokoliv dalšího z Poslanecké sněmovny. Přijedete? Nebo se konfrontace na místě obáváte?

Chrudim – Čas od času se stane, že město musí slevit ze svých přísných pravidel, která se týkají poskytování dotací. Mnohdy totiž zásahy vyšší moci nebo zkrátka jen lidský faktor způsobí, že nelze dostát formálním požadavkům, které na příjemce peněz radnice klade. Naposledy se „milosrdenství“ týká těch, kteří ho prokazují jiným – Farní charity.

Zastupitelstvo schválilo 10. prosince 2018 poskytnutí přímé dotace Farní charitě Chrudim ve výši 100 tisíc korun. Podle smlouvy o poskytnutí přímé dotace a pravidel pro přidělování přímých dotací byl žadatel povinen předložit vyúčtování dotace bezprostředně po jejím vyčerpání, nejpozději do 28. února letošního roku.

Farní charita předložila vyúčtování až druhého března. Z tohoto důvodu byla vyzvána k vrácení dotace zpět na účet města. O den později, třetího března, obdržel odbor školství, kultury, sportu a památkové péče MěÚ Chrudim žádost o prominutí vrácení poskytnuté dotace. Důvodem pozdního předložení vyúčtování byla nemoc zástupkyně ředitele Charity, která na vyúčtování spolupracuje. Žádost projednali městští radní devátého března a doporučili zastupitelům, aby Farní charitě Chrudim vrácení peněz prominuli.

Chrudim – S vizuálním smogem chtělo bojovat minulé vedení města, to současné si odstraňování často nevkusných reklamních poutačů a vývěsních štítů vzalo za své také. Dokonce vznikl program, v jehož rámci mohou provozovatelé obchodů v centru žádat o dotaci, která budování nového „vizuálu“ částečně pokryje.

V rámci rozpočtu města Chrudim na rok 2020 byla schválena částka 250 tisíc korun na poskytnutí dotace v rámci tohoto programu, který se oficiálně nazývá „Podpora zachování a obnovy nemovitostí, které nejsou kulturními památkami v Městské památkové zóně Chrudim a podpora reklamního označení provozoven na území Městské památkové zóny Chrudim (dále jen Program)“.

[[img:chrn_fullwidth:10425:Jakmile rekonstrukce domu začne, průjezd Širokou ulicí se ještě zkomplikuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče MěÚ Chrudim obdržel v řádném termínu jednu žádost o dotaci. Začátkem letošního března se sešla pracovní skupina, která žádost projednala a doporučila radním přidělit dotaci 150 tisíc Františku Mencovi na opravu fasády a výlohy domu číslo popisné 122 v Široké ulici. Poslední slovo mají v tomto opět městští zastupitelé.

Chrudim – Kanalizaci místní část Medlešice potřebuje. To je zřejmý fakt. Minimálně pět let to také není žádným tajemstvím, jakkoli se do investice v řádu desítek milionů korun nikdo příliš nehrnul. V městském rozpočtu peníze nejsou, současné vedení města proto řeší především financování.

Město Chrudim v roce 2017 zadalo zpracování možného odkanalizování Medlešic. Vodárenská společnost Chrudim, a. s. (VS), vypracovala studii na možné řešení odkanalizování Medlešic ve dvou variantách. V první variantě by splašková kanalizace s výtlakem byla vedena podél cyklostezky s napojením na kanalizaci v Pardubické ulici. Druhá varianta počítala s využitím výtlačného řádu od pivovaru v Medelešicích do Chrudimi. Zastupitelé kývli na variantu číslo dvě s tím, že vlastník výtlačného řádu – majitelka medelešického pivovaru –, souhlasí s jeho odprodejem.

Navrhovaná trasa od Pivovaru do ČOV Chrudim však není v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVK). Město Chrudim proto požádalo o projednání změny PRVK. Jedním z podkladů, který musela radnice doložit, byl souhlas zastupitelstva města. Z něj muselo být zřejmé, že zastupitelstvo podporuje navrženou variantu odkanalizování Medlešic prostřednictvím stávajícího výtlaku na ČOV Chrudim. Toto „požehnání“ získalo nejužší vedení města 10. prosince roku 2018.

[[img:chrn_fullwidth:16117:]]

V jakém stavu je tedy plánované odkanalizování dnes? „Po prověření několika variant byla koncem ledna odsouhlasena konečná varianta v podobě oddílné splaškové kanalizace s výtlakem na ČOV Májov. Zpracovávají se další stupně projektové dokumentace. Aktuálně byla podepsána i kupní smlouva na odkup výtlačné kanalizace, vedoucí z areálu pivovaru v Medlešicích na ČOV v Májově. Jedná se o možnosti spolufinancování stavby s dotací. Akce je tedy připravena, realizace bude probíhat v následujících letech, dle dokončení projektové dokumentace a zajištění finančních zdrojů v rozpočtu města,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

Vzhledem k situaci, která panuje, a očekávaným propadům v příjmech jak státního, tak městského rozpočtu budou nejspíše obyvatelé Medlešic na kanalizaci čekat ještě dlouhé roky.

Chrudim – Město se rozhodlo připravit projekt na opravu venkovského barokního zámku v Medlešicích. V současné době je objekt zámku kulturním a společenským centrem Medlešic, a to i přes svůj silně zchátralý stav. V přízemí zámku je umístěna mateřská školka a první patro slouží pro komunitní setkávání. Podkrovní prostory nelze vzhledem k technickému stavu využívat vůbec.

Chrudimské noviny se zanedbanému zámku v místní části Medlešice věnovaly již před osmi lety. Tehdejší radniční koalice slibovala projekty, opravy, reálně však na generální rekonstrukci nedošlo. O tom, že jsou dřívější „Mezilesice“ na okraji zájmu radničních mocipánů, svědčí i celkově zanedbaný stav bývalé samostatné obce. A chybějící kanalizace.

Záchrana zámku má spočívat v jeho celkové rekonstrukci, která bude zahrnovat sanační opatření, opravu krovu, jenž je v havarijním stavu a střešní krytiny, obnovu vnějších a vnitřních omítek včetně repase a replik výplně oken a nutná je oprava i celého interiéru, který je zdevastovaný a bez historického mobiliáře.

V rámci rekonstrukce dojde i na instalaci tepelné izolace, rozvodů vody, kanalizace, ústředního vytápění a elektroinstalace. Po rekonstrukci chce město budovu zámku zpřístupnit veřejnosti, především místní komunitě, která projekt revitalizace zámku silně podporuje. V přízemí zůstane zachována mateřská školka, v prvním patře najde zázemí M-klub, knihovna. Prostory se využijí i pro zasedací místnost osadního výboru.

[[img:chrn_fullwidth:15934:]]

Foyer a hlavní sál radnice ponechá jako volné univerzální prostory, na které navazuje zámecká kaple. Tyto prostory najdou své využití při pořádání výstav, koncertů a představení, konferencí, svateb, rautů, vítání občánků, voleb a veřejných projednání. V podkroví vznikne prostor multifunkčního sálu s hygienickým zázemím.

Součástí celé akce je kromě stavebních aktivit také záměr prezentace památky coby součásti českého kulturního dědictví. Za tímto účelem město údajně uspořádá v areálu zámku několik kulturních akcí k slavnostnímu zahájení projektu a následnému otevření zámku. Do akcí chce zapojit i místní menšiny. V zámeckém parku se proto poveselí Romové v rámci festivalu romské kultury.

Po ukončení rekonstrukce budovy se v jeho interiéru objeví výstava fotografií a dokumentů o historii zámku, průběhu rekonstrukce. Vzpomínkový koutek tu bude věnován i původním majitelům šlechtického sídla.

Náklady přesahující čtyři desítky milionů korun má částečně pokrýt dotace. Rekonstrukce se samozřejmě uskuteční jen v případě, že stát na žádost o dotaci kývne.

Chrudim – Většina místních základních škol je zřizována městem. Město také dbá na jejich opravy, rekonstrukce a zachování důstojného prostředí pro žáky i učitele. V minulosti tak výraznou opravou a modernizací prošla třeba ZŠ U Stadionu, známá „sportovka“. V brzké budoucnosti by mohlo dojít i na druhý stupeň ZŠ Dr. Peška. Má to však své „ale“.

„Husovku“ zná každý. Budova, která stojí ve stejnojmenné ulici, zvenku nevypadá příliš zachovale, lepší situace není ani uvnitř, přestože personál pod vedením ředitele Jaroslava Víška dělá, co je v jeho silách. Velká část Chrudimáků na „Husovku“ chodila, mezi její absolventy patří i současný starosta František Pilný (ANO 2011).

„Když jsem nedávno byl v ZŠ Husova, tak mě trochu zaskočilo, že stav školy je téměř stejný jako před třiceti lety, když jsem tam chodil já. Aktuálně řešíme, jak celou školu zrekonstruovat z dotačních peněz z ITI od střechy až do sklepa,“ říká starosta Pilný. „Bez dotací, jen z městského rozpočtu, je případná rekonstrukce běh na hodně let. Je škoda nechat ležet dotační peníze,“ uvádí starosta a naráží tak na neschopnost minulého vedení města získat z evropských milionů jediný „šesták“.

Zda bude současná radniční koalice a především úřednický aparát na Pardubické ulici úspěšnější, ukáže čas.

Chrudim – Hlavní a největší místní chrám je kostel Nanebevzetí Panny Marie (NPM). Čtyřicet let komunistické devastace se zle podepsalo na jeho stavu. Jedna z lodí už má novou střechu, práce na exteriéru, ale i interiéru rozhodně nekončí. Opravy by se tak mohla dočkat i někdejší oratoř v presbytáři kostela.

„Největší stavební akcí, která nás čeká, je oprava věží a západního průčelí kostela NPM. Předpokládaný rozpočet je zhruba 36 milionů korun. Na tuto opravu chceme čerpat prostředky z takzvaných Norských fondů. Letos bylo v rámci přípravy k podání žádosti o dotaci z Norských fondů provedeno geodetické zaměření a zpracována projektová dokumentace. Celkový náklad na to činil 1 575 420 korun. K pokrytí této částky jsme si vzali půjčku ve výši 750 000 korun od farnosti Litomyšl. Dále přispělo město Chrudim 200 000 korunami, Pardubický kraj 320 000 korunami a Biskupství královéhradecké 100 000 korun, zbytek byl uhrazen z prostředků farnosti. Již jsme splatili první splátku 300 000 korun z výše uvedené půjčky,“ informuje své farníky arciděkan Jiří Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:16003:]]

„Celý projekt bylo nutné rozšířit o zpřístupnění a rekonstrukci oratoře, jelikož jsou požadavky ze strany fondu na využití kostela k různým akcím pro veřejnost. Například výstavy, přednášky, besedy, koncerty. Celkový náklad na obnovu oratoře bude zhruba pět milionů korun a zahrne se také do čerpání z Norských fondů. Projektovou dokumentaci zpracovává firma INRECO, s.r.o., očekávané náklady na její zpracování v roce 2020 by měly činit 186 000 korun. Pokud budeme příští rok v žádosti o čerpání dotace na opravu kostela z Norských fondů úspěšní, povinná spoluúčast farnosti na financování projektu bude 10 %, tedy zhruba čtyři miliony korun,“ uzavírá arciděkan Heblt.

Chrudim – Zub času nešetří ani zařízení pro děti. Omšelé dětské dopravní hřiště v chrudimském městském parku proto muselo projít obnovou. Hřiště získalo nový kabátek, učebna pak nové vybavení.

Dětské dopravní hřiště Chrudim se zaměřuje zejména na dopravní výchovu ve spolupráci s místními základními školami. Vedle dopravního hřiště nabízí také zázemí vlastní učebny. Zde děti za účasti externí pedagožky získávají znalosti chování v dopravním provozu, na hřišti samotném si pak osvojenou teorii mohou vyzkoušet a ověřit v praxi.

[[img:chrn_fullwidth:15993:]]

„Renovace dopravního hřiště již byla skutečně potřebná, aby se chrudimští žáčci a studenti učili dopravním předpisům a praxi v pěkném a důstojném prostředí, a zejména s moderními pomůckami,“ říká starosta František Pilný (ANO 2011).

V rámci této renovace bylo na hřišti obnoveno vodorovné i svislé dopravní značení, byly pořízeny nové židličky pro žáky, přibyl sklad na uložení materiálu, opravou prošel stožár okružní křižovatky. Vybavení učebny se rozrostlo o dataprojektor a projekční plátno, flipchart a magnetickou tabuli, nové jsou i školní lavice a židle.

Vylepšení dopravního hřiště i učebny podpořily dotace. Příspěvek Pardubického kraje směřoval prostřednictvím MAS Chrudimsko, z. s., ke zlepšení hřiště a náklady ve výši cca 100 000 Kč pokryly ze 70 %, samostatná dotace Pardubického kraje pak podpořila jak hřiště, tak i vybavení učebny, a to v podílu 69 % z celkových nákladů ve výši cca 90 400 Kč.

[[img:chrn_fullwidth:15992:]]

„Se stále stoupající intenzitou dopravy je výuka chování v provozu čím dál více důležitá, proto je třeba udržovat hřiště v kondici,“ oceňuje renovaci hřiště místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti), zodpovědný za dopravu.

Chrudimské dopravní hřiště pro děti disponuje několika desítkami jízdních kol, od nejmenších pro začínající cyklisty až po kola pro žáky posledních tříd základních škol. V sezóně, tedy od března do října, je v odpoledních hodinách dopravní hřiště otevřeno také pro veřejnost, konkrétně od 14 hodin. Své dovednosti a znalosti silničního provozu si tak nanečisto může ověřit každé dítě i individuálně. V úterý a ve čtvrtek je otevírací doba navíc prodloužena až do 18 hodin, aby se dostalo i na mladší děti, které by bez doprovodu rodičů na hřiště nezavítaly.

Chrudim – O takzvaném „vizuálním smogu“ Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Jedná se o problém, s nímž bojují prakticky všechna větší města. Úspěchy jsou střídavé, převládá však skepse. Málokde totiž jde zcela eliminovat nevkusné reklamní a vývěsní štíty. Vedení Chrudimě však nyní přichází se zajímavou motivační pobídkou.

Městští radní na svém jednání konaném 25. listopadu schválili program s názvem „Podpora zachování a obnovy nemovitostí, které nejsou kulturními památkami v Městské památkové zóně Chrudim a podpora reklamního označení provozoven na území Městské památkové zóny Chrudim“.

Oč jde?

Ve dvou kategoriích chce radnice v příštím roce rozdat až čtvrt milionu korun – samozřejmě za předpokladu, že při pondělním jednání zastupitelstva bude schválen městský rozpočet. Formou dotace, na niž peníze poskytuje přímo město Chrudim, získá zájemce finance buď na podporu a obnovu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale leží na území městské památkové zóny, nebo na „realizaci“ reklamního označení provozovny. Podmínkou je opět to, aby krámek ležel v městské památkové zóně.

„Rádi bychom zbavili centrum města reklamního smogu a sjednotili vzhled označení jednotlivých provozen a reklamních poutačů v centru. Na tato opatření bude možné čerpat dotace,“ uvádějí k návrhu, jehož podrobnosti obsahuje příloha pod textem, zdejší Piráti.

Příloha: 

program_nepamatky_chrudim_do_rm.doc

Pardubice - Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila poskytnutí finančního daru v hodnotě jednoho milionu korun pro Krajské vojenské velitelství Pardubice. To prostředky využije na nákup mikrobusu pro přepravu příslušníků aktivních záloh pěší roty. Návrh na poskytnutí prostředků bude přeložen na nejbližším jednání krajským zastupitelům.

„Dlouhodobě obdobným způsobem podporujeme krajské policisty, hasiče, ale také Horskou službu. Ze strany armády obdobný požadavek v minulosti nebyl, a proto jsme se s krajským vojenským velitelem domluvili, že obdobně poskytneme prostředky také pro vojáky. Ti díky tomuto daru pořídí mikrobus, který bude primárně sloužit pro přepravu příslušníků aktivních záloh krajské pěší roty na různá cvičení. Tento dar bereme i jako jistou formu poděkování za spolupráci například při organizaci akce Cihelna, která je každoročně velmi úspěšná a udržuje si svoji vysokou úroveň,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:14294:]]

Aktivní záloha je součást zálohy ozbrojených sil České republiky a je jednou z forem dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti v době míru. Zájemce o službu v aktivních zálohách může při splnění požadovaných podmínek a v závislosti na potřebě ozbrojených sil nastoupit k jednotce podle vlastního výběru. Musí však nejprve absolvovat kurz základní přípravy v délce šesti týdnů.