Chrudim – Místní nemocnice, která patří do konglomerátu Nemocnic Pardubického kraje, je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Není proto divu, že i samo vedení zdejší radnice se snaží udržovat s lékaři, sestrami a samozřejmě i pacienty dobré vztahy. Utvrzením těchto vztahů má být i nejnovější finanční dar.

Bylo to již v srpnu, kdy se sešel starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) s ředitelkou pardubické a chrudimské nemocnice Štěpánkou Fraňkovou. Bývalá primátorka Pardubic a současný starosta Chrudimě našli společnou řeč, přestože Řezníček původně ze slučování nemocnic nadšený nebyl a začátkem letošního roku ho „vytočil“ i krajský rozpočet, který řeší samozřejmě i financování těchto zdravotnických zařízení.

V polovině září „přistál“ ve schránce chrudimského městského úřadu dopis s žádostí o finanční dar. Celých sto tisíc korun, o něž Štěpánka Fraňková žádá, bude použito pro nákup některého ze zařízení, jejichž seznam je součástí žádosti. Radnice si mohla vybrat a dle této volby bude i nemocnice nakupovat. Nakonec tak v mobiliáři chrudimské nemocnice přibude sprchovací lůžko pro imobilní pacienty oddělení ARO. Úředníci připravili patřičnou smlouvu, v níž stojí, že nepůjde o dar, ale účelovou investiční dotaci. Schvalovat poskytnutí peněz budou v pondělí 11. prosince městští zastupitelé.  

Chrudim - Městská rada se rozhodla nalít do organizace Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim více peněz. V loňském roce se přitom centru podařilo výraznou finanční částku ušetřit, když ještě pod vedením bývalé ředitelky Hany Darmovzalové vracelo do městského rozpočtu více než 900 tisíc korun.

„Dříve získávalo naše Centrum sociálních služeb a pomoci dotace na provoz přímo od Ministerstva práce a sociálních věcí, od roku 2015 je účelová dotace poskytována Pardubickým krajem,“ opakuje místostarosta města Miroslav Tejkl (ČSSD) už dávno ohranou písničku. „Poskytovaná částka na daný rozsah přímé pečovatelské služby zůstává léta přibližně stejná – stoupl poněkud celkový rozsah přímé péče a odpovídající měrou celkové poskytnuté prostředky,“dodává místostarosta. Město přitom dotaci přijímá jako transfer a předává ji dál Centru formou příspěvku na provoz.

[[img:chrn_fullwidth:283:]]

Předmětem schvalovaných dodatků je navýšení poskytnuté dotace na zajištění sociálních služeb po druhém kole dotačního řízení, a to v celkové výši přes milion korun. Původní výše poskytnuté dotace přitom činila v souhrnu téměř čtyři miliony korun. Jednotlivé dotace jsou určeny na poskytování pečovatelské služby v domech s pečovatelskou službou i v přirozeném prostředí klientů, a dále na poskytování sociálních služeb denních stacionářů Jitřenka a Pohoda. Není bez zajímavosti, že centrum v nedávné minulosti o jeden ze svých domů přišlo, přesto se mu náklady dle vyjádření místostarosty Tejkla zvyšují. Šlo o budovu v Komenského ulici, která se z pečovatelského domu změnila na dům komunitní, protože zdejší obyvatelé neodebírali dostatečné množství služeb nabízených centrem sociálních služeb a pomoci. Ohrožovali tak případné budoucí obhajování akreditace.  

Pardubice – Zájemci o dotaci z Programu podpory sociálních služeb mohou už na webu kraje nalézt vše potřené k vyplnění žádostí na rok 2018. Pardubický kraj tento program schválil na posledním jednání radních.

Jako každý rok má program čtyři kategorie, první tři jsou určeny pro registrované poskytovatele sociálních služeb a návazné služby, čtvrtý program je určen pro příspěvkové organizace Pardubického kraje.

„Chceme vyjít vstříc poskytovatelům sociálních služeb, aby si včas mohli připravit podklady, a proto vyhlašujeme tyto programy ještě před definitivním schválením rozpočtu Pardubického kraje. Realizace dotačního programu je tedy podmíněna tím, že nám příslušná částka bude v rozpočtu schválena,“ uvedl radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola (KDU - ČSL). „Předpokládáme, že na sociální služby a návazné aktivity budeme moci rozdělit téměř 27 mil. Kč a na podporu prorodinných aktivit jeden milión korun,“ dodal Šotola.

Dotační program je zaměřen nejen na sociální služby, ale také na oblasti, na které není možné získat státní dotace. Jedná se například o dopravu seniorů a zdravotně postižených, podporu dobrovolnictví, víkendové pobyty pro ohrožené děti, podporu pěstounství, apod.

Dle komentátora chrudimského portálu se údajně „opět ukázala nekonzistence zastupitele Josefa Kálese ml. (Svobodní). Zatímco v případě modernizace školských zařízení města byl mladý politik pro, v případě dotací sportovcům naopak proti. Některé dotace jsou tak nejspíše pro Svobodného Kálese dobré, jiné špatné. “ Reaguji tedy na toto obvinění, neboť se nejedná o nekonzistenci názorů, ale nepochopení pana komentátora.

Skutečně vidím rozdíl mezi dotacemi. Jsou opravdové dotace, kdy jsou veřejné peníze přidělovány vyvoleným podnikatelům či skupinám na jejich soukromé aktivity. Tu je to hotel u přehrady, tu je to zábava nějaké skupiny lidí v podobě kulturní akce či sportovních aktivit. Peníze daňových poplatníků se vezmou a politici rozhodnou, že zrovna tihle lidé si je zaslouží více než tamti.

Pak jsou ty druhé „dotace“, kdy jsou vybrané veřejné peníze přerozdělovány v rámci státu, kraje či obcí. Kdy stát dá dotaci městu, nebo třeba kraj dá dotaci městu. Je to však prakticky pouhé přerozdělování mezi politiky a úředníky. Nevidím rozdíl v tom, když školu opraví stát a ne město. Jsou to stejné peníze, vybrané od lidí, jen jinak přerozdělené. Proto mi přijde v pořádku, hlasovat tak, jak jsem si dovolil hlasovat na pondělním zasedání zastupitelstva.

Vadí mně však princip, kdy jdou veřejné peníze vyvoleným lidem. Vzniká tak korupční prostředí, jedni jsou zvýhodněni na úkor druhých. Proto Svobodní navrhují tento systém změnit. Brát lidem mnohem méně peněz, které si vydělají, nechat jim více v jejich peněženkách, protože rozhodnou o svých penězích mnohem lépe než politici a úředníci. Zároveň se omezí korupce, když bude menší balík veřejných peněz k přerozdělování.

Proto chrudimští Svobodní navrhovali například nevybírat poplatek za likvidaci odpadu (jakožto daň na hlavu), aby lidem zbylo těch několik stovek korun, které by mohli investovat třeba do sportu a vše nezáleželo jen na skupince funkcionářů, kteří se někde sejdou a od stolu rozdělí peníze daňových poplatníků.

Josef Káles,
zastupitel města Chrudim

Pardubice – Kromě zámků na Loiře mohou lákat i zámky na Orlici, třeba novým hudebním festivalem, který získal dotaci Pardubického kraje. Krajští radní kromě toho schválili také podporu dalších akcí a příspěvků na obnovu památek. Některé musí ještě projít zastupitelstvem.

Festival Harriet Parish

„Líbí se mi nápad pořádat hudební festival na zámcích a dalších zajímavých objektech na Orlicku,“ říká první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL). „Vloni začala hraběnka Iva Parish pořádat benefiční hudební festival Harriet Parish v Žamberku a letos ho po dobrých ohlasech rozšířila o „zámky na Orlici“ v Rychnově nad Kněžnou a v Častolovicích. Uskuteční se od 20. srpna do 3. září a nabídne 15 benefičních koncertů v různorodých koncertních síních a rovnoměrně ho podporuje i Královéhradecký kraj.“

Pomoc s opravami významných kostelů

Pardubický kraj přispěje také na opravy významných památek. Částka 100 tisíc korun poslouží na opravu střechy a věže kostela sv. Bartoloměje v Jablonném nad Orlicí a částka 260 tisíc korun na celkovou obnovu kostela sv. Josefa ve Svitavách. „Budeme se také podílet na financování projektové dokumentace opravy vnějšího pláště kostela Zvěstování Panny Marie v Pardubicích. To je ten kostel v parčíku před Krajským úřadem. Je to nejstarší farní kostel ve městě, který založili roku 1359 arcibiskup Arnošt z Pardubic a jeho bratři. Naposledy se opravoval v 90. letech minulého století a projektová dokumentace bude sloužit i pro získání případných dotací,“ dodává Línek.

Pardubice - Pardubice mají v rámci ITI Hradecko-pardubické aglomerace schválen svůj první záměr. Vzniknout by zde měla nová cyklostezka na Vinici o délce necelého kilometru. V budoucnosti by měla pokračovat podél toku Chrudimky až do Hostovic. Na projektování dalších částí se intenzivně pracuje. Mezi další schválené záměry patří například revitalizace hradu Kunětická hora nebo předaplikační výzkumy vysokých škol a fakultní nemocnice. Ještě letos budou vyhlášeny další výzvy za téměř 900 milionů korun.

„Doporučující stanovisko jsme vydali na dalších devět projektů z oblasti dopravy, vzdělávání, výzkumu a kultury za téměř 370 milionů,“ řekl předseda Řídicího výboru ITI a primátor města Pardubic Martin Charvát (ANO 2011). Dodává, že na pardubickou stezku Vinice město získá evropskou dotaci ve výši necelých 8 milionů korun.

První aglomerační výzvy byly vypsány již v říjnu 2016 a do současnosti bylo schváleno třicet jedna projektových záměrů za téměř 900 milionů korun. Řídicí výbor na posledním jednání schválil čtyři záměry z oblasti předaplikačního výzkumu vysokých škol, které spadají do území Hradecko-pardubické aglomerace. Dále byl schválen záměr Fakultní nemocnice Hradec Králové, z oblasti polytechnického vzdělávání rekonstrukce a vybavení jedné základní a jedné střední školy, revitalizace národní kulturní památky a vybudování cyklostezky. „Celkově se tak jedná o devět projektových záměrů za skoro 370 milionů dotačních korun," dodal královéhradecký primátor Zdeněk Fink (HDK).

Možnost usilovat o dotaci přitom budou mít ještě další projekty. „Šest projektových záměrů na rekonstrukci a vybavení základních škol zaměřených na polytechnické vzdělávání bylo vráceno k dopracování, a to z důvodu nesplnění všech kritérií. Jejich žadatelům byly vráceny na základě doporučení odborníků z příslušné pracovní skupiny k dopracování s možností opětovného předložení záměru na Řídicí výbor,“ upřesnil náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich.

Aglomerace má díky své strategii u pěti operačních programů (Integrovaný regionální operační program, Operační program Doprava, Operační program Životní prostředí, Operační program Věda, výzkum a vzdělávání, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) rezervovanou částku v minimální výši 3,4 miliardy korun, kterou musí vyčerpat nejpozději do konce roku 2023. V současné době aglomerace aktivně usiluje o navýšení alokace ve výši 200 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu, které chce použít na revitalizaci národních kulturních památek, muzeí a depozitářů a o dalších 50 milionů korun z Operačního programu Doprava na podporu elektrické trakce pro veřejnou hromadnou dopravu ve městech.

Aglomerace se ve své Strategii zavázala plnit konkrétní hodnoty monitorovacích indikátorů, jež představují budoucí projekty, a zároveň vyčerpat přidělené finanční prostředky. „Je tedy důležité neustávat v přípravě projektů a vést je k fyzické realizaci. Už v letošním roce máme naplánované další výzvy za téměř 900 milionů korun,“ podotkl manažer ITI Hradecko-pardubické aglomerace Miroslav Janovský.

Přehled schválených projektových záměrů ŘV ITI (8. 6. 2017)

Přehled schválených projektových záměrů ŘV ITI (listopad 2016 až březen 2017)

Plán výzev Hradecko-pardubické aglomerace pro rok 2017 (plán 5-12/2017)

Integrovaný regionální operační program (IROP)
SC 1.2 (doprava)                                                          67 000 000 Kč
SC 2.4 (ZŠ a SŠ)                                                          33 000 000 Kč
SC 3.1 (památky a muzea)                                         380 000 000 Kč

Operační program doprava (OPD)
SC 1.4 (trolejbusové trakce)                                         20 000 000 Kč
SC 2.3 (inteligentní řízení dopravy)                              35 000 000 Kč

Operační program věda, výzkum, vzdělávání (OPVVV)
SC 1.2 (VŠ)                                                                  60 000 000 Kč

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)
SC 1.1, 1.2, 2.3, 2.4                                                   212 710 960 Kč

Celkem zbývající výzvy v roce 2017:                      807 710 960 Kč

Chrudim - Městští radní na svém jednání 29. května schvalovali mimo jiné další tři smlouvy o poskytnutí dotace z prostředků Pardubického kraje. Na peníze z daní všech obyvatel České republiky se tak mohou těšit vybraní obdarovaní.

„První dotace ve výši 150 tisíc korun je účelově určena na požární techniku a prostředky požární ochrany jednotek sboru dobrovolných hasičů“, říká starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Finanční částka je určena konkrétně na pořízení hydraulického vyprošťovacího zařízení s příslušenstvím.

[[img:chrn_fullwidth:5065:]]

Další dvě dotace směřují do kultury. „Ta největší ve výši přes 1,3 milionu korun je určena Městské knihovně Chrudim a přichází k nám každoročně,“ doplňuje místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Dotace je účelově poskytována na zajištění výkonu regionální funkce knihovny. Poslední dotace putuje k Chrudimské besedě, která ji použije na krajskou přehlídku školních dětských pěveckých sborů.

Chrudim – Opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie vyvolávají na jednáních městského zastupitelstva nemalé vášně. Jedni tvrdí, že město by se mělo postarat o nejvýznamnější památku na svém území, druzí touží po větším zapojení Církve. V těchto dnech dostali zastupitelé na stůl další žádost o peníze. Žadatelem je opět místní arciděkan Jiří Heblt.

Zastupitelstvo přitom již 12. prosince loňského roku schválilo poskytnutí dotace na opravu střechy ve výši 300 tisíc korun. Koncem března však dorazila žádost o další finance. Arciděkan Heblt v ní žádá o navýšení částky na půl milionu, protože 3. března farnost obdržela příslib z ministerstva kultury na milion pět set tisíc korun. To se zdá být hodně, ale ve skutečnosti jde pouze o třetinu částky, kterou místní katolíci na opravu svého svatostánku nutně potřebují.

[[img:chrn_fullwidth:14398:Arciděkan Jiří Heblt doufá ve vstřícnost místních politických špiček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanství má sice na kraji zažádáno o další milion, ale ani to nestačí k dokončení oprav celé střechy. Pokud by však město poskytlo dalších 200 tisíc, mohli by dělníci v pracech na střešní krytině významně pokročit a v příštím roce ji snad i dokončit.

V pondělí 22. května se tak dá očekávat další z nekončících diskusí, v nichž hlavní roli hrají zastupitelé František Pilný (ANO 2011) a Jaroslav Moučka (KSČM). 

Chrudim – Ne příliš šťastné kroky a neuvážená rozhodnutí byla podle všeho příčinou problémů, do nichž se dostal zdejší podnikatel Milan Jiruška. Ten je vedoucím Lůžkového a sociálního centra pro seniory, které leží za budovou bývalého místního pivovaru. V současné době žádá Jiruška město o dotaci.

Potíže pronásledující bohulibý projekt jsou již zažehnány, moderní budova se plní klienty. Část z nich je sice přespolních, část má ale trvalé bydliště v Chrudimi. A právě na tyto seniory má Milan Jiruška právo žádat od radnice dotaci. Ve své žádosti touží po 348 tisících korun, přikládá i prohlášení o bezdlužnosti vůči městu Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:287:Stavba šla pomalu, v současné době je však domov v provozu a plní se klienty.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jiruškova žádost prošla 10. května městskou radou a ta ji schválila. Lůžkovému a sociálnímu centru pro seniory by měl být přidělen příspěvek ve výši 156 tisíc korun, což znamená 6500 korun na jednoho klienta, který má na tuto podporu nárok. O finanční pomoci budou jednat ještě městští zastupitelé, kteří se ke svému jednání sejdou 22. května.  

Pardubice – Stejně jako v předchozích dvou letech získá Pardubický kraj dotaci z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na financování oprav silnic II. a III. třídy. Finanční prostředky jsou rozděleny mezi jednotlivé kraje podle celkové délky těchto komunikací. Pro Pardubický kraj tak byla schválena částka ve výši 184,2 milionu korun.

„Dlouhodobě upozorňujeme, že je nezbytné, aby stát pro kraje pravidelně uvolňoval dostatečné množství finančních prostředků na rekonstrukce silnic nižších tříd. Bylo by dobré, abychom pro následující roky již s koncem toho předcházejícího věděli, s jakou částkou můžeme počítat, a nezískali je až v průběhu stavební sezony,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Pardubický kraj dlouho neměl jistotu, že dotaci stejně jako ve dvou předcházejících letech získá. „Kraje pro letošní rok neměly získat žádné další peníze. Po řadě jednání jsme však dosáhli na částku 2,9 miliardy korun, což  pro náš kraj znamená více než 184 milionů korun, které využijeme na rekonstrukce silnic a mostů v havarijních stavech,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Stejně jako v předchozích letech bude příjemcem těchto finančních prostředků naše příspěvková organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje,“ dodal Kortyš.

V roce 2015 poprvé Státní fond dopravní infrastruktury uvolnil přibližně 4,6 miliardy korun. „Z celkové sumy jsme získali 283 milionů korun, které se nám podařilo účelně vynaložit, přestože smlouva na poskytnutí ministrem slíbených finančních prostředků byla podepsána až v průběhu stavební sezóny,“ řekl hejtman Netolický s tím, že v roce 2016 kraje od státu obdržely částku tří miliard korun.