Chrudim - Další dvě dotace místní katolické farnosti schválili radní města. Prozatím jde sice jen o doporučení zastupitelstvu, které má v tomto případě konečné slovo, ale už teď je jasné, že minulé administrativní chyby farnosti rozhodování lokálních politiků neovlivnily a arciděkan Jiří Heblt tak může i nadále počítat s jejich podporou.

Chyba, která způsobila farnosti potíže a vynesla jí udání na ministerstvu kultury, které bylo jedním z poskytovatelů dotace, vznikla podle všeho pouhým nedopatřením a nikoli ze zlé vůle. To brali v potaz i radní, když arciděkanství přiznali 67 tisíc na vybudování ochranných systémů proti holubům a očištění chráněných míst na kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dalšího půl milionu korun by pak mělo pokrýt opravu střechy jižní boční lodi kostela.

[[gal:9375]]

Jak bude hlasovat městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který byl hlavním iniciátorem šetření, které zahájilo ministerstvo a zdejší finanční úřad, není jasné. Jako paradox se však jeví, že na Moučkovu stranu se při minulém zasedání městského zastupitelstva postavil i člen Strany svobodných občanů Josef Lebduška, který z principu dotační politiku odmítá. Lebduška je však znám i jako vášnivý odpůrce církevních restitucí. Městské zastupitelstvo se sejde 22. června a zda se bude dotacemi zabývat, není zatím jasné. Program schůze není totiž ještě k dispozici. 

Také v Chrudimi se v minulých dnech objevil symptom českého národního sportu, na nějž nedali dopustit jak nacisté, tak komunisté. Udavači a práskači mají dnes opět žně a za své skutky očekávají spravedlivou odměnu. Udávají děti ve škole, jimž naštěstí paní učitelka vysvětlí, jak ošklivý skutek práskačství je, udávají dospělí, jimž nahrává rozložení sil ve společnosti a postkomunistické manýry některých vrcholných politiků. Na nedávnou minulost si tak teď možná vzpomněl lokální komunistický politik Jaroslav Moučka.

Nemám rád komunismus. Nemám ho rád, protože jde o zrůdnou ideologii, která je postavena na třídním boji, ateismu a revoluci. Při vědomí toho všeho mne nepřestává udivovat, jak neuvěřitelně dovolení komunisté dnes jsou. Chrudimští „rudí“ opět předvedli, že se po čtvrt století od „revoluce“ opravdu nezměnili. Udávání, donášení, zlá vůle a škodolibá radost z problémů druhého. Jenže tím druhým není jen nějaký diplomovaný technik, který kdysi po udání jednoho z aktivních svazáků musel opustit místo ve zdejší Transportě a odebrat do uranových dolů. Tím druhým je tentokrát církev, respektive její představitel, arciděkan Jiří Heblt. Církev odjakživa patří mezi úhlavní nepřátele komunistů a nic na tom nemění ani vznik kolaborantského hnutí Pacem in teris, jímž se někteří kněží snažili s bolševiky vyjít.

Místní představitel komunistů, městský zastupitel Jaroslav Moučka, tedy neváhal využít slabiny, která se ukázala v hospodaření místní farnosti a s nestoudným komentářem o „dobrém hospodáři“, jímž má být právě člověk, jehož soukmenovci nechali spadnout stovky kostelů a povraždili stovky kněží i obyčejných laiků, informoval orgány státní správy o pochybení faráře Heblta. Zcela v rámci zákonů samozřejmě. Zcela v duchu zákonů však byli zlikvidováni i lidé jako Milada Horáková a proběhla i akce K, při níž byly komunisty zrušeny kláštery a řeholníci internováni.

Nechci se bavit o zákonech, které jsou, bohužel, pro mnohé první i poslední hranicí lidského svědomí a často i morálky. Chci se bavit o slušnosti a dobré vůli. Tedy vlastnostech, které lidé typu Jaroslava Moučky, komunisty, jenž udal chrudimskou farnost na Ministerstvu kultury České republiky, podle všeho naprosto postrádají. A mne mrzí, že v době, kdy se problém komunistů dal ještě řešit, „nebyli jsme jako oni“. A „oni“ zatím pomalu prorůstali mladou demokracii, aby nakonec opět udávali a lhali. Komunisté nejsou dobrými hospodáři. Nebyli, nejsou a nebudou. Komunisté mají naprosto zásadní podíl na duchovní, duševní i materiální devastaci celého našeho národa a jen upřímné pokání jim může zajistit opětovné přijetí do společnosti slušných a charakterních lidí.

Každý jistě ví, kam atmosféra, kterou udavačství ve společnosti buduje, nakonec vede. Z lidí se stanou ovce, které se začnou bát vlastních dětí. Pavka Morozov by mohl vyprávět. Ovzduší zhoustne a pětadvacet let budované demokracie, svobody slova, svobody projevu je to tam. I Chrudimské noviny měly tu pochybnou „čest“ s práci udavače, který se za každou cenu snažil je zlikvidovat. Nebudu zde uvádět jméno ani jeho funkci, ale o lidech, kteří zásobovali místní oddělení policie trestními oznámeními na redakci i jednotlivé redaktory, jsme psali už několikrát.

Jaký závěr z této úvahy plyne? Univerzální je jasný - udavačství je špatné. Ten subjektivní pak záleží na morálce každého z nás. Někomu přijde fajn vzít proutek a našlehat panu faráři za to, že z almužny, kterou stát vyplácí z komunisty rozkradeného církevního majetku jako dotace, část peněz využil jinak, než všemocný úředník schválil. Jinému je nevolno z představy, že lidé jako komunista Moučka zasedají v orgánech města a kraje. Ostatní si třeba poklepou na čelo, protože co já o tom všem mohu vědět. Mnoho ne, ale dobře si pamatuji jméno člověka, který před lety udal mého dědu a ten pak musel do zmiňovaných uranových dolů.

Chrudim - Chybně využité peníze z dotace pořádně potrápily chrudimského arciděkana Jiřího Heblta. Z interní záležitosti, jíž se zabýval audit zadaný vedením radnice, udělal městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) záležitost veřejnou. Heblt se přitom kál, že chyba se stala neúmyslně a farnost ji samozřejmě napraví.

Městští zastupitelé se při hlasování sice vyslovili pro odpuštění vratky dotace a penále, které si farnost svou šetrností vysloužila, ale neobešlo se to zcela bez boje. Hlavním tahounem kritiky byl komunista Moučka. Ten se neostýchal tvrdit, že nemůže jednat jinak. Chce se totiž chovat jako „dobrý hospodář“, jemuž leží na srdci osud veřejných peněz a prostředků z kasy města. Farnost totiž peníze použila nejen na zanedbané střechy, což byl účel, pro něž byla dotace určena, ale také na nové svody dešťové kanalizace.

Zde ale nastal problém. Zanedbaný stav střechy a mnohdy i vyvedení svodů přímo na chodník má přitom na svědomí „péče“ vládnoucích komunistů, kteří se za minulého režimu „proslavili“ především plundrováním všeho, co jen trošku vonělo kadidlem. Moučkova starost, jíž prezentoval na zasedání městského zastupitelstva, tak neměla daleko do frašky. Přestože se tedy část peněz použila jinak, než bylo městem a též vedením Pardubického kraje určeno, logicky nedošlo ke škodě, protože v garáži arciděkana nový mercedes nestojí. Chybou bylo nezažádat město a kraj o změnu využití dotace, což Jiří Heblt přiznal. Kněz také uvedl, že farnost podala opravené daňové přiznání a snaží se nyní své pochybení napravit.

[[img:chrn_fullwidth:8171:Komunisté nyní patří mezi nejpečlivější hospodáře, jimž leží na srdci každá koruna vydaná z veřejných peněz v rámci dotací. Starost mají i opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaroslav Moučka byl zásadně proti přijímání jakéhokoliv usnesení, dokud celou věc neprověří Ministerstvo financí České republiky a následně i finanční úřad. Nabízela se tedy otázka, jak se ministerstvo o výsledcích interního auditu dozvědělo? Toho si povšiml i opoziční městský zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011), jehož zajímalo, zda někdo tuto problematiku ministerstvu prozradil. Sám Moučka se proti „práskačství“ ohradil, ale nijak nekomentoval spekulaci, že oním informátorem byl on sám. „On je normálně prásknul ministerstvu,“ zaznělo v tu chvíli z míst, kde obvykle sleduje jednání městských zastupitelů veřejnost. Chrudimské noviny momentálně přímo na Ministerstvu financí ČR zjišťují, kdo byl oním informátorem.

Návrh Jaroslava Moučky, aby se s jakýmkoliv schvalováním prominutí vratky části dotace počkalo, až se vyjádří příslušné instituce, nebyl přijat, zatímco původní bod jednání ano. Farnost tak vracet část peněz nemusí a také penále ji prozatím mine. Omylem pro odpuštění vratky hlasoval i Moučkův stranický kolega, komunista Ivan Bělohlávek. Rozjetý Moučka si na předsedajícím starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) vymínil, že v zápisu jednání bude vysloveně uveden jako ten, kdo hlasoval proti prominutí penále a vratky. To mu udivený starosta slíbil.

Chrudim - Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) za vedení ředitelky Hany Pilné vzkvétá a prosperuje. V minulosti zde tak došlo třeba k nákupu nových aut a významným opravám na domech s pečovatelskou službou. V těchto dnech navíc městští radní schválili tři smlouvy o poskytnutí dotací, díky nimž si CSSP přijde na více než čtyři miliony korun.

Samotné CSSP, které je největším poskytovatelem sociálních služeb ve městě a jehož zřizovatelem je sama radnice, provozuje hned čtyři domy s pečovatelskou službou, jeden denní stacionář pro seniory a jeden pro handicapované. Oba stacionáře se nacházejí v budově bývalé mateřské školy v Městském parku. Pravidelnou službou je rovněž rozvoz obědů seniorům, který CSSP provádí i o víkendech a svátcích. Přestože se třeba Lůžkové a sociální centrum pro seniory Milana Jirušky snaží vytvářet městské firmě konkurenci, zůstává Centrum sociálních služeb a pomoci stále největším hráčem na lokálním trhu.

[[img:chrn_fullwidth:281:Jedním z domů s pečovatelskou službou je i tato budova v ulici Obce Ležáků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dotace, kterou teď nově rozděluje přímo Pardubický kraj, by měla pokrýt poskytování pečovatelské služby v jednotlivých domech v Chrudimi a také náklady na péči o klienty v denních stacionářích.

„Do loňského roku získávalo naše Centrum sociálních služeb a pomoci dotace na provoz přímo od Ministerstva práce a sociálních věcí, od letošního roku je tato účelová dotace poskytována Pardubickým krajem,“ vysvětluje neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který má právě oblast sociálních věcí ve své gesci. Město přitom dotaci přijímá jako transfer a předává ji dál Centru formou příspěvku na provoz.

Nově by se na zahradě stacionářů měly také objevit posilovací a rehabilitační stroje. Jejich nákup a instalaci schválili městští radní na svém zasedání rovněž. Náklady na jejich stavbu by měl částečně krýt příspěvek od firmy Colmex a z části půjde o stavbu za peníze samotného Centra sociálních služeb a pomoci.

Chrudim - Opožděná velikonoční nadílka potěší teď řadu organizací ve městě. Radní města totiž opět rozdělovali zbytek dotací, které rok co rok podělí mezi ty, kdo si o ně zažádají. Celkem tak nyní město podpoří 28 projektů a rozdá hned 450 tisíc korun z městské pokladny 

Návrh na přidělení ostatních dotací předložila radě města Komise Zdravého města a místní Agendy 21. „Jde o poslední balík dotací, protože podpory v oblastech kultury nebo sportu a granty i přímé dotace byly už schváleny,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). V této kategorii jsou podporovány projekty, které nelze zařadit mezi sport nebo kulturu. Podpora tak míří například k dobrovolným hasičům, turistům, Svazu bojovníků za svobodu, Českému červenému kříži, zahrádkářům, ale třeba i sdružením pracujícím s dětmi a mládeží.

„Nyní připravujeme návrhy smluv, finanční prostředky budeme příjemcům zasílat do 14 dnů od jejich podpisu, odhadem tedy ve druhé polovině dubna,“ doplňuje informaci Čechlovský. Jedinou výjimku tak tvoří žádosti Oblastního spolku Českého červeného kříže, kde je navrhována souhrnná podpora ve výši 60 tisíc korun. O ní tak budou muset rozhodnout až zastupitelé na své květnové schůzi.

Chrudim - Radnice se opět rozhodla otevřít stavidla svých penězovodů a nadělit něco z peněz daňových poplatníků neziskovým organizacím. Tentokrát rozdá neziskovkám na dotacích takřka dva miliony korun.

Štědrost, s níž město pravidelně pomáhá neziskovým organizacím, je přitom pověstná, a s touto pověstí neotřásla ani nedávná ekonomická recese. Možná i proto, že ve vedení města dlouhodobě sedí tři aktivní sportovci - starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a dva neuvolnění místostarostové Jan Čechlovský (ODS) a Roman Málek (Koalice pro Chrudim). A přestože se ze štědrých finančních dotací těšili díky tomu především sportovci, štěstěna se tentokrát usmála i na jiné. Mezi příjemci přímých dotací jsou tentokrát většinou organizace poskytující sociální nebo jiné služby pomáhající lidem. Tyto organizace teď obdrží finanční prostředky do třiceti dnů od podepsání smluv s městem o přijetí dotací.

„Už řadu let se snažíme poskytovat finanční prostředky alespoň z přímých dotací hned na začátku roku, protože víme, jak složité období to pro řadu neziskových organizací je," říká místostarosta Čechlovský. Vedle toho jsou v současnosti příslušnými komisemi hodnoceny a posuzovány další žádosti o dotace v kategoriích příspěvků na podporu sportu, tělovýchovy, kultury a dalších činností. Souhrnná suma k rozdělení ve zmíněných oblastech může přitom činit bezmála tři a půl milionu korun. O poskytnutí jednotlivých dotací by měly rozhodnout městská rada nebo zastupitelstvo města v průběhu příštího měsíce.

Chrudim - Začátek školního roku se už tradičně nese ve znamení rozdílení dotací sportovcům. Jedním z bodů, jimiž se zabývala městská rada, bylo proto i schvalování žádostí jednotlivých sportovních subjektů. Překvapivě se však dostalo jen na hokejisty, kteří jsou blízcí srdci starosty Petra Řezníčka (SNK-ED).

Radnice přitom zaregistrovala hned pět žádostí o dotaci. Jednalo se o prosby od Městského fotbalového klubu Chrudim, FK ERA-PACK Chrudim, Sokolů z oddílu házené, spolku Edda a konečně také od Hokejového clubu Chrudim. Všichni, kromě zmiňovaných hokejistů ale doslova „ostrouhali mrkvičku“, protože 32 tisíc korun přiklepli městští radní právě hokejistům. Jejich rozhodnutí však musí ještě „posvětit“ městské zastupitelstvo.

Důvodem, proč futsalisté ani jejich kolegové ze zelených pažitů nezískali kýženou dotaci, není podle všeho zlá vůle městských radních. Futsalisté i fotbalisté totiž mohou počítat s daleko většími příspěvky, než jsou tři desítky tisíc korun z městské kasy, jež získali hokejisté. Jak futsal, tak fotbal jsou totiž letos takzvanými prioritními sporty, což už v červnu schválilo zmiňované zastupitelstvo. Hráči sálového fotbalu tak získají na svou činnost 150 tisíc a fotbaloví nadšenci dalších 50 tisíc Kč. Šachisté, o jejichž úspěších Chrudimské noviny nedávno informovaly, tak letos opět přijdou zkrátka.

Chrudim - Oprava vstupního portálu u budovy „Růžovky“ na Školním náměstí je minulostí. Poničené vitráže a konzole se teď doslova lesknou novotou. Velkou část prázdnin na jejich rekonstrukci pracoval Ondřej Sigmund z Heřmanova Městce.

Radnice už letos na jaře avizovala, že se plánují opravy. Z nich měla vzejít opravená vstupní pseudogotická vitráž. Obnova čekala také jednu z poškozených konzolí. Náklady na tuto rekonstrukci přitom pokryla dotace z ministerstva kultury. Jednalo se přitom o částku bezmála půl milionu korun, kterou město ve své pokladně nemělo.

[[gal:8584]]

Samotná budova základní školy, v níž sídlilo třeba místní gymnázium a proslavila se seriálem Zkoušky z dospělosti, je kulturní památkou. Přestože v minulých letech prošla kompletní rekonstrukcí, na mnoha místech se loupe její pověstná růžová omítka. Na vině je prý špatná izolace.

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur chystá další novinky. Jednou z nich má být zrekonstruovaná terasa přiléhající z jižní strany k renesančnímu objektu, kterou by muzeum rádo zpřístupnilo veřejnosti pro pořádání loutkových představení pod širým nebem nebo workshopů. Má to však háček - pozemek patří zčásti městu, které by jej buď muselo na muzeum převést anebo s jeho záměrem souhlasit.

Na tyto úpravy má už přitom vedení muzea zpracovaný projekt, podle kterého by zde mělo dojít k předláždění části teras, vybudování prvku s tekoucí vodou a také k vyměně staré elektroinstalace. Revitalizací by měla projít i zdejší zeleň. Během zpracování projektu revitalizace teras se však zjistilo, že část pozemku, o který se jedná, patří chrudimské radnici a nikoli muzeu. To tedy muselo následně požádat město o jeho odkoupení. Přestože je termín pro odevzdání podkladů k získání dotace poskytované ze státních peněz určen už na 20. června, předložilo vedení muzea svoji žádost o odkup pozemku až v polovině května.

[[img:chrn_fullwidth:2619:Mydlářovský dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, prošel v minulých letech pod vedením současné ředitelky Simony Chalupové důkladnou rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozdní podání žádosti městu nebylo však jediným zádrhelem v projektu. Proti němu se totiž vyslovil městský architekt Marek Janatka. Podle jeho názoru nejde o citlivé dotvoření budov v jejich dvorním traktu, ale spíše o venkovní divadelní scénu, která se do těchto míst příliš nehodí. Vzápětí ale dodal, že žádost muzea nezamítne, protože by to mohlo mít za následek ohrožení získání dotace. S prodejem městského pozemku prý také nemá problém, avšak za předpokladu, že zde bude zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že bude městu v případě potřeby umožněn volný přístup k městským hradbám, které potřebují pravidelnou údržbu.

Nejspíš pod dojmem doporučení městského architekta souhlasila s prodejem pozemku i městská rada. Překvapivě ale také odsouhlasila celý záměr rekonstrukce teras tak, jak si ji Muzeum loutkářských kultur naplánovalo. A to i přesto, že k ní má městský architekt Janatka vážné výhrady. O prodeji pozemku o velikosti 50 metrů čtverečních bude však ještě rozhodovat městské zastupitelstvo, kterému rada doporučila prodej schválit za cenu v místě obvyklou.

Část projektové dokumentace, která zobrazuje výsledný vzhled terasy u muzea, najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

muz.pdf