Pardubice - Řídicí výbor ITI Hradecko-pardubické aglomerace na svém včerejším jednání schválil realizaci dalších projektů z oblasti dopravy, vzdělávání a kultury. Tento týden již bylo schváleno dvanáct záměrů na rekonstrukce a vybavení středních škol zaměřených na polytechnické vzdělávání, jeden v oblasti kultury a dva záměry v oblasti dopravy. Celkově se tak jedná o patnáct projektových záměrů za přibližně 280 milionů korun dotačních.

„Vydali jsme doporučující stanovisko například pro projekty modernizace odbavovacího systému cestujících v městské hromadné dopravě v Pardubicích a Hradci Králové nebo rekonstrukce Příhrádku v Pardubicích,“ uvedl předseda Řídicího výboru ITI a primátor města Pardubic Martin Charvát (ANO 2011).

První aglomerační výzvy byly vypsány již v říjnu 2016 a do současnosti bylo schváleno dvaadvacet projektových záměrů za více než půl miliardy korun. Šanci usilovat o dotaci přitom budou mít ještě další projekty. „Tři projektové záměry, dva z oblasti vzdělávání a jeden z oblasti kultury, byly vrácené k dopracování, a to z důvodu nesplnění všech kritérií. Jejich žadatelům byly vráceny na základě doporučení odborníků z tematicky příslušné pracovní skupiny k dopracování s možností opětovného předložení záměru v dalším řídicím výboru,“ doplnil královéhradecký primátor Zdeněk Fink (Nes.).

Aglomerace má díky své strategii u pěti operačních programů (Integrovaný regionální operační program, Operační program doprava, Operační program životní prostředí, Operační program věda, výzkum, vzdělávání, Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) rezervovanou částku v minimální výši 3,4 miliardy korun. Vyčerpat ji musí nejpozději do konce roku 2023. „V letošním roce máme naplánované vyhlášení ještě dalších výzev za více než 1,5 miliardy korun. Usilovat o dotaci mohou zájemci ze všech operačních programů,“ upřesnil náměstek pardubického primátora Jan Řehounek.

Cílem aglomerace je splnit všechny milníky a finanční plány, ke kterým se zavázala. „Letos čeká řízení Strategie ITI a především jednotlivé žadatele, kteří dostali doporučující stanovisko řídicího výboru, velká spousta práce. S ohledem na plnění milníků Strategie ITI, jež se týkají nejen povinnosti vyčerpat konkrétní objem rezervované alokace, ale rovněž monitorovacích indikátorů, je potřeba neustávat v přípravě projektů a připravit tyto projekty k zahájení fyzické realizace,“ poznamenal manažer ITI Hradecko-pardubické aglomerace Miroslav Janovský.

Přehled schválených projektových záměrů ŘV ITI (15. 3. 2017)

Přehled schválených projektových záměrů ŘV ITI (listopad 2016 až leden 2017)

Plán výzev Hradecko-pardubické aglomerace pro rok 2017:

Integrovaný regionální operační program (IROP)
SC 1.2 (doprava)                                                                                 127 495 000 Kč
SC 2.4 (ZŠ a SŠ)                                                                                155 000 000 Kč
SC 3.1 (památky a muzea)                                                                  487 000 000 Kč

Operační program doprava (OPD)
SC 1.4 (trolejbusové trakce)                                                                   20 000 000 Kč
SC 2.3 (inteligentní řízení dopravy)                                                        35 000 000 Kč

Operační program životní prostředí (OPŽP)
SC 1.1 (kanalizace)                                                                                40 000 000 Kč

Operační program věda, výzkum, vzdělávání (OPVVV)
SC 1.2 (VŠ)                                                                                          413 950 000 Kč

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)
SC 1.1, 1.2, 2.3, 2.4                                                                              190 568 680 Kč

Celkem zbývající výzvy v roce 2017:   1 469 013 680 Kč

Pardubice - V sále Jana Kašpara v sídle Krajského úřadu Pardubického kraje se v úterý uskutečnilo tradiční společné jednání Rady Pardubického kraje a Rady města Pardubice. V první části jednání věnované investičním záměrům a projektům byly prezentovány například krajské investice na území města Pardubic, prodej areálu Tesla Kyjevská, ale také výstavba terminálů A a B v blízkosti vlakového nádraží.

„Chtěli jsme kolegům z pardubického magistrátu předložit seznam investic, které Pardubický kraj v minulosti pro město Pardubice zajistil nejen z evropských fondů, ale také ze svého vlastního rozpočtu. Je nutné ukázat, že v naší investiční činnosti nevynecháváme sídelní město. Souhrnné investice z evropských fondů dosahují částky 2,5 miliardy korun. K tomu je nutné přidat dalších téměř 500 milionů korun z krajského rozpočtu od roku 2012. V nejbližších letech máme připravené investice za dvě miliardy korun, z čehož jednu miliardu předpokládáme na vybudování centrálního urgentního příjmu v Pardubické nemocnici,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). K výstavbě terminálu B, tedy části pro regionální dopravu dodal, že ze strany kraje nadále platí příslib finanční spoluúčasti při vybudování této druhé etapy, která by měla navázat na zrekonstruovanou oblast přednádraží.

Náměstkyně primátora Helena Dvořáčková seznámila přítomné s Územním plánem města Pardubic, ale také průběhem rekonstrukce již zmíněného přednádraží a možností propojení nádraží se sídlištěm Dukla. „Rádi bychom pěším a cyklistům zajistili bezpečný, snazší a komfortnější přechod mezi ulicemi K Vápence a Palackého. Proto plánujeme propojit přednádraží a městské obvody I a V prostřednictvím lávky či podchodu. O tom, která varianta bude vybrána, pak rozhodne zastupitelstvo města na svém březnovém jednání,“ podotkla náměstkyně primátora zodpovědná za územní výstavbu Helena Dvořáčková. Její kolega Jan Řehounek informoval o plánovaném prodeji areálu Tesla Kyjevská v sousedství Pardubické nemocnice s tím, že v hodnotící komisi bude přítomen také vybraný zástupce Pardubického kraje.

Chrudim - V rozpočtu města Chrudim na rok 2017 byla schválena částka 650 tisíc na kulturní dotace. Městští radní na svém posledním jednání na konci měsíce února projednávali jejich přidělení.

Návrh na přidělení kulturních dotací předložila radě města kulturní komise, podle jejího návrhu by mělo být mezi 33 subjektů rozděleno 582 tisíc korun.

„Radě města přísluší přidělování dotací ve výši do 50 tisíc, a tak na základě návrhu schválila přidělení této kategorie dotací 29 subjektům v celkové výši 357 tisíc korun,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). Z přidělené částky je určeno 170 tisíc na činnost spolků a 187 tisíc pak na konkrétní projekty. Z těch lze jmenovat například Festival dokumentárních filmů Jeden svět v Chrudimi, který pořádá Šance pro Tebe, Evropský den hudby pořádaný Klubem rodičů při ZUŠ Chrudim, festival Tradice Evropy 2017 organizovaný dětským folklorním souborem Kuřátka a řadu dalších.

Zbývající dotace v kultuře nad 50 tisíc v celkové částce 225 tisíc korun bude schvalovat zastupitelstvo města na svém zasedání ve druhé polovině měsíce března. Do druhého kola pak zbude k rozdělení částka 68 tisíc.

Pardubice – Rovnoměrný rozvoj celého území. To je dlouhodobý cíl, který razí Pardubický kraj. S tímto úmyslem také na podzim minulého roku vyhlásil program s názvem Podpora realizace rozvojových projektů v problémových mikroregionech. Cílem je přispět ke snížení všeobecných rozdílů mezi jednotlivými oblastmi regionu. Vybraným projektům rozdělí kraj až osm milionů korun.

Projekty mohou být zaměřeny například na opravy chátrajících budov či rekonstrukce příjezdových cest. O přidělení dotace nyní rozhodne komise, celkově na stole leží deset žádostí. „Nechtěla jsem je posuzovat jen tak od stolu, tak jsem všechna místa navštívila, prohlédla si je a od místních zjišťovala podrobnosti. Musíme teď posoudit, které projekty jsou nejvíce akutní,“ řekla Hana Štěpánová (Star. a Nez.), radní zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace.

Radní Štěpánová se zúčastnila také setkání starostů Moravskotřebovska, jehož tématem byla nezaměstnanost. I to je odvětví, se kterým by projekty přihlášené do tohoto dotačního programu měly pomáhat. „Starostům jsem připomněla, že mají možnost této dotace využít a pobídla je, ať tak udělají. Doposud byl zájem konkrétně v této oblasti velice malý, z okolí Moravské Třebové podala žádost pouze jedna obec,“ informovala radní.

Smysl programu

Program je zaměřen na vytváření příznivých podmínek pro podnikání a zvýšení zaměstnanosti formou budování infrastruktury, jejíž využití přímo povede k rozvoji podnikání, a je určen obcím i podnikatelským subjektům. Projekt musí být umístěn v problémových mikroregionech Pardubického kraje. Finanční příspěvek (maximální výše je 50 procent celkových nákladů) může být využit na pořízení, rekonstrukci a modernizaci dlouhodobého hmotného majetku.

Pardubice - Rada Pardubického kraje na svém dnešním jednání schválila rozdělení více než 80 milionů korun v rámci druhé výzvy takzvané kotlíkové dotace. Celkem bylo rozhodnutím radních potvrzeno 703 žadatelů, kteří splnili nezbytné podmínky pro získání dotace a zároveň svojí žádost zaregistrovali nejrychleji.

„V rámci druhé výzvy bylo zaregistrováno celkem 930 žádostí s celkovou požadovanou částkou přesahující 106 milionů korun. Čtyři žádosti nebyly nakonec vůbec hodnoceny, jelikož je žadatelé stáhli. Dvě žádosti jsou navíc vzhledem k parametrům v pravomoci krajského zastupitelstva, které o nich bude rozhodovat na svém nejbližším jednání,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

„Nadále evidujeme 213 žadatelů, kteří sice vyhověli všem podmínkám, avšak jejich žádost byla zaregistrována po naplnění finančního limitu, který byl v rámci výzvy alokován. Tito žadatelé zůstávají v pořadníku a mohou dotaci získat, pokud některý z dalších žadatelů odstoupí od smlouvy,“ sdělila krajská radní pro evropské fondy, regionální rozvoj a inovace Hana Štěpánová.

Výzva byla pro Pardubický kraj vyhlášena 26. srpna 2016 a příjem žádostí byl zahájen 3. října 2016. Vzhledem k velkému zájmu žadatelů a k naplnění alokace byl jejich příjem ukončen již v průběhu druhého dne, tedy 4. října.

Pardubice - Hradecko-pardubická aglomerace pokračuje ve svém úspěšném naplňování schválené strategie ITI. Už v roce 2016 vypsala jako první ze sedmi aglomerací v České republice výzvy pro předkládání projektů a do současné doby schválila realizaci osmi významných aglomeračních projektů za téměř 278 milionů korun.

„Řídicí výbor ITI schválil například výstavbu dopravního terminálu v Přelouči, nákupy speciálních trolejbusů v Hradci Králové a Pardubicích nebo projekt Státní vědecké knihovny v Hradci králové na ukládání a zálohování digitálních dokumentů,“ říká předseda Řídicího výboru ITI (ŘV ITI) a primátor města Pardubic Martin Charvát (ANO 2011).

Na svém zatím posledním jednání tuto středu schválil ŘV ITI další čtyři projektové záměry za 150 milionů korun dotačních. „Kladně jsme vyhodnotili projekty na výstavbu nových depozitářů pro Východočeské muzeum v Pardubicích za téměř 80 milionů korun a stavbu tří nových trolejbusových tratí v Pardubicích za téměř 65 milionů korun,“ podotýká královéhradecký primátor Zdeněk Fink (Nestr.). „V tomto roce chceme zahájit práce na prodloužení trolejbusové trati v Trnové-Ohrazenici a další trati na Zámeček. Třetím projektem, který už se realizuje a finanční prostředky bychom rádi získali na zpětné financování, je nová trakce nad Multimodálním uzlem veřejné dopravy před vlakovým nádražím,“ vysvětluje ředitel pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.

Aglomerace má díky své strategii u pěti operačních programů [Integrovaný regionální operační program (IROP), Operační program doprava (OPD), Operační program životní prostředí (OPŽP), Operační program věda, výzkum, vzdělávání (OPVVV), Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)] rezervovanou částku v minimální výši 3,4 miliardy korun. Vyčerpat ji musí nejpozději do konce roku 2023. Na letošní rok proto plánuje vypsat výzvy za více než 1,5 miliardy korun. „Sledujeme stav přípravy projektů, které by v blízké době mohly získat podporu z ITI. Pevně tak věříme, že alokaci ve všech výzvách vyčerpáme kvalitními projekty,“ konstatuje náměstek pardubického primátora Jan Řehounek (ANO 2011).

Podle schváleného harmonogramu budou už v únoru vypsané výzvy v rámci IROP na podporu středních škol (180 milionů korun), revitalizaci národních kulturních památek (107 milionů korun) a dopravní telematiku (56 milionů korun). „V letošním roce naše aglomerace plánuje vypsat také první výzvy pro podporu infrastruktury základních a vysokých škol, na výstavbu nových cyklostezek, kanalizací nebo na rekonstrukci významných muzeí,“ říká náměstek královéhradeckého primátora Jindřich Vedlich.

Aglomerace by v letošním roce zároveň chtěla vyhlásit výzvy z OPPIK zaměřené na podnikový výzkum, vývoj a inovace nebo na zvýšení inovační výkonnosti podniků. „Bohužel jednání s řídicím orgánem OPPIK, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu, ještě není uzavřené a podmínky nejsou pro aglomerace nastavené srovnatelně s individuálními výzvami. Chceme proto pokračovat v intenzivním jednání s dotčeným ministerstvem, a to tak, aby akceptovatelné výzvy mohly být vyhlášeny v květnu letošního roku,“ dodává manažer ITI Hradecko-pardubické aglomerace Miroslav Janovský.

ITI Hradecko-pardubické aglomerace
Celková alokace aglomerace v pěti OP:                3 408 940 000 Kč 
Celkem vyhlášené výzvy v roce 2016:                     279 000 000 Kč
Schválené projektové záměry ŘV ITI:                      277 992 140 Kč
Plán výzev pro rok 2017:                                      1 513 950 000 Kč
Výzvy pro rok 2016 + 2017:                                  1 792 950 000 Kč
Zbývá vyhlásit 2018+ výzvy za:                            1 615 990 000 Kč

Přehled vyhlášených výzev Hradecko-pardubické aglomerace v roce 2016 (říjen - prosinec)

Integrovaný regionální operační program (IROP)
SC 1.2 (doprava)                                             121 000 000 Kč
SC 3.1 (památky a muzea)                                93 000 000 Kč
Operační program doprava (OPD)
SC 1.4 (trolejbusové trakce)                              65 000 000 Kč

Celkem vyhlášené výzvy v roce 2016:   279 000 000 Kč

Plán výzev Hradecko-pardubické aglomerace pro rok 2017

Integrovaný regionální operační program (IROP)
SC 1.2 (doprava)                                                                 183 000 000 Kč
SC 2.4 (ZŠ a SŠ)                                                                335 000 000 Kč
SC 3.1 (památky a muzea)                                                  487 000 000 Kč
Operační program doprava (OPD)
SC 1.4 (trolejbusové trakce)                                                  20 000 000 Kč
SC 2.3 (inteligentní řízení dopravy)                                        35 000 000 Kč
Operační program životní prostředí (OPŽP)
SC 1.1 (kanalizace)                                                              40 000 000 (Kč)
Operační program věda, výzkum, vzdělávání (OPVVV)
SC 1.2 (VŠ)                                                                        413 950 000 Kč
Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)
Výzvy 1/2 roku 2017, alokace bude schvalována do konce března.

Celkem vyhlášené výzvy v roce 2017:   1 513 950 000 Kč

Přehled schválených projektových záměrů ŘV ITI (listopad 2016 až leden2017)

Pardubice – Vedení společnosti Nemocnice Pardubického kraje, a. s. a zástupci všech odborových organizací v rámci kolektivního vyjednávání ve čtvrtek 5. ledna 2017 dospěli ke shodě na znění nové kolektivní smlouvy pro letošní rok 2017. Součástí dohody je i navýšení tarifních mezd.

„Úhrady od pojišťoven bohužel v Pardubickém kraji ani zdaleka nepokrývají vládou avizované navýšení mezd a zohledňují pouze 6,5 procenta. Jsem proto velmi rád, že dohoda vznikla. Nezadržujeme ani korunu, naopak veškeré navýšení úhrad dostanou zaměstnanci našich nemocnic,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Základní tarifní mzdy zaměstnanců budou navýšeny o 10 procent. Pro zaměstnance se smluvními mzdami je připraven nárůst v objemu 7 procent. „V následujícím období bude finalizována textová forma kolektivní smlouvy a předložena k podpisu oběma stranám. Navýšení mezd bude v platnosti od 1. března 2017,“ řekl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

„Je potřeba si uvědomit, že současná personální situace ve zdravotnictví není snadná, a to nejen v našem kraji. Jsem přesvědčený, že personál nemocnic si vyšší ohodnocení zaslouží, mnozí z nich musí sloužit i mnoho hodin přesčas. Dohoda o navýšení mezd je pozitivní zprávou pro všechny zainteresované strany a věřím, že tento krok přispěje ke stabilizaci a uklidnění situace,“ podotkl krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Blog iDnes - Feldkurát Katz: „Co kdybychom prodali pohovku?” - Josef Švejk: „Za tu by moc nekáplo.” - Feldkurát Katz: „Ne? A tak si ji necháme. Stejně je to domácího, tak co.” Co se Vám vybaví, když čtete tuto scénu?

Mně připomíná české politiky. Až na jediný rozdíl. Zatímco Švejk řešil, kde vzít peníze, čeští politici poprvé od roku 1995 řeší, co s penězi. Poprvé za víc jak dvacet let totiž dokázala vláda hospodařit s přebytkem. Taky se tím náležitě chlubí a porovnává ho s rokem 1993. Navíc nikdy nebyl přebytek dosažen v takové výši jako loni.

Má to jenom jedinou vadu na kráse. Takhle postavené tvrzení je totiž tak průhlednou propagandou, že by celkem úspěšně mohlo zasáhnout i nově zřizované „Ministerstvo pravdy“. Ctihodní politici si patrně nevšimli, že od roku 1993 kvůli inflaci dramaticky vzrostly ceny. Takže porovnávat přebytek v roce 2016 s rokem 1993 je asi jako porovnávat platy: Od roku 1993 nám ceny vzrostly téměř na desetinásobek, a přitom se průměrný člověk desetkrát bohatší necítí. Trapné, srovnávat rozpočty těchto let, ne?

Ale na druhou stranu nutno v každém případě uznat, že je úžasné, že stát dokázal hospodařit s přebytkem 61,8 mld. Kč. Jen mi nějak uniká pointa, proč si zákonem stanovil dosažení schodku 70 mld. Kč. Chce tím říct, že pro stát není zákon podstatný? Nebo že by se už vůbec neměl rozpočet sestavovat? Přece jen odchylka 132 mld. Kč je taková, že bychom si snad napříště nějaké sestavování rozpočtu skoro mohli odpustit.

Na rozpočtu je dobré i to, že stát dokázal zvýšit příjmy o 3,8 % a výdaje naopak snížit o 6 %. Kdyby to byl dlouhodobý trend, bylo by to fajn. Stačilo by sedm let pokračovat tímto tempem, z přebytků rozpočtu splácet státní dluh a byli bychom bez dluhu. Za sedm let stejného trendu by totiž výdaje státu místo 1219 mld. byly jen 790 mld. Kč. A mohli bychom tleskat vestoje. Bohužel to je hodně naivní představa. Tak dobře totiž dokázal stát hospodařit jen díky příznivým vnějším vlivům a dramaticky nižším investicím - což nelze opakovat donekonečna. Ostatně o neopakovatelnosti svědčí i to, že příští rok chce opět hospodařit se schodkem 60 mld. Kč.

[[img:chrn_fullwidth:14465:Markéta Šichtářová s manželem Vladimírem Pikorou a se dvěmi ze svých pěti dětí. Foto: archív Markéty Šichtářové]]

Kde se ale ty příjmy o 100,8 mld. Kč vyšší než plán vzaly? To číslo je neuvěřitelné. Pan Babiš snad nedojil v české ekonomice jen krávy, ale i býky. Jenomže ve skutečnosti to je tak, že místo dojení býků stačilo podojit EU o 64,8 mld. Kč víc, než se počítalo v rozpočtu. Ano, za vyššími příjmy nestojí až tak moc ČR, jako EU. A každý si to může úplně jednoduše ověřit v tiskové zprávě ministerstva, jen přitom musí umět trochu číst mezi řádky a porovnávat čísla s rozpočtem.

Za co ovšem skutečně může ČR, je třeba DPH - pro stát nejpodstatnější daň. Její inkaso pro státní rozpočet činilo 246 mld. Kč, což je meziroční růst o 9 mld. Kč alias 3,8 % (nebo 5,4 % z pohledu všech veřejných rozpočtů). Trochu nepoměr proti neplánovaným 65 mld. navrch z EU, že? Mimisterstvo financí přitom slibovalo, že zavedení takzvaného kontrolního hlášení prý vyléčí podvody s DPH za 80 mld. Kč ročně! Realita je tedy taková, že na DPH se sice vybralo více než loni (aby taky ne, když ekonomika tak výrazně rostla), ale současně méně, než se plánovalo - a to se přitom předpokládal nižší hospodářský růst a zavedly se represe proti podnikatelům, z nichž jsou teď automaticky potenciální podvodníci, v podobě kontrolních hlášení a u některých i v podobě EET. Trochu divné, ne? Trochu chabé výsledky na to, aby zavedené represe ospravedlňovaly.

Velký úspěch zaznamenal stát i v disciplíně „sedření živnostníků“. V této kolonce byl procentuální nárůst inkasa největší, protože živnostníci zaplatili na daních skoro třikrát tolik než předešlý rok (v roce 2015 zaplatili 1,3 mld. Kč, v roce 2016 hned 3,5 mld.) Jenomže tenhle nárůst příjmů o 2,2 mld. Kč je opět proti neplánovaným příjmům z EU směšný.

A jak jsme už řekli, tenhle zázračný přebytek byl nejen dílem vyšších příjmů státu, ale i nižších výdajů. Jak by se teď už asi dalo ze znalosti předešlých faktů snadno uhádnout, pokles výdajů ovlivnily opět zejména výdaje na financování společných programů EU a ČR. V roce 2016 dosáhly 54,3 mld. Kč, tedy o 118,0 mld. Kč méně než před rokem. Už to dává smysl? EU vám pošle víc peněz, abyste investovali víc než o rok předtím, a vy pak naopak investujete o 118 mld. Kč méně než o rok dříve. Tak takhle se dělá přebytek rozpočtu před volbami!

A kde stát utrácel nejvíc? Na sociálních dávkách. Ty nás přišly na 513,2 mld. Kč. Neboli o 1,3 % víc než před rokem. A to v době rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy by bylo naopak logické čekat, že dávky poklesnou. A jen díky této rekordně nízké nezaměstnanosti jsou výdaje na dávky pořád o 2,6 mld. Kč nižší než plán.

Možná si teď říkáte, že tedy když ne rozpočtování, tak alespoň něco dělají politici dobře, jelikož snížili nezaměstnanost na rekord. A víte, že Německo má nejnižší nezaměstnanost od roku 1990, kdy se znovusjednotilo? Neboli nízká nezaměstnanost je všude kolem nás. Nemají ji jen úplná ekonomická nemehla typu Řecko. Evidentně to tedy zásluha politiků nebude. Podobné to je i s rozpočtem. Víte, že Německo hostí přes milion imigrantů a má po několik let v řadě přebytek rozpočtu? A víte, že Slovensko má nejlepší výsledek rozpočtu za osm let? Tak to jsou právě ony příznivé vnější vlivy, které nám pomohly, abychom i my měli poprvé od roku 1995 přebytek, žádné mimořádná obratnost politiků.

Tak kupříkladu přes 11 mld. Kč jsme vydělali na záporných výnosech státních dluhopisů. Ty má ostatně mnoho zemí Evropy, protože ECB se zápornými úroky snaží pomoci problematickým bankám třeba v Itálii. Tyhle záporné výnosy nám ohromně pomohly: Zatímco v roce 2015 jsme za správu státního dluhu utratili 53,2 mld. Kč, v roce 2016 to bylo jen 40,7 mld. Kč. To už je hodně peněz. Pro srovnání: na všechny státní zaměstnance vynaložil stát 110 mld. Kč. Jinými slovy, v roce 2015 nás dluh stál to, co polovina všech státních zaměstnanců.

Díky podobným položkám nám v posledních letech – s výjimkou mimořádného roku 2016 - rychle rostl státní dluh. Ti, kdo ho způsobili, se nyní chlubí, jací jsou borci. Pojďme si ale spočítat, kolik nás tito borci stáli. Počítejme vždy jejich dluh jako součet deficitů za každý započatý měsíc v jejich službě ministra.

B. Sobotka byl v úřadě ministra financí od července 2002 do září 2006. Za tu dobu vygeneroval dluh 355,1 mld. Kč.

M. Kalousek byl za TOP 09 v úřadu od července 2010 do července 2013. Jeho část dluhu je 362,6 mld. Kč.

A. Babiš je v úřadě od ledna 2014 dodnes. Po odečtení přebytku a připočtení plánovaného deficitu za rok 2017 vygeneruje dluh 148,8 mld. Kč. Z tohoto pohledu je skutečně nejlepší ministr. Nicméně svou firmu by patrně řídil lépe.

No a náš Švejk teď tedy poprvé od roku 1995 bude řešit, co s přebytkem. Nabízí se oblíbené „investovat a proinvestovat se k růstu“. A víte co? V roce 2016 jsme investovali zanedbatelně. Měli jsme přebytek rozpočtu. A ekonomika rekordně rostla a nezaměstnanost klesala! Ono státní proinvestování se k růstu je evidentně podvod jako hrom.

A tak nejrozumnější je z přebytku splatit státní dluh. To je totiž přesně ona koule na noze, která nás v roce 2015 stála tolik co polovina státních zaměstnanců.

A ještě jedna drobnost. Víte, že jsme loni vyplatili neziskovkám jako transfer 11,5 mld. Kč? Stály nás víc než desetina státních zaměstnanců. Vážně neziskovky potřebujeme? Vážně je nutné, aby nám bývalí pornoherci diktovali seznam „nevhodných“ médií?

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová

Pardubice – Rada Pardubického kraje již potřetí schválila dotační programy, které podpoří sociální podnikání a získávání finančních i nefinančních prostředků pro neziskové organizace v Pardubickém kraji. Z rozpočtu kapitoly sociálních věcí jsou na tento účel vyčleněny dva miliony korun a zájemci mohou své žádosti posílat v termínu od 4. 1. do 31. 1. 2017.

Vyhlášení dotačního programu navazuje na dřívější krajskou podporu tohoto odvětví v minulých letech, kdy kromě možnosti získání finančních prostředků probíhalo mnoho vzdělávacích a osvětových akcí. Ty v roce 2016 završila konference s mezinárodní účastí „Sociální podnikání, potenciál a perspektiva“ a zdarma realizovaný vzdělávací kurz pro sociální podnikatele.  

Zájemci o podporu v oblasti sociálního podnikání budou moci v případě úspěšné žádosti získat prostředky na vytvoření a aktualizaci podnikatelského plánu, pořízení majetku, podporu stáží a praxí studentů a absolventů škol z cílových skupin zaměstnanců v sociálních podnicích, úpravu pracovního místa, zajištění vzdělání pro znevýhodněné i pro management a prostředky pro mzdu zaměstnanců, kteří pomáhají při výkonu práce znevýhodněným pracovníkům.

„Důvodem, proč kraj podporuje sociální podnikání, je vznik nových pracovních míst, především pro osoby se zdravotním postižením, ale i jinak znevýhodněné na trhu práce,“ uvedl krajský radní Pavel Šotola (KDU - ČSL), který návrh podpory sociálního podnikání Radě Pardubického kraje předložil. „Sociální podnikání je specifické a zároveň společensky přínosné zejména tím, že zaměstnává osoby, které mají na otevřeném trhu práce malou šanci získat zaměstnání. Díky tomu se tito lidé mohou snáze začlenit do běžné společnosti, rozvíjet své dovednosti a současně být společnosti prospěšní. V neposlední řadě má sociální podnikání přínos pro místní komunitu i celý region, ve kterém působí," dodal radní.

Samostatným programem je také podpora fundraisingu u neziskových organizací. Téma přihlášených projektů není omezeno, může se jednat například o kulturní, sociální či ekologické téma. Nejúspěšnější projekty budou podpořeny přidělením finančních prostředků, které žadatel bude moci využít nikoliv přímo na realizaci projektu, ale na mzdu fundraisera, jehož úkolem bude získat u sponzorů a donátorů veškeré finanční i nefinanční prostředky potřebné pro realizaci přihlášeného projektu. Z dotace může být financováno také vzdělání fundraisera, cestovní výlohy apod. Pro rok 2017 byla zvýšena hranice možné podpory až na 80 tisíc korun. Další informace jsou uvedeny na www.pardubickykraj.cz.

Pardubice – Radní Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválili vyhlášení programové účelové dotace na podporu jednotek sboru dobrovolných hasičů, konkrétně na pořízení požární techniky a věcných prostředků požární ochrany v období 2017–2020, a dotace ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Pro jednotky SDH je pro zmíněné období vyčleněna roční částka 6,5 milionu korun, v případě ostatních složek IZS se jedná o 550 tisíc korun ročně.

„Cílem dotačního titulu je poskytnout finanční příspěvek na zlepšení materiálního a technického vybavení jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. Dlouhodobě jsem zastáncem podpory těchto složek, které jsou mnohdy první pomocí při řešení následků dopravních nehod nebo povětrnostních vlivů,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD) s tím, že poskytnutí dotace je vázáno na spoluúčast obce ve výši minimálně 30 procent. „Mezi techniku, kterou lze touto dotací podpořit, patří například cisternové automobilové stříkačky, dopravní automobily, ale také elektrocentrály, čerpadla, radiostanice nebo tablety pomáhající jednotkám při výjezdech. Parametry veškeré techniky doporučujeme konzultovat s Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje,“ dodal hejtman Martin Netolický.

Mezi ostatní složky IZS patří například oblastní spolky Českého červeného kříže nebo vodní záchranáři z Pastvin a Seče. V případě těchto spolků je nutná spoluúčast žadatele ve výši 10 procent.