Pardubice/Pasíčka - Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo na svém dnešním jednání druhou část přerozdělování přebytku hospodaření z roku 2016 o celkové částce přesahující 140 milionů korun a zapojení těchto financí primárně na investiční činnost. Největší část, a to 80 milionů korun, putuje do oblasti dopravy na krytí investičních akcí v oblasti silničního hospodářství a spolufinancování akcí financovaných z dotací. Krajský rozpočet byl také posílen zvýšenými daňovými příjmy.

„Již nyní víme, že kraji budou navýšeny daňové příjmy o 100 milionů korun, jelikož v době schvalování krajského rozpočtu nebylo jasné, zda bude odsouhlaseno nové rozpočtové určení daní pro kraje. Proto daňové příjmy překračujeme,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). „V rozpočtu i po tomto rozdělení zůstává částka přesahující 22 milionů korun, která je určena například k řešení případného havarijního stavu majetku kraje nebo na spolufinancování akcí krytých z dotací státního rozpočtu a rozpočtu EU,“ dodal hejtman Netolický s tím, že v první etapě rozdělilo krajské zastupitelstvo na svém únorovém jednání částku přesahující 290 milionů korun.

Pardubický kraj rozhodl také o podpoře dvojice záchranných stanic na svém území. „Postavili jsme se čelem situaci, která nastala pro záchranné stanice Pasíčka a Vendolí, a proto uvolňujeme částku 250 tisíc korun na zajištění provozu pro každou stanici,“ odůvodnil hejtman Netolický. Téměř 30 milionů korun bylo přiděleno do kapitoly zdravotnictví. „Částka je určena na finanční spoluúčast v rámci čerpání dotace z Ministerstva zdravotnictví a zajištění finančního krytí převážně investičních akcí na budovách, které jsou v majetku kraje,“ uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví Roman Línek (KDU - ČSL).

Také oblast školství získala částku přesahující 22 milionů korun, která bude určena na rekonstrukce objektů v krajském majetku nacházejících se v havarijním stavu. Téměř šest milionů korun putuje na kulturu a památkovou péči pro zajištění provozních a investičních dotací pro příspěvkové organizace a za účelem poskytnutí dotací v oblasti kultury. Více jak tři miliony korun získává také sport a cestovní ruch na své dotační programy, ale také na řešení majetkoprávních záležitostí spojených s budováním cyklostezky z Pardubic do Hradce Králové.

Hradec Králové/Pardubice - Všechny prostředky poslané Evropskou komisí na podporu Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod byly úspěšně vyčerpány. Takový je závěr po ukončení jedné z nejdůležitějších etap celého programu. Mezi schválené projekty se tak podařilo rozdělit 100 procent přidělených evropských prostředků, což představuje více než 17,4 miliardy korun. Na středeční tiskové konferenci o tom informovali hejtmani tří zapojených krajů včetně hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD).

„Podpora rozvoje a modernizace zdravotnických zařízení spolu s těmi, které poskytují sociální péči, byla pro Pardubický kraj jednou z priorit. Díky dotacím se podařilo vybudovat nový multioborový pavilon v Pardubické nemocnici nebo specializované kardiocentrum v Orlickoústecké nemocnici. Dali jsme tak najevo, kam chceme, aby krajské zdravotnictví směřovalo. Nikoliv nová nemocnice v Pardubicích za miliardy, ale postupná a udržitelná modernizace ve stávajícím areálu, ale také rozvoj dalších nemocnic v regionu,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který připomněl také důležité dopravní stavby v kraji. „Mrzí mne, že samospráva krajského města nevyužila evropské fondy pro projekt rekonstrukce vstupní brány do města, tedy oblasti přednádraží a nenásledovala příklad České Třebové, kde již moderní dopravní terminál funguje, jelikož se začal plánovat s dostatečným předstihem. Nyní v Pardubicích ani není jisté, zda se podaří čerpat ze švýcarských fondů,“ sdělil hejtman Martin Netolický, který je zároveň druhým místopředsedou Regionální rady Severovýchod.

Suma přesahující 17 miliard korun představuje podíl evropských prostředků, avšak na účty příjemců směřovala vyšší částka. Zpočátku byla dotace tvořena nejen podílem evropských peněz, ale také příspěvkem ze státního rozpočtu, který představoval 7,5 %. V ROP Severovýchod tak byly schváleny projekty za více než 18,6 miliardy korun. „Byl to velmi náročný proces, který se nám podařilo zdárně dovést do konce. Vzhledem k mnoha okolnostem, které do procesu proplácení financí vstupovaly, jsme museli velmi obezřetně volit strategii, aby se podařilo vyčleněné prostředky dočerpat,“ uvedla Lenka Vašátková, ředitelka Úřadu Regionální rady Severovýchod.

Mezi tyto faktory patřily především úspory na projektech po uskutečněných výběrových řízeních, případné krácení dotace při zjištěných pochybeních anebo změna kurzu EUR po intervenci ze strany ČNB. „S těmito okolnostmi jsme se museli vypořádat. Využili jsme hned několika nástrojů, mezi nimiž byly přesun části prostředků do nejvytíženějších oblastí podpory a také vytvoření pomyslného zásobníku kvalitních projektů, které čekaly, zda se na ně prostředky uvolní,“ doplnila ředitelka.

Díky těmto krokům mohlo být z ROP Severovýchod podpořeno více než 750 projektů, které pomohly modernizaci dopravní infrastruktury, rozvoji měst a obcí v mnoha oblastech, ať jde o školství, zdravotnictví či sociální sféru, podpoře cestovního ruchu anebo inovaci praktické výuky na středních školách spolu s podporou revitalizace brownfieldů. Celkem však žadatelé ze všech tří krajů severovýchodních Čech předložili 1 422 projektů o objemu přesahujícím 40 miliard korun. „ROP Severovýchod byl velmi významným zdrojem financí pro rozvoj jednotlivých krajů. Odrážel skutečné potřeby, které vyplynuly ze vstupních analýz. Ostatně dokladem je i samotný zájem ze strany žadatelů, kteří předložili své plány, jež překročily možnosti programu více než dvojnásobně,“ zmínil Lubomír Franc (ČSSD), hejtman Královéhradeckého kraje a první místopředseda Regionální rady Severovýchod.  Nejvytíženější oblastí z hlediska počtu přijatých žádostí i těch úspěšně schválených byla prioritní osa 2, která sloužila k rozvoji obcí a měst. Úřad regionální rady Severovýchod přijal 573 žádostí, přičemž hodnotícím a schvalovacím procesem jich úspěšně prošlo 262. Na tyto projekty směřovalo více než 6,4 miliardy korun. Díky nim se obnovy dočkaly Šimkovy sady v Hradci Králové, Třída Míru v Pardubicích nebo Lidové sady v Liberci. Nové modernější vybavení mají nemocnice v Jablonci nad Nisou, Liberci, Trutnově, Ústí nad Orlicí či Chrudimi.

Druhou nejžádanější prioritní osou byla ta, kam plynuly finance na modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze pomohly nejen rekonstrukci a výstavbě silnic II. a III. třídy, ale také byla postavena řada dopravních terminálů. Mezi ně patří ty v České Třebové, Náchodě, Svobodě nad Úpou, Železném Brodě anebo Tanvaldě. „Rekonstrukce silnic II. a III. třídy patří k těm nejdůležitějším a potažmo i nejpalčivějším tématům každého kraje. Počet úseků silnic, které by bylo potřeba modernizovat, byl rozhodně vyšší než objem dostupných financí,“ podotkl hejtman Franc. Z ROP Severovýchod si mezi sebe191 projektů rozdělilo více než 7,7 miliardy korun. Díky nim bylo zrekonstruováno 382 kilometrů silnic, pořízeno 21 vlaků, postaveno 16 dopravních terminálů anebo pořízeno 62 ekologických vozidel.

Dotace z ROP Severovýchod směřovaly také do oblasti cestovního ruchu. Přestože nepatřila k těm nejvytíženějším, podařilo se díky těmto financím zachránit řadu historicky cenných památek. Mezi nimi například Muzeum krajky ve Vamberku, Třebechovické muzeum betlémů anebo Švýcárna ve Slatiňanech, kde je dnes interaktivní muzeum starokladrubského koně. Část financí udělala radost také cyklistům a cykloturistům, jelikož bylo postaveno 209 kilometrů cyklostezek anebo cyklotras.

Více než půl miliardy korun umožnilo také modernizovat výuku na středních školách a učilištích anebo zrevitalizovat řadu brownfieldů. Díky těmto projektům vznikla mimo jiné nová pracovní místa, často i v místech s vysokou měrou nezaměstnanosti. Propojení podnikatelů a firem se středními školami zase přineslo studentům nejen praktické vzdělání na soudobé úrovni, ale také možnost získat budoucí zaměstnání. „Modernizace vzdělávání studentů a dostupnost těch nejaktuálnějších trendů z praxe je jednou z důležitých oblastí, kterou se snaží Liberecký kraj podporovat. Právě díky ROP Severovýchod se podařilo zrealizovat 28 projektů, které pomohly zlepšit především praktickou výuku na školách a dát jejich absolventům větší šanci na budoucí uplatnění na trhu práce,“ doplnil Martin Půta (STAN), hejtman Libereckého kraje. Celkem bylo v této oblasti podpořeno 72 projektů na modernizaci středních škol. V libereckém kraji jich tak byl realizován největší počet.

Přestože regionální operační programy nahrazuje v tomto novém programovém období 2014 – 2020 Integrovaný regionální operační program (IROP), neznamená to, že by regionální rady už přestaly existovat a zanikly. „V tuto chvíli je potřeba program úspěšně uzavřít. Z tohoto hlediska bude Regionální rada Severovýchod fungovat minimálně do roku 2021. Hlavním milníkem je odeslání závěrečné zprávy do Evropské komise, které musí proběhnout do konce března 2017,“ doplnila ředitelka úřadu Lenka Vašátková. Je potřeba si také uvědomit, že každý realizovaný projekt s podporou evropských peněz se zavázal naplňovat své vize minimálně po dobu udržitelnosti projektu, která představuje pět let po dokončení. Stále tak probíhají kontroly ze strany pracovníků Úřadu Regionální rady Severovýchod. Do této chvíle jich už bylo za devět let fungování ROP Severovýchod uskutečněno 4 159.

Pardubice - Rada Pardubického kraje projednala rozvojové záměry pro příštích pět let ve společnosti Nemocnice Pardubického kraje. V letošním roce Pardubický kraj v pěti nemocnicích akutní péče zahájí deset stavebních akcí spolufinancovaných Ministerstvem zdravotnictví a 14 z vlastního rozpočtu v celkové výši 168 milionů korun. Ty budou dokončeny ještě letos nebo v roce 2017.

Další připravované rozvojové projekty míří také do všech pěti nemocnic. Logicky největší objem se týká té Pardubické, která zajišťuje téměř 50procentní objem akutní péče v kraji a kde funguje většina specializovaných center. Pardubický kraj ve spolupráci s vedením společnosti Nemocnice Pardubického kraje připravuje investice v celkovém objemu vysoce přesahujícím tři miliardy korun. Jejich konkrétní realizace bude záležet především na schopnosti kraje zajistit jejich financování, ať už ze svých, evropských či dalších zdrojů. Projednaný „zásobník“ stavebních investičních akcí i obnovy zdravotnických technologií bude pravidelně aktualizován a uskutečňován podle objektivních priorit v daném čase.

[[img:chrn_fullwidth:13423:]]

„Ve všech pěti nemocnicích připravujeme stavební investice do vybudování centrálních příjmů. Na řadu přijdou nejdříve v Ústí nad Orlicí v odhadované výši 0,3 miliardy korun a v Pardubicích, kde bude součástí i koncentrace akutních oborů na jedno místo. Tam se odhadované náklady se blíží jedné miliardě korun,“ říká první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL) a pokračuje: „Z evropských zdrojů bychom rádi vybudovali připravovaný pavilon akutní psychiatrie v Pardubicích a pořídili vybavení specializovaného centra pro onkogynekologii. Možnosti čerpání prostředků se otevírají také pro takzvanou návaznou péči. Z dalších plánů mohu namátkově uvést stavební úpravy polikliniky ve Svitavách, zlepšení parkování v Chrudimi či zásadní stavební úpravy interny v Litomyšli.“

Litomyšl - V rámci úvodních dní hudebního festivalu Smetanova Litomyšl se za přítomnosti hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) uskutečnilo jednání podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Hlavním tématem jednání bylo zajištění stabilního financování nejen tohoto předního hudebního festivalu, ale živé kultury obecně.

„V minulosti nebyla situace ohledně financování festivalu jednoduchá, jelikož nebylo jasné, jakou částku festival získá nejen dlouhodobě, ale ani z roku na rok. Chceme proto nalézt systémové řešení financování, a to jak litomyšlského festivalu, tak obecně živé kultury u nás. Pardubický kraj v minulosti podporoval Smetanovu Litomyšl ze svého rozpočtu částkou 1,5 milionu korun, přičemž nyní jsme na částce 1,65 milionu korun, což dokládá, že festival je pro nás velmi významnou akcí a vrcholem kulturní sezony v kraji,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Osobně řadím festival na druhé místo za Pražské jaro, ale jeho výhodou oproti Pražskému jaru je nezpochybnitelný genius loci v podobě nádherného prostředí zámeckého areálu. Byť to může být mnohými vnímáno kontroverzně, tak velkou zásluhu na jeho současné podobě mají nejen manželé Piknovi, Vojtěch Stříteský či Miroslav Brýdl, ale také Zdeněk Nejedlý,“ řekl hejtman Martin Netolický.

„Podvýbor pro kulturu se živou kulturou dlouhodobě zabývá, jelikož nám je jasné, že pokud má být festival kvalitní a úspěšný, tak potřebuje stabilnější financování, a to ne z roku na rok, ale z dlouhodobého hlediska, jelikož programová skladba se připravuje dlouho dopředu,“ uvedl předseda podvýboru Roman Procházka, který také dodal, že by měl být vytvořen národní seznam nejvýznamnějších akcí, kterým bude toto dlouhodobé financování zaručeno.

„Chceme i nadále budovat naší značku, která si zakládá na umělecké kvalitě. Ambicí našeho festivalu je stát se mimopražským Pražským jarem, což vyžaduje dlouhodobé a stabilní financování ze strany státu, jelikož od kraje a města máme tyto finance na delší dobu garantované,“ uvedl ředitel festivalu Jan Pikna.

Hovořilo se také o financování ze strany soukromého sektoru a dalších partnerů. „Pro privátní sektor je při úvahách o sponzoringu nějaké akce velmi důležitá spolupráce s místní a krajskou samosprávou, která je v tomto případě vzorová. To byl také důvod, proč v minulosti Česká spořitelna, ve které jsem působil, začala finančně podporovat Smetanovu Litomyšl,“ uvedl nově ustanovený prezident festivalu Pavel Kysilka.

Pardubice - Stejně jako v loňském roce byla společnost Foxconn vyhlášena vítězem v soutěži Sodexo Zaměstnavatel roku 2016 v kategorii do 5.000 zaměstnanců v Pardubickém kraji. K prvenství FOXCONN CZ přidala společnost Foxconn Global Logistic Solutions, další člen skupiny Foxconn, titul Progresivní zaměstnavatel regionu v kategorii do 500 zaměstnanců.

Skupina Foxconn CZ je jedním z vůbec nejvýznamnějších zaměstnavatelů v celém regionu. V Pardubicích sídlí hned několik divizí tohoto celosvětově největšího výrobce elektroniky a počítačových součástek. Patří k nim divize Communication Network Solution Business Group (CNSGB), která se soustředí zejména na oblast komunikačních technologií a mechanickou výrobu kovových a plastových komponentů. Dále divize Foxconn Global Services Division (FGSD) zabezpečující strategické služby v oblasti záručního a pozáručního servisu, logistiky a řízení projektů a také divize nejstarší a největší – New Personal Computer and Enterprise Product Business Group (nPCEBG). Ta zajišťuje výrobu počítačů a pracovních stanic pro domácnosti a firmy, její součástí je také provoz na výrobu náplní do inkoustových tiskáren. Součástí Foxconnu je také „zlatá“ GLS – Global Logistic Solution – poskytující skladové a logistické služby.

Zajištění dostatku kvalitních pracovníků jak na odborné, tak na administrativní a dělnické pozice pro všechny nové projekty je v souvislosti se spektrem investičních aktivit v následujících letech pro společnost jednou z největších priorit. „Opětovný zisk titulu Zaměstnavatel regionu nás nesmírně potěšil a především potvrdil, že jsme od loňského prvenství neusnuli na vavřínech. V péči o zaměstnance se snažíme stále přicházet s novými nápady a iniciativami,“ říká Jitka Kratochvílová, HR ředitelka Foxconnu .

Ve Foxconnu je nastaven propracovaný systém benefitů od firemního vzdělávání a možnosti rozvíjet svou kariéru přes volnočasové aktivity až po dotované stravování. Tento balíček benefitů, který se neustále rozšiřuje, zaměstnanci velmi oceňují. Oceňují jej ale i odborníci! „Mezi jednoznačně nejpopulárnější benefity patří možnost využití dotovaného stravování. Zaměstnanci ale hojně využívají i příspěvky na dopravu a slevy na jízdné, zvýhodněné mobilní tarify, vzdělávací programy a jazykové kurzy, nebo možnost účasti na akcích pro zaměstnance a jejich rodiny, které pořádáme několikrát do roka. Kolegům s malými dětmi nabízíme také možnost příspěvku na letní tábory a podobně,“ dodává Jitka Kratochvílová.

Všechny benefity neustále vyhodnocují a pokud zaměstnanci projeví zájem o zavedení některého nového, tak tento balíček upraví. Nyní například připravují firemní fitness centrum a zubařskou ordinaci. Foxconnu se osvědčil i motivační bonus za doporučení nového zaměstnance v hodnotě od pěti do patnácti tisíc korun. Díky těmto bonusům získali v poslední době jen v Pardubicích více než sto nových pracovníků. „Důležité je také zmínit, že ve Foxconnu se dlouhodobě zaměřujeme také na podporu IT vzdělávání dětí a mladých lidí ať již přímo formou výukových programů či v rámci jejich volnočasových aktivit. Spolupráce se školami a jejich studenty, zejména v našem regionu, je pro nás opravdu klíčová,“ uvádí Jitka Kratochvílová.

Získání titulu Zaměstnavatel regionu 2016 Foxconn se svými zaměstnanci patřičně oslavil. Hned následující den po vyhlášení výsledků dostali všichni zaměstnanci při příchodu do práce malý dárek jako poděkování. Titul připomíná i velký billboard před sídlem firmy a plakáty rozmístěné v celém kampusu společnosti v Pardubicích. „Soustředíme se na to, aby naši zaměstnanci rostli a rozvíjeli se společně s naší společností. Je za tím práce na neustálém zlepšování pracovních podmínek.“ doplňuje Jitka Kratochvílová.

Vyhlášení celostátních výsledků soutěže Sodexo Zaměstnavatel roku 2016 proběhne 14. června a ve Foxconnu věří, že ani v celostátním srovnání nejsou bez šancí na dobré umístění.

Užhorod - V rámci pracovní cesty na Zakarpatí navštívila delegace Pardubického kraje vedená hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD) několik dokončených projektů, které byly částečně hrazené z krajského rozpočtu. Jednalo se především o rekonstrukce kotelen pro vytápění škol a školek, ale také investice do vybavení tříd. Celkově na tyto účely uvolnil Pardubický kraj částku jednoho a půl milionu korun. Delegace také setkala se zástupci krajanského spolku T. G. Masaryka v Užhorodě.

„Jsem přesvědčený, že je naší morální povinností přátelům na Zakarpatí pomáhat, protože na celé řadě míst je vidět, že pomoc skutečně potřebují. Finanční částka, kterou Pardubický kraj Zakarpatí poskytuje, je pro tuto oblast velmi významná a pro nás představuje minimální zátěž. Jedná se o peníze, které jsou v rozpočtu určené na činnost samosprávy. Protože jsme v této kapitole maximálně hospodární a neutrácíme za nesmysly, můžeme peníze převést na pomoc potřebným,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Věřím, že tato spolupráce bude v budoucnu pokračovat a dojde k prohlubování vztahů bez ohledu na to, kdo bude sedět v hejtmanském křesle,“ sdělil hejtman Netolický.

Ten si také prohlédl další zamýšlené projekty, které by měly být realizovány v příštím roce. „Budeme pokračovat v podpoře především školských projektů, jelikož investice do dětí je investicí do budoucnosti Zakarpatí a celé Ukrajiny,“ řekl hejtman Netolický, který také v rámci setkání se zástupci krajanského spolku T. G. Masaryka předal panu Ivanu Latkovi dvě stříbrné mince zobrazující právě prezidenta Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. „Považuji tyto mince za symbolický dar připomínající období společného Československa včetně Zakarpatské oblasti. Je to doba, na kterou lidé na Zakarpatí často s nostalgií vzpomínají,“ připomněl hejtman společnou historii.

Pardubický kraj zahájil spolupráci se Zakarpatskou oblastí v odvětví investic rekonstrukcí školy v Koločavě a v letošním roce byly dokončeny projekty v obcích Packaňovo, Simerky a Lintsi. „Když zastupitelstvo Pardubického kraje hlasovalo o uvolnění finančních prostředků na tyto projekty, bylo patrné, že napříč politickým spektrem panuje shoda. Jelikož všichni zastupitelé, kteří byli přítomní, hlasovali pro pomoc Zakarpatské oblasti, svědčí to o tom, že si všichni uvědomujeme, že pomoc našim přátelům na Zakarpatí je nezbytná,“ podotkl závěrem hejtman Netolický.

Chrudim - Společnost Sportovní areály města Chrudim a Městské lesy Chrudim předložily již koncem dubna radě města, která vykonává působnost valné hromady, výsledky svého hospodaření za rok 2015. Obě společnosti přitom skončily v zisku. To však lesům nebrání žádat město o půjčku na rekonstrukci cest v lokalitě Pohled a Rtenín.

„Sportovní areály dosáhly zisku po zdanění téměř 215 tisíc korun,“ říká neuvolněný místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). Podobně jako vloni se podle něho dařilo šetřit hlavně na energiích, především z důvodu mírné zimy i provedených úpravách vzduchotechniky a osvětlení. Úspory energií mohly být následně použity na další opravy jednotlivých objektů i zajištění kvalitnějších služeb pro návštěvníky.

Rada města byla současně seznámena s plánovanými investicemi na tento rok. „Mezi ty největší bude patřit výměna vzduchotechniky na velkém i malém bazénu a rekonstrukce střechy nad malou tělocvičnou haly,“ dodává Čechlovský. Sportovní areály začaly připravovat i projekt výstavby wellness prvků na krytém plaveckém bazénu.

Chrudimské městské lesy hospodařily ještě lépe. „V tomto případě činil zisk po zdanění téměř 470 tisíc korun,“ komentuje místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) s tím, že zisk bude přidělen do nerozděleného zisku minulých let. V současné době však městské zastupitelstvo schválilo bezúročnou půjčku městským lesům, která se bude pohybovat kolem dvou milionů korun. Peníze přijdou proinvestovat v lokalitě Rtenín a Pohled.

„Největší letošní investiční akcí bude určitě druhá etapa rekonstrukce lesních cest v lokalitách Pohled a Rtenín, jež byly poškozeny těžkou technikou při řešení kalamity v roce 2008,“ doplňuje místostarosta Trávníček. Celková výše investice do rekonstrukce více než dvou kilometrů lesních cest dosáhne téměř 2,5 milionu Kč, přičemž z 80 % bude spolufinancována z evropských dotací.

Pardubice - Pardubický kraj vyhlásí v září tohoto roku termín druhého kola přijímání žádostí o kotlíkové dotace. Postup musí schválit rada Pardubického kraje na svém jednání 9. června. O příspěvek na výměnu stávajících ručně plněných kotlů na pevná paliva za nové nízkoemisní zdroje se budou moci ucházet jak neúspěšní žadatelé z prvního kola, tak i noví zájemci. Cílem programu je snížit emise z lokálního vytápění domácností ve všech městech a obcích Pardubického kraje.

„Zájem v prvním kole předčil naše očekávání, kdy jsme schválili celkem 1012 žádostí. Vzhledem k tomu, že částka, která je pro kotlíkové dotace vyhrazena, nebyla vyčerpána, přistoupíme k vyhlášení druhého kola, ve kterém mezi zájemce rozdělíme až 60 milionů korun,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Pardubický kraj přijímal žádosti pro první výzvu v lednu tohoto roku a během tří dnů zaevidovali pracovníci úřadu celkem 1054 žádostí. Původně plánovaná částka 100 milionů korun byla navýšena tak, aby došlo na všechny žadatele v první výzvě. Zájemci mohou získat dotaci ve výši 70 až 85 procent nákladů na pořízení nového zdroje tepla dle typu zdroje a lokality. Do roku 2018 kraj předpokládá poskytnutí dotace na výměnu přibližně 1200 kotlů.

Pardubice - Končící Regionální operační program Severovýchod (ROP SV) patří v rámci České republiky mezi nejúspěšnější programy pro čerpání evropských dotací. Shodli se na tom dnes zástupci Výboru Regionální rady (VRR) regionu soudržnosti Severovýchod, tedy hejtmani Pardubického, Královehradeckého a Libereckého kraje, kteří také hovořili o postupném ukončování tohoto úspěšného operačního programu, jenž bude stejně jako ostatní regionální operační programy nahrazen pro období 2014 – 2020 Integrovaným regionálním operačním programem.

„Mezi všemi operačními programy je ten náš na čtvrtém místě, přičemž mezi regionálními operačními programy je druhý s 99,9 procenty proplacených prostředků příjemcům dotace,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Přímo v Pardubickém kraji jsou v současné době proplacené všechny projekty, což je velmi dobrou vizitkou, jelikož často se bohužel o evropských projektech hovoří pouze v případě nesrovnalostí, ale úspěchy se málokdy vyzdvihují,“ dodal hejtman Netolický.

Nejúspěšnějším operačním programem co do proplacených prostředků je Operační program Podnikání a inovace následovaný Regionálním operačním programem Jihozápad a Operačním programem Životní prostředí. Celkově schválil Výbor regionální rady k podpoře 751 projektů s celkovou dotací 18, 5 miliardy korun. Zástupci VRR dále jednali také o blížícím se ukončení ROP Severovýchod a s tím souvisejícím změnám v organizační struktuře Úřadu regionální rady, snižování počtu zaměstnanců a přesunu úřadů do Evropských domů.

Pardubice - Rada Pardubického kraje postupně projednává potřebné investice do nemocnic akutní péče a dalších zdravotnických zařízení z krajského rozpočtu. Dílčí rekonstrukce čekají všech pět nemocnic, zásadní ovšem bude projektová příprava centrálních příjmů a centralizace akutních oborů v Orlickoústecké a Pardubické nemocnici.

Projekt urgentního příjmu

V posledních dnech byl radou kraje schválen investiční záměr pro zpracování projektové dokumentace stavby centrálního příjmu v Orlickoústecké nemocnici. „Jedná se výstavbu nové budovy urgentního příjmu pro chirurgické a interní obory pro spádovou oblast s přibližně 200 tisíci obyvatel. Objekt bude umístěn v severovýchodní části areálu s přímou návazností na provozy operačních sálů. Zahrnuje kromě samotného příjmu také devět lůžek ARO, 9 lůžek JIP, 30 lůžek interního typu, heliport na střeše objektu a patologii. Předpokládané náklady stavby jsou podle studie ve výši 322 milionů korun bez DPH,“ informoval první náměstek hejtmana pro zdravotnictví Roman Línek (KDU - ČSL). Na stavbu bude na základě schváleného investičního záměru zpracována projektová dokumentace. „Předpokládané náklady na její zpracování jsou ve výši pět milionů korun včetně DPH,“ dodal Línek.

Čistírna odpadních vod v Albertinu

Méně viditelný, ale pro provoz zdravotnického zařízení důležitý projekt, je rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod (ČOV), stokové sítě a kanalizační přípojky v Albertinu Žamberk. Ta je v současné době spolu se splaškovou, infekční a srážkovou kanalizací v havarijním stavu.

Stavba zahrnuje úplné oddělení srážkových vod a jejich zneškodnění v rámci areálu léčebny. Dále řeší oddělení infekčních splaškových vod z oddělení a provozů produkujících infekční splaškové vody od splaškových vod s běžným komunálním znečištěním. Odpadní vody běžného charakteru budou odváděny do městské kanalizace bez čištění. „Tady jsou předpokládané investiční náklady včetně nákladů na přípravu 18,3 milionu korun včetně DPH,“ řekl náměstek Línek.