Chrudim – Jedním z jedenácti bodů, které včera projednávala Rada města, byl návrh rozpočtu na rok 2022. Město si také vzalo 50 milionový úvěr na akci kanalizace Medlešice od ČSOB, který bude pět let splácet. Nejvyšší navýšení při přípravě rozpočtu zaznamenal odbor investic, o kterém starosta František Pilný řekl, že je dlouhodobě poddimenzovaný.

„Cílem naší koalice právě bylo investice posílit a to se nám povedlo o šedesát procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci). Přilepšil si i odbor správy majetku, který „úspěšně prodával pozemky v průmyslové zóně západ,“ jak dodal. Rozpočet se totiž u investic zvýšil ze 100 milionů na 160 i díky získaným dotacím.

„Máme v koaliční smlouvě, že město Chrudim nebude zadlužené víc na začátku našeho funkčního období než na jeho konci. Máme to spočítané tak, že to tak je. Za ty čtyři roky, co máme na příjmech, máme i na výdajích," uvedl na tiskové konferenci starosta František Pilný (Ano 2011). Celkové navrhované příjmy ke schválení 13. prosince na zastupitelstvu přitom činí 491 304 Kč a výdaje 627 325,6 Kč. Starosta ale ujistil, že úvěrem na kanalizaci se „celková zadluženost města ani nezvýší, ani nesníží." 

[[img:chrn_fullwidth:19312:]]

Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) vyjmenoval všechny největší planované investice roku 2022, mezi které patří kromě kanalizace v Medlešicích třeba přístavba hasičárny v Markovicích, knihovna v Topolské, protipovodňový varovný systém Na Šancích, nebo lávka v Moravské ulici a parkoviště v ulici Dr. Milady Horákové. Starosta František Pilný ale zároveň dodal, že pokud nastane rozpočtové provizorium, některé investice budou muset jít stranou.

„Tento rozpočet se vůbec nerodil lehce, protože třeba já si právě myslím, že kapitola investic je dlouhodobě v Chrudimi poddimenzovaná. Že městský majetek je potřeba více zejména opravovat, a samozřejmě v některých směrech i budovat,“ snažil se starosta vysvětlit, proč tomu tak doposud na mnoha místech v Chrudimi není.

Chrudim - Všichni máme jistě ještě v živé paměti opakující se pohled na některé muže v černých uniformách, jak zaklekávají na neposlušné spoluobčany, kteří si chtěli dopřát venku trochu čerstvého vzduchu místo roušky na obličeji. Naštěstí se to nedělo v Chrudimi. Ale kolik za službu navíc státu strážníci dostanou? Město čerpá dotace z ministerstva vnitra. A ty z ministerstva financí si uloží. Na jednorázovou odměnu si v přepočtu příjde 19 městských strážníků, kteří se nějak zapojili v boji proti covid-19.

„Schválené rozpočtové opatření číslo 14 navyšuje rozpočet o 2 miliony 538 tisíc. Na celkových 622 milionů 318 tisíc,“ upřesnil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), s jakými penězi město zachází. V příjmové části rozpočtu se hodně zapojují dotace, mimojiné i dotace od ministerstva vnitra na ohodnocení strážníků v souvislosti s pandemií covid-19 nebo dotace od ministerstva financí, opět jako kompenzace v době "pandemie."

[[img:chrn_fullwidth:19302:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) jako vždy doplnil drobné zajímavosti. „Dotace z ministerstva vnitra ve výši 95 tisíc na ohodnocení strážníků v souvislosti s covid-19. Ministerstvo vnitra vypsalo dotační titul. Pokud město dá svým strážníkům odměnu za pandemii covid, tak oni ji doplatí, město Chrudim dá tu druhou polovinu a strážníci budou mít tuto odměnu," snažil se vysvětlit starosta. Ministerstvo poskytuje na každého strážníka 5 000 korun. Minimálně má každý strážník dostat odměnu 10 tisíc korun. Tento minimální rozdíl město doplatí.

Druhá dotace kompenzuje "dopady covid-19" od ministerstva financí. „Máme 222 tisíc korun a jsem velmi rád, že to dáváme do rezerv na covid, protože asi všichni tušíme, že nevíme, co nás čeká, takže jsem rád, že takovouto rezervu se státní pomocí tvoříme,“ uvedl starosta.

Chrudim – Priority jsou priority. Starosta František Pilný (ANO 2011) mluvil o vichřici už před volbami. V komentáři k návrhu rozpočtového opatření číslo 13 se totiž zmínil o tom, co se musí udělat, než taková vichřice přijde. Prý ale kvůli zdražení elektrické energie se důležitá kontrola přesouvá až na příští rok. A místo realizace plánovaného rozšíření parkoviště na Koželužské ulici se kvůli chybějícímu povolení bude čárovat parkoviště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:19212:Čárování parkoviště nepočká.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tam celkem devět dotací v úhrnné výši 3 miliony 900 tisíc. To zahrnuje napříkad dotace od Ministerstva školství pro MŠ Víta Nejedlého, milion korun pro napojení Sportovišť města Chrudim, dotace od Ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón a podobně," uvedl starosta k navýšení rozpočtu o 4,908 milionů korun.

Jestli sloupy vydrží další vichřici, se letos nedozvíme

Podle stávajícího rozpočtu by se měly sloupy rentgenovat až příští rok, jak vysvětlil starosta dva týdny před příchodem orkánu Ignác. „Některé jsou staré i čtyřicet let a více. Budeme zjišťovat jejich sílu materiálu, aby se nám nestalo, že třeba některý sloup ve vichřici spadne. Původně jsem myslel, že už část peněz na to půjde, ale vzhledem k tomu navýšení elektrické energie nikoliv, tedy až příští rok.“

[[img:chrn_fullwidth:19214:Předminulou sobotu u Hotelové školy Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Parkoviště zhatilo povolení a peníze se využijí na veřejné osvětlení

Starosta komentoval i další odbory, které má v kompetenci. „Dochází k drobnému posunu v Technických službách Chrudim. Celkem vyšší položku měly na dopravní značení, protože se předpokládalo, že v Koželužské ulici, a ne k Jungmannově nábřeží, se plánovalo zjednosměrnění a rozšíření parkovacích míst," uvedl.

To se ale nepovedlo dotáhnout kvůli včas nevydanému stavebnímu povolení. „Tyto peníze se využijí na čárování parkoviště na Větrníku, tam vzadu u té hospody U Vočka a částečně se využívají na veřejné osvětlení, kdy částka 243 tisíc korun je přesunuta na veřejné osvětlení z důvodu navýšení cen elektrické energie."

[[img:chrn_fullwidth:19213:Na Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se dohodl s Romanem Línkem (KDU-ČSL) na možném řešení termínu opravy fasády Regionálního muzea v Chrudimi i způsobu jejího financování. Tento čtvrtek přijede do Chrudimi i hejtman Martin Netolický (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:19087:Regionální muzeum v Chrudimi. Foto: Chrudimské noviny ]]

Pardubický kraj v den jednání Rady města Chrudim zveřejnil, že už se snad blýská na lepší časy. Roman Línek totiž nakonec dosáhl toho, že se město na opravě fasády bude podílet. Z rozpočtu kraje se na opravu vyčlení 3,2 milionu korun. „Rada města doporučila zastupitelstvu, aby dotaci na opravu fasády město poskytlo a souhlasila s prodloužením povolení ochranného podchodného lešení. Na to hnusné lešení, které stojí kolem muzea,“ vyjádřil se starosta František Pilný (ANO 2011).

Jak dodal, „aby se budova ukázala v plné kráse,“ lešení by mělo zmizet do 30. června 2022, než začne Loutkářská Chrudim. Žádná změna vlastnických práv se prozatím neprojednávala, ikdyž: „Je stále otevřené, jak to bude, a jsem sám zvědav na čtvrteční jednání s panem hejtmanem,“ uvedl starosta.

Pardubický kraj – Třetí dávka očkování se blíží. Obyčejní lidé svoji dovolenou kvůli covidovým příznakům po očkování čerpat nechtějí, ale když je jim špatně, nic jiného jim nezbývá. Zaměstnavatel jim jinak ušlou mzdu nenahradí. Dva dny volna navíc pro 400 tisíc státních zaměstnanců, kteří se nechají z vlastní vůle sami kompletně naočkovat. Hejtman Martin Netolický (3PK) to nazval populismem před volbami. Tento krok doporučil premiér Andrej Babiš (ANO 2011) hejtmanům v republice už na konci července. Na zářijovém jednání krajského zastupitelstva zajímalo starostu Františka Pilného (ANO 2011), zda se krajský úřad ke vstřícnému kroku pro ty, co očkování dobrovolně podstoupí, připojí stejně jako Chrudim. Jediným krajem, který se zapojil kompletně, je Moravskoslezský. Z Pardubického kraje se zapojily ještě Svitavy.

Když jde člověk darovat krev, má ze zákona nárok na den volna. Podniká totiž něco pro dobro společnosti. Stejně se dá chápat i rozhodnutí nechat se naočkovat, ať už se o smyslu očkování říká cokoliv. Lidem bývá po očkování často špatně, mají teplotu a sami si raději berou dopředu den nebo dva dovolené, a plánují očkování tak, aby po něm nenásledoval pracovní den.  „Vzala jsem si preventivně volno, aby se můj stav po očkování kdyžtak nezhoršil. Určitě bych placené volno využila. Bylo mi špatně, cítila jsem se unavená a dvanáctihodinovou službu bych nezvládla. Celkově jsem si musela vzít tři dny dovolené. A takových kolegyň nás bylo víc," vyjádřila se pro Chrudimské noviny například jedna z pracovnic v sociálních službách, která nechtěla být jmenována. 

„Vláda vyhlásila, že kdo je očkován, má nárok na dva dny volna navíc. My jsme to zavedli i na Městském úřadě v Chrudimi, vím, že krajský úřad k tomuto řešení nepřistoupil, tak bych se zeptal, jestli uvažujete, že přistoupíte k tomuto řešení i na krajském úřadě, případně, proč ne. A to je za mě všechno, děkuji,“ ukončil svůj dotaz na jednání krajského zastupitelstva ve vší slušnosti starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:18996:Michaela Matoušková, Martin Netolický a Michal Kortyš.  Zdroj:PK]]

Ředitel Folprecht chce dohnat časové výpadky

Na krajském zastupitelstvu se ale nesetkal s pochopením, natož s chováním, které by se na jednání přenášeném online veřejnosti dalo očekávat. Od Michala Kortyše (ODS) se dočkal chvatné odpovědi: „Ne!“ a v místnosti následoval smích s dalším vysvětlením: „Pardon, pan ředitel Folprecht,“ který přitakal: „Děkuju za slovo a potvrzuji to jedno slovo, které vyřkl pan náměstek Kortyš,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Pardubického kraje, Jaroslav Folprecht. Náměstek pro dopravu v uvolněné atmosféře dodal: „Ještě prej proč?“ A ředitel krajského úřadu vysvětlil: „Proč, no tak protože se domníváme, že jsme jaksi v minulosti těch časových výpadků měli hodně a že je potřeba prostě napnout síly a dohonit je.“

Hejtman Netolický považuje krok za populismus

„Tak jako v minulosti jsme už avizovali, nebudeme naskakovat na každé populistické návrhy. Jednalo se pouze o státní zaměstnance. Nám to bylo pouze doporučeno jako hejtmanům, my jsme to na radě Asociace krajů projednávali a skutečně to nepovažujeme za motivační,“ připojil se do debaty hejtman Martin Netolický (3PK). „Prostě nebudeme na to naskakovat, protože to není férové a vyvoláváme pouze nějaká očekávání a jsou zbytečně trapná. Prostě není to motivační," trval na svém hejtman. „Ukázalo se to už na ledasčem. Je dobré si to říct prostě na rovinu. Od nás doporučení směrem ke školám, sociálním ústavům a všem dalším prostě nešlo a na krajském úřadu jsme se prostě tak dohodli. Je to fér.“

Podle náměstkyně Matouškové přišel krok pozdě

„Já jenom doplním, že vláda se k této nabídce uchýlila až ve chvíli, kdy my už jsme měli v našem Pardubickém kraji oočkováno v našem krajském úřadě a v sociálních službách většinu pracovníků. Pokud tam má vznikat nějaký motivační prvek, tak musí být učiněn před tím, nikoliv potom,“ ozvala se náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). „Takže si myslím, že i v té době dodatečně někomu dávat dva dny volna, když mají být použity v případě, že by člověku nebylo nejlépe a mají být motivační, tak v tuto chvíli tu motivaci naprosto ztrácí.“

Pardubický kraj – Zářijové jednání krajského zastupitelstva mohl jako veřejný živý přenos sledovat každý, kdo měl zájem. Když se dostal ke slovu v bodu "Různé" starosta František Pilný (ANO 2011), vznesl mimo jiné ve zkratce otázku: „Ve smlouvě o výpůjčce z roku 2005 se kraj zavazuje, že veškeré náklady na opravu prostor a budovy zaplatí, takže se ptám na nějaký návrh řešení.“ Mávání smlouvou z roku 2005 ale dostalo do varu hejtmana Martina Netolického (3PK) i náměstka zodpovědného za investice a kulturu, Romana Línka (KDU-ČSL). Rázem padly řeči, že kraj nemá povinnost muzeum zřizovat a může se také klidně celé přestahovat z Chrudimi na Rychmburk, pokud se město nechce na jeho opravě podílet. Starosta vzal Romana Línka za slovo a další společné jednání k opravě fasády muzea bude pokračovat po schválení krajského rozpočtu.

[[img:chrn_fullwidth:18992:Regionální muzeum v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není problém muzeum zrušit

Roman Línek ve své odpovědi zmínil: „Není automaticky nikde dané, že máme zřizovat tolik a tolik muzeí, ale to muzeum je rozsáhlé, je to krásná budova, to lešení nám nikomu nedělá radost. V letošním rozpočtu, i kvůli covidu a jiným věcem, na to finanční stránka není," uvedl. „Myslím, že musím zohlednit dvě věci. Jednak zřizovatele a naše závazky ze smlouvy o výpůjčce, to je ad 1. Druhá věc, že je atypické, že to nevlastní kraj.“ A dodal, že oprava fasády už není o původních třiceti milionech, ale okolo sedmi. „Doufám, že v rozpočtu schválíme minimálně tu padesátiprocentní participaci kraje,“ pokračoval. „Město má benefity z toho, že tam to muzeum je. A je mnoho okresních měst ve státě, která ta muzea nemají. Protože kraj nemá povinnost je zřizovat,“ naznačil. „Jsem připravený na jednání, až budu mít jistotu, že ten rozpočet aspoň prošel radou, tak nemám finanční rámec na to abych tuto věc řešil. (…) Buďto budeme mluvit o té smlouvě a nějaké délce, protože tam řadu investic kraj dělal, (…) ale myslím si, že teď bychom si měli říct, v jaké kooperaci je vlastník budovy a uživatel, který ji provozuje zejména pro chrudimské občany. V rámci smlouvy, jsme schopni ten problém posunout tak, aby v příštím roce zmizel,“ zakončil svoji řeč Roman Línek, zodpovědný za investice a kulturu v Pardubickém kraji.

[[img:chrn_fullwidth:18995:Hrad Rychmburk.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provozování muzea se dá přestěhovat i na hrad

A k tématu se vzápětí vyjádřil i hejtman Martin Netolický: „K této záležitosti, s trochou nadsázky, máme volný hrad Rychmburk, takže se dá provoz přestěhovat tam, nicméně my jsme spíš hovořili o variantě jiné. Pokud máme v plné výši investovat do budovy, tak je otázkou také třeba majetkové řešení,“ a vysvětlil, že jsou připraveni jednat o variantě převodu tohoto majetku a kraj po té nemá problém investovat do svého. „Nicméně varianta, kterou zmínil kolega Línek, je velmi gentlemanská. Protože ten přístup padesát na padesát se nám jeví jako solidní,“ uvedl hejtman. „Je-li to třeba pro Chrudim nepřijatelné, nebo nemá peníze, tak se domnívám, že to může být varianta k jednání o majetkoprávním převodu. Tím pádem zřizovatel bude stejný a nebudeme se takhle dohadovat. Je to férové řešení.“

Pardubický kraj/Chrudim – V létě pomník na Janderově s citem restauroval Zdeněk Šmahel ve spolupráci s Markem Drahošem, který podle společného návrhu vytvořil chybějící kovové pozlacené prvky. Zastupitelstvo Pardubického kraje vyhovělo žádosti města a uvolnilo na obnovu sochy Jana Nepomuckého více než polovinu z celkové částky. 

[[img:chrn_fullwidth:18851:Zdeněk Šmahel při práci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Pardubický kraj přispěl na obnovu tohoto pomníku částkou 40 tisíc korun,“ uvedl tiskový mluvčí Aleš Prokopec, kolik město z rozpočtu ušetří. Peníze kraj uvolnil z dotačního programu Obnova památkové péče v Pardubickém kraji na rok 2021 a vyhověl tak žádosti města. Celkové náklady na opravu vycházejí na 72 tisíc korun. Ještě by to chtělo zaměřit se alespoň na pietní uspořádání náhrobků na chrudimských hřbitovech, aby nebyly rozházené, jak po zásahu vandalů, nebo podnítit kroky k záchraně chátrajících renesančních náhrobků na kostele svatého Michaela, než bude pozdě, a bude to dokonalé.

„Ve spolupráci s naším Odborem školství a památkové péče se snažíme rekonstruovat každý rok nějakou menší, drobnou nebo sakrální stavbu, ať už jde o různé křížky, co jsou třeba u polních cest, nebo máme jeden křížek na pozemku Správy železnic, i to se snažíme majetkově vyřešit,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). „Jsem rád, že i tyto drobné stavby, ať už sakrální, nebo různé pomníky, opravujeme a krajina kolem Chrudimi není plná zničených rozbitých věcí.“

[[img:chrn_fullwidth:18852:Palmovou ratolest a svatozář řemeslně zpracoval Marek Drahoš.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vždy se to snažím konzultovat, protože každý řemeslník má trochu jiné zvyklosti práce,“ vysvětlil Zdeněk Šmahel. Palmová ratolest a svatozář s hvězdami jsou z mosazi a při jejich tvorbě bylo využito nýtování. „Uplatnili jsme tam takové malé nýtky, které přichycují ratolest k těm lístečkům, ty jsou ohýbané a je to dobrušované. Celé je to taková zajímavá práce,“ vysvětlil restaurátor se zaujetím.

Více nejen o obnově sochy Jana Nepomuckého, ale i o dalších zajímavostech se můžete dočíst v naší prázdninové revue, která vznikla ze setkání přímo u obnovy pomníku.

Chrudim – Město musí navýšit rozpočet na platy zaměstnanců, aby pokrylo náklady na zřízení nového pracovního místa, jehož náplní bude pracovat se softwarem zpracovávajícím agendu dopravních přestupků.

[[img:chrn_fullwidth:18718:Rychlá jízda se nevyplácí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Musíme navýšit rozpočet na platy zaměstnanců o 250 tisíc korun, protože přijmeme nového člověka, který bude řešit přestupky automatizovaného měření rychlosti,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) na úterní tiskové konferenci. „Jsou to ty radary na měření rychlosti. V tuto chvíli je první instalován v Hrochově Týnci. A už funguje. Musíme na to reagovat častým zpracováváním přestupků,“ vysvětlil.

Předpokládaná cena za pořízení softwaru na zpracování agendy přestupků v dopravě pro měření rychlosti a zákazu stání a zastavení se má pohybovat okolo 950 tisíc korun. Nabídky bylo možné podávat do 21. července a momentálně probíhá vyhodnocení zadávacího řízení.

Chrudim – Za okny oblíbeného podniku na Poděbradově ulici upozorňoval na probíhající změny bílý prach a cedule s nabídkou na pronájem nebytových prostor. Alternativní jídelna Kruh zdraví se odtud stěhuje po deseti letech o kousek dál, aby pořád pomáhala všem lidem zdravě jíst a zaměstnancům lépe se uplatnit na trhu práce. Chystají několik velice zájímavých změn. Podnikatelka Dana Šťastná prozradila i co je přimělo ke stěhování a na co vše se můžete od září těšit.

[[img:chrn_fullwidth:18588:Zdroj: Alternativní jídelna Kruh zdraví]]

Nové, po úpravách vyhovující prostory, našel Kruh zdraví na Nerudově ulici číslo 940, kde se otevře pravděpodobně 6. září. Dana Šťastná momentálně veškerou svou energii dává do přeměny nové jídelny, která funguje deset let jako sociální firma a pomáhá lidem se znevýhodněním uplatnit se na trhu práce. Kromě toho se věnuje osvětě o zdravém stravování. „Nejlepší je domácí vaření, aby děti vařily s rodiči. Proto natáčím výukové materiály o vaření pro Místní akční plán Železnohorsko. Jezdit dělat besedy po školách jsem začala v roce 2019.“ Kvůli různým covid-19 opatřením se po tři čtvrtě roce jen přeměnilo živé vzdělávání o zdravém stravování na natáčení vaření zdravých receptů. „Mám z toho velmi dobrý pocit. Myslím si, že motivovat děti a inspirovat je, jak zdravě jíst, je podle mě úplně ta nejdůležitější věc,“ dodává. Na jaře také stihla natočit 11 dílů o vaření pro Hurá TV.

[[img:chrn_fullwidth:18601:Dana Šťastná se svými věrnými zaměstnanci. Zdroj: Alternativní jídelna Kruh zdraví]]

Trable kvůli koronaviru překonali, protože táhnou za jeden provaz

V době, kdy se museli někteří podnikatelé kvůli vládním opatřením proti koronaviru striktně přizpůsobit situaci, měli v jídelně alespoň otevřené výdejní okénko a jídlo i rozváželi. Dana Šťastná přiznala, že sice chvíli zvažovala, zda nezavřou úplně, ale pak dodala: „Říkala jsem si, že můžu jít dělat skoro cokoliv, ale pak u mě převážil ten společenský smysl a to, že mě to opravdu baví," říká. „Člověk nemůže ovlivnit všechno, ale nebojím se už, že bychom neměli práci, až si ten nový prostor s láskou a radostí vytvoříme. Jen vím, že musím v této době myslet víc ekonomicky," přiznala Dana Šťastná. Všichni zaměstnanci za ní přišli, že by do toho šli. „Takže jsme to rozdýchali, a když se potom v květnu mělo otevřít, tak jsme otevřeli. Byl to záhul, ale taky je to obrovsky nabíjející a úžasné, když lidem naše jídlo chutná."

[[img:chrn_fullwidth:18604:Původní stanoviště jídelny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bude teresa, parkoviště i hrací prostor pro děti

U jídelny na Poděbradově ulici vedle pohřebního ústavu, prý spoustu lidí z kanceláří a hlavně podnikatelů, kteří chtěli do alternativní jídelny na oběd, odrazovalo nedostatek parkovacích míst. „Na Poděbradově ulici už nám to chátralo před očima a už nám tam nebylo dobře. Ta energie už tam prostě nebyla. Hned od loňského roku, když začaly ty průšvihy se zavíráním provozoven, jsem věděla, že by bylo fajn najít nějaké nové prostory,“ vysvětluje Dana Šťastná. Hledání bylo docela složité. „Nakonec nám přinesl informaci o vhodném místu úžasný mladý stavař, který k nám chodí každý den na obědy.“ I když bylo potřeba na budově v Nerudově ulici provést hodně stavebních úprav, Danu Šťastnou prý nový prostor absolutně nadchnul: „A dokonce ušetříme. Dříve tam byla socialistická prodejna a pan majitel se o to stará. Je tu teráska, kde bude posezení, a ještě jsme si pronajali kousíček zeleně vedle a chceme tam udělat malou zahrádku pro děti, pískoviště a nějaké hrací prvky.“

[[img:chrn_fullwidth:18602:Nové umístění jídelny na Nerudově 940.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo rád vaří, ten si tu i nakoupí

Kromě nové posily do kuchyně přibudou i další novinky. „Chceme jídlo dělat ještě na vyšší energetické úrovni. Více propagovat a využívat regionální potraviny, kváskový chléb a náš závin. Prodávat mléčné výrobky, med, brambory a maso. Máme představu, že bychom dělali takový servis, balíčky pro domácí vaření,“ prozradila Dana Šťastná. Budou mít totiž více místa pro dodavatele i na uskladnění produktů. Je to prý reakce na to, co se děje kolem nás. „Když začal home-office, tak musely maminky a babičky víc vařit a ta situace už tak trošku zůstane, i když třeba věřím, že se situace zlepší. Podporujeme tuto cestu, aby si lidi mohli zdravě podle receptů uvařit i doma,“ vysvětluje novou vizi Dana Šťastná. Ve sbírce založené 12. července se složilo na novou alternativní jídelnu už několik desítek příznivců zdravého stravování.

Chrudim – Osmého srpna to bude už čtyři měsíce, co pracovníci Povodí Labe bagy s pískem provizorně zadělali díru v opěrné zdi na propadlém břehu Chrudimky. Zeď se propadla přesně 27. března. Kam se celá věc od té doby pohnula, kromě toho, že pytle s pískem už obrůstají plevelem? Státní podnik zeď neopraví a město bude chtít opravu zaplatit. Po státu.

„Dne 27. 3. 2021 jsme byli upozorněni Městskou policií Chrudim na zborcení a vyvalení části pískovcové zdi do vodního toku Chrudimka – levý břeh, a to v lokalitě u kostela sv. Kateřiny. I přesto, že tato zeď není evidovaná v majetku správce toku (Povodí Labe, státní podnik), provizorně jsme 8. 4. 2021 zabezpečili vzniklou havárii velkými bagy naplněnými pískem, aby nedošlo k úplnému sesunutí zdi, a tím ke vzniku překážky v plynulém odtoku vody,“ uvedla tisková mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

[[img:chrn_fullwidth:18529:]]

Ještě asi před půl stoletím stával v místech zborcené zdi dům a jeho zeď nebyla zbudována jako součást úpravy toku v Chrudimi. Není tedy evidována v majetku správce toku: „Povodí Labe, státní podnik, se nebude a ani nemůže na její opravě podílet. Povinnost opravit tuto zeď má její vlastník, zřejmě město Chrudim. Starosta města Chrudim, který byl na místě samém v den vzniku havárie zdi, byl o provizorním zabezpečení i o majetkových vztazích písemně informován,“ doplnila tisková mluvčí Povodí Labe.

Podle mluvčí radnice je ale vlastníkem oné zdi naopak stát. A město to tak nenechá, aby opravovalo zeď jen tak. V současnosti čeká, jak dopadne odvolání proti rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu Chrudim, že zmíněná zeď není vodohospodářskou stavbou: „Nyní čekáme, jak rozhodne Krajský úřad Pardubického kraje. Poté bude jasné, zda bude problematiku řešit stavební, nebo vodohospodářský úřad, kdy jeden z nich nařídí vlastníkovi provést udržovací práce," uvedla mluvčí radnice Sylva Drašnarová, a dodala, že pokud provede opravu město na vlastní pěst, bude požadovat proplacení nákladů od státu.