Pardubice - Východočeská galerie v prostorách pardubického zámku představí výběr ze sbírky Obrazárny Městského muzea ve Skutči. Slavnostní zahájení výstavy je 14. listopadu v 17 hodin. Expozice potrvá do 31. března 2013.

Východočeská galerie klade důraz na přiblížení tvorby významných regionálních umělců, prezentuje svoje sbírky v Pardubickém kraji. Ve svých prostorách představuje kolekce ze sbírek muzeí a galerií Pardubického kraje.

V roce 1954 získalo Městské muzeum ve Skutči na základě závěti rozsáhlou obrazovou sbírku skutečských podnikatelů a mecenášů bratří Zvěřinů. Po dlouhých desetiletích spíše neúspěšných pokusů sbírku představit dochází k podstatným změnám až po roce 2010. Sbírka byla odborně zpracována, nejcennější a nejohroženější díla byla restaurována a představena na dvou menších výstavách v Městském muzeu ve Skutči. Obrazárna je nyní ve své celistvosti vystavena poprvé. Až na naprosté výjimky se jedná o díla zcela neznámá, nepublikovaná a také téměř nevystavovaná.

[[img:chrn_fullwidth:3023:Holandský mistr-Vjezd Ježíše do Jeruzaléma, 1676.]]

Vít Bouček, autor výstavy, k expozici dodává:

Významnou část fondu obrazárny tvoří soubor českého malířství 19. století. Vedle překvapivě početné kolekce obrazů Josefa Navrátila je také zastoupen August Bedřich Piepenhagen a jeho dcera Charlotta Piepenhagenová. Jednou drobnou ukázkou je doložena i tvorba jejich předchůdce, významného malíře 18. století, Norberta Grunda. Sběratelský zájem bratří Zvěřinů se soustředil především na krajinomalbu 19. a počátku 20. století. Na zajímavý soubor krajinomaleb Josefa Navrátila navazuje reprezentativní ukázka malby Maxe Haushofera, profesora krajinářské školy pražské Akademie a učitele dalšího slavného pedagoga AVU Julia Mařáka. Ten je ve sbírce zastoupen drobnou malířskou skicou a dvěma typickými uhlovými kresbami lesních interiérů. Česká krajinomalba 19. století je však také představena díly Antonína Waldhausera, kresbou Adolfa Kosárka a obrazem Antonína Chittussiho. 

Figurální malířství 19. století přibližují drobnější malířské kompoziční skici Jaroslava Čermáka a Karla Purkyně, dívčí portrét a figurální studie Luďka Marolda a zejména pak půvabný vzácný kvaš Josefa Mánesa. Mezi významné obrazy rovněž patří pohotová malířská studie a reprezentativní dívčí portrét Václava Brožíka. Slavnou krajinářskou školu Julia Mařáka reprezentují obrazy Václava Březiny, Aloise Kalvody, Romana Havelky a Jana Honsy.

Zvláštnímu zájmu sběratelů bratří Zvěřinů se těšil František Kaván. V souboru jeho pěti krajin zaujímá zvláštní místo pozoruhodná Vesnička v zahradě (1903) a jemná drobná Zimní krajina z let 1897-98. Malbu počátku 20. století doplňují dvě drobnější práce Joži Uprky, kresba Maxe Švabinského a zejména významná kolekce obrazů Jaroslava Panušky. Obrazy Zaklínač (1902) a Kapalice u Nových Hradů významným způsobem obohacují poznání díla tohoto stále oceňovanějšího autora.

[[img:chrn_fullwidth:3024:František Kaván - Vesnička v zahradě, 1903]]

Na odkaz Antonína Slavíčka navazovala řada malířů, mezi ně patří regionální autor Gustav Macoun. Krajinomalba regionu je doložena pracemi skutečského malíře Gustava Porše. Mezi významné objevy sbírky patří i zastoupení několika zahraničních autorů, zejména rakouského romantického malíře první poloviny 19. století Friedricha Philippa Reinholda, francouzského romantika Francoise Alexadre Pernota a slavného malíře anglického romantismu sira Edwina Henryho Landssera.

Za historicky a ikonograficky unikátní doklad německého protestantismu lze považovat obraz Kristus před velkou radou (Kristus před Pilátem). Velmi kvalitní je dílo Vjezd Ježíše do Jeruzaléma na Květnou neděli z poloviny 17. století. Oba obrazy byly nedávno náročně restaurovány. Rovněž některá další díla neznámých autorů ze skutečské sbírky jistě vyvolají zájem badatelů i veřejnosti.

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur přichystalo na středu 14. listopadu v 18 hodin přednášku o tvůrci nejznámějších animovaných filmů, nedávno zesnulém, Břetislavu Pojarovi.

Před časem všechna média zaplavila nečekaná zpráva o úmrtí jednoho z největších mužů animovaného filmu Břetislava Pojara. Mgr. Michaela Mertová, historička Národního filmového archivu, návštěvníkům na přednášce s projekcí popovídá o životě, pedagogické činnosti a tvorbě našeho nejznámějšího výtvarníka animovaných filmů.

Břetislav Pojar je vedle Jiřího Trnky jednou z největších osobností loutkového filmu. Právě s Jiřím Trnkou spoluzakládali studio Bratři v triku. Jeho snímky vyhrávaly na světových filmových festivalech. Již v roce 1960 získal Grand Prix za snímek Lev a písnička. Ovšem asi všem se Břetislav Pojar vepsal do paměti legendárním seriálem o pěkně vypečených plyšových medvědech - Potkali se u Kolína. Poetičnost a kouzlo Zahrady, na motivy Trnkovy literární předlohy, patří k právě k těm oblíbeným animovaným filmům, které oslovují diváky bez ohledu na věk. Několik příběhů pěti kluků, dobrodružství se zlým kocourem a sečtělou velrybou, a samozřejmě mnoho dalších úspěšných prací, bude patřit vždy do zlatého fondu našeho loutkového filmu.

Chrudim - Představení s oblíbeným hercem Michalem Nesvadbou se koná v neděli 11. listopadu ve 14 hodin v Divadle Karla Pippicha. Vstupné je 169 Kč.

Ten, kdo zná televizní pořad Kouzelná školka, se určitě rád setká s jeho hlavním protagonistou Michalem Nesvadbou. Jeho pořady pro děti si získaly velké množství nadšených diváků. Nápaditá kreativní vystoupení přinášejí s sebou i mnoho soutěží, vždy oceněných malým dárkem. Michal především objevil svět barevné samolepicí pásky, s kterou bravurně předvádí dětem škálu nepřeberných možností jejího využití. Protože se tento divadelní projekt jmenuje Michal k snídani, těšte se na spousty vytočených metrů pásky do podoby něčeho k snědku. Vystoupením, která jsou mimochodem srozumitelné dětem na celém světě, nechybí ani didaktické prvky. Michal tak úspěšně pokračuje v rodinné tradici, kterou svými pořady pro děti založil jeho otec Miloš Nesvadba a rodiče si určitě ještě dnes vybaví jeho kreslené pohádky a příběhy.

Chrudim - Víkend, který už klepe na dveře, je na nejrůznější akce neobyčejně chudý. Přesto je ale jedna věc jasná - v neděli 11. listopadu přijede svatý Martin. Jeho kůň bude buď hnědý, nebo bělouš. Spíše to ale vypadá na vraníka. Vítejte u dalších víkendových tipů.

Proč vraník? Protože se zdá, že nám sobota s nedělí proprší. A za deštivého dne je obloha opravdu spíše do černa.

Svatý Martin je vůbec zajímavá postava. Jeho jméno nosí spousta našich kamarádů a kamarádek, přesto jeho osudy moc neznáme. Reálná historická osoba tohoto jména žila ve 4. století ve Francii. Nejprve udělal slušnou kariéru v armádě (odtud pochází známá scéna s obdarovaným žebrákem, které se tak vděčně chápali staří malíři), poté se nechal pokřtít. Nějaký čas poustevničil v Itálii a Francii, stal se knězem a nakonec i biskupem v Tours. Moc se mu ale nechtělo, protože byl člověkem skromným a dobře věděl, že funkce znamená velkou odpovědnost a málo času na to, co miloval ze všeho nejvíc - život s Bohem. Přesto se podvolil. I jako biskup žil ale prostě, chudobně, za což snášel spoustu posměšků od mocných, ale zároveň byl zahrnován láskou ubohých chudáků. Zemřel vysílením na jedné ze svých misijních cest.

[[img:chrn_fullwidth:2977:Martin se dělí se žebrákem o plášť.]] 

Tradice na svatého Martina jsou u nás různé. Jedni pečou svatomartinské husy - vyhlášenou husičku si můžete dát například v Neuperském dvoře, jiní narážejí sudy a ochutnávají mladé svatomartinské víno. Hospodyně dříve pekly i martinské rohlíky nebo podkovy (zvané martiny) a roháče. Jídla byla tučná, jako by se chtěli lidé připravit na dlouhou chladnou zimu. Martinská husa byla poslední pečení před šestitýdenním adventním postem. Tento den končívala čeledi služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu. Konávaly se i dobytčí či výroční trhy. Během 11. listopadu se také uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi. Děti i hospodáři mezitím čekali na první sníh.

Husičku si můžete dát snad v každé lepší restauraci a hospodě, co jich jen po Vysočině je. Děti však mají pramálo pochopení pro nacpávání břicha, proto jistě vezmou za vděk oblíbeným kamarádem Michalem Nesvadbou, který je přijede právě v neděli 11. pobavit do chrudimského Divadla Karla Pippicha. Program začíná ve dvě hodiny odpoledne. Procházka po tučném obědě je pak něco, co lze jen doporučit. Zkuste vyrazit třeba do Pekla. Údolíčko zvané „Krkanka“ totiž nabízí úžasné scenérie, které dokáže vykouzlit jen sama příroda. Pokud budete hodně šikovní, podaří se vám po kamenných stupních doškrábat až ke Křižanovické přehradě.

[[img:chrn_fullwidth:2978:V Pekle potkáte i Siouxe.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Den před nedělí, v sobotu 10. listopadu, si můžete vyzkoušet manuální zručnost v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi. Pokud máte rádi les a chcete tvořit, nic vám nebrání zapojit se do výroby „marionety z lesa.“

Příjemný „martinský“ víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Nejen zajímavé skladby, ale i netradiční hudební nástroje, představí Markéta Mazourová 9. listopadu v 19 hodin na koncertě v Divadle Karla Pippicha. Vstupné je 160 Kč.

Markéta Mazourová je pozoruhodná mladá muzikantka, která se rozhodla jít netradiční cestou. I když mohla zůstat „rockovou“ hráčkou v kapele, vydala se na neprošlapanou cestu v žánru, který nepodléhá povrchnosti a módě. Spojuje v sobě krásu a harmonii prověřenou staletími. Musí však stále o pozici a respekt mezi mužskými muzikanty bojovat.

Už v mládí jí řekli v hudební škole, že holky na bicí neučí. Markéta se musela na dlouho se svým snem rozloučit. To byl její první úděl a tuto křivdu mnohokrát obrečela. Místo na bubny začala v osmi letech hrát v ZUŠ na klavír, což jí šlo taky dobře. Vlastně jí šlo dobře vždycky všechno. Během studií na gymnáziu začala hrát v jazzovém triu. Hru na bicí nakonec vystudovala jako samostatný obor na HAMU.

Rozmanitost bicích nástrojů přivedla přední českou virtuosku k tomu, že začala pro jednotlivé nástroje skládat vlastní skladby. Složila asi sto padesát písní populární hudby, je autorkou artificiální hudby a melodramů. Spolupracuje s interprety popmusic, vystupuje jako sólová hráčka na bicí a zároveň hostuje v řadě orchestrů. Její skladby byly uvedeny na mnoha mezinárodních pódiích.

Chrudim - Výstavní síň Divadla Karla Pippicha představí 8. listopadu v 17 hodin poprvé v našem městě autory, jejichž dílo kvůli svému provokativnímu vyznění bylo v jiných městech cenzurováno. S negativními reakcemi organizátorů nebo návštěvníků výstavy se setkali všichni ze tří prezentovaných umělců, Markéta Korečková, Alena Kupčíková a Ján Macko.

Chrudimské rodačce, absolventce pražské Akademie výtvarných umění Markétě Korečkové (1975), zahalovali plátnem objekty z cyklu BLOODY STORY, protože pobuřovaly svatebčany na pardubické radnici. Výstavu nazvanou ESTROGEN, která proběhla v roce 2008 v tamním Mázhausu, dokonce zavřeli. Autorka nyní pracuje na cyklu nazvaném „Zakleté princezny“, který představuje figury zahalených bytostí. Ty lze vnímat jako ideální propojení mužského principu s ženským v dvojjedinou bytost nebo jako militantní feministické samice.

[[img:chrn_fullwidth:2972:Markéta Korečková-Princezna. Foto: Archiv]]

S cenzurou umění se setkala i další absolventka Akademie výtvarných umění, Alena Kupčíková (1976), která proslula i v  zahraničí svými subtilními pracemi vytvořenými z chloupků vytržených z ženských pohlaví. Kvůli prudérnosti publika čelila na nejedné z výstav invektivám, které vyvrcholily udělením mezinárodní ceny Louis-Vouitton Moët-Hennessey ve Francii, již však zcenzurovala samotná madame J. Chirac. Přesto se některé z jejích „Chlupatic“ dostaly do sbírek Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí v mnoha státech. Po zkušenosti s cenzurou autorka ale i nadále pokračuje ve své provokativní tvorbě, kterou inovovala o techniku malby na plátno jediným ženským chloupkem, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu. Začala také vytvářet obrazy ženských těl sestavené z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa, jež jsou zalité do Aralditu nebo kresby, v nichž chloupky od svých dárkyň zlatí, stříbří a nakonec je osazuje diamanty. Jakoby si portrétované ženy i materiál z jejich těl zasloužil speciální zacházení.

[[img:chrn_fullwidth:2973:Alena Kupčíková-Snění. Foto: Archiv]]

Dvojici autorek doplňuje Ján Macko (1969), jehož objekty simulující lidi stažené z kůže vzbudily kontroverzní reakce už na pražské Akademii výtvarných umění. Ztvárnil člověka staženého z kůže jako předložku, což sám vnímal jako šok nad ztrátou veškeré humanity během holocaustu. Svým profesorem Karlem Neprašem byl sice navržen na cenu ateliéru, ale klauzurní komise naopak navrhla jeho vyloučení ze školy za „cynismus.“ Na současné výstavě představí kromě prací na téma užitkových objektů-těl i figurální alegorii nazvanou „Neviditelná ruka trhu.“

[[img:chrn_fullwidth:2974:Ján Macko-Missky a krystal. Foto: Archiv]]

V dnešní době je obtížné přijít s něčím tak kontroverzním, aby se podařilo publikum překvapi a zároveň nešokovat pouze pro šokování. Výstava se snaží nejen cenzurované práce svobodně představit, ale také zhodnotit jejich význam. Kritický náhled pak autoři doplňují o tvorbu, která vznikala po oněch silných cenzurních momentech a kterou na původní díla navazují.

Fotografie z vernisáže

[[gal:2996]]

Chrudim - V prostorách Vodních zdrojů je připraven na úterý 6. listopadu komponovaný program o afrických zemích Keňa a Tanzánie, který začíná v 18. 30 hodin vernisáží fotografií V. Groha a H. Černé.

O cestovatelských zážitcích bude po zmíněné vernisáži přednášet Vladimír Groh, který navštívil nejznámější místa těchto afrických zemí. Snímky přibližují odlišnou krajinu, atraktivní pohledy do nejznámějších přírodních rezervací a zachycují neodmyslitelné domorodé obyvatele Afriky. Fotografie také mapují výstup na vrcholy Point Lenana a na téměř šestitisícové Kilimanžáro.

Výstava fotografií z měsíční cesty po afrických zemích Keňa a Tanzánie potrvá do konce listopadu. Přístupná je v pondělí až pátek od 8 do 16 hodin. 

Pardubice - Dne 7. listopadu ve 13 hodin proběhne v prostorách Východočeské galerie, na zámku č. p. 3, křest známky vytvořené podle díla Kamila Lhotáka Dívka s dlouhými vlasy. 

Podle obrazu Východočeské galerie v Pardubicích, Dívka s dlouhými vlasy, vydala Česká pošta známku u příležitosti 100. výročí narození Kamila Lhotáka. Křest známky je mimořádnou událostí, která se neopakuje. Návštěvníci spatří v rámci Expozice 20. století slavné umělecké dílo, jež se stalo předlohou pro známku v hodnotě 26 Kč.

[[img:chrn_fullwidth:2919:Kamil Lhoták, Dívka s dlouhými vlasy, v majetku VČG Pardubice]]

Zájemci si ji mohou na instalované přepážce České pošty zakoupit. Filatelisté a sběratelé jistě ocení možnost získat razítko 1. dne, obálku 1. dne, pohlednice a další zajímavosti. Samotný křest známky provede ředitel Východočeského divadla v Pardubicích Petr Dohnal. 

Akci pořádá Východočeská galerie v Pardubicích ve spolupráci s Českou poštou a Klubem filatelistů Pardubice.

Chrudim - Český tanec začne 3. listopadu v 18 hodin v Divadle Karla Pippicha. Pořad je společným projektem Českého lidového souboru Chrudim a Plzeňského lidového souboru Mladina. Klade si za cíl přinášet divákům kvalitní český folklor vycházející z jeho klasických kořenů.

V prvním ročníku byla představena taneční škola Miloše Vršeckého v hudbě Josefa Krčka, vloni se pořad zaměřil na folklor východních, západních a jižních Čech. Diváci mohli porovnat rozdílnost těchto krajů nejen v tanci, hudbě, ale i v oblékání - pořad doprovázela výstava fotografií krojů z oblastí jižních, východních a západních Čech. A kdo to vloni nestihl, výstava jedenácti českých krojů bude k nahlédnutí i letos, protože k českému tanci český kroj neodmyslitelně patří.

[[img:chrn_fullwidth:2932:Program.]]  

Letošní pořad nese název Český tanec a Slovenský taneční humor. Samotná pozvánka napovídá, že letos přijali pozvání slovenští tanečníci - Všetečníci z Bratislavy. Diváky pobaví svými tanečními čísly inspirovanými slovenským folklorem. Český lidový sobor (ČLS) si připravil choreografii s názvem Chodové v autentických chodských krojích, Mladina uvede legendární kus Libuše Hynkové „Selské rebelie“, který neobyčejným způsobem reflektuje historické události z roku 1848 související s robotou a jejím zrušení.

A jaká byla letní sezóna? Celý červen měl soubor velmi nabitý – na jeho začátku se představil na folklorním festivalu Pardubice-Hradec Králové, od patnáctého června reprezentoval Chrudim na Mezinárodním folklorním festivalu Frýdek-Místek jako jediný soubor z Čech. Představil zde celý svůj repertoár v samostatném pořadu a vysloužil si pozvání na několik zahraničních festivalů. V závěrečném galaprogramu v kině Petra Bezruče soubor předvedl choreografii s názvem Na tři strany, tentokrát opravdu s Chrudimí za zády (fotografie našeho města byly promítány na ploše za zády tanečníků). Na mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici Český lidový soubor vystoupil v pořadu Miloše Vršeckého Zazpívejme sobě a pospolu a tanečníci se ukázali i s Plzeňským lidovým souborem Mladina v dalších dvou pořadech před dvěma tisíci diváků. Všechny pořady navíc mohli sledovat i televizní diváci TV NOE v přímém přenosu. Letní dřinu tanečníci zakončili zájezdem do španělského Teruelu a týdenním soustředěním ve Svratouchu, kde pracovali na obnovené premiéře Selských rebelií. Na viděnou v sobotu!

Chrudim - V pátek 2. listopadu v 19 hodin uvádí Divadlo Karla Pippicha hru Václava Klimenta Klicpery Každý něco pro vlast. Představení nastudovali členové Jednoty divadelních ochotníků z Divadla Aloise Jiráska Úpice.

Režisér Pavel Švorčík v kronice města Úpice narazil na pasáž z počátku devatenáctého století, která pojednávala o tom, jak tehdejší starosta města spolu s dalšími radními rozprodávali městský majetek. Stržené peníze však neodváděli do městské pokladny, ale dělili se o ně mezi sebou. Hned si vzpomněl, že podobný příběh vlastně zná, že něco podobného popsal kolem roku 1814 Václav Kliment Klicpera. A rozhodl se stále se opakující jev nastudovat.

[[img:chrn_fullwidth:2923:Soubor Divadla Alois Jiráska Úpice]]

Dvoje klávesy na jevišti, řada zlidovělých písniček, jednoduchá scéna, dobové kostýmy a v neposlední řadě šestadvacet hereckých výkonů - to vše dohromady dalo vzniknout příjemné inscenaci, která si zcela určitě najde své diváky.

Vstupenky v ceně 90 Kč lze zakoupit v předprodeji.