Chrudim/Vlčnov/Slatiňany – Kvůli postupující stavbě obchvatu je naplánovaná už od této středy uzavírka na silnici mezi obcí Slatiňany a Vlčnovem. Objízdná trasa povede přes Orel.

[[img:chrn_fullwidth:17520:]]

Přechodná úprava provozu a s ní související úplná uzavírka na silnici III/358 2 mezi obcí Slatiňany a chrudimské místní části Vlčnov proběhne z důvodu výstavby mostu SO 203 pro obchvat Chrudimi a potrvá od 3. března až do 20. prosince 2021.

[[img:chrn_fullwidth:17519:]]

Po celou dobu úplné uzavírky bude vedena veškerá doprava v obou směrech po objízdné trase přes obec Orel. V souvislosti s uzavírkou kvůli dostavbě obchvatu bude zároveň v této lokalitě zahájen i další archeologický výzkum, o kterém vás budeme informovat.

Chrudimsko/Chrast – Včera rozvážela jednotka dobrovolných hasičů z Chrasti respirátory po okolních obcích. U té příležitosti přinášíme fotky nového protáhlého objezdu, který nahradil starou křižovatku, za svůj tříměsíční plný provoz se dobře osvědčil a dá se považovat ze pěknou vstupní bránu do města.

[[gal:17506]]

Celkem 3 750 respirátorů rozváželi včera zdejší hasiči – kromě Chrasti (MŠ 42 + ZŠ 635) také do mateřských školek v Řestokách (111), Bítovanech (111), Hrochově Týnci (207) a rozváželo se i do základních škol v Rosicích (428), Zaječicích (138) a Hrochově Týnci (414) a Chroustovicích (387). Odborné učiliště v Chroustovicích dostalo zásilku 1 097 kusů respirátorů.

[[img:chrn_fullwidth:17507:Hasiči jezdí s novou Scanií P440 XT.  Zdroj: Hasiči Chrast]]

Ti, kteří komentovali, že by měla respirátory rozvážet policie, aby v potřebnou dobu byli hasiči k dispozici, kdyby hořelo, dostali od starosty Vojtěcha Krňanského pohotovou odpověď: „Proto máme v Chrasti tři jednotky. Dvakrát JPO V a jedenkrát JPO II. Dvojky by s tímhle nikdo nezatěžoval, právě s ohledem na požární ochranu. Už v březnu 2020 jsem na krizovém štábu ustanovil toto pravidlo.“

Pardubice – Bezpečnostní rada Pardubického kraje projednala na základě žádosti Nemocnice Pardubického kraje a. s. aktuální situaci v nemocnicích v Pardubicích, Chrudimi, Litomyšli, ve Svitavách a v Ústí nad Orlicí. Problémem jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity covidových lůžek a navyšující se počet přijímaných pacientů. V případě jejich rozšíření není k dispozici personál, který by tato lůžka obsluhoval. Bezpečnostní rada pověřila představenstvo Nemocnice Pardubického kraje a. s. vyhlásit při vyčerpání všech lůžkových kapacit a možností další reprofilizace lůžkového fondu stav hromadného postižení osob.

„V poledních dnech se zvyšuje denní počet přijímaných covid pozitivních pacientů s těžším průběhem onemocnění a v kombinaci s prodlužující se délkou hospitalizace se nyní dostáváme na limit našich nemocnic. V případě rozšíření počtu lůžek, které je v tuto chvíli do určité míry technicky možné, narážíme na personální kapacity. Na dobrovolnou pomoc mediků či praktických lékařů se nemůžeme dlouhodobě spoléhat, a proto žádáme Ministerstvo zdravotnictví ČR o prověření možnosti povolat ambulantní specialisty na pomoc do našich nemocnic,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Bezpečnostní rada Pardubického kraje zároveň pověřila představenstvo Nemocnice Pardubického kraje a. s. vyhlásit při vyčerpání všech lůžkových kapacit a možností další reprofilizace lůžkového fondu stav hromadného postižení osob s následnou povinností informovat Bezpečnostní radu Pardubického kraje nejpozději do 12 hodin od vyhlášení výše uvedeného stavu,“ sdělil hejtman a předseda krajské bezpečnostní rady Martin Netolický.

Jako pomoc Nemocnici Pardubického kraje a. s. nabídl ředitel Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Aleš Černohorský uvolnění 25 osob pro pomoc v krajských nemocnicích. „Děkujeme za vstřícnost krajským profesionálním hasičům, kteří od pondělí 1. března poskytnou 25 osob do našich nemocnic na úsek akutní lůžkové péče. Každá taková pomoc je v této situaci velmi důležitá, ba co víc, dokonce nezbytná,“ sdělila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.

Pardubický kraj – Většina (214) ze 329 hospitalizovaných v nemocnicích Pardubického kraje se nachází v těžkém stavu. Situace je horší než v předchozích dvou vlnách. Náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Pardubického kraje Michaela Matoušková (STAN) včera zveřejnila informace o postupujícím očkování, díky kterému ubyly počty hospitalizovaných zdravotníků a občanů nad 80 let.

Procesu očkování předcházejí dva kroky: registrace a následná rezervace termínu. V tomto týdnu je v plánu proočkovat polovinu ze zbývajících zaregistrovaných seniorů a příští týden očkování pro již zaregistrovaných 80+ dokončit. Seniorům, kteří nemají termín, se doporučuje provést registraci znovu a případně zatelefonovat na krajskou očkovací linku 466 026 466, kde s registrací pomůžou.

Imobilní občané starší 80 let se mohou dohodnout na očkování také telefonicky se svým ošetřujícím lékařem. V tuto chvíli se mohou očkovat rovněž pracovníci sociálních služeb a ostatní zdravotníci. Pedagigičtí pracovníci by měli přijít na řadu v březnu. Registrace a očkování ostatních občanů mladších 80 let se prozatím dočasně z důvodu nedostatku vakcín odsouvá.

[[img:chrn_fullwidth:17445:]]

„K dnešnímu dni jsme naočkovali přes 19 000 lidí, 7 828 z nich byli senioři nad 80 let věku. Těch se k očkování v Pardubickém kraji dosud registrovalo 11 109,“ vyjádřila se náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Pardubického kraje Michaela Matoušková (STAN).

V tuto chvíli se vakcinace provádí v pěti očkovacích centrech v kraji. Před očkováním se doporučuje vyplnit dotazník, ve kterém musíte zodpovědět, zda trpíte nějakým chronickým onemocněním nebo jaké užíváte léky. Kraj počítá v nově schválené očkovací strategii s až 21 tisíci očkovanými týdně, vše ale závisí na dodávkách vakcíny, které by prý v dubnu mělo být až pěkrát více než teď.

[[img:chrn_fullwidth:17117:]]

Kromě Pardubic, kde je momentální čekací lhůta 3 dny, jsou v ostatních centrech dostupné termíny do 24 hodin od registrace. Podle nejnovějších informací budou moci od března očkovat i praktičtí lékaři. Videokonference, kde proberou krajští zastupitelé aktuální informace k pandemické situaci, proběhne dnes od 14. hodiny. Hlavním bodem jednání bude krajský rozpočet.

Aktuální adresy očkovacích center:

Pardubice – Komenského náměstí 120, sál Jana Kašpara

Chrudim – Václavská 570, prostory ortopedické ambulance

Litomyšl – Jana Evangelisty Purkyně 652, přízemí budovy N, prostory neurologické ambulance

Ústí nad Orlicí – Československé armády 1076, přízemí budovy F

Svitavy – Multifunkční centrum Fabrika, Wolkerova alej 92/18

[[img:chrn_fullwidth:17443:Zdroj: Pardubický kraj]]

Pardubice – Zatímco vyšetření ultrazvukem nebo počítačovou tomografií (CT) se zjistí pouze velikost a umístění uzliny, nově dostupný přístroj PET/CT za 62,5 milionu korun odhalí i aktivitu rakovinového bujení.

Pozitronová emisní tomografie umožňuje zachytit funkci a aktivitu buněk vyšetřované tkáně, což znamená významný posun nejen v diagnostice pacientů s onkologickým, neurologickým a kardiovaskulárním onemocněním, ale třeba i pro pacienty s onemocněním štítné žlázy, kteří zvětšené uzliny na krku také často řeší.

[[img:chrn_fullwidth:17442:Nový přístroj PET/CT v Pardubické nemocnici.  Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje]]

Při vyšetření se využívá toho, že buňky, ve kterých probíhá zhoubný nebo zánětlivý proces, v sobě hromadí glukózu. Podle toho se určí, o jaký proces se jedná. Vyšetření ale nemůže podstoupit pacient se zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Pacientovi se před vyšetřením podá nitrožilně kromě kontrastní látky právě i radioaktivně označená glukóza, která míru aktivity u buněk se zvýšenou látkovou přeměnou odhalí. Denně je možné tímto způsobem vyšetřit až deset pacientů.

Horní Bradlo – Coronavirus a vládní opatření dopadají jako sekyra na mnohé podnikatele a živnostníky. Tradiční výrobce vánočních ozdob, který sídlí v malé obci ležící v Železných Horách, však podle všeho doplatil na levný dovoz z Číny. Výroba zde končí.

„Po mnoha letech tradiční české výroby vánočních ozdob pod našima rukama nevznikne už žádná křehká krása, která těšila nejen nás, ale především Vás a Vaše blízké. I přes boj předsedkyně a naší vedoucí paní Secké, členové družstva ve Dvoře Králové rozhodli o našem uzavření – uhašení plamenů pod rukama našich foukačů a odložení štětců malířek. Vždy jsme pracovali na maximum a plnili každé přání zákazníka. Bohužel naše úsilí, zápal, pečlivost a láska, s kterými každá ozdoba vznikala, nestačily. Zvládli jsme horší časy a věřili v lepší zítřky. Nikdo ani nepomyslel, že tato doba, situace a rozhodnutí pár lidí nás srazí na kolena. Zlý sen se proměnil v krutou realitu. Jsme hrdí na odvedenou práci, která po nás zůstala nejen v Čechách, ale po celém světě,“ stojí v prohlášení, které se ve středu ráno objevilo na facebookovém profilu družstva.

Tradice sklářství je v Bradle spojena s významnou rodinou Rüklů, která sem přišla v druhé polovině 19. století. Výstavba hutí, vodovodu a třeba také kostelu nad obcí, to vše je spojeno s tímto rodem sklářů. Samotná výroba skleněných ozdob zde započala až po druhé světové válce, kdy byl majetek rodiny ukraden komunisty a „znárodněn“.

Slatiňany – První slatiňanské hříbě letošního roku je na světě a očekává se jich prý letos ještě dalších 41 a v Kladrubech 38. Od začátku roku 2021 je to už devátý přírůstek národního hřebčína starokladrubských koní. Na konci článku najdete novinku.

Dali mu jméno po rodičích, Generalissimus Serrana I-16. Matkou je vranka, desetiletá plemenná klisna 525 Serrana, a otcem třináctiletý plemenný bělouš, hřebec Generalissimus Manida I., který zplodil už 16 potomků. Do dospělosti by se podle názorů některých znalců mohlo prý ještě hříbě změnit i do barvy šiml, což jsou podle některých prý pěkní rarášci.

[[gal:17346]]Foto: Archiv NHK

„Hříbě přišlo na svět v sobotu třináctého února okolo desáté hodiny večer. Míry hříběte zatím neznáme, bude se totiž měřit a vážit až zítra," vysvětlila Michaela Procházková z Národnícho hřebčína Kladruby nad Labem. Znalci ale hodnotí hřebečka už teď jako moc pěkně urostlého a s pevným krokem. Pro klisnu Serranu to byl třetí porod v jejím životě a vše proběhlo v pořádku a bez komplikací.

Ve stádě běloušů v Kladrubech nad Labem už se letos narodilo celkem osm hříbat. Slatiňanský hřebeček je devátým narozeným hříbětem v pořadí. Národní hřebčín prodá ročně v průměru okolo 70 koní: „Koně se prodávají teprve až po základním výcviku, který začíná ve třech letech koně,“ upřesnila Michaela Procházková. Jaké koně aktuálně nabízejí ke koupi z hřebčína ve Slatiňanech, si můžete pro představu prohlédnout zde. Ceny se pohybují podle kondice a barvy koně okolo 40 až 130 tisíc korun bez DPH.

Dnes dopoledne pro Chrudimské noviny Michaela Procházková uvedla, že kohoutková výška hříběte je krásných 106 centimetrů, ale zváženo ještě nebylo, protože jim zamrzla váha.

Proseč/Bor u Skutče – Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka funguje a pomáhá divokým zvířatům už dlouhá léta. Od té doby, co ale musí mít kvůli vládním nařízením trvale zavřeno a nemohou je navštěvovat lidé, kteří rádi osobně přispěli na chod areálu, po sponzorech se slehla zem a stanice bojuje o přežití.

[[img:chrn_fullwidth:17335:Tuto volavku zachránili v Bítovanech, rok 2019.  Zdroj: Záchranná stanice a ekocentrumm Pasíčka]]

„Ohledně financování je to složité,“ říká Josef Cach. Kromě podpory od Pardubického kraje a Ministerstva životního prostředí  ČR je podporují i dobří lidé: „Drobní dárci jsou pro nás velice významní, neboť jsme přišli o prostředky od sponzorů a z vlastních ekovýchovných programů.“

[[gal:17342]]

Lesy České republiky prý od kůrovcové kalamity v minulých letech musí šetřit a nyní se díky koronaviru odmlčeli i další sponzoři: „V důsledku toho jsme museli omezit počty zaměstnanců a pereme se i se základním provozem, zejména výjezdy jsme nuceni významně omezit.“ Jako nezisková organizace bohužel nemají v této době nárok na kompenzace jako někteří podnikatelé.

[[img:chrn_fullwidth:17334:Rok 2017, akce se letos bohužel nekonala.  Zdroj: Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka]]

Veřejnost může kromě zaslání finančních prostředků pomoci nákupem krmných směsí pro ptactvo a psími či kočičími konzervami. Skupinka dobrodinců se teď už i s vědomím Majky Cachové dokonce na facebooku domluvila a založila stránku SOS Pasíčka, kde 1. března uspořádají veřejnou sbírku prostřednictvím aukcí vybraných předmětů na finanční podporu chodu celého areálu, kde se i teď starají o skoro 200 zvířat, která potřebují péči.

[[img:chrn_fullwidth:17333:Pořádají i ekoprogramy pro děti.  Zdroj: Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka]]

„Stav zvířat ve stanici se mění, k adopci jsou trvale handicapovaní jedinci a zvířata v léčení jsou další věc, těch bývá nejvíce od jara, kdy jsou mláďata,“ říká Josef Cach. Pozor byste si měli dát při venčení psů v lese kvůli mláďatům už teď, aby se nedostali například ke králičím norám. „V zimě je malinko klidněji, i méně pacientů. Všech na stavu je teď u nás necelých 200,“ dodává Josef Cach. Zatím posledními zachráněnými jsou ze soboty dvě volavky, z Ležáků a Leštinky.

DMS  ZVIREVNOUZI  PASICKA  na telefonní číslo 87 777 přispíváte částkou 27 Kč. Cena DMS je 30 Kč.

[[img:chrn_fullwidth:17337:Zachráněná liška v Pasíčkách. Foto: Štěpán Metelka]] 

Pardubice – Pardubičtí radní na svém posledním jednání mimo jiné hlasovali o možnostech opravy Zelené brány. Ze dvou variant, zahrnujících omítnutí a konzervační metodu, byla radou nakonec jednomyslně odsouhlasena právě obnova omítek. Jak ukázaly předchozí odborné posudky, nejenže je tato metoda efektivnější, Zelené bráně navíc navrátí její původní podobu.

Historická dominanta města již v předchozích letech prošla dvěma etapami oprav, kdy byla mimo jiné zajištěna statika tohoto památkově chráněného objektu. Následující třetí etapa je nyní zaměřena na ochranu zdiva proti povětrnostním vlivům. „Plášť této renesanční památky již dlouhou dobu chátrá, jsem proto rád, že jsme se na dnešním jednání Rady města Pardubic takto jednomyslně shodli na dalším postupu. V rámci třetí etapy oprav by vnější omítky na všech průčelích věže od koruny rozšířené podnože až po ochoz měly být obnoveny, přičemž spodní části jižní fasády se zbytky odbourané strážnice by byly opraveny konzervační metodou. Oprava založená na obnově omítek se přitom vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány jeví jako nejkomplexnější,“ popisuje vybranou metodu primátor Pardubic Martin Charvát, podle jehož slov budou mít nyní závěrečné slovo zastupitelé města, kteří budou o opravě Zelené brány jednat na letošním březnovém zastupitelstvu.

Zvolenou metodu přitom doporučují i odborné posudky obsahující stanoviska vydaná odborem správních agend a odborem hlavního architekta Magistrátu města Pardubic, odborných komisí či Koncepční návrh obnovy zděného pláště, který pro město zpracovala královehradecká Společnost pro rekonstrukce památek. „Jak vyplývá z provedených posudků, konzervační metoda je nevhodná nejen z hlediska náročnosti očištění povrchu kamene, ale i efektivnosti. Stavba by si sice zachovala současnou podobu a byla chráněna před povětrnostními vlivy, ale nevyřešily by se tím teplotní rozdíly zdiva, s čímž souvisí jeho degradace,“ dodává primátor Charvát s tím, že omítnutím zdiva by se Zelená brána navrátila ke své původní podobě, kterou měla do roku 1912.

Myšlenku o omítnutí Zelené bránu podpořily také výsledky veřejné ankety, kterou radnice spustila v červenci 2019. Za dva měsíce, kdy měli obyvatelé možnost se k tomuto tématu vyjádřit, byla pro omítnutí většina ze zapojených respondentů.

Chrudimsko/Moravany u Ronova – Noví majitelé zámku dávají areál pomalu dohromady a začínají od střechy jedné ze staveb, čehož si ihned všimli místní obyvatelé.

Zámek je vyhlášenou kulturní památkou. Minulý rok se bez provize prodával za 1,7 milionu korun i s přilehlými pozemky. Původních 100 hektarů půdy, které k panství také náleželo, chtěl před lety jeho přechodný vlastník, italský developer Mauro Piccini, využít jako vhodné místo pro bytovou zástavbu nebo lehkou průmyslovou zónu.

Místní obyvatelé si oddechli, že zámek už je možná zachráněn před zkázou. Tiše si šuškají, že noví majitelé třeba vybudují z areálu kulturní centrum, když je zdejší místo spojováno třeba se skladatelem Gustavem Mahlerem a blízký Ronov nad Doubravou s malířem Chittussim nebo s natáčením filmu Městečko na dlani (1942). Třeba tu obnoví tradici zdejšího zaniklého  pivovaru. V minulosti se vedly řeči i o možném využití stavby pro penzion. Jaká budoucnost zámek doopravdy čeká, se teprve ukáže.

Faktem ale zůstává, že mezi obory podnikatelské činnosti nových majitelů zámku patří například přípravné a dokončovací práce a jiné specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb nebo ubytovací služby či nákup, prodej, správa a údržba nemovitosti. Třeba bude zámek po rekonstrukci opět na prodej.