Pardubice/Chrudim – Jak je to momentálně v chrudimské a pardubické nemocnici s vytížeností personálu, kterému poslal ředitel ještě na Silvestra PF 2021, aby se následně dozvěděli k prvnímu lednu, že rezignoval ve své funkci? Zdravotníkům pomáhají i vojáci a nemocnice potřebuje pomoc dalších sester a sanitářů.

V chrudimské nemocnici v současné době chybí celkově 21 procent personálu: z nich je polovina nemocných z důvodu onemocnění covid-19 (3 % lékařů, 13% zdravotních sester a 11 % ostatního nelékařského zdravotnického personálu). Z důvodu vysoké nemocnosti personálu je uzavřená interna a pacienti se vozí do Pardubic.

 [[img:chrn_fullwidth:16646:]]

„V prosinci jsme požádali o výpomoc armádu, 4 vojáci tak nyní pracují na odběrovém místě v Chrudimské nemocnici, kde vypomáhají s antigenním testováním. Samozřejmě bychom uvítali i výpomoc z řad osob se zdravotnickou kvalifikací, například sanitářů či praktických nebo všeobecných sester,“ uvedla za chrudimskou nemocnici pro Chrudimské noviny ve svém vyjádření Karolína Frýdová z oddělení komunikace a marketingu Nemocnice Pardubického kraje.

V Pardubicích je uzavřené skoro vše: oční, kožní, neurologie, stará ortopedie i urologie: „Všichni makáme na covidových jednotkách, sestry odevšud, z očního, rehabilitace, urologie, není to procházka růžovou zahradou, jsem ráda, když vidím, že se ráno pacienti balí a těší se domů,“ uvedla zdravotní sestra sloužící v Pardubické nemocnici. Ale ne všichni mají to štěstí.

Pacientům i v těžkém stavu však může zachránit život krevní plazma s protilátkami proti covid-19. Tu například před vánočními svátky darovalo sedm chrudimských policistů, kteří covid-19 nedávno prodělali.

[[img:chrn_fullwidth:16644:]] 

Je smutné, že se mezi lidmi stále najde dost popíračů, kteří se nechtějí začít chovat zodpovědně a ohleduplně k ostatním a neodpustili si na konci roku bujaré oslavy, s pocitem, že se jich to netýká, zatímco zdravotníci na kovidových odděleních bojují o životy ostatních ve vojenských podmínkách, na dvanáctihodinových směnách: „Jsme v tom obleku čtyři až pět hodin, půl hodiny pauza, a zase znova. Po čtyřech hodinách má člověk otlaky, suché rty, bojíš se napít. Pokaždé měníme overal, dvoje rukavice, roušku, respirátor a štít. A boty se nakládají do dezinfekce.“

Pardubický kraj – Už tři ročníky proběhly a pokaždé Nemocnice Pardubického kraje ocenila nejpřínosnější diplomovou práci, jejímž autorem byla některá ze studentek pardubické fakulty zdravotnických studií.

[[img:chrn_fullwidth:17054:Martina Štupáková.  Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje]]

Anna Bayerová i Bohuslava Kecková, první dvě české lékařky, tehdy ještě za Rakousko-Uherska, které musely za svého života čelit předsudkům tehdejší společnosti učených mužů, by měly z tohoto velkého posunu jistě velkou radost.

Pro ročník 2020 se jako nejpřínosnější ukázala bakalářská diplomová práce Martiny Štupákové s názvem Spolupráce matky v intermediární péči o nedonošeného novorozence.V prvním ročníku ohodnotila porota za nejlepší práci Kristýnu Juříčkovou za Využití nástrojů pro hodnocení bolesti u pacientek s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Rok po té se nejlepší prací stalo Hodnocení normotermie u operačních výkonů na ORL pracovišti od Andrey Benešové.

Návrhy na ocenění předkládá fakulta a vítěze vybírá komise složená z generálního ředitele společnosti, ředitele pro zdravotní služby a manažerky ošetřovatelské péče. Martina Štupáková ve studiu pokračuje v magisterském oboru perioperační péče v gynekologii a porodnictví. Za svůj přínos získala i symbolickou odměnu v částce osm tisíc korun: „Byla jsem překvapená, a především vděčná za to, že moje práce je považována za kvalitní a hodnotnou,“ uvedla skromně autorka nejlepší závěrečné práce roku 2020. 

Pardubice – Areál mlýnů má tři vlastníky, dnes se začíná s rekonstrukcí části, kterou vlastní od roku 2016 manželé Smetanovi. Při rekonstrukci bývalých automatických mlýnů se bude i bourat. Jaké objekty jsou chráněné, a které už ne? Právě dnes začala přestavba západní části.

[[img:chrn_fullwidth:17052:V popředí budova, která přijde zbourat. Detail. Autor původní fotografie: Helena Krosová]]

Ohledně dílčích bouracích prací v objektu automatických mlýnů, kterým se přezdívá někdy Winternitzovy – podle původních majitelů – a někdy Gočárovy – podle jejich architekta –, jsme se informovali u mluvčí Národního památkové ústavu, uzemního odborného pracoviště v Pardubicích, Šárky Poskočilové: „Bourací práce probíhají na novodobých druhotných konstrukcích, které nejsou podstatou památkové hodnoty tohoto architektonického díla.“

Nad rekonstrukcí probíhají pravidelné kontrolní dny, dozor nad jejím průběhem provádí krajský úřad a Národní památkový ústav v Pardubicích: „Práce probíhají v souladu se závazným stanoviskem krajského úřadu a památkové hodnoty objektu jsou chráněny,“ ujišťuje pro čtenáře Šárka Poskočilová.

Bourat se začne v roce 2022. Rekonstrukce nemine historické budovy, které jsou pod památkovou ochranou: silo sloužící jako sýpka i mlýn a jeho vodárenskou věž.

Pardubice – Když před šesti lety získalo Ředitelství silnic a dálnic územní rozhodnutí o stavbě severovýchodního obchvatu Pardubic, mnozí nevěřili, že se ho kvůli složitému odkupu pozemků vůbec dožijí. Majitelé pozemků v osmi případech nesouhlasili se státem navrhovanou cenou a začaly průtahy, na jejichž konci je čekalo vyvlastnění. Stát si v tomto postupu, který zajistí rychlejší výstavbu dopravní infrastruktury, bere za příklad sousední Polsko. Severovýchodní obchvat bude zprovozněn v roce 2023 a ve stejném roce hned na něj naváže započetí stavby jihovýchodního obchvatu města.

[[img:chrn_fullwidth:17046:Vizualizace nového mostu přes Labe.  Zdroj: ŘSD]]

Soukromé vlastnictví zkrátka není nedotknutelné ani v této době, když se prokáže, že je to „ve veřejném zájmu“. Ani pardubický podnikatel u soudu neuspěl. Nově budou řidiči využívat čtyřproudovou silnici, která povede od kruhového objezdu na Dubině ke kruhovému objezdu ve směru na Lázně Bohdaneč. Stavět se začne v tomto roce. Zhotovitel bude mít na starost jak stavbu, tak její projekt. Přes čtyři kilometry dlouhý úsek čtyřproudové silnice vychází odhadem na více než miliardu korun. Postaven bude také nový 200 metrů dlouhý most přes Labe a jeho slepé rameno. S uvedením do provozu se počítá v roce 2023.

 [[img:chrn_fullwidth:17045:Vyznačení SV obchvatu na mapě.  Zdroj: ŘSD]]

Rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno v srpnu 2014, schválení záměru projektu proběhlo už v říjnu 2006. Průtahy s platností stavebního povolení se řešily od konce roku 2019. Územní rozhodnutí pro jihovýchodní obchvat vydal magistrát 24. srpna 2020 a hned proti tomu bylo vzneseno více než deset námitek. Pokud vlastník půdy nesouhlasí s prodejem, je od roku 2007 vyvlastněn a posuzovaná kupní cena nezohledňuje zhodnocení po dostavbě. Po vzoru sousedního Polska by se nyní průtahy s původními vlastníky měli ještě zkrátit. Stavba může být zahájena hned po získání stavebního povolení, ještě před vyřešením sporu.

Pardubice/Slatiňany – Poté, co včera informoval hejtman, že vakcíny možná dorazí na Silvestra nebo i později, ledy se hnuly a vakcína do pardubické nemocnice dorazí dříve. Vojáci pomůžou do týdne. [[img:chrn_fullwidth:17044:]]

Hejtmani napříč celým Českem se shodují, že situace v nemocnicích je kritická. Martin Netolický se nechal před Vánoci slyšet, že armáda bude povolána jen v krajní nouzi. Na plicní a infekční oddělení nastoupí nakonec na pomoc 27 vojáků už během týdne, aby pomohli zdravotníkům s péčí o pacienty.

Hned po obdržení vakcín, nejpozději však zítra, se začne s očkováním zdravotníků v první linii. První dávky vakcín proti covid-19 očekávají v Pardubicích každou chvílí. Za včerejší den přibylo v Česku dalších 16 329 nových případů a každý druhý člověk, který se nechal otestovat, vyšel pozitivní. Aktuální index PES je 80.

V Pardubickém kraji je k dnešnímu dni 5 374 aktivních případů nemoci covid-19. Nárůst nakažených byl zaznamenán například i při pravidelném testování pracovníků v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech. 

Pardubický kraj – Původně měly vakcíny dorazit už 28. prosince, dochází ale k opakovanému zpoždění. Očkování tak začně až s novým rokem 2021. Vakcína ale není vhodná pro každého. Nově se bude moci naočkovat z jedné ampule až šest osob.

 Krajské očkovací centrum, pardubická krajská nemocnice, je na očkování připravena, ale chybí jí vakcína: „Původní termín závozu byl 28. prosinec, druhý termín byl 29. a včera jsme byli nově informováni, že stejně tak jako do ostatních krajů by k nám vakcína měla dorazit na Silvestra,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

 I pokud by vakcína dorazila 31. prosince do Pardubické krajské nemocnice, tak se první lidé budou moci s ohledem na následný státní svátek očkovat až druhého, nebo dokonce v pondělí čtvrtého ledna. Hejtman zdůraznil, že je to ale pouze předběžný termín, který závisí na skutečnosti, kdy dodávka opravdu dorazí. Zatím chybí spolehlivé informace.

 [[img:chrn_fullwidth:17043:]]

Pro Pardubický kraj je avizováno celkem 975 vakcín, které vystačí pro naočkování minimálně 487 osob. Večer ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že se bude moci nově z jedné ampule naočkovat až šest osob. První budou očkovaní zdravotníci a pracovníci v sociálních službách a zaměstnanci, kteří pečují o děti ve vybraných zařízeních po dobu, kdy jsou školy uzavřeny. Pro širokou veřejnost bude aktivován rezervační systém k dispozici v průběhu února.

Očkování prý ale není ze zdravotního hlediska vhodné pro každého, jak již před několika dny informovala náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). Takovým obecným příkladem mohou být lidé s aktivním, chronickým zánětem v těle, s autoimunitním onemocněním – kvůli cytokinové bouři.

Pardubice/Bor u Skutče – Liška Bystrouška se o Vánocích prohání místo zlatého prasátka na Dukle. Snad každý četl rád Těsnohlídkův příběh nebo Exuperyho Malého prince, ale když se včera večer objevila živá liška uprostřed sídliště, někteří hned volali po jejím zneškodnění, aniž by je třeba napadlo zavolat do záchranné stanice Pasíčka, kde zvířatům dokážou zachránit život. [[img:chrn_fullwidth:17035:Ilustrační foto.  Zdroj: Pixabay]]

 Jaké vánoční poselství asi chtěla přinést liška, která se zatoulala mezi lidská obydlí? V Anglii je už prý běžné potkat v parku lišku a nikdo se jich tam ani nebojí. Policisté v Pardubicích naštěstí se Záchrannou stanicí a ekocentrem Pasíčka spolupracují dlouhodobě. Na Štědrý den tak například skončila v jejich péči jedna samička krahujce. Lišku se zatím odchytit nepodařilo.

V Pasíčkách se před Vánoci každoročně otvírají brány záchranné stanice pro veřejnost, letos to bohužel nebylo možné, ale i tak nezůstal některým lidem osud divokých zvířat lhostejný a přivezli jim vánoční dárek v podobě krmení. Přispět můžete libovolnou částkou i na jejich bankovní účet u České spořitelny: 1140400369/0800, variabilní symbol 4403.

Jejich záchranná práce má smysl. Až uvidíte někdy divoké zvíře potřebující pomoc, vzpomeňte si a mláďata nikam neodnášejte, nedotýkejte se jich a raději nejdříve zavolejte do záchranné stanice Pasíčka v Boru u Skutče, kde vám rádi poradí a dokonce i přijedou a pomůžou. To vím z vlastní zkušenosti.

Pardubice – Dalším miminkem, kterému pomohl pardubický babybox, je „dívka v modrém“. Od roku 2008 už bylo takto zachráněno sedm dětí, poprvé se tak stalo v roce 2012, naposledy v dubnu 2018, a dnes se dalším zachráněným miminkem stala zdravá holčička.

[[img:chrn_fullwidth:16986:Pardubický babybox je umístěn v zadní části budovy č. 3 pavilonu porodnicko-gynekologické kliniky.  Zdroj: Nemocnice Pardubicného kraje]]

Holčička, kterou zdravotníci pojmenovali Jiřinka, vážila 4100 gramů a měřila 49 cm. Do babyboxu byla odložena dnes, v pondělí 14. prosince, a alarm o tom zdravotníky upozornil v 9:55 minut.

Nalezená zdravá holčička, která se narodila asi dnes nebo včera, byla oblečená do modrých dupaček a kabátku a pupeční šňůru měla ošetřenou gumičkou do vlasů.

Zakladatel babyboxů, Ludvík Hess, uvedl do provozu pardubický babybox 29. července 2008 a za dobu dvanáctiletého fungování už babybox pomohl ke vstupu do nového začátku života osmi novorozeným děťátkům. 

Pardubický kraj – Od 13. prosince se nemění jenom jízdní řády po celé Evropě, ale na lince R14 z Pardubic do Liberce a Ústí nad Labem také dopravce. Jestli postřehnou cestující v příštích dvou až sedmi letech změnu k lepšímu, se teprve ukáže. Začíná také platit jednotná jízdenka do všech vlaků.[[img:chrn_fullwidth:16985:Jedna jízdenka začíná platit na většině spojů třinácti dopravců.  Zdroj: Twitter/@jednajizdenka]]

Od dnešního dne už můžete cestovat pohodlně s OneTicket už po celé republice, bez ohledu na to, se kterým dopravcem se nakonec rozhodnete jet. Na některých tratích však na výběr mít nebudete, jako třeba na lince R14. 

 Z původních sedmi let to budou nakonec zkušební roky dva. Někteří patrioti změnu dopravce z Českých drah na Arriva nesou těžce a svůj nesouhlas vyjadřují kreativním způsobem. Včera se například ve vlaku v Pardubicích objevil leták v podobě smutečního oznámení. Na oficiálních stránkách se zatím ČD ke ztrátě linky R14 aktuálně už nijak nevyjadřují. Jen před několika dny uvedly, že s novými jízdními řády v Pardubickém kraji zůstane rozsah na úrovni současného jízdního řádu, zatímco v Libereckém kraji vzroste o 1,2 procent.

[[img:chrn_fullwidth:16984:Patrioti změnu dopravce neuvítali.  Zdroj: Twitter]]

K novinkám roku 2021 v Pardubickém kraji patří rozšíření spěšných vlaků Choceň – Týniště nad Orlicí a Letohrad – Doudleby nad Orlicí. Rozšíření se týká také osobních vlaků na trati Česká Třebová – Březová nad Svitavou. 

Ministerstvo dopravy upřednostnilo v říjnu nabídku Arriva před Českými drahami jako finančně přijatelnější. Nemá prý sice evropský vlakový bezpečnostní systém (ECTS), ale ten se zdá být asi na lince R14 nadbytečný. Vlaková zabezpečovací zařízení se používají různá a nejmodernější ECTS na trati z poloviny 19. století asi není potřeba.

Pardubice – Další skandální ničení historických hrobů možná bude mít pokračování. Město v únoru zadalo objednávku s požadavkem, který se oficiálně tvářil jako oprava pomníku, za kterou zaplatilo 200 tisíc, ale v podobě nicneříkajících žulových monobloků. Původní historický pomník byl odstraněn. Institut hrobů má aktuálně ve správě další, již osmý hrob.

[[img:chrn_fullwidth:16980:Původní podoba pomníku.  Zdroj: Facebook/Linda Orlik]]

Před pár dny zveřejnil tiskový úsek zprávu, že se do jejich „péče“ dostal další hrob, tentokrát ředitele cukrovaru Matouše Jezbery (1841–1893). Institut hrobů v péči města vznikl v roce 2016 s cílem zachovat místa posledního odpočinku slavných osobností: „To je to nejmenší, co můžeme udělat pro to, aby tito lidé nebyli zapomenuti,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Institut hrobů nepečuje o pomníky, ale pouze zachovává drahá označení hrobů, zatímco staré náhrobky bez piety a úcty odstraňuje.

[[img:chrn_fullwidth:16981:Nová podoba místa posledního odpočinku spisovatele.  Zdroj: Facebook/Linda Orlik]]

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (1882–1952), byl absolvent chrudimského gymnázia a později docent dějin umění, novinář, pedagog a spisovatel a od roku 1943 partner řestocké spisovatelky Heleny Šmahelové. Zemřel v roce 1952 v Jaroměři a pochován byl do rodinného hrobu v Pardubicích. Ten se dostal v roce 2017 do „péče“ města, které ho nechalo za 200 tisíc „opravit“. Podle primátora šlo o velmi citlivé zpracování a důstojnou náhradu.

Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo, aneb rozkaz, ten zněl jasně

Pro kameníka Tomáše Vamberského, který dostal tuto zakázku od města na starost, to tak skutečně bylo: Oprava neměla stát více než 195 tisíc korun, čímž byl prakticky odsouzen pomník ke zkáze.

Toto rozhodnutí schválila Rada města a také se svolením památkářů i ministerstva obrany. Byla to zároveň památka na hrob válečného veterána, spisovatelova bratra Jaromíra (1884–1915), vyznamenaného ještě za jeho života „pro neohrožené a vynikající výkony před nepřítelem“ nejvyšším uznáním „Signum laudis“. Byl zraněn šrapnelem do páteře u Wasóva a zemřel o tři měsíce později ve vídeňské nemocnici. Původní pomník byl zničen. Jiný kraj, jiný mrav? Lidé se o jeho novou podobu ani nemohli zajímat včas. Tisková zpráva vydaná v únoru již po započetí destrukce se tvářila, že pomník se bude pouze opravovat. Konkrétně bylo použito slovo „obnova“.

A proč například secesní pomník Bohdana Jelínka z roku 1907 stále stojí, ale pomník rodiny Bohumila Markalouse zachován nebyl? No protože přece nebyl oficiálně prohlášen za kulturní památku: „Jak je to prosté a jednoduché, milý lide!“ bude znít na oplátku.

O odstranění náhrobku stále mnoho lidí neví

Mnoho lidí se o přístupu města k opravě pomníku dozvídá s rozhořčením teprve teď: „Tak už vím, proč naše anařské vedení nedovedu pochopit. Náš primátor celkovou demolici nazývá jako citlivou rekonstrukci. To pak, když má každý jiné názvosloví, se nesejdeme,“ uvedl například F. S.: „A je to tedy naprostá ukázka nevkusu a absence citlivosti v takových věcech.“ Ostatní už jen suše poznamenávají, že je to asi nový historický sloh, „anoismus“.

Hroby i se svými náhrobními kameny zanikaly v minulosti a bude tomu tak pokaždé, když se lidé přestanou o zemřelé zajímat. Ne náhrobky, ale činy, ty po nás zůstanou. Právě takový pohled do minulosti nám zmizel před očima a zároveň se další příběh už tvoří. Ještě že po sobě Jaromír John nezanechal jenom ten starý náhrobek, ale že si mohou kulturní přívrženci připomenout jeho zajímavou osobnost a ryzí myšlenky v textech, které po něm zůstaly v časopisech a v knihách.