Pardubický kraj – Příroda meteorology opět přelstila. Stále platí první stupeň povodňové aktivity, to znamená, že voda by se neměla vylévat z břehů, opak je ale pravdou, jak dokládá hlášení od policie.

V tuto chvíli dosahuje Chrudimka stále prvního stupně povodňové aktivity blízko přehradní nádrže Seč, v obci Přemilov, kde včera museli zasahovat hasiči. U Moravské Třebové ještě ráno hlásili první povodňový stupeň i na Třebůvce.

[[img:chrn_fullwidth:17309:]]

Po ranní ledovce, před kterou varovali hasiči, nyní varuje řidiče pro změnu policie, že se v Pardubickém kraji momentálně nachází dvě zatopené a uzavřené silnice, kudy se nedá projet: U obce Darebnice je pod vodou silnice, která spojuje Újezd u Chocně a Choceň. U Dolní Dobrouče se vylila Tichá Orlice, do které se svým autem před nedávnem zahučela pozdě večer řidička, ale naštěstí vyvázla bez zranění.

Proto nohu z plynu a rozhodně si nezkracujte cestu přes zatopené úseky silnic, nevyplatí se to: „Dbejte dopravního značení i za cenu ujetí delšího úseku. Rovněž apelujeme na rodiče, aby dětem připomněli, jak se bezpečně chovat v blízkosti rozvodněných řek a potoků. Všem přejeme šťastnou cestu, a to nejen v našem kraji," vzkazuje řidičům policejní mluvčí Lenka Vilímková.

Pardubice – Dneškem převzal oficiálně velení nad pardubickým letištěm Společnosti East Bohemian Airport (EBA) nový ředitel, Ivan Čech, po odvolání ředitelky Šmejkalové nakonec do jmenování nového vedení řídil letiště místopředseda představensta Jan Hrabal.

[[img:chrn_fullwidth:17273:Pardubické letiště.  Zdroj: Letiště Pardubice]]

Na internetu se už proslýchá, že nový ředitel letiště Ivan Čech má zkušenosti ve vedení vojenských leteckých základen v Pardubicích a Čáslavi. Primátor Pardubic Martin Charvát prý o něm slyšel jen samé superlativy a jeho předchozí působení vidí jako obrovskou výhodu, protože bude prý umět sladit dokonale civilní i vojenské zájmy letiště.

Ivan Čech před svým zvolením prohlásil, že kromě nastavení otevřené a přímé komunikace chce přispět k rozvoji letiště, kterému se prý i přes současné problémy v letectví daří novou sezonu připravit tak, aby prý byla ještě úspěšnější než v předešlých letech.

 [[img:chrn_fullwidth:17274:Pohled na letištní halu. V té staré se plánuje očkovací centrum.  Zdroj: Letiště Pardubice]]

Rok 2020 byl pro pardubické letiště sice těžce ztrátový, ale záleží na tom, jak se to vezme: Z oficiální tiskové zprávy totiž zní, že letiště i přes koronavirové restrikce v cestování například odbavilo v minulém roce 34 238 cestujících, což je dokonce o tři tisíce pasažérů více než v roce 2016, třebaže to byl oproti roku 2019 pokles o 66 procent. Pořád je to prý nejlepší výsledek v porovnání s ostatními českými letišti.

Pardubice – Pardubická Hvězdárna barona Artura Krause spustí v pondělí online výstavu Pardubický vesmír, která bude přístupná ke zhlédnutí celý únor a březen a seznámí veřejnost nejen s planetkami pojmenovanými po osobnostech Pardubicka. I Chrudimáci si tu ale příjdou na své.

Výstava, kterou před pár hodinami spustila hvězdárna online, je k dispozici i s mluveným výkladem. Také Chrudimáci si zde příjdou na své, planetka 18460 je totiž pojmenovaná po známé osobnosti z Chrudimi. Zhlédnutí celé mluvené výstavy doplněné obrazovým materiálem dle odhadu 14 minut, pokud ale kliknete v levém dolním rohu na kapitoly označené třemi vodorovnými čárkami, proklikáte se i ihned k obsahu, který vás zajímá nejvíce, a po té můžete výklad spustit znovu.

Například planetka 6822, objevená v roce 1986 Zdeňkou Vávrovou při pozorování z observatoře na Kleti, je pojmenovaná po astronomovi Petru Horálkovi, který je známý především svými fotografiemi vesmíru oceňovanými i NASA. Návrh pojmenování vždy schvaluje Mezinárodní astronomická unie.

Hvězdárna navíc pravidelně zprostředkovává všem zájemcům živé online přenosy z jejich astronomického dalekohledu. Vždy ale záleží na jasné obloze. Rok 2020 byl nesmírně bohatý na vzácné vesmírné jevy, úkazem století se stala konjunkce Saturnu s Jupiterem. Některé meteorické roje jako Perseidy nebo Geminidy se každoročně opakují, ale s různou intenzitou.

 Rok 2021 bude, kromě dubnového 60. výročí letu člověka do vesmíru, také zajímavý. V únoru prý všechny ostatní planety z oblohy zmizí a bude vidět jenom Mars. V květnu nás čeká superúplněk s úplným zatměním Měsíce, více podrobností se dočtete zde.  

Pardubice – Po téměř dvou letech od podpisu smlouvy o dílo bude konečně otevřen nový psychiatrický pavilon v jihozápadní části areálu pardubické nemocnice vedle historického vodojemu. Jak bude působit na pacienty nejen jeho tvar a zvolená barva, se v květnu teprve ukáže.

 [[img:chrn_fullwidth:17224:]]

Stavba za skoro 318 milionů by měla být, i přes počáteční problémy s prvním výběrovým řízením, dokončena v květnu 2021. Půdorys třípatrové stavby má připomínat vodou opracovaný kámen a prý odkazuje na tvar pozemku a obloukem na jižní straně i na blízkost vodárenské věže. Architektonické řešení se záměrně vyhýbá ostrým hranám, aby nepůsobilo agresivně, a barva omítky v teplých odstínech šedé prý byla zvolena kvůli tomu, aby budila v pacientech uklidňující dojmy. Šedou barvu ale mají „v oblibě" právě pacienti s depresemi.

 „V tuto chvíli jsou hotové omítky, podlahy a pokračují práce na obkladech a dlažbách, montuje se zábradlí a řeší dalších technické záležitosti,“ uvedl hejtman po návštěvě rozestavěného pavilonu, která proběhla v pátek 22. ledna. Náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková uvedla, že v krajské nemocnici citelně chyběly specializace psychiatrické péče pro děti a pro seniory.

[[img:chrn_fullwidth:17225:Foto nového pavilonu psychiatrie.  Zdroj: Michaela Matoušková]]

To se od května změní: Na uzavřeném lůžkovém oddělení bude 20 lůžek a na otevřeném 30 lůžek. V ambulanci bude dostupných pro dospělé pět vyšetřoven oddělení klinické psychologie a 4 vyšetřovny psychiatrie. Dětské oddělení psychiatrie a dětské klinické psychologie bude mít dvě vyšetřovny. V denním stacionáři bude k dispozici osm terapeutických místnosti a tři vyšetřovny.

Pardubický kraj/Perálec – Mezi Skutčí a Prosečí je obec Perálec a její součástí je malá vesnice Kutřín, kde v současné době žije 45 obyvatel. Právě tu se bude od ledna 2021 budovat velkolepé dílo. Poldr má ochránit před povodněmi všechny obyvatele obcí ležících pod soutokem Krounky s Novohradkou. 

Kvůli výstavbě poldru bude zatopeno celkem pět objektů v obcích Miřetín a Perálec, z toho tři slouží k trvalému bydlení. Revitalizací projde i Martinický potok, v jeho nivě například vzniknou zahloubené tůně. Jak potvrdila tisková mluvčí Hana Bendová: „Už byla podepsaná smlouva o provedení díla a nové informace o dalším průběhu teprve chystáme, právě se jedná o předání staveniště."

Někteří obyvatelé Kutřína se přidali v minulosti dokonce k občanskému sdružení Kutřín 42, které mělo za cíl stavbě poldru zabránit, a chtěli vybudovat na Krounce spíše přehradu, která by prý narozdíl od poldru neznečišťovala okolí naplaveninami. Poldr je ale vyprojektován tak, aby co nejvíce splňoval požadavky na ochranu přírody: Je navržen jako betonová tížná hráz s přísypy tvarovanými do teras, simulujících prostředí okolních suťových svahů.

„Myslím si, že ten poldr je potřeba,“ říká místostarosta obce Perálec, Josef Dvořák, a nesouhlasné postoje s výstavbou poldru komentuje slovy: „Ta strana s tím pořád nesouhlasí, nicméně to na výstavbu nemá velký vliv.“ Vlastníci, kterých se týká plánované zatopení objektů, jsou prý již s výstavbou srovnáni: „Spíše se jedná o vlastníky pozemků v zátopových oblastech, kteří měli obavy o znehodnocení svých pozemků.“

[[img:chrn_fullwidth:17144:Vizualizace poldru u Kutřína. Výška hráze nad terénem je 17,5 metru. Zdroj: Povodí Labe]]

Krounka je levostranným přítokem řeky Novohradky. Poldr tak ochrání před povodněmi i obyvatele Luže a okolních vesnic. O poldru u Kutřína jako vhodné protipovodňové ochraně se už jednalo před deseti lety. Při povodních by měl zadržet vodu, dokud neopadne hladina na Novohradce.

Předpokládaná cena výstavby poldru je 480 781 317 Kč s DPH a plátcem je státní podnik Povodí Labe. Původní cena byla o více než 20 milionů nižší. Stavební povolení na výstavbu poldru je platné od roku 2018 a povolení k rekonstrukci mostu a cestní sítě od stavebního odboru Městského úřadu v Chrudimi je v platnosti od července 2019. S výstavbou se původně počítalo už na rok 2020. Zhotovitel stavby má na předání dokončeného díla 45 měsíců.

Pardubický kraj – Velká kreativita při výběru vhodného místa pro očkovací centrum jako je tomu v zahraničí se v případě Pardubic nekoná. Zatímco jinde bude očkování probíhat například v obří O2 aréně nebo v Londýně rovnou v katedrále, tady se lidé budou mačkat v labyrintu krajského úřadu. Martin Netolický na svém facebookovém profilu vysvětlil proč.

Hejtman sklízí chválu i kritiku, když před dvěma dny oznámil pondělní otevření vakcinačního centra a shrnul důvody, proč očkovací centrum vzniklo právě na krajském úřadě: „Nechceme pouze řídit ostatní a dávat pokyny, ale naopak se chceme také aktivně zapojit a ukázat, že dokážeme připravit plně funkční centrum.“

Jak aktivně se úředníci zapojí, neupřesnil. Jestli to znamená, že přiložili ruku k dílu při stavbě, nebo budou i přímo očkovat, z vyjádření není úplně jasné. Zřejmě, že se nečeká, až vláda pošle pokyny, ale vlastní iniciativa zprovoznit v co nejkratším čase improvizované očkovací centrum, kde by se mohli lidé, kterým nevadí vzdálenost dvě minuty chůze od parkoviště, pohodlně naočkovat.

„Máme vhodné prostory,“ tvrdí hejtman. A v poslední řadě prý je to vhodné místo k očkování také z toho důvodu, že mají úřednící vše pod nosem: „Můžeme přímo sledovat průběh očkování," uvedl jako poslední plus hejtman.

[[gal:17140]]

Zároveň také přiznává, že má očkovací centrum na krajském úřadě posloužit jako vzorové pracoviště pro ostatní, což se dá chápat dvojím způsobem. Tak uvidíme, jestli bude opravdu zdejší vakcinační centrum vzorem, anebo odstrašujícím případem. Ale lidé vesměs hejtmanovo počínaní chválí.

Co ale asi nikoho už dnes nepřekvapí je, že když už máme očkovací centrum, zas došly vakcíny. Kraji bylo přiděleno nad rámec již vypotřebovaných 3000 vakcín dalších 1000, ale skoro vzápětí bylo oznámeno, že se dodávka zpozdí a navíc dorazí pouze poloviční množství. Zaregistrovat se lidé nad 80 let sice mohou, ale momentálně nedostanou termín.

Foto: Pardubický kraj

[[img:chrn_fullwidth:17143:]]

Chrudim/Tři Bubny – Silnice ze Tří Bubnů do Řestok je podle řidičů, kteří si tudy zkracují cestu, příliš úzká. Z pohledu druhé strany se tato silnice stavěla stejně jen jako provizorium, než se dostaví obchvat. Po jeho otevření se z ní prý stane naprosto druhořadá bezvýznamná spojka. Obrátili jsme se proto na policii s dotazem na počet dopravních nehod na této silnici za období od roku 2015 do roku 2020.  [[img:chrn_fullwidth:17132:]]

Nejen, že problém úzké silnice, na kterou si stěžovali řidiči už roky před tím, oprava nevyřešila, ale nebyl to ani jeden z jejích cílů. Hladký povrch silnice způsobil, že se stala dokonce ještě nebezpečnější. Auta nabírají na rychlosti, na začátek obce Řestoky dokonce instalovali měřič rychlosti, ale pomohla by spíše vjezdová brána. A komu chybí zkušenosti, jak se tady bezpečně vyhnout, toho opět čeká uražené zrcátko. Je dobře, že zůstal zachován starý ráz cesty s jabloněmi okolo, zpevněná krajnice by ale citelně řidičům při vyhýbaní se protijedoucím pomohla. Čekáme na vyjádření ze Ředitelství silnic a dálnic, proč přesně se s tím při opravě nepočítalo.

[[img:chrn_fullwidth:17128:]]

Zákaz vjezdu nákladních automobilů se zatím také řeší jen napůl. Zákazová značka před posledním úsekem silnice do Řestok se totiž už podle hlášení našich čtenářů několikátý týden ohýbá u krajnice, a není tedy jasné, že sem nákladní auta nesmí. Tu zákazovou značku, která stojí pevně u hřbitovní zdi na Třech Bubnech, zase z opačného směru zakrývá zrcadlo.

[[img:chrn_fullwidth:17131:]] 

Zatím poslední nehodou, kam vyjížděli i hasiči, byl střet dvou osobních aut 3. prosince, kdy poprvé nasněžilo, a neobešla se bez zranění: „Hasičský záchranný sbor v tomto místě likvidoval čtyři dopravní nehody za poslední dva roky,“ říká ředitel Leoš Vávra. U ostatních nehod naštěstí zasahovat hasiči nemuseli.

Poručík Marek Plitz z dopravního inspektorátu v Chrudimi uvedl, že statika dopravních nehod na silnici III/3587 za roky 2015 až 2020 nezahrnuje nehody vyřízené na euroformulář a samozřejmě ani ty bez oznamovací povinnosti.

[[img:chrn_fullwidth:17130:]]

Ve 23 případech, což je prý drtivá většina, bylo příčinou dopravní nehody nedání přednosti v jízdě: „Poté je zde několik havárií, střetů zpětnými zrcátky, střety se zvěří. Většina dopravních nehod se stala na křižovatkách směr Kočí – Vlčnov a Honbice – Libanice. Jedná se o dopravní nehody v úseku od křižovatky ze silnice III. třídy číslo 3582 Kočí – Vlčnov, u silážní jámy, a k začátku obce Řestoky. Dalších několik nehod se stalo od křižovatky směrem k Chrudimi a úsek je zakončen nehodově zatíženou křižovatkou se silnicí první třídy číslo 37.“

Rok	Počet DN	Úmrtí	Těžké zranění	Lehké zranění
2020	12	0	1	4
2019	9	0	0	4
2018	3	0	0	3
2017	6	0	1	9
2016	4	0	1	2
2015	1	0	1	0

Slatiňany - Chceme čtenáře informovat o aktuálním chodu největšího sociálního zažízení svého druhu v Pardubickém kraji, protože i když se postupně v zařízení nákaza vyskytuje a střídají se tu karantény, situaci zvládají s přehledem. Jaký je jejich recept na úspěšné překonání tohoto období? Zachovat si chladnou hlavu a neztrácet smysl pro humor!

[[img:chrn_fullwidth:17122:]]

„Covid-19 již prodělalo 73 zaměstnanců DSS Slatiňany z celkových 280 a v současné době se jich s tímto onemocněním léčí 18,“ říká ředitel Domova sociálních služeb Slatiňany (DSS Slatiňany), Miroslav Kubín. Poprvé se nemoc prokázala u jedné z pracovnic 28. července, u prvního klienta 16. září. Ze 270 klientů postupně nemoc prodělalo 49 a teď se jich léčí deset. V současné době zůstávají v karanténě tři domky.

 [[img:chrn_fullwidth:17123:]]

„Posčítáme-li to všechno dohromady, denně chybí v zaměstnání 50 – 60 pracovníků. Proto nám pomáhají například i studenti Střední školy zdravotnické a sociální Chrudim. Jsme za to velice vděčni a hluboce si jejich práce vážíme. Tím ovšem nechci a nemohu zapomenout na naše zaměstnance. Jejich každodenní práci, nasazení, vytrvalost a obětavost, kterou prokazují v těchto dnech, upřímně obdivuji!“ říká ředitel.

„Atmosféra je někdy napjatá, když se zjistí větší výskyt kovidu, ale jinak se všichni s úspěchem snažíme, aby nám to nevzalo vítr z plachet a udržujeme si smysl pro humor,“ popsala jedna z pracovnic DSS Slatiňany. Jinak tu prý ale převažuje povánoční poklidná atmosféra: „Vypadá to nadějně. Taky nám pomáhají testy. Pravidelné testování nás uklidňuje,“ uvedla jedna z pracovnic v přímé péči. „Klienti se testovali antigenními testy v době od 12. 11. 2020 až do 1. 12. 2020, a to každých 5 dní. Pracovníci se testují od 12. 11. 2020 dosud, a to každých 7 dní po celou dobu trvání nouzového stavu,“ upřesnil Miroslav Kubín.

[[img:chrn_fullwidth:17126:]]

Pracovníci, u kterých je to možné a navíc už covid-19 například prodělali a jsou zároveň v rizikové skupině, mají home office. Očkování se plánuje v součinnosti s Pardubickým krajem. Zájem o vakcínu projevilo zatím asi 66 procent zaměstnanců a 75 procent klientů. „Život klientů je ovlivněn pandemií stejně jako u lidí v běžné populaci,“ říká ředitel a dodává: „Část klientů tyto změny vnímá negativně a projevují se na jejich chování.“ Nejvíce prý klientům chybí vzájemné navštěvování, na které byli zvyklí. Jezdit domů ale mohou a rodina je může navštěvovat také, samozřejmě ale při dodržování všech opatření.

O DSS Slatiňany byl také minulý rok natočen zajímavý dokument, který můžete zhlédnout na youtube celý online a zdarma.

Pardubický kraj/Bojanov – Přestože se Ředitelství silnic a dálnic pochlubilo, kolik tun soli během posledních 24 hodin vysypalo na dálnice a silnice I. třídy v našem kraji, řidiči na ostatních silnicích se musí se sněhovými závějemi jako vždy vypořádávat každý po svém. Dnes u Liboměřic zapadnul s autobusem řidič a osm dětí, s převozem do školy pomohl pohotový starosta.

[[img:chrn_fullwidth:17121:Ilustrační fotka Bojanova.  Zdroj: bojanov.rajce.idnes.cz]]

O svém zážitku z výletu může vyprávět osm dětí, které skončily dnes u obce Liboměřice v příkopě v autobuse, který tam zapadl do sněhu. Všichni i s řidičem naštěstí vyvázli bez zranění. Starosta nedalekého Bojanova, Milan Michálek, neváhal a ihned, jak se k němu informace dostala, všechny odvezl hasičskou dodávkou vypůjčenou od dobrovolných hasičů do školy v Bojanově, kam měli namířeno.

„Informoval mě můj zaměstnanec, lesní hospodář, který projíždel kolem, tak jsem pro ně dojel a odvezl je do školy,“ říká starosta městyse mezi dvěma přehradami: „To byl jediný můj úkol, jinak záchranu měli na starosti hasiči, ale autobus nebyl ve sněhu zapadnutý až tak extrémně,“ popsal situaci po svém příjezdu, kde už zasahovali hasiči ze Seče.

„Svážíme děti z okolí i z ostatních vsí, když autobusy směrem na Bojanov nejezdí. Máme k tomu uzpůsobené obecní vozidlo. Samozřejmě nebudu čekat, než se podaří sehnat techniku, která by autobus vyprostila, tak jsem ty děti vzal a odvezl,“ říká starosta Bojanova Milan Michálek.

Rosice – Zatímco si místní obyvatelé zpříjemňují svoje volné chvíle stavěním sněhuláků, starosta Volejník už oslovil specializovanou firmu a sešel se s projektanty kvůli modernizaci dalších částí obce. S využitím dotací budou opravovat veřejné osvětlení a vedení nízkého napětí svedou pod zem. Bude se kopat i vodovod a splašková kanalizace a vznikne kruhový objezd a vjezdová brána.

[[img:chrn_fullwidth:17106:]]

Úvěr 25 milionů korun by měl pokrýt kromě kanalizace a veřejného osvětlení i nové chodníky nebo účast na opravě silnice II/355, která má začít v dubnu 2023 a do října 2024 se tu má vybudovat například vjezdová brána zpomalující dopravu od Přestavlk nebo kruhový objezd u hospody Na Křižovatce, který úplně změní atmosféru u posezení místním štamgastům.

V místní části Seslávky a Brčekoly a Podkopecký mlýn se bude budovat v letech 2021–2022 splašková kanalizace a vodovod, na který získala obec dotaci téměř 11 milionů korun. Do budoucna už se počítá i s odkanalizováním místní části Bor u Chroustovic, na jejíž studii už získala obec od kraje sto tisíc korun. A to všechno, přestože obci budou chybět v rozpočtu kvůli zrušení superhrubé mzdy téměř dva miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:17105:]]

Kvůli novému podzemnímu vedení nízkého napětí, které je, jak se zdá, momentálně taženo i po stromech a vykazuje prý velkou poruchovost, budou potřeba nové sloupy pro veřejné osvětlení i rozhlas.

Vést kabely pod zemí je bezpečnější, ale také několikanásobně nákladnější a zvlášť tam, kde není možné kopat do země bagrem přijdou výkopové práce na velké peníze. ČEZ sice musí po stavebních pracích uvést pozemky zpět do původního stavu, ale pokud by měli lidé dům například dvacet metrů od silnice, není nic příjemného, nechat si rozkopat celou zahradu. V některých případech je ale možné se s pracovníky domluvit a vykopat si příkop pro kabely na zahradě  sami.

[[img:chrn_fullwidth:17103:]]