Chrudim – Vodárenská společnost Chrudim (VS), které někteří místní politici nemohou přijít na jméno, svolává na konec ledna valnou hromadu. Právo účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře včetně hlasování, nemá zdaleka každý. V představenstvu firmy zasedá i bývalý místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

Valná hromada se bude konat v sídle společnosti v Novoměstské ulici, a sice 30. ledna v 11 hodin. Celkem by mělo být projednáno 11, respektive 12 bodů. Zajímavé jsou body 8 a 9. Zde se má rokovat o odvolání člena představenstva a volbě člena nového. Podmínky jsou pro oba body podobné.

„K tomuto bodu pořadu jednání představenstvo nenavrhuje žádné usnesení. Návrhy mohou akcionáři doručit společnosti písemně v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady nebo přímo při projednávání tohoto bodu pořadu jednání valné hromady,“ stojí v anotaci k programu.

Zatímco Vodovody a kanalizace (VAK) jsou téměř ze 100 % vlastněny obcemi (největší akcionář s necelými 21 % podílu je město Chrudim), VS má celkem dva akcionáře, přičemž větším z nich je Energie AG Bohemia, s. r. o. (v době vstupu do společnosti sídlila v Českých Budějovicích, v současnosti je její sídlo v Praze – tedy česká firma, ale s vazbou na podobný subjekt v zahraničí), a druhým je VAK. Dle uzavřené smlouvy může tato společnost provádět některé aktivity pouze po 100% souhlasu všech akcionářů, takže nelze říci, že si vedení společnosti VS dělá, co chce, protože nemalý vliv na její chod má VaK.

Chrudim – Blíží se doba, kdy každý slušný a zákona dbalý člověk podá své daňové přiznání. Pohříchu, velká část poplatníků „státního výpalného“ ponechává tuto povinnost na poslední chvíli. Tito lidé pak neskrývají své rozčarování nad poddimenzovaným parkovištěm u zdejšího finančního úřadu. Nově tu však nezaparkují ani na „bahýnku“, oficiálně „na zeleni“.

Před třemi lety Chrudimské noviny o kauze „parkování na zeleni před finančním úřadem“ obsáhle informovaly, když přinesly svědectví jednoho z mnoha naštvaných šoférů, Františka Koblížka. Ten se zde setkal s „péčí“ městské policie, která sem čas od času vyrazí a výtečníky, kteří v zoufalství odstaví svůj vůz na trávu, respektive do bahnitého bazénku, pohotově pokutuje.

Není žádným tajemstvím, že v šuplíku Odboru pro regionální rozvoj MěÚ Chrudim leží dlouhá léta projekt modernizace a rozšíření parkoviště za budovou městského úřadu. Prozatím se však radnice v tomto smyslu vzmohla pouze na zbourání nepoužívaných garáží a rozšíření parkoviště o několik málo míst, která samozřejmě nestačí ani klientům a zaměstnancům úřadu, natož aby zde místo našli třeba klienti „finančáku“.

[[gal:16013]]

Sociálními sítěmi proběhla před několika dny vzrušená debata o nových zábranách, které řidičům spolehlivě znemožňují zaparkovat na zmiňovaném bahnitém plácku. Neobjevily se zde kovové ani plastové dílce, jež město v těchto případech obvykle instaluje. Neznámý člověk zde na městský pozemek umístil klády z poražených stromů.

Podle vyjádření tiskového mluvčího radnice Aleše Prokopce jde o prozatimní řešení. Finální verze zábran bude vypadat podstatně jinak, akce probíhá v režii města.

Chrudim – V souvislosti se změnou legislativy vyvstala ve městě potřeba urychleně řešit problematiku odpadového hospodářství. Jednou z prvních vlaštovek, kterou Chrudimáci uvítali s nadšením, je možnost ukládat drobný kovový odpad do nádob určených pro sběr plastů. Co stále vázne, je sběr bioodpadu.

Radnice musí problém odpadového hospodářství intenzivně řešit, což v praxi znamená zvýšit důraz na třídění plastů, papíru i kovů. Politici ve spolupráci s úředníky a komisemi rady města došli k jednoznačnému závěru, že likvidace bioodpadu prostřednictvím zdarma rozdaných kompostérů nejen nestačí, ale změněné legislativě ani vyhovovat nebude. Nejužší vedení města proto usilovně hledá dotace, které by Chrudimským umožnily nakoupit popelnice určené právě ke sběru a následnému svozu bioodpadu. Předběžně se počítá se 120litrovou nádobou pro rodinný domek, v úvahu přichází i 1200litrový kontejner k bytovým domům.

Chrudim se přitom může inspirovat jak u měst obdobné velikosti, tak u těch podstatně menších. V Jičíně například mají obyvatelé k dispozici jak nádoby na bioodpad, tak mohou využívat i pytlový sběr v jedné z městských částí. Nespornou výhodou je však vlastní skládka a kompostárna. Tamější občané slyšeli především na pozitivní motivaci – město jim po zavedení sběru biologicky rozložitelného odpadu nezvýšilo poplatky za jeho likvidaci.

Chrudim – Východočeské Athény se dají stejně dobře označit za město, v němž na každém druhém kroku lze narazit na obchod s oblečením, stejně dobře jako za město hospod. Restaurací a hospůdek je v něm opravdu mnoho. K těm, které hostům přirostly mimořádně k srdci, patří i restaurace Růžek v Novoměstské ulici.

Restaurace Na Růžku, jak se v minulosti také jmenovala, má dlouhou slavnou historii. Svého času zde zasedali i členové chrudimského spolku, kteří sami sebe označovali za „Kosy“. Příliš velké změny nepřinesla ani komunistická totalita, na Růžek chodili na pivo pánové z celého Nového Města. Také dnes restaurace v Novoměstské ulici sklízí především pozitivní hodnocení od svých hostů. Málokdo však tuší, že v loňském, respektive letošním roce měla namále.

[[img:chrn_fullwidth:16008:]]

Na provozovatele hospody si došlápli úředníci „berňáku“, Finančního úřadu pro Pardubický kraj, Územní pracoviště Chrudim. Pro daňové nedoplatky provozovatele restaurace Růžek již dokonce úředníci vyhlásili na 15. ledna dražbu, v níž mělo být prodáno prakticky celé vybavení kuchyně a také nábytek v „lokále“. Celková výše nejnižšího podání činila 287 tisíc korun.

K dražbě nakonec nedošlo, protože „dluh“ byl finančnímu úřadu uhrazen.

Chrudim – Letošní Tříkrálová sbírka je už minulostí. Někteří Chrudimáci i obyvatelé okolních obcí si také tento rok stěžovali, že k nim koledníci nedorazili. Jiní je, překvapivě, potkali třeba i u hradu Kunětická hora. Trendem zůstává stoupající „výtěžnost“ sbírky.

V letošním roce chrudimská Farní charita vybrala do celkem 284 pokladniček 1 343 725 korun. Vloni to přitom bylo „jen“ 958 tisíc korun v 206 kasičkách. Není žádným překvapením, že nejvíce se vybralo v samotné Chrudimi. 57 pokladniček Tří králů přineslo 255 tisíc korun. Druhé místo patří Heřmanovu Městci, kde v 16 kasičkách našli 136 tisíc, třetí příčku obsadila Chrast – 15 pokladniček a 70 tisíc korun.

Charita tradičně část peněz používá pro své vlastní potřeby – poskytuje třeba domácí péči, osobní asistenci nebo půjčuje kompenzační pomůcky. Celkem si v Chrudimi ponechají 65 % ze sbírky. Část financí  – 15 % z vybraných peněz – potom putuje na velké diecézní projekty, 10 % jde na rozvojové projekty v zahraničí, 5 % získají projekty Charity České republiky a zbylých 5 % spolkne režie sbírky.

Chrudim – Městské lesy nejsou v nejlepší kondici. Ve skutečnosti je toto tvrzení spíše eufemismus. Lesy Na Podhůře, v okolí rozhledy Bára, umírají rychlostí, které by se nikdo nenadál. Trh se dřevem je přesycený, takže zisky z intenzivní těžby jsou ty tam. Vedení radnice musí tuto krizovou situaci řešit.

A také ji řeší. Městští radní na svém prvním letošním jednání schválili v jednom z bodů odpuštění nájemného společnosti Městské lesy Chrudim, s. r. o., na rok 2020 ve výši celého ročního nájmu, to znamená nájemného ve výši 500 tisíc korun bez DPH, 605 tisíc korun s DPH.

Město Chrudim vlastní 454,25 ha lesa, které mu byly navráceny v r. 1992 v rámci restitucí. Tyto lesní porosty se staly majetkem města během uplynulých několika století. Po navrácení lesů do majetku Chrudimě bylo zastupitelstvem rozhodnuto, že si své lesy bude spravovat a obhospodařovat samo město. Za tímto účelem byla založena příspěvková organizace Správa městských lesů Chrudim, kterou od 1. 1. 2005 nahradila společnost Městské lesy Chrudim, s. r. o. Společnost sídlí v Chrudimi na nové radnici na Resselově náměstí, provozní zázemí má v hájence v Pohledu. Zisk z hospodaření v městských lesích (dříve formou odvodů zřizovateli, dnes formou nájmů) odvádí městu Chrudim. Na části lesů provozuje režijní honitbu, v níž může přímo ovlivňovat myslivecké hospodaření na lesních pozemcích.

Chrudim – Město je známé svou velkou populací havranů. Někteří místní obyvatelé však těmto opeřencům nemohou přijít na jméno, protože jim svým krákáním ruší klidný spánek, trusem znečišťují zahradu a nenechavým zobákem vybírají odpadkové koše i popelnice. Havrani však nejsou jediní krkavcovití pěvci, s nimiž si někteří Chrudimáci neví rady.

Obdobně jako radnice reguluje počty havraních hnízd pravidelným shozem na těch nejvíce exponovaných místech, „zasloužila“ by si podle všeho regulaci i narůstající populace strak. Tyto ptáky je vidět v ulicích stále častěji, přeslechnout nelze ani jejich skřehotavý hlas. Málokdo ale tuší, že vzrůstající počet strak vede k poklesu počtu jiných pěvců – kosů černých.

„Ráda bych věděla, co kdo udělal pro záchranu kosů. Přemnožené straky ničí kosí hnízda, zabíjejí i mláďata. Již po čtyři roky sleduji straky na našich zahradách ve vilové čtvrti za Michalským parkem. Je to velmi smutné, když vidím kosinku jak třikrát až čtyřikrát staví hnízdo, vyvede mladé. Buď jsou vejce sežraná, anebo straky zabijí již vylíhlá mláďata. Na hřbitově u Václava jsem napočítala 24 strak. Je to škodná. Kdo se postará a pomůže kosům přežít jejich nálety,“ ptá se na sociálních sítích Jitka Mošnerová.

Chrudim – Někdo to označí za „prošmírovanost“ a důkaz existence velkého spiknutí, jehož cílem je kontrolovat občany na každém jejich kroku. Jinému přijdou „vševidoucí oka“ kamer městského kamerového systému vhod. Radnice do nich pravidelně nalévá nemalé finance, užitek z nich mají obyvatelé Chrudimě pramalý.

Využít služeb webkamery lze v případě druhého největšího města Pardubického kraje pouze minimálně. Zájemce se může podívat, jaký ruch panuje na Resselově náměstí, a sice prostřednictvím „oka“, které hledí z budovy pošty a také radnice. Bohužel, kamera umístěná na radnici je momentálně nefunkční.

„Kamera umístěná na budově městského úřadu byla v posledních dnech nefunkční a kolegové momentálně řeší její reklamaci u dodavatele,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Nutno podotknout, že tato její reakce se datuje ke konci loňského roku. V polovině ledna se však stále nic nezměnilo a kamera nefunguje.

Chrudim – Porodnice Chrudimské nemocnice v loňském roce překonala svůj více než tři desítky let starý rekord. Uskutečnilo se tam totiž nejvíce porodů, a tedy i narodilo nejvíce dětí od roku 1988.

V roce 2019 přišlo na svět v Chrudimské nemocnici při 1191 porodech celkem 1194 dětí. Oproti roku 2018, kdy zde svého potomka přivedlo na svět 1153 rodiček, znamenal loňský rok nárůst o 38 porodů. V roce 2017 se zde uskutečnilo 1105 porodů. Číslo za rok 2019 bylo nejvyšším za posledních 31 let, v roce 1988 zde porodníci odrodili 1219 maminek. „V posledních letech dochází v naší porodnici k mírnému nárůstu počtu porodů, což mimo jiné odráží i mírný celorepublikový vzestupný trend,“ řekl primář porodnicko-gynekologického oddělení Chrudimské nemocnice Tomáš Pavlíček.

 Na Silvestra sedm porodů

V loňském roce se ve zdejší nemocnici narodily průměrně tři až čtyři děti denně. „Toto číslo však nelze zobecňovat, jsou dny, kdy byl pouze jeden porod, ale například na Silvestra jsme jich měli sedm,“ poznamenal primář s tím, že rekordem bylo i dvanáct porodů za jediný den. Při počtu 1191 porodů a 1194 narozených dětí je jasné, že v chrudimské porodnici spatřila světlo světa i vícerčata. „U nás se rodí jen takzvaná bichoriální dvojčata. Trojčetné a vícečetné porody se rodí na specializovaných pracovištích,“ podotkl primář Pavlíček.

Své dělá především přístup personálu

Že si nastávající maminky rády vybírají pro narození potomka Chrudimskou nemocnici, vedení porodnice těší. „Tím hlavním faktorem pro to, aby byly rodičky spokojené, je přístup personálu. Proto se snažíme, aby byl co nejlepší, což věřím, že se nám daří,“ dodává Tomáš Pavlíček. Samozřejmostí je i příjemné prostředí a dobré vybavení, a to jak porodnicko-gynekologického oddělení, tak dětského a novorozeneckého oddělení Chrudimské nemocnice, které se stále vylepšuje. V loňském roce tak například novorozenecké oddělení získalo nové vaničky pro pohodlné koupání dětí, porodnici pak zanedlouho čeká nové porodní lůžko.

Celorepublikový trend projevující se šikanou a postihováním žen, které se snaží rodit v domácím prostředí, však bohužel stále pokračuje  Naposledy tak dostala stotisícovou pokutu další porodní asistentka, přestože celý západní svět se ubírá spíše cestou větší liberalizace a požadavkům rodiček vychází vstříc.

Chrudim – Rozrůstání chrudimských kasáren výsadkářů se již dnes skloňuje na všech frontách. Vojáci si „ukousnou“ i část pole, které lemuje silnici spojující Chrudim a Slatiňany. Pole patří chrudimskému arciděkanství. Podle všeho za tento pozemek farnost získá miliony korun. Nemohla by je využít na plánované rekonstrukce kostela?

Zdá se, že nemohla, přestože se to přímo nabízí. Nejrůznějším kryptobolševickým pomlouvačům by tím spolehlivě došly argumenty, v nich poukazují na údajně vypočítavou a nenasytnou církev, která jen bere a tak málo dává. Většinou se však v jejich případě jedná o zbabělé a pseudonymní diskutéry, kteří se jednou vydávají za starostu města Františka Pilného (ANO 2011), jindy za šéfa odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého.

„Byli jsme osloveni zástupci Armády České republiky ve věci prodeje části našeho pozemku přiléhajícího k areálu vojenského útvaru. Tento útvar má být rozšířen a z toho důvodu vzešel tento požadavek. Celá věc je v jednání, po celou dobu se snažíme dělat vše pro to, abychom vyjednali pro farnost co nejlepší podmínky. Pokud k prodeji dojde, získané finanční prostředky podle závazných zásad biskupství královéhradeckého budeme muset investovat tak, aby přinášely výnos. Tedy nebudeme je moci použít na opravy či jiné podobné provozní náklady farnosti,“ uvádí k možným ziskům farnosti a jejich budoucímu využití arciděkan Jiří Heblt.