Chrudim - Město opět potvrdilo, že je v oblasti udržitelného rozvoje na samotné špici České republiky. Již potřetí totiž ve velkém auditu obhájilo nejvyšší kategorii místních Agend 21, kategorii A. Původně negativní postoj některých členů radniční koalice k projektu „Zdravé město“ tak v záplavě cen za dobrou práci bere za své.

„Takový velký audit nadchází jednou za tři roky. Poprvé jsme jím prošli v roce 2013, v roce 2016 jsme obhájili a nyní jsme tento úspěch zopakovali,“ říká Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim a MA 21. „V letech mezi těmito velkými milníky jsme procházeli dalšími kontrolami, jejichž smyslem bylo ověřit a potvrdit stanovené cíle a jejich naplňování,“ dodává koordinátorka projektu.

„Chrudim je mezi Zdravými městy již matadorem a pochopitelně mě velice těší, že může jít dalším městům příkladem,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011). „Samozřejmě je stále co dělat, je stále co zlepšovat, ale víme, že vytyčený směr je správný. Stojí za tím nejen množství soustavné práce mnoha zaměstnanců úřadu, ale také úzká spolupráce aktivních občanů. Za to všem patří velké poděkování,“ dodává starosta Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:15960:]]

Velkým auditem završilo Zdravé město Chrudim a MA 21 proces kontroly ze strany odpovědných ministerstev. Chrudim je prvním městem v republice, které v roce 2013 kategorii A získalo, a také prvním, které ji získalo opakovaně.

Smyslem obhajob, auditů a vyhodnocování projektu je prokázat kvalitu strategického plánování a řízení, financování, komunikace s veřejností, spolupráce s neziskovým sektorem a mnoho další agendy.

Chrudim – Oslavy třech desetiletí života ve svobodné a demokratické zemi jsou úspěšně zakončeny. Statisíce lidí demonstrovaly svou ochotu vytrvat v boji proti Andreji Babišovi (ANO 2011) v sobotu na Letné, několik pamětníků listopadových událostí se sešlo i v Chrudimi. Zasazeny byly stromy svobody.

Podstatně více prozíravosti a koncepčního myšlení prokázali chrudimští Piráti. Ti totiž vysadili „dub svobody“ prakticky pod okny domu, v němž bydlí jejich místostarosta Pavel Štěpánek. Ve vnitrobloku panelových domů sídliště U Stadionu se listnáči bude dařit bezesporu lépe, než mladé jabloni zapíchnuté do parčíku u Balustrády.

[[gal:15959]]

„Ptám se starosty města: Františku je to jenom gesto, dát stromek tam, kde za pár let bude stát možná dům, nebo je to jen populismus, který je dosti k vaši straně a k vedení města blízký? Jiných míst je dostatek,“ komentuje vysazení jabloně v centru města Jan Formánek.

Chrudim – Přes některé výtky škarohlídů, výsledky revitalizace náhonu v Parku Střelnice jsou jednoznačně pozitivní. Bahno úspěšně zmizelo v nenávratnu a většina nelibých odérů se odebrala na skládku spolu s ním. Příroda si bere zpět břehy, jež nyní umožňují přístup k samotnému vodnímu toku. Splašky z ubytovny U Krkavce však podle všeho stále tečou.

Chrudimské noviny o této kauze informovaly v září letošního roku. Lidé, kteří park navštěvují, si stěžovali, že nevábně páchnoucí kalná voda vytéká z míst, kde by teoreticky měl ústit trativod z jímky zmiňovaného penzionu. Zda je ubytovna jediným znečišťovatelem, který do revitalizovaného náhonu vypouští svůj odpad, není zcela jasné.

[[img:chrn_fullwidth:15955:]]

Jasné však bylo sdělení šéfa Oddělení vodního hospodářství MěÚ Chrudim Pavla Korečka: „V současné době je již zpracována dokumentace na stavbu čerpací stanice a tlakové kanalizační přípojky do stoky kanalizace pro veřejnou potřebu v Moravské ulici. S ohledem na skutečnost, že se část stavby nachází v záplavovém území, vydal již vodoprávní úřad dne 13. srpna k předmětné stavbě souhlas podle ustanovení § 17 odst. 1 vodního zákona. K vydání územního souhlasu, kterým bude povolena vlastní realizace stavby, je příslušný obecný stavební úřad. Po povolení by měla být stavba v říjnu letošního roku realizována. Napojením objektu na kanalizaci by měl být definitivně problém vyřešen,“ tvrdil úředník.

[[img:chrn_fullwidth:15954:]]

Jaká je tedy situace dnes, v polovině listopadu? „Dne 25. dubna 2018 vydalo naše zákaznické centrum vyjádření k navržené kanalizační přípojce, která by měla být zaústěna do kanalizace v Moravské ulici,“ uvádí provozní ředitel VS Chrudim Václav Kloboučník. A pokračuje: „V polovině října, konkrétně 15. letošního roku, vydal příslušný stavební odbor územní souhlas ke stavbě přípojky. Do dnešního dne u nás nikdo nepožádal o fyzické připojení přípojky do veřejné kanalizace a ani nepožádal o sepsání smlouvy o odvádění odpadních vod,“ uzavírá Kloboučník.

Chrudim – Vánoční akce, které pořádá „Zahradnictví Mikan“, se staly ve městě již tradicí. Míří na ně stovky těch, kdo chtějí shlédnout něco z představivosti majitelů zahradnictví a třeba také koupit nějakou drobnost na blížící se svátky. Nemilým průvodním jevem je však v loňském roce gradující kolaps dopravy. Letos by mohlo být vše jinak.

Petr Mikan totiž na vedení města směřoval svou žádost o možnost bezplatně využít pozemek, na němž stávaly sběrné suroviny v Tovární ulici. Vzniknout by tu mohlo dočasné parkoviště. Hlína pod bývalou sběrnou je plná nejrůznějších jedů, k ničemu jinému, než parkování, se prozatím stejně nehodí. Mikan by pozemek rád do užívání získal v termínu od 23. listopadu do 24. listopadu, dále 30. listopadu a 1. prosince. Jedná se o dny, v nichž bude pořádána akce „Příběh Vánoc“.

[[img:chrn_fullwidth:12926:]]

Městští radní nebyli proti. Podnikatel si však musí na své náklady zorganizovat dopravu a také zajistit příslušná povolení u Odboru dopravy MěÚ Chrudim a Policie ČR. Samozřejmostí je rovněž následný úklid parcely. Nesouhlasně se město vyjádřilo k případnému průjezdu aut Parkem Střelnice v uvedených termínech.

Chrudim – Přestože se zdálo, že takzvaná „Ostřešanská spojka“ je definitivně pasé, nedá myšlenka na zrychlení cestování vlakem z Chrudimě do Pardubic politikům spát. Naposledy se pro nějakou formu její „realizace“ vyslovil hejtman Martin Netolický (ČSSD) v srpnu. Pozadu nezůstává ani chrudimská dopravní komise rady města.

„Komisaři“ podporují takovou budoucí variantu napojení trati, jež maximálně zkrátí jízdní dobu mezi Chrudimí a Pardubicemi. Shodli se rovněž na tom, že obsluha místní části Medlešice je dostatečně zajištěna autobusovou dopravou, kterou navíc obyvatelé Medlešic využívají podstatně více, než železnici. Případné ohledy na zachování trati přes bývalou samostatnou obec jsou tedy zbytečné.

[[img:chrn_fullwidth:14671:]] 

Členové komise proto apelují na nejužší vedení města, které by mělo kontaktovat Správu železniční dopravní cesty a Pardubický kraj tak, aby politici byli předem seznámeni s případnými variantami tohoto spojení. Pokud nenastane významný obrat proti již v minulosti představeným variantám, potom dopravní komise doporučuje – víc ani udělat nemůže, aby Město Chrudim prosazovalo jako nejvýhodnější rekonstrukci trati v současné stopě s významným zlepšením provozních parametrů.

Chrudim/Vlčnov/Slatiňany - Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je velká vzácnost. Archeologům Východočeského muzea v Pardubicích a Regionálního muzea v Chrudimi se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Chrudim - Slatiňany podařilo hned dvakrát. Muž a žena, kteří spočívali nedaleko Vlčnova jen pár metrů od sebe, byli na poslední cestu vypraveni s vzácnými skleněnými nádobami. Ty, stejně jako další dary i samotné kosti se nyní podrobí dalším výzkumům.

Kostry archeologové objevili už před měsícem, lokalitu ale tajili. Vylupování hrobů je totiž typické pro tehdejší dobu a hrozilo i v současnosti. „Oba kostrové hroby pochází z doby stěhování národů. Konkrétně se jedná o pohřby datované do období druhé poloviny 5. století našeho letopočtu. Tento časový úsek spojují archeologové s takzvanou vinařickou skupinou, což byly germánské kmeny,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea.

Nevyloupené hroby jsou vzácné

Páté století představovalo velmi zajímavou etapu dějin – v materiální kultuře barbarských populací se mísily elementy domácí pozdně svébské kultury (východogermánské etnikum) s prvky typickými pro římské provincie a znaky spojovanými s nomádskou kulturou. „Hrobové nálezy od Slatiňan představují v tomto kontextu jednoznačné příklady tohoto druhu ve východních Čechách. Doposud archeologické bádání totiž pracovalo pouze s několika celky z pohřebiště v Plotištích nad Labem na Hradecku, které neměly příliš bohatou hrobovou výbavu nebo byly vyloupeny,“ upozorňuje Zavoral.

Skleněné nádoby unikly vykradačům

Podle předběžného antropologického určení se jedná o hrob muže a ženy. Obě hrobové výbavy obsahovaly skleněné nádoby – pohár a baňatou lahev, výrobky římských provincií. „Takto zachovalé sklo je unikátní. Místo výroby obou nádob zatím čeká na rozluštění, předběžně však můžeme přemýšlet o severozápadních provinciích a římském Podunají,“ naznačuje archeolog Východočeského muzea Jan Jílek. „Jedna ze skleněných nádob – prozatím označovaná jako picí pohár – spočívala ve výklenku vydlabaném v podloží ve stěně hrobové jámy. Umístění vedle hlavní hrobové jámy mělo zajistit ochranu před vykradením,“ doplňuje Jílek. Tento jev byl již popsán na pohřebišti ze stejného období v Praze – Zličíně, tamní pohřebiště ukrývalo 177 hrobů vinařické skupiny.

Meč, opasek a křesací souprava

Pohřbení patřili k vyšší sociální skupině. V hrobě muže se našel železný meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy, železné součásti opasku (přezka a kování) a křesací souprava, sloužící k rozdělávání ohně. „Meč, takzvaná spatha, je zhruba metr dlouhý a v dané době byl rozšířenou zbraní nejen mezi germánskými kmeny, ale tento typ již hojně využívala i římská armáda. Oba hroby měly ve svých výbavách také kostěné či parohové hřebeny s bronzovými nýty. Jelikož se zachoval i zbytek oděvu zemřelého, pokusíme se i o jeho rekonstrukci,“ slibuje Tomáš Zavoral.

Další analýzy prozradí více

„Klíčové poznatky týkající se datování a charakteru předmětů bude možné sdělit až po komplexní konzervaci nálezů,“ zdůrazňuje Tomáš Zavoral s tím, že středem zájmu odborníků nebudou pouze milodary, ale také antropologický materiál. „Již nyní na základě antropologického ohledání víme, že věk muže byl okolo 50 let a na jeho kostech nebyly objeveny žádné výraznější patologické změny vyjma třeba výraznějšího opotřebení obratlů, které pravděpodobně souviselo s věkem. Zajímavý je výrazný obrus zadních zubů, který není běžným jevem. Mohl například souviset s částečným ochrnutím obličejového svalstva,“ uvažuje Zavoral.

Naopak u ženy, jejíž věk byl určen na 30 až 40 let a která podle pánve minimálně jednou porodila, bylo možné pozorovat výraznější svalové úpony a deformace kostí pravděpodobně související s vykonáváním těžší práce například v kleče. Další specializované analýzy budou prováděny ve spolupráci s oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Hlavním cílem přírodovědných analýz bude zjištění stravy zemřelých, jejich životospráva a taktéž ověření stáří obou hrobů. Do budoucna by všechny tyto poznatky měly pomoci nahlédnout do života našich předků a více poodhalit jejich způsob života či lépe mapovat pohyb celých etnik v rámci Evropy v dobách stěhování národů,“ uzavírá Zavoral.

Chrudim – Péče o městskou zeleň je mnohdy nevděčným úkolem. Ten, kdo má tento rezort na starosti, často naráží na rozdílné postoje obyvatel. Někomu stromy vadí, protože z nich padá listí; jiný je miluje, jelikož zajišťují stín a příjemné mikroklima. Co ale provést se stromy, jež se svou významností vymykají průměru a stojí na ne zcela ideálním místě?

Zasadit si strom, který bude spojován s některým z významných dat české historie, je snem snad každého politika. Objevují se tak stromy, jež připomínají listopadové demonstrace, říjnový vznik republiky, přátelství mezi partnerskými městy a další. Většina z těchto listnáčů stojí na místech, kde vlastně nikomu nevadí. Najdou se i výjimky.

[[img:chrn_fullwidth:15953:]]

Jednou z nich je lípa, jíž v roce 1994 na památku 28. října vysadil Ondřej Kudrnáč. Nachází se v horní části „Moravovy zahrady“, a sice za uliční čárou. Dům, který by tu teoreticky mohl být postaven, zde nevyroste. Strom samotný je obklíčen asfaltem, kořenový systém – bývá stejně rozsáhlý jako koruna, nemá odkud přijímat vláhu. Příklad absence koncepce.

[[img:chrn_fullwidth:9748:V nedávné minulosti se stromy nacházely i kolem kašny. Proč je sem nevrátit?  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Zda podobným způsobem bude živořit i stromek, který se chystají političtí reprezentanti vysadit na parčíku u Balustrády, zůstává otázkou. Stavět se tu sice také nebude, protože zájem investora dávno opadl, ale už teď je jasné, že listnáč by daleko lépe prospíval třeba v Parku Střelnice, než na Resselově náměstí.

Chrudim – Pondělí 11. listopadu patřilo celosvětově vzpomínkám na vojenské veterány. Jak ty živé, tak ty, kteří položili své životy ve službě vlasti. Ať už touto vlastí bylo v našem prostoru Rakousko – Uhersko nebo Československá, respektive Česká republika. V druhém největším městě Pardubického kraje se tento významný den tentokrát obešel bez ostudy.

V loňském roce bylo tuto dobou krátce po ustavení vládnoucí koalice a někteří vrcholní politici dali raději přednost nedělnímu volnu s rodinou, než účastí na oficiálních aktivitách města. Letos z nejužšího vedení chyběl pouze místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Místostarostové Pavel Štěpánek (Piráti) a Petr Lichtenberg (Chrudimáci) už nikoli. Projev u pomníku „Přísaha“ přednesl starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:15951:]]

Toto datum - 11. listopad, bylo vybráno symbolicky, protože tohoto dne roku 1918 došlo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne k podepsání příměří mezi Spojenci a Německem. Tímto aktem byly na západní frontě ukončeny boje První světové války. Odhaduje se, že z celkového počtu 70 milionů bojujících vojáků v První válce, jich zhruba deset milionů padlo.

[[img:chrn_fullwidth:15952:Lazaret v Sokolovně.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V samotné Chrudimi fungoval za války lazaret, který byl jedním z největších v rámci celé Evropy. Celkem se tu léčily tisíce vojáků, z nichž zhruba 500 zde zemřelo. Pohřebiště části těchto padlých nechalo město před pěti lety opravit.

Chrudim - Prostornější a pohodlnější pro pacienty i personál. Ambulance a příjem interního oddělení Chrudimské nemocnice se v minulých dnech přesunuly do větších prostor, které s sebou přináší nejen komfortnější zázemí, ale i možnost stacionární péče.

Doposud měly příjem a ambulance interního oddělení tři malé místnosti, do kterých se museli vejít pacienti i personál se vším vybavením, přes chodbu se nacházela menší čekárna. Nyní, po přestěhování, již ambulance působí v prostorách samostatného oddělení, které zajistí personálu lepší zázemí a pacientům dostatek soukromí i lepší péči.

„Ambulance jsme přesunuli do prostor jednoho z interních lůžkových oddělení, které jsme byli nuceni již před časem uzavřít z důvodu dlouhodobého nedostatku zdravotních sester. Rozhodli jsme se tedy, že toto nevyužívané oddělení přebudujeme a využijeme pro interní ambulance se stacionární péčí,“ vysvětluje primář interního oddělení a náměstek pro léčebnou péči Chrudimské nemocnice Tomáš Tomek.

Pokud to stav dovolí, po pár hodinách domů

V současné době tak interní ambulance disponují třemi prostornými místnostmi, čekárnou pro mobilní pacienty, čekárnou pro pacienty na lůžku i samostatným zázemím pro personál. Kromě toho jsou zde nově dva pokoje, čtyřlůžkový a dvou lůžkový, které slouží pro stacionární péči. „Poptávka pacientů po krátkodobé hospitalizaci dlouhodobě stoupala, proto jsme se rozhodli zřídit dva pokoje, kde můžeme pacientům, u kterých je to medicínsky možné, podávat léčbu ambulantně,“ říká Tomáš Tomek. V praxi to znamená, že pacienty, u kterých to stav dovolí, může lékař po vzájemné domluvě ošetřit na těchto lůžkách, a po několika hodinách propustit domů. „Může se jednat například o pacienty s astmatem, kterým ambulantně podáme inhalaci, nebo o pacienty s chronickou anémií, kterým dáme transfuzi. Pokud je vše v pořádku, po několika hodinách mohou jít domů a nemusí trávit noc v nemocnici,“ vysvětluje primář s tím, že velká řada pacientů tuto možnost vnímá velmi pozitivně.

Přestěhování je však přínosem i pro personál. Pokoje jsou nyní vybaveny kamerovým systémem a signalizačním zařízením. Navíc by se díky stacionáři mohlo odlehčit i lůžkovému oddělení. „Věřím, že možnost stacionární péče může ulevit lůžkovému oddělení, které má většinu času naplněné i přistýlky,“ uzavírá Tomáš Tomek.

Chrudim – Mohlo by se to zdát jako zbytečná akce za statisíce korun. Zatímco schodiště na budově Muzea, které směřuje do náměstíčka, jež zakončuje Širokou ulici, si svou opravu skutečně zasloužilo, u toho zadního jde o námět k diskusi. Schody totiž dávno nevyužívá panstvo vystupující z kočárů. Obdivovat ho mohou maximálně návštěvníci letního kina.

„Opravy předního a zadního schodiště budovy Chrudimské besedy byly dokončeny před pár dny. Nové jsou základy pod stupni předního schodiště, čímž došlo k výškovému vyrovnání, na které navazuje žulová dlažba na nájezdových rampách a příjezdové komunikaci. Na zadním schodišti byly restaurovány pískovcové bloky a ozdobné zábradlí. Zároveň byl opraven vnitřní prostor pod zadním schodištěm, kde se původní skladba podlahy nahradila novou, s odvodňovací kanalizací. Dále byly opraveny omítky a osazeny nové dveře. Horní podesta schodiště byla rozebrána, následně došlo k jejímu odvodnění, položila se nová hydroizolace a nová žulová dlažba. Na obou schodištích byly konstrukce odsoleny a napuštěny hydrofobizačním prostředkem,“ uvádí tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:15950:]]

Aby se rekonstrukce neukázala jako zbytečně vyhozené peníze, mělo by město co nejdříve přistoupit k revitalizaci zmiňovaného letního kina. Plány existují, souhlasí s nimi i současní uživatelé kina, spolek MaChr. Zbývá najít peníze. Střednědobý výhled, který současné vedení města v minulých dnech vydalo, obsahuje uvažované investice až do roku 2023. Přestavba areálu za Muzeem v reprezentativní víceúčelovou plochu tu však chybí. Pomohou dotace?

Příloha: 

strednedoby_vyhled_2019-2023-web.pdf